Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Je kralupský pivovar rájem bezdomovců a narkomanů?

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ZelenkováKralupy

Kralupy se neustále holedbají tím, jak se tady buduje. A přitom přímo na náměstí stojí rozpadlý pivovar. Pojďte se na něj podívat!

Kralupy v poslední době neustále budují a rekonstruují. Nejvíce oprav v současnosti probíhá na náměstí. To je momentálně celé rozkopané. Navíc se tady nechalo zchátrat několik budov. Například hotel Praha, jehož demolice začala minulé pondělí, nebo budova pivovaru. "Je to velká škoda, pamatuji si dobu jak si lidé vozívali pivo z Kralup až do jižních Čech," říká místní obyvatel Josef Janda.

Pivovar je zavřený již řadu let. Když jsem místo obhlížela a fotila, tak mne nejvíce zaujalo, že budova není nijak zabezpečena proti nevítaným návštěvníkům. Nejrůznější vstupy a dveře nejsou uzavřené, ani na nich nevisí žádné zámky. Jakýkoli nevítaný host se sem tedy velmi jednoduše dostane. Stává se snad pivovar rájem bezdomovců a narkomanů?

Haldy nepořádku by napovídaly, že určitě ano. V jedné jeho části dokonce sídlí stáčírna. To ale budově nijak nepomáhá. Pivovar je stále prázdný, nevyužívaný a rozpadající se. Stojí v těsné blízkosti zmíněného hotelu Praha. Ani ten nebyl v tak havarijním stavu jako pivovar a přes to se pod ním prodaly pozemky a v současné době bude zbourán.

Respektive bude zbourán do konce listopadu. Takže všechny práce zaberou 2 měsíce. Bouračku navíc financuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Co o pivovaru říkají stránky města Kralupy?
V 15. a 16. století se šlechta pouštěla do podnikání a zakládala na svých panstvích nejprve velkostatky a později podniky, zaměřené na zpracování vypěstované zemědělské produkce. K nejčastějším patřily pivovary. Takový pivovárek je doložen k r. 1540 v Mikovicích na panství Boryňů ze Lhoty. Byl umístěn v panském dvoře (byl situován přibližně v prostoru dnešní benzínové pumpy). Potřebný chmel se pěstoval v blízkém okolí, jedna z chmelnic byla přímo nad dvorem. Vyrobené pivo musely odebírat krčmy a poddaní v Mikovicích a dalších obcích panství, např. v Lobči, Dolanech a Otvovicích. Pivovar byl zrušen v r. 1772. Další vrchnostenský pivovárek byl doložen od r. 1640 v nedaleké obci Olovnice.

Tento pivovar patřil nejprve místní šlechtě a pak císařské komoře, tedy Habsburkům a jako veškerý jejich majetek na území Československa byl v r. 1918 zestátněn. Vyráběl pivo označené „Olovnické tmavé“ a „Olovnické světlé“. Byl zrušen v r. 1950. Podle pamětníků bylo zdejší pivo v okolí díky kvalitní vodě oblíbené. Pozdně barokní objekt bývalého pivovaru je v Olovnici zachován dodnes. Také v Nelahozevsi a Veltrusech měla vrchnost (Lobkovické a Chotkové) svoje zámecké pivovary, které byly oba dva zrušeny v poslední třetině 19. stol. Ve vzdálenějším okolí byly pivovary například v obci Vepřek (v 17. stol., patřil církvi) a Odolena Voda (v provozu do r. 1892).

Ve vlastních Kralupech založil v roce 1872 přímo v centru města pan Josef Fischer (židovského původu) Kralupský parostrojní pivovar. Vyráběl pivo označené Bohemia 8o, 10o a12o, a slad, který byl vyvážen do Švýcarska, Holandska a Lucemburska. Roční produkce v té době činila asi 32 tis. hl. piva a 190 vagonů sladu. Po vypuknutí 2. světové války Fischerovi emigrovali do USA, pivovar sice zůstal za války v provozu, ale vyráběl jen 4o pivo. V roce 1945 přebírají Fischerovi pivovar zpět, ten je jim však v r. 1948 znárodněn a přičleněn nejprve k pivovaru Krušovice a později v r. 1954 ke Středočeským pivovarům. V té době se vařilo ročně kolem 75 tis. hl. piva pod značkami Bohemia a Vltavan. V roce 1979 se ruší výroba piva a závod začíná kromě sladu produkovat nealkoholické nápoje.

Pilsner Fest zve do pivovaru v sobotu 1. října. Zahrají Chinaski, zazpívá Miro Žbirka

Publikováno:před rokemZdroj:Region PlzeňPrazdroj

Sládek Josef Groll byl tím, kdo poprvé brilantně spojil výjimečnou plzeňskou vodu z podzemních pramenů, hořký žatecký chmel nazývaný poloraný červeňák a světlý ječný slad, aby dal vzniknout jedinečnému pivu se zlatavou zářivou barvou a sněhobílou pěnou s říznou a znamenitou chutí, jakou dosud svět nepoznal.

Tento výjimečný okamžik, který se odehrál před 174 lety, připomene tradiční Pilsner Fest. Protože se oslava zrodu zlatého ležáku Pilsner Urquell slaví v co nejbližším termínu od výročí 5. října 1842, kdy byla uvařena jeho první várka, připadne letos narozeninová oslava na sobotu 1. října 2016. Začne v 11:00.

Pilsner Fest je neodmyslitelně spojen s areálem pivovaru Plzeňského Prazdroje a patří k nejnavštěvovanějším festivalům u nás - vloni na něj zavítalo přes 50 tisíc lidí. Středem pozornosti vyhlášeného festivalu se tak letos stane stejně jako vždy jediný plzeňský originál Pilsner Urquell – zakladatel všech spodně kvašených piv, oblíbených a rozšířených po celém světě. Na jeho počest přijme otevřená náruč plzeňského pivovaru tisíce návštěvníků, kteří mohou zažít autentickou pivovarskou atmosféru, ale taky si užít spoustu kvalitní gastronomie a bohatý program v doprovodu významných osobností, které uchovávají tradiční pivovarská řemesla a už po generace dělají plzeňský ležák tím, čím je.

Stejně jako vloni neskončí oslavy originálního plzeňského ležáku pouze Pilsner Festem. Na festivalový den totiž navážou ještě regionální slavnosti po celé zemi, které taktéž připomenou jeho 174. výročí. V říjnu a listopadu budou vybrané restaurace a pivnice čepovat nefiltrovaný Pilsner Urquell ze stylového dřevěného sudu, který do všech koutů ČR přiveze na svém tradičním koňském povozu poslední česká formanka Jana Šůsová za doprovodu plzeňského sládka. Ten bude zodpovědný za jeho slavnostní naražení. Společně s nimi vždy dorazí i putovní hudební kapela, která svůj repertoár podřídí vždy místu oslav.

Oslavy začnou 6. října v pražské pivnici U Pinkasů, což byla první hospody za hranicemi Plzně, kde se plzeňský ležák prvně ochutnal. Plzeňský forman Martin Salzmann, který tehdy vozil různé zboží na trase Plzeň – Praha, totiž v Praze přespával u svého známého krejčího Pinkase. Jednou mu přivezl dvě vědra plzeňského piva, které se od tehdejších nefiltrovaných piv lišilo tím, že vznikalo spodním kvašením, mělo zlatožlutou barvu, sněhobílou pěnu a chutnalo nevídaně. Krejčí Pinkas ho zkusil vyšenkovat a nestačil se divit, jak rychle šlo na odbyt. Šenkýřský pokus ještě párkrát zopakoval a v krátké době vyměnil jehlu s nůžkami za pípu s plzeňským pivem.

Z Prahy se oslavy přesunou ještě do dalších krajských měst České republiky – například Českých Budějovic, Karlových Varů, Brna, Ústí nad Labem, Olomouce, Zlína nebo Ostravy. Zavítají dokonce i do Bratislavy a skončí v Plzni 11. listopadu.

Mnichovský pivní festival Oktoberfest 2016 právě začíná

Publikováno:před rokemZdroj:Blesk.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením prvního sudu začne dnes v poledne 183. ročník mnichovského Oktoberfestu. Na největší světový pivní festival bude letos v oploceném areálu Tereziánské louky dohlížet více policistů i kamer. Návštěvníky, kterých i v tomto roce pořadatelé očekávají na šest milionů, ale tradičně čeká především pestrá směs atrakcí, hudby a piva.

Pivo budou moci návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120 000 hostů, nebo více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí.

Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivovarů bude k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve.

Zlatavý mok bude letos zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,40 až 10,70 eura (281 až 289 korun). I přes stoupající cenu – loni se litr piva dal pořídit za 10,10 eura – pořadatelé očekávají spotřebu kolem sedmi milionů litrů.

Český svaz pivovarů a sladoven i letos ocení vynikající osobnosti svého oboru

Publikováno:před rokemZdroj:ČSPSAutor:Martina Ferencová

„Vaření piva je něco mezi uměním a vědou,“ říká emeritní sládek Plzeňského Prazdroje Pavel Průcha, kterého Český svaz pivovarů a sladoven spolu s Jiřím Špringlem ze společnosti Chmel Polepská blata uvede do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Čestnou plaketu českého sládka Františka Ondřeje Poupěte převezme emeritní sládek a předseda představenstva Pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Slavnostní předání ocenění se uskuteční 20. září na Svatováclavské slavnosti českého piva.
„Každý rok oceňujeme přední odborníky z našeho pivovarského oboru. I přes veškerý technologický pokrok nesmíme zapomínat na profesionály, kteří dohlížejí na všechny procesy výroby piva. A nikdy nevznikne výjimečné pivo, když se na jeho výrobě nepodílí odborník,“ říká na adresu letošních oceněných předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Síň slávy českého pivovarství a sladařství
Emeritní sládek Plzeňského Prazdroje Pavel Průcha vařil pivo na varně Prazdroj již v roce 1970. Několik let pak působil jako vedoucí výzkumu a technologického rozvoje v podniku Lachema Kaznějov. V letech 1986 až 1992 zastával funkci hlavního sládka Plzeňského Prazdroje. Další roky působil jako manažer kvality a obchodní sládek. Nyní je konzultantem a emeritním sládkem plzeňského pivovaru. Ke svému ocenění uvádí: „Rodina pivovarských je svým způsobem unikátní. Doma i celosvětově má přátelský a pohostinný charakter. Možná, že něco podobného je i ve vinařství, ale pochybuji, že stejný duch, který panuje v oboru pivovarském, panuje ve strojírenství nebo mlékárenském průmyslu.“
Pavel Průcha je členem Chemické a Biochemické Společnosti při Akademii věd ČR, byl členem americké Society of Brewing Chemists a Master Brewers Association of the Americas. Publikoval v domácích i zahraničních časopisech a přednášel na mnoha domácích i zahraničních pivovarnických a sladařských kongresech.
Dalším oceněným je Jiří Špringl ze společnosti Chmel Polepská blata. Jeho oborem je pěstování chmele, konkrétně poloraného žateckého tradičního červeňáku v té nejvyšší kvalitě. „Dlouhodobě se zasazujeme o zachování původních neozdravených odrůd žateckého poloraného červeňáku. Chmel z této oblasti má nenapodobitelnou charakteristickou vůni, i proto je velmi ceněnou a vyhledávanou surovinou,“ říká Špringl.
Jiří Špringl začínal v roce 1970 v Jednotném zemědělském družstvu v Polepech jako agronom chmelař. V roce 2002 transformoval družstvo do společnosti Chmel Polepská blata a začal se věnovat výhradně pěstování chmele. Ze společnosti vybudoval stabilní a prosperující podnik. V roce 1997 byl oceněn za svůj dlouhodobý přínos v oblasti pěstování chmele mezinárodním řádem chmelového rytíře.
Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství jsou každoročně uváděny významné osobnosti pivovarsko-sladařského oboru. Toto nejvyšší ocenění je odměnou těm, kteří svými znalostmi, schopnostmi, vysokou odborností i pracovitostí a morálním příkladem přispěli k tomu, že pivovarnictví spolu se sladařstvím, chmelařstvím a pěstitelstvím se stalo nedílnou součástí společnosti, kultury a profesního věhlasu v České republice.

Cena českého sládka F. O. Poupěte
Čestnou plaketu Františka Ondřeje Poupěte převezme Miroslav Koutek z Pivovaru Litovel. „Moje profesní dráha je úzce spojená s pivovarem v Litovli. Začínal jsem v něm od píky. Třináct let jsem zastával funkci sládka. V roce 1992 jsem byl jmenován do funkce výkonného ředitele, kterou jsem vykonával skoro devatenáct let,“ říká Miroslav Koutek.
Miroslav Koutek nastoupil v roce 1971 na Zemědělskou učňovskou školu v Litovli, kde se učil oboru sladovník, po roce přestoupil na Střední průmyslovou školu potravinářských technologií do Prahy a vystudoval obor pivovarnictví. Po ukončení školy působil v Pivovaru Litovel jako mistr výroby i sladmistr. Již ve svých 25 letech byl jmenován sládkem pivovaru, nejmladším v tehdejším Československu.
Koutek se zasadil o znovuotevření učňovského oboru pivovarník – sladovník na SOŠ v Litovli, z nějž v letošním roce vyšli první učni. Prokázal také svůj dlouholetý vztah k historii pivovarnictví, když v roce 1988 inicioval vybudování první stálé historické muzeální expozice pivovarnictví na Moravě pod názvem Pivovar Litovel – historie a současnost.
Cenu F. O. Poupěte uděluje od roku 2012 každoročně Český svaz pivovarů a sladoven vynikajícím profesionálům v pivovarském oboru. Jedná se o ocenění za mimořádný přínos českému pivovarství, sladařství a jeho návazným odvětvím, včetně počinu z oblasti vědy a výzkumu.

Na problémy s brněnskou vodou reagovaly i některé pivovary

Publikováno:před rokemZdroj:MedNEWSAutor:Filip Vrána

Na problémy s brněnskou vodou, která se musí pro pití převařovat, reagovaly i některé pivovary. Například Starobrno, které vodu z vodovodu standardně ošetřuje kvůli její tvrdosti, aktuálně přidalo dezinfekci. Ve Starobrnu také posílili mikrobiologickou kontrolu o nové a častější rozbory a zaměstnancům dávají balenou vodu. Žebětínský minipivovar Richard raději měnil filtr. Sládci ale upozorňují na to, že pivo je pro konzumenty velice bezpečné díky sterilizaci při jeho výrobě.

Podle ředitele a vrchního sládka pivovaru Starobrno Ondřeje Kouckého je pivo ošetřené už při vaření ve varně a následně je ještě jako finální produkt před plněním do obalů ošetřeno mikrofiltrací nebo pasterizací. "Obě metody odstraní nebo usmrtí případně přítomné mikroorganismy," řekl dnes ČTK Koucký.

Potvrdil to i sládek minipivovaru Hauskrecht. "Při výrobě piva dochází k povařování rmutů a závěrečnému devadesátiminutovému vaření mladiny, což dostačuje na stoprocentní sterilitu. Proto jedeme bez omezení a žádných technologických úprav," uvedl Petr Hauskrecht.

Podle jednatele minipivovaru Lucky Bastard Jana Grmely je aktuálně problémem oplachová voda pro čištění zařízení a lahví či sudů. Provoz do vyřešení situace zatím pozastavil veškeré čistící operace vyžadující následný oplach pitnou vodou. Hygienici uvádějí, že voda je vhodná k mytí nádobí.

V minipivovaru Pegas zatím žádná omezení neplánují, týká se to i pivnice. "Jediným omezením je, že v současné době nenabízíme a nepodáváme hostům pitnou vodu z rozvodu vodovodní sítě, pouze vodu balenou. Případná další opatření bychom přijali s ohledem na vývoj situace a další vyjádření Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje," uvedl sládek Jan Rádek.

Minipivovar Richard ihned po informaci o problémech s brněnskou vodou vyměnil filtr na vodu, i když koliformní bakterie to zřejmě podle sládka Milana Trávníčka neodstraní. Jiná opatření minipivovar stejně jako ostatní brněnské pivovary nechystá. "Navíc si myslím, že naše pivo bude jistě zdravější, než balená kupovaná voda. Pokud by byla voda z vodovodního řadu závadnější, jako třeba byla v Praze Dejvicích, tak přistoupíme na náhradní režim a to ten, že by nás musela vykrývat pobočka v Račíně, kde problém s vodou nemají," uvedl sládek minipivovaru Milan Trávníček.

Kvalita vody je při výrobě pěnivého moku jednou z klíčových podmínek. Záznamy z historie to často připomínají. Sládci se často museli vyrovnat i s nedostatkem kvalitní vody. "Jak vyplývá z historických záznamů, bezpečnost piva pro lidskou konzumaci i v případě kontaminované vody se neustále prokazuje již od středověku. Například v dobách cholerových epidemií se onemocnění často vyhýbalo právě pivovarské chase, která tou dobou běžně pila po celý den slabé pivo, a také pijákům piva, kteří čistou vodu nepili," uvedl Koucký.

Výrobci piva se spojí, aby propagovali zodpovědný přístup ke konzumaci piva

Publikováno:před rokemZdroj:Protex.czAutor:ČTK

Světový den zodpovědného pití piva (Global Beer Responsibility Day) rozšiřuje své úsilí na propagaci zodpovědné konzumace do 76 zemí

Dne 16. září se spojí výrobci piva, zástupci vlád, neziskových organizací a prodejců v 76 zemích po celém světě u příležitosti druhého Světového dne zodpovědného pití piva (Global Beer Responsibility Day) (GBRD), globálního úsilí na propagaci zodpovědné konzumace piva.

Iniciativu zahájily společnosti Anheuser-Busch InBev, Carlsberg a HEINEKEN spolu s lokálními výrobci piva a asociacemi pivovarníků. Letošní Světový den zodpovědného pití piva chce vycházet z úspěšné loňské akce a oslovit desítky tisíc zaměstnanců pivovarů, více než stovky vládních i nevládních organizací a půl milionu obchodníků, kteří chtějí omezit nežádoucí konzumaci alkoholu. Kromě toho mají výrobci piva, obchodníci a jejich partneři v plánu přímo zapojit více než 700 000 zákazníků a oslovit více než 200 000 000 zákazníků prostřednictvím sloganů a akcí zaměřených na zodpovědné pití.

Spolupráce, která zahrnuje akce zaměřené na boj proti alkoholu za volantem a konzumaci alkoholu nezletilými, školení majitelů barů a restaurací, pomáhá podpořit cíle Organizace spojených národů v oblasti trvale udržitelného rozvoje na řešení a prevenci nežádoucí konzumace alkoholu.

"Jako výrobci piva musíme usilovat nejen o to, abychom vařili kvalitní pivo, ale také o to, aby jeho konzumace probíhala zodpovědně. Jsme velmi rádi, že se můžeme letos znovu spojit s ostatními zástupci našeho průmyslového odvětví, abychom ještě více posílili úsilí o zamezení nežádoucí konzumace alkoholu," řekl Carlos Brito, generální ředitel společnosti Anheuser-Busch InBev.

"Světový den zodpovědného pití piva pro nás představuje cestu, jak společně zdůraznit význam zodpovědné konzumace alkoholu a doplňuje naše aktivity, které my a naši partneři realizujeme v průběhu celého roku, za účelem snížení celkové konzumace alkoholu a boje proti jeho požívání v případech, kdy je to nežádoucí. Jsme velmi rádi, že se k nám připojuje stále více zemí a partnerů a tento důležitý problém můžeme zvládnout pouze tehdy, pokud budeme spolupracovat," řekl Cees 't Hart, generální ředitel společnosti Carlsberg.

Kromě mnoha akcí pořádaných po celém světě, se spojily společnosti Anheuser-Busch InBev a HEINEKEN, s dalšími místními výrobci piva v rámci Mexické komory pivovarníků a navázaly spolupráci se zástupci komunální a státní samosprávy, aby mohly jednotně oslovit obchodníky a zákazníky po celém Mexiku se vzkazem vybízejícím k rozumné konzumaci alkoholu. V Rusku společnost Carlsberg a více než 2 000 zaměstnanců členských firem Ruské unie výrobců piva, včetně společností AB InBev, EFES a HEINEKEN, propaguje zodpovědné prodejní postupy obchodníkům v celé zemi.

"Postoje vůči zodpovědné konzumaci alkoholu se mění. Stále více vidíme tisíce lidí, kteří usilují o mírnější konzumaci alkoholu, aby si lépe vychutnali své zážitky. To je příležitost, kterou musí zástupci průmyslu využít a spolupracovat. Upřednostňováním zodpovědného přístupu prostřednictvím našeho marketingu a posílením našeho vzdělávacího programu ve spolupráci s akcionáři, můžeme pozitivně ovlivňovat chování," řekl Jean-François van Boxmeer, generální ředitel společnosti HEINEKEN.

"Světový den zodpovědného pití piva ztělesňuje pojem, že spolu jsme silnější," řekl Simon Spillane, předseda Světové aliance výrobců piva. "Díky spojení prostřednictvím místních asociací výrobců piva na celém světě spolupracují malé i velké pivovary s nevládními i vládními organizacemi na podpoře a propagaci moderní efektivní kampaně, která jednak propaguje zodpovědnou konzumaci piva a zároveň podporuje boj proti nežádoucí konzumaci alkoholu."

Pokud chcete získat další informace o tom, jak pomáhají výrobci piva podporovat rozumnou konzumaci a omezit nežádoucí požívání alkoholu, naleznete na internetových stránkách Světové asociace výrobců piva na adrese: http://gsri.worldwidebrewingalliance.org/php/home.php

O Světovém dni zodpovědného pití piva (Global Beer Responsibility Day)

Světový den zodpovědného pití piva je každoroční iniciativa, která spojuje malé i velké pivovary, asociace pivovarníků, a je zaměřena na zdůraznění a posílení snah zaměřených na zodpovědný přístup ke konzumaci piva, realizovaných a podporovaných výrobci piva ve spolupráci s velkoobchodníky, maloobchodníky, zástupci vlád, zákonodárci, zástupci neziskových organizací a dalšími. Iniciativu zahájily v roce 2015 společnosti Anheuser-Busch InBev, Carlsberg a HEINEKEN. Světový den zodpovědného pití piva představuje příležitost pro pivovary spolu s mnoha lokálními partnery a akcionáři uvést a představit celou řadu nových i probíhajících programů s cílem omezit případy nežádoucí konzumace alkoholu, jako je alkohol za volantem a konzumace alkoholu u nezletilých. V rámci iniciativy probíhají mimo jiné školení provozovatelů restaurací i prodejců, programy na kontrolu osobních dokladů a osvětové snahy zaměřené na zákazníky.

Slunce ve skle láká na desítky druhů točeného piva

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deník

Černice ovládne v sobotu po roce opět festival piva. Milovníci zlatavého moku si zde zajisté přijdou na své, výběr bude veliký.

Devátý ročník festivalu Slunce ve skle se uskuteční v sobotu od 13 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni-Černicích. Záměrem akce je seznámit návštěvníky s produkty minipivovarů, které nejsou běžně na trhu k dostání a seznámit je s pivními styly které jsou v současné době hodně vyhledávané. Čepovat se budou piva ze 73 pivovarů a návštěvníci budou moci ochutnat na 252 značek čepovaných piv a několik desítek druhů lahvového piva.

Pivaři, kteří mají zájem o nefiltrované, nepasterizované pivo, zde budou moci ochutnat mnoho druhů piv, od výčepních přes ležáky, vícestupňové speciály, ochucená, nakuřovaná, pšeničná a svrchně kvašená piva typu Ale, IPA a Stout v mnoha variantách, která ve srovnání s ležáky budou převažovat.

Pivovar Purkmistr připravil u příležitosti 9. ročníku festivalu Slunce ve skle speciální várku stylového festivalového speciálu Černice 13 uvařeného z letošního čerstvého hlávkového chmele, který bude naražen z dřevěného soudku při slavnostního zahájení festivalu. Nenásilnou kulisu akce vytvoří doprovodný hudební program skupin HIBAJ, Folimanka Blues či King Swing Band kombinovaný s pivními soutěžemi.

Zajímavostí bude návštěva paní Heather Blisard z Birminghamu v Alabamě (partnerského města Plzně), která je členkou Free the Hops Organization a zastupuje řadu minipivovarů. Kromě spolupráce s městem chce navázat navázat dialog nejen mezi partnerskými městy, ale i mezi americkými pivovary a pivovary zúčastněnými na festivalu. Jejich zájmem je naučit se vařit v alabamských podmínkách tradiční český ležák.

Oslavte dnešní Den zodpovědného pití piva, nabádají globální výrobci

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Dnes pijte zodpovědně a oslavte Mezinárodní den zodpovědného pití piva. Bizarně nazvanou celosvětovou akci iniciovaly největší pivovarské koncerny ve spolupráci s některými vládními organizacemi a neziskovkami. Pokusí se oslovit 200 milionu lidí.

V pořadí již druhá propagace „zodpovědného pití piva“ se bude konat v 76 zemích. O případných akcích v Česku však pivovary neinformovaly. Za kampaní stojí největší světové pivovarnické koncerny Anheuser-Busch InBev, Carlsberg a Heineken spolu s místními výrobci piva a asociacemi pivovarníků.

Ze zmíněných pivních gigantů v Česku nejaktivněji působí Heineken, který vlastní pivovary Starobrno či Krušovice. Ten však v Česku žádnou veřejnou kampaň nepořádá. „ Zaměřili jsme se v rámci tohoto projektu pouze na interní akci, kdy k našim zaměstnancům promlouváme skrze Míru, který je tváří zodpovědné konzumace alkoholu ‚Pijte s Mirou‘ a kolegům jsme také věnovali malý dárek - nealko cider,“ řekla iDNES.cz mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

„Letošní Světový den zodpovědného pití piva chce vycházet z úspěšné loňské akce a oslovit desítky tisíc zaměstnanců pivovarů, více než stovky vládních i nevládních organizací a půl milionu obchodníků, kteří chtějí omezit nežádoucí konzumaci alkoholu,“ uvádí se na webu iniciativy.

Výrobci piva, obchodníci a jejich partneři mají v plánu do akce přímo zapojit přes 700 000 zákazníků a dalších 200 000 000 lidí oslovit prostřednictvím sloganů a akcí zaměřených na „zodpovědné pití“.

Propagace se bude týkat boje proti alkoholu za volantem a pití alkoholu nezletilými, školení majitelů barů a restaurací.

„Jako výrobci piva musíme usilovat nejen o to, abychom vařili kvalitní pivo, ale také o to, aby jeho konzumace probíhala zodpovědně. Jsme velmi rádi, že se můžeme letos znovu spojit s ostatními zástupci našeho průmyslového odvětví, abychom ještě více posílili úsilí o zamezení nežádoucí konzumace alkoholu,“ řekl Carlos Brito, generální ředitel společnosti Anheuser-Busch InBev.

„Lidé pijí mírněji, aby si alkohol vychutnali“
Letošní ročník se soustředí mimo jiné na Mexiko a Rusko, kde bude zapojených obchodníků a institucí nejvíce.

„Postoje vůči zodpovědné konzumaci alkoholu se mění. Stále více vidíme tisíce lidí, kteří usilují o mírnější konzumaci alkoholu, aby si lépe vychutnali své zážitky. To je příležitost, kterou musí zástupci průmyslu využít a spolupracovat,“ řekl Jean-François van Boxmeer, generální ředitel Heinekenu.

V rámci iniciativy probíhají mimo jiné školení provozovatelů restaurací i prodejců a programy na kontrolu osobních dokladů.

Začíná kýčovitý Oktoberfest. Pořadatelé zvýšili bezpečnost, bojí se teroristů

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Ve znamení přísnějších bezpečnostních opatření se ponese letošní 183. ročník mnichovského Oktoberfestu. Na největší světový pivní festival, který začíná v sobotu, bude letos v oploceném areálu Tereziánské louky dohlížet více policistů i kamer. Návštěvníky, kterých i letos pořadatelé očekávají na šest milionů, ale tradičně čeká především pestrá směs atrakcí, hudby a piva.

Bavorsko v létě zasáhla dvojice teroristických atentátů v Ansbachu a Würzburgu a zejména útok, při němž osmnáctiletý Němec s íránskými kořeny přímo v Mnichově zabil devět lidí a posléze i sebe. A tak, i když německá policie nemá žádné indicie o možném útoku na Oktoberfest, pocítí na sobě nepřímo dopady těchto činů i návštěvníci tradičního festivalu.

První rozdíl oproti předchozím letům poznají na první pohled: plot, který poprvé uzavře celý prostor Tereziánské louky. Druhou změnu hosté pocítí při vstupu do areálu, kam si tentokrát nebudou moci vzít batohy nebo velké tašky. Čeká je také bezpečnostní kontrola. Té se, jak na webu festivalu píší pořadatelé, nevyhnou ani dětské kočárky.

U vchodů a v areálu Oktoberfestu, na němž v roce 1980 bomba pravicového radikála zabila 13 lidí, bude mít policie 29 bezpečnostních kamer. Samotných policistů bude nasazeno o stovku více než obvykle - celkem kolem 600, včetně dvou tuctů specialistů na drobné krádeže. Větší počet strážců zákona má podle mnichovské policie u návštěvníků přispět ke zvýšení subjektivního pocitu bezpečí.

Subjektivní pocit pohody pak budou zvyšovat tradiční atrakce jako kolotoče nebo horské dráhy, pochutiny v podobě preclíků, klobás nebo grilovaných kuřat a především nekonečné množství piva. To bude zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,4 až 10,7 eura (281 až 289 korun). I přes stoupající cenu - loni se litr piva dal pořídit za 10,1 eura - pořadatelé očekávají spotřebu kolem sedmi milionů litrů zlatavého moku.

Pivo budou moci návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120.000 hostů, nebo více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí. Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu bude k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve. Pivní stany zavírají každý den půlhodinu před půlnocí.

Slavnostní zahájení festivalu, při němž bude možné spatřit množství žen v pestrobarevných dirndlech i mužů v kožených kalhotách, se uskuteční v sobotu ve 12:00 SELČ. Své brány Oktoberfest - na který naváže množství podobných akcí v dalších německých městech - uzavře 3. října ve 23:30 SELČ.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Samotný festival se postupně proměnil v obří komerční a podle některých kritiků také kýčovitý podnik, během něhož hosté každoročně utratí stovky milionů eur.

Tradiční exportní artikl. Český chmel zná svět už stovky let

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Mysleme jen na to, že chmel je naše zlato, zpívá se v klasickém muzikálu Starci na chmelu. V čele se žateckým poloraným červeňákem patří chmel k tradičním českým exportním artiklům. Vždyť první zmínky o něm pocházejí z osmého století a již začátkem druhého tisíciletí se po Labi vyvážel do sousedních zemí.

Česko je nyní třetím největším světovým producentem po Německu a USA. A to vše zejména díky stovce pěstitelů sdružených ve Chmelařství, družstvo Žatec, kteří obhospodařují 4265 hektarů chmelnic v Česku.

Plocha chmelnic obhospodařovaná Chmelařstvím, družstvo Žatec, odpovídá zhruba 95 procentům plochy všech chmelnic v celé České republice po celou historii družstva, jehož kořeny spadají do období po druhé světové válce. Bylo tomu tak i v devadesátých letech, kdy mělo družstvo dvakrát tolik členů než nyní. Chmel se ale tehdy pěstoval na více než deseti tisících hektarech. Od té doby plochy i produkce klesaly. Minima dosáhla rozloha před třemi lety, kdy se sklízelo na 4319 hektarech.

Chmelařství na dně
Důvody byly hlavně ekonomické, například pokles poptávky v jednom z největších odbytišť pro tuzemský chmel v Japonsku, kam se vyváží od roku 1905. Roli ale také sehrálo to, že tehdejší největší světový pivovar Anheuser Busch ukončil kontrakty na žatecký chmel kvůli známkoprávním sporům s budějovickým Budvarem. Velkou roli hrál i tlak pivovarů na snižování nákladů, a tedy snížení jejich poptávky.

„Většina těchto chmelnic je nenávratně pryč,“ říká předseda družstva Zdeněk Rosa. Na drtivé většině bývalých chmelnic byly totiž zbourány konstrukce, bez nichž se pěstování chmele neobejde, a pěstuje se na nich dávno něco jiného.
Mnohé chmelnice měli přitom pěstitelé pouze v nájmu, takže pokud majitel půdy s obnovou chmelnice nesouhlasí, má zájemce o pěstování zelených šišek smůlu.

Přesto se zdá, že obor dosáhl svého dna a již třetím rokem plochy chmelnic mírně rostou. Letos to je 4775 hektarů a cílem je opět po letech překonat hranici pěti tisíc hektarů. Za růstem ploch je paradoxně neúroda v letech 2012, 2013 a loni. Tím se vyprázdnily sklady a zásoby pivovarů po celém světě, do něhož míří osmdesát procent tuzemské produkce. „Od té doby začal růst poptávky i cen na úroveň, která začala pokrývat náklady. Tím začaly růst i investice v oboru,“ dodává Rosa.

Chmelnice jsou drahá
Investovat do nové chmelnice přitom vůbec není levná záležitost. Podle hrubých propočtů stojí vybudování chmelnic o 50 hektarech včetně doprovodných technologií okolo stovky milionů korun. Třetinu stojí stavba samotné konstrukce, česací stroje, sušárna a hala další třetinu. Zbytek stojí technika jako postřikovače, strhávače, stroje pro kultivaci porostů a další.

„Co se týče návratnosti, investoři se u jiných běžných investic dívají na horizont pěti sedmi let. U chmelu jsme vždy počítali s horizontem delším, kolem patnácti roků,“ podotýká Rosa. Se vzrůstajícím zájmem o rozšiřování chmelnic a tuzemský chmel se i tato doba mírně zkracuje.

Vlastní speciální stroje
Ve srovnání s dobou před listopadem 1989 podnik prošel jednou významnou změnou. Za předchozího režimu se podnik věnoval nejen nákupu, skladování a zpracování chmele, ale také výstavbě chmelnic a dodávce chmelařských potřeb. Po revoluci se specializace rozšířila i na vlastní sklizňovou techniku. Česačky chmele a sušárny do té doby vyráběly státní podniky jako Agrostroj Prostějov nebo Vzduchotechnika Nové Mesto nad Váhom.

Dnes žádná jiná firma než žatecké družstvo, která by se zaměřila na výrobu speciálních technologií na chmel, zejména na česání a sušení, téměř neexistuje. „V posledních dvaceti letech tak máme i vlastní vývoj a produkci česacích strojů.

V tomto okruhu se naše činnost rozšířila,“ zdůrazňuje Rosa. Většinu strojů vyrábí pro své členy, část ale putuje i na vývoz, zejména do Německa. V minulosti ale byly instalovány i třeba v Rusku, Číně, ve Spojených státech, Bělorusku či v Austrálii.

Pomáhá boom minipivovarů
Ještě jeden důvod pro rozšiřování chmelnic se v posledních letech objevil, a to prudký růst počtu minipivovarů nejen v Česku, kde jich je přes 350, ale i ve světě. Vždyť jen ve Spojených státech je jich nyní přes 4700.

V USA přitom řemeslné craft pivovary hodně preferují svrchně kvašená piva typu ale a IPA. Mnozí zahraniční pěstitelé chmele včetně největší konkurence v Německu se proto začali orientovat na chmel vhodný pro tyto druhy piv a omezili produkci chmele vhodného pro spodně kvašené ležácké pivo, jakým je právě žatecký poloraný červeňák. „Přispělo to k tomu, že vnímáme větší poptávku po českém chmelu ve světě právě pro potřeby ležáckých piv,“ sděluje Rosa.

Staré a nové trhy
Struktura zemí, kam se tuzemský chmel vyváží, se tak v posledních dvaceti letech přece jen změnila. Japonsko, kam v minulosti směřovaly až dvě pětiny produkce, snížilo poptávku, takže se mu v posledních letech vyrovnala Čína. Nejlidnatější země světa zažívá boom výroby piva a nyní z jejích pivovarů pochází čtvrtina světové produkce.

O český chmel je přitom takový zájem, že se čas od času v zahraničí objeví pokus pod jeho jménem žatecký poloraný červeňák prodávat obyčejný méně kvalitní chmel. Česká republika na to zareagovala vybudováním systému certifikace a ověřování původu chmele, takže dnes je možné vysledovat cestu chmele od pivovaru až ke konkrétní chmelnici.

„Dnes už máme analytické nástroje, které dokážou určit, kolik je ve vzorku žatecké odrůdy a jestli je tam vůbec,“ říká Rosa. Zákazníci tak často posílají vzorky do Žatce na průzkum, právě aby se ujistili, že nakoupili pravý žatecký chmel. Podvodů ale není tolik a ročně se jedná o množství v řádu tun.

Studenty chmel neláká
Se stoupajícími plochami chmelnic v Česku ale začínají pěstitelé narážet ještě na jeden problém, a to je dostupnost pracovní síly. Pěstování chmele obnáší dvě období, kdy je nárazově potřeba vždy na pár týdnů několik tisíc brigádníků navíc. Na jaře v době, kdy je potřeba natáhnout dráty na konstrukcích tak, aby měl chmel po čem šplhat, a poté na podzim při sklizni. „Před pěti lety, kdy ekonomika tolik nefungovala a byla vyšší míra nezaměstnanosti, to bylo jednodušší. Ekonomika nyní funguje u nás i na Slovensku, nezaměstnanost klesla, takže pro pěstitele je to s pracovními silami složité,“ poznamenává Rosa.

V minulosti vydatně pomáhaly střední a vysoké školy po celé republice, které organizovaně posílaly na chmel celé ročníky. To ale v devadesátých letech skončilo a podíl účasti středních škol na jarních pracích je minimální. Na sklizeň chmele sice chodí studenti sami, ale většinou jsou to lidé z okolí chmelnic nebo studenti posílaní přes pracovní agentury.

Mezi brigádníky tak nyní agenturní zaměstnanci převládají, neboť posílají především dospělé pracovníky, a to nejen z Česka, ale třeba i Slovenska, Rumunska či z Bulharska. Chmelu se tak sice v Česku začíná opět více dařit, ale muzikálové doby Starců na chmelu jsou zřejmě nenávratně pryč.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822