Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Jarní cena českých sládků: Nejúspěšnějším pivovarem se stal Holendr

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Mgr. Tereza Melišová

V sobotu 19. března proběhl desátý ročník největší degustační soutěže piv z minipivovarů ve střední Evropě - Jarní cena českých sládků. Nejúspěšnějším pivovarem se stal Holendr z Valašského Meziříčí.

Pořadatelem soutěže je Českomoravský svaz minipivovarů a jeho prezident Jan Šuráň k akci říká: "Letos jsme poprvé překročili hranici 500 vzorků ze 124 pivovarů a soutěž se stává vysoce prestižní záležitostí pro minipivovary. Vždyť zvítězit v konkurenci 111 ležáků není nic jednoduchého."

V letošním roce se degustovalo 517 vzorků piva, přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piv.

V předvečer soutěže se také konala 8. valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, na které byli přijímáni noví členové. V současné době má svaz 110 činných členů a 15 přispívajících. V rámci valné hromady také proběhly vzdělávací semináře pro sládky minipivovarů. "Aby dostávali zákazníci kvalitní pivo, pořádá pro své členy Českomoravský svaz minipivovarů vzdělávací semináře, neboť aby se minipivovary udržely na trhu, je pro ně otázka kvality stěžejní," dodává Jan Šuráň.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky jsou zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva hodnotilo 90 degustátorů, kteří se střídali v osmi základních degustačních komisích (z nichž každá měla 7 členů) a čtyřech speciálních finálových komisích.

Světlé výčepní
1. Zámecká desítka - Bratřice
2. Holendr 10 - HolendrValašské Meziříčí
3. Zlínský Švec - Malenovice

Světlý ležák
1. Lyer 11- Modrava
2. Brněnská 12 - Brněnská pivovarská společnost
3. Holendr 11 - Holendr Valašské Meziříčí

Polotmavý ležák
1. Řepiš - U Stočesů
2. Podskalská koza
3. Falkenštejn - Stodolecký lišák

Tmavý ležák
1. Kateřina - Frýdlant
2. Pivovarský dům Praha
3. Salzberg - Továrna Slaný

Světlý speciál
1. Holendr 14 - Holendr Valašské Meziříčí
2. PH 14 Carni vale - Brněnská pivovarská společnost
3. Holendr 13 - Holendr Valašské Meziříčí

Polotmavý speciál
1. Rothschild - Rožnovské pivní lázně
2. Maxmilián 13 - Kroměříž
3. Podřipský Bock 15 - Podřipský pivovar Roudnice

Tmavý speciál
1. Podřipský Stout - Podřipský pivovar Roudnice
2. Černá - Zichovec
3. Tmavý speciál 14 - Chýně

Silný speciál
1. Porter 16 - Zichovec
2. Dobřanský svatý Vít 16 - Dobřany
3. Albrecht Morion 17 - Frýdlant

Pšeničné pivo
1. Podskalská Koza
2. Kvasslav - Bravůr Loučná
3. Alt bayrise weissbier - U tří růží Praha

Pale ale
1. Podřipská ale - Roudnice
2. Cornel single malt ale - Pivovar Urban Třebíč
3. Clock pale ale - Clock

IPA
1. Režná Bára - Pivovar Chomout
2. Twist IPA - Clock
3. APA 17 - Krkonošský Medvěd Vrchlabí

Silné svrchně kvašené pivo
1. Rišaví Zikmund - Clock
2. Double IPA - Mordýř
3. Dobřanský svatý Vít

Stout
1. Černá vdova - Zhůřák
2. Irish Stout - Na Kopečku
3. Easter Stout - Nachmelená opice Krnov

Silné pšeničné pivo
1. Weizen Bock Beer - Karpat
2. Břevnovský Benedikt pšeničný bock
3. Hanácká pšenice - Melichárek

India Black Ale
1. Dobřanská blafl IPA
2. No idols - Clock
3. Mordýř 15 - Mordýř

Svijany nejsou jen pivovar. Zámek prochází kolaudací

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:Gabriela Volná GarbováSvijany

Zámek Svijany se otevře v termínu a novým majitelům se podařilo dodržet i plánovaný rozpočet.

Svijany Zámek Svijany, který léta chátral, než se jej „ujal" zdejší pivovar, prochází v těchto dnech stavební kolaudací. Zámek by tedy měl být přístupný veřejnosti podle plánu ke konci června.

„Termín máme 25. června a vypadá to, že vše stihneme v termínu," potvrdil ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík s tím, že se jim podařilo dodržet i původně naplánovaný rozpočet kolem padesáti miliónů, z nichž třicet pokryly Norské fondy a fondy EHP. „O něco jsme rozpočet museli z naší strany navýšit, ale jednalo se o nečekané záležitosti, jakým byl například objev vzácných fresek v kapli, na něž jsme vyčlenili dalších deset milionů," pokračoval ředitel.

Nástěnné malby nebyly jediným překvapením. „V rámci archeologického průzkumu byla objevena například unikátní bronzová jehlice stará tři tisíce let nebo středověká pec na chleba," poznamenala tisková mluvčí Petra Winklerová. V současnosti se pracuje na vzniku rozsáhlé expozice, která by měla návštěvníky přenést do doby bronzové. Podle Petra Pimka ze společnosti Archa 13 by měla zabírat několik pater.

Pohřebiště a oltář
„K vidění bude největší pohřebiště tohoto typu v severních Čechách za poslední půl století," připomněl Pimek. Atraktivitu expozice podle něj zvýší i interaktivní prvky, které jsou už dnes běžnou součástí moderního výstavnictví. Exponáty pocházejí z naleziště u Příšovic.

Renovace se dočká také barokní oltář s obrazem v bývalém rytířském sále. Na jeho obnovu přispěje také Liberecký kraj.

„Pokud projde návrh zastupitelstvem, poputuje na oltář tři sta tisíc korun," potvrdila mluvčí Libereckého kraje Markéta Dědková.

Zámek ze šestnáctého století koupil před třemi lety Pivovar Svijany v naprosto dezolátním stavu. Některé části stavby byly v tak havarijním stavu, že ohrožovaly celý objekt.

Na konci června by podle Winklerové měl být zpřístupněn celý zámek i se všemi plánovanými expozicemi. Kromě zmiňovaného pohřebiště, zde budou výstavy vztahující se k historii pivovarnictví nebo rodu Valdštejnů.

Pivovar brzy otevře hospodu pojmenovanou Ostravarna

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Břetislav LapiszOstravar

Pivovar Ostravar v těchto týdnech finišuje s přípravou první hospody s názvem Ostravarna. Ta by měla být otevřena začátkem letošního dubna v Ostravě-Jihu.

„Ostravar je na českém pivním trhu výjimečný hned v několika ohledech. Je to pivo se silnými místními kořeny a specifickou chutí ušitou na míru lidem z tohoto regionu. Naše pivo navíc stále vaříme podle původní receptury v otevřených kádích spilky, aby tak získalo bohatší chuť a vůni. A v neposlední řadě stojí za zmínku, že většinu Ostravaru konzumenti vypijí v točené podobě v restauracích a hospodách," vysvětlila manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková.

Nejen zájem o čepovaný Ostravar přivedl ale podle ní ostravské pivovarníky k myšlence vytvořit zcela nový koncept typické ostravské hospody. Byly to i požadavky zákazníků, které se neustále vyvíjejí a jejichž vnímání standardu se v posledních letech v mnoha směrech výrazně proměnilo.

„Kromě skvěle ošetřeného tankového piva nabídne koncept Ostravarna svým návštěvníkům jednoduchou a kvalitní gastronomii a jednotný, stylový interiér. To, že pivo a ostravskost zde dominuje, bude patrné na první pohled. Ale nechte se překvapit," dodala Zuzana Cieciotková.

Na vývoji nového konceptu začal ostravský pivovar pracovat na podzim roku 2014. Při vývoji využil projekční tým bohatých zkušeností kolegů ze skupiny Pivovary Staropramen, která provozuje úspěšnou síť franšízových restaurací Potrefená husa.

Staronový speciál MARZEN 14 je tu

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar KolčavkaKolčavka

Spodně kvašené pivo bavorského typu vyznačující se sytou barvou, jemnou hořkostí a vysokou chlebnatostí.

Původně se toto pivo vařilo v březnu (März – odtud název). To byl poslední měsíc, kdy se dalo ještě navařit pivo,
pak již hrozilo nebezpečí infikace divokými kvasnicemi. V tomto měsíci se navařila velká várka silnější stupňovitosti
aby pivo vydrželo přes léto. Zbylá zásoba se dopíjela v září a říjnu.

VYROBENÉ Z ČESKÝCH SUROVIN, NEFILTROVANÝ, NEPASTERIZOVANÝ
Staronový červený speciál Pivovaru Kolčavka - MARZEN 14° - PŘIJĎTE OCHUTNAT!

Pivovar Prachatice – jak jsme se vydali na jarní pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Iconiq.czPrachatice

Navštívili jsme pivovar v srdci Šumavy přímo na Zlaté stezce. Historie vaření piva v Prachaticích sahá daleko do středověku a doložitelné zmínky o této bohulibé činnosti jsou z roku 1379. Poslední várky proběhly na konci roku 1948, kdy poté vzala vládu do svých rukou dělnická třída, a tak se pivo v Prachaticích nevařilo.

Čtyři roky od nápadu k prvnímu pivu a hostům.
K obnovení tradice došlo v srpnu roku 2015, kdy dva švagři Martin a Michal vrátili do Prachatic vůni sladu a chmele.

Prostor se objevil v rodišti jednoho z akcionářů a po rychlém jednání byl zakoupen dům v Prachaticích v Horní ulici č.174. Dům nebyl v nejlepší kondici, ale jevil se jako vhodný pro svůj záměr. Jeho historie, i když se nachází v jádru Prachatic, není tak stará a sahá někam na začátek 20.století.

Do té doby se v místě stávajícího stavení nacházelo volné prostranství. Stavba domu byla včleněna do proluky mezi ostatní domy a uzavřela ulici do současné podoby. Svou živnost v něm provozoval „pánský, dámský a vojenský krejčí pan Fernster. Po válce rodinu bohužel stihl osud německých spoluobčanů a byli všichni odsunuti do obce Ingolstadt v nedalekém Bavorsku. Dům č.p. 174 v Horní ulici se prokousal léty zvůle a vlády proletariátu v čele s Komunistickou soldateskou podporovanou Sovětskou vládou v téměř původním stavu.

K zakoupení domu došlo v roce 2011 a doby, kdy se Zlatou stezkou zpět do Passau vozil český slad, tak znovu ožijí vůní vaření zlatavého moku.

„V našem pivovaru vaříme piva plzeňského typu i piva různých světových stylů. Ty jsou určeny historickými podmínkami. To jest použitím surovin (chmelů, sladů, vody a dalších) a typu kvašení (spodní, svrchní – kdy kvašení a následné zrání piva se rozlišuje odlišnými teplotami). Při výrobě klademe velký důraz na hořkost, která je typickým znakem piv z Prachatického pivovaru. Na čepu jste mohli již ochutnat například 11° a 12° světlé ležáky, které jsou naše stálá piva, nebo také 11° ALE. S příchodem zimy přišla k nám do pivovaru také éra silnějších speciálních piv. Uvařili jsme například 16° Stout (mix sladů a praženého sladu) nebo 15° IPA. U obou těchto speciálních piv jsme se snažili o použití výhradně českých chmelů. Výjimku jsme udělali u piva IPA, kde jsme k českým chmelům přidali jeden druh amerického chmele”.

Jarní IPU pro vás uvařil sládek Lukáš Kačer ve spolupráci s naším stálým sládkem Adamem Pilouškem. Pivo má světlou barvu, je uvařeno ze sladů Pale Ale a Karapils a 2 druhů amerických a 1 druhu australského chmele. Australský chmel byl použit tak, aby vyzdvihl vůně granátového jablka a broskve. Pivo je suché s vyšší hořkostí, která dlouho doznívá. Ideální pivo pro první jarní posezení na zahrádce.

“Pro výrobu lahodných moků z Prachatic používáme vodu, kterou získáváme z Černé hory, nacházející se nad Prachaticemi. Ve dvacátých letech 20. století byly vybudovány v okolí Prachatic jímací nádrže právě na tuto vodu z pramenů Černé hory a Libína. Vodu již dále neupravujeme.“

Udělejte si proto výlet za přírodu a navštivte toto malebné Šumavské město. V pivovaru budete srdečně vítaní na výborný oběd či večeři z lokálních a vždy čerstvých surovin. Orosená sklenice piva musí být samozřejmostí.

Čechům začalo chutnat pivo Ale i speciály. S kupony je koupíte se slevou

Publikováno:před rokemZdroj:OnaDnes.cz

Češi i Češky se v poslední době objevují nové pivní světy - roste zájem o produkce minipivovarů, ale i piv typu Ale, Stout nebo pivní speciály. Pokud se v nich nevyznáte, nabízíme vám vysvětlení základních pojmů. Skvělá piva můžete nyní navíc nakoupit s kupony Nákupů Ona Dnes se slevou.

„V posledních letech se různým pivním stylům blýská na lepší časy. Konzumenti začali rozlišovat pojmy kvantita a kvalita a začínají upřednostňovat kvalitu,“ myslí si Josef Troller z obchodu Pivní Mozaika. Podle jeho slov je stále více mužů i žen, co si raději připlatí za jednu třetinku dobrého piva, než aby do sebe za večer otočili tři důvěrně známé půllitry.

Pivo můžete dělit podle všemožných kategorií od počtu stupňů přes způsob kvašení až po to, jestli je či není pivo filtrované či pasterizované. Pokud z toho nejste příliš moudří, tak neklesejte na mysli a pojďte se podívat na nejoblíbenější a nejznámější druhy piva spolu s odborníky.

Spodní kvašení
Piva lze zjednodušeně rozdělit podle druhu kvašení na spodně a svrchně kvašená. Proces přípravy je podobný, avšak liší se typem kvasinek a také teplotou kvašení. U spodně kvašených piv převažují vůně a chutě po sladu, hořkých a aromatických látkách z chmelu. U nefiltrovaných a kvasnicových forem světlých ležáků je žádoucí přítomnost příjemné, slabé vůně a chuti po čerstvých kvasinkách.

Plzeňský ležák
„Spodně kvašená piva se zejména u nás těší větší oblibě. Do této kategorie se řadí i ležák z ječného sladu. Jak už sám název napovídá, po uvaření musí ležák několik týdnů ležet. Každé pivo zraje jinak dlouho a délka ležení je součástí receptury. Správně načepovaný ležák je charakteristický bohatou pěnou,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek piva Pilsner Urquell.

Plzeňský pivovar je zakladatelem kategorie pivo plzeňského typu, světlý spodně kvašený ležák se sladovým charakterem tvoří většinu prodaných piv na světě. Kromě světlého ležáku najdete snad každé hospodě na pípě i sladší ležák tmavý.

Svrchní kvašení
Svrchně kvašená piva, kvasící při vyšší teplotě, mají obvykle nižší obsah oxidu uhličitého, což se projevuje menším řízem i méně hustou pěnou.

Hořký Ale
V anglosaských zemích jsou velmi populární svrchně kvašená piva Ale, což je zpravidla vysoce chmelené pivo s výraznou hořkostí a vůní podle použité odrůdy chmele. A podle odborníků v oboru začínají zajímat i české milovníky zlatavého moku

„Posledních pár let se dostávají čím dál více do povědomí lidí, především díky minipivovarům. Svrchně kvašené speciály hrají v jejich produkci prim,“ vysvětluje Josef Troller. Piva typu Ale se pak dále dělí podle místa výroby nebo trhu, pro který jsou určeny.

Styl American Pale Ale (americký světlý ale, někdy také APA) je podle Trollera charakteristický použitím především amerických chmelů a citrusovou až květinovou vůní. India Pale Ale (též IPA) je pak bratranec APA. Podle pivních sommeliérů patří mezi nejvíce chmelené a tím pádem nejhořčejší pivní styly.

„Obliba svrchně kvašených piv typu Ale, kam se přidávají i někdy neobvyklé druhy chmelů například z Nového Zélandu, vzrůstá. Právě Aly jdou do pivní módy a pivní konzument si je přímo vyžaduje. Ovšem stejně vypije nejvíce piva typu ležák a speciál,“ konstatuje Jaroslav Košťák, sládek Pivovaru Národní.

Temný Stout
Dalším druhem svrchně kvašených piv je Stout. Vyznačuje se velmi tmavou až černou barvou díky praženému sladu, ze kterého se vyrábí. Správně by jeho temná barva neměla propustit ani jeden sluneční paprsek. Stout se podává s nízkou hustou pěnou. I když si u nás postupně získává určitou popularitu, nejrozšířenější je v Británii a Irsku.

„Stout je nejtmavší pivní styl, jaký můžete na planetě ochutnat. Jeho chuť je převážně hodně pražená s tóny kávy a čokolády. Většina lidí zná proslulý irský Guinness. V Česku se tento vynikající pivní styl teprve začíná rozmáhat, a to převážně u minipivovarů - jmenovat mohu třeba sokolovský pivovar Permon,“ říká Jan Troller z obchodu specializovaného na širokou nabídku piva z celého světa.

Stupňovitost piva
„Stupňovitost udává obsah extraktu původní mladiny. Stupně tedy neudávají procenta alkoholu, ale podíl látek, které se během přípravy na varně uvolní ze sladu. Čím více se těchto látek uvolní, tím může pivo mít plnější chuť a označuje se vyšším stupněm,“ vysvětluje Václav Berka.

Jako tzv. desítku označujeme pivo výčepní, dvanáctky jsou pak ležáky a nad 13° piva speciální.

„Nejsilnějším pivem světa byl ještě nedávno Snake Venom „Hadí jed“ ze skotského pivovaru Brewmeister se svými 67,5 % alkoholu. Post nejsilnější pivo na světě je asi nejvíce atakovaným postem v pivovarnictví a neustále se o něj pivovary přetahují. U nás o první příčku bojuje X-Beer 33 z restauračního pivovaru U Medvídků a K32 z pivovaru Kocour,“ vyjmenovává pivní lomcováky Josef Troller.

Filtrace a pasterizace
„Pivo, u kterého se před stáčením do sudů nebo lahví filtrací nejprve odstraní zbytkové pivovarské kvasnice, je filtrované. Pivo je tak čiré, má „jiskru“ a déle vydrží. Rostoucí oblibě se v českých hospodách nyní těší piva nefiltrovaná, která neprojdou v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm tak malé množství pivovarských kvasnic a pivo má o něco plnější chuť, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení,“ vysvětluje Václav Berka a dodává, že i plzeňský pivovar chystá limitovanou edici nefiltrovaného piva.

Naprostá většina piv, zejména lahvových, je pasterizovaná, tedy prošla rychlým zahřátím a zchlazením, čímž se zabrání množení organizmů, ale lehce se i změní chuť. Nepasterizovaná piva tak nabízejí většinou minipivovary, které jsou schopny svou produkci obratem prodat a nikam daleko ji neexportují.

Pochodem ve Velkém Březně uctí sté výročí pivního dědečka

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czVelké Březno

Památku pivního dědečka, který propůjčil svou tvář pivu Březňák, si připomenou milovníci zlatého moku u jeho hrobu ve Valtířově na Ústecku. Sté výročí úmrtí Viktora Cibicha uctí pak pochodem do pivovaru ve Velkém Březně.

"Panu Cibichovi vzdáme čest a poděkujeme za skvělé pivo, jehož tváří se stal už v roce 1906. Doneseme mu nezbytný doutník a věneček," řekl člen pivního sněmu ze Sdružení přátel piva Zdeněk Šťastný. Hold Cibichovi vzdají milovníci piva, ředitel pivovaru Michal Rouč či emeritní sládková Jana Rostová.

U hrobu bývalého přednosty nádraží ve Velkém Březně se pivovarníci sejdou v sobotu kolem 11.00. Po pietním aktu na hřbitově se všichni společně vydají pěšky do pivovaru ve Velkém Březně, kde absolvují exkurzi a popovídají si u piva.

Pochod se koná už jedenáctým rokem v řadě. Identitu vousáče, který shlíží z pivní etikety, historici přitom dlouho neznali. O její odhalení se zasloužil v roce 2005 dokumentátor českého pivovarnictví Petr Žižkovský. Zjistil, že muž, jehož tvář obletěla svět, se narodil v roce 1856 v Hustopečích u Brna. Do Velkého Března se dostal už s rodinou.

Historikům se poté podařilo vypátrat Cibichův hrob v blízkém Valtířově. "Podle zprávy v dobových novinách na pohřbu nechyběl mezi početnými smutečními hosty ani hraběcí pár Chotků z velkobřezenského panství. Z toho lze usuzovat, že se Cibich těšil u veřejnosti všeobecné úctě a že se na pivní etiketu nedostal jen tak někdo," napsal ústecký historik Martin Krsek v knize Šedesát ústeckých nej.

V roce 1906 Cibicha oslovila správní rada s nabídkou stát se tváří piva Březňák. Jako honorář získal doživotní rentu třiceti piv týdně, které popíjel v tehdy slavné restauraci Tivoli ve Velkém Březně.

Pivovar ve Velkém Březně částečně vděčí za svou slávu i právě Cibichovi. Jeho historie je dlouhá více než 260 let. Po privatizaci byl součástí skupiny Drinks Union, v roce 2008 se stal součástí koncernu Heineken.

Plzeňský Prazdroj posílá do Vatikánu 2016 piv

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Dnes bylo do Vatikánu slavnostně vypraveno 2016 lahví požehnané várky piva Pilsner Urquell. Plzeňský pivovar tak již pošesté obohatí a podpoří atmosféru oficiálních velikonočních oslav v srdci Říma. Společně s pivní várkou putují do Vatikánu i pivní soudek ručně vyrobený plzeňskými bednáři a list milosrdenství, kterým Plzeňský Prazdroj vyjadřuje podporu papežem vyhlášenému Roku milosrdenství. Letos poprvé starší obchodní sládek Václav Berka narazí sud požehnaného piva i v Českém poutním domě Velehrad v Římě, za přítomnosti zástupců české ambasády, Svatého stolce a členů diplomatického sboru. Na plzeňské pivo z požehnané várky se mohou v období Velikonoc těšit i návštěvníci českých hospod, a to v jeho nefiltrované podobě.

K příležitosti velikonočních svátků připravili plzeňští sládci požehnanou várku piva Pilsner Urquell, která dnes opustila Plzeň a vydala se na svou cestu do srdce Říma, Vatikánu. Velikonoční várka byla uvařena již v únoru, kdy její suroviny tradičně požehnal plzeňský biskup František Radkovský a následně po dobu 5 týdnů zrála, aby dosáhla té nejlepší chuti. Plzeňští sládci pak hotové pivo stočili symbolicky do 2016 třetinkových lahví a společně s varním listem, speciálním dárkem pro papeže a listem milosrdenství se pivo slavnostně vydalo na svou 1300 kilometrů dlouhou cestu.

I letos je „vatikánský“ dárek originálem. „Rozhodli jsme se ukázat skvělou práci a tradiční řemeslo našich šikovných bednářů, a proto posíláme kromě tradiční láhve i dubový soudek naplněný nefiltrovaným pivem Pilsner Urquell,“ říká Lukáš Novotný, manažer značky.

Pilsner Urquell z požehnané várky předá 30. března při generální audienci papeži Františkovi sládek Václav Berka. „Pro Pilsner Urquell jsou tradice důležitou podstatou, a proto jsem rád, že můžeme být součástí oficiálních velikonočních oslav ve Vatikánu již šestým rokem. Podařilo se nám oživit zapomenutou tradici, která vznikla před více než 100 lety, když si tehdejší papež Lev XIII. nechal na doporučení svých lékařů dovézt plzeňské pivo, které si oblíbil natolik, že jej začal konzumovat pravidelně,“ říká Berka. Papež František vyhlásil rok 2016 rokem milosrdenství, proto Václav Berka předá i List milosrdenství, kterým Plzeňský Prazdroj vyjádřil podporu papeži ve snaze rozšířit dobré a milosrdné skutky.

Audiencí u papeže však program českého piva v Itálii nekončí. V podvečer téhož dne narazí Václav Berka sud piva Pilsner Urquell za přítomnosti zástupců diplomatického sboru sídlících v Římě, symbolicky v nově zrekonstruovaném Českém poutním domě Velehrad, který zakoupil v roce 1960 pro české poutníky plzeňský rodák kardinál Josef Beran za pomoci papeže Pavla VI.

Během velikonočních svátků nepřijdou zkrátka ani štamgasti v českých hospodách. Část velikonoční požehnané várky v nefiltrované podobě podpoří sváteční atmosféru i v našich hospodách. Sváteční pivo se začne podávat ve vybraných hospodách od 14. března. Více informací zájemci naleznou na stránkách www.pilsner-urquell.cz

Velikonoční zelené – pozdrav Strakonických pivovarníků

Publikováno:před rokemZdroj:Strakonice.eu

Ať si to chcete přiznat či nikoliv, Velikonoce drží jasné prvenství co do významu křesťanských svátků. Je pravdou, že u drtivé většiny dnešní takzvaně moderní populace vedou se svou komerčností Vánoce.

Možná právě proto si Velikonoce díky tomu vychutnáme v mnohem větší pohodě. Hektičnost všedních dnů necháme kdesi za sebou a více se věnujeme svým blízkým a nakonec i sami sobě.

Snad právě proto strakonický pivovar nemasíruje své skalní příznivce zbytečně se podbízející reklamou, ale pozvolna se svým Velikonočním speciálem vstupuje do celého Velikonočního týdne, který odstartuje v pondělí 21. března prodejem Velikonočního zeleného.

Proč Velikonoční zelené – míchaný nápoj na bázi piva?
Odpověď dal sládek strakonického pivovaru a současně otec zeleného Dušan Krankus.

Nehrajeme si se svými zákazníky na schovávanou. Přece každý správný pivař ví, že pivo má svoji specifickou zlatou barvu. Ostatně, ne nadarmo se mu říká zlatý mok. A protože si současný konzument přeje něco neobvyklého a neotřelého reagujeme na poptávku trhu žádající si zelenou barvu. Zkrátka módní trendy nelze přehlížet.

Z čeho jste tedy Velikonoční zelené uvařil?
Základem Velikonočního zeleného je ležák s poněkud vyšší chmelovou vůní a chutí, který smícháním s kvalitním bylinným extraktem získá zelenou barvu.

Bude tedy na rozdíl od Svátečního medového speciálu chutnat jinak ?
K Vánocům med, sladká chuť a vzpomínky na horké sluneční dny patří. S jarem, kdy slunce přibývá si naše chuťové buňky žádají změnu. Ano, Velikonoční zelené bude chutnat jako český ležák s výraznější chmelovou chutí.

Nakonec, Váš celkový dojem z Velikonočního…?
Jsem velmi rád tomu, že jsme schopni konkurovat velkým pivovarům nabízejícím speciály. I my tady ve Strakonicích umíme uvařit něco neobvyklého a potěšit tím ty, kterým rodinné pivovarské stříbro patří.

Tak všem dobrou chuť, krásné a klidné Velikonoce strávené ve společnosti svých nejbližších a když to bude s naším Zeleným, bude to pro nás tím největším oceněním!

Velikonoční zelené se bude prodávat od pondělí 21.3.2016 ve vybraných restauracích.

Pivovar brzy otevře hospodu pojmenovanou Ostravarna

Publikováno:před rokemZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Břetislav LapiszOstravar

Pivovar Ostravar v těchto týdnech finišuje s přípravou první hospody s názvem Ostravarna. Ta by měla být otevřena začátkem letošního dubna v Ostravě-Jihu.

„Ostravar je na českém pivním trhu výjimečný hned v několika ohledech. Je to pivo se silnými místními kořeny a specifickou chutí ušitou na míru lidem z tohoto regionu. Naše pivo navíc stále vaříme podle původní receptury v otevřených kádích spilky, aby tak získalo bohatší chuť a vůni. A v neposlední řadě stojí za zmínku, že většinu Ostravaru konzumenti vypijí v točené podobě v restauracích a hospodách," vysvětlila manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková.

Nejen zájem o čepovaný Ostravar přivedl ale podle ní ostravské pivovarníky k myšlence vytvořit zcela nový koncept typické ostravské hospody. Byly to i požadavky zákazníků, které se neustále vyvíjejí a jejichž vnímání standardu se v posledních letech v mnoha směrech výrazně proměnilo.

„Kromě skvěle ošetřeného tankového piva nabídne koncept Ostravarna svým návštěvníkům jednoduchou a kvalitní gastronomii a jednotný, stylový interiér. To, že pivo a ostravskost zde dominuje, bude patrné na první pohled. Ale nechte se překvapit," dodala Zuzana Cieciotková.

Na vývoji nového konceptu začal ostravský pivovar pracovat na podzim roku 2014. Při vývoji využil projekční tým bohatých zkušeností kolegů ze skupiny Pivovary Staropramen, která provozuje úspěšnou síť franšízových restaurací Potrefená husa.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135