Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Honosný žďárský hotel Veliš ožívá. Budou v něm byty i pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Jiří BártaRevolta

Hotel Veliš býval jedním z nejhonosnějších domů na náměstí ve Žďáru nad Sázavou. Noví majitelé nyní chtějí z barů a hospod udělat atraktivní bydlení. Ze všeho nejdřív se však otevře kavárna a malý pivovar.

Bývalý slavný hotel Veliš čeká velká rekonstrukce. Největší od doby, kdy měšťanský dům na žďárském náměstí do secesní podoby upravil jeho tehdejší majitel Otokar Veliš, který zde hostil i profesora T. G. Masaryka.

Noví vlastníci mají po 110 letech velké plány - hospoda, bar i většina dalších provozoven už je zavřená, budoucnost bude víc nóbl. Majitelé lesnické firmy Ulrich-Šplíchal z Poličky, kteří koupili chátrající nemovitost před rokem a půl, v Rezidenci Veliš chtějí vybudovat čtrnáct bytů a jedno studio, v přízemí zůstanou komerční prostory. Ve hře je navíc využití velkých podkrovních prostor.

Stavební práce by měly začít ještě letos. „Máme architektonickou studii, stavební povolení i prováděcí dokumentaci, vybíráme dodavatele,“ řekl k aktuálnímu stavu spolumajitel Veliše Zdeněk Ulrich.

„Rádi bychom začali na podzim, přes zimu budeme pracovat uvnitř, celá rekonstrukce by měla trvat rok,“ nastínil. Příští podzim by se mohli stěhovat noví nájemníci.

Dům vyniká na první pohled fasádou, do které národovec Veliš promítl svůj politický názor. Na průčelí jsou vyobrazení Jan Amos Komenský, Petr Chelčický i Karel Havlíček Borovský a také Jan Hus na hranici. Štítu dominuje lev trhající řetězy jako symbol vzdoru proti rakousko-uherské monarchii.

„Víme, že omítka byla smetanově bílá, zdobné prvky byly okrové, okna měla secesní zelenou barvu a některé prvky byly pozlacené. Chceme se vrátit k původní barevnosti z roku 1906,“ řekl Ulrich.

Secesní prvky se v určitém množství obnoví také uvnitř. „Budeme například vracet identické zábradlí, jehož část se zachovala. V jedné plzeňské slévárně dokonce objevili původní formu, připadal jsem si, jako bychom našli poklad,“ podotkl majitel. Restaurovat se budou i vrata pasáže.

Dům je kulturní památkou, proto noví majitelé od začátku spolupracují s památkáři. „Hodně jsme probírali restaurování fasády, ještě řešíme nějaké interiérové dispozice v patře,“ uvedl Zdeněk Ulrich.

Majitele uchvátil příběh
Není to poprvé, co majitelé lesnické firmy investují do nemovitostí. Rekonstruovali například dům v Plzni.

Proč si vybrali zrovna žďárský Veliš? „Kromě podnikatelského záměru jsme tady viděli nadstavbu v historii domu. Je úžasná. Měli jsme vytipovaný měšťanský dům v Hradci Králové, ale to byl dům bez příběhu, ten žďárský nás uchvátil, má něco navíc,“ líčí nadšeně Ulrich.

Hodně času strávili majitelé v archivu, muzeu i sháněním historických fotografií. Další dokumenty získali od posledních majitelů - rodiny Pličžkovy a Karenovy.

Nový záměr zaujal i znalce místních dějin. „Asi každého historika potěší, pokud majitelé přistoupí k rekonstrukci s citem pro historii a zachovají ducha budovy,“ poznamenal Stanislav Mikule z Regionálního muzea.

Bar ani hospoda už nějaký čas nefungují. Co bude se zbývajícími nájemci?

„Dům jsme koupili i se závazky. Herna v přízemí má být v provozu do roku 2021. Jinak už je v provozu jen psí salon ve druhém patře. Když jsme objekt přebírali, byla většina prostor prázdná. Bývalí majitelé už na takový objekt neměli sílu a nájemci odcházeli,“ popisuje nový vlastník.

Ve městě platí sice zákaz hazardu, ale podle radnice jsou v klubu Rubi’s takzvané „kvízomaty“, na které se omezení nevztahuje.

Místo herny by mohla v budoucnu fungovat stylová restaurace, Velišovi v těch místech za první republiky provozovali oblíbenou výletní restauraci, před kterou měli „štafl“ taxikáři.

Prvně pivo a káva
Veliš však ožije mnohem dříve než po celkové rekonstrukci. První komerční prostory se oficiálně otevřou už letos. V zadním traktu za pasáží se dokončuje kavárna (naposledy tu byla cukrárna), nový minipivovar Revolta už dokonce jede ve zkušebním provozu.

Jeho zakladatel David Dvořák se snaží po devadesát let trvající pauze zařadit Žďár na mapu malých pivovarů. Na území dnešního Žďáru nad Sázavou bývaly v minulosti dokonce dva pivovary. „Jsem patriot a nechci, aby se nám v jiných městech smáli, že nemáme v Šakalově (hanlivé označení Žďáru – pozn. red.) vlastní pivo,“ říká s úsměvem David Dvořák.

Točit vlastní nefiltrované a nepasterizované pivo chce i v protější kavárně podle konceptu „beer café“.

Bydlení na náměstí přibývá
První nájemníci do bytů by se mohli stěhovat za rok na podzim. „Zatím registrujeme předběžný zájem, dělali jsme si předem průzkum, podle nás nebude problém s obsazeností,“ věří majitelé.

Na náměstí se vrací život. Nedávno vznikly byty také v bývalé první základní škole na horním konci náměstí. Rozlehlý objekt, který dlouho ležel ladem, koupil od města za 4,5 milionu korun brněnský podnikatel Marek Žák. Během dvou a půl roku jej postupně přestavěl na obchody, kanceláře a také byty. „Zájem byl velmi dobrý, všech čtrnáct bytů je obsazeno,“ řekl Žák, který objekt nedávno zkolaudoval. Obsazené jsou i všechny další prostory.

Na náměstí je ještě jedno problematické místo - „díra“ vzniklá zbouráním Bílého lva hned vedle Veliše. K demolici ruiny došlo na konci roku 2014. „Ještě letos se začne stavět,“ uvedl předseda představenstva VHS Bohemia Libor Havlík.

Podrobnosti prozradit nechtěl, takže není jasné, nakolik se změní původní záměr. V případě Lva se naposledy mluvilo o projektu podnikatelského inkubátoru s kancelářemi, restaurací či zasedací místností a terasou.

Pivovary v Olomouckém kraji si zatím letošní prodeje pochvalují

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Pivovary v Olomouckém kraji letos zatím hlásí stejný nebo i vyšší prodej piva než v loňském roce, který byl z pohledu tuzemské produkce piva úspěšný. Spotřebě piva letos pomohly inovace a také příznivé počasí, shodují se ředitelé pivovarů v Přerově, Litovli a Hanušovicích.

Více než šestiprocentní nárůst prodeje měl za prvních šest letošních měsíců Pivovar Litovel. V prvním pololetí prodal 86.300 hektolitrů piva, meziročně o 5100 hektolitrů více. "K tomuto příznivému vývoji přispěl nový design našich lahví i přepravek, které jsou aktuálně moderní a lehčí. Ale i to, že lidé stále častěji kupují regionální výrobky s tradicí, ke kterým litovelské pivo patří. Konzumaci piva navíc nahrávalo i počasí," řekl ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček.

Vyšší prodej má také Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku. Za prvních pět měsíců letošního roku prodal 125.489 hektolitrů piva, meziročně o pět procent více. "Teplé počasí zaplnilo zahrádky a provozovatelé restaurací ve výletních místech prodávají až několikanásobně piva více," řekla mluvčí Pivovar Holba Hana Matulová.

Holba, Litovel, Zubr aspol.
Prodej Pivovaru Holba vzrostl i v červnu. V závěru šestého měsíce pivovar denně prodal přes 2000 hektolitrů piva, což je více než dvojnásobek ročního průměru. Majitelé restaurací si totiž vytvářeli zásoby na zahájení hlavní sezony. "Podařilo se navýšit prodeje nejen Holby stáčené do sudů, ale i lahví a plechovek," podotkla Matulová.

Zhruba stejný prodej piva jako loni má zatím Pivovar Zubr z Přerova, který za celý rok 2015 zvýšil výstav o šest procent z 240.000 hektolitrů v roce 2014 na 255.000 hektolitrů. Loňská produkce přerovského pivovaru tak byla nejvyšší za posledních několik let, vzrostl i prodej sudového piva.

"Letos bychom chtěli na tento pozitivní trend navázat a udržet minimálně stejný výstav piva. Čísla za první pololetí ukazují, že jsou to reálné cíle, jelikož výstav piva je v meziročním srovnání zhruba srovnatelný. Spotřeba piva je do velké míry závislá na počasí. Letos jsme zatím zhruba v polovině hlavní pivní sezony, která se z tohoto hlediska vyvíjí poměrně pozitivně," uvedl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovicích patří do pivovarnické skupiny PMS Přerov
Jejich celkový roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva hlavně na Moravě a ve východních Čechách.

Tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíce piva v historii, produkce dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu ale klesla o litr na 143 litrů.

V Berlíně začal pivní festival. Nabízí 2 400 druhů piv od 344 výrobců

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením dvou pivních sudů začal po poledni v Berlíně rozsáhlý pivní festival, během něhož mohou návštěvníci vybírat z více než 2 400 druhů piv. Již krátce po otevření festivalu piva z celého světa degustovaly stovky lidí. Celkem jich pořadatelé ode dneška do neděle očekávají na 800 tisíc.

Prostranství podél východoberlínské třídy Karl-Marx-Allee se díky festivalu na víkend proměnilo v nejdelší pivní zahradu světa posetou stánky a lavičkami k posezení. Na 2,2 kilometru návštěvníkům nabízí různorodá piva 344 pivovarů z 87 zemí světa. Pivo z Česka představuje na 25 pivovarů.

Už kolem poledne se i přes nepříliš příznivé počasí nechávaly pivem u stánků obsloužit stovky lidí, kterých rychle přibývalo. Vedle zlatavého moku mají návštěvníci jubilejního 20. ročníku festivalu, jehož začátek se nesl v uvolněné atmosféře, možnost ochutnat také řadu typicky německých pochutin, včetně tradičních klobás, uzenin nebo preclíků.

Na průběh festivalu, kde návštěvníkům na 19 pódiích bude od odpoledne hrát živá hudba, dohlíží vedle pořadatelů i policie. Její přítomnost na místě ale nebyla na první pohled navzdory útokům v Německu z poslední doby příliš patrná.

Tak jako každý rok je festival zaměřen na určité téma. Zatímco v roce 2008 byl festival věnovaný České republice a českému pivu, letos se soustředí na 500. výročí bavorského nařízení, které stanovilo, že se na výrobu piva směl užívat jen chmel, ječmen, slad a voda. Při této příležitosti mohou návštěvníci ochutnat i dvojici piv podle receptur starých několik století.

Vstup na festival, jehož brány se zavřou v neděli ve 22 hodin, je bezplatný. Návštěvníkům nejsou k dispozici piva jen v půllitrech, ale také v degustačním množství. „Za 3,5 eura (95 korun) si můžete koupit degustační džbánek, který lze využívat i v dalších letech. Za dvě deci piva, kterých tak můžete ochutnat celou řadu, pak dáte vždy dvě eura (54 korun),“ řekl mluvčí festivalu Frank-Peter Bürger. Ze 344 pivovarů se jich do degustační akce zapojilo asi 70 procent.

V Karviné ožila pivovarnická sláva z časů rodu Laryšů

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKarvinský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Panství hrabat Laryšů (později Larisch a Larisch-Mönnich), které je přímo spjato s dějinami Karvinska, bylo bohaté nejen díky těžbě černého uhlí, jehož objevení se datuje do druhé poloviny 18. století. Už o dobrých dvě stě let dříve byla totiž podle archivních pramenů známá činnost panského pivovaru, jehož produkce údajně dosahovala až 850 hektolitrů za rok.

Spotřeba se pochopitelně razantně zvedla díky rozmachu hornictví, a tak od roku 1860 začal fungovat pivovar nový, který patřil k nejmodernějším své doby a expandoval až na 120 000 hektolitrů za rok. To už se svět ovšem chystal na první strašlivou válku, která roztočila kola dějin závratným stylem.

Sláva pivovarnictví z časů hraběcího rodu nakonec musela ustoupit těžbě. Pivovar byl v letech 1952 až 1954 zbourán a prostor, na kterém stával, se dnes nachází pod hladinou odkalovací nádrže dolu Darkov…

Tři roky už se zase chodí na „Larische“…
Tradice ožila příznačně v karvinské restauraci Ovečka, která v městské části Ráj stojí od roku 1901. Jmenuje se tak prý pro to, že hospodský svolával kolemjdoucí horníky slovy „Pojďte, vy moje ovečky!“. Dnes je sice jiná doba, ale přesto hosty láká dovnitř jeden silný hlas. Patří pivu z restauračního pivovaru, který vznikl v září roku 2013.

„Vaříme pivo, pro které jsme si půjčili jméno hraběcího rodu, ale s éčkem na konci, takže se jmenuje Larische. V nabídce máme standardně jedenáctku, dvanáctku a třináctku polotmavou,“ uvádí nás do dění provozní Janina Rigová.

Na její slova navazuje sládek Jan Piskoř, který nám blíže představí chuťové vlastnosti karvinského piva. „Respektuju správnou hořkost, což je vlastnost, která způsobuje chuť na další pivo. Chmelíme dvěma druhy chmele, sládek dává základ a žatecký poloraný červeňák dodává zase vůni a příjemnou hořkost. Taková chuť musí být,“ popisuje sládek.

Asi nepřekvapí, že většinu spotřeby u nich představuje jedenáctka, tedy světlý ležák plzeňského typu. Další piva jsou v oblibě podle toho, jak velká je zrovna zvědavost ochutnávat něco nového.

„Z dalších piv logicky převažuje spotřeba dvanáctky a třináctky, ale lidská zvědavost je obrovský motor. Každý má tendenci zkusit pivo, které je nově v nabídce. Ať už je to medové, citronové nebo borůvkové,“ říká sládek, který považuje za přirozené, že si lidé dnes chtějí vybírat z celé škály piv. Doba jednoho piva je nenávratně pryč.

Pivovárky jsou lákadlo, třeba pro turisty (nejen) z Polska…
Štamgast zvyklý na to „svoje“ sice kolikrát remcá, ale piva vyráběná řemeslně bez průmyslových úprav jsou chtě nechtě fenomén, který rozhýbal pivní kulturu a dokonce i turistický ruch. Potvrdit to mohou i v Karviné.

„Jezdí k nám hodně hostů z Polska. Dá se říct, že to mají jako atrakci. Ale jsou to i turisté, co jezdí po celé republice. Zajímají se o pivovárky. Je to pro ně lákadlo,“ doplňuje provozní pivovaru, ve kterém se snaží pivní chutě vnést i do jídelníčku.

Z procesu vaření piva využívají mláto, z kterého dělají třeba domácí housky na hamburgery. „Kromě toho jsou to i lívanečky s přidaným mlátem, pivovarský gulášek nebo salát s pivním dresinkem. Je to oživení jídelníčku, které si lidi chválí,“ upozorňuje Rigová na pivní speciality.

Sládek ctí naše pivo
Na závěr jsme se ještě znova dali do řeči s panem sládkem, který strávil v mládí studiem piva deset roků, od učňáku až po Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Díky bohatým zkušenostem tvrdí, že nejvíce mu daly první roky v učení.

Nasál ještě tradice staré školy, což je možná hlavní důvod, proč jej příliš neoslovují třeba trendy svrchně kvašených piv ze zahraničí. „Abych přiznal, nechci experimentovat s tím, co je ve světě. Budu vždy ctít pivo českého typu. Pořád jsou kolem něj věci, které jsou neznámé, a vlastnosti, které nejsou prozkoumané,“ loučí se s námi jeden z našich průvodců s tím, že i v klasice je pořád co objevovat.

Zaplaťpánbůh, nebo ještě lépe „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou…

Karvinský pivovar
Místo: Restaurace Ovečka, Karviná – Ráj (Polská 117/8)
Druhy piv: Larische světlý ležák 11°, Larische světlý ležák 12°, Larische polotmavý speciál 13° a další speciály dle sezónní nabídky
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do sudů a také do pet lahví
Výstav: odhadem asi 500 hektolitrů za rok

Ostravar otevřel svojí značkovou restauraci

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing&MediaAutor:Martin ŠtěrbaOstravar

Pivovar Ostravar, který na jaře ohlásil investici do nové sítě značkových hospod, otevřel první z nich. Nese název Ostravarna.

Nový typ hospod svým návštěvníkům nabídne atmosféru Ostravy, tankový Ostravar i cenově dostupnou gastronomii. Pilotní Ostravarna se nachází v ostravské Jubilejní kolonii v nejlidnatější části Ostrava-Jih.

"Výhodou tankového piva je především jeho kvalita a čerstvost. Ostravar se do Ostravarny přiváží z nedalekého pivovaru filtrovaný a nepasterizovaný. S nadsázkou se dá říct, že pivo chutná jako byste jej konzumovali přímo ve sklepích pivovaru, jen je díky filtraci jiskrnější," vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter. Pivní tanky jsou v Ostravarně umístěny přímo v restauraci a návštěvníci je budou mít pořád na očích.

První Ostravarna je součástí celorepublikové sítě hospod, které mají prostřednictvím programu "Sportovní kino“ zakoupena práva na vysílání všech zápasů fotbalové Ligy mistrů i na nejlepší utkání nejvyšší české fotbalové soutěže.

Pivní republika. V Česku rostou nové minipivovary, uživit by se jich mohlo až tisíc

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom.czAutor:Jan Němec

● Od loňska v Česku přibyla další padesátka minipivovarů.
● Vzestup ale stále není u konce - další vznikají i v těchto dnech.
● Týdeník Ekonom přináší příběhy desítky zajímavých minipivovarů z řad nováčků i zavedených firem.

Opakuje se to každý rok. V Česku vznikne několik desítek nových minipivovarů a lidé z oboru diskutují o tom, zda už se český vzestup zájmu o vaření piva v malém dostal ke svému stropu. Potvrdí, že podobně divoký růst se už nebude opakovat − a pak za další rok vznikne několik desítek dalších nových minipivovarů…

Celkem je v Česku k dnešnímu dni podle údajů "pivních" serverů a odhadů odborníků z branže téměř 350 podniků, kde se ročně uvaří do 10 tisíc hektolitrů piva. Právě tento výstav je horní hranicí, do níž se výroba musí vejít, aby mohl minipivovar platit nejnižší spotřební daň. Když týdeník Ekonom připravoval letní speciál o drobných "vařičích" piva před rokem, byl jejich počet 310 až 330. Což byl mimochodem jeden z původních odhadů maximálního počtu rentabilních minipivovarů, který nemělo být možné v Česku překonat.

S počtem varen stoupá i objem piva, které se v nich vyrobí. V ro­ce 2014 podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven minipivovary uvařily celkem přibližně 180 tisíc hektolitrů piva, loni to bylo už 250 tisíc hektolitrů. O úspěchu svědčí i rostoucí průměrný výstav, který se zvýšil od roku 2014 do loňska ze 750 na 880 hekto­litrů piva.

Golfový pivovar na kraji Prahy s unikátní vlastnickou a organizační strukturou

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom.czAutor:Filip SýkoraHostivar

● Pivovar Hostivar je příkladem úspěšného minipivovaru, který se specializuje na místní klientelu.
● S partou svých známých jej v pražské Hostivaři založil developer Martin Kulík.
● Pivovar funguje čtvrtým rokem a pivo dodává pouze do své restaurace. I proto plánuje další expanzi.

Původně to tu mělo vypadat mnohem skromněji," tvrdí Martin Lexa, ředitel pivovaru Hostivar. Sedíme s ním v restauraci, která otevřela před necelou hodinou, a prostor se rychle plní hosty. Štamgasti se míjejí se zaměstnanci nedalekých firem, kteří sem chodí na oběd. Moderní interiér obložený dřevem vede do zahrady a zalévá prostor světlem. Místní svrchně kvašená třináctka chutná plně a hořce.

Restaurace i pivovar vyrostly v pražské Hostivaři doslova na zelené louce a dnes si získávají nové příznivce již čtvrtým rokem. V pivovaru se za celý rok uvaří dva tisíce hektolitrů, tedy 400 tisíc velkých piv, a společnost plánuje další expanzi.

Pivovar Lobeč: Chtěli koupit faru na venkově, ale koupili pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom.czAutor:Petr KorbelLobeč

● Manželé Prouzovi hledali místo, kde by mohli bydlet, ale nakonec si koupili historický pivovar.
● Památku, kterou v 90. letech postihla totální devastace, citlivě rekonstruovali.
● Před rokem se do Lobče vrátila výroba piva, lidé tam jezdí na prohlídky, v plánu je možnost ubytování pro turisty.

Před devíti lety to byla ruina, dnes budova ve středu obce Lobeč na Kokořínsku opět slouží původnímu účelu. "Není to ale obyčejný pivovar, nýbrž příběh," zdůrazňuje architekt Pavel Prouza, spolumajitel.

S manželkou Janou mají firmu Riofrio Architects, jež navrhovala především obytné domy. Jednou se vydali strávit romantický víkend na Kokořínsko. Ubytovali se na zámku v Lobči, který slouží jako penzion. Ráno stáli u okna, dívali se do údolí a říkali si, co to tam vidí za zajímavou stavbu. Neměla okna, neměla dveře, ale architektům bylo jasné, že jde o mimořádnou budovu. Chtěli si přitom koupit a rekonstruovat nějaký starý dům na venkově, třeba faru. A tento někdejší pivovar byl zrovna na prodej.

Pivovarský dvůr Zvíkov: Dodáváme jen tam, kde se o pivo dobře postarají

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom.czAutor:Marcela HonsováZvíkov

● Josef Valenta a Michal Voldřich patří mezi průkopníky malých pivovarů v Česku.
● V průběhu roku vystřídají kolem 20 druhů piv, světlá i tmavá, deseti až šestadvacetistupňová, svrchně i spodně kvašená.
● Mok teče z kolena, ne z pípy, tvrdí zakladatelé pivovaru ze Zvíkovského Podhradí.

Tak jako na pivo se chodí v partě, minimálně ve dvou, tak také Pivovarský dvůr Zvíkov má dva zakladatele a majitele. Josef Valenta, absolvent pražské VŠE, obor zahraniční obchod, a Michal Voldřich, odborník na kvasnou chemii z VŠCHT, tvoří ideální pár na pivovarnický byznys. Oba přiznávají, že jejich rozdílné profesní zaměření a vzájemné propojení jim velmi pomohly. V roce 1992 patřili vlastně mezi průkopníky malých pivovarů v Česku a v současné době zase patří mezi kritiky masového rozvoje tohoto podnikání.

"Vadí mi, že spousta těch malých není z oboru, neznají problematiku piva a také zbytečně pomlouvají velké pivovary, jako třeba Plzeňský Prazdroj, které z Česka udělaly pivařskou velmoc," míní Voldřich. On i jeho společník se shodují v tom, že nemají důvod se vyhraňovat vůči velkým pivovarům, ale kritizují ty malé, které vaří špatné pivo, a vlastně tak ohrožují celou koncepci a existenci minipivovarů. Oni sami začínali ve Zvíkovském Podhradí výstavbou restaurace s pivovarem. V současné době už v areálu, který leží strategicky na konci vesnice hned podél příjezdové komunikace na hrad Zvíkov, mají komplex nabízející stravování, ubytování, wellness služby a také třeba produkty z vlastní masny a pekárny. "Celý komplex je založený na tom, že dovnitř vstupují suroviny, tady se maximalizuje přidaná hodnota − a ta je naše," vysvětluje Valenta.

Frankies: Ušli jsme velký kus cesty. Stále jsme ale na začátku

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom.czAutor:Jan NěmecFrankies

● Břeclavský pivovar založili nadšenci, kterým už domácí vaření nestačilo.
● Pivovar se kvůli rostoucí poptávce rozšiřoval až na dnešní výstav 1000 hektolitrů.
● Velký zájem je o dvanáctistupňový ležák, který představuje zhruba polovinu výroby.

Pivovar Frankies leží skoro v centru Břeclavi, zastrčený ve dvoře mezi pekařstvím a dalšími obchody. Uvnitř panuje ve středu dopoledne čirý ruch: plní se sudy, vaří pivo, dveře si podávají zákazníci, kteří na rudlech odvážejí sudy piva i bedny s lahvemi. Majitel Štěpán Přikryl nabízí pivo přímo z tanku a při tom vypráví o plánech na vybudování malého posezení a prodejny v přední části pronajaté místnosti s vysokými stropy.

"Vaříme už dva roky a ušli jsme za tu dobu velký kus cesty. Stále si ale připadáme, že jsme na začátku," popisuje neustálý vývoj, jímž jeho pivovar prochází. Pořád je prý co zlepšovat, přikupovat a vyvíjet.

Je až neuvěřitelné, že chod pivovaru s maximálním výstavem 1000 hektolitrů ročně zvládají pouze dva lidé − vedle majitele Štěpána Přikryla, který čím dál více času musí věnovat "úředničině", tu na plný úvazek pracuje už jen sládek Adam Jonáš. A občas vypomáhají brigádníci. Pozoruhodná je i další skutečnost: ani jeden z nich nemá vzdělání v oboru. Například majitel je původně vystudovaný žurnalista. Jak se tedy dostali k vaření piva?

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330