Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Krušovice rozšiřuje svou nabídku o nealkoholické pivo s názvem Královsky hořké nealko.
První nealkoholické pivo ve své nabídce s názvem Královsky hořké nealko uvádí na trh pivovar Krušovice. Na novinku upozorňuje reklamní kampaní, v níž zdůrazňuje vysokou hořkost a plnou chuť.

„Novinka připomíná alkoholické pivo právě díky plnosti a výrazné hořkosti o 28 jednotkách IBU, které štamgasti znají hlavně od klasického ležáku. Pivům bez alkoholu tyto chuťové vlastnosti často chybějí, a proto si troufám říct, že Královsky hořké nealko zákazníky překvapí,“ komentuje senior manažer značky Krušovice Jiří Coufal.

Reklamní kampaň běží v televizi, na internetu i sociálních sítích. Její součástí jsou také PR aktivity. Reklamní spot, jenž je nasazen do televizního vysílání, se natáčel přímo v pivovaru „Při tvorbě spotu jsme vycházeli z otázky, kterou si doteď pokládali nejen konzumenti, ale i lidé v pivovaru: ‚Proč by nealko nemohlo být hořké jako ležák?‘ Vytvořili jsme proto příběh, ze kterého je cítit zvídavost a touha objevovat. Zároveň ale nechybí jistá míra odlehčenosti a jemného humoru,“ popisuje Magdaléna Mohelová z agentury DDB Prague, jež je pod kampaní podepsána.

Digitální část kampaně, která novinku představuje cílové skupině tvořené muži i ženami ve věku od 25 do 50 let především na sociálních sítích, reflektuje sdělení o zachování výrazné hořkosti v podobě momentu překvapení. „Věděli jsme, že máme před sebou limitující šestivteřinové nepřeskočitelné bumpery a SoMe formáty, díky kterým potřebujeme v publiku vzbudit touhu ochutnat nový produkt. Toto omezení jsme vzali jako výzvu a pokusili se vytěžit z několikasekundového formátu maximum,“ vysvětluje Michal Kotulek, kreativní ředitel agentury Isobar, která se stará o online část kampaně. Krátká videa tak staví na odpovědích lidí, kteří při prvním ochutnání nealka přemýšlejí, k čemu by charakter piva přirovnali. Koncept podporují na sociálních sítích také vizuály, které kombinují silnou typografii s produktem, a gify.

V rámci PR komunikace nabídne značka nealko pivo k otestování čtenářů, kteří konzumují média korespondující s cílovou skupinou. „A podobně překvapivým způsobem chceme novinku dostat do povědomí i mezi vybranými novináři. Zájem spotřebitelů navíc podpoříme sérií výzev na Evropě 2, po jejichž úspěšném zdolání získá posluchač-vítěz kromě zásob nového nealka také netradiční zážitkovou večeři,“ doplňuje Václav Rambousek z Ogilvy, jež se stará o PR komunikaci.

Kromě zmíněných agentur se na kampani podílí také Bistro Social, které má na starosti sociální média. Nákup offline médií zajišťuje Carat, online médií Adexpres. Produkci televizní spotu měla na starosti společnost Boogie Films.

Pivovar se 79 zaměstnanci vyrobí ročně kolem 230.000 hektolitrů piva. Výstav od roku 2017 nezveřejňuje, v roce 2016 uvařil 232.000 hektolitrů.
Pivovar Protivín skončil předloni ve ztrátě po zdanění 10,8 milionu korun. V roce 2018 vykázal zisk 6,4 milionu. Tržby stouply meziročně o dvě procenta na 295,2 milionu korun. Kvůli pandemii koronaviru přijal pivovar úsporná opatření. Akcionář pivovaru slíbil, že případný deficit likvidity vyřeší půjčkou. Vyplývá to z výroční zprávy. Pivovar patří do skupiny Pivovary Lobkowicz Group (PLG). Skupinu ovládá čínská společnost Citic.

Předloňskou ztrátu významně ovlivnilo to, že firma zaúčtovala jednorázovou opravnou položku k dlouhodobému majetku 21,7 milionu a související odloženou daň 4,1 milionu. "Výsledek hospodaření bez vlivu tohoto jednorázového účetního případu by tak byl zisk 6,7 milionu," uvedl pivovar.

Krátkodobé závazky převyšovaly předloni oběžná aktiva o 16,6 milionu. V roce 2019 zahájil pivovar ozdravný projekt, kdy chce postupně snižovat náklady, zvyšovat efektivitu a postupně tvořit zisk. Cílem je změnit poměr závazků k aktivům v následujících třech účetních obdobích. Když se to nepovede, existuje podle pivovaru "významná materiální nejistota" pokračovat dál v aktivitách.

Při loňské jarní koronakrizi přestal pivovar hned poté, co se zavřely restaurace, stáčet pivo do sudů. Nabízel lahve a plechovky. Přijal i další opatření, aby snížil náklady, když klesl odbyt. "K řešení případného deficitu v likviditě společnosti přislíbil přispět akcionář formou půjčky, či schválením externího financování," uvedla firma.

Pivovar Protivín býval největší na Prácheňsku. Existoval již v 16. století, od roku 1711 patřil Schwarzenbergům. Firma uvádí, že nejslavnější období zažil na přelomu 19. a 20. století, v roce 1902 vyrobil pivovar 147.745 hektolitrů. Pivo vyvážel i do zámoří. Pivovar měl tehdy vlastní sklady v Praze, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně i New Yorku. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, v červnu 2000 ho prodala společnost Jihočeské pivovary městu Protivín. Od roku 2008 patří do Pivovary Lobkowicz Group.

PLG, jedna z největších pivovarských skupin v Česku, měla předloni tržby 1,16 miliardy Kč a skončila ve ztrátě 199 milionů. Vyplývá to z výroční zprávy.

Letos PLG zavřela po podnicích v Uherském Brodě a Klášteře i pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku, kvůli pandemii. Z trhu by piva značky Klášter, Uherský Brod ani Vysoký Chlumec zmizet neměla, vařit je mají zbylé pivovary skupiny: Protivín, Jihlava, Hlinsko a Černá Hora.

Pivovary Staropramen přišly o tvůrce smíchovského piva. Zdeněk Lux skončil podle informací Lidovky.cz ze dne na den, oficiálně ale po vzájemné dohodě.

Víc než čtvrtstoletí působil Zdeněk Lux v Pivovarech Staropramen, od roku 2007 jako vrchní sládek, zodpovědný za řízení výroby. V dubnu, jak sám potvrdil na sociální síti, skončil a je „otevřen novým příležitostem v oboru“.

Dnes osmačtyřicetiletý absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze stojí za tradičními značkami piva Staropramen i novinkami poslední doby. V roce 2007 přešel z pozice vrchního sládka Braníku do postu vrchního sládka Pivovarů Staropramen a jeho velkým dílem bylo přestěhování výroby z Braníka do smíchovského pivovaru a zejména modernizace a rozšíření produkce na Smíchově.

Lux byl také jedním ze tří manažerů, kteří stáli před deseti lety u zrodu značky Cool Lemon a boomu „beer mixů“, tedy v podstatě radlerů, směsi ovocné šťávy s pivem, která se v poslední době masivně šíří Českem spíš v podobě mixu s nealkoholickým pivem. Za Luxovo dílo lze považovat i start výroby nefiltrovaného Staropramene.

Nový manažer je na cestě
„Vrchní sládek pivovaru Zdeněk Lux odešel na základě vzájemné dohody s vedením společnosti. Zdeněk v našich pivovarech úspěšně působil 26 let, za což mu patří velký dík. Nástup nového manažera pivovaru očekáváme v nejbližších týdnech. Zatím nebudeme prozrazovat jeho jméno,“ uvedla mluvčí Staropramene Denisa Mylbachrová.

Sám Lux nechtěl důvody svého odchodu, ke kterému podle některých informací došlo prakticky ze dne na den, příliš komentovat. „Po čtvrt století práce pro Pivovary Staropramen, nastal čas změny. Děkuji za možnost učit se, rozvíjet se i podílet se na vedení této firmy,“ napsal na sociální síti LinkedIn.

Spekuluje se, že důvodem byly neshody s některými kolegy i změny, které se ve Staropramenu v poslední době udály. „Už jsem si tam nenašel pro sebe prostor dělat to, co mě baví,“ vyjádřil se pro Lidovky.cz bez dalších podrobností.

„Na některé zkušené lidi se teď v pivovaru hledí jako na přežilé a vyhaslé. Pro Luxe to celé bylo hodně nečekané. Přitom patří bezesporu k odborníkům svého oboru,“ komentoval situaci jeden z českých pivovarnických manažerů obeznámený se situací.

Skutečností je, že produkce Staropramene měla v uplynulém čtvrtstoletí slabší i vydařené chvíle. „K velkým úspěchům bych řadil loňské vítězství Staropramene desítky v kategorii Bohemian-style Session Lager, tedy v podstatě výčepních piv, na největší evropské degustační soutěži European Beer Star. To patří k jeho zásluhám,“ komentuje Luxovo působení ve Staropramenu vydavatel časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec.

Střídání na vysokých postech
Pivovary Staropramen, včetně produkce v ostravském Ostravaru, jsou součástí kanadsko-amerického koncernu Molson Coors a akcionáři v poslední době vyměnili v pražské centrále několik předních manažerů. České střídají zahraniční.

Na nejvyšším postu se za poslední dva roky vystřídal Petr Kovařík, Zdeněk Havlena a letos nastoupil Chorvat Teo Ćendo, který v rámci skupiny Molson Coors doposud působil jako regionální ředitel v chorvatském pivovaru Zagrebačka.

V dubnu převzal kompletní řízení marketingových aktivit po Vladimíře Formánkové rodák z Maďarska David Zappe, který v předchozích letech působil jako marketingový ředitel ve společnosti Heineken.

Staropramen jako dvojka trhu za Plzeňským Prazdrojem loni prodal celkem 3,19 milionu hektolitrů, což je podobné množství jako v předchozím roce, ale jen díky vyššímu exportu. Na českém trhu odbyt vlivem koronakrize a uzavřených gastro podniků klesl o 2,4 procenta.

Hospody a restaurace obsluhují po mnoha měsících první hosty. Budou se chtít zahojit na tom, že byly tak dlouho zavřené a zdraží pivo podobně, jako podražilo v obchodech? Půllitr za 60 korun přijde, shodují se. Otázkou je kdy.
Článek

Cena piva v dubnu podle dat Českého statistického úřadu v tuzemských obchodech stoupla meziročně o 8,5 procenta. V restauracích, které si ponechaly v provozu otevřené okénko, zdražilo pivo ještě více.

„Z našich zjištění vyplývá, že během covidového roku, tedy od února 2020 do února 2021, stouply ceny nejběžněji prodávaných piv v českých gastro podnicích o 12 procent. To je víc než za předchozí dva roky dohromady,“ říká Petr Menclík, ředitel platebního systému Dotykačka, který využívá zhruba čtvrtina gastropodniků v Česku.

Rychlý nárůst ceny však podle něj může být ovlivněn tím, že nejlevnější podniky během lockdownů úplně zavřely a otevřená okénka si zachovaly spíše dražší podniky. „Do nárůstu cen se také mohl promítnout prodej piva v PET lahvích, které pro podniky představují nový náklad navíc,“ doplňuje Menclík.

Pivo světlé výčepní stálo letos v dubnu podle statistiků v průměru 31,1 Kč a půllitr ležáku vyšel na 39,2 Kč. Dynamický nárůst cen i v době zavřených hospod by naznačoval, že pivo bude zdražovat i po rozvolnění. Vzhledem k tomu, že to je citlivá komodita, se to však nikomu příliš oznamovat nechce, ačkoliv na růstu cen v budoucnosti panuje souhlas.

„My jsme plzeň během covidu zdražili o korunu na 46 Kč. Ceny máme nastaveny tak dobře, že s nimi nemusíme dál hýbat, a to ani s jídlem,“ říká například Radomír Kott, majitel Plzííínky v Kladně.

Zdražovat zatím nehodlá ani majitel restaurace Hliněná bašta v Průhonicích, která přímo v restauraci, kde se pivo moc nepije, prodává plzeň za 58 Kč, ale venku u cyklostánku za 45 Kč.

„Držím se starých zásad, kdo zdraží pivo, prohraje volby. Cenu přizpůsobím pouze tehdy, když zdraží pivovary, ale má marže zůstane stejná,“ říká Hynek Vávra. „Časem se cena vyšplhá na šedesát určitě, protože zdražuje vše, pivo nevyjímaje. Jestli to bude za rok či dva, nevím…“ dodává.

Na zdražování se aktuálně nechystají ani podniky v Praze. „Ceny jsme nezvýšili a ani o tom neuvažujeme – u jídla ani u piva – a to minimálně do podzimu. Pak bude záležet na cenové politice pivovarů,“ říká Karel Doubek, ředitel společnosti Adria – Neptun, která vlastní restauraci U Pinkasů, jež byla zavřená půl roku a nabízí plzeň.

Podobně mluví i majitel dvou podniků v Praze, restaurace Dejvická Sokolovna a pivnice U Zívalů, která nyní prodává plzeň za 52 korun. „Dokud nezdraží pivovary, tak my zdražovat nebudeme. Ceny sice neodpovídají realitě, měly by se pohybovat kolem 60 korun, ale zatím to není reálné, a je také důležité, jak se bude chovat konkurence. Skokově zvýšit cenu nejde, ale za dva roky myslím bude 60 korun za pivo v Praze už standard,“ odhaduje Michal Zvěřina.

Luboš Kastner, který má v rámci Asociace malých a středních podniků ČR na starosti gastronomické provozy, se domnívá, že na cenu 60 Kč za plzeň se v Praze dostanou podniky dříve.

„Do roka a do dne ale bude ve velkých centrech, kde točí dobré pivo a zlepšují své služby, půllitr za 60 i více korun standard, a pokud ne, bude něco divně. Ale nyní nemám zprávu o tom, že by se k tomu někdo chystal. Pivo je ten nejcennější a vysoce konkurenční produkt a hospody raději zdraží jídlo, než aby zdražily to, co jim láká hosty,“ vysvětluje Kastner.

Na druhou stranu podniky, které nabízejí pivo v centru pod 50 korun, podle něj nemohou s touto strategií dlouho vydržet. Restaurace U Glaubiců na Malostranském náměstí však již od druhého lockdownu drží cenu plzně na 36 korunách. Jak se jí to může dařit?

„Bojovat s cenou piva – to není prohraná bitva, ale celá válka. Nicméně mohou existovat externality, kdy například restaurace vůbec nemusí do cen kalkulovat nájem, protože provozuje podnik ve vlastním, anebo má zákazníky vysoce citlivé na cenu, anebo láká na levné pivo, ale jídlo má naopak extrémně drahé,“ vysvětluje Kastner.

Když však Kastner mluví o novém standardu za 60 korun, myslí tím vždy velká turistická centra, jako je Praha či Brno. Mimo tyto lokality bude cena vždy nižší. To potvrzuje u svých pěti hospod například Znojemský městský pivovar, který svá piva nabízí v hospodách od 35 do 45 Kč za 14% pivo.

„Nyní vůbec nezdražujeme, není v našem zájmu stavět další bariéry pro naše fanoušky a konzumenty. Co se týče budoucí ceny, Znojmo není Praha. Cenu 60 Kč za půllitr si můžeme dovolit pouze u výjimečných speciálů, s výjimečnou cenou surovin a jejich zpracováním,“ říká ředitel pivovaru a hospod Miroslav Harašta.

Dříve než za rok odhaduje zvýšení standardní pivní cenové hladiny majitel pražské restaurace a hudebního klubu Dog's Bollocks. „Po prázdninách to už může být v centru standard, my však nyní prodáváme plzeň za 48 a do podzimu to určitě nebudeme měnit. Dohánět tržby na pivu je nesmysl, jen odradíte zákazníky. A navíc obecně dohnat to, o co jsme během pandemii přišli, to se nepodaří ani za pět let,“ říká Martin Jásenský.

Většina podniků podle svých slov hodlá další cenovou strategii odvíjet od cenové politiky pivovarů. Ty jsou však ohledně dalších predikcí ještě opatrnější. „Cenová politika je součástí dlouhodobé strategie společnosti a jakékoliv změny dopředu nekomentujeme,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Pivovarská jednička podle něj od roku 2018 čepované pivo v hospodách nezdražovala, ale má informace o tom, že zhruba desetina provozovatelů to letos zvažuje.

Podobně opatrně odpovídá i tuzemská dvojka. „K úpravě ceny našich piv přistupujeme vždy po důkladné analýze všech nákladů. Pokud bychom se pro tento krok rozhodli, budeme nejprve informovat naše obchodní partnery,“ říká mluvčí Staropramenu Alena Váchová.

Momentálně sudové pivo nezdražuje ani pivovar Svijany, který mírně navýšil jen pivo v plechovkách, a aktuálně se k tomu nechystá ani Bernard. „Vývoj cen sudového piva budeme sledovat, podle toho budeme uvažovat o případných úpravách,“ dodává však k tomu mluvčí rodinné firmy Radek Tulis.

Češi mají nyní více možností, kam si zajít na zahrádku na čepované pivo než před rokem. Podle aktuálních údajů Plzeňského Prazdroje fungovalo v minulém týdnu o 26 procent hospod a restaurací více, než tomu bylo záhy po prvním lockdownu loni v květnu. Čtvrtina provozoven ale stále čeká na další rozvolnění a otevření interiérů.

„Poslední lockdown byl velmi dlouhý. Pro hospodské tedy možnost otevřít aspoň zahrádky představuje vzpruhu a částečný návrat do normálu. Většina z nich už si nemůže dovolit vyčkávat, musí to zkusit. I proto se teď během prvního týdne otevřelo mnohem více zahrádek než loni po 11. květnu po první vlně uzavření. A pomáhá tomu i zájem lidí, kteří se chtějí po tak dlouhé době zase setkávat s přáteli u piva, i navzdory ne úplně dobrému počasí či nutnosti testování,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

V první týdnu otevření zahrádek fungovalo přes 8 tisíc hospod a restaurací, kam Prazdroj dodává pivo. V porovnání se stejným obdobím předcovidového roku 2019 to je zhruba o čtvrtinu méně. „Pořád je tu totiž část provozovatelů a majitelů hospod a restaurací, kteří ještě neotevřeli. Buď proto, že nemají zahrádku, nebo se jim jen částečné otevření nevyplatí. Celý gastrosektor se tak znovu může postavit na nohy až po úplném rozvolnění a otevření interiérů. Jenom zahrádky zkrátka nestačí,“ konstatuje Tomáš Mráz.

To dokazuje i objem sudového a tankového piva, který si hospodští na první týden po otevření od Prazdroje objednali. Ve srovnání se stejným období před covidem jde o propad o 36 procent.

„Potřebujeme, aby se otevřely vnitřní provozy co nejdříve, byť s omezeními. S tím si ale poradíme. Bojujeme nyní o každého zákazníka, pokud by letošní rok dopadl tak jako loňský, bylo by to opravdu zlé. Rozvolnění je potřebné a my budeme dodržovat veškerá bezpečnostní a hygienická opatření,“ říká Martin Kružík, provozovatel brněnské restaurace Tusto Titanium.

Z těch, co nemají zahrádky nebo zatím neotevřeli, se k restartu po další vlně rozvolnění chystá naprostá většina. „Provozoven, které ukončily nebo se chystají ukončit činnost kvůli covidu, jsou nižší stovky. To představuje zhruba jednotky procent ze všech, kam dodáváme pivo. Chuť hospodských pokračovat je vysoká. Všichni sází na letní sezónu, která by jim pomohla aspoň trochu umazat ztráty z posledního roku. Důležité ale je, aby už zůstaly otevřené natrvalo, jinak by těch, kteří skončí, bylo mnohem víc,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Když jste podřipský patriot, k tomu vystudovaný grafik, milovník Elvise Presleyho a ještě se skamarádíte s majitelem zdejšího minipivovaru, mohou vzniknout velké věci. Bobby Sterndorff žil od svých osmnácti ve Švýcarsku, kam se v roce 1986 přestěhovali z Československa. Měl tam kapelu, chodil v Basileji na grafickou školu. Nyní bydlí pět let pod horou Říp a vedle svého kraje má rád i pivo. Není proto divu, že piva Podřipského pivovaru nesou jeho etikety a že se tam možná bude prodávat speciální pivo na Elvisovu počest.

Dá se říci, že jste podřipský patriot, žijete tam a začal jste pomáhat zdejšímu pivovaru s designem a webem. To vám místní pivo tolik učarovalo?
Mám rád dobré pivo a Podřipský pivovar se dle mého osobního úsudku řadí k jedněm z těch lepších minipivovarů v Čechách. S dobrou partou kamarádů podnikáme pravidelně turistické výlety s cílem dorazit do určitého minipivovaru a tam výlet mnohdy s více než dvaceti kilometry v nohách zakončíme jakousi odbornou degustací místního piva. Mnozí mají znalosti světového formátu, neboť pravidelně jezdí na několikadenní zájezdy po celé Evropě, o pivu se diskutuje, čte, chválí i kritizuje… podporujeme i mnoho akcí s tím spojených. Bohužel momentálně je to vše těžší, ale v rámci možností naše turistické aktivity stále fungují.

Co je na Podřipsku tak čarovné, že jste se tam rozhodl žít? Dlouho jste žil ve Švýcarsku. Jaká cesta vás tam zavedla?
Vyrostl jsem v Praze na Vinohradech, v epicentru osudového dějství pražského jara. Byl jsem členem oddílu Hoši od Bobří řeky, který vedl sám Jaroslav Foglar zvaný Jestřáb. Asi díky němu jsem získal vztah k přírodě při pravidelných nedělních výletech do okolí Prahy. Jednou jsme jeli do Veltrus a já tam poprvé zdálky spatřil majestátní Říp, který jsem znal jen z učebnic. Jeho útvar mě fascinoval. V roce 1986 jsem odešel za tátou do Švýcarska a zůstal tam na dlouhých třicet let. A důvod? Prostě jsem tady za tehdejšího režimu neviděl pro sebe žádnou budoucnost. Táhlo mě to do světa. Ve Švýcarsku jsem vystudoval obor grafického designu při uměleckoprůmyslové škole v Basileji a dodnes se touto činností s vášní zabývám. Rodinné důvody, ale i původní identita mě přivedly zpět do Čech. Táhlo mě to za Prahu a okolí Řípu mi přišlo příhodné, a tak jsem tu s rodinou zakotvil. Jeho nezvyklou formu prakticky každý den vidím a stále mě fascinuje. Má něco magického.

Stejně jako zdejší pivo! Podřipskému pivovaru jste navrhl nový design etiket, stránek a vůbec identity. Jak náročná je to práce a co všechno obnáší?
Jeden můj dobrý kamarád z pivních turistů mě do Podřipského pivovaru zavedl na jednom z výletů. Neměl jsem tušení, že kousek ode mne existuje. Začal jsem si tam posléze jezdit pro pivo a krátce nato se seznámil s majitelem Alešem Lípou. Jejich tehdejší pivní etikety a identita mě přišly málo výrazné. Udělal jsem pár návrhů a k mému údivu se jim to líbilo. Dohodli jsme se na spolupráci a já s nimi, a především panem Jaroslavem Veselým, sládkem a zetěm majitele pivovaru, začal vypracovávat koncept a barevnost pro více než dvacet druhů piv, která se průběžně za rok vaří. Říp jsem do etikety symbolicky zaintegroval. Navrhl a vypracoval jsem i nové logo v trojjazyčném provedení. Celý projekt byl poměrně srdeční záležitost, a tak jsem nad rámec rozpočtu vypracoval i německou webovou stránku Ripbergbier.eu a e-shop Craftpivo.cz. Měl jsem pocit, že mé marketingové aktivity posunou pivovar do jiné dimenze, jenže jsem jaksi opomenul, že tyto ambice nejsou vlastně nutné. Dobré pivo se prodává stejně tak dobře i v době krize.

Dokonce jste pro pivovar navrhl název nového piva typu APA, které odkazuje na Elvise, proč?
Ano, byla to jedna z marketingových strategií a chtěl jsem tady navázat na svůj v mládí kreslený komiks o vzestupu Elvise Presleyho, jehož muzika mne v době puberty fascinovala.

Kde se ta fascinace vzala?
Moje maminka mě asi tak ve dvanácti letech vzala do kina na životopisný film o Elvisovi v podání herce Kurta Russella a na příštích dvacet let bylo, jasné čím budu. Rockovou hvězdou! Tehdy se sice poslouchala muzika osmdesátých let, ale já prostě ujížděl na Elvisovi. Proto jsem také začal zpívat a skládat písničky. Jednu dobu to bylo poměrně ambiciózní, ale pak jsem prozřel a pochopil, že ze mě muzikant už nebude. Rozhodl jsem se scénář pro komiks z dětských let s menšími zásahy použít a nechat jej profesionálně nakreslit kreslířem, panem Romanem Kliským, na čemž nyní spolupracujeme. Je to dvoustránkový komiks ve formátu A4 a má mladší generaci Elvise představit a těm starším připomenout v kompaktním rychlopříběhu jeho velkolepý vzestup a slávu.

Jaká je vaše profese? Kde ještě můžeme vidět vaši práci?
Mimo grafiku se zabývám překlady do němčiny, což mě velice baví. Započal jsem s pracemi na dlouhodobém projektu pro jeden úspěšný český e-shop v potravinářském odvětví, který chce vstoupit mimo jiné i na západní trh do německy mluvících zemí. Adaptace v němčině by měla být tak zdařilá, aby koncový zákazník zprvu nepoznal, že se jedná o firmu z ciziny. Přestože česká firma vykazuje vynikající výsledky a dle našeho průzkumu na tamějším trhu může svými inovacemi velice dobře konkurovat, lze předsudky zřejmě předem očekávat. Proto je mým úkolem převtělení vytvořit co nejméně nápadné, firmu uvést na jeden z největších evropských trhů a posléze tam uspět a setrvat. Těší mě být u zrodu něčeho tak ambiciózního.

Těšíte se, až si v klidu pod Řípem dáte pivo?
Momentálně je stále trochu sci-fi sednout si v klidu s vícero přáteli k jednomu stolu, popíjet lahodné pivo, ať už to je pod Řípem, nebo někde jinde. Shodli jsme se na tom, že Podřipský minipivovar je na dobré cestě a zmíněnou akci s APA pivem a odkazem na Elvise možná využije jiný minipivovar. Ani se nevylučuje, že tuto marketingovou akci použije případně i jiné odvětví, než je pivovarnictví. Vedou se jednání na vícero frontách. A pokud to situace povolí, chtěli bychom o víkendu před 16. srpnem 2021 uspořádat akci s dobrou rokenrolovou muzikou a vzpomínkou jubilea úmrtí krále rokenrolu. Sledujte novinky na webu Craftpivo.cz a přihlaste se newsletteru.

Dlouho připravovaný projekt Tambor Craft Brewery v lahvi, sudu a v plechovce startuje odstartoval.
Dnes uvádíme na trh novou pivní řadu Tambor craft. „Určená je především pro pivní fajnšmekry, kteří nakupují v pivotékách a navštěvují restaurace a pivní kluby, kde craftová piva tečou proudem,“ uvedl majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský.

Nový projekt se liší už použitím jiné láhve, která je zelená a nevratná. Atraktivní etiketa je dílem výtvarníka Josefa Sodomky. „A k tomu všemu originální chuť a jedinečná receptura od našeho sládka Martina Vrby. Děkujeme za stejnou podporu, kterou jste dali o Vánocích naší limitované edici obdobných piv, ale v plechovce. Byla vyprodaná během jednoho měsíce, děkujeme,“ dodal Nasik Kiriakovský.

Bock je druh silného piva, obvykle ležáku, původem z Německa. Původně se jednalo o tmavé pivo, ale moderní bocky mohou nabývat různých odstínů od světle měděné po tmavě hnědou. Jde o populární druh piva, konzumovaný a vařený po celém světě.

Májový bock je světlý, obvykle silně chmelený ležák o síle tradičního bocku. Jde o poměrně novodobou variaci, spjatou především se začátkem jara a májovými slavnostmi, pro něž byl vařen a při nich konzumován. Barva je světlejší, sytě zlatá či jantarová, pěna bohatá a krémová, chuť sušší, méně sladová, zato hořčí a výrazněji chmelová než u jiných bocků.

Stout je tmavé pivo typu ale vyráběné z praženého sladu a ječmene, chmelu, vody a pivních kvasinek. Tato piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva. April Stout je inspirován irskými piva, ale s podtóny českých tradic.

Přilákat hosty zpět na zahrádky a pomoc hospodským znovu rozjet byznys po několikaměsíčním lockdownu, to je cílem právě probíhající kampaně Plzeňského Prazdroje s názvem #jsemzpátky.

Kampaň do je založená na jedinečném vztahu Čechů, kteří chodí rádi pivo, a výčepních, jenž jsou srdcem každé hospody. „Využili jsme zajímavá data z průzkumu ppm factum, která říkají, že dvě třetiny pravidelných návštěvníků hospod znají výčepní jménem, mnozí si s nimi tykají a často s nimi řeší i osobní věci. Znovu se tak nyní neotevírají nějaké anonymní hospody. Teď už můžeme zase na jedno k Igorovi, Petrovi, Marušce a dalším, které po tak dlouhé době rádi vidíme a od nichž máme jedno čepované nejraději,“ vysvětluje Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Pradroje.

Kreativní koncept kampaně vytvořila agentura Svengali Communications. Celá kampaň pak vznikla ve spolupráci agenturního týmu a komunikačního oddělení Prazdroje. Pivovar do ní zapojil a osobně zkontaktoval přes 500 výčepních, kterým vyrobil a distribuoval placky s jejich jménem, aby podpořil jejich známost i u těch hostů, kteří je ještě neznají. Výčepní pak sdíleli fotky s plackou a hashtagem #jsemzpátky na Facebooku a Instagramu s jasným vzkazem: jsme zase zpátky a máme otevřeno! Kromě toho Prazdroj připravil také téměř 20 tisíc odznáčků, které výčepní po otevření rozdali svým nejvěrnější štamgastům.

Jako teaser zafungovala minulý týden na Youtubu a sociálních sítích písnička kapely O5 a Radeček s názvem „Díky, že jste zpátky!“. „Vzdává hold všem hospodským, kteří dlouhý lockdown vydrželi. Jen za první 4 dny od zveřejnění měla bez jakékoli podpory bezmála 30 tisíc zhlédnutí. Stala se zároveň i hudebním podkresem ve videu, ve kterém výčepní spolu s emeritním vrchním sládkem Prazdroje Václavem Berkou zvou lidi zpět do hospod a které mělo v neděli premiéru na Facebooku pivovaru,“ říká Marek Pražák, majitel agentury Svengali Communications.

„Chtěli jsme se odlišit od tradičních pozvání do hospody a vytvořit kampaň, která zapojí jak samotné hostinské v podnicích i na sociálních sítích, tak jejich hosty. Název kampaně #Jsem zpátky! vystihuje celý restart hospod, protože po dlouhých měsících jsou zpátky nejen výčepní, ale i hosté a také čepované pivo do skla. A je to vlastně i signál, že se snad pomalu vrací všechno zpátky do normálu,“ doplňuje Zdeněk Kovář.

Prazdroj nastartování hospod podpořil i unikátním „generátorem bannerů“, ve kterém si každý výčepní nebo restaurace může vytvořit svůj originální banner se svým jménem či názvem a následně sdílet na sociálních sítích. „Chtěli jsme hospodským co nejvíc zjednodušit přípravy na otevření a nabídnout jim možnosti, jak propagovat své provozovny na sociálních sítích. Jen za první 4 dny si banner vytvořilo téměř 500 hospod či výčepních,“ dodává Zdeněk Kovář.
Prazdroj aktivoval i lidi, kteří se těšili, až se zahrádky otevřou. Nabídl jim možnost použít kampaňový rámeček #jsemzpátky na profilových fotkách na Facebooku.

Velkopopovický Kozel, jedna z nejoblíbenějších pivních značek na českém trhu, vychází vstříc milovníkům českého piva a představuje dvě novinky z řady Mistrův, konkrétně Kozel Mistrův Pšeničný a Kozel Mistrův Tmavý ležák s čokoládovými slady.

„I ti nejkonzervativnější pijáci Kozla rádi občas vyzkoušejí něco nového a speciálního. Proto přicházíme na trh s novinkami, které jsou sice velmi speciální, zároveň ale mají typické DNA značky Kozel. Vyznačují se tedy plnou chutí, a především výbornou pitelností. Věříme, že velká část našich stávajících konzumentů zařadí nové speciály do svého pravidelného repertoáru,“ říká Jiří Švancara, senior brand manažer značky Velkopopovický Kozel.

Kozel Mistrův Tmavý s čokoládovými slady v testech zaujal degustátory i pivaře plnou chutí s tóny hořké čokolády, zatímco Kozel Mistrův Pšeničný zase svými osvěžujícími ovocnými tóny, charakteristickými pro tento typ piv. Vedle tradičních surovin, vody z místních studní, žateckého chmele a klasického plzeňského sladu byl do várek piva Mistrův Pšeničný přidán i pšeničný slad typický pro vaření svrchně kvašených pšeničných piv. Výjimečnost receptury piva Mistrův Tmavý ležák s čokoládovými slady je, jak název napovídá, založena na užití speciálních čokoládových sladů, které pivu dávají aroma hořké čokolády.

„Stále sledujeme nové trendy v pivovarství doma i za hranicemi a vycházíme vstříc přání pivařů. Posouvat se dopředu, přicházet s novými nápady, i to je součástí mistrovství a poctivého řemesla,“ dodává Vojtěch Homolka, sládek značky Kozel. Distribuce obou nových piv z řady Mistrův ležák již začala. V současné době jsou obě piva k dispozici na pultech všech obchodů
v půllitrových vratných lahvích. Do budoucna pivovar nevylučuje distribuci novinek ve formě čepovaného piva.

Charakteristika novinek od Velkopopovického Kozla

Mistrův Pšeničný
Mistrův Pšeničný je vůbec prvním pšeničným svrchně kvašeným Kozlem. Jak už je pro tento typ piva charakteristické, je Mistrův Pšeničný svěží, lehké chuti, s ovocnými tóny banánu a citronu, s vyšší nasyceností. Má světlou barvu s jemným, pro pšeničná piva charakteristickým zákalem a větší pěnivostí. Pro jeho výrobu bylo použito několik druhů sladů, čímž pivo získává bohatší chuť. Základem je pšeničný slad, který mu dává charakteristickou plnou chuť a ječné slady – plzeňský, typický pro světlá piva a karamelový, který obohacuje pivo o mírně tmavší barvu a specifickou chuť. Pro chmelení byl použit Žatecký poloraný červeňák, charakteristický svým jemným aroma a chmel Sládek, který dokáže příjemně vyvážit hořkost. Pivo má stupňovitost 12,6 °P a obsahuje 5,3 % obj. alkoholu.

Mistrův Tmavý ležák s čokoládovými slady
Tmavá novinka z Velkých Popovic je výjimečná množstvím použitých sladů. Kromě ječných sladů, světlého plzeňského a tmavého karamelového či mnichovského se do várky přidávají speciální slady pšeničný čokoládový a žitný čokoládový, které se praží při teplotě až 200 °C. Tím pivu dávají charakteristické tóny čokolády a kávy. Při vaření se používají tři druhy chmele: chmel Premiant, který disponuje příjemným chmelovým aroma a vyšší vyváženou hořkostí, dále Žatecký poloraný červeňák, charakteristický svým jemným aroma a chmel Sládek. Na rozdíl od Kozla tmavého jde o nefiltrované pivo vyšší stupňovitosti, jeho chuť je proto plnější a výraznější s nižší sladkostí. Pivo obsahuje 4,4 % obj. alkoholu a jeho stupňovitost je 12,3 °P.

Obliba nealkoholického piva v České republice se dlouhodobě zvyšuje. Podle průzkumu ho loni konzumovalo 27 % dospělých Čechů a každý den ho pilo dokonce 3,3 % z nich.

„Stále více lidí vyznává aktivní přístup k životu. S tím souvisí i postupný nárůst spotřeby nealkoholických nápojů včetně piva. Odborníci předpokládají v příštích pěti letech nárůst celkové světové spotřeby nealkoholického piva o více než sedm procent,“ říká Lenka Trvalcová, manažerka značky Birell z Plzeňského Prazdroje. Důvodem jsou i překvapivě chutné nové druhy piva Birell Za studena chmelený nebo Birell stylu IPA, které dávají zapomenout na pověstné nealko Pito z dnes již zaniklého pivovaru Most. Pít ho prý byla za socialismu velká PitoMost. Podle aktuálních průzkumů naopak výrazně poklesl počet těch, kteří nealkoholické pivo nepijí vůbec – z 19,3 % v roce 2016 na 15,9 % v roce 2020. Možná ubude i dopravních nehod...