Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Na olympijský Pilsner Urquell lákají legendy

Publikováno:před rokemZdroj:Strategie.czAutor:Petr NovotnýPrazdroj

Plzeňský Prazdroj připravil před nadcházející olympiádou v Riu de Janeiru řadu akcí, z nichž nejviditelnější a nejpitelnější je limitovaná edice olympijských plechovek, na nichž se inspiroval příběhy českých reprezentantů. Pilsner Urquell je partnerem Českého olympijského týmu již po čtrnácté.

Pilsner Urquell uvádí na trh speciální edici olympijských plechovek, kde oslavuje několik významných příběhů vedoucích k úspěchům českých olympijských reprezentantů. Symboly českého sportu se stali Ondřej Synek, Zuzana Hejnová, David Svoboda, Petr Koukal, Martina Sáblíková a Kateřina Emmons.

„Hodnoty jako odhodlání, vytrvalost a vášeň jsou ty hlavní a nejdůležitější, které jsou společné pro český věhlas v zahraničí a spojují to nejlepší, co Českou republiku v zahraničí reprezentuje. Ať už se jedná o sportovce, kteří houževnatě trénují pro dosažení olympijských úspěchů, nebo ikony spojené s plzeňským pivem, které se od uvaření jeho první várky v roce 1842 snažíme se vytrvale šířit slávu zlatého ležáku po celém světě,“ řekli k uvedení edice zástupci pivovaru.

Plechovky, jejichž výroba proběhla pod taktovkou společnosti Rexam, jsou na trhu od 18. července za běžnou cenu. V prodeji budou přinejmenším po celou dobu olympiády, oproti vánočním edicím nebyla jejich výroba výrazněji omezena.

Pilsner Urquell spolupracuje v rámci off trade prodeje s vybranými obchodními řetězci – Tesco, Penny Market, Globus, Lidl nebo Coop nabídnou různá speciální promobalení a soutěže např. o víkendový pobyt na Lipně (tedy v místě Olympijského parku), speciální Alpine Pro sportovní kolekce a vouchery či jedinečné olympijské sklenice.

Nejlepší plznička
O speciální okamžiky a olympijské dárky však nepřijdou ani fanoušci, kteří budou naše české sportovce podporovat z hospod a restaurací. Mohou se těšit nejen na vizuální zpestření interiérů provozoven, ale také na speciální hrací karty, se kterými bude možné zabojovat o zajímavé olympijské ceny s logem Pilsner Urquell a Czech Team.

Pilsner Urquell se pochopitelně jako partner ČOV podílí na programu Olympijských parků na Lipně, v Plzni, Ostravě a Pardubicích, kde budou čeští fanoušci sledovat a podporovat české sportovní výkony v brazilském Riu na dálku. Cílem je, aby si všichni příchozí mohli dopřát také kvalitní pivní zážitek a na výsledky sportovních špiček si připít pivem načepovaným od jedniček mezi výčepními.

V „plzeňských“ stanech, které najdou zájemci ve všech zmíněných olympijských parcích, se budou konat pravidelná show těch nejlepších českých výčepních plzeňského ležáku Pilsner Urquell, kteří načepují příchozím to nejkvalitnější plzeňské pivo s hezky krémovou bílou pěnou.

Mimořádná linka Lipno–Rio
V přestávkách a mezi důležitými českými sportovními kláními si budou moci návštěvníci Pilsner Urquell stanů vyzkoušet tematický vědomostní kvíz o další olympijské dárky. Stan Pilsner Urquell na Lipně jim navíc ještě průběžně zprostředkuje setkání s některými současnými i bývalými českými olympioniky a v úterý 16. srpna odsud proběhne jediný online chat s vybranými letošními olympijskými reprezentanty.

Podpora Pilsner Urquell bude samozřejmě směřovat i přímo do brazilského Ria a místního Českého domu, kde bude na čepu právě světoznámý plzeňský ležák.

Na olympijských aktivitách spolupracuje pivovar s agenturami Triad Advertising (digitál), BTP Partner (aktivace parků), Line Art (design plechovek) a AMI Communications (PR a komunikace) a se slovenskou MUW Saatchi & Saatchi (OOH vizuály).

Z piv mají lidé nejraději Plzeň, na druhém místě popularity je Radegast

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing journal

Čtyři z deseti českých uživatelů internetu pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji, z hlediska pohlaví vedou jednoznačně muži. Naopak necelá pětina ho nepije nikdy nebo téměř nikdy. Nejoblíbenější značkou je přitom Pilsner Urquell. Vyplývá to z výzkumu internetové populace starší 18 let, který realizovala společnost Nielsen Admosphere v červenci 2016. V druhém čtvrtletí kalendářního roku také zpravidla zaznamenáváme nárůst pivní inzerce. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo 44 % využito právě v období duben-červen. Monitoring reklamy Ad Intel provádí Nielsen Admosphere od roku 2010.

42 % dotázaných pije pivo alespoň jednou týdně, 8 % denně. Výrazně více pijí pivo v pravidelné frekvenci muži: alespoň jednou týdně si ho dopřává 59 % z nich, zatímco žen jen čtvrtina. Z výzkumu dále vyplývá, že čím je člověk starší, tím pije pivo častěji: například ve skupině 25-34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 % dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina. Mezi respondenty se ale najdou i tací, kteří pivo nepijí vůbec, mezi českou internetovou populací jich je necelá pětina.

Pilsner Urquell uvedl jako svou nejoblíbenější značku největší podíl respondentů, kteří pijí pivo (16 %). Přes deset procent získaly v žebříčku nejoblíbenějších značek ještě Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Pilsner je zároveň značkou, kterou respondenti pijí nejčastěji. Jako nejvíce konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

To, jestli respondent má nebo nemá nejoblíbenější značku piva, rovněž souvisí s frekvencí pivní konzumace. Největším pijákům – těm, kteří tvrdí, že tento nápoj pijí denně – se prakticky nestává, že by nedokázali identifikovat svoji nejoblíbenější značku. Naopak necelá třetina z těch, kteří pijí pivo méně často než jednou za měsíc, uvedla, že nejoblíbenější značku nemá.

Z pohledu inzerce se v období duben-červen 2016 nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionů korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, jejíž ceníková cena v období duben-červen 2016 vzrostla o 113 % na 52,4 milionů korun. Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar komunikuje ještě značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg. Skupina TOP 10 značek využila dohromady v daném období reklamní prostor v hodnotě přes 85 % celé kategorie „Pivo a nealkoholické pivo“.

Zajímavý je jistě obří propad reklamních investic u piv Radegast a Gambrinus. Druhá ze jmenovaných značek loni v létě zahájila svou kampaň propracovaným šprýmem, kdy vytvořila fiktivní lokální pivo Patron, aby pak odhalila, že jde o její nefiltrovaný ležák.

Zvíkovský sládek Ličman investuje: Pivo tady vařím, tak mu věřím

Publikováno:před rokemZdroj:Roklen24.czAutor:Josef NěmečekZvíkov

Investice do Pivovaru Zvíkov cestou crowdfundingu na investiční platformě Fundlift.cz trhá rekordy. Za pouhý týden získal Pivovar Zvíkov 2,8 milionu korun z původně plánovaných tří milionů na svůj rozvoj. 500 tisíc korun se do zvíkovského pivovaru rozhodl vložit sám jeho vrchní sládek Vladimír Ličman: „Pivo tady vařím, tak mu věřím“. Aby obrovskému zájmu investorů vyhověl, navyšuje zvíkovský pivovar emisi dluhopisů na Fundliftu na čtyři a půl milionu.

Fundlift otevřel možnost investovat do čtyřletého dluhopisu Pivovaru Zvíkov za zajímavý úrok 6,5 procenta a k tomu jedno procento ročně v pivě přesně před týdnem, 19. července. Už za 7 dní Pivovar Zvíkov získal od 130 investorů 2,8 milionu korun z původně stanovených tří milionů.

„Majitelé Pivovaru Zvíkov chtějí vyhovět obrovskému zájmu investorů, kteří investovat chtějí, ale ještě to nestihli. Proto celou emisi na Fundliftu navyšujeme o 1,5 milionu na celkových 4,5 milionu korun. Obrovským důkazem důvěry ve zvíkovský pivovar je rozhodnutí vrchního sládka, pana Ličmana, který přes Fundlift v nejbližší době vloží půl milionu korun,“ říká šéfka Fundliftu Andrea Lauren.

„V Pivovaru Zvíkov jsem sládkem od roku 2004. Pivo tady vařím a taky mu věřím. Proto do něj investuji,“ říká vrchní sládek Pivovaru Zvíkov Vladimír Ličman. Jeho 500 tisíc korun, které velmi brzy jako investice do zvíkovského pivovaru na Fundliftu přibudou, vyrovnává jinou dosud nejvyšší investici na Fundliftu do Pivovaru Zvíkov, kterou vložil investor pod zveřejněným jménem Vincent_H.

Navýšení emise o jeden a půl milionu korun nijak nemění účel, ke kterému chce Pivovar Zvíkov peníze z Fundliftu využít – dá je do rozvoje toho, co funguje a přináší nejvyšší zisk: luxusu svých hotelových kapacit, rozšíření služeb wellness, gastro technologií.

Pivovarský dvůr Zvíkov totiž zdaleka není „jen“ pivovarem. Vedle samotného pivovaru je tradičním venkovským zájezdním hostincem s minipivovarem, restaurací s vlastní pekárnou a udírnou a nově s luxusním wellness areálem. Je jediným hostincem a restaurací s možností ubytování přímo na přístupové cestě k jedné z nejvýznamnějších českých turistických destinací, starověkému hradu Zvíkov.

„Celá emise dluhopisu bude použita na investice do rozšíření provozu naší restaurace, včetně dalšího konvektomatu a holdomatu, tedy technologií pro zdravé vaření v páře a šetrné uchování potravin, a do vícekapacitních sporaků. Také na investice do rozšíření služeb wellness včetně nového komplexu sauny, do zvýšení luxusu a vybavení pokojů. To vše přirozeně podporuje zvýšení obsazenosti hotelu a s tím spojený růst tržeb z restaurace i z prodeje vlastního piva,“ dodává spolumajitel Pivovaru Zvíkov Josef Valenta.

Pivovar Zvíkov byl založen v roce 1993. Tím je mezi malými pivovary v Čechách jedním z nejstarších, přitom je od počátku ziskový, což je jedinečné. Staví na pivovarské tradici dávného pivovaru na hradě Zvíkov, kde se pivo vařilo po mnohá staletí, dnes ale pivo vaří pomocí nejmodernější technologie, špičkových surovin a starostlivé receptury a pod vedením vrchního sládka Vladimíra Ličmana a spolumajitele Michala Voldřicha, bývalého sládka Pražských pivovarů. Zvíkovský pivovar je držitelem mnoha ocenění, například prestižní Jarní ceny sládků. Patří mezi nejuznávanější a nejoceňovanější minipivovary v České republice.

Budějické pivo válí a to je dobře

Publikováno:před rokemZdroj:Blog iDNES.czAutor:Jan ZieglerBudvar

Tvrdé soupeření Čechů s Němci stálo před 121 lety za vznikem jednoho z nejznámějších českých pivovarů – českobudějovického Budvaru. Od té doby se jihočeský zlatavý mok stal pojmem a loňské ekonomické výsledky to potvrzují.

Tak především prodej piva byl opět rekordní. V roce 2015 jej pracovníci pivovaru prodali 1 601 938 hektolitrů, což je o téměř 10% víc než v předcházejícím roce. Rekordní byl také jeho výstav. Na celkovém exportu piva z České republiky Budějovický Budvar podílel z 21,7%, tedy více než z pětiny. Zisk společnosti před zdaněním dosáhl 349,8 milionů korun.

Pro srovnání, v roce 1991 vyvážel podnik své produkty do 19 zemí, letos už je to do téměř 80 zemí světa. Do roku 2020 hodlá firma investovat do rozšíření výroby asi 1,5 miliardy korun.

Zvláštností pivovaru je jeho statut národního podniku. Souhlasím s názorem, že stát nemá vařit pivo, ale v tomto případě se jedná o pochopitelnou výjimku z hlediska známkoprávních sporů s americkým konkurentem Anheuser-Busch. A právě z obavy, aby protistrana toho nevyužila, se zatím jeho privatizace nekonala. Kdyby ovšem uplatnil svůj privatizační projekt jeho současný generální ředitel Jiří Boček spolu s dalšími třemi partnery z oboru, tak pivovar rovněž patří k nejlepším firmám v Česku.

Za skvělé výsledky svědčí Budvar především nynějšímu vedení a ekonomické liberalizaci po roce 1989 a nikoliv svému statutu de facto státní společnosti. Tak například od roku 1992 si sama zajišťuje export a přestala využívat služeb tehdejšího podniku zahraničního obchodu Koospol. Jiří Boček začal pivovaru šéfovat v roce 1991 a od té doby nastal jeho prudký vzestup. Budějičáci, kteří ho znají, o něm mluví jako o odborníkovi, který v pivovaru začínal od píky. Coby brigádník například vymýval kádě, vyučil se, později si udělal maturitu, nakonec vystudoval vysokou školu a stal se z něho uznávaný manažér, který už čtvrtstoletí vede mimořádně úspěšnou firmu.

V devadesátých letech minulého století Němci nechtěli pustit Čechy do druhého budějovického pivovaru (nynějšího Samsonu), a ti zareagovali, jak nejlépe jak mohli. Založili si vlastní akciovou společnost na výrobu piva a během několika let dokázali, že to umí. Je tedy vidět, že i tehdejší národnostní třenice měly pozitivní dopady. A také budějovičtí Češi se zachovali nejlépe, jak mohli. Nebrečeli, jak je k nim svět nespravedlivý, ale začali makat, a dokázali, že umí. A to je správné řešení! Ideální vlastnická forma Budějovického Budvaru by z hlediska co nejvíce přiblížení se historické spravedlnosti proto byla – akciová společnost, ve které by majoritním akcionářem bylo město České Budějovice. Ale to momentálně není na pořadu dne.

Zadavatelé v segmentu pivo využili reklamní prostor v hodnotě přes miliardu korun

Publikováno:před rokemZdroj:FeedIT.cz

Čtyři z deseti českých uživatelů internetu pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji, z hlediska pohlaví vedou jednoznačně muži. Naopak necelá pětina ho nepije nikdy nebo téměř nikdy. Nejoblíbenější značkou je přitom Pilsner Urquell. Vyplývá to z výzkumu internetové populace starší 18 let, který realizovala společnost Nielsen Admosphere v červenci 2016. V druhém čtvrtletí kalendářního roku také zpravidla zaznamenáváme nárůst pivní inzerce. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo 44 % využito právě v období duben-červen. Monitoring reklamy Ad Intel provádí Nielsen Admosphere od roku 2010. (TZ)

42 % dotázaných pije pivo alespoň jednou týdně, 8 % denně. Výrazně více pijí pivo v pravidelné frekvenci muži: alespoň jednou týdně si ho dopřává 59 % z nich, zatímco žen jen čtvrtina. Z výzkumu dále vyplývá, že čím je člověk starší, tím pije pivo častěji: například ve skupině 25-34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 % dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina. Mezi respondenty se ale najdou i tací, kteří pivo nepijí vůbec, mezi českou internetovou populací jich je necelá pětina.

Pilsner Urquell uvedl jako svou nejoblíbenější značku největší podíl respondentů, kteří pijí pivo (16 %). Přes deset procent získaly v žebříčku nejoblíbenějších značek ještě Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Pilsner je zároveň značkou, kterou respondenti pijí nejčastěji. Jako nejvíce konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

To, jestli respondent má nebo nemá nejoblíbenější značku piva, rovněž souvisí s frekvencí pivní konzumace. Největším pijákům – těm, kteří tvrdí, že tento nápoj pijí denně – se prakticky nestává, že by nedokázali identifikovat svoji nejoblíbenější značku. Naopak necelá třetina z těch, kteří pijí pivo méně často než jednou za měsíc, uvedla, že nejoblíbenější značku nemá.

Z pohledu inzerce se v období duben-červen 2016 nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionů korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, jejíž ceníková cena v období duben-červen 2016 vzrostla o 113 % na 52,4 milionů korun. Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar komunikuje ještě značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg. Skupina TOP 10 značek využila dohromady v daném období reklamní prostor v hodnotě přes 85 % celé kategorie „Pivo a nealkoholické pivo“.

Startuje #horkavolba Radegastu. Kampaň cílí na nové spotřebitele

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing&MediaAutor:Martin ŠtěrbaRadegast

Velkou integrovanou kampaň odstartovala v těchto dnech značka Radegast.

Hlavní role patří pravému chlapovi, který se staví čelem k hořkým výzvám a nebojí se udělat pořádné rozhodnutí. Právě pro něj je Radegast ideálním hořkým pivem. Kromě TV kampaně a OOH hraje zásadní roli digitální aktivace. Jejím klíčovým slovem je #horkavolba. Digitální část kampaně má na starost agentura Symbio. Kreativní koncept pro offline připravila agentura Rust.

Aktivace kampaně v digitálním prostředí je pro Radegast klíčová. Jejím cílem je oslovit nové spotřebitele, kterými jsou mladší dospělí lidé v regionech, které nejsou pro značku tradiční. "Kampaní chceme představit pivařům hlavní hodnoty značky a vyzdvihnout specifickou hořkou chuť našeho piva. Kampaň bude úspěšná, pokud osloví chlapy mimo domácí region natolik, že zváží #horkouvolbu a vyzkouší, jak chutná správně hořké pivo z nošovického pivovaru Radegast," řekl Marek Dvořák, marketingový manažer značky Radegast.

Kampaň bude viditelná na Streamu a YouTube. Hlavním kanálem zůstává vlastní profil Radegastu na Facebooku. "Kampaň využívá větší počet videií s různou stopáží, která jsou přizpůsobená digitálnímu a mobilnímu prostředí. Hlavní video pro online zaujme originálním způsobem vyprávění pozpátku," přiblížil obsah kampaně Petr Šupolík z agentury Symbio, která spolupracuje se značkou Radegast od letošního dubna. V rámci integrované kampaně bude Radegast viditelný v českých televizích díky novému spotu. Kampaň počítá také s OOH plochami.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Lucie KořistováVelké Popovice

Dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku - projekty, které v mikroregionu Ladův kraj zaplatil pivovar Kozel. Teď přibudou další.

"Plzeňský Prazdroj rozdělí v letošním roce 4,5 milionu korun na podporu zajímavých projektů v oblastech, ve kterých působí. Tři sta tisíc pak zamíří do mikroregionu Ladův kraj, kde sídlí pivovar Kozel," říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková.

Proč Prazdroj něco takového dělá? Ať už podpora drobných podnikatelů, neziskových organizací, či investice do životního prostředí stojí spoustu peněz, které se z pohledu Prazdroje mohou zdát jako nenávratné.
Firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, musí brát ohled na okolí ve které podniká. Poznat prostředí nejen z pohledu zaměstnanců a komunity, ve které existuje, ale i z pohledu zdrojů a surovin, které při svém podnikání využívá. A Prazdroj se oblasti firemní zodpovědnosti věnuje dlouhodobě. Ještě předtím, než jsme si program Prosperita nastavili, byla firemní zodpovědnost součástí našeho podnikání. Nakonec ocenění, které jsme získali, například Nejzodpovědnější firma v České republice, a znovu si je obhajujeme, hovoří o tom, že se nám naše cíle daří.

A je to proto, že to tak opravdu cítíte, nebo je to něco, co je dnes trendy? Přece jen, procento lidí ve společnosti, které se snaží žít zodpovědně ke svému okolí, se zvyšuje a vy tak můžete přilákat spoustu nových zákazníků…
Myslíte? Důkazem našeho přístupu je fakt, že to děláme již několik let. Vysvětlím, proč je to logické. Žádná firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, se bez toho neobejde. Pivo je produkt, který se vyrábí z čistě přírodních surovin. Abychom mohli vyrobit kvalitní pivo, musíme mít kvalitní ječmen a chmel. Všechna naše tradiční česká piva používají chráněné zeměpisné označení České pivo, což znamená, že jsou vyrobená z lokálních surovin určitého druhu přímo zde v Česku. Jeden z pilířů našeho programu Prosperita je o tom, jakým způsobem spolupracujeme z pěstiteli ječmene a chmele. Máme s nimi uzavřené dlouhodobé smlouvy, pořádáme pro ně různé semináře, podporujeme Výzkumný ústav pivovarský a sladařský právě kvůli tomu, abychom zabezpečili, že tyto suroviny se tu urodí, bude o ně dobře postaráno a lidi, kteří se tomu věnují, se tomu budou věnovat i nadále. Protože práce v zemědělství je velmi náročná a my potřebujeme, aby zde byla kontinuita pro náš produkt.

Další z pilířů Prosperity je cílené šetření s vodou, ani zde určitě nehovoříme o malých investicích. Tohle se také Prazdroji vyplatí?
Do minulého roku, kdy v Česku nastala velká sucha, si málokdo uvědomoval, jak je hospodaření s vodou důležité. Ale my už před dvaceti lety udělali společně s vědci analýzy, kde všude na světě budou v budoucnu problémy s vodou. Proč je to důležité? Zdroje vody jsou omezené a bez vody nepřežijeme. Proto jsme za posledních let investovali hodně peněz do toho, abychom na výrobu piva potřebovali méně vody, než bylo dřív normou. Průměrně jsme se v našich pivovarech dostali na tři litry vody na litr piva a naše pivovary Velké Popovice a Radegast jsou dokonce pod třemi litry, což jsou i světově unikátní čísla. A protože zásoby vody se snižují, zvyšuje se její cena. Kdybychom ty investice neudělali, nemohli bychom zákazníkům prodávat pivo za dostupnou cenu. Firma se musí podívat, co všechno dělá, jaký to má dopad, jaké zdroje využívá a opravdu s těmito zdroji musí hospodařit dobře, aby byla dlouhodobě schopná hospodařit úspěšně. Stejně jako musíme zodpovědně zacházet s vodou, musíme rozumně hospodařit s energiemi, omezovat vypouštění CO2 a podobně.

Také podporujete malé podnikatele. Můžete říct, jakým například způsobem?
Zaměřujeme se na podporu provozovatelů restauračních zařízení, protože to je prostředí, kde prodáváme pivo. Takže my jim nejen dodáváme pivo, ale pořádáme pro ně tréninky, kde se naučí, jakým způsobem se starat o pivo a jak ho čepovat, aby hostům chutnalo. Zároveň jim pomáháme se rozvíjet v dalších oblastech, například jsme vytvořili aplikaci, kde si mohou sestavit menu, sdílíme s nimi dodavatelské služby, které my umíme vyjednat mnohem levněji. Opět to má svou logiku – abychom byli úspěšní my, potřebujeme, aby byli úspěšní naši partneři, aby se jim v podnikání dařilo a mohli prodávat naše pivo zákazníkům.

Pojďme se podrobněji podívat na program Kozel lidem. Prazdroj dá do Ladova regionu částku 300 tisíc. Na co peníze půjdou?
Součástí naší filozofie je podpora komunit kolem našich pivovarů. Věříme, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří a dobře se tam žije. Chceme se podělit o náš úspěch i s lidmi okolo nás a přispět ke zkvalitnění jejich života. Proto mohou neziskové organizace přinést svoje zajímavé projekty z různých oblastí – kulturní, společenské, sociální – a získávají na základě hlasování odborné poroty finanční podporu.

Doposud jste ale spolupracovali spíš s obcí než s neziskovkami...
To je pravda. Na Velkopopovicku se program posunul od spolupráce s neziskovkami ke spolupráci s obcí, protože neziskovek tam bylo málo. Proto jsme se s obcí dohodli vždy jednou ročně na projektu, který se potom zrealizoval, ať už šlo o dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku. Z průzkumu ale vyšlo, že lidé by ocenili i spolupráci s neziskovými organizacemi, chtěli by programy na podporu komunitního života, něco, co by je spojovalo. Proto jsme se rozhodli že spustíme program Kozel lidem, kam se mohou přihlásit neziskové organizace.

V jaké fázi teď program Kozel lidem je?
Neziskové organizace mohou během letních měsíců přihlašovat svoje projekty na podporu dobrých sousedských vztahů. Ladův kraj je specifický, žije zde zhruba 67 tisíc lidí, kteří se dělí na dvě skupiny – starousedlíky a nové usedlíky. Je třeba v lokalitě organizovat akce, které posilují vztahy mezi oběma skupinami. Velmi oblíbené jsou v posledních letech také projekty, které podporují mezigenerační učení.

Kolik těch projektů ve finále asi podpoříte?
Kozel lidem pracuje s 300 tisíci ročně. Přemýšleli jsme, jakým způsobem peníze rozdělit, a zkušenosti z jiných regionů nám ukazují, že částka vyjde zhruba na šest projektů. Může se ale stát, že jedna nezisková organizace představí skvělý projekt, který bude mít velký dopad a dostane mnohem více peněz.

Říkala jste, že o rozdělení peněz bude hlasovat odborná porota…
Grantová komise je složená z místních odborníků, lidí, kteří lokalitu znají. Plus spolupracujeme s Forem dárců a Nadací rozvoje občanské společnosti, což jsou dvě nejprestižnější organizace, které řeší rozdělování grantů mezi neziskové organizace. Minulý rok jsme dělali výběrové řízení, kde jsme pro Kozel lidem hledali partnera, a oni nám vyšli jako nejlepší. Pomáhali nám nadefinovat celý projekt, dělali analýzy celého regionu, radili nám, jak to celé uchopit, aby projekt fungoval. Tito lidé budou posuzovat všechny projekty, které se přihlásí a vyberou ty nejlepší. Navíc bude moci do rozhodování zasáhnout i veřejnost, která bude moci hlasovat o tom, jaká organizace získá prostředky na své další vzdělávání.

Nemůže však jít o jakékoliv projekty, protože heslem letošního roku je podpora dobrých sousedských vztahů. Můžete říct, co to znamená?
Myslím, že dobré sousedské vztahy je téma, které je třeba na Velkopopovicku podpořit. Vycházeli jsme z plánu regionálního rozvoje a z průzkumů a zlepšení v této oblasti není záležitostí jednoho roku. Do této oblasti lze totiž zahrnout vše, co se týká rozvoje regionu - rozvoj volnočasových aktivit, kulturní, umělecké a sportovní akce, oživení veřejného prostoru, ochrana přírody a vše, co souvisí s rozvojem komunity a udržováním kulturních tradic. Lidé si čím dál víc uvědomují, že potřebují, aby místo, kde žijí, bylo pěkné a příjemné. A my jim v tom chceme pomoci. Do „dobrých sousedských vztahů“ lze zahrnout i projekty na prevenci kriminality či na pomoc znevýhodněným lidem. A já předpokládám, že se najdou neziskovky, které přinesou kvalitní projekty.

AB InBev kvůli slabší libře zvýšil nabídku na převzetí SABMilleru

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev zlepšila v reakci na pokles kurzu libry podmínky plánovaného převzetí konkurenta SABMiller. Firma dnes oznámila, že podle nových podmínek zaplatí za každou akcii SABMilleru 45 liber v hotovosti namísto dříve uváděných 44 liber. Nová nabídka celý podnik ohodnocuje na zhruba 79 miliard liber (2,5 bilionu Kč).

Libra výrazně oslabila po referendu, v němž se obyvatelé Británie v červnu překvapivě vyslovili pro vystoupení své země z Evropské unie. Nynější podmínky transakce jsou podle společnosti AB InBev konečné. Podnik minulý týden potvrdil, že nadále počítá s dokončením převzetí SABMilleru v letošním roce.

Pivovar AB InBev se na převzetí svého rivala SABMiller dohodl v loňském roce
Letos v květnu transakci schválila Evropská komise. Podmínkou souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarnickou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Pivo za miliardu

Publikováno:před rokemZdroj:Strategie.czAutor:Petr Novotný

Čtyři z deseti českých uživatelů internetu pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji, z hlediska pohlaví vedou jednoznačně (a nepřekvapivě) muži. Ze značek mají lidé nejraději Plzeň. Podle výzkumu Nielsen Admosphere necelá pětina lidí nepije pivo nikdy nebo téměř nikdy. Pivní zadavatelé loni využili reklamní prostor v hodnotě přes miliardu korun.

Z výzkumu internetové populace starší 18 let, který realizovala společnost Nielsen Admosphere v červenci 2016, vyplývá, že pivní inzerce narůstá zpravidla v druhém čtvrtletí kalendářního roku. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo využito 44 procent právě v období duben–červen.

Z výzkumu vyplývá, že čím je člověk starší, tím pije pivo častěji: například ve skupině 25–34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 procent dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina.

Jako svou nejoblíbenější značku uvedl největší podíl respondentů Pilsner Urquell, ten zároveň pijí nejčastěji. Jako nejčastěji konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

To, jestli respondent má nebo nemá nejoblíbenější značku piva, rovněž souvisí s frekvencí pivní konzumace. Největším pijákům – těm, kteří tvrdí, že tento nápoj pijí denně – se prakticky nestává, že by nedokázali identifikovat svoji nejoblíbenější značku. Naopak necelá třetina z těch, kteří pijí pivo méně často než jednou za měsíc, uvedla, že nejoblíbenější značku nemá.

Top desítka
Z pohledu inzerce se v období duben–červen 2016 nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionu korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, jejíž ceníková cena ve sledovaném období vzrostla o 113 procent na 52,4 milionu korun. Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar komunikuje ještě značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg.

Skupina Top 10 značek využila dohromady v daném období reklamní prostor v hodnotě přes 85 procent celé kategorie „Pivo a nealkoholické pivo“.

Monitoring reklamy Ad Intel provádí Nielsen Admosphere od roku 2010.

Nejraději máme Pilsner Urquell, reklamy má ale nejvíc Staropramen

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.cz

Z piv mají lidé nejraději Plzeň, zadavatelé loni v segmentu pivo využili reklamní prostor v hodnotě přes miliardu korun. Vyplývá to z výzkumu společnosti Nielsen Admosphere.

Čtyři z deseti českých uživatelů internetu pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji. Naopak necelá pětina ho nepije nikdy nebo téměř nikdy. Nejoblíbenější značkou je přitom Pilsner Urquell.

Vyplývá to z výzkumu internetové populace starší 18 let, který realizovala společnost Nielsen Admosphere v červenci 2016. V druhém čtvrtletí kalendářního roku znamená také nárůst pivní inzerce. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo 44 % využito právě v období duben-červen. Monitoring reklamy Ad Intel provádí Nielsen Admosphere od roku 2010.

42 % dotázaných pije pivo alespoň jednou týdně, 8 % denně. Výrazně více pijí pivo v pravidelné frekvenci muži: alespoň jednou týdně si ho dopřává 59 % z nich, zatímco žen jen čtvrtina. Z výzkumu dále vyplývá, že čím je člověk starší, tím pije pivo častěji: například ve skupině 25-34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 % dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina. Mezi respondenty se ale najdou i tací, kteří pivo nepijí vůbec, mezi českou internetovou populací jich je necelá pětina.

Plzeň vede v oblibě
Pilsner Urquell uvedl jako svou nejoblíbenější značku největší podíl respondentů, kteří pijí pivo (16 %). Přes deset procent získaly v žebříčku nejoblíbenějších značek ještě Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Pilsner je zároveň značkou, kterou respondenti pijí nejčastěji. Jako nejvíce konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

To, jestli respondent má nebo nemá nejoblíbenější značku piva, rovněž souvisí s frekvencí pivní konzumace. Největším pijákům - těm, kteří tvrdí, že tento nápoj pijí denně - se prakticky nestává, že by nedokázali identifikovat svoji nejoblíbenější značku. Naopak necelá třetina z těch, kteří pijí pivo méně často než jednou za měsíc, uvedla, že nejoblíbenější značku nemá.

Nejvíc reklamy má Staropramen
Z pohledu inzerce se v období duben-červen 2016 nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionů korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, jejíž ceníková cena v období duben-červen 2016 vzrostla o 53 % na 52,4 milionů korun.

Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar komunikuje ještě značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg. Skupina TOP 10 značek využila dohromady v daném období reklamní prostor v hodnotě přes 85 % celé kategorie "Pivo a nealkoholické pivo".

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613