Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovary Staropramen loni prodělaly kvůli odpisům 2,74 miliardy

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKStaropramen

Skupina Pivovary Staropramen loni prodělala 2,74 miliardy korun, meziročně o 18 procent více. Důvodem jsou podle výroční zprávy ve Sbírce listin stejně jako předloni odpisy. Tržby vzrostly o 520 milionů na 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí. Tržby za pivo v ČR klesly skupině mírně pod tři miliardy korun, zahraniční vzrostly nad 4,5 miliardy. "Na českém trhu byly stabilní prodeje značky Staropramen a značka Braník udržela svoji pozici druhého nejprodávanějšího piva v segmentu retail v ČR," stojí ve výroční zprávě společnosti.

Firma již dříve uvedla, že jí o 40.000 hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovary mají letos za sebou výměnu vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Tržby vzrostly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost loni zaměstnávala v průměru 1406 lidí.

Stáhněte naše bohy z pivních etiket, zlobí se hinduista na španělský pivovar

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Hinduistický vůdce Rajan Zed ze Spojených států se zlobí na pivovar ze španělského ostrova Ibiza. Na etiketách jeho nápojů se totiž objevila různá hinduistická božstva. Duchovní vyzval společnost Ibosim BrewHouse, které pivovar patří, aby se omluvila a stáhla z etiket vyobrazení Šivy, Hanumana, Ganešy a bohyně Kálí. Ta už přitom paradoxně piva s indickými bohy na štítcích přestala vyrábět.

Rajan Zed navzdory tomu veřejně vyrazil do boje proti této firmě. Zmíněná božstva by podle něj měla být uctívána v chrámech nebo svatyních a ne použita pro prodej piva a obecně ke komerčním účelům.

„Hinduismus je nejstarší a třetí největší náboženství na světě se skoro miliardou věřících a bohatou filosofickou tradicí. Proto by neměl být brán na lehkou váhu,“ prohlásil Rajan Zed a dodal, že symboly jakékoli víry by neměly být zneužívány.

Vyobrazení na etiketách však měla podle zástupců firmy pouze evokovat kulturu Indie. Design a ilustrace etiket jsou součástí pravidelné spolupráce pivovaru s umělci z Ibizy, kteří vyjadřují svou úctu k hinduistické kultuře, tvrdí společnost Ibosim BrewHouse.

Piva s názvy Shiva Session Black IPA, Kali Session IPA, Ganesha Double IPA a Hanuman Coffee IPA jsou součástí limitované edice Indian Pale Ale, která vznikla v roce 2015, ale v současné době už není k dostání. Proto je poněkud obtížné na tato piva nyní na ostrově vůbec narazit.

Není to poprvé, co Rajan Zed požádal nějakou společnost, aby ze svých výrobků stáhla symboly hinduismu. Minulý měsíc apeloval na belgický pivovar The Musketeer, aby z etiket piv „Jack ́s Precious IPA“ stáhl obrázek slona symbolizujícího boha Ganešu.

Svijanský pivovar loni rekordně vydělal, ale čeká horší časy

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czSvijany

Přes čtvrt miliardy korun čistého vydělalo loni svijanské pivo. Majitelé pivovaru, který byl ještě před dvaceti lety na zavření, ale očekávají horší časy především kvůli očekávanému úbytku hospod.

Pivovar Svijany loni dosáhl zisku 258 milionů korun při tržbách 1,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2015, kterou firma zveřejnila ve sbírce listin obchodního rejstříku.

O více než deset milionů tak překonal svijanský pivovar rekord z roku 2011. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery ale nebyl loňský rok tak dobrý, protože se do celkového zisku musí započítat i výsledek dceřiné firmy Pivovar Svijany - distribuce, přes kterou pivovar s pivem obchoduje. V součtu je výsledek roku 2015 nepatrně horší.

Ve Svijanech loni uvařili nejvíce piva v historii, celkem 623,8 tisíc hektolitrů. Letošní výsledek podle Kučery bude nepatrně vyšší, ale jen v řádu stovek až jednotek tisíc hektolitrů. Zisk by měl být ale za letošní rok nižší.

„Struktura prodejů se zhoršuje v neprospěch sudového piva,“ vysvětlil Kučera. Na sudovém pivu mají tuzemské pivovary podstatně lepší marži, než na lahvovém pro obchodní řetězce. Firma si loňský zisk nechala a nevyplatila akcionářům žádné dividendy.

Plechovky táhnou
Svijany chtějí letos investovat hlavně do dvou linek na plechovky. Například půllitrové plechovky dosud stáčí u externího dodavatele, proto pořídí novou linku, aby je mohla stáčet přímo v areálu pivovaru. Plechovkové pivo zažívá v posledních letech velký boom v prodejích. Další peníze půjdou do linky na dvoulitrové plechovky, které firma uvedla na trh loni v létě, linka bude více automatizovaná. Celkem do technologie investuje firma přes sto milionů korun.

Důvodem investic do plechovek je i snaha rozšířit dál odbytiště. Po Moravě se Svijany uchytily na Slovensku, kde mají už několik set restaurací a jednají o vstupu do obchodních řetězců. Firma zvažuje vstup na polský trh, ale je opatrná a chce jít raději nejprve cestou sudového piva pro hospody, aby se značka stala známější.

Podle Kučery bude příští rok pro pivovary náročný především kvůli očekávanému úbytku hospod z důvodu zákazu kouření a zavedení EET.

TOP 10 minipivovarů: Kde se v našem kraji vaří nejlepší pivo?

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Už více než půl roku vám každý týden přinášíme reportáže o minipivovarech našeho kraje. Věříme, že seriál Pivní mapa se stal oblíbenou rubrikou. S blížícími se vánočními svátky se snažíme ji zpestřit speciálními díly. Zatímco minule jsme přišli s malou ochutnávkou vánočních piv, tentokrát máme připravený „žebříček“ TOP 10 z pivovárků, které nás něčím unikátním zaujaly.

Než se do toho dáme, představme si alespoň stručně „Pivní mapu“ našeho kraje. V současné době na ní najdeme celkem 37 minipivovarů, z nichž se nám povedlo dosud navštívit 27 podniků pyšnících se tím, že se u nich vaří čerstvé, živé, nefiltrované a nepasterizované pivo.

Nejvíce husto je přitom ve frýdecko-místeckém regionu, kde může pivní turista na „pár kilometrech“ narazit hned na osm malých pivovárků.

Z celkového počtu můžeme větší část označit za minipivovary tzv. hostinského typu, které mají roční výstav do 1 000 hektolitrů s tím, že svojí produkcí zásobují převážně vlastní pivovarskou hospůdku a částečně se živí také drobným prodejem piva „kolem komína“.

Menší skupina minipivovarů funguje jako tzv. produkční, tedy takové, které výstavem spadají někam mezi 2 000 až 10 000 hektolitrů za rok a které většinu piva exportují mimo místo výroby.

Tyto pivovárky mají často svoji malou hospodu jako třeba Koníček ve Vojkovicích nebo Beskydský pivovárek v Ostravici, ale některé se obejdou i bez ní, což je případ Nachmelené Opice z Krnova. Díky vyššímu výstavu je jejich cílem vytvoření sítě hospod a ochutnávkových pivnic, kde jsou stabilně „na čepu“, a to napříč republikou.

Tolik rychlý přehled a teď už hurá za tím nejzajímavějším, co nás na cestách za pivem během letošního roku potkalo.

Nejvyšší výstav
Tady kromě kvality rozhodují prostě čísla a ta mluví jasně o tom, že největším z malých pivovárků našeho kraje je Koníček z Vojkovic, který je v provozu od roku 2006. Jak prognózoval jeho sládek a zakladatel Mojmír Velký, který mimo jiné pomáhal rozjíždět i několik dalších minipivovarů, od příštího roku už se bude hlásit mezi tzv. malé průmyslové pivovary. To znamená, že jeho roční výstav překročí hranici 10 000 hektolitrů.

Nejhezčí atmosféra
Každý z nás tohle kritérium vnímá trochu jinak, ale z našeho pohledu je v této kategorii „vítězem“ Rohovský minipivovar z Rohova u Opavy. Jeho majitel Artur Komárek tam navázal na více než staletou tradici rodinné hospody, v níž na vás ze všech koutů dýchá „duch dějin“, které ne vždy byly pro náš kraj příznivé. V dobovém interiéru klasické pivnice se vrátíte minimálně o sto let zpět, k tomu čerstvé pivko Rohan a speciality pečené v „Golemovi“ na bukovém dřevě. Prostě malebná historická idyla, se kterou se setkáte snad leda ještě na zámku v ostravském Zábřehu.

Nejkrásnější prostředí

Jako ráj a splněný sen snad každého pivaře jsme v naší červnové reportáži označili přírodní prostředí minipivovaru Kohutka, který sídlí pod kopcem Prašivá ve Vyšních Lhotách. Největším lákadlem je tam prostorné venkovní posezení s bazénem a terasou, na níž lze nejen vychutnávat pivo, ale taky pozorovat západy slunce. Kdo chce, může na svahu pod terasou za symbolický poplatek klidně stanovat, čehož podle majitele Rostislava Březiny využívají hlavně stále aktivnější pivní turisté.

Největší objev
Věříme, že i mnozí znalci nám dají za pravdu, když největším objevem pivní scény „vyhlásíme“ krnovský minipivovar Nachmelená Opice. Založili jej sládek Michal Kuřec a obchodní ředitel Jiří Valenta, a přesto, že otevřeli teprve před rokem, vpadli na trh i díky trefnému názvu a vtipnému marketingu s velkou razancí. Jejich „opice“ zaručeně vytvářejí fronty na všech pivních festivalech a je celkem jedno, zda stojíte v řadě na klasický ležák nebo nějaký ten svrchně kvašený speciál.

Nejširší nabídka
Kdo dneska nevaří „Ale“, jako by snad neexistoval. Snad se trefíme do terče, když řekneme, že letošní rok byl velice plodný na speciály s dominancí svrchně kvašených piv nejčastěji typu Indian Pale Ale a American Pale Ale. Jsou to silnější piva s výraznou hořkostí a aromatickými chutěmi, které způsobují exotické druhy chmelů. Stabilně je kromě českých ležáků vaří třeba Beskydský pivovárek v Ostravici, Nachmelená Opice v Krnově, ostravský Pivovarský dům nebo Nová sladovna v Opavě. Logicky je pak ve škále piv lídrem Koníček z Vojkovic, který je jako jediný nabízí i ve filtrované podobě.

Nejpoutavější příběh
Pro nás je jedničkou příběh pana Mariana Janoszowského, zakladatele minipivovaru Skřečoňský Žabák z Bohumína, který se k vaření piva dostal opravdu jako v pohádce, kde dobro a odvážné nápady vždy vyhrávají. K domácímu vaření piva v hrncích jej přivedla nemoc a z ní vyplývající zvýšená potřeba účinných vitamínů. Syn mu přitom říkal, že se zbláznil, ale dneska je jistě rád, že společně mají stylový rodinný pivovárek a že jejich „Žabáka“ znají třeba i ve Varšavě.

Největší kuriozita
Do této kategorie jsme vybrali Havířov, který má tak trochu „kuriózně“ dva minipivovary v jedné ulici. Jsou v podstatě nějakých 200 metrů vedle sebe, což je fakt rarita. Jde o Slezský pivovar a První havířovský minipivovar, přičemž první z nich vznikl ve snaze rozšířit nabídku už zavedené pivnice, druhý vyrostl doslova na „zelené louce“. Hodnotit, kdo je lepší, nebudeme. Raději popřejeme, ať ani tady není láska k pivu důvodem si konkurovat, ale hledat cesty ke spolupráci.

Nejstarší tradice
Možná to bude překvapení, ale nejstarší pivovárek z těch, které jsme navštívili, se nachází v Hukvaldech. Pivní dobrodruh a nadšenec Vít Lanča jej tam založil už v roce 2003. Patří tedy mezi průkopníky v téhle branži, protože začínal v časech, kdy se o pivním „byznysu“ většině lidí ani nesnilo. Pozitivní je taky fakt, že jde o podnik, který si na nic nehraje. O to víc vynikne jeho kouzlo vycházející z kořenů „obyčejné“ vesnické putyky.

Největší očekávání
Přiznejme si, že nejvíce toho čekáme od podniků, které teprve začínají. V tomto směru budou všichni pivaři jistě se zájmem sledovat, jak se bude dařit nováčkům. Mezi ně patří rodinný minipivovar Hoppy Dog z ostravských Vítkovic, který chce vařit pouze svrchně kvašená piva, a pak také Kunčický pivovar z Kunčic pod Ondřejníkem, který bude naopak sázet hlavně na tradiční ležáky. Oba podniky mají společné to, že fungují od konce letošního roku a že jsou koncepčně nastaveny jako produkční.

Nejlepší pivo?
Jestli čekáte, že tady už konečně začneme natvrdo „střílet“ pořadí značek, které jsou podle nás ty „nej“, jste fakt na omylu. Celý náš seriál není o tom, abychom „kádrovali“ a srovnávali, kdo dělá pivo líp. To musejí vždycky posoudit zákazníci, jejichž slovo je to jediné, které má opravdu „boží váhu“.

My budeme dál pokračovat v psaní originálních příběhů a držet se motta „Dej Bůh štěstí“, což přejeme každému, kdo to s pivem myslí vážně a dává do práce s ním kus svého srdce. Věřte, že takových skvělých lidí není v našem kraji zrovna málo.

1.selský pivovárek - výroční zpráva 2016

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:1.selský pivovárek KroměřížAutor:Tomáš Váňa1.selský

● zvýšili jsme výstav; 3.rok v řade
Sedlák 12% je bestseller
Sedlák a Sedláček, ležáky plzeňského typu, tvoří 2/3 produkce
● 94% výstavu jsou spodně kvašená piva
● v létě nově uvedená Kromeřížská 10%
● IPL-India Pale Lager; líbí se mi tento styl, odezva z trhu pozitivní (Vaněk Ferdinand, Jesus Christ Suprstar...), budeme vařit více
● stále vyšší obliba silných piv, Imperátor, Kill Bill...
● nárust privátních značek: Florian, Jarní doušek
● výrazný nárust pivních turistů. Prohlídky a degustace děláme pro organizované skupiny prakticky pořád.

● v půlce ledna bude nové pivo typu bock, 15%

Kapra doma, v hospodě dnes jen pivo

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Odhadem každá třetí restaurace či hospoda zůstane na Štědrý den otevřená. Platí to zejména o hospodách, které jsou ve větších městech s větší kumulací lidí. Podle odborníků lze v zájmu o setkávání vyčíst novější trend lidí v mladším a středním věku. Ti dnes odkládají pořízení rodiny anebo jsou prostě single a vyhledávají tak i na svátky zábavu s přáteli. I díky tomu hlásí restaurace napříč Českem už dopředu na Štědrý den plno a hlavním tahounem nebude jídlo, ale pivo.

Zejména ve větších městech společenský život neutuchá ani o vánoční svátek. Je to i díky poměrně novému a diskutovanému trendu, že mladí Češi zakládají rodiny později, než tomu bylo v minulosti. „Vlivem odkládání založení rodiny je ve společnosti množství lidí, kteří už nežijí s rodiči a zároveň ještě nemají svou rodinu. Skupina přátel na Štědrý den je pak dobrou alternativou, jak si tento den užít,“ uvedla Alex Hrouzková, psycholožka a vztahová poradkyně.

Podle ní mnozí lidé také volí setkání v restauraci jako pohodlnější variantu, kdy se nechtějí stresovat přípravami, ale nechtějí tím přijít o setkání s blízkými, ať je to rodina či přátelé. „Většina lidí si tak uvědomuje, že jde o významnější den než jiné, avšak mnozí se rozhodli tento den tolik ‘neprožívat‘,“ řekla Alex Hrouzková. S ní souhlasí psycholožka a koučka Monika Nevolová, která sama na téma klidných Vánoc vydala dokonce knihu. „Úplné rodiny společnost v restauracích na Vánoce tolik nevyhledávají, kvůli dětem, ale mladé páry bez dětí nebo singles uvítají, že se mohou se svými přáteli potkat. Fakticky jde častěji o městský jev, protože je snazší se dopravit přes město kamkoliv a setkat se.”

Kapra doma, v hospodě už jen pivo
S upravenou provozní dobou na Štědrý den se otevře Gambrinus hospoda The Pub v Plzni. „Tento den máme otevřeno až večer od 20:00 do 3:00, aby naši zaměstnanci mohli být přes den doma s rodinami. Nicméně máme již část restaurace rezervovanou a rezervace stále přibývají. Během tak krátké otevírací doby máme tržby jako běžný pátek či sobotu,“ říká Petra Tržilová, manažerka restaurace. Potvrzuje, že večer již lidé moc nejí, ale přijdou zejména na tankové ležáky.

Jinou otevírací dobu mají v Gambrinus restauraci U Drsnejch na Praze 5. „Na Štědrý den budeme mít otevřeno od 10 do 16 hodin. Naši hospodu vnímají chlapi jako místo, kam mohou ‚utéci‘ před domácími povinnostmi, a především kde se mohou odpoledne před Štědrovečerní večeří setkat s kamarády, dát si s nimi pivo a popřát si krásné a klidné svátky,“ uzavřel Tomáš Huťťa. Návštěvníci této restaurace tak v jistém smyslu naplňují doporučení odborníků – být v klidu a se svými blízkými, nestresovat se. To je doporučení odborníků. „Ať už někteří lidé nadávají na masovost tohohle svátku, nebo nákupní horečku, je to takové, jaké si to sami uděláme. I ty největší rychlíky a kariéristy svátky přinutí zpomalit, zastavit se, zabilancovat tenhle rok a potěšit se se svými blízkými. A tak by to mělo být i po celý rok,” uzavřela Monika Nevolová.

Pivo, Bier & Ale: Nejlepší nové české pivovary a piva 2016

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Časopis Pivo, Bier & Ale udělil Výroční ceny roku 2016. Oceněny byly pivovary, sládci, spodně i svrchně kvašená piva a redakce také udělila titul Český pivní patriot, který získal ředitel Budvaru Jiří Boček. Přinášíme přehled vybraných cen.

Klášterní pivovar Strahov se stal začátkem prosince místem k setkání lidí z malých i velkých pivovarů, mladých pivovarnických nadějí i zkušených pivovarníků. Cen, které časopis letos udělil, byly desítky, a to dokládá stále rostoucí pestrost na domácím trhu. „Rok 2016 potvrdil, že celková kvalita piva na českém trhu roste,“ uvedl vydavatel a šéfredaktor Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. Tady je výběr nejdůležitějších ocenění, které časopis udělil.

Nejlepší nové pivovary roku 2016

Nejlepší nově otevřený brewpub
Továrna Pivovar, Slaný

Nejlepší nově otevřený pivovar s výstavem do 5 tisíc hl
Pivovar Uhříněves, Praha

Nejlepší nově otevřený pivovar nad 5 tisíc hl
Rodinný pivovar Zichovec - Louny

Nové tváře roku 2016

Talent roku
Vojtěch Slivoň, sládek Pivovaru Krušnohor, Kraslice

Objev roku
Jitka Ilčíková, Wild Creatures, Mikulov (spontánně kvašená piva)

Nejlepší koncept a realizace restauračního pivovaru roku 2016
Továrna Pivovar, Slaný

Cena za dlouhodobou kvalitu piva

ležák
Dalešická jedenáctka, Akciový pivovar Dalešice

polotmavý speciál
Něžný Barbar, Pivovar Nymburk

tmavý ležák
Bernard Černý ležák, Rodinný pivovar Bernard

za dlouhodobou kvalitu a mimořádné úspěchy v mezinárodních soutěžích
Primátor Weizenbier, Primátor Náchod

za dlouhodobou kvalitu celého sortimentu tradičně vyráběných piv
Pivovar Rychtář, Hlinsko v Čechách, Pivovary Lobkowicz

Český pivní patriot
Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Pivo, Bier & Ale: Nejlepší nové české pivovary a piva 2016

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Časopis Pivo, Bier & Ale udělil Výroční ceny roku 2016. Oceněny byly pivovary, sládci, spodně i svrchně kvašená piva a redakce také udělila titul Český pivní patriot, který získal ředitel Budvaru Jiří Boček. Přinášíme přehled vybraných cen.

Klášterní pivovar Strahov se stal začátkem prosince místem k setkání lidí z malých i velkých pivovarů, mladých pivovarnických nadějí i zkušených pivovarníků. Cen, které časopis letos udělil, byly desítky, a to dokládá stále rostoucí pestrost na domácím trhu. „Rok 2016 potvrdil, že celková kvalita piva na českém trhu roste,“ uvedl vydavatel a šéfredaktor Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. Tady je výběr nejdůležitějších ocenění, které časopis udělil.

Nejlepší nové pivovary roku 2016

Nejlepší nově otevřený brewpub
Továrna Pivovar, Slaný

Nejlepší nově otevřený pivovar s výstavem do 5 tisíc hl
Pivovar Uhříněves, Praha

Nejlepší nově otevřený pivovar nad 5 tisíc hl
Rodinný pivovar Zichovec - Louny

Nové tváře roku 2016

Talent roku
Vojtěch Slivoň, sládek Pivovaru Krušnohor, Kraslice

Objev roku
Jitka Ilčíková, Wild Creatures, Mikulov (spontánně kvašená piva)

Nejlepší koncept a realizace restauračního pivovaru roku 2016
Továrna Pivovar, Slaný

Cena za dlouhodobou kvalitu piva

ležák
Dalešická jedenáctka, Akciový pivovar Dalešice

polotmavý speciál
Něžný Barbar, Pivovar Nymburk

tmavý ležák
Bernard Černý ležák, Rodinný pivovar Bernard

za dlouhodobou kvalitu a mimořádné úspěchy v mezinárodních soutěžích
Primátor Weizenbier, Primátor Náchod

za dlouhodobou kvalitu celého sortimentu tradičně vyráběných piv
Pivovar Rychtář, Hlinsko v Čechách, Pivovary Lobkowicz

Český pivní patriot
Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Maier: Japonci v českém pivovarnictví? Prazdroj žlutější nebude

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Tomáš MaierPrazdroj

Japonci si českého piva váží. Asahi, které se stane novým majitelem Plzeňského Prazdroje, by mohlo paradoxně přispět k tomu, že český lídr bude víc využívat český chmel. A výrobu značky Asahi Super Dry možná přesune z pražského Smíchova, třeba do Plzně.

Aktuálně oznámená akvizice společnosti Plzeňský Prazdroj (pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích) japonskou společností Asahi vyvolala jak mezi odborníky, tak mezi laickými spotřebiteli vlnu reakcí, často hodně kontroverzních. Je možná na čase si zopakovat některá fakta.

Předně, společnost Asahi kromě Plzeňského Prazdroje kupuje pivovary v dalších středoevropských zemích, tedy v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Všechno toto získá od nadnárodní pivovarské skupiny SABMiller, která má na globálním trhu s pivem zhruba deset procent, a je v současné době globální dvojkou hned po společnosti Anheuser-Busch InBev.

Tato globální pivovarská jednička totiž kupuje uvedenou globální pivovarskou dvojku a podmínkou transakce je právě odprodej oněch výše zmíněných středoevropských aktiv třetí straně.

Od velkého majitele k menšímu
Pro společnost Plzeňský Prazdroj to bude znamenat jen jedno, a to, že budoucí majitel bude také globální hráč, ale výrazně menší. Tím by mohlo dojít k omezení možností distribuce, a tedy exportu produkce do světa.

Export ale často v pivovarství nebývá to, na čem by celý sektor měl stavět, vždyť pivo obsahuje přes devadesát procent vody, a přece jen pivo má také omezenou trvanlivost. Takže nebývá tím nejlukrativnějším vývozním artiklem na větší vzdálenosti.

Pro spotřebitele se pak nezmění vůbec nic. I nový nadnárodní majitel bude nadále budovat exkluzivní image zejména superprémiové značky Pilsner Urquell, opak by byl ekonomickým a marketingovým nesmyslem, a bude se snažit i nadále zachovat výbornou profitabilitu celé společnosti, která činí kolem dvou korun z jednoho půllitru.

Proč by tedy nový vlastník něco výrazně měnil? Samozřejmě tlak na ekonomiku produkce a snižování nákladů zůstane obdobný, ale ten by tu byl ve vlastnictví jakékoliv nadnárodní pivovarské společnosti.
Bude se Asahi vařit v Plzni?

Spotřebitel ani nezaznamená, že dojde k pravděpodobné změně místa licenční produkce značky Asahi Super Dry, která se dnes vyrábí v konkurenčním Staropramenu. Sice se ona značka vyrábí na pražském Smíchově, ale vůbec není určena pro český trh, běžný český spotřebitel toto pivo vůbec nezná.

Možná dokonce by z hlediska marketingového vnímání si mohla značka Pilsner Urquell pomoci, protože nebude soupeřit se superprémiovou americkou značkou Miller v rámci jedné pivovarské skupiny.

Lze se snad jedině pozastavit nad poměrně vysokou cenou za celou transakci, všechny středoevropské pivovary vyjdou Asahi na téměř 200 miliard korun. Je to možná trochu zarážející, středoevropský pivní trh je sice ziskový, ale rozhodně zde není potenciál k dalšímu růstu, neb snad až na Polsko ve všech výše uvedených zemích spotřeba piva má buď klesající trend nebo stagnuje.

Víc českého chmelu do plzeňského piva
Na druhou stranu moc možností pro akvizice na celém globálním pivovarském trhu nezbývá a společnost Asahi má rozhodně velkou chuť expandovat, když už jí před několika lety nevyšel vstup na český trh prostřednictvím Staropramenu.

Celá transakce by pak ještě mohla pomoci jednomu českému odvětví – chmelařství. Japonsko totiž až do předloňského roku bylo největším dovozcem českého chmele, v loňském roce se na první místo sice zařadila Čína, nicméně pouze z hlediska objemového vyjádření. Pokud se vývoz vyjádří finančně, tak stále vede Japonsko, což znamená, že do Japonska proudí kvalitnější český chmel.

Plzeňský Prazdroj totiž v rámci produkčního procesu používá velké množství chmelových extraktů, které se vyrábějí zejména v zahraničí z chmele s vysokým obsahem alfa hořkých kyselin. Pod vlivem japonského vedení by tak mohlo dojít k tomu, že se bude více při produkci prosazovat český chmel.

Pivní novoty: Továrenská 10° z nové Továrny Pivovar, Slaný

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Továrenská desítka stojí za pozornost nejen proto, že se sládkovi Jakubu Veselému povedla, ale získala navíc, stejně jako minipivovar Továrna Pivovar, Slaný jeden z metálů při udělování Výročních cen 2016 časopisu Pivo, Bier & Ale.

Příjemně chmelená a pitelná je Továrenská desítka z Továrny Pivovar ze Slaného, kterou s úspěchem uvařil Jakub Veselý, sládek, spojený též s létajícím pivovarem Falkon.

Zdařilé pivo sice není zrovna žhavá novinka těchto dnů, ochutnat ho mohli už v létě návštěvníci Festivalu minipivovarů na Pražském Hradě, ale má i další prioritu - stejně jako mateřský minipivovar stanulo začátkem prosince na bedně při vyhlašování Výročních cen 2016, udělovaných časopisem Pivo, Bier & Ale.

Pivovar v industriálním stylu
Konkrétně Továrenská 10° uspěla v kategorii Nejlepší nové světlé výčepní pivo roku 2016. Pivovar s pivnicí, otevřený letos v září, pak získal ocenění za Nejlepší koncept a realizaci restauračního pivovaru roku 2016.

Tahle pivnice vznikla vedle stávající restaurace a v industriálním interiéru bývalé gumárny nabízí stabilně čtyři piva z místní produkce (kromě Továrenské 10° je to také Kruták 12°, tmavý ležák Salzberg 12° a Protektor IPA 15°) a čtyři sezónní.

Architekt Petr Švanda popsal záměr stavebního projektu a jeho výsledek. „Objekt nově otevřené pivnice byl postupně rekonstruován od roku 2011 jako polyfunkční objekt. Vedlejší restaurace Továrna Slaný vznikla už v roce 2012. V industriální části chtěl majitel zachovat industriální povahu ve stylu hi-tech ve smyslu bývalé gumárny pro výrobu protektorů pneumatik (odtud také název Protektor IPA 15°) a opravny obuvi, a zároveň jí dát teplo domova světlem, masivními dřevěnými podlahami a obklady. Budova byla hodně zdevastovaná, takže i klenby oken jsme museli obnovit do secesní podoby,“ Věřím, že se nám to povedlo,“ řekl Petr Švanda.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 23:575.823/5.823