Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Českým ležákem roku je Radegast s Ryze Hořkou 12°

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKRadegast

První místo v hlavní kategorii světlých ležáků degustační soutěže České pivo letos získal Radegast se svou Ryze Hořkou 12°. Druhé místo patří Královskému pivu Litovel Premium z moravského pivovaru Litovel. Bronzovou příčku obsadil Staropramen Ležák z pražského smíchovského pivovaru. Výsledky 16. ročníku soutěže, ve které v pěti kategoriích soutěžilo 58 vzorků piv, vyhlásili v úterý organizátoři v Národním domě na Vinohradech v Praze na Svatováclavské slavnosti českého piva. Počet piv přihlášených do soutěže letos klesl skoro o pětinu.

V kategorii světlých výčepních piv uspělo Královské pivo Litovel Moravan, následované pivy Zubr Gold a Zubr Classic. Mezi stále populárnějšími jedenáctistupňovými pivy byl jako nejlepší ohodnocen Zubr Grand, následovaný Braníkem 11 a Kvasnicovou jedenáctkou od pivovaru Bernard. Mezi nealkoholickými pivy patří první místo pivu Birell Světlý, umístil se také Birell Polotmavý a Bakalář nealkoholický za studena chmelený z Rakovníku.

Soutěž vyhlašuje svaz pivovarů
Nejlepším tmavým pivem porota určila stejně jako loni a předloni pivo Litovel Dark, na první příčce se též umístil Bernard Černý ležák s jemnými kvasnicemi. Na druhé pozici skončilo pivo Černovar Černé z Tradičního pivovaru v Rakovníku, na třetím místě loňský spoluvítěz kategorie Postřižinské tmavé z nymburského pivovaru.

Degustační soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven, odborným garantem je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Zatímco předloni mohli do soutěže přihlašovat své produkty tuzemské pivovary, které měly roční výstav nad 10 tisíc hektolitrů, loni povinná výroba pro přihlašovatele klesla na polovinu. Tam zůstala i letos.

V síni slávy je odborník na pěstování chmele
Během ceremoniálu byli uvedeni do Síně slávy českého pivovarství emeritní sládek Plzeňského Prazdroje Pavel Průcha a Jiří Špringl ze společnosti Chmel Polepská blata. Průcha pracoval na prazdrojské varně již v roce 1970, následně byl i hlavním sládkem Prazdroje. Špringl je odborníkem na pěstování chmele – poloraného žateckého červeňáku.

Cena českého sládka Františka Ondřeje Poupěte byla udělena emeritnímu sládkovi a předsedovi představenstva litovelského pivovaru Miroslavu Koutkovi.

Sládkem se stal už ve 25 letech
„Začínal jsem v něm od píky. Třináct let jsem zastával funkci sládka. V roce 1992 jsem byl jmenován do funkce výkonného ředitele, kterou jsem vykonával skoro 19 let," uvedl Koutek.

Sládkem se stal v 25 letech, nejmladším v tehdejším Československu. Koutek se také zasadil o znovuotevření učňovského oboru pivovarník – sladovník na Střední odborné školy v Litovli, před revolucí také inicioval vybudování první historické muzeální expozice pivovarnictví na Moravě.

Pekárna na Kvildě

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Kudy z nudyKvilda

Pokud se chystáte na Kvildsko, neměli byste opomenout návštěvu této vyhlášené pekárny, která se stala legendou daleko za hranicí Šumavy.

Obec Kvilda, známé východisko turistických tras, ležící v srdci šumavských lesů a plání je nejvýše položenou obcí České republiky (1065 m.n.m.). Najdete ji na soutoku Teplé Vltavy a Kvildského potoka uprostřed národního parku Šumava.

Jedním z nejoblíbenějších míst turistů i místních se stala pekárna, která leží na konci obce směrem na Horskou Kvildu. V útulné pekárně, která si sama peče netradiční pečivo, je pořád plno. Na výběr jsou tu borůvkové frgály, koblihy a nejrůznější koláčky s nugátovou, malinovou ale třeba také pomerančovou náplní, polévané čokoládou.

Specialitou podniku je však povidloň – skvělý dezert z odpalovaného těsta, pomazaný povidly s pořádnou čepicí tvarohu, jogurtu a zakysané smetany. Nabídku čerstvého pečiva doplňuje tradiční domácí chléb nebo pivní rohlíky. Neuvěřitelný výběr zdejších laskomin obohacují ještě nejrůznější druhy dortů a pohárů. K dokonalému občerstvení přispívá také výborná káva, nebo dobře vychlazené pivo.

Minipivovar v pekárně
Nejen pečivem živ je člověk - na Kvildě to vědí a proto zde k radosti návštěvníků Šumavy i místních obyvatel zřídili Minipivovar Kvilda. V nabídce piva najdete 8° světlé Osmerák, 10° světlé Kvildské výčepní a 12° světlý Dvanácterák. Příležitostně se vaří Divočák 13° polotmavé, 14° polotmavé pivo Galapetr, Waldschmidt i Weißbier a 16° polotmavé Rankl Sepp.

Ubytování
Penzion u pekárny byl dokončen v roce 2010. Ubytování poskytuje celkem 24 lůžek v šesti pokojích zařízených v secesním stylu. Celá budova je nekuřácká. Pokoje jsou vybaveny kompletním hygienickým zázemím, nechybí ani TV + satelit a radio. Pobyt se čtyřnohými miláčky je možný (nutno mít vlastní pelíšek, zákaz ponechání samotného zvířete na pokoji).

Vinohradský pivovar byl obnoven útulnou restaurací

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:DesignMagazin.czAutor:Ondřej KrynekVinohradský

Na pražských Vinohradech byl vloni otevřen Vinohradský pivovar, jehož historie sahá až do roku 1893. Architektonické studio OV-A dřívější vyhořelý pivovar v místě původní spilky přestavěli na malebnou restauraci s výčepem, která láká nejen na příjemné posezení, ale také na vlastní pivo.

“Pivovar byl založen roku 1893, kdy Královské Vinohrady ještě nepatřily k Praze, ovšem dřívější usedlosti již rychle nahrazovaly městské bloky a Vinohrady byly jedním z největších českých měst. Byla to impozantní budova v dobovém industriálním slohu, s velkou přiléhající zahradou. Stavba šla pěkně od ruky, první pivo bylo vystaveno už roku 1894. Do sladoven se vešlo 600 vagonů sladu. Vařila se klasická česká piva, včetně Velkopražské 12 a černého ležáku,” uvádí k historii pivovaru skupina přátel, kterým se otevřením Vinohradského pivovaru splnil velký sen o lahodném ležáku vlastní výroby z kvalitních českých sladů a chmelů.

“Obnovený malý pivovar se nachází ve sklepních prostorách spilky bývalého pivovaru. Návrh posiluje sochařské kvality klenutých valených stropů a masivních stěn. Nově proražené oválné otvory spojují pivnici s výrobní částí pivovaru a zdůrazňují masivní zděnou podstatu prostoru. Akcentují jednotlivé varné provozy: varnu, scezovací káď, spilku a ležácký sklep. Světlý neutrální interiér dává vyniknout barvě piva ve sklenici, keramikou obložené výčepní pulty navazují na pivovarskou tradici,” uvádí architekti ze studia OV-A, kteří konverzi na restauraci s výčepem provedli.

Vinohradský pivovar je rozdělen na dvě části. Polovina slouží k vaření, kvašení a zrání piva. Druhá polovina nabízí posezení v restauraci se dvěma výčepy a to buď na úrovni sníženého přízemí nebo pak v prvním podzemním podlaží. Podzemní sál by majitelé chtěli proměnit v živelný kulturní prostor. Zajímavý je právě onen průhled do druhé části do zákulisí na výrobu piva.

Po pivu jsou lidi společenštější, ženy pak ztrácejí sexuální zábrany, potvrdili vědci

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Aktuálně.cz

Švýcarští vědci potvrdili starou známou pravdu, že lidé jsou po konzumaci piva otevřenější, společenštější a ztrácejí sexuální zábrany, zejména ženy. Studie rovněž odhalila, že existují tzv. pivní brýle, kdy se po vypití piva stává jinak nepřitažlivá osoba velmi žádoucí.

Lidé jsou po vypití piva otevřenější, společenštější a ztrácejí sexuální zábrany, potvrdili švýcarští vědci ve své nejnovější studii.

Výzkumníci z Basileje odhalili, že po konzumaci piva je pro lidi daleko příjemnější a jednodušší sledovat explicitní sexuální obrázky, které jim vědci v rámci experimentu promítli. Nejvíce se ztráta zábran projevovala u žen. Píše o tom web deníku The Guardian.

Dalším ne zcela překvapivým efektem konzumace alkoholu je podle studie, které se zúčastnil pečlivě vybraný vzorek 60 lidí, větší společenskost a družnost. Po vypití půllitru piva byli účastníci výzkumu nakloněnější k družení a pozitivněji reagovali na úsměvy.

Kromě toho vědci prokázali také pravdivost slangového termínu známého jako “pivní brýle” (anglicky: beer goggles), kdy se jindy nepřitažlivá osoba stává díky alkoholu žádoucí.

"Ačkoliv mnoho lidí pije pivo a má s ním spoustu zkušeností, existuje překvapivě málo vědeckých studií o jeho sociálních a emočních účincích," vysvětlil důležitost studie profesor Matthias Liechti.

Dalším ze závěrů je, že pivo má větší vliv na ženy. "Rozdíly výsledků u obou pohlaví si vysvětlujeme buďto rozdílnou koncentrací alkoholu v krvi u mužů a žen při vypití stejného množství, odlišnou tolerancí na alkohol, nebo sociokulturními faktory," dodal profesor Wim van den Brink.

Oslavte české pivo speciálním ležákem z limitované edice

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Studenta.czAutor:Kristýna Dolejšová

Národ milovníků piva v sobě opravdu nezapřeme. Pivo popíjíme téměř ke každému jídlu, po náročné túře se celí třeseme na jedno vychlazené, bez piva se neobejdeme ani při sledování sportu a po škole nebo práci si také na ,,jedno" často skočíme. Před pár lety vznikla akce, která náš oblíbený mok řádně oslavuje a všechny pivaře jistě potěší, že její další ročník vypukne už brzy. A jak jinak nejlépe oslavit Dny českého piva než právě českým pivem? Pivovar Staropramen si pro vás pro tuto příležitost připravil výjimečný pivní zážitek!

Dny od 23. září do 1. října 2016 si pořádně vyznačte v diáři, kalendáři nebo kdekoliv, kam si zapisujete akce, na kterých nesmíte chybět. Tento týden bude totiž patřit dobrému jídlu, hospodám a jejich tradici, ale hlavně vynikajícímu českému pivu, na které můžeme být právem pyšní. Dny českého piva pořádá Český svaz pivovarů a sladoven od roku 2013. Už čtvrtým rokem tak posilují hrdost k našemu národnímu nápoji, podporují konzumaci čepovaného piva a připomínají českou pivovarnickou tradici.

Každý rok se do pivních oslav zapojuje také pivovar Staropramen, který si pro vás přichystal opravdovou specialitu. Během letošního svátku piva budete mít jedinečnou možnost ochutnat limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované 12 ze žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. ,,Extra chmelená nepasterizovaná dvanáctka je připravena z chmele typického pro prémiové značky. Jde o žatecký poloraný červeňák z oblasti, která je pro pěstování chmele nejvhodnější na světě. Prestižní mikroregion Údolí Zlatého potoka leží ve srážkovém stínu Krušných hor a půda zde obsahuje větší obsah železa. Díky tomu pak pivo získá velmi jemné aroma a hořkost. Pro Staropramen je typické čtyřnásobné chmelení. Při vzniku speciálního ležáku jsme ale použili pětinásobné chmelení,“ vysvětluje Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Popis limitované edice Extra chmelené 12 zní opravdu skvěle, ale věřte, že ještě lépe chutná, o čemž se budete moci sami přesvědčit v 700 vybraných hospodách a restauracích po celé České republice. V několika pražských hospodách se navíc bude 23. září konat slavnostní naražení sudů se svátečním ležákem.
Pokud chcete oslavit pivní svátek opravdu se vším všudy, můžete vyrazit přímo na místo, kde se pivo vaří a kam byste se běžně nedostali. V sobotu 24. září v 11. hodin se pivním nadšencům otevře pivovar Staropramen na pražském Smíchově. Návštěvníci budou moci degustovat všechny druhy piv značky Staropramen včetně limitované Extra chmelené nepasterizované 12, budou se moci zapojit do různých soutěží, absolvovat pivovarskou školu nebo se podívat do prostor pivovaru, které jsou veřejnosti normálně nepřístupné. Chybět nebude ani hudební program a skvělé jídlo. V ceně padesátikorunového vstupného je i degustační sklenice.

Vyrazte s kamarády na ,,jedno" a oslavte tak Dny českého piva, jak se patří. Nejen, že si na chvíli odpočinete od starostí spojených se školou a prací, ale po ochutnání limitované edice Extra chmelené nepasterizované dvanáctky dopřejete svým chuťovým zážitek, na který jen tak nezapomenou!

„Jedno pivo“ činí člověka společenštějším, doložili vědci

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník Referendum

Skupina švýcarských výzkumníků dokázala svým experimentem platnost obecné zkušenosti. „Jedno pivo“ zvyšuje u zdravého člověka sociální a emocionální citlivost. Posiluje též odhodlání trávit čas ve společnosti.

Zcela převratný objev to není, zato ale teď vědecky podložená skutečnost: vypití sklenice piva činí člověka společenštějším, a to hned v několika ohledech. Vědeckou metodou to potvrdil tým švýcarských výzkumníků z Univerzitní nemocnice v Basileji. Výzkumníci rozdělili náhodným výběrem smíšenou skupinu šedesáti zdravých lidí na dva týmy, z nichž jeden konzumoval normální pivo, zatímco druhý nealkoholické. Příslušníci obou týmů pak podstupovali různé testy.

U týmu konzumujícího normální pivo přitom signifikantně více stoupla touha pobývat s ostatními v přátelské, družné a otevřené atmosféře. Jeho členové také lépe reagovali na projevy radosti v tvářích svých společníků a vykazovali vyšší emocionální citlivost.

„Tato zajímavá studie potvrzuje obecnou zkušenost, že pivo funguje jako sociální lubrikant a při přeměřené konzumaci činí lidi spokojenějšími, společenštějšími a smělejšími při navazování sexuálních kontaktů,“ uvedl k výzkumu profesor Wim van den Brink z European College of Neuropsychopharmacology (ECNP) pro BBC.

Kompletní závěry studie mají být publikovány v nejbližším čísle odborného časopisu Psychopharmacology. Budou též prezentovány na kongresu ECNP, který probíhá tento týden ve Vídni.

Britská veřejnoprávní stanice připojila ke zprávě o výzkumu ještě odkaz na aktuální zdravotní doporučení britského ministerstva zdravotnictví, přehodnoceného na základě posledních poznatků o příčinách rakoviny: zdravý dospělý člověk by měl ideálně konzumovat čtrnáct jednotek alkoholu týdně, tedy například šest dvanáctistupňových piv, dvě láhve lehčího vína nebo čtrnáct půldeci tvrdého alkoholu.

Mnichovský Oktoberfest: Co jste možná nevěděli o největší pivní slavnosti

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:100+1Autor:Martin Reichman

Ačkoliv by se mohlo zdát, že je Oktoberfest moderní záležitostí, jeho historie je více než dvě stě let stará! Svou premiéru měl v Mnichově, kde se koná dodnes, již 12. října 1810. Tento největší pivní festival začal psát svůj příběh u příležitosti svatby Ludvíka Bavorského s Terezou Sasko-Hildeburgskou. Dvůr tehdy pozval celé město na oslavu a položil tak základ oblíbené podzimní tradici. V dalších letech se slavnost opakovala, a přestože ve svém názvu nese měsíc říjen, kvůli lepšímu počasí byla postupně posunuta na září. Konec je ovšem vždy o prvním říjnovém víkendu.

Přestože si dnes nese přívlastek „pivní“ nebylo tomu tak vždy. V dávných dobách vlastně vůbec nesouvisel s pivem a vrcholem byly koňské dostihy.

Za šestnáct dní trvání festivalu se vypije kolem 8 milionů litrů piva, a to ne jen tak ledajakého, pro Oktoberfest se vyrábí speciální várka piva, která je dílem nejlepších mnichovských pivovarů a k této příležitosti je pivo asi o 1,3 % silnější.

Na Oktoberfestu nevydělávají pouze pivovary a není výhradně pro dospělé. Festival má i svou dětskou část, které je plná adrenalinových atrakcí a divokých tobogánů. Přece jen ale existují lidé, pro které je slavnost zapovězena – možná vás ale překvapí, že touto nežádoucí skupinou jsou lidé, kteří mají problémy s alkoholem.

Česká piva mají stejnou pověst jako německá auta, říká šéf Staropramenu

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Filip HoráčekStaropramen

Staropramen chce více pomáhat hospodám, kterým dlouhodobě slábnout tržby z piva. Speciály bude vyrábět speciálně pro ně, v obchodech si je lidé nekoupí. V hospodách chce také dvojka na trhu více protlačit čepovaný Braník. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl ředitel Petr Kovařík.

Jako sládek prošel Kovařík všemi třemi pivovary, které pod Pivovary Staropramen patří či patřily. Do Česka se vrátil letos v polovině roku z postu šéfa maďarského pivovaru.

Je velký rozdíl řídit pivovar v Maďarsku a v Česku?
Z pohledu řízení firmy tam rozdíl není. Liší se postavení piva ve společnosti. V Maďarsku pochopitelně není taková pivní kultura jako u nás, je to země pyšná hlavně na svá vína, spotřeba piva na hlavu je tam poloviční. V Maďarsku jsem si uvědomil, jak dobře je české pivo v zahraničí vnímáno a jaký potenciál má. Pobyt tam zvýšil moji hrdost na české pivovarnictví. Je to odvětví, ve kterém jsme celosvětově na špici - česká piva jsou v zahraničí vnímána jako francouzská vína či německá auta. Jako ta nejlepší. Proto věřím, že se nám podaří export a licenční výrobu Staropramenu v zahraničí navýšit, už dnes tvoří více než polovinu celkových prodejů značky.

Jedním z vašich hlavních odbytišť je Velká Británie, nemáte obavy, co bude následovat po brexitu?
Zatím víme o jediném dopadu, kvůli poklesu kurzu libry nám export podražil. Nečekám ale zásadní vlivy. Ve Velké Británii rosteme, máme marketing a distribuci více pod kontrolou. Doposud jsme tam prodávali produkci Staropramenu přes distribučního partnera pivovar Carlsberg, teď už ho má na starosti naše mateřská společnost Molson Coors. Myslím, že velký potenciál máme i na dalších trzích. Chceme být v zahraničí ještě úspěšnější.

Český trh je na druhou stranu nasycený, spotřeba piva spíše dlouhodobě klesá, do toho přichází ještě spousta nových minipivovarů. Je tu nějaká cesta, jak růst, zvláště když se říká, jak je český zákazník konzervativní?
Myslím, že už neplatí, že jsou Češi konzervativní. Vidíme to na našich pivech a nápojích. Když jsme například před lety začínali s pivními mixy, neodhadli jsme, jak moc budou prodejně úspěšné. Po velkých nárůstech přišlo sice oslabení, ale právě teď jsou prodeje na úrovni, kterou jsme původně očekávali. Ukázalo se, že Češi už rádi zkoušejí a my můžeme dál přinášet novinky.

Jak se to projeví ve vaší nabídce?
Chceme jít cestou více speciálů, přinášet pivo s novým příběhem. Začali jsme vařit limitované edice, které jsou většinou dostupné jen pro hospody, ať lidé mohou ochutnávat tam. Je to cesta, jak je podpořit, mohou nabízet něco exkluzivního, co si člověk v obchodě nekoupí. Hodně se dá také ještě pracovat na technologiích čepování piva - investovali jsme například do zařízení, díky kterému je konstantní teplota piva od sudu až k pípě, máme zchlazovací kamiony pro velké festivaly... Přes všechny inovace však platí, že klasický ležák a desítka zůstávají dominantní.

Jak se zatím vyvíjí letošní rok?
Co se celkového pivního trhu týká, tak první čtvrtletí dopadlo dobře, velmi příjemně nás překvapilo, že rostl i odbyt sudového piva. Druhé čtvrtletí však už tak pozitivní pro hospody nebylo a letošní červencové prodeje byly pochopitelně slabší, nebylo tak příznivé počasí jako loni. Pokles trhu v červenci odhaduji přes deset procent, ale je nutné vzít v úvahu, že loňský červenec byl, co se teplého počasí a prodejů piva týká, extrémní. Na odhady celkové letošní spotřeby je ještě brzy, máme před sebou celé čtvrtletí a třeba září je zatím velmi teplé.

Fenoménem celého pivního trhu jsou u nás minipivovary, nevnímáte je jako konkurenci?
Jsou samozřejmě konkurencí. Nicméně jejich vznik vítám, rozšiřují nabídku a zvyšují popularitu celého oboru. Z mého osobního pohledu je zajímavé, že když jsem před pětadvaceti lety studoval pivovarnictví, učili jsme se o jejich boomu v USA a západní Evropě, teď ho máme se zpožděním tady. Je to ale přirozené. Změnil se spotřebitel, je otevřenější a navíc tehdy jsme počítali návratnost investice do minipivovaru na 14 let, teď je třetinová, takže se není čemu divit, že jich tolik přibývá. Jejich přínos vidím v tom, že pomáhají z pití piva dělat opět módní záležitost. Lidé si obecně začali vážit více místní produkce, lokální výrobky jsou najednou v kurzu. Dříve, když jel někdo na chatu, vezl si s sebou lahvové pivo velkých značek, dnes bývá hrdý, že si tam koupí pivo z malého pivovaru. Z piva se stalo téma, což je dobře. Ostatně i Staropramen kdysi vznikl jako malý, v dnešním měřítku minipivovar. Vždyť v prvním roce uvařil jen deset tisíc hektolitrů. Produkce rostla postupně 145 let.

Za boomem minipivovarů stojí i nářky řady konzumentů, že velké pivovary vaří příliš unifikované pivo. Někteří vaši konkurenti začali měnit recepturu i u svých levnějších značek a tlačit je více z lahví do hospod. Jak na to budete reagovat v případě Braníku, který je vaší tradiční levnější značkou?
Braník je dlouhodobě mezi třemi nejprodávanějšími výčepními pivy v Česku, objemově velmi důležitá značka. Určitě s ním máme plány, jak ho posílit především v hospodách, má své zákazníky a je pravda, že většinou se prodává jen balený, nikoliv točený. Díváme se nyní ale na všechny naše značky, chceme jít více k jejich kořenům a více akcentovat to, jakou tradici vaření piva u nás na Smíchově i v Ostravě má. Receptury měnit neplánujeme, jsme s nimi spokojeni a jejich kvalitu potvrzují také úspěchy v odborných degustačních soutěžích, kde pravidelně získáváme ceny.

Tématem pro pivovary je, jak zastavit pokles prodejů sudového piva, čím dál více pivovarů zkouší i vlastní koncepty restaurací. Vy jste přišli jako první s franšízovým modelem Potrefených hus, budete síť ještě budovat?
Potrefené husy budou přibývat, nyní již ale pomaleji než v minulosti. Máme jich 27 po celém Česku, za optimální považujeme počet kolem 30. Stále by to měla být exkluzivní záležitost, aby si vzájemně nekonkurovaly. Proto jich nemůžeme mít víc. Je to však koncept, který se osvědčil. Abychom mohli růst v této oblasti více, tak jsme vymysleli další dva značkové koncepty, které už nemají tak přísná pravidla a jde typově spíše o klasické hospody, které jsou dnes stále populárnější. Jde jak o Ostravarnu, tak projekt Naše hospoda - a tam budou další hospody přibývat.

Nemáte obavy, jak na počty hospod dopadne EET a zákaz kouření?
Je to pro nás samozřejmě velká nejistota, jak vše dopadne, těžko se pak plánuje dopředu. Víme, že zákazníci jsou kvůli tomu značně nervózní, budeme jim nabízet veškerou podporu v oblasti poradenství, jak přechod na EET zvládnout. Víme už i o hospodských, kteří nám tvrdí, že skončí.

V Praze vaříte i značku Stella Artois, která patří konkurenčnímu InBevu. Nemůže se současná megafúze dotknout i její produkce v Česku?
Nemyslím si. Je to v podstatě největší zahraniční značka na českém trhu, její prodeje jsou stabilní, má své zákazníky a není důvod tu s výrobou končit. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tato fúze něco změnila.

Jak se jako česká dvojka díváte na fakt, že hlavní hráč na trhu Plzeňský Prazdroj změní vlastníky?
Nepředpokládám, že to na trh bude mít nějaký zásadní dopad. My si změnou majitele prošli už třikrát. Zahraniční majitelé vědí, že pokud pivovar na trhu funguje dobře, nemá smysl dělat nějaké zásadní změny směrem k trhu. Ke změnám v těchto případech dochází především interně.

Festival Slunce ve skle přilákal davy lidí. Úspěch slavilo kyperské pivo

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Ani déšť pivaře nezastavil. Přestože počasí v sobotu příliš venkovním akcím nepřálo, na devátý ročník plzeňského festivalu minipivovarů Slunce ve skle opět dorazily tisíce lidí.

Návštěvníci měli možnost ochutnat zlatavý mok od desítek malých výrobců z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Připraveny byly klasické ležáky, ale také v Čechách méně tradiční piva jako třeba svrchně kvašené ejly nebo stouty.

Nechyběla ani piva s nejrůznějšími příchutěmi, jako jsou meruňka, višeň nebo pepř. Velký zájem budilo také pampeliškové pivo od pidipivovárku U Pujiče.

„Řekli jsme si, že nebudeme vařit klasická piva, ale že použijeme jiné receptury. A začali jsme s medovým. Když jsem je poprvé přivezl do Prahy, zjistil jsem, že o to je zájem. Pak jsme začali dělat pampeliškové,“ říká majitel pivovárku Pavel Kašák.

Při výrobě opravdu používá pampelišky. To nápoji dává specifickou hořko-sladkou chuť. „Sami jsme byli překvapení, jak dobře to funguje. Ale bylo třeba to vypilovat,“ dodal.

Nejexotičtějším účastníkem byl kyperský mikropivovar. Ten se setkal s obrovských úspěchem. Tím spíš, že vyhrál anketu o nejlepší pivovar akce.

Je tady Oktoberfest. Chmury a napětí chce alespoň na čas rozředit v pivu

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Pouť, tradiční kostýmy, zábava a tisíce plných sklenic. Největší světový svátek piva otevřel své brány na Tereziánské louce v Mnichově. Navzdory bezpečnostním opatřením a napjaté atmosféře v Německu se během dvou týdnů čeká až 6 milionů návštěvníků. Pivo je letos opět o něco dražší – litrový tuplák vyjde na necelých 300 korun.

Mnichovský primátor Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu a pak už mohl zvolat „O'zapft is!“ (Je naraženo). Další slavnostní povinností Reitera byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, během něhož už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

I přes deštivé počasí si dnes dopoledne do areálu Tereziánské louky v bavorské metropoli našly cestu desetitisíce lidí, řada z nich v tradičních krojích - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách. Podle pozorovatelů je ale návštěvníků v prvních hodinách Oktoberfestu méně než obvykle. O nižším počtu rezervací před festivalem informovali také mnichovští hoteliéři.

Vedle nepříznivého počasí to může souviset i s obavami z možných útoků, které v Bavorsku panují po dvojici teroristických atentátů z léta, a zejména po útoku, při němž osmnáctiletý Němec s íránskými kořeny přímo v Mnichově zabil devět lidí a posléze i sebe. I když německá policie nemá žádné indicie o možném útoku na Oktoberfest, bezpečnostní opatření se na něm citelně zvýšila.

První rozdíl oproti předchozím letům poznají návštěvníci na první pohled: plot, který poprvé uzavřel celý prostor Tereziánské louky. Druhou změnu hosté pocítí při vstupu do areálu, kam si tentokrát nemohou vzít batohy nebo velké tašky. Čeká je také bezpečnostní kontrola. Té se, jak na webu festivalu píší pořadatelé, nevyhnou ani dětské kočárky.

U vchodů a v areálu Oktoberfestu, na němž v roce 1980 bomba pravicového radikála zabila 13 lidí, má policie 29 bezpečnostních kamer. Samotných policistů je nasazeno o stovku více než obvykle - celkem kolem 600, včetně dvou tuctů specialistů na drobné krádeže.

Přes zvýšená bezpečnostní opatření pořadatelé věří, že si návštěvníci z celého světa festival užijí. Čekají na ně atrakce jako kolotoče nebo horské dráhy, pochutiny v podobě preclíků, klobás nebo grilovaných kuřat a především nekonečné množství piva. To je zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,4 až 10,7 eura.

Pivo mohou návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120 000 hostů, nebo ve více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí. Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu je k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve. Pivní stany zavírají každý den půlhodinu před půlnocí.

JAK SVÁTEK PIVA ZAČAL?
Na počest šlechtické svatby korunního prince Ludvíka Bavorského s princeznou Terezou Sasko-Hildburgskou se 17. října 1810 konaly na louce za Mnichovem koňské závody. Místo později dostalo název podle princezny – tedy Tereziánská louka.

Na oslavu šlechtického sňatku byli pozváni všichni obyvatelé Mnichova. Na koňské dostihy tehdy přišlo 40 tisíc lidí. Těm se oslava natolik líbila, že panovník později rozhodl, že by se měla taková oslava konat pravidelně. Toho se chytl Bavorský rolnický spolek, který o rok později na tomtéž místě uspořádal další koňské závody, které ale doprovázela prezentace úspěchů bavorských zemědělců. Oslavy se poté každý rok opakovaly, až se z nich vyvinul dnes již legendární pivní festival Oktoberfest.

Původně se tedy Oktoberfest konal při výročí královské svatby, tedy v říjnu. Němci ale usoudili, že v tento podzimní měsíc je už horší počasí, přesunuli pak pivní slavnosti na září. I když celá tradice začala před 200 lety, letošní ročník Oktoberfestu byl teprve 177., kvůli válkám, epidemiím cholery a ekonomické krizi ve 20. letech minulého století se několik ročníků nekonalo.

Navzdory dlouhé historii jsou některé ze zdánlivě starobylých atributů Oktoberfestu překvapivě mladé. Tak třeba narážení prvního sudu mnichovským starostou se uskutečnilo poprvé v roce 1950.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337