Novinky a zajímavosti ze světa piva

Spotřeba piva byla v loňském roce 135 litrů, což je nejméně od šedesátých let. Jak se s touto situací potýkají minipivovary?
Českomoravský svaz minipivovarů prováděl na podzim loňského roku dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že neočekávaná krize společnosti a ekonomiky vyvolaná pandemií znamenala pro pivovary velkou hrozbu, ale také výzvu a příležitost ověřit si, co na trhu zabírá. Pivovary reagovaly na situaci například otevřením výdejních okének, hledáním nových prodejních kanálů nebo organizačními změnami. Ti, kteří do té doby neprodávali on-line, s tím začali. Mezi negativní dopady patřil dramatický pokles tržeb, ztráta zákazníků nebo nutnost zničit uvařené pivo a případně propustit některé zaměstnance.

Jak se daří?
Například v pivovaru Helf v současné době částečně omezili provoz na dobu nezbytně nutnou pro chod pivovaru. Ani pro létající pivovar Kočovný Kozi není doba moc veselá. V listopadu narychlo vytvořili e-shop, který je trochu zachránil. "Sice oproti normálnímu stavu máme o cca 70–80 % nižší tržby, ale na pokrytí nájmu a leasingu to stačí. O nějakém výdělku nebo naší výplatě se nedá mluvit, ale pivovar to přežije," dodává Petr Uchytil. Pivovaru Stern se za první tři měsíce letošního roku podařilo splnit, respektive dokonce přeplnit plány, které si stanovili. Takový výsledek hodnotí velmi kladně, protože plány sestavovali s nadějí, že se v prvním čtvrtletí postupně otevřou restaurace. "To se sice nestalo, ale restaurace nahradily jiné prodejní kanály. A samozřejmě velkou roli hrají naši fanoušci, kteří nás neúnavně podporují," doplňuje Kamil Gric.

Podle Tomáše Sladkého z pivovaru Zlatá kráva je situace za poslední rok špatná a to zejména v letošním roce, kdy byly od ledna mizerné prodeje. Také vařili méně druhů piv, cca šest až osm. V této době předělali pár věci v pivovaru, protože na to byl čas a v prosinci 2019 začali plánovat pivní bistro v centru Plzně. Pak však přišel covid, platí nájem, rekonstrukce a bylo to tak složité. "Otevřít okno nebo ne? Finálně jsme otevřeli 1. 4. 2021 a děláme rozvozy a okénko. Nějak to jde a musíme se udržet. Ale jsou to věci, které se nedají předvídat – že budete rok platit nájem v zavřené hospodě …," dodává.

Měnila se hlavně nabídka piv
Pro Kočovný Kozi bylo hlavní změnou vytvoření e-shopu. Ten si organizují sami, a to včetně rozvozu. Nemají tak nasmlouvaného žádného prostředníka, rozváží sami, což zákazníci oceňují. "Někteří se nás třeba ptají na nějaké detaily nebo si s nimi povídáme o situaci, pivu a podobně," říká Petr Uchytil. Kromě toho upravili nabídku piv a navařili nové speciály, které lahvují a nabízí na e-shopu. Dost také pracovali s cenami: na e-shopu mají od začátku akci 10+2 na petky a teď i nově na speciály v lahvi 5+1. "V listopadu jsme totiž měli navařeno hodně piva, které by nevydrželo do jara (kdy jsme cca odhadovali, že se zase otevřou hospody), takže jsme si řekli, že pivo raději rozdáme, než aby se vylévalo do kanálu," vysvětluje Petr Uchytil.

Nabídku piv měnili také ve Sternu, kde v posledních měsících prodávají běžně 8 až 10 druhů, navíc každých pár týdnů dochází k uvedení nějaké novinky. Naprosto klíčová je pro ně také kvalita a dostupnost piva. "Mít velmi dobré pivo a být schopen zásobovat je důležitý faktor jak pro běžné spotřebitele, tak logicky třeba retail nebo naše distributory," podotýká Kamil Gric. "Co se týče změn, tak jsme navýšili počet pet lahví a zmenšili počet druhů piv v pivovaru z 9 na 6," prozrazuje Břetislav Jakeš, obchodní manažer pivovaru Helf.

Kupují lidé pivo on-line?
Internetový obchod pivovaru Stern byl důležitým prodejním kanálem zejména na Vánoce a v úvodu roku. Průměrný počet piv v objednávce odhaduje Kamil Gric okolo šesti až osmi s tím, že začátkem roku, kdy lidé konzumovali převážně doma, se prodávaly hlavně ochutnávkové balíčky a s lepším počasím lidé míří na výlety, což zvyšuje prodeje ve výdejních okéncích. V pivovaru Helf od nového roku prodej na e-shopu stagnuje a průměrná objednávka činí 12 ks litrových pet lahví.

V Kočovný Kozi zákazníci nejčastěji kupují 10 petek, protože k nim dostanou další dvě piva zdarma. "Hodně oblíbený je i náš „ochutnávkový kastl“, který obsahuje 4 druhy našich půllitrových lahváčů," uvádí Petr Uchytil. Prodej internetového obchodu Zlatá kráva je cca 10 až 15 %, což Tomáš Sladký čekal více. U e-shopu jsou úskalí v podobě balení a logistiky, protože každý chce doručit pivo včas a tyto věci se museli naučit. "Průměrná objednávka je 6 piv. Zákazníkem je pivař, který naše pivo má rád a často to je dárek," upřesňuje.

Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven nejprodávanějším obalem zůstala klasická pivní lahev (46 % podíl z celkového výstavu), velký pokles je samozřejmě patrný u sudů (25 % podíl z celkového výstavu) a cisteren (2 % podíl z celkového výstavu). Naopak mírný nárůst si připsaly plechovky (15 % podíl z celkového výstavu) a PET lahve se udržely na 12 % (podíl z celkového výstavu).

Jaká piva frčí?
Podle Břetislava Jakeše lidé spíše ochutnávají a zkouší něco nového. U nich letos však inovace šly stranou a momentálně nejvíce prodávají spodně kvašená piva, jako je Kovář, Hefaiston a Triglav. V Kočovný Kozi uvařili nové speciály, tak aby lidi měli více na výběr v případě, že rádi ochutnávají nová piva, což mělo úspěch. "Co se týče oblíbeného pivního stylu, to se nedá říct. Někdo jde po ležácích, aby si mohli dát k televizi pár pivek, někteří mají rádi speciálky (IPA, ALE). Co se objemu týče, tak více se prodávají ležáky," zamýšlí se Petr Uchytil. Ve Zlaté krávě se nejvíce prodává 12 Plnotučná – klasický český ležák a speciálů se moc neprodalo.

V pivovaru Stern byl velkým hitem Cooledník, což je pivo farmářského typu určené na Velikonoce, kdy se tradičně vítá jaro. Další úspěšnou novinkou byla Nebula, kombinace stylu Sour s ovocnými šťávami a výrazným pivním tělem (IPA). Oba speciály se vyprodaly téměř obratem. "Výrazně inovovat nabídku budeme i v průběhu léta. Chystáme úplně nová piva a do prodeje se vrátí i oblíbené kousky z loňska, jako byl třeba náš letní summer, ale s názvem Beach Boy," prozrazuje dále Kamil Gric.

Co by pomohlo?
Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová si myslí, že to nejmenší, co může nyní stát udělat, je otevření zahrádek. Šíření koronaviru to nezhorší, ale řadu hospod to může zachránit. "Lidé se potřebují setkávat. Navíc epidemiologická situace se zlepšuje a s příchodem jarního počasí bude sdružování lidí narůstat na intenzitě. Otevření zahrádek za přísných hygienických podmínek je rozhodně s ohledem na zdraví obyvatel lepší než nekontrolovatelné živelné shromažďování," dodává. S tímto názorem souhlasí i zástupci minipivovarů. "Nikdo nestavěl pivovar, aby vozil petky po domácnostech, ale aby zásoboval hospody. Z dlouhodobého hlediska se žádný pivovar na rozvozu po domácnostech/e-shopu neuživí," zdůrazňuje Petr Uchytil.

Kamil Gric si myslí, že nejhorší pro každý pivovar je nepředvídatelnost současné doby. Nedokážou s jistotou říci, jak bude vypadat situace na trhu za měsíc nebo dva, zda se otevřou restaurace, jestli budou festivaly… "Každý další týden nám navíc zkracuje hlavní sezónu, která je pro ekonomiku pivovaru klíčová. Proto doufáme, že se bude situace kolem koronaviru dále zlepšovat. A také v to, že kroky české vlády začnou být předvídatelnější než doposud," uzavírá.

Zpráva o katastrofálním výpadku českého piva nevzbudila pozornost, jakou zasluhuje, i když o katastrofu jde v každém případě.

Spotřeba piva v Česku totiž loni byla nejmenší od roku 1960. Celý výpadek má jediný důvod. Hospody byly značnou část roku zavřeny, průměrný Čech proto vypil v hospodě asi 70 piv, zatímco v roce 2019 to bylo o polovinu víc. Piva z lahví nebo plechovek se prodalo zhruba stejně. Zpráva od Českého svazu pivovarů a sladoven obsahuje větu, že „krize se promítá do obchodních ztrát, ale i osudů celé řady lidí, kteří pivovarnickou tradici jako národní poklad střeží“.

Paradoxně se může stát, že stížnosti pivovarníků, sládků a hospodských narazí na zeď nepochopení, a mohou dokonce vyvolat podrážděné reakce. Na co si vlastně ti lidé stěžují? Každý chápe, že to mají těžké, ale v uplynulých měsících to přece měli těžké všichni. S odstupem by se dokonce dalo říct, že omezit přístup k alkoholu může mít pozitivní vliv na zdraví a duševní stav populace.

Nejde ani zapomenout, že stát z peněz daňových poplatníků umožnil většině hospod přežít. Řekněme si to na rovinu, výrobní procesy a služby spojené s pivem nejsou z hlediska tuzemské ekonomiky úplnou nezbytností. Pokud pivovary a hospody přežijí, bude dobře, ale lidé se bez nich také obejdou.

Kulturní hodnota
Odehnat stesky pivovarníků se ale tak snadno nepodaří. České pivo a česká hospoda jsou totiž něčím, co přesahuje jednotlivce, kteří v oboru obchodují, a také dobu, ve které dnes žijeme.

Pivo má v českých zemích doloženou tisíciletou tradici. Jeho výroba i konzumace se staly součástí národní kultury, to znamená, že souvislosti pivních rituálů není možné pochopit bez toho, že se člověk zabydlí v české společnosti. Možná platí naopak, že česká kultura v tom širším smyslu by bez piva vůbec nebyla českou kulturou.

Stejně důležitá je ovšem zdánlivě přízemní ekonomická rovina. Tuzemský potravinářský průmysl prochází úpadkem a v zásadě nemá nic, co by nabídl jako svou jedinečnou specialitu. Česko se stává zemí, která je odkázána na odvětví spojená s chemií, výrobou strojů nebo prostě zpracováním železa, zemědělské plodiny ale nedokáže kultivovat ani do té míry, aby uspokojila vlastní potřebu, natož aby s nimi zamířila na zahraniční trhy. Jedinou výjimkou je v tomto směru pivo, poslední naděje, že také Čech dokáže produktům svých polí dodat vyšší hodnotu. Pivaři dnes mají výrobce i prodejce v každé malé obci, tím podporují hospodářskou soběstačnost odlehlých oblastí.

Kultura piva je jedinečná a ekonomika také. Normální časy se vrátí, až je budeme moct zapít ve stejné hospodě a stejnou značkou piva, jakou jsme pili před pandemickou krizí.

Moskva v reakci na vyhoštění velkého počtu svých diplomatů z Prahy zvažuje podle listu Kommersant možnosti ekonomických sankcí proti České republice. Ruské úřady mohou omezit dovoz českého zboží, například piva, píše ruský list s odvoláním na dva zdroje z vládních kruhů. Ekonomové se domnívají, že případné ekonomické sankce Ruské federace vůči Česku by mohly v příštím roce zvrátit vzájemnou obchodní bilanci ve prospěch Ruska.

Moskva se „možná bude muset“ uchýlit k ekonomickým sankcím, protože „bezprecedentní agresivní jednání Prahy nemůže zůstat bez odpovědi“, sdělil listu Kommersant jeden z jeho zdrojů s tím, že Rusko nemůže reagovat „čistě zrcadlově“.

Podle ruské federální celní služby klesl obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a Českem kvůli pandemii covidu-19 v loňském roce o 43 procent ve srovnání s rokem předešlým. Tvořil zhruba 5,2 miliardy amerických dolarů (přes 110 miliard korun), přičemž 2,7 miliardy dolarů (přes 57 miliard korun) připadá podle listu na dovoz z Česka do Ruska. Ruské postihy se mohou dotknout některého z průmyslových odvětví, ale úřady budou při vytváření „černé listiny“ vycházet ze zásady „neubližuj sobě“,„ řekly zdroje deníku.

Jeden z nich předpokládá, že se postihy dotknou českého piva. Do Ruska loni podle Kommersantu putoval z Česka chmelový mok v hodnotě 38 milionů dolarů (813 milionů korun), což je o deset procent více než v předcházejícím roce. Ředitel Střediska pro výzkum federálního a regionálního trhu s alkoholem Vadim Drobiz považuje případný zákaz dovozu českého piva za “symbolické popíchnutí„, jelikož Rusko nakupuje v zahraničí jen malou část piva, které Rusové vypijí.

Pokud Rusko omezí dovoz piva z Česka, bude to pro tuzemské pivovary složitá komplikace, řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.. České pivovary do Ruska loni vyvezly půl milionu hektolitrů piv, což jsou zhruba dvě a půl procenta z jejich celkového výstavu.

“Moc pivovarů tam nevyváží, protože ruský trh je složitý, ale samozřejmě i pro ně půjde o složitou komplikaci. V dnešní době, kdy se hledají jakékoli možnosti prodeje včetně těch exportních, je jakákoli ztráta nežádoucí,„ řekla Ferencová.

Jednička českého pivního trhu, Plzeňský Prazdroj, situaci sleduje, ale nyní ji nechce komentovat. “Rusko patří k významnějším zemím pro náš export z pohledu objemu,„ řekl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. V roce 2019 prodal pivovar rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, z toho v zahraničí 4,5 milionu hektolitrů.

Ekonomové se domnívají, že případné ekonomické sankce Ruské federace vůči Česku by mohly v příštím roce zvrátit vzájemnou obchodní bilanci ve prospěch Ruska. V makroekonomické úrovni bude dopad na export v řádu jednotek miliard korun. Naopak dovoz ropy a plynu do Česka podle nich předmětem sankcí nebudou.

Ruská strana má podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy relativně omezené možnosti, co se týče uvalení dalších sankcí na výrobky dovážené z Česka. Už od srpna 2014 Rusko zakazuje dovoz mléčných a masných výrobků, ryb, ovoce či zeleniny z EU, tedy i z České republiky jako odvetu za sankce ze strany EU související s anexí Krymu.

“Ruské sankce na položky typu piva by se českého zahraničního obchodu jako celku nijak výrazně negativně nedotkly, jakkoli by byli dotčeni někteří konkrétní výrobci či obchodní zprostředkovatelé. Tím méně by se takové sankce dotkly české ekonomiky jako celku. Nelze však vyloučit, že české firmy působící v Rusku tam nyní budou čelit například úřední šikaně nebo jinými podobám ústrku,„ podotkl Kovanda.

Vláda v pondělí probere možnost investiční pobídky, kterou by Prazdroji slevila na dani 228 milionů korun.

Jednička českého pivního trhu, Plzeňský Prazdroj, plánuje rozšířit výrobu piva. Za 1,48 miliardy korun plánuje rozšířit počet kvasných tanků v Nošovicích, bude kvůli tomu rozšiřovat tamní budovu. V rámci investice chce také pořídit osm tanků o objemu 2500 hektolitrů a osm ležáckých tanků o objemu 5100 hektolitrů v Plzni. Vláda v pondělí probere možnost investiční pobídky, kterou by Prazdroji slevila na dani 228 milionů Kč.

Návrh podle posouzení ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest a dalších orgánů splňuje zákonné podmínky pro poskytnutí pobídky. Podle CzechInvestu by měly přínosy z investice přesáhnout náklady o 13,35 miliardy korun. Podle úřadu vlády ale není podle předkládaného materiálu projekt vhodný pro předložení vládě ke schválení, je tedy překládaný s rozporem.

Plzeňskému Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie klesly prodeje v ČR meziročně o osm procent. V ČR prodal 6,69 milionu hektolitrů piva. Do podpory hospod dal pivovar přes půl miliardy korun. Celkové výsledky s exportem a licenční výrobou zveřejní největší česká pivovarnická skupina v dubnu. Pivovar předloni meziročně zvýšil zisk zhruba o 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, uvedl v dubnu Český svaz pivovarů a sladoven.

Jednou z reakcí Ruska na vyhoštění diplomatů z Prahy může být omezení dovozu českých výrobků, zejména piva. Informaci uvádí ruský deník Kommersant s odvoláním na vládní zdroje.

Akce Prahy nezůstane bez odpovědi
Podle slov jednoho ze zdrojů je pravděpodobné, že se Moskva uchýlí k ekonomickým sankcím, nakolik „bezprecedentní agresivní akce Prahy nemůžou zůstat bez odpovědi, zároveň však na ně nelze reagovat recipročním způsobem“. „V případě reciproční reakce by museli být vyhoštěni všichni Češi včetně velvyslance, což není daleko od přerušení diplomatických vztahů. Proto se teď zvažují alternativní možnosti reakce,“ upřesnil jeden ze zdrojů. Zdroje dále uvádějí, že omezení se dotknou některých průmyslových odvětví, avšak bylo zdůrazněno, že při sestavování nové černé listiny budou ruské orgány vycházet z principu neuškodit sobě.

České pivo na čele seznamu
Podle všeho se tato omezení dotknou dovozu českého piva. Jeho dovoz do Ruska v roce 2020 činil více než 38 milionů dolarů, přičemž v porovnání s rokem 2019 se v loňském roce zvýšil téměř o 10 procent. Z celkového počtu dovezeného piva do Ruska na Česko připadá asi 10 procent nebo 40 milionů litrů ročně, dodal odborník. Podle jeho slov kvůli kolísaní kurzu měny tento produkt v maloobchodě zdražuje, a proto v Rusku objem spotřeby českého piva klesá. „Nápoje vyrobené v České republice pravidelně nebo příležitostně konzumují méně než 2 miliony lidí,“ uvedl. Oraz Durdyjev, ředitel pro právní záležitosti a korporátní vztahy AB InBev Efes, uvedl, že v současné době se do Ruska dováží přibližně deset značek českého piva.

Kauza Vrbětice
17. dubna český premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na mimořádném brífinku vlády oznámili, že mají údajně “důvodné podezření” o zapojení ruských důstojníků zpravodajské služby GRU do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích, k nimž došlo v roce 2014. Jedná se prý o stejné důstojníky, kteří měli stát za otravou Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v Salisbury v roce 2018. Motivem útoku na sklad měly být podle médií dodávky zbraní na Ukrajinu nebo opozičním silám v konfliktu v Sýrii. Česká republika a Rusko, které svou odpovědnost odmítá, si následně vzájemně vyhostily pracovníky ambasád a později se rozhodly zastropovat jejich počet na principu parity.

Perlivý nápoj se čtyřmi procenty alkoholu a jemnou příchutí limetky či brusinky. To je Viper, novinka z Plzeňského Prazdroje, která v nejbližších dnech zamíří i na domácí trh. Patří do nové kategorie nápojů, která si pod názvem Hard Seltzer podmanila americký trh a úspěšně si razí cestu i Evropou. Právě s exportem z Plzně do evropských zemí už Prazdroj začal.

Viper Hard Seltzer je čirý alkoholický nápoj bez umělých barviv a konzervantů, vyráběný přirozeným způsobem kvašení, podobně jako pivo. K jeho výrobě se používají i pivovarské kvasnice, proto se často připravuje právě v pivovarech. Nyní ho na český trh uvádí, jako jeden z prvních pivovarů, Plzeňský Prazdroj, který má pro jeho výrobu ideální podmínky i díky tomu, že má v Plzni studně s měkkou vodou.

„Viper je osvěžující alkoholický nápoj pro všechny, kteří hledají jemně ochucený drink s odobným podílem alkoholu jako výčepní pivo. Obsahuje 96 kcal na balení. Jde o novou kategorii alkoholických nápojů, která cílí zejména na mladší dospělé, kteří se rádi baví s přáteli,“ říká brand manažerka značky Jana Vainerová.

Prazdroj nabízí Viper Hard Seltzer ve dvou příchutích, limetka nebo brusinka. Obsaženou ovocnou šťávu kombinuje s přírodními aromaty, a tak dosáhne vyvážené chuti a vůně. „Název Viper znamená v překladu zmije a má zdůraznit spojení čisté přírodní vody, jemné chuti a alkoholu,“ doplňuje Jana Vainerová.

Prazdroj zároveň začal s vývozem své alko sody i do zahraničí, konkrétně do Holandska, Rumunska, Maďarska a Británie.

V tuzemsku bude Viper od konce dubna k dostání v internetovém obchodu Košík.cz, následně také v hypermarketech Tesco a dalších obchodem, a to v plechovkách o objemu 0,33 l za doporučenou cenu 24,90 Kč. Komunikační podporu produktu pak Prazdroj plánuje formou 360 kampaně - především v TV, v digitálu, v místě prodeje, až to bude možné, tak i na venkovních akcích.

Značka nealkoholických piv Birell přichází na trh se dvěma novinkami, z nichž první se inspirovala českými ležáky a druhá pivním stylem IPA. Reaguje tak na popularitu nealkoholického piva v České republice, která se každým rokem zvyšuje. Birell Za studena chmelený i Birell stylu IPA jsou chuťově plnými nealkoholickými pivy, na jejichž receptuře se podíleli sládci z nošovického i plzeňského pivovaru. Uvedení na trh je doprovázeno reklamní kampaní, která prezentuje Birell jako plnohodnotný svébytný nápoj a sloganem „Ať si každý pije, co pít si chce“ dává důraz na vzájemnou toleranci konzumentů při volbě nápojů.
Birell za studena chmelený a ve stylu IPA

Obliba nealkoholického piva v České republice se dlouhodobě zvyšuje. Podle interních údajů Plzeňského Prazdroje se počet dospělých, kteří pijí nealkoholické pivo každý den, za posledních pět let více než zdvojnásobil – z 1,6 % dospělých v roce 2016 na 3,3 % v roce 2020. Naopak výrazně poklesl počet těch, kteří nealkoholické pivo nepijí vůbec – z 19,3 % v roce 2016 na 15,9 % v roce 2020.

To, že se postupně mění pohled na nealkoholické pivo, potvrzuje i fakt, že narůstá počet konzumentů, kteří si rádi dají nealkoholické pivo, i když jim nic nebrání dát si pivo alkoholické. V roce 2017 bylo nealkoholické pivo jasnou volbou pro 17 % konzumentů, v roce 2021 je to už 27 %. Tento trend není výjimečný a potvrzují ho i data ze zahraničí. „Svět kolem nás se mění a dynamicky se mění i životní styl. Stále více lidí vyznává aktivní přístup k životu. S tím souvisí i postupný nárůst spotřeby nealkoholických nápojů, včetně nealkoholického piva. Například ve Španělsku představují tržby za nealkoholické pivo již 18 % celkových tržeb za pivo. Odborníci předpokládají v příštích pěti letech nárůst celkové světové spotřeby nealkoholického piva o více než 7 %,“ říká Lenka Trvalcová, manažerka značky Birell.

Kvalitativní výzkumy ukazují, že českým pivařům schází větší chuťová rozmanitost nealkoholických piv. Uvítali by především chuťově plná nealkoholická piva, u kterých by mohli posedět podobně jako u dobrého ležáku. Tyto trendy a očekávání současných spotřebitelů podnítily značku Birell k produkci dalších variant nealkoholického piva s originální plnou chutí, která uspokojí i ty nejnáročnější pivaře.

Při tvorbě nových receptur nealkoholických piv Birell Za studena chmelený a Birell stylu IPA se spojili plzeňští sládci s nošovickými. „Než jsme se shodli na výsledných recepturách novinek, vyzkoušeli jsme různé poměry sladů, použitých chmelů i technologické postupy, které jsou součástí detailní tajné receptury. Sledovali jsme jediný cíl – uvařit piva chuťově zajímavá a dobře pitelná, aby se u nich dalo posedět třeba s kamarády v hospodě, až to situace dovolí. Podle prvních reakcí pivařů i odborníků se nám to povedlo,“ říká Jan Enge, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje. Na výrobu obou variant byl použit standardní technologický postup, který se používá i při výrobě klasického alkoholické piva s tím rozdílem, že byly využity kvasinky Birell. Ty produkují minimum alkoholu a dovolují tak pivům Birell projít stejným procesem kvašení a dokvašování jako je u alkoholických piv.

Birell Za studena chmelený je oproti klasickému Birellu Světlému chuťově plnější, s výraznějším aroma. Sládci se nechali inspirovat standardním českým ležákem a snažili se uvařit nealkoholické pivo, které by si zachovalo jeho chuťový charakter. Birell Za studena chmelený je vařen podobným technologickým postupem jako ležák, při použití většího množství speciálních sladů, které mu dávají bohatší plnější chuť. V průběhu procesu zrání je pro vyšší intenzitu přidáván za studena žatecký chmel Sládek. Díky tomu disponuje příjemnou hořkostí a vynikající pitelností.

Druhou novinkou je Birell stylu IPA. „Toto nealkoholické pivo je charakteristické svým citrusovým aroma, které mu dává speciální chmel Citra. Věříme, že si ho oblíbí příznivci pivních speciálů, především piv stylu IPA, jehož chutěmi a vůní jsme se nechali při tvorbě receptury inspirovat,“ vysvětluje Lenka Králová, marketingová manažerka nových kategorií. Pro vyšší intenzitu je Birell stylu IPA dochmelován ve fázi zrání.

Nealkoholická piva Birell Za studena chmelený a Birell stylu IPA jsou již v prodeji v obchodech v půllitrových vratných lahvích. Uvedení na trh je podpořeno reklamní kampaní, její součástí je televizní spot a digitální kampaň, které provází známá melodie z opery Carmen.

Kampaň si dala za cíl zbourat dlouhodobě zakořeněný předsudek o nealkoholickém pivu jako náhražce za pivo alkoholické ve chvílích, kdy si nemůžeme dovolit alkohol konzumovat. Svou kampaní Birell vystihuje současný trend rostoucí popularity nealkoholického piva jako plnohodnotného a svébytného nápoje vhodného i pro typicky pivní příležitosti, jako je posezení v hospodě s přáteli. Obhajuje právo na svobodnou volbu a prezentuje Birell jako produkt, díky kterému si každý pivař může dopřát plnohodnotný chuťový a společenský zážitek. Sloganem kampaně „Ať si každý pije, co pít si chce“ dává důraz na vzájemnou toleranci konzumentů při volbě nápojů.

Marketing ve společnosti Pivovary Staropramen má od března na starost nový ředitel David Zappe. V předchozích letech působil jako marketingový ředitel ve společnosti Heineken. Pozici ve vedení (Country Leadership Team) a kompletní řízení marketingových aktivit převzal po Vladimíře Formánkové.

S mezinárodním marketingem a reklamou má David Zappe více než 20 let zkušeností, přičemž polovinu získal v pivovarnictví.

Profesní dráhu započal v roce 2002 ve společnosti SABMiller v Maďarsku. Po následném působení ve významných společnostech v oblasti rychloobrátkového zboží (British American Tobacco, Kraft Foods nebo Scott Celaflor) se v roce 2012 vrátil k pivu, když se přesunul do společnosti Heineken. Zde působil 9 let na několika marketingových pozicích. Nejprve se v České republice staral o značky jako Krušovice, Zlatopramen, Březňák nebo Desperados, a povedlo se mu na trh uvést populární novinku – radlery. Poté pracoval jako marketingový ředitel Heineken Slovakia a před nástupem do společnosti Pivovary Staropramen byl dva a půl roku marketingovým ředitelem pivovaru Laško Union.

„Vedení marketingového týmu pro Pivovary Staropramen je pro mě velkou výzvou. Společně nás čeká několik velmi ambiciózních projektů, ať už jde o uvedení novinek na trh či vrchol partnerství s fotbalovou reprezentací v podobě evropského šampionátu. I když současná situace příliš nenahrává rozvoji unikátní české pivní kultury, naše komunikační a marketingové strategie chceme neustále posouvat dopředu a společně tak dosáhnout skvělých výsledků,“ uvádí nový marketingový ředitel Pivovarů Staropramen.

Rodným jazykem Davida Zappe je maďarština, plynně ovládá také češtinu, slovenštinu, angličtinu a němčinu. Ve svém volném čase se nejraději věnuje turistice, paddleboardingu nebo literatuře a filmu.

Starobrno chce v nové kampani „Buďte v Poho“ inspirovat lidi ke klidu a užívání si života s blízkými.
K pohodě a sdílení dobrých věcí vyzývá ve své aktuální imageové kampani pivovar Starobrno. Pracuje s konceptem „Budťe v Poho“, jímž inspiruje k životnímu stylu založeném na klidu a užívání si života s blízkými. Zohledňuje přitom průzkum, v němž zjišťoval proměnu sousedských vztahů za poslední rok.

„Ve Starobrnu stavíme na tom, že základ každého vztahu tvoří dobré věci, o které se společně dělíme – třeba se sousedy. Z loňského průzkumu víme, že společné pití Češi považují za jeden ze způsobů, jak sousedské vztahy pěstovat. Proto nás příliš nepřekvapilo, že v březnovém šetření teď tři čtvrtiny respondentů potvrdily, že jakmile to situace dovolí, půjdou alespoň s jedním ze sousedů posedět u piva. Hezky se nám ukazuje, že si pohodlí a blízkost spojené v Poho životním přístupu umíme užít. Chceme ukázat, že bychom na to neměli zapomínat,“ říká Pavel Geschmay, senior brand manažer značky Starobrno.

Kampaň, jež poběží až do června, má za cíl posílit povědomí o značce i za hranice jihomoravského regionu a upevnit její pozici tradičního pivovaru, jehož „pivo sbližuje a stojí za to se o něj podělit“.

Komunikace využívá televizi, rádio, outdoor, internet a místo prodeje. Její nedílnou součástí jsou i PR aktivity, které se budou snažit prostřednictvím zpravodajských a lifestylových médií rozšířit myšlenku pohodového životního stylu, tedy zbytečně nic neřešit, užívat si chvíle ve společnosti s blízkými u piva.

Zároveň bude kampaň pracovat se sedmitýdenní hard-sell spotřebitelskou soutěží vedoucí k navýšení prodejů. Starobrno ji v takové velikosti pořádá vůbec poprvé. Soutěžící, kteří zadají kód zpod víčka či plechovky, mohou vyhrát projektor, promítací plátno nebo pivo ze Starobrna.

V online prostředí bude Starobrno pracovat s microsite PohoZprávy, která vznikla jako reakce na velké množství negativně laděného zpravodajství souvisejícího se současnou situací. Na stránce najdou návštěvníci pozitivní zprávy, praktické tipy, jak se naladit do „poho“, či hudební pohodový playlist.

Pod kampaní je podepsána agentura Ogilvy. Režie spotu se ujal Jan Prušinovský.

Pivovar Litovel rozšiřuje svou rodinu úspěšných pivních mixů s citronem. Pivovarníci pod vedením sládka Petra Kosteleckého uvařili míchaný polotmavý nápoj Řezaný Citron. Nové řezané nealko v plechovce se právě dostává na pulty obchodů, k dispozici bude například v obchodech Kaufland nebo Penny po celé republice.

„Novinka vznikla mistrným řezem z nealkoholického Černého citronu a nealkoholického piva Litovel FREE. Dlouho jsme ji ladili, protože s takto řezaným nealko pivním mixem jsme u nás přišli jako první,“ říká sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký. Oproti mixům Litovel Černý Citron a Litovel Černý Citron nealko je svěžejší a také lehčí. „Řezaný Citron má o 33 % snížený obsah kalorií, přitom si zachovává kombinaci vůní sladu a citronu i jantarovou barvu. Má vyrovnanou hořkost, střední plnost a dominují v něm prvky citrusových plodů,“ popisuje novinku sládek.
Pivní mixy Černý Citron patří k nejúspěšnějším produktům litovelského pivovaru. Originální alko i nealko verzi uvařili místní pivovarníci poprvé v roce 2013. Rodina Černých Citronů se brzy se rozšířila do celé České republiky, už se jí prodalo 20 milionů půllitrů. S novinkou mají v Litovli stejné ambice. „Černý Citron nealko i Řezaný citron jsou nápoje, které si vychutnají příznivci nealkoholického osvěžení nejen v létě. Černý Citron alko je zase výjimečný v tom, že nejde o standardní radler, tedy mix s 2 % alkoholu, ale o míchaný nápoj z ležáku s příchutí citrónu a 4 % alkoholu. Chuť je tedy plnější než u běžných radlerů,“ doplňuje Petr Kostelecký.
Orientační cena novinky Litovel Řezaný Citron v obchodech se obvykle pohybuje 19-22 Kč.