Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivo jako tradiční česká pochoutka patří neodmyslitelně k české současnosti i historii. Málo kdo už ovšem ví, kam až sahá historie výroby piva na našem území. Odpověď možná překvapí, jelikož to nebylo ani šlechtické, ani královské prostředí.

Za kolébku piva se obecně považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Kvašené nápoje, jakýsi druh piva, byl Sumařany nazýván jako kaš, Babyloňany šikarum.

Další zprávy o pivě jsou i ze starověkého Egypta. V oblasti Středomoří, tedy i v antickém Řecku, převažovalo víno, tudíž bylo pivo na okraji zájmu. Jinak tomu bylo na severu, kde se, vedle medoviny, pivo hojně rozšířilo mezi Kelty, Germány a Vikingy.

V oblasti střední Evropy, v návaznosti na počátky české historie, objevily archeologické výzkumy doklady výroby a konzumace piva u Keltů, Markomanů i Slovanů. S nimi tradice výroby piva pokračovala.

I když se někdy uvádí jako nestarší pivovar ten v Domažlicích, o němž existuje písemná zmínka z roku 1318, pravdou je, že nejstarší pivovar se nacházel a dodnes nachází v Praze, nedaleko Pražského hradu. Jedná se o břevnovský pivovar, který byl v rámci břevnovského kláštera založen už v roce 993. Klášter a s ním spojený pivovar, coby součást jeho hospodářského zázemí, vznikl na popud českého knížete Boleslava II. a pražského biskupa sv. Vojtěcha.

Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území českých zemí je pak nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava. Výroba piva však zůstávala jistým privilegiem.

Přítomnost piva v prostorách břevnovského kláštera může překvapit, avšak je pravdou, že tato pochutina byla s klérem spojena poměrně úzce. Byla totiž považována za postní jídlo. Z poloviny 13. století pak existuje listina, v níž papež Innocenc IV. nařizuje zrušit zákaz sv. Vojtěcha pražským měšťanům vařit v době neúrody pivo na prodej. To bylo možné do té doby pouze v klášterním pivovaru. K rozkvětu výroby piva na našem území došlo už během následujícího 12. století, kdy již měl právo vařit pivo de facto kdokoliv.

Výroba piva byla v historii břevnovského kláštera několikrát přerušena a obnovena opět až roku 2011. Za husitských válek byl celý klášter včetně pivovaru téměř zničen. Většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově. K obnově kláštera došlo až na sklonku 17. století. Nejvýznamněji se na této obnově podíleli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Postupně byl vybudován nový kostel, konvent, prelatura a podle klášterní kroniky došlo k výstavbě nového pivovaru konkrétně v roce 1720. Klášter a jeho zázemí tak získalo novou, barokní podobu, jakou můžeme vidět i dnes.

Uvádí se, že roční výroba piva poté dosáhla až 5 000 hl. Za válek o rakouské dědictví byl pivovar roku 1742 francouzskými a bavorskými vojáky silně poškozen. Opravu pivovaru pak provedl opět Kilián Ignác Dientzenhofer. Od té doby byl pivovar několikrát opravován.

Prosperita pivovaru pokračovala de facto až do průběhu 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1889 byl pivovar zrušen hlavně z důvodu nedostatečné kapacity sklepa. Později byl dokonce objekt pivovaru zbourán při rozšiřování Patočkovy ulice v roce 1953.

Na tradici výroby piva navázala roku 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha a pivovar umístila v barokním objektu bývalých stájí. Kapacita zařízení je dnes 3000 hl piva ročně.

Zlatavému moku s pěnou Pražané odedávna holdovali. A je tomu i dodnes, kde lze téměř v každé třetí ulici objevit nějakou tu osobitou hospůdku a krčmu. Nebo také pivovar, kterých se v Praze za poslední léta vyrojilo také víc než dost. Jedním z nich, konkrétně pivovarem Národní, který se pyšní jedním pražským prvenstvím, nás provedl zdejší sládek s letitými zkušenostmi Jaroslav Košťák (39).

Když se řekne Národní třída, člověka pochopitelně jako první napadnou sametová revoluce, Národní divadlo či kavárna Slavia. Od roku 2015 tu však je také pivovar Národní, který vznikal v prostorách nadmíru lukrativních. Nachází se totiž v areálu kláštera sester voršilek, navíc v těsném sousedství Nové scény Národního divadla.

Restaurace nanečisto, pivovar na jistotu
„Původně jsme se sem přestěhovali z minipivovaru U Bezoušků z Průhonic s tím, zde otevřeme restauraci,“ vysvětluje Jaroslav Košťák, který je absolventem známé Střední průmyslové školy potravinářské technologie, která dala světu mnoho uznávaných sládků. „Můj tatínek byl velkým milovníkem piva, takže ze mě chtěl mít sládka,“ krčí Jaroslav rameny. Pomyslná jiskra mezi jím a tekutým chlebem českého národa přeskočila ale až na závěr studia.

„Teprve když jsme zjistili, že restaurace funguje tak, jak si představujeme, uvolili jsme se i ke zřízení pivovaru.“ Ten se nachází především ve sklepních prostorách, nicméně varna – pomyslné srdce pivovaru, je k vidění všem návštěvníkům v přízemí.

Český lev
Jak se pivo na Národní vaří? „Nejprve se přiveze slad, který se dá do šrotovny, kde se zrno rozemele na šrot,“ snaží se zjednodušeně proces vaření představit sládek. „Slad se posléze nasype do vody horké málo přes 60° C, kde se tato teplota konstantně udržuje a vzniká jakási kaše. Posléze se voda žene scezovacím sítem, které zachytává mláto a napomáhá tomu, aby pivo bylo čiré, přičemž se dále udržuje v teplotách nad 70° C, a to z toho důvodu, aby se rozštěpily cukry a mohl začít vznikat alkohol. Tomu se říká rmutování.“

Po uplynutí pár desítek minut už se nápoj vaří. „Snažím se jej co nejvíce chmelit, čímž vzniká více beta-hořkých kyselin a pivo je poté víc hořké. Řekl bych, že tím získává takovou klasickou chuť,“ uvádí sládek, který zkušenosti sbíral po několika vyhlášených pivovarech – třeba u zmíněných Bezoušků v Průhonicích, v Kounicích ve Svijanech či v notoricky známém Pilsner Urquellu.

V pivovaru Národní vaří konkrétně tři druhy: světlou jedenáctku, tmavou třináctku a sezónní speciál. „Ty se snažíme vařit každý měsíc jiné. Můžeme i svrchně kvašená, oblíbená jsou například IPY nebo ALY,“ říká Jaroslav, který piva vaří pod značkou Czech Lion. Proč ten „mezinárodní název“? Celkem pochopitelně – pivovar se nachází v historickém centru Prahy, kde o zahraniční turisty není nouze.

Další orgány
Většina důležitého ústrojí pivovaru se nachází pod varnou, kde je spilka a kde se pivo kvasí a provzdušňuje při prudce snížených teplotách pod 10° Celsia. „Poté následuje proces ležení v ležáckých tancích, kdy kvasnice sedají na dno při teplotách okolo tří až čtyř stupňů. Pivo tehdy zraje a sytí se vzniklým oxidem uhličitým, zároveň se v něm pozvolna prokládají chuťové i aromatické aspekty, které vznikly při kvašení. To může trvat zhruba tři týdny, některá silnější piva snesou i delší dobu,“ vysvětluje sládek.

Filtrovaná piva pak ještě čeká filtrace, která z nich učiní čirý mok, v těch nefiltrovaných nějaká ta usedlinka kvasinek zůstává. Jak filtrace probíhá? „Do piva se rozmíchá křemelina, což je sypký prášek z podrcených mořských živočichů. Pomáhá pivo odfiltrovat, takže je pak skutečně čiré,“ uvádí. No a pak nezbývá než pivo stočit do tanku a nechat si nalít jednu rundu u výčepu.

Největší v Praze
Ročně podle Jaroslava v pivovaru navaří tak 1 500 hektolitrů piva, na kterých si šmakují jak čeští, tak i zahraniční zákazníci. Liší se nějak jejich preference? „Turisté mají raději filtrovaná piva, Češi už jdou více po těch nefiltrovaných,“ sdílí sládek. Obecně nejvíc na dračku jde světlá jedenáctka.

Tu si lidé mohou dát jak v interiérech rozlehlé restaurace, tak i na jejím dvoře, který se pyšní zajímavým unikátem. Podle Jaroslava se totiž jedná o „největší pivní zahrádku v centru Prahy,“ říká nadšeně. Údajně je schopná pojmout až 240 hostů, a není v ní ani problém rozdělat si oheň na ohništi a opéct třeba špekáček. „Což je tady v Praze, v centru tím spíše, poměrně rarita,“ říká sládek.

Barokní minulost
A nezůstaneme jen u této zajímavosti. Jak bylo zmíněno, pivovar se nachází v areálu kláštera voršilek s kostelem sv. Voršily. Oboje pochází z přelomu 17. a 18. století, kdy nahradily zástavbu středověkých domů. V některých částech areálu se údajně dochovaly fragmenty původních gotických staveb. V případě pivovaru tomu tak ale nejspíš není. „Jediné, co z minulosti vím, tak za socialismu zde byla vyhlášená vinárna, kam chodívali herci z Národního vinárna,“ uzavírá sládek.

Nezbytné propouštění
Tak jako na řadu jiných podniků, i pivovaru Národní se citelně dotkla koronavirová omezení. „Na jaře jsme se snažili zachránit uvařené pivo a suroviny aspoň výdejním okénkem. Ovšem bez úspěchu. Když vláda svými opatřeními uzavře většinu lidí doma na home office, není komu prodávat,“ vysvětlil ředitel pivovaru Tomáš Bíža s tím, že tržby zdaleka nezaplatily výdaje za energie, ani platy zaměstnanců, z nichž někteří museli být propuštěni.

„Situace se však v říjnu bohužel opakovala,“ dodává ředitel. Z toho důvodu restaurace na podzim výdejní okénko nezavedla. „Před týdnem se zaměstnanci natěšeně vrátili do práce a jak to tak vypadá, příští týden jim opět sdělíme, že musíme zavřít. K tomu už není, co dodat.“

Podle Bíži podnik kvůli vládním opatřením tratil na tržbách zhruba 90%. Pivovar dokonce musel přerušit svou činnost, aby se navařené pivo nemuselo zbytečně vylévat. „Nechápeme, proč nemohou být v provozu stravovací zařízení aspoň do 22 hodin, když mohou zůstat otevřené veškeré obchody bez omezení otevírací doby, kde je mnohem větší koncentrace lidí, stejně jako v přeplněných dopravních prostředcích,“ říká s tím, že pakliže některá restaurace nerespektuje vládní nařízení, měla by být potrestána, „ale ne plošně celý segment gastra,“ uzavírá.

Epidemie koronaviru dvěma třetinám minipivovarů dramaticky snížila tržby. Další připravila o zákazníky, část provozovatelů musela zničit uvařené pivo nebo propustit některé zaměstnance. Vládní opatření proti šíření koronaviru hodnotí dvě třetiny minipivovarů negativně, pozitivně je vidí desetina. Opatrně pivovarníci hodnotí výhled do budoucna. Ukázal to dotazníkový průzkum, který uspořádal Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP).

"Bohužel se ukázalo, že stát zde naprosto selhal a přímá podpora státem omezeného podnikání se vůbec nekonala," uvedl prezident ČMSMP Jan Šuráň. Stát se podle něj navíc pozastavením fungování elektronické evidence tržeb (EET) vzdal možnosti zmapovat propad v sektoru stravování, na který jsou minipivovary přímo navázány.

Průzkum, pro který se vyjádřilo 59 minipivovarů, také ukázal, že prakticky všechny minipivovary vzaly pandemii jako výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá. Podle svazu téměř okamžitě reagovaly otevřením výdejních okének, hledáním nových možností odbytu a vnitřními organizačními změnami. Některé změnily způsob stáčení piva nebo začaly využívat nové marketingové a obchodní postupy.

Minipivovary, které neměly internetový prodej, ho podle svazu začaly zavádět. Každý pivovar inovoval nebo vytvořil v průměru tři až čtyři činnosti, ukázal průzkum. "Minipivovary prokázaly velkou flexibilitu a ze dne na den našly nové možnosti prodeje svého piva. Tyto nové prodejní kanály zůstaly zachovány i po odeznění první vlny pandemie a do budoucna budou hrát velkou roli," podotkl Šuráň. Minipivovary si podle svazu ověřily důležitost dobré pověsti, přínosy cestovního ruchu a očekávají větší potřebu proniknout do obchodních sítí.

Za klíčové považuje podle průzkumu většina minipivovarů nastávající měsíce. Víc než dvě třetiny pivovarníků přitom vnímají budoucnost skepticky a návrat na úroveň roku 2019 považují za pravděpodobný až v následujících dvou až třech letech.

Minipivovary letos zasáhlo opakované uzavírání hospod a restaurací kvůli koronaviru, u řady z nich se to dotklo i jejich vlastních provozoven. Šuráň už dřív odhadl, že meziroční propad výroby minipivovarů bude v letošním roce 30procentní, u velkých pivovarů o desetinu.

Epidemie koronaviru dvěma třetinám minipivovarů dramaticky snížila tržby. Další připravila o zákazníky, část provozovatelů musela zničit uvařené pivo nebo propustit některé zaměstnance. Vládní opatření proti šíření koronaviru hodnotí dvě třetiny minipivovarů negativně, pozitivně je vidí desetina. Opatrně pivovarníci hodnotí výhled do budoucna. Ukázal to dotazníkový průzkum, který uspořádal Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP).

"Bohužel se ukázalo, že stát zde naprosto selhal a přímá podpora státem omezeného podnikání se vůbec nekonala," uvedl prezident ČMSMP Jan Šuráň. Stát se podle něj navíc pozastavením fungování elektronické evidence tržeb (EET) vzdal možnosti zmapovat propad v sektoru stravování, na který jsou minipivovary přímo navázány.

Průzkum, pro který se vyjádřilo 59 minipivovarů, také ukázal, že prakticky všechny minipivovary vzaly pandemii jako výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá. Podle svazu téměř okamžitě reagovaly otevřením výdejních okének, hledáním nových možností odbytu a vnitřními organizačními změnami. Některé změnily způsob stáčení piva nebo začaly využívat nové marketingové a obchodní postupy.

Minipivovary, které neměly internetový prodej, ho podle svazu začaly zavádět. Každý pivovar inovoval nebo vytvořil v průměru tři až čtyři činnosti, ukázal průzkum. "Minipivovary prokázaly velkou flexibilitu a ze dne na den našly nové možnosti prodeje svého piva. Tyto nové prodejní kanály zůstaly zachovány i po odeznění první vlny pandemie a do budoucna budou hrát velkou roli," podotkl Šuráň. Minipivovary si podle svazu ověřily důležitost dobré pověsti, přínosy cestovního ruchu a očekávají větší potřebu proniknout do obchodních sítí.

Za klíčové považuje podle průzkumu většina minipivovarů nastávající měsíce. Víc než dvě třetiny pivovarníků přitom vnímají budoucnost skepticky a návrat na úroveň roku 2019 považují za pravděpodobný až v následujících dvou až třech letech.

Minipivovary letos zasáhlo opakované uzavírání hospod a restaurací kvůli koronaviru, u řady z nich se to dotklo i jejich vlastních provozoven. Šuráň už dřív odhadl, že meziroční propad výroby minipivovarů bude v letošním roce 30procentní, u velkých pivovarů o desetinu.

Řada restaurací protestovala proti nutnosti zavírat své provozy v 20 hodin, jak vyžaduje vládní nařízení kvůli boji s koronavirem. Mezi nimi byla i pivovarská restaurace Malý Janek, která sídlí v Jincích. Při středečních protestech zůstala otevřená i po osmé hodině večer.

„Dneska už je to pravdu boj o holé přežití. Bohužel tato vláda nepochopila včerejší vzkaz. Nikdo se během dne nevyjádřil k naší situaci, mimo siláckých řečí, že nás začnou zavírat,“ okomentoval výsledek protestu majitel Jiří Janeček, který prý skutečně čekal, že vláda vyšle vzkaz, že problematiku bere na zřetel a začne se jí zabývat. „Místo toho se zavedly restrikce a pokuty, což vnímám velmi negativně,“ řekl.

Hovoří se přímo o tom, že by se kvůli koronavirové situaci mohla řada provozoven opět zavřít – a mezi nimi právě i restaurace. „Jestli nás opět zavřou bez jasných pravidel, kdy dostanou podnikatelé nějakou pomoc, tak to je problém. Nevěříme vládě a opatřením, je to strašně chaotické. Vezměte si to, jak se předevčírem smělo točit pivo do PET lahve, potom ne, potom opět ano. To přece není normální,“ popsal majitel restaurace.

Během protestu, kdy nechal restauraci otevřenou i po 20. hodině, přišla Policie ČR i hygiena. „Byli ale velmi korektní. Vědomě jsme porušili nařízení vlády, že jsme neuzavřeli provoz. Jestli si vláda myslí, že uzavřením restaurací na dvě hodiny zarazila koronaviru zdrcující úder, tak je to k smíchu,“okomentoval Janeček, který podobná restriktivní nařízení již nechce nadále snášet.

Policisté opravdu kontrolují dodržování vládních nařízení a případná zjištění jejich porušení řeší v souladu se zákonem převážně oznámením příslušnému správnímu orgánu. „Policisté se každodenně v rámci běžného výkonu služby zaměřují na kontroly dodržování krizových opatření vlády a mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví,“ řekla policejní mluvčí Veronika Čermáková.

V restauraci v obci Jince se prý v době kontroly nacházelo přes třicet hostů a obsluha restaurace. „Na kontrole se podílelo sedm policistů a psovod se služebním psem. Přítomni byli také dva pracovníci příbramské hygienické stanice,“ doplnila.

Jiří Janeček má rozmyšlený i další plán. „Vyzveme rebelující restaurace i ostatní živnostníky a podnikatele k setkání, na kterém si sladíme další postup. Samozřejmě se setkáme podle současných protiepidemických opatření a doufám, že budou platit i v neděli,“ poznamenal a poděkoval také fanouškům Malého Janka, kteří nabízejí pivovarní restauraci finanční pomoc. „Nechceme nic zadarmo, chceme pracovat ve stabilním podnikatelském prostředí,“ sdělil majitel.

Pouze upozorňuje na to, že příznivci si mohou zakoupit v internetovém obchodě dárkový poukaz. „Na jaře ho přijďte propít,“ dodal.

Po roční externí spolupráci (od 12/19) se Martin Hrubeš stal stálým členem týmu sládků.
Martin Hrubeš, je technolog a sládek s 30letou praxí. Sládkovské řemeslo se učil od předních českých sládků. ( mj. M.Heide, J. Tolar, J.Šuráň, V Černohorský, M. Valenta). V posledních 10-ti letech se věnoval převážně pivovarským projektům v zahraničí (Austrálie, Nový Zéland, Rusko…) Svoje zkušenosti s Českým ležákem a „Ejly“ plně zhodnotí v projektu firmy Czech Craft Beers a.s., která hodlá na trhu, v segmentu řemeslných piv, dále posilovat, a aktuální složitou situaci v souvislosti s virem COVID 19, hodlá využít k další expanzi. Stávající vrchní sládek Jan Grmela se přesune na pozici obchodního sládka.

"Vzhledem k rostoucí poptávce po našich pivech a zvyšujícímu se výstavu, vidím nutnost těchto změn, z důvodu zachování charakteru našich piv. Současně získáme více prostoru, pro péči o naše zákazníky za účelem zvýšení kvality a stability piv na čepu.“ Sdělil Martin Šibal – předseda představenstva Czech Craft Beers a.s.

Mají mít večer zavřeno, ale na protest zůstávají otevřené. Řada restaurací a hospod v Ústeckém kraji hned první den ve středu večer záměrně porušila nařízení o zkrácené otevírací době, které vláda zavedla kvůli zhoršující se koronavirové situaci.

Nejvíce rebelů v kraji bylo v teplickém okrese, kde se na společném postupu zahrnujícím nedodržení uzavírací doby ve 20 hodin a vyvěšení státní vlajky dohodli provozovatelé 23 restaurací. Podle informací Deníku v tom chtějí pokračovat i dnes večer. Vyloučeno není, že se počet protestujících restaurací dokonce zvýší. Mluvili jsme s provozovateli, ptali se štamgastů, jaký na to mají názor. Vše máme v článku. Sledujeme situaci okolo toho dál. Někde byla policie, jinde v kraji zůstaly podniky bez kontrol.

Město Teplice bylo centrem protestu v rámci celé republiky. Kvůli reportážím a fotografiím se sem sjely ve středu večer pražské televizní štáby a noviny sem vyslaly své fotografy. 50 lidí sedělo u stolů po 20. hodině večer například v restauraci Výsluní v Teplicích. Hospodu v době po státem nařízené „zavíračce“ přišel podpořit štamgast Robert Kubal. „Nechápu, proč mají být restaurace problémové. Lidé tu sedí odděleně od sebe, dodržují, co se má. Podporuji protest, souhlasím s provozovateli, že jim současná nařízení ubližují,“ říkal.

Podobně to vypadalo v restaurační části Pivovaru Monopol v centru Teplic, kam po středeční 20. hodině zavítal fotoreportér Deníku. „Zhruba tři desítky lidí si tu po skupinkách vychutnávaly u stolů pivo. Vše proběhlo v poklidu. Policie dovnitř nepřišla,“ popsal Karel Pech. K protestu se Monopol podle sládkové Martiny Valterové připojil, aby se pokusil zachránit pivovarnictví. „Vyrábíme pivo a potřebujeme ho prodat. Pokud tu nejsou hosté, neprodáme nic. Jsme normální slušný podnik a omezující nařízení jsou pro nás diskriminační,“ okomentovala danou situaci.

Vláda restauratérům nařídila „utáhnout“ kohoutky na pípách kvůli údajnému častému porušování protiepidemických restrikcí právě ze strany provozovatelů pohostinství. Ti ale tvrdí, že opatření jsou diskriminační. „Nesouhlasíme s nesystémovými opatřeními vlády. Přestože dodržujeme veškerá hygienická opatření, jsme bez jakýchkoliv podložených důkazů označováni za jednoho z hlavních viníků zhoršujícího se stavu epidemie. Stali jsme se obětním beránkem chaotických rozhodnutí naší vlády,“ řekl Deníku Tomáš Kolařík.

Policie protestní akci monitorovala. „Během středy 10. prosince bylo v rámci teplického okresu provedeno 78 kontrol, při kterých bylo zjištěno šest porušení opatření. V pěti případech se jednalo o fyzické osoby, jejichž jednání policisté vyřídili domluvou. V jednom případě provozovatel restaurace v Teplicích porušil usnesení vlády, věc byla oznámena k projednání na teplický magistrát,“ konstatoval mluvčí teplické policie Daniel Vítek. O jakou hospodu šlo, mluvčí nesdělil.

Podle informací Deníku se mělo jednat o restauraci Hospůdka U veselýho mandlu. „Vláda nemá žádnou vizi, v opatřeních není žádný systém,“ řekl novinářům rozčílený majitel Radek Jakubka. „Přicházíme o kompletní večerní tržby. Nestane se, že by lidi přišli ve čtyři a šli v osm domů,“ uvedl. Obvyklá zavírací doba v této restauraci je půlnoc. „To, že nám vláda přispěje na výplaty, nás nezachrání. Musím platit pojištění, energie, leasing,“ řekl s tím, že si zatím všechny zaměstnance udržel. „Ale nevím, jak dlouho to vydržíme,“ dodal. S policejními kontrolami se prý vypořádá. Více to komentovat nehodlá.

Na tom, že nechtějí dělat obětní beránky pro vládu, která jim omezuje podnikání na úkor ostatních, se shodují provozovatelé restaurací napříč celým severočeským regionem. „Musím živit rodinu a toto je naše jediná obživa, takže tu jde skutečně o závažný důvod a stát to nezajímá. Proč toto omezení neplatí pro zahraniční obchodní řetězce, ale jen pro české obchodníky,“ okomentoval svůj bojkot Pavel Dušek, majitel jabloneckého hostince Úřadovna.

Policejní kontroly probíhaly po celém Ústeckém kraji. 46 kontrol provedli ve středu třeba policisté na Litoměřicku. „Na území okresu Litoměřice nebylo zjištěno žádné přestupkové jednání,“ informovala mluvčí krajské policie Jana Slámová.

Stejně tak v sousedním Libereckém kraji probíhaly kontroly. „U nás policisté zkontrolovali po 20. hodině v rámci běžné služby více než 80 restaurací. Ani v jedné neobjevili žádné porušení vládních nařízení," sdělila ze Liberecký kraj policejní mluvčí Dagmar Sochorová.

Středa byla hlavním protestním dnem. Po čtvrteční dopolední konferenci mezi protestujícími restauraci je jasné, že to ale nekončí. „Nezavíráme, domluvili jsme se, že v to pojedeme dál. Musíme to dotáhnout, když jsme se na to dali,“ sdělil Deníku krátce před čtvrtečním polednem Tomáš Kolařík, který je jedním z iniciátorů protestů na Teplicku.

Policie bude pokračovat v kontrolách dodržování opatření stejně jako doposud. Má dvě možnosti postihu. „Policie může uložit na místě pokutu, ale pouze za předpokladu, že s ní přestupce souhlasí. Pokud ne, jiná možnost než oznámení k projednání věci ve správním řízení neexistuje,“ podotkl policejní mluvčí Daniel Vítek.

Provozovatelé restaurací pokuty platit nechtějí. Zároveň ale nehodlají být obětním beránkem chaotické vlády. Požadují, aby mohli mít večer déle otevřeno. „Ty dvě večerní hodiny, byť to tak nevypadá, jsou pro nás zásadní. Lidé chodí kromě poledne do restaurací zejména ve večerních hodinách. A to nám dělá tržby,“ komentuje restauratér Tomáš Kolařík.

„Vláda by měla konečně pochopit, že jsme také lidi, kteří si dělají řádně svoji práci. Proč mají trpět jenom restaurace, zatímco markety, kde je mnohem větší kumulace lidí, jsou večer otevřené. Pokud musí být lockdown kvůli nějaké situaci pro všechny, je to v pořádku a musíme s tím žít. Ale vytvářet diskriminační prostředí, je pro nás hospodské špatné,“ říká provozovatel 4 gastronomických podniků v teplickém okrese.

Restaurace, které se připojily ve středu k protestu a dnes mají podle organizátorů pokračovat.
PIVOVAR MONOPOL, PIVOVAR OSEGG, KRČMA TŘI KARAFIÁTY, HOSPŮDKA U VESELÝHO MANDLU, RESTAURACE MĚSTSKÉ SÁLY, PIVNICE LEGENDA, RESTAURACE LUNA CLUB 07, TEPLICKÉ VÝSLUNÍ, KRUŠNOHORSKÝ MASKARON, PANORAMA, PERLA, MC KOLOSEUM KRUPKA, RESTAURACE U KOZIČKY, PIVNICE U PALMY, SOKOLOVNA RESTAURANT s.r.o, RESTAURACE KNAK, RESTAURACE CUBANITO, BEFELEME COFFEE BAR, RESTAURACE U BIZONA MOLDAVA, NÁDRAŽNÍ RESTAURACE ZÁMECKÁ, NOSTALGIE, RESTAURACE V8, EICHLEROVA KAVÁRNA DUCHCOV

My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jsme dle Listiny základních práv a svobod, jež je součástí naší Ústavy, lidé svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Přičemž základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Ty nám ale, vládo, nyní svévolně bereš právo pracovat a živit naše rodiny. Za těchto okolností máme dle článku 23 Listiny právo postavit se na odpor.

Vy, ministři, jste zaměstnanci nás občanů, ale namísto toho se chováte jako naši vládci. Nezodpovědní, svévolní, alibističtí vládci. Ale my nejsme Vaši podřízení ani otroci. Už jste poztráceli naši důvěru a nyní jste ztratili i soudnost. Už toho máme dost!
.
Naším vzdorem chceme upozornit na nerovné podnikatelské podmínky, chceme upozornit na devastující dopad vládních nařízeních na drobné podnikatele a živnostníky. Bez podobného záchranného programu, jako je v Německu či Rakousku, prostě nepřežijeme. Omezením otevírací doby do 20:00 nebráníte šíření koronaviru, naopak mu pomáháte. Lidé mohli sedět podle pravidel v restauracích, teď se ale bez pravidel přesunou do garáží. Vaše opatření jsou chaotická a nepřehledná, více škodí, než pomáhají, ba dokonce ohrožují životy a majetky. Je to jen Vaše alibi, aby to vypadlo, že něco děláte.
.
Po jarní vlně pandemie, během které jsme všechna opatření poctivě dodržovali, se Vaše vláda na pomoc a kompenzaci postiženým firmám zcela nezodpovědně vykašlala, a hlavně, promarnila čas na přípravu na další pandemickou vlnu. Poztráceli jste důvěru. Jak můžeme věřit vládě, jejíž opatření porušují sami nejvyšší vládní funkcionáři? Jak můžeme věřit vládě, která záměrně lže o kompenzacích pro podnikatele? Tyto programy jsou natolik složité a podmíněné různými těžko splnitelnými podmínkami, že jsou prakticky nedosažitelné. Jak můžeme věřit vládě, jež ignoruje složitou situaci drobných podnikatelů a zároveň na odměnách rozdává přes půl miliardy státním úředníkům, kteří vegetují doma za 100 procent svých platů?
.
Namísto, abyste chránili ty nejohroženější, totiž seniory v sociálních zařízeních, zavřeli jste dětem školy. Malé provozovny jsou zavřené, ale nadnárodní řetězce, jež nabízejí stejné zboží, si mastí kapsu. Přeplněné tramvaje nevadí, ale hospody úspěšně likvidujete. Místo siláckých řečí pánů Zaorálka a Havlíčka o navýšení pokut, ba dokonce o 48hodinovém vězení, potřebujeme pomoc, a především jasná pravidla, jež se nemění každý druhý den. Jestli si Ty, vládo, myslíš, že uzavřením restaurací o dvě hodiny dřív zasadíš koronaviru zdrcující úder, pak nezbývá než konstatovat: Pánbůh s námi!
.
Musí zvítězit zdravý rozum, nikdo z nás nechce bojovat s policií, nikdo z nás nechce, aby komanda zakuklenců beranidlem rozrážela dveře našich provozoven. Namísto represe potřebujeme pomoc. Ty, vládo, můžeš začít třeba tím, že u žádostí o různé podpůrné programy zrušíš podmínky o bezdlužnosti. Pomoc totiž potřebují nejvíc právě ti, kteří kvůli Tvým opatřením, nařízením a omezením, už nemají odkud brát a dluží, kam se podíváš.
.
Vládo, máme toho dost! Náš odpor je zatím stále ještě jenom pasivní, ale tlak v papiňáku roste.

Lidé budou smět odnášet pivo z restaurace ve džbánku či nakupovat na vánočních trzích alkohol v lahvích. Vláda ve čtvrtek rozhodla o změně protikoronavirového opatření, které má zamezit shlukování před stánky a omezit konzumaci alkoholu na veřejnosti. O změně po zasedání vlády informoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Kritizované vládní usnesení zakazovalo prodej alkoholických nápojů z provozovny stravovacích služeb zákazníkovi mimo její vnitřní prostory. Opozice upozorňovala na podnikatele, kteří přijdou o možnost na trzích prodávat například medovinu v lahvích, a také na zvyk kupovat v restauracích pivo s sebou „do džbánku“.

Blatný také zopakoval, že v případě opětovného přechodu Česka z nynějšího třetího do čtvrtého, přísnějšího stupně epidemického systému budou narovnány podmínky pro malé obchodníky a velké řetězce. Opoziční politici mluvili o diskriminaci kvůli tomu, že malé obchody musely být zavřené. V případě opětovného přechodu na čtvrtý stupeň zůstanou otevřeny, uvedl.

Další zpřesnění v opatřeních se podle Blatného týkalo lyžařských vleků a lanových drah. Kabinet dosud zakazoval jejich užití veřejností. Nyní upřesnil, že je nelze používat v souvislosti s užitím lyžařských tratí. „Výslovně se (zákaz) týká pouze vleků pro účely lyžařského sportu. Ostatní lanové dráhy pro dopravu osob uvnitř měst nebo dopravu nákladů na horské chaty mohou být v provozu,“ řekl Blatný.

Lidé budou smět odnášet pivo z restaurace ve džbánku či nakupovat na vánočních trzích alkohol v lahvích. Vláda dnes rozhodla o změně protikoronavirového opatření, které má zamezit shlukování před stánky a omezit konzumaci alkoholu na veřejnosti. O změně po zasedání vlády informoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Kritizované vládní usnesení zakazovalo prodej alkoholických nápojů z provozovny stravovacích služeb zákazníkovi mimo její vnitřní prostory. Opozice upozorňovala na podnikatele, kteří přijdou o možnost na trzích prodávat například medovinu v lahvích, a také na zvyk kupovat v restauracích pivo s sebou "do džbánku".

Blatný dnes také zopakoval, že v případě opětovného přechodu Česka z nynějšího třetího do čtvrtého, přísnějšího stupně epidemického systému budou narovnány podmínky pro malé obchodníky a velké řetězce.

Opoziční politici mluvili o diskriminaci kvůli tomu, že malé obchody musely být zavřené. V případě opětovného přechodu na čtvrtý stupeň zůstanou otevřeny, uvedl dnes.

Další zpřesnění v opatřeních se podle Blatného týkalo lyžařských vleků a lanových drah. Kabinet dosud zakazoval jejich užití veřejností. Nyní upřesnil, že je nelze používat v souvislosti s užitím lyžařských tratí. "Výslovně se (zákaz) týká pouze vleků pro účely lyžařského sportu. Ostatní lanové dráhy pro dopravu osob uvnitř měst nebo dopravu nákladů na horské chaty mohou být v provozu," řekl Blatný.