Novinky a zajímavosti ze světa piva

Vládní opatření uzavřelo na mnoho měsíců restaurace a hospody. Mnoho provozovatelů denně přichází o miliony korun. Do záchrany vlastních podniků musí investovat vlastní finanční prostředky, protože kompenzační bonusy jsou mnohé nedosažitelné. To potvrzuje i současný kritik programu Covid, Michal Pomahač v rozhovoru pro iDNES.cz.

Loni na jaře založil Michal Pomahač se svým týmem webové stránky ZachraňPivo. Díky tomu se jim podařilo udělat silnou propagaci minipivovarům v České republice a upozornit na problém, kterému čelí. Nyní kritizuje téměř nulovou vládní pomoc.

„Dotace jsou pro náš podnik nepoužitelné,“ uvedl majitel pivovaru Kytín. Podle jeho slov mají Covid-bonusy buď nějakou podmínku, která je diskvalifikuje, nebo jsou pro ně nepoužitelné a na vypsané bonusy mnohdy nedosáhnou.

Loni jste iniciativou Zachraň pivo pomáhal malým pivovarům přežít, jak teď přežívá váš pivovar?
Dnes už trochu cítíme, že je nálada ve společnosti více depresivní a není tak příliš prostoru žádat naše fanoušky a podporovatele o podporu, když často tu podporu ve stejné míře potřebují oni sami. Když budu tedy mluvit na případu konkrétně našeho Pivovaru Kytín, tak naší největší šancí na záchranu je prodej piva, protože restaurace je logicky až na okénko zavřená a generuje mnohem větší výdaje než tržby. Naše vlastní pivo je pro nás spásou, ale i prokletím, protože se nám kvůli němu vše mnohem složitěji plánuje. Nemůžeme si například jako někteří dovolit podnik zcela zavřít a odejít domů, protože máme neustále obrovské množství peněz v zásobách a na druhé straně bychom o otevření podniku museli vědět přibližně měsíc a půl dopředu, abychom opět pivo na otevření navařili. Takové komunikace se ale bohužel ze strany státu rozhodně nedočkáme, proto prostě musíme pořád pivo vařit a doufat, že ho prodáme.

Jaké máte průměrné denní prodeje v posledních měsících?
Pro férové porovnání je dobré uvést, že u nás je každé období leden/únor slabší než průměrné jaro, ale ten pokles je v době lockdownu samozřejmě mnohem markantnější. Dnes se může pohybovat tržba ve všední den i jen několik tisíc korun, na jaře jsme přitom schopni utržit i mezi 20–30 tisíci korunami denně. O víkendu je propad procentuálně zhruba stejný, i když tržby jsou díky Brdským turistům logicky vyšší.

O víkendu je tedy logicky zvýšená poptávka? Kolik lidí si přijde denně pro pivo do okénka.
To je velmi různé. Už máme vysledováno, že obrovsky záleží na počasí. Brdy jsou totiž sportovní a procházkový tahák, zejména pro lidi z Prahy. Ještě se dá vysledovat taková páteční tradice, kdy jedou lidi kolem na chatu a staví se pro naše pivo na víkend.

Snížili jste produkci v pivovaru oproti roku 2019?
Abychom loni přežili, tak jsme naopak museli produkci v pivovaru zvýšit, což se nám podařilo. S výstavem jsme se tak dostali někam k 1 200 hl piva, což je zhruba 20% nárůst oproti roku 2019. Pivo jsme samozřejmě prodávali průměrně za nižší ceny a s vyšším DPH, takže to rozhodně není tak, že bychom si oproti roku 2019 polepšili finančně. Mimochodem to 21% DPH na pivo s sebou je opravdu nonsenc, který by šel napravit lusknutím prstu, ale vláda se stále tváří, že je vše v pořádku. Pro úplnost uvádím, že na čepované pivo je 10% sazba DPH.

Máte nějaké úvěry a žádali jste tím pádem o odklad splátek?
Jediným věřitelem Pivovaru Kytín s.r.o. je naše rodina, protože jsme byli nuceni zlepšovat cashflow z našich osobních zdrojů.

Pomáhají vám nějakým způsobem covid dotace? Je to dostatečná pomoc?
V roce 2020 jsme čerpali pouze Antivirus A, poté Antivirus A+, ale pouze na část zaměstnanců. Zároveň jsme využili možnost vratky části sociálního pojištění za zaměstnance (program byl na tři měsíce), nicméně jeden měsíc nám nebyl uznán, kvůli platbě připsané úřadu na účet o jeden den později, přitom zaslané včas. Tam jsme kvůli jednomu dnu přišli o cca padesát tisíc korun. Všechny ostatní programy mají buď nějakou podmínku, která nás diskvalifikuje nebo jsou pro nás nepoužitelné.

V čem tedy vidíte hlavní problém?
Jak už jsem řekl, kromě toho, že jsou pro nás tyto dotace nepoužitelné, navíc chodí s velký zpožděním, což je obrovský problém pro cashflow. Například tím, že jsme si na budovu jako rodina půjčili a pronajímáme ji společnosti za tržní nájemné, nedosáhneme na podporu Covid nájemné. V Covid gastro zase přibyla podmínka, že za čtyři čtvrtletí musíte meziročně přijít o více než třicet procent tržeb. V restauraci jsme klesli procentuálně o mnohem víc, ale v pivovaru jsme se celý rok s prodejem piva tak snažili, že jsme celkově tržbami spadli „pouze“ o 21 procent. Snažili jsme se, prodávali do Makra, samoobsluh, nabízeli dárkové předvánoční sety. Výsledek je ten, že jsme se naší aktivitou ze státní podpory vyřadili, kdybychom seděli doma na zadku, na podporu bychom dosáhli. Dotace tak rozhodně nepokryly ani to, co jsme státu ten rok jako plátci odvedli, což považuji za ránu pod pás. V televizi sice říkají něco jiného, ale naše praxe je opravdu tristní.

V čem je uzavření jiné, než na jaře?
Výši tržeb ovlivňují podle mých zkušeností hlavně dva faktory, oba jsem již zmiňoval: nálada ve společnosti a počasí. Pokud je krásně, lidé si rádi udělají výlet a vezmou si jídlo a pivo s sebou. Pokud je ale zima a tma, je těžké někoho do okénka nalákat. Zároveň je to jiné v tom, že podnikům již docházejí úspory a tím pádem i čas. Opravdu se tu schyluje k masivní destrukci celého oboru. A není pravda, že to může být každému úplně jedno. Jako Pivovar Kytín jsme v roce 2019 odvedli státu přes tři miliony korun. Pokud podniky padnou, státu budou ty peníze chybět, a ještě jim přibudou výdaje za lidi bez práce a bez prostředků. Stát by si toto měl uvědomit.

Je tedy vaše podnikání stále udržitelné?
To mi dejte snazší otázku. Podmínky se mění každý den a sám tak nevím, co bude zítra. Pokud nás otevřou v omezených časových intervalech a navíc s 30% kapacitou restaurace a zároveň stopnou i Antivirus, bude to pro většinu podniků zcela jistě konec.

Kdo vašemu podnikání nejvíc pomáhá?
Rozhodně lidé, ať už ti, kteří nás pravidelně jezdí podpořit do okénka, i když by si ten oběd mohli uvařit sami a pivo koupit za třetinovou cenu v supermarketu nebo naši zaměstnanci, kteří se musí neustále přizpůsobovat a dávat do toho všechno, abychom byli stále jako podnik zajímaví.

Kolik máte zaměstnanců? Museli jste propouštět?
Do pandemie jsme šli s dvanácti zaměstnanci a stejný počet zaměstnanců u nás stále pracuje. Nebojujeme tu pouze za sebe a náš podnik, ale i za jejich živobytí, nám to prostě není jedno. Nikoho jsme tedy přes palubu nehodili. Brigádníky jsme samozřejmě museli dočasně odstřihnout, ale to byli stejně většinou studenti, kteří si chtěli přivydělat.

Pivo je v určitých ohledech prospěšné nejen jako prostředek ke zlepšení nálady, ale i hraje svou roli i ve zdraví. Po úpravě genu chmelu, na kterou přišli vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, by měl nápoj obsahovat ještě více léčivých látek a hořkých kyselin.

Čeští vědci jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního genu. Zatím techniku úspěšně vyzkoušeli na genu, který je důležitý pro výrobu listových barviv. Výsledky vědci publikovali v mezinárodním vědeckém časopise Plant Physiology and Biochemistry.

Nyní už pracují na genech ovlivňujících tvorbu látek významných v pivovarnictví nebo farmaceutickém průmyslu. Výzkumný tým se zaměřuje na cílené změny v genech chmelu, které jsou zodpovědné za tvorbu hořkých kyselin nebo prenylovaných flavonoidů. Ty příznivě působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům a jsou důležité pro farmaceutický průmysl. Zavedená technologie by mohla pomoci vyšlechtit lepší a užitečnější chmel pro budoucí generace.

Možnost vyrazit s rodinou nebo přáteli do restaurace podle aktuálního průzkumu společnosti Up Česká republika chybí 66 procentům Čechů. Zajít si posedět na oběd či večeři postrádají obzvlášť mladší lidé, ve věku do 35 let plnohodnotná návštěva stravovacích zařízení schází 80 procentům Čechů. Možnost zajít do restaurace o něco více chybí ženám, než mužům. Vyplývá to z průzkumu mezi více než 500 respondenty, data má ČTK k dispozici.

Návštěva gastronomických podniků není pro Čechy důležitá jen v případě osobních schůzek. Setkat se u jídla s kolegy z práce nebo obchodními partnery schází 47 procentům lidí. Na ztrátu příležitosti zajít při polední pauze do restaurace a vyčistit si hlavu od pracovních úkolů si stěžuje 35 procent českých strávníků.

"Lze očekávat, že řada restaurací v blízkosti firem bude mít problémy i v budoucnu. A to nejen kvůli dalšímu vývoji koronaviru, ale i s ohledem na negativní dopady stravovacího paušálu. Ten bude totiž podle nezávislých průzkumů znamenat odliv hostů, což poznamená především restaurace závislé na zaměstnancích blízkých firem," řekl generální ředitel Up ČR Stéphane Nicoletti.

Zaměstnavatelé se v letošním roce mohou rozhodnout, zda svým zaměstnancům poskytnou stravenky nebo peněžní příspěvek na stravování v podobě stravenkového paušálu. Ten je na straně zaměstnanců osvobozen od daní i pojistných odvodů do zákonem stanovené výše. Zatímco většina poskytovatelů zaměstnaneckých benefitů paušál kritizuje, podporu získal od Asociace hotelů a restaurací, Svazu obchodu a cestovního ruchu či Hospodářské komory.

Průzkum dále ukázal, že prostředí restaurace je důležité i pro samotnou konzumaci. Jídlo servírované ve stravovacím zařízení bezprostředně po uvaření je podle 56 procent lidí čerstvější, chutnější a tím i kvalitnější. Většina Čechů si proto oběd či večeři u stolu v restauraci lépe vychutná.

Stravovací zařízení byla uzavřená při druhé vlně pandemie od 14. října do 2. prosince. Veřejnost do nich nemá znovu přístup od 18. prosince. Občerstvení mohou prodávat jen přes výdejní okna, která smějí fungovat jen v době mimo zákaz vycházení, tedy od 05:00 do 20:59.

Stoupenci iniciativy Chcípl PES, kteří kritizují vládní nařízení uzavřít kvůli epidemii koronaviru restaurace a hospody, v sobotu otevřou své podniky. Podle Jakuba Olberta z pražské restaurace Šeberák, která byla navzdory vládnímu opatření opakovaně v provozu už dřív, není cílem protestu vydělat, ale přežít.

Hromadné nátlakové akce, kde by se sešly tisíce lidé, jako tomu bylo v neděli 10. ledna na pražském Staroměstském náměstí, iniciativa nechystá. Odmítá ale podmínku, kterou vláda zařadila do podpůrného programu COVID Gastro - Uzavřené provozovny a podle níž žadatelé o dotaci musejí uvést, že nikdy neporušili vládní nařízení.

Podle Olberta je zhruba 30 až 50 podniků, které nechávají dlouhodobě restaurace nebo jiné provozy otevřené. Dalších zhruba několik set je těch, které někdy vládní nařízení porušily. Účast na dnešní akci ohlásily restaurace z Prahy, Teplic, Ústí nad Labem, Brna, Kladna nebo Jihlavska.

Zástupci iniciativy na úterní tiskové konferenci oznámili, že chtějí založit politické hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES. Restaurace se mají stát politickými buňkami a mohou být otevřené, protože podle iniciativy politická jednání mají z vládních protiepidemických nařízení výjimku. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) takový výklad pravidel odmítl.

Vláda jako součást opatření proti šíření koronaviru uzavřela restaurace už loni na jaře, ke stejnému kroku sáhla v polovině října. Zákaz od té doby s výjimkou krátkého období před Vánoci trvá dodnes. Restaurace mohou sice prodávat jídlo a nápoje z okénka, podle výzkumné společnosti Nielsen ale gastronomické odvětví v Česku každým dnem uzavření ztrácí na tržbách 414 milionů korun.

Několik stovek kilogramů tvarůžků a desítky hektolitrů piva Tvarg bude týdně vyrábět v novém provozu ve Velké Bystřici na Olomoucku firma Tavoretus. Stane se druhým výrobcem tvarůžků v Česku. Společnost ve Velké Bystřici opravila památkově chráněné pivovarské sklepy v sousedství místního zámku a instalovala do nich minipivovar a výrobní technologii na slavný sýr s nezaměnitelným aroma.

„Naše tvarůžky plánujeme pod obchodním názvem Tvargle uvést na trh v polovině února," řekl ředitel a vrchní sládek minipivovaru Tvarg David Kapsia.

Firma Tavoretus do projektu ve Velké Bystřici investuje zhruba 40 milionů korun. „Rozhodli jsme se vrátit do zdejších pivovarských sklepů výrobu piva a při té příležitosti jsme přidali i tvarůžky, které na Hané k pivu neodmyslitelně patří. Navážeme tak na historii produkce tvarůžků a piva ve Velké Bystřici, kde se v minulosti olomoucké tvarůžky běžně vyráběly. Součástí našeho projektu je i restaurace, kterou chceme otevřít na přelomu jara a léta," uvedl Kapsia.

Minipivovar Tvarg byl ve Velké Bystřici zprovozněn v závěru loňského roku a jeho roční produkce bude čítat 3000 až 4000 hektolitrů piva. Sýrárna zpracuje týdně 1,3 tuny tvarohu. „Tvarůžky budeme vyrábět podle původních receptur. Velký důraz klademe na čas a důkladné prozrávání mlékárenské kultury tvarohem. Budou to řemeslné tvarůžky s vysokým podílem ruční práce," podotkl Kapsia.

Regionální potravina z Hané
Tvarůžky jsou jediným původním českým sýrem. Jejich historie na Hané spadá do 15. století. Tehdy se ale v tamních vesnicích oproti dnešnímu strojovému zpracování vyráběly z kyselého tvarohu a soli ručně. Olomoucké tvarůžky, které nyní vyrábí pouze firma A.W. v Lošticích na Šumpersku, získaly v roce 2010 chráněné zeměpisné označení EU.

Firma Tavoretus už připravuje prodejní kanály, prostřednictvím kterých chce postupně pokrýt celou Českou republiku. „Naše produkty budeme dodávat velkoobchodům a maloobchodům. K dostání budou například v prodejnách zaměřených na regionální potraviny. Samozřejmě zacílíme i na restaurace. Spolu s pivem jim budeme moci dodávat i naše tvarůžky," podotkl Kapsia.

Široká nabídka piv
Minipivovar Tvarg vyrábí klasický ležák. „Základem je spodně kvašené pivo plzeňského typu. Nicméně chceme spotřebitelům ukázat široké spektrum chutí piva, takže budeme vařit i svrchně kvašená piva, jako je IPA a ALE. Nabídneme i ovocná piva," řekl Kapsia. Pivo bude minipivovar Tvarg distribuovat v sudech a skleněných lahvích. „V budoucnu plánujeme i plechovkové pivo," dodal Kapsia.

Pivovar Rebel představil novou plnicí linku na plechovky. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod do této technologie investoval v době krize téměř osm milionů korun. Díky tomu už je v tomto sortimentu soběstačný.

„Novou plnicí linku jsme pořídili hlavně z toho důvodu, abychom měli celý proces stáčení našeho sortimentu plně pod kontrolou. Dosud jsme byli nuceni využívat ke stáčení našeho plechovkového piva linku jiného pivovaru a privátní stáčírnu nápojů,“ vysvětluje předseda představenstva Měšťanského pivovaru Bohumil Řebík.

Rebel uvedl na trh plechovkové pivo v roce 2018, dosud tvořilo jen dvě a půl procenta produkce Rebelu. „Chtěli bychom postupně dosáhnout toho, aby plechovkové pivo tvořilo pět procent naší produkce, a snížit náklady na jeho výrobu,“ dodává Řebík.

Otevírají se nové možnosti
Podle managementu třetího největšího pivovaru v Kraji Vysočina pochopitelně nejsou plechovky schopné nahradit při uzavření hospod a restaurací výpadky v prodeji sudového piva, ale jsou nejdynamičtěji se rozvíjejícím prodejním typem obalu.

Plechovková řada cílí svým designem na mladší zákazníky a k dostání je jedenáctka, světlé nealko a dva míchané nápoje. Rozšíření stávající nabídky není vzhledem k současné situaci možné určit.

„Nová linka s výrobní kapacitou 3 000 plechovek za hodinu stála necelých osm milionů korun a další více než milion korun si vyžádaly stavební úpravy,“ představuje novinku ředitel a prokurista pivovaru Tomáš Martinec.

Podniku tento krok navíc otevírá další možnosti. „Ještě před uvedením do provozu se nám ozvaly jiné malé pivovary, které zajímá možnost stáčení piva u nás. My hlavně musíme zmapovat vytíženost linky naší produkcí a poté zvážit případný prostor pro jiné pivovary,“ dodává.

Vlastní plechovková linka v pivovarech střední velikosti je podle managementu poměrně vzácný jev, většina takových podniků si nechává svoje produkty stáčet externě, jako to dosud dělal Rebel.

Snížili produkci, zaměstnance však nepropouštěli
Měšťanský pivovar neustoupil od investice ani v době covidové krize, která výrazně zasáhla celý segment gastro včetně jeho dodavatelů. Ztráty tak počítají i v Havlíčkově Brodě, propouštět však nemuseli. Aktuálně pivovar zaměstnává 81 lidí.

V roce 2019 uvařili 97 tisíc hektolitrů a na loňský rok plánoval výstav až 105 tisíc hektolitrů. Místo toho přišel propad na 87 tisíc hektolitrů. Místo sudů do hospod se museli více zaměřit na prodej lahvového a plechovkového piva.

„V první vlně covidu se úplně zastavil i export, ve druhé vlně vývoz alespoň částečně funguje. Tím, že jsme měli loni v plánu výrazně zvednout produkci, meziroční pokles nebyl zdánlivě tak výrazný. Jakmile covid ustane, jsme připraveni vařit přes 100 tisíc hektolitrů ročně,“ plánuje Bohumil Řebík.

Pivo vyváží do Ruska, USA i na balkán
Rebel loni vyvezl do zahraničí necelou pětinu své produkce, mezi významné odběratele patří Rusko, Polsko, Francie, Švédsko, USA a balkánské státy.

Otázkou, kterou tíží nejen střední pivovary, je, jak dlouho ještě pandemie potrvá a jak posléze na situaci na trhu zareagují ty největší pivovary. Uzavření hospod se hned projevilo v některých trendech.

„Zatímco v roce 2019 byl podíl lahvového piva na celkovém odbytu 24 procent, loni už stoupl na 42 procent. Zato sudové pivo kleslo ze 74 procent na 56,“ porovnává ředitel Tomáš Martinec.

Zvýšil se však zájem o malé patnácti- a dvacetilitrové sudy: jednak byli restauratéři opatrnější a také se projevil fenomén garážových nebo domácích akcí. Výrazně také vzrostl prodej piva přímo v podnikové prodejně.

Měšťanský pivovar je jedním ze tří největších tuzemských pivovarů, které zůstávají výhradně v českých rukou, tedy bez zahraničního investora a závislosti na velkých nadnárodních skupinách. Plánuje i další investice.

„Letos bude pokračovat investice ve výši 3,5 milionu korun do linky na stáčení lahvového piva, v ležáckém sklepě máme v plánu pořídit novou stanici na sanitaci za sedm milionů korun,“ prozradil na začátku nového roku Martinec.

Pětadvacet milionů korun v posledních letech padlo na rekonstrukci budov.

Nejstarší brněnskou hospodu U modrého lva, o které jsou zmínky už ze třináctého století, zbourali v roce 1934. Jiří Wiesner si otevřel pivotéku se stejným názvem před deseti lety. Na konci roku, kdy byl u nás poprvé v historii podíl piva stáčeného do lahví vyšší než do sudů.

Ve skleněných, PET lahvích či plechovkách Brňan nabízí pivo převážně z menších pivovarů. „Za tu dekádu se chutě našich zákazníků dost změnily. Dřív fajnšmekři většinou pili ležáky, málokdo zkoušel svrchně kvašená piva. Na začátku přicházeli zvědavci, a když viděli vyšší cenu, otočili se a byli pryč. Teď jsou piva typu Ale oblíbená,“ říká muž.

Pandemický rok podle něj zatřásl s pivním světem nejen v Brně. Kvůli zavřeným hospodám museli pivaři, kteří neinvestovali do vlastního výčepního zařízení, přejít na stáčená piva. „Velký boom zažila díky větším pivovarům piva v plechovkách. Jednak je to praktický obal, výrobci se už navíc možná připravují na budoucí omezení nebo zákaz plastových lahví,“ přemítá Wiesner.

Točené? Dvacet procent pokles
Zatímco jeho prodejna na vinohradském sídlišti měla vyšší tržby zhruba o deset procent, pivotéka uprostřed města na České zažila bídný rok. „Centrum Brna totiž bylo mrtvé, vylidněné. Prodej tam poklesl téměř o polovinu. To na sídlišti k nám chodí pivaři pravidelně co týden pro namíchanou basu piv různých značek. Ochutnávají, zkouší novinky. Ti, kdo vypijí denně šest kousků, ale samozřejmě berou útokem levná piva v obchodních řetězcích,“ podotýká Wiesner.

Sedmapadesátiletý Brňan si vybírá pivo podle nálady. „Hitem se loni staly kyselé ejly,“ zmiňuje. Brněnské hospody a pivní kulturu oceňuje. „Dlouhodobě je na vysoké úrovni, na výčepu bývá většinou široký výběr piv. Čepované z tanku je špička, ale i dobře udělané, stočené a skladované pivo v lahvi si vychutnáte,“ míní muž.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven prodej čepovaného piva za loňské první tři kvartály poklesl o dvacet procent a stejný či podobný vývoj očekávají i z konce roku a na začátku 2021. Prodej baleného piva vzrostl zhruba o sedm procent. „Je pravděpodobné, že do doby, než se zmírní restrikce, nepřejdeme dlouhodobě do nižšího stupně PES, nebo zcela nepomine nouzový stav, bude tento mírný nárůst pokračovat. Lidé si sice zvykli na to, že si mohou koupit pivo v lahvi a vychutnat si ho později v pohodlí domova, nicméně poptávka po tradiční pivní kultuře, ke které posezení v hospodě či restauraci s přáteli a rodinou neodmyslitelně patří, zůstává vysoká," okomentovala ředitelka svazu Martina Ferencová.

Ještě hořčejší pivo by mohlo vzniknout díky vědcům z Biologického centra AV ČR. Jako první na světě upravili chmel pomocí moderní genetické technologie CRISPR, která umožňuje přesné zásahy do konkrétního genu.

Zatím techniku úspěšně otestovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v současnosti už ale pracují na genech, ovlivňujících tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmaceutickém průmyslu. Zavedená technologie by tak mohla pomoci vyšlechtit užitečnější chmel pro budoucí generace.

Molekulární techniky umožňují stále přesnější genetické úpravy. Příkladem je metoda nazvaná CRISPR, pomocí níž vědci provádějí cílené zásahy do DNA – mohou vypnout či opravit určitý gen nebo změnit jeho sekvenci.

Úpravu lze provést do posledního písmenka přesně. Pomocí ní vědci ve světě už modifikovali třeba rajčata, pšenici nebo ovocné dřeviny. „Chmel však doposud na seznamu chyběl,“ říká Tomáš Kocábek z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR. A právě chmel otáčivý se odborníkům z tohoto pracoviště podařilo jako prvním s použitím technologie CRISPR pozměnit.

Badatelé si účinnost metody vyzkoušeli na genu, který kóduje klíčový enzym zajišťující výrobu listových barviv. Důvod pro jeho volbu byl jednoduchý – jeho vypnutí je na rostlině dobře vidět. Pokusný chměl měl bílé, případně mozaikovité listy.

Nyní se tým zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, které jsou pro pivovarnický průmysl důležité. A dále takzvaných prenylovaných flavonoidů, jež působí mimo jiné proti rakovině, bakteriím a zánětům.

„Jsem rád, že se nám povedlo tuto metodiku zavést i pro chmel, u kterého navíc představuje určitou komplikaci fakt, že se jedná o vegetativně množenou plodinu,“ říká Praveen Awasthi, postdoktorand z Indie v Biologickém centru AV ČR a hlavní autor výzkumu. Tuto technologii už dříve použil u banánovníku.

Výsledky nové studie vědci publikovali v lednu 2021 v mezinárodním vědeckém časopise Plant Physiology and Biochemistry. „Technika CRISPR je zcela univerzální systém pro vše živé od mikroorganismů až po lidské buňky a přinese jistě spoustu zajímavých výsledků do budoucna, protože takto lze upravovat specificky zcela konkrétní geny, aniž bychom zasahovali do jiných oblastí genomu,“ vysvětluje Praveen Awasthi. Výhoda metody spočívá v tom, že se do organismu nemusejí vnášet cizí geny, jako je tomu u jiných geneticky modifikovaných organismů.

Šlechtění plodin pomocí genetických úprav je za určitých podmínek povoleno např. ve Spojených státech, Austrálii a Číně. Evropská unie nicméně veškeré organismy vytvořené inovativními biotechnologiemi, včetně CRISPR, reguluje.

Vědci se vesměs shodují na tom, že konzumace geneticky upravených potravin nemá na lidské zdraví nežádoucí účinky. Zatím však chybí studie dlouhodobých zdravotních dopadů.

S razantním poklesem prodeje sudového piva se musí vypořádat kvůli uzavřeným hospodám všechny pivovary v Olomouckém kraji. Ve složité situaci se ocitly také minipivovary, které se snaží udržet nad hladinou prodejem lahví přes e-shopy či jinými aktivitami.

„Sudy jsou téměř na nule a jediný obrat nám teď dělá prodej lahví. Alternativně jsme otevřeli webový e-shop a přes něj prodáváme láhve, které lidem vozíme domů a dodáváme je i do obchodů. To nás drží nad vodou. I když je proces náročnější na logistiku, musíme se snažit a neházet flintu do žita,“ líčí Vladan Smutný z minipivovaru Chomout u Olomouce, který má na starosti obchod. Podle něj ale zatím minipivovar nemusel propouštět zaměstnance.

Propad tržeb o třicet procent zaznamenal u sudového piva minipivovar Jadrníček v Náměšti na Hané.

„Ze sudového piva se prodávají jen menší patnáctky a dvacítky, které si lidé berou domů, jinak nic. Všechno, co jsme měli v sudech, jsme tedy nalahvovali. Máme výdejní okénka snažíme se proniknout i do obchodů,“ říká spolumajitel Luboš Jadrníček.

Nejvíce jde podle něj na odbyt tmavá třináctka a zájem je i o jedenáctku světlý ležák.

Některým minipivovarům v době koronakrize výrazně pomohlo to, že se jejich výroba rozšířila o nový sortiment.

„Ještě před koronakrizí padlo rozhodnutí, že budeme vyrábět pivo a spolu s ním i tvarůžky, protože to k sobě patří. Vyplatilo se – a větší bráška teď pomáhá,“ vysvětluje sládek a majitel minipivovaru Kosíř David Kapsia.

Výroba tvarůžků se rozjela v sesterské firmě - minipivovaru Tvarg ve Velké Bystřici.

Welzl: Jsme jen na 20 procentech obvyklé výroby
Minipivovar Kosíř zaznamenal loni výrazný propad tržeb u sudového piva.

„Uzavření provozoven je problém, protože hospody jsou partnery pivovarů. Pokles u sudového piva u nás dělá 60 procent a celkově jsme minus 45 procent objemu vyrobeného piva oproti roku 2019. Vzrostla sice produkce u lahvového, což je ale složitější v rámci rozvozu. Je vždycky jednodušší vézt sudy než třicet přepravek,“ uzavřel David Kapsia.

V obtížné situaci je i pivovar Welzl v Zábřehu na Moravě, kde výroba sudového piva dominuje.

„Nemáme segment lahvového piva, takže jsme na dvaceti procentech obvyklé výroby. Ztráty za loňský rok jsou značné,“ zmínil jednatel společnosti Tomáš Kozák.

Českou pivní dvojku Pivovary Staropramen opustil po necelém roce ředitel Zdenek Havlena. Ve funkci ho nahradil Chorvat Teo Ćendo (52), informovala ve čtvrtek společnost. Před postem ředitele skupiny v České republice a na Slovensku byl regionálním ředitelem v pivovaru Zagrebačka.

„Přestože současná situace není pro naše odvětví jednoduchá, jsem připraven se z pozice ředitele společnosti Pivovary Staropramen podílet na upevňování naší pozice nejen na českém, ale také slovenském trhu. Věřím, že budu mít brzy příležitost osobně zažít unikátní českou hospodskou kulturu,“ uvedl nový ředitel.

Ćendo pocházející ze Splitu, odstartoval svou kariéru v roce 1993 v chorvatské pobočce Coca-Coly. Od roku 2004 až doposud pracoval v Zagrebačce, která stejně jako Staropramen patří do skupiny Molson Coors Beverage Company. „V průběhu 17 let působil na několika manažerských pozicích v oblasti obchodu, naposledy jako regionální ředitel pro oblast Dalmácie,“ dodala společnost. Ćendo je ženatý a má tři děti, rád cestuje a sportuje, mezi jeho koníčky patří bezmotorové létání.

Česká pivovarnická dvojka
Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen předloni meziročně vzrostly o miliardu na 10,38 miliardy Kč. Skupina byla v 730milionovém zisku po předchozí zhruba 3,1miliardové ztrátě. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.

Havlena nastoupil do Staropramenu v roce 2001, pracoval v něm do roku 2008, následně přijal nabídku od bývalého vlastníka Staropramenu AB Inbev, působil v Rusku a Belgii. Od roku 2017 se stal finančním ředitelem Staropramenu, od předloňského roku působil na pozici komerčního ředitele, zároveň byl jednatelem a předsedou představenstva Pardubického pivovaru, loni se pak stal ředitele Pivovarů Staropramen pro ČR a Slovensko. Předchozí šéf Petr Kovařík byl ve funkci zhruba čtyři roky.

Podle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven gastronomie loni přišla na tržbách až o 80 miliard korun. České pivovary očekávají celoroční propady tržeb kvůli pandemii v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent, uvedl již dříve svaz.