Novinky a zajímavosti ze světa piva

Národní podnik loni prodal kvůli dopadům koronaviru víc baleného piva a méně sudového. Uspíšil proto plán a investuje do nové plechovkové linky.
Budějovický Budvar letos investuje zhruba 500 milionů korun, podobně jako loni. Plánuje novou linku na stáčení piva do plechovek, protože prodeje v těchto baleních rychle rostou. Koncem roku zřejmě začne stavět novou varnu, dokončí také kapacity hlavního kvašení. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

"Pojedeme hodně podobně v celkových investicích jako v loňském roce. Budeme dokončovat rozšíření kapacity hlavního kvašení, tam se dostaneme na finální úroveň, kterou jsme chtěli. Už bychom měli mít dokončenou projektovou dokumentaci a ke konci roku rozjet stavbu varny," řekl Dvořák.

Národní podnik loni prodal kvůli dopadům koronaviru víc baleného piva a méně sudového. Uspíšil proto plán a investuje do nové plechovkové linky. V roce 2019 prodal v plechu přes pětinu piva, zhruba 370.000 hektolitrů.

"Potřebujeme větší kapacitu. S největší pravděpodobností nahradí nová linka tu nynější. Plech je jedno z nejrychleji rostoucích balení, zhruba meziročně o deset procent. Podobným tempem nám loni rostly lahve," řekl ředitel.

Budvar má tři linky na stáčení do lahví. Kvůli tomu, že loni stouply prodeje baleného piva, řešil Budvar problém s přepravkami: na konci letní sezony mu již scházely, musel přikoupit další.

Až pivovar v roce 2022 dokončí rozvojový plán z roku 2015, který obsahuje investice za 2,5 miliardy Kč, možný roční výstav stoupne na 2,25 milionu hektolitrů. Budvar za poslední roky postavil nové logistické centrum s kapacitou téměř 20.000 paletových míst, které odbaví dvakrát víc kamionů než dřív. Nové jsou také stáčírna lahví a ležácké tanky.

Budvar měl v roce 2019 rekordní čistý obrat tři miliardy Kč a zisk po zdanění 278 milionů. Pivovar se 670 zaměstnanci předloni uvařil rekordních 1,679 milionu hektolitrů. Za loňský rok čeká meziročně podobné tržby. V roce 2019 vyvezl do téměř 80 zemí rekordních 1,15 milionu hektolitrů. Na export šlo téměř 69 procent prodaného piva. Mezi pět největších odbytišť patřily Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Velká Británie.

Na sklonku minulého roku zemřel ve věku 93 let první ředitel pivovaru Radegast a válečný veterán Václav Petras. V nošovickém pivovaru působil v 70. letech. Spolu s prvním sládkem pivovaru Jaromírem Franzlem stáli u zrodu charakteristické hořké chuti piva Radegast.
Václav Petras (3. 7. 1927 – 22. 12. 2020) se narodil v Kvasilově na Ukrajině. Studoval českou školu a během války vstoupil do učení v kvasilovském pivovaru. V roce 1944 mu při náletu zahynul otec. Ještě téhož roku se spolu se svou sestrou a bratrem přihlásil jako dobrovolník do Svobodovy armády. Jako spojař zde prošel dukelskou i ostravskou operací a válečné tažení skončil v Praze. Po válce vystudoval v hlavním městě střední pivovarskou školu a později také Vysokou školu chemicko-technologickou.

Celý svůj profesní život pracoval v pivovarnictví a zkušenosti získával postupně v pivovarech v Kadani, Opavě, Ostravě a Loučce u Nového Jičína. Postupně si vyzkoušel, jaké je to být sklepmistr, sládek a nadsladovník. Když mu bylo 41 let (psal se rok 1968), byl jako jeden z největších odborníků povolán, aby řídil stavbu nového pivovaru v Nošovicích.

Na tehdejší nečekanou nabídku Václav Petras vzpomínal o několik desítek let později takto: „Byl to šok. Ale věděl jsem, že je přede mnou vrchol mého pivovarského života. A na takovou výzvu se neříká ne.“ Ve funkci ředitele pivovaru Radegast působil od roku 1970 až do roku 1979. Jedenáct nošovických let Václav Petras považoval za jeho nejkrásnější pivovarské období. „Bylo to nezapomenutelné. V pivovaru se sešla skvělá parta. Všichni dělali svou práci s obrovským nadšením a láskou.“ Poté byl jmenován podnikovým ředitelem Severomoravských pivovarů, n. p. v Přerově.

Za svůj celoživotní přínos byl Václav Petras v roce 2013 uveden do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství. Když v roce 2000 začal pivovar Radegast oceňovat své zaměstnance cenou Zlatý Radegast, byl jedním z prvních pěti oceněných. Je rovněž nositelem mnoha vojenských vyznamenání – Řádu Velké vlastenecké války, Dukelské medaile a medaile Za statečnost před nepřítelem.

Současný manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák se s Václavem Petrasem setkal naposledy v srpnu 2020, když si společně prohlíželi knihu „50 let pivovaru Radegast“. „Udělalo mu to velkou radost, když si mohl ještě na stránkách knihy zavzpomínat na staré přátele a „nošovickou éru“. Když jsem mu nalistoval jeho fotografii u čela velkého dřevěného sudu s nápisem „Přísaháme pod sudem, že vodu nepijem“, tak knihu uchopil, přitiskl si ji na sebe a řekl mi: „Díky pivovaru, Ivošu.“

O zhruba třetinu loni meziročně klesla výroba piva v tuzemských minipivovarech. Asi dvacítka podniků podle vedení Českomoravského svazu minipivovarů už skončila a nebudou nejspíš poslední.

Pomoc od státu vnímá prezident svazu Jan Šuráň jako roztříštěnou, administrativně složitou a naprosto nedostatečnou. Ztráty za rok 2020 budou obrovské, shoduje se i trojice podnikatelů z Olomouckého kraje.

„Předběžná ztráta, kterou očekáváme, je kolem dvou milionů korun,“ říká majitel pivovaru ve Velkých Losinách na Šumpersku Roman Žilka. Přitom loni investoval do modernizace pivovaru asi 10 milionů korun. Jeho kapacita se ztrojnásobila. Jenže kvůli vládním opatřením musel loni několikrát provoz přerušit. Jako i teď. Zavřená je i restaurace, která na pivovar navazuje. „Kolega právě stáčí lahve, to je v podstatě jediný distribuční kanál, který nám zůstal, protože restaurace jsou zavřeny, sudové pivo se neprodává,“ pokračuje Žilka. Kompenzace od státu podle něj nestačí.

„Náhrady, které my čerpáme zejména v rámci Antiviru A a B, činily v měsíci listopadu přímo v našem podniku asi 12 procent fixních nákladů. Drobné navýšení jiste nastane, ale zdaleka nám to nepokryje ani fixní náklady,“ dodává majitel pivovaru.

Podobně jsou na tom i majitelé minipivovaru v Jeseníku. Loňské tržby byly minimální, zákazníci se nevraceli ani v době, když bylo otevřeno. „Zákazníci se opravdu nevrátili a myslím, že se dlouho nevrátí,“ posteskla si Eva Orlová. Stanislav Orel jen doufá, že nebude muset provoz zavřít úplně. „To je nejhorší rok. Česká hospoda byla fenomén, o který přiházíme. Lidé se naučili pít doma. Člověk tak uvažuje, jestli má cenu pokračovat,“ dodal Orel.

Ani pro sládka rodinného pivovaru v Lipníku nad Bečvou Petra Romana nebyl loňský rok vůbec snadný. „Opatření jsou taková, že jsme jeli na půl plynu. Je to opravdu minimálně půlka výroby. Co se týče návštěvníků a našich štamgastů, tak je to tragické,“ uvedl Roman. Nejistý bude pro podnikatele, podle jejich slov i rok letošní.

Státní podnik Budějovický Budvar neodvedl za loňský rok žádné peníze do státního rozpočtu. Pro rok letošní se počítá se 300 miliony korun. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman. Podle ředitele Budvaru Petra Dvořáka zůstává priorita stejná, dokončit investiční rozvoj pivovaru.

Podnik očekával, že bude mít za loňský rok podobné tržby jako před koronavirem, kdy činily 2,8 miliardy korun. Kvůli koronaviru musel zlikvidovat několik stovek hektolitrů piva. V českém maloobchodním prodeji mu pomáhá s maržemi novinka Budvar 33. Loni propustil pivovar dvě procenta z 670 zaměstnanců, z obchodních a logistických pozic. Letos plánuje růst výstavu o čtyři procenta. Budvar peníze do státního rozpočtu neodvedl ani předloni, zato v roce 2018 šlo o půl miliardy korun.

Pod Ministerstvo zemědělství spadá ještě státní podnik Lesy ČR, který vlastní zhruba polovinu lesů v zemi. Tento podnik naposledy do státního rozpočtu odvedl 2,5 miliardy Kč v roce 2018. Za předchozích pět let takto podnik odvedl skoro 30 miliard korun. Odvod za rok 2018 byl nejnižší od roku 2013, kdy podnik začal peníze do rozpočtu posílat. V ČR se už několik let řeší kůrovcová kalamita, zisk firmy tak klesl.*

O nových akcích, speciálních oplatkách s chmelem a o budoucnosti problémové chrámové restaurace s minipivovarem, ale i ohlédnutí za rokem 2020, který poznamenaly covidové restrikce, přináší rozhovor s Karlem Havelkou, ředitelem městského turistického areálu Chrám chmele a piva v Žatci.

Jak byste popsal uplynulý rok?
Byla to rozporuplná sezona. Přes slibně rozjetý začátek roku, kdy jsme měli vyšší návštěvnost než v předchozím roce, následoval tříměsíční útlum, kdy jsem spadli na nulu, následovalo výborné léto a bohužel konec roku je opět obrovský výpadek. Sezonu jsme museli ukončit předčasně.

Jak konkrétně vás covidové restrikce zasáhly?
Jelikož jsme turistický areál, tak velmi výrazně. Nejenže jsme museli na několik měsíců zavřít či utlumit veškeré provozy, zrušeny byly turistické veletrhy, kde se pravidelně prezentujeme. Přišli jsem také o řadu zahraničních spoluprací. Z těch velkých šlo o spolupráci s ruskou cestovní kanceláři, německými a korejskými partnery. Několik měsíců byla zavřená chrámová restaurace a minipivovarem. Aktuálně se sládkem řešíme, co se zásobou navařeného piva, které jsme s předstihem připravili na konec roku. Jen co jsme mohli otevřít a prodeje se opět začaly rozjíždět, přišlo opětovné zavření.

A co s ním, vylijete ho?
To určitě ne, to by nám srdce nedovolilo. Část snad ještě prodáme za výrobní cenu v pivním okénku. Jednou z variant je i to, že ho darujeme, například hasičům, dobrovolným hasičům, zdravotníkům, městské policii apod. Vylévání piva by byl hřích a pohrdání špičkovými surovinami i uměním pana sládka z nich uvařit skvělé pivo. Tak by žádné pivo končit nemělo.

Jaký byl návštěvnický propad oproti předchozímu roku?
V celkovém součtu není propad s předchozími dvěma lety tak dramatický. Za rok 2020 si koupilo vstupenku na prohlídku přes 9 200 návštěvníků. V roce 2019 jsme měli návštěvnost přes deset tisíc lidí, a o dva roky dříve dokonce o něco nižší než v roce 2020. Zachránilo nás léto, kde jsme naopak měli návštěvnost o 50 procent vyšší. Červenec a srpen byly skvělé, během prázdnin přijelo více než 5,5 tisíce návštěvníků.

Co všechno zahrnuje Chrám chmele a piva a co je jeho vlajkovou lodí?
Chrám chmele a piva reprezentuje Žateckou chmelovou oblast. Fyzicky se skládá ze tří objektů. Samotný Chrám chmele a piva s Chmelovým majákem, Chmelovým orlojem a minipivovarem s restaurací a dětskou hernou. To bych řekl, že je tou vlajkovou lodí. Máme ale ještě historickou budovu renesanční sladovny s expozicí o její historii, výstavním sálem a malou expozicí o filmařských místech v Žatci. Žatec je totiž nejenom městem chmele a piva, ale také vyhledávanou filmařskou lokalitou. Třetí je Kapucínská zahrada, která má specifickou odpočinkovou atmosféru zahrady uprostřed města.

Jezdí do Chrámu spíše jednodenní turisté, nebo se zdrží i déle?
To se odhaduje velmi těžko, protože žádnou statistiku k tomu nevedeme. Můj osobní pocit je, že podíl dvoudenních hostů byl letos o malinko vyšší. Já vždycky říkám, že v Žatci musíte být minimálně dva dny, užít si večer v naší restauraci, ochutnat naše piva. V Žatci ale máme víc pivovarů, než by se na první pohled zdálo. Navíc je tu plno dalších míst, která stojí za objevení. Chrám je jen špička ledovce.

Kdybych přijela jako turistka, kam byste mě poslal?
Tak v prvé řadě k nám do Chrámu, sladovny a klášterní zahrady na prohlídku. Fanoušci do chmele by neměli vynechat návštěvu sousedního Chmelařského muzea, které je největší na světě. Jedinečným zážitkem je také návštěva Muzea Homolupulů s rekonstruovaným hrobem nejstaršího pivaře. Přes historické centrum města pak dojdete do Muzea pivovarnictví Žatecka. Prohlídka žatecké památkové rezervace stojí také za to. Ale Žatec nabízí mnohem více.

Chrámová restaurace s minipivovarem, se potýká nejenom s dopady kvůli covidovým restrikcím, ale i důsledky špatného hospodaření z minulých let. Žatečtí zastupitelé uvažovali dokonce o jejím prodeji. Nakonec byl schválen pronájem. Jste rád?
Musím přiznat, že ano. Realita je taková, že restaurace za podmínek a nastavení daného dotačním titulem nikdy nevydělávala peníze v takovém objemu, jak bylo naplánováno a očekáváno. Důvodů je více. Jedním z nich je, že restaurace, která je součástí příspěvkové organizace, nemůže po stránce řízení fungovat stejně jako soukromý podnik. A také nebylo a není v silách jednoho ředitele dlouhodobě úspěšně sedět na více židlích (turismus, restaurace, kuchyň, pivovar, propagace, organizace kulturních a společenských akcí, péče o 3 obrovské nemovitosti ve městě…) a využít plně potenciál každé z nich.

A za sebe říkám, že vést restauraci není vůbec snadné, jsou třeba reálné zkušenosti a znalosti z restauračního provozu, z kuchyně, z účetnictví, z vytváření receptur, ze skladovacích systémů, z hygienických norem, z marketingu, … a k tomu ještě potřebujete mít na to všechno čas. V současné době město připravuje podmínky pro pronájem.

Restaurace s minipivovarem je součástí areálu, není možné ji stavebně oddělit. Jak si představujete spolupráci s nájemcem?
Velmi bych si přál, aby si ji vzal do pronájmu někdo, kdo má srdce na správném místě, dokáže ctít lokální patriotismus, rozumí podrobně gastronomickému provozu a pochopí její výjimečnost. Je to největší restaurace v Žatci, navíc s minipivovarem, má jedinečnou atmosféru i prostředí. A spolupráce musí být vzájemná. Čím víc budeme atraktivnější pro turisty svými prohlídkami, tím víc jich můžeme následně nasměrovat do restaurace. A naopak. Takovou spolupráci si představuji. Rád bych, aby zůstaly zachovány i prohlídky minipivovaru.

Jaké máte plány na nadcházející sezonu?
Plánů máme hodně, ale upřímně se obávám, že covid zamíchá kartami i v následujících měsících. V prvé řadě bych rád rozšířil otevírací dobu minimálně přes letní měsíce i na pondělí, dosud jsme měli otevřeno od úterý do neděle. Velmi důležité je opět navázat spolupráci s partnery, jež se kvůli koronaviru utlumila. Připravujeme také novou formu prohlídky, například noční s výstupem na maják. Pozornost chceme také více zaměřit na Kapucínskou zahradu, která je vhodná pro klidnou relaxaci a komornější kulturní vystoupení.

Velké, dosud nedostatečně využité, téma je film v Žatci. Menší zmínka je o tom ve sladovně, ale chtěl bych turistům nabídnou minimálně mapku s vyznačenými místy, co se kde natáčelo a v budoucnu expozici rozšířit. Je to ale závislé na vývoji situace kolem covidu i finanční prostředcích.

Připravujete i nějaké nové suvenýry?
Nabídku suvenýrů rozšíříme. Budou to speciální žatecké oplatky, typu kulatá lázeňská oplatka, a uvnitř bude sladká náplň s chmelem. Měl by to být světový unikát, neznám nikoho, kdo nabízí oplatky s chmelem. Další suvenýr potěší dámy, chceme oslovit dodavatele chmelové a pivní kosmetiky a jejich produkty mít v nabídce.

Hard seltzer je speciální druh alkoholického nápoje, často s ovocnou příchutí. Na trhu je teprve pár let a jeho prodeje zejména v zámoří prudce stoupají. U nás předběhl nápojové nadnárodní giganty lokální výrobce a nabízí úplně první český hard seltzer Obora.

Pokud se někdo domnívá, že pro trh zcela nebo téměř neznámý potravinářský nebo nápojový produkt si může v praxi dovolit testovat jen velká, obvykle nadnárodní a kapitálově silná firma, kterou riziko případného neúspěchu neohrozí, nemusí mít vždy pravdu. To samé dokáží i menší výrobci, například rodinný Pivovar Obora sídlící pár kilometrů jihozápadně od Tábora.

Pivovar Obora vyrábí jako první v ČR hard seltzer
Farma Martina Nováka, jejíž součástí zmiňovaný pivovar je, uvedla totiž v polovině prosince jako první v ČR na trh alkoholický nápoj hard seltzer, produkt, který v posledních letech trhá rekordy v nárůstech prodejů v zahraničí, a především pak za oceánem, v USA.

Hard seltzer, v otrockém překladu „tvrdá voda“ nebo „tvrdá minerálka“, je oblíben zejména u mladší generace, a uvedený překlad není tak úplně od věci. Nápoj totiž skutečně jako voda vypadá, a to buď jako voda čirá, případně jako voda velmi mírně zbarvená, podle toho, zda neobsahuje nebo obsahuje ovocnou příchuť.

Rodinný Pivovar Obora zatím vyrábí hard seltzer s mandarinkovou příchutí (v USA je nejpopulárnější broskvová příchuť) a na trh jej dodává zejména v plechovkách, do nichž je stáčen na zbrusu nové lince. Zatím jej vyrobil 25 hektolitrů, zájem o produkt ale roste a podle všeho i v Evropě a také u nás poroste. Také proto zvažují výrobu hard seltzerů velké společnosti, například Coca-Cola nebo německý pivovar Karlsberg. V naší zemi se ale stal prvním výrobcem malý rodinný pivovar.

Hard seltzer sází na marketing „zdravého alkoholu“
Hard seltzer je v zásadě ochucená sodovka s alkoholem, množství alkoholu je přitom srovnatelné s jedenáctkou až dvanáctkou pivem a činí něco kolem pěti procent. Takže na první pohled opticky neškodná „bublinková voda“ může být pro některé jedince zrádná.

Jak upozorňují zahraniční zdroje z míst, kde je již hard seltzer na trhu, konzumenti by se neměli nechat zmást označením a marketingem těchto produktů. „Odborníci se obávají, že marketingové strategie použité k propagaci tohoto nápoje by mohly vést spotřebitele k falešnému přesvědčení, že jde o něco zdravého,“ uvádí například australský zpravodajský web ABC.

Odborníci zdůrazňují, že jde stále o alkohol, nápoj bez skutečné nutriční hodnoty, který při nadměrné konzumaci nese obvyklá rizika, jako jsou onemocnění jater, cukrovka, srdeční choroby či některé druhy rakoviny, a ohrožuje sexuální zdraví. Rozhodně se nejedná například o nápoj vhodný pro děti či mládež.

Na druhou stranu jde o nápoj, který je kromě samostatné konzumace vhodný také k přípravě různých drinků. Výhodou je nízká energetická hodnota, 100 ml hard seltzeru Obora má pouhých 30 kcal, což je méně oproti pivu. Nápoj lze konzumovat s ledem (i bez), jako zdobný prvek lze použít plátek citronu, mandarinky nebo pomeranče.

Sladový hard seltzer
Hard seltzer se vyrábí zejména kvašením cukru, v případě Pivovaru Obora jde o cukr třtinový. Proces kvašení je přitom cíleně podporován, vzniklá kalná tekutina následně prochází několikanásobným čištěním a filtrací, mimo jiné přes aktivní uhlí.

Nakonec se dodá příslušná přírodní příchuť. Teoreticky by si mohl „něco podobného“ udělat každý doma sám – stačilo by v praxi smísit panáka vodky se sodovkou. Hard seltzer se totiž vlastně skládá jen z vody, lihu a oxidu uhličitého. Tak jednoduché to ale není.

Pokud jde o ochucený produkt, je prvním vnímatelným rozdílem intenzivní aroma (flavor) hard seltzeru. Další rozdíl spočívá v jemnějším perlení při nalévání do sklenice, protože kvasinky produkují jemnější bublinky. Třetím rozdílem je pak rozdílné složení lihu, například na rozdíl od výroby destilátů v palírně. Vzhledem k tomu, že se zde hard seltzer vyrábí kvašením, nehrozí také při jeho výrobě riziko vzniku metanolu.

Zatím k mání spíše v e-shopech
„Tvrdou ochucenou vodu“ z Pivovaru Obora si mohou zájemci dopřát v podobě objednávky prostřednictvím e-shopu, a protože jde o pivovar, ochutnat lze při té příležitosti i některé druhy klasických piv, které se tam vyrábějí.

Hard seltzer Obora je již také v některých pražských pivotékách a v nabídce by měl být také v e-shopu Scuk.cz a dalších. Cena jedné půllitrové plechovky se pohybuje kolem padesáti korun při nákupu v pivovaru (zahraniční produkce je o poznání dražší).

Češi v loňském roce utratili za alkoholické nápoje rekordní sumu. Poprvé v historii propili více než devadesát miliard korun. To je skoro o dvacet miliard vyšší suma, než s jakou v roce 2020 hospodařilo ministerstvo obrany. Domácnosti dávají na alkohol třetí nejvyšší podíl v rámci zemí Evropské unie. Před námi jsou už jen všechny tři pobaltské státy. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu.

Jestli Čechům něco jde na výbornou, pak je to konzumace alkoholických nápojů. V této disciplíně patříme mezi přední země Evropské unie. Měřeno penězi, které za ně utratíme, nás předčí pouze Lotyšsko, Estonsko a Litva. České domácnosti totiž na pivo, víno nebo lihoviny vydávají 3,4 procenta ze svých rozpočtů. Průměr Evropské unie je přitom jen 1,6, tedy ani ne poloviční.

Kuriózní je ovšem absolutní částka, kterou podle Eurostatu Češi loni za alkohol utratili: 93,5 miliardy korun. Jen pro představu: Jde o sumu, která je skoro o dvacet miliard vyšší, než činil rozpočet českého ministerstva obrany na rok 2020. Češi dokonce propili o 12 miliard více, než kolik poslali státu na financování policie nebo hasičů, kteří spadají do rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.

Ještě před deseti lety to bylo skoro o 30 miliard méně, v roce 1999 jsme za alkohol utratili „jen“ 53 miliard korun. „Češi v současnosti vydávají za alkohol zhruba dvojnásobek toho, co v polovině 90. let, kdy se jejich výdaje za pivo, víno a lihoviny pohybovaly v tehdejších cenách kolem 45 miliard korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Koronavirus trend nepřeruší
Podle něj také stojí za povšimnutí vývoj již zmíněného podílu výdajů na alkohol na rozpočtech domácností. Ten v roce 1995 činil dokonce 5,4 procenta, do roku 2008 klesl na rovná tři procenta, od té doby se ale opět mírně zvýšil. „Pokles podílu alkoholu na spotřebitelských výdajích lze jen zčásti připsat zdravějšímu životnímu stylu, který dnes Češi nepochybně vedou,“ myslí si Kovanda.

Mnohem více než před 25 lety se totiž dnes stravujeme v hospodách a restauracích. „Loni jsme dle odhadu na základě Eurostatu v těchto zařízeních utratili rekordní sumu takřka 180 miliard korun, tedy zhruba o 100 miliard více než ještě v roce 2000,“ dodal Lukáš Kovanda. Přestože výdaje za restaurace, hospody nebo kavárny narůstají podstatně rychleji než za alkohol, dnes se ve stravovacích zařízeních pije více než dříve.

„Místo lahváče z obchodu si dnes zkrátka častěji zajdeme na ‚jedno‘ do restaurace. Letošní koronavirová krize s tím jistě zamíchá, ale jen přechodně. Po jejím odeznění lze sázet na pokračování popsaného trendu,“ uzavřel hlavní ekonom Trinity Bank.

Pivo neodmyslitelně patří k českému národu. Je to náš národní nápoj. V jeho spotřebě jsme dokonce první na světě a název České pivo je od roku 2008 chráněným zeměpisným označením. Pivo je ovšem také nápojem, u kterého lze využívat jeho pozitivní vliv na lidský organismus. Čím vším nám pivo prospívá?

Pivo vařili už v Mezopotámii
Historie vzniku piva je docela zajímavá. Jeho kořeny sahají až do starověké Mezopotámie. I stalo se, že do nádoby s uskladněným obilím natekla voda a obilí zkvasilo. Tím se vytvořila voda s omamnou a příjemnou chutí, čehož si nemohli lidé nevšimnout. Pak už tento nápoj vyráběli cíleně a jeho výroba se přesunula i do dalších zemí. Na českém území připravovali pivo už Slované, kteří se zde usadili. Prvním českým pivovarem byl Břevnovský klášterní pivovar v Břevnovském klášteře, jenž byl založen v roce 993.

Co všechno pivo obsahuje
Víte, že kromě alkoholu obsahuje pivo ještě dalších dva tisíce látek? Najdete v něm sacharidy, bílkoviny, vitamíny i minerální látky. A vodu, která dělá pivo výrazně zavodňujícím nápojem. Pivo je bohaté na draslík a sodík, vápník, hořčík, křemík, fosfor a chloridy. Z vitamínů obsahuje ty ze skupiny B – thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacin a kyselinu listovou. Z tohoto hlediska se jedná o výživnou tekutinu s vyváženým poměrem iontů, která podporuje chuť k jídlu a pomáhá trávit. Pivo může přispět ke snížení rizika vzniku srdečního infarktu a působí i proti vysokému tlaku.

Ovšem příznivé účinky piva se projeví prakticky jen při jeho střídmé konzumaci. U skalních pivařů bohužel převažuje negativní účinek alkoholu, a to vznik cirhózy jater, cukrovky, rakoviny tlustého střeva nebo rakoviny prsu. Sacharidy v pivě obsažené zase vedou k nadváze. Vzhledem k obsahu lepku není pivo vhodné pro ty, kteří trpí celiakií. Na druhou stranu se už vyrábějí bezlepková piva.

Kolik byste měli vypít piva, aby vám prospívalo?
Co je to střídmé pití? Většinou se jedná o 20 až 40 g čistého etanolu denně u mužů. V praxi to znamená dát si jeden až dva půllitry s 5% obsahem alkoholu. Ženám je však dovoleno piva vypít méně, jen asi 1 až dvě třetinky. Když ale po celý týden nevypijete ani skleničku piva a pak o víkendu jich dáte najednou dvanáct, v žádném případě se nejedná o střídmé pití.

Silvestrovské stoly v českých domácnostech letos podle prodejců zaplní domácí chlebíčky a jednohubky, ale také pivní speciály či vína. Lidé kupují i čerstvé a uzené maso. Někteří obchodníci proti předchozím roků sledují, že zákazníci dávají větší přednost kvalitnějším potravinám, v případě krekrů a chipsů vybírají zdravější varianty. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Kdo nechá nákup na poslední chvíli, musí počítat s tím, že obchody budou poslední den v roce fungovat ve zkrácené provozní době.

V hypermarketech Globus lidé nyní nejvíce kupují pečivo, pomazánky, šunky, klobásy a saláty. "Každoročně před svátky, stejně jako před koncem roku, posilujeme výrobu v našich pekárnách a řeznictvích," uvedla mluvčí společnosti Lutfia Volfová. U potravin lze podle ní sledovat zhruba stejnou preferenci i velikost nákupu jako v loňském roce. Meziročně však rostou prodeje nápojů. Volfová to přičítá zavřeným restauracím.

"Je patrné, že vzhledem ke stávajícím platným opatřením nakupují zákazníci více věcí, ve srovnání s předešlými roky, pro domácí oslavy - alkohol, brambůrky, suroviny pro přípravu chlebíčků a další pochutiny. Kvůli omezeným možnostem cestování budou slavit doma a nechávají proto nákupy na poslední chvíli," řekl mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.

Na silvestrovské oslavy začali lidé od úterý více nakupovat v prodejnách Penny. Podle jejich mluvčího Tomáše Kubíka je tradičně je největší zájem o veky, různé druhy pomazánek, šunky, salámy, sycené nealkoholické nápoje, sekty, pivo i jiné druhy alkoholu.

Kaufland zaznamenává velký zájem o čerstvé výrobky z obslužných pultů jako jsou sýry, uzeniny, lahůdky, ale i čerstvé maso. Velmi žádané jsou podle mluvčí sítě Renaty Maierl sladkosti, chipsy, krekry a slané tyčinky. Stejně jako v jiných letech je poptávka po vínech, vzrostl také zájem o sekty a šampaňské.

On-line supermarket Košík.cz letos na Silvestra rozveze dvojnásob nákupů než před rokem. Podle mluvčího e-shopu Františka Brože mnoho lidí muselo zrušit pobyty na horách a slavit bude doma. K vyššímu zájmu o dovoz nákupu přispívá podle něj i chladnější počasí. Kurýři Košíku podle Brože často nyní vozí nákupy také na chalupy, kam se lidé na závěr roku přesunuli z měst.

Košík.cz sleduje podle Brože vyšší zájem o pivní speciály, jejichž prodeje rostou na úkor tvrdého alkoholu. Poptávka je i po kvalitních šumivých vínech. U nealkoholických nápojů vzrostl zájem podle Brože o kvalitní ovocné šťávy nebo limonády od malovýrobců. "Sledujeme, že suroviny na tradiční pochoutky jsou letos vybírány kvalitnější a nechybí ani prémiové zahraniční delikatesy - hlavně v případě sýrů či uzenin," dodal Brož.

Na Silvestra budou mít prodejny Penny, Globus, Billa, Tesco či Lidl otevřeno do 17:00, Kaufland a Albert zavřou v 18:00. Na Nový rok budou obchody zavřené, například Košík.cz nebo Rohlik.cz ale nákupy rozvážet budou.

Firma exportuje do více než 30 zemí, s největším nárůstem prodejů v Maďarsku a Rusku. Hlavními exportními trhy jsou Německo, Slovensko, Rusko a Švédsko.

Zisk třetí největší české pivovarnické skupiny Heineken ČR loni meziročně stoupl o tři procenta na 336 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 6,8 procenta na 3,59 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. V loňském roce vyrobil český pivovarský trh rekordní objem piva, letos se kvůli koronavirové pandemii a na ni navazujícím vládním omezením očekává pokles. Společnost celý zisk vyplatila v dividendě.

"Společnost Heineken ČR loni vystavila 2,69 miliony hektolitrů piva značek Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Starobrno a Hostan. Oproti roku 2018 se jedná o nárůst o 1,8 procenta. Tuzemské prodeje piva dosáhly 1,936 milionů hektolitrů, což je nárůst o 4,3 procenta oproti roku předchozímu," napsala firma do zprávy. Firma loni zaměstnávala 514 lidí.

Firma exportuje do více než 30 zemí, s největším nárůstem prodejů v Maďarsku a Rusku. Hlavními exportními trhy jsou Německo, Slovensko, Rusko a Švédsko.

Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen, dvojky na českém pivním trhu, loni meziročně vzrostly o miliardu na 10,38 miliardy Kč. Byla v zisku, který činil 730 milionů Kč po předchozí ztrátě zhruba 3,1 miliardy korun. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar. Lídr českých výrobců, Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk zhruba o 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun.

V současnosti je trh s pivem ovlivněn opatřeními na tlumení koronavirové epidemie. Produkce klesla podle Českého svazu pivovarů a sladoven o 40 procent.