Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Krušovice spouští svou první reklamní kampaň od agentury Saatchi & Saatchi. Představuje v ní nový komunikační koncept „Síla královského charakteru“, který vychází z upraveného positioningu značky. Ten vyzdvihuje vyzrálost cílové skupiny, která není sebestředná, dokáže se postavit za druhé a za své morální hodnoty je po zásluze odměněna. Kampaň je k vidění v televizi, tisku, outdooru, na internetu, sociálních sítích a její součástí je i PR podpora.

„Dříve se Krušovice soustředily na jednotlivce. Teď značku posouváme tak, aby se lidé více zajímali o to, co se kolem nich děje, vkládali do toho dění sami sebe, a přispívali tím k jeho rozvoji. Akcentujeme důležitost propojení se s ostatními lidmi, které má člověk kolem, protože jak víme, království netvoří jenom sám král. Naším cílem je, aby si na toto propojení naši zákazníci vzpomněli, ztotožnili se s ním, a přiblížili se tak ještě více k hodnotám značky,“ představuje group brand manažer značky Krušovice Jiří Coufal.

Kampaň posunutý positioning značky plně odráží. „Komunikační strategii jsme připravili tak, aby pomohla různým cílům, které značka sleduje. Zatímco televizní spot je emotivnější a primárně určen k podpoře značky a jejího positioningu, digitální výstupy budou využívat také produktové benefity a mediálně zacílí na definované persony a konzumní příležitosti,“ popisuje přístup Tomáš Preněk, Head of Strategy Publicis Groupe, do níž patří agentura Saatchi & Saatchi.

Jedním z hlavních brandových symbolů využitých napříč komunikací je korunka, která je ústředním motivem klíčového vizuálu a objevuje se i v televizním spotu. Ten přináší příběh hrdiny s královským charakterem v pomyslném souboji s jeho povahovým protějškem o půllitr krušovické dvanáctky. „Krušovice se po letech opět vracejí do prostředí hospody, kde je pivo vždy nejlepší. Pozornost diváků si získají zajímavé charaktery, ale třeba i malý magický moment, který ke královskému pivu a charakteru vždy patřil,“ popisuje nový komunikační koncept Petr Roth, kreativní ředitel Publicis Groupe / Saatchi & Saatchi. Produkci spotu zajistila společnost Boogie Films. Režie se ujal Karel Janák.

S tématem královského charakteru bude značka pracovat i na sociálních sítích. „V prostředí sociálních sítí vyzdvihujeme charakterové vlastnosti hodné králů, hrajeme si rovněž s kontrasty v chování hlavních postav. Odměňujeme vyzrálost, férovost, pevnou vůli a umění být tu pro druhé,“ uvádí Václav Blacký z agentury Bistro Social.

Posun od pomyslného „já“ k „my“ zohlední také píárová linka kampaně zastřešená agenturou Ogilvy. „Chceme lidi povzbudit, aby se odvážili a pustili se do zvelebování svého království, což může být třeba městská čtvrť, obec nebo vnitroblok. Produktová část komunikace s krušovickou dvanáctkou v hlavní roli se pak zaměří na to, jak pivovar v průběhu let pomáhal zlepšovat život v jeho okolí,“ doplňuje za Ogilvy Václav Rambousek.

Do Jemnice by se po více než 80 letech mohl vrátit pivovar, a dokonce do stejné budovy, kde pivo před válkou vařili zaměstnanci majitelů zámku Pallaviciniů.

Město Jemnice by tak získalo nejen své pivo, ale také novou restauraci, penzion a muzeum.

„Je to budova bývalého panského pivovaru. Byl součástí zámku už od druhé poloviny 16. století,“ říká místostarosta Jemnice Zdeněk Hošek a ukazuje na zchátralou stavbu, která stojí přímo na zámeckém nádvoří.

Před válkou…
Pivo se tam vařilo naposledy před druhou světovou válkou. Za války v ní majitelé panství Pallaviciniové zřídili prádelnu. Po válce se zámek i s pivovarem stal na základě Benešových dekretů majetkem státu. „Objekt obsadila armáda,“ dodává místostarosta.

V pivovaru jsou stále zachovalé ležácké sklepy i ledárna. „Místo toho je v plánu mít tady tanky,“ říká starosta Jemnice Miloň Slabý a dodává, že podle výsledků odborného průzkumu je objekt natolik v pořádku, že je připravený pro plánované využití.

„Obsazení armádou bylo štěstí v neštěstí. Tady v podstatě nedošlo k historickému nabourání, klenby, všechno zůstalo zachováno,“ říká místostarosta. Armáda využívala budovu k ubytování a skladování výstroje. V přízemí jsou tak dodnes vidět pozůstatky vykachličkované umývárny, patro je rozdělené na jednotlivé pokojíky. Sklad výstroje býval v bývalé sušárně sladu.

Pivovar
Pokud se podaří zrealizovat plány, vrátí se do budovy pivovar. Technologie bude, jak je v dnešní době zvykem, součástí restaurace, v patře vzniknou pokoje k ubytování hostů a v prostorách sušárny sladu a později skladu výstroje, vznikne muzeum pivovarnictví.

„Spolupracujeme s Janem Němečkem, který je profesně sládek. Je rodák z Jemnicka a zabývá se historií pivovarnictví,“ říká Miloň Slabý s tím, že badatel už teď nashromáždil množství informací i dobových předmětů, které budou využity v plánované expozici.

Kdyby velikonoční Zelený čtvrtek připadl na svátek sv. Patrika, byli byste osvobozeni od kopřivových, špenátových a jiných, nevábně zelených, dobrot. „Zelenou povinnost“ byste prostě spláchli mokem nevšední barvy a byl by klid. Ale letos to v kalendáři prostě nevychází. Takže pozor na silnější zelené pivo – po dnu Sv. Patrika není Velký pátek, tak ať nejdete do práce s bolehlavem. Víte, kdy a kde se zelené pivo letos čepuje a jaké má složení?

Zelené pivo 2022
Zelené pivo je spojeno se svátkem Svatého Patrika, patrona Irska, který má své místo v kalendáři 17. března. Navíc je to období jara a Velikonoc, což si se zelenou barvou vůbec neodporuje. Původně se sice slavilo tak, že se šlo do kostela a hospody byly zavřené, ale asi to nestačilo. A tak se k tradičnímu znaku tohoto dne - zelenému trojlístku (Otec, Syn a Duch svatý) – přidalo i pití zeleného piva. Marketingově to byl skvělý tah, protože se svátek rozšířil napříč kontinenty a i Češi se na něj těší.

Proč se vaří zelené pivo
Zelené pivo na někoho může působit lehce nevábně nebo minimálně umělým dojmem. Ve skutečnosti je to ovšem delikatesa, která se stala výzvou téměř pro všechny pivní značky. Jde sice o klasickou podobu piva, ale grál má ten, kdo je schopný jasnou zelenou barvu dosáhnout přírodními barvivy. Na klasických barvivech totiž v minulosti pohořel třeba i Heineken. Některé pivovary se zeleného piva hrdě zříkají s tím, že pivo kazit nebudou. Ale přírodně barvené pivo získá i lehce bylinnou příchuť, což zase někoho lákat může a nemusí.

A proč se zelené pivo vlastně vaří? Jeho výroba se pojí s obdobím Velikonoc a Zeleným čtvrtkem. Připomínáme si poslední večeři Ježíše Krista s učedníky a jeho poslední modlitbu. Z tohoto důvodu je čtvrtek před Velkým pátkem pietním dnem křesťanských věřících. V německých zemích se ujalo jeho označení “Greindonnerstag”, což v překladu znamená lkavý “čtvrtek“. Během dalších časů se název dne zkomolil na “Gründonnerstag” tedy Zelený čtvrtek. A tak ho známe už i u nás.

Jak chutná zelené pivo?
Zelené pivo chutná téměř stejně jako ostatní piva, ale je většinou silnější. Na chuti nic moc nepoznáte zvláště, pokud je barvené potravinářskými barvivy. Pokud si vychutnáte klenot lepších pivních značek, čekejte mírnou příchuť bylinek. K barvení totiž používají třeba kopřivu. Zelené pivo během roku spíš neseženete. Je to limitní edice, kterou restaurace a hospody nabízí vždy s příchodem jara.

Z čeho je a jak se vyrábí zelené pivo? Známe složení zeleného piva
Základ zeleného piva tvoří samozřejmě klasické oblíbené pivo z kvalitní vody, chmelu a ječného sladu. Ve fázi varu se receptura obohacuje o výluh ze zelených bylinek. Díky tomuto likéru, nebo sirupu získá nápoj nazelenalou barvu a mírně nahořklou chuť. Výsledkem 8denního spodního kvašení a rozšířením receptu o bylinky, má pivo zelené většinou větší množství alkoholu než pivo klasické. A tak je dobré na to při objednávání dalšího kousku myslet.

Tento výrobní recept je pouhý nástřel. Detailní recepty si pivovary samozřejmě bedlivě hlídají. Experimentují jak pivo obarvit, aby to bylo pro pivo přínosem a získali tak náskok před ostatními značkami.

Čím se barví zelené pivo?
S tím, jak roste oblíbenost zeleného piva, se sládci rozdělili do dvou táborů. Základním sporným bodem je zda barvit, či nebarvit pivo. Pokusy zákazníky ošálit použitím potravinářského barviva sice přinesly jasnou jiskřivou barvu, ale také pachuť umělosti. Někdo to po této zkušenosti vzdal, jiný se pustil do pokusů a vyvíjí recepturu zeleného piva, které sice nikdy nebude mít tak jasnou zelenou barvu, ale zato bude mít přidanou hodnotu v podobě bylinných likérů a bohatší chuti. Pivovary své konkrétní recepty na zelené pivo tají, pracují ovšem většinou s ryze přírodními složkami ve formě bylin.

Bylinky:
Kopřiva dvoudomá
Máta peprná
Mix mařinky a meduňky (typické pro Irsko)
Zelený ječmen

Barviva:
Chlorofyl – pivo má barvu spíše brčálově zelenou
Barvivo E133 – brilantní modř

Neonově zelená barva se v nejoblíbenějším českém nápoji dosahuje právě pomocí brilantní modré barvy E133. Tato barva se vyrábí z uhelného dehtu. Z větších pivovarů uvařily zelené várky s přídavkem modrého barviva například Primátor, Starobrno nebo třeba Chotěboř.

V některých minipivovarech naopak preferovali využití přírodních surovin. Taková piva mají brčálovější tmavší zelenou barvu. Tento odstín však pro lidské oko zase není tak lákavý. Ale určitě je v tomto případě lepší spíš přemýšlet a „zdravé“ pivo si vychutnat, než se jen dívat, jak zeleně jiskří.

Kam na zelené pivo – seznam hospod a restaurací, kde točí zelené pivo
Zelené pivo bylo nejdříve privilegiem Starobrna, Bernadru nebo pivovaru Lobkowicz. Ale další pivovary neusnuli na vavřínech a na paty jim svými vymazlenými recepturami úspěšně šlapou i malé rodinné pivovary. Češi mají rádi pivo a pivařské novinky rozhodně neodmítají.

I letos milovníci piva tradičně vítají Velikonoce půllitrem zeleného moku. Nemáte svou hospodu, kde ví, že židle vpravo u okna je vaše a nikdo jiný tam nesmí? Pak se podívejte, kam na zelené pivo v Praze, Brně a dalších městech. Pomoci vám mohou i weby Zelenépivo, Pivnídeníček nebo Pivníci.

Kam na zelené pivo – Praha 2022
Zelené pivo se většinou začíná prodávat na Zelený čtvrtek a v prodej pak je jen pár dnů, než dojdou zásoby. Někde se zeleným pivem můžete setkat už i kolem dne Sv. Patrika (17. 3).

V Praze je víc než 150 hospod, kde vám zelené pivo přinesou. Vy se jen rozhodněte, na jaký typ hospody máte zrovna náladu. Přímo meditační chvilku si se zeleným pivem užijete na Ladronce v parku.

Starobrno – zelené pivo v Praze
Interaktivní mapa nabízí celkem 67 pražských hospod, restaurací a kaváren, kde si na zeleném pivu můžete pochutnat. Z toho 34 je poblíž centra. Podrobný rozpis pražských hospod najdete i na webu Pivnídeníček.
Altán Grébovka, Havlíčkovi sady
Hostinec u Jendy, Vyšehradšká
Krušovická Chalupa, 5. května
Pizzerie Einstain u Kynských zahrad
Ladronka, ul. Tomanova

Kam na zelené pivo v Brně 2022
Dalo by se říct, že Starobrno vede a to hlavně v Brně. Někomu je po chuti, jinému ne, ale rostoucí čísla odbytu hovoří jasně. Zelené Starobrno si v moravské metropoli můžete dát ve 212 hospodách, kdy polovina je jich v centru. Hospod je to celkem 3x víc než v Praze. Konkrétní restaurace pak naleznete na webových stránkách zeleného piva:

U Bernardýna, Hybešova 1 (kousek od Vaňkovky)
Restaurace Sparta, Mariánské nám. 3 (Brno jih)
Restaurace Sokolovna, Benešova (kousek od Staré radnice)
Restaurace U kormidla – znají všichni z VUT
Restaurace Na Chatě – znají všichni z Mendelovy univerzity

Zelené pivo Ostrava
Starobrno asi není moc vítáno v Ostravě. Tady ale pomůže web Pivnídeníček, kde si vyfiltrujete (trefné), že chcete Moravskoslezký kraj, Ostravu a značku piva. Pokud váš oblíbený pivovar zelené pivo nabízí, najdete ho a s ním i hospody, kde se bude točit. Ale na první pohled to se zeleným pivem v Ostravě vypadá spíš bledě.

Zelené pivo Olomouc
V Olomouci si na zelené pivo můžete zajít do baru Black Stuff nebo do Bristolu. Na náměstí se určitě najdou další hospůdky, které budou nabízet zelené pivo ze soukromých pivovarů, tak jen mějte oči otevřené a sledujte nabídkové tabule.

Zelené pivo Třebíč
Třebíč je známá svým podnikem Centrum Lihovar. V rámci něj můžete navštívit restauraci, Podklášterní pivovar Urban i expozici aut značky Jaguar. Pivovar v minulosti zelené pivo Urban nabízel. Zda tomu tak bude i letos, je otázka přímo na sládka. S jistotou ale můžete nakráčet do irského baru s názvem Lucky´s, který slibuje zelené pivo značky Černá hora. Ovšem spěchejte, na všechny se nejspíš nedostane.

Zelené pivo Vyškov
Na zelené pivo si ve Vyškově zajděte například do Radniční vinárny. Dle majitele Oldřicha Synka se pořádně připravili a sudů mají dost. Lidé ve Vyškově si zelený mok mohou dát asi ve čtrnácti podnicích a většinou půjde o Starobrno. Černá Hora zase na Blanensku nabídne specialitu – Velikonoční Krasličák.

Zelené pivo Jihlava
AtlasPiv nám napovídá, že zelené pivo Velikonoční Krasličák pod skupinou Pivovary Lobkowicz vzniká právě v Jihlavě a to konkrétně v Pivovaru Ježek. Toto zelené pivo je dobarvováno výše zmíněným barvivem E133, takže rozhodnutí, zda si na pivo zajít nebo ne, je na každém.

Zelené pivo Hradec Králové (PET láhev, KEG sud)
V Hradci si na zelené pivo zajděte do vyhlášeného Měšťanského pivovaru - Hradecký Klenot. Pochutnáte si na nefiltrovaném Klenotu ve velikonočním provedení. Pivo zde barví chlorofylem a můžete si ho koupit v litrové lahvi nebo v sedmičce. Pokud máte větší splávek, pořiďte si rovnou 15, 30, nebo 50 litrový sud.

Zelené pivo Znojmo
I když se Znojmo už spíše červená díky vinicím, zeleného pivo tu také seženete. A to přímo v Pivnici u Šneka, kde se dočkáte zeleného Starobrna. Zkuste zajít i do klubu Gogo, Café Paris nebo hospody u Obří hlavy. I U Brázdů si poručte brčálově zelené na místo zlatavého moku.

Zelené pivo prodej – Lidl
Lidl čas od času naslouchá tradicím nebo zavádí speciální týdny dle zahraničních kuchyní. Zda nás i letos překvapí zeleným pivem se dočteme už brzy v akčním letáku.

Lidl zelené pivo lahvové - Argus
Lidl klasicky nabízí pivo značky Argus a to v různých variantách – od černého, přes polotmavé až po světlý ležák. Zelené pivo ovšem v minulosti pro Lidl připravil oproti českým pivovarům zahraniční Banks´s z Anglie. Pivo se prodávalo pod názvem Harherwood The Green Gecko a mělo 13 stupňů.

Sud zeleného piva nebo zelené pivo v pet lahvi?
Covid je covid a tak se vám možná do hospody a raději si uděláte pohodu na zahradě, balkoně nebo jen tak na gauči. Zelené pivo si můžete objednat třeba z e-shopu Svachovkadomu nebo v už zmíněném Hradeckém Klenotu.

Kdo vyrábí zelené pivo?
Zelené pivo může vyrábět každý, kdo vyrábí pivo klasické. V Česko ho nejvíce vyrábí Starobrno. Klasické pivo se dobarví barvivem nebo lépe bylinkami a velikonoční speciál jen na světě. Mezi další značky zeleného piva patří například skupina Lobkowicz, Litovel nebo Heineken.

Starobrno zelené pivo
Starobrno na svém marketingu odvedlo pořádný kus práce. Výklenkovému zboží, jakým zelené pivo určitě je, udělalo vlastní web. S mapou všech hospod, kde si jaro můžete pozelenu užít. Jak zní adresa? Jednoduše: ZelenéPivo.

Zelené pivo Lobkowicz (Černá Hora), Krasličák
Čtrnáctka Lobkowicz alias Zelený Krasličák je typický svou silou (14 stupňů) mírně nasládlou chutí, jemnou hořkostí a nediskutovatelnou plností. Jeho autorem blanenská Černá hora, která spadá Lobkowicz.

Zelené pivo Litovel
Litovel oslavuje zeleným pivem jak svátek Sv. Patrika tak velikonoční svátky jara. Litovel zelené pivo je barvené bylinkami, složení je tajné, ale v chutí můžete cítit i pomeranče a citróny. Obsah alkoholu v této sezónní limitce je 4,6 %.

Primátor zelené pivo – Jarní pivo
Primátorské Jarní pivo v podobě spodně kvašeného ležáku s výraznou zlatozelenou barvou si užijete už ode dne Sv. Patrika, přes Velikonoce a až do okamžiku, kdy se dopijí zásoby. Pivo je barveno přírodně – mladým zeleným ječmenem.

Heineken zelené pivo
Zelená piva v minulosti zaujala i Českou potravinářskou inspekci. V roce 2012 například pivovar Heineken klamal své zákazníky tím, že nabízel zelené pivo, které označoval jako bylinné. Výrazně zelené barvy však pivo dosáhlo pomocí modrého barviva, což nebylo při jeho koupi patrné.

The west – zelené pivo
The West je online hra vyvinutá a distribuovaná společností InnoGames GmbH. Hrát můžete na počítači, mobilu nebo tabletu. Hra se týká hospodského prostředí a drsných kovbojů. Otázka zní, jak vzniklo zelené pivo v této hře, když ho točil Nemocný sládek. Hra čistě pro fajnšmekry.

Více než čtyřicet minipivovarů z celé ČR se sejde na benefičním pivním festivalu Drink for Ukraine, který se bude odehrávat tuto sobotu 5. března v pražském Kongresovém centru od 11:00 hodin. Minipivovary na akci darují více než 100 druhů piv a veškerý výtěžek z prodeje půjde na konto neziskové organizace Člověk v tísni pro pomoc lidem zasaženým vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.

Řemeslné minipivovary, jako například Zichovec, Raven, Chroust, Wild Creatures, Matuška, Vinohradský pivovar nebo Clock na benefiční festival přivezou zejména speciální piva typu IPA, stout, svrchně kvašené ale (ejly) nebo stále populárnější ovocné kyseláče. Pivovary přislíbily na akci poskytnout i jejich raritní lahvová piva, často stařená několik let v dubových sudech. Ty budou na akci dražit za nejvyšší nabídku.

„Nemohli jsme jen nečinně přihlížet ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodli jsme se proto uspořádat benefiční pivní festival, kterého se budou účastnit ty nejlepší minipivovary v České republice a dovezou to nejzajímavější a nejčerstvější pivo, které ve svých sklepích mají. Pomáháme tím, co umíme nejlépe – dobrým pivem,“ říká spoluorganizátorka festivalu Karolína Chroustovská z pivovaru Chroust.

Pro festival se zvedla vysoká vlna podpory z celé republiky včetně větších pivovarů. Finančně i vlastní účastí ji podpoří Plzeňský Prazdroj a Rodinný pivovar Bernard. Hlavní město Praha poskytne prostory Kongresového centra. Firma manGoweb vytváří zdarma prezentaci festivalu na webu a sociálních sítích. MgA. Přemysl Zajíček přispěl vytvořením vizuální identity. „Podpora festivalu nám opravdu vyrazila dech. Je vidět, že svět je u nás ještě v pořádku,“ říká spoluorganizátor festivalu Ladislav Vrtiš z pivovaru Raven.

Nesouhlas se zabíjením na Ukrajině vyjádřil lídr Plzeňský Prazdroj, dvojka trhu Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar nebo Bernard. České pivovary se tak v reakci na válku odstřihávají od dodávek do Ruska.
Článek

České pivovarnictví se otáčí zády ke svému třetímu největšímu exportnímu trhu. Loni se do Ruské federace vyvezlo, případně vyrobilo v licenci prostřednictvím místních pivovarů, přes 500 tisíc hektolitrů piva, tedy deset procent celého exportu.

K bojkotu se po Budějovickém Budvaru, který ovládá český stát, připojil lídr trhu Plzeňský Prazdroj i dvojka Pivovary Staropramen.

„V tomto týdnu došlo k rozhodnutí nepřijímat žádné objednávky na naše produkty z Ruska, které patřilo mezi exportní trhy značek Pilsner Urquell a Kozel. To platí i pro Bělorusko,“ uvedl mluvčí Zdeněk Kovář.

Nejúspěšnější českou značkou v Rusku je Kozel spadající pod Plzeňský Prazdroj. Také díky velké oblibě černého piva u místních obyvatel. Této značky se v Rusku licenčně vyrobí zhruba dvakrát víc než pro český trh. I na tento druh výroby se ale bude vztahovat embargo.

Nemyslitelný je momentálně také obchod s Ukrajinou, kde se v místních hospodách čepoval kromě zmíněných značek i Gambrinus.

Doprava vše komplikuje
Některé pivní značky navíc není možné do Ruska dopravit. Třeba Pilsner Urquell už se od roku 2018 vaří už jen v Plzni. Doprava by tak nyní kvůli válce na Ukrajině byla příliš složitá.

Potvrzuje to i humpolecký Bernard, který se při exportu do Ruska spoléhal na klasické dopravní cesty. „V aktuální situaci do Ruska pivo nevyvážíme. V podstatě to ani není možné, nelze jej tam dopravit ani za něj dostat zaplaceno,“ vysvětlil mluvčí Radek Tulis.

Do Ruska loni Bernard vyvezl 2 tisíce hektolitrů, na Ukrajinu 800 hektolitrů. O oba trhy sice rázem přišel, ale tvoří jen zlomek z výroby, která v minulém roce dosáhla přes 385 tisíc hektolitrů piva. Ruský trh byl čtvrtý největší v pořadí po Slovensku, Švédsku a Bulharsku.

„Tržby ani zisk z prodeje piva do Ruska nyní nepovažujeme za důležité. Zabýváme se možnostmi, jak pomoci lidem prchajícím z Ukrajiny,“ dodal mluvčí. Přispět na charitu plánují i ostatní.

Na zdraví už si Rusové nedají ani české značky Staropramen, Velvet a některá piva z nabídky Pardubického pivovaru. Také dvojka trhu podle informací SZ Byznys zakázky v Rusku minimálně na nějakou dobu stopla.

„V souvislosti s válkou na Ukrajině pozastavujeme vývoz našich značek do Ruska. Ochrana našich lidí je naší nejvyšší prioritou, zvláště pak v době, jako je tato. Poskytujeme podporu našim zaměstnancům ukrajinské národnosti, kteří žijí v České republice,“ uvedla mluvčí Denisa Mylbachrová. Jejich rodinným příslušníkům také poskytne ubytování. Firma založila sbírku pro organizaci Člověk v tísni, kam přispívá firma i zaměstnanci.

„Rusko je poměrně výrazný trh pro české pivovarství. Nebude to úplně jednoduchý náraz, ale pivovary to přežijí,“ říká expert na ekonomiku pivovarnictví z České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Vývoz piva do Ruska v posledních letech stoupal, loni byl nejvyšší za posledních deset let. Na druhou stranu do Německa míří dvakrát víc chmelového moku a na Slovensko ještě více.

Více než 40 minipivovarů z celé ČR se sejde na benefičním pivním festivalu Drink for Ukraine v sobotu 5. března v pražském Kongresovém centru. Finančně i vlastní účastí ji podpoří Plzeňský Prazdroj a Rodinný pivovar Bernard. Hlavní město Praha poskytne prostory Kongresového centra.

Minipivovary na akci darují ví­ce než 100 druhů piv a veškerý výtěžek z prodeje půjde na konto neziskové organizace Člověk v tísni pro pomoc lidem zasaženým vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.

Raritní lahvová piva
Řemeslné minipivovary (Zichovec, Raven, Chroust, Wild Creatures, Matuška, Vinohradský pivovar nebo Clock) na benefiční festival přivezou speciální piva typu IPA, stout, i stále populárnější ovocné kyseláče.

Pivovary přislíbily poskytnout i jejich raritní lahvová piva, často stařená několik let v dubových sudech. Ty budou na akci dražit za nejvyšší nabídku.

„Nemohli jsme jen nečinně přihlížet ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodli jsme se proto uspořádat benefiční pivní festival, kterého se budou účastnit ty nejlepší minipivovary v České republice a dovezou to nejzajímavější a nejčerstvější pivo, které ve svých sklepích mají. Pomáháme tím, co umíme nejlépe – dobrým pivem,“ říká spoluorganizátorka festivalu Karolína Chroustovská z pivovaru Chroust.

Plzeňský Prazdroj a Rodinný pivovar Bernard
Pro festival se zvedla vlna podpory z celé republiky včetně větších pivovarů. „Podpora festivalu nám opravdu vyrazila dech. Je vidět, že svět je u nás ještě v pořádku,“ říká spoluorganizátor festivalu Ladislav Vrtiš z pivovaru Raven.

Žatecký pivovar čekají radikální změny. Propustí většinu ze čtyř desítek zaměstnanců, výrazně sníží výstav, omezí sortiment nabízených piv, jejich druhy změní. Pivo se přestane vařit v tradičních prostorách, výroba se přesune do jiných míst areálu. Za změnami stojí rozhodnutí majitele společnosti, dánského Carlsbergu. Toho k nim vedou ekonomické důvody, na kterých se podepsaly také pandemie covidu a růst cen energií.

„Hlavní důvod ke změnám je, že hospodaření Žateckého pivovaru je už delší dobu ztrátové. K tomu navíc v době covidu klesl v Čechách obecně zájem o sudové pivo, v poslední době naopak vzrostly ceny energií. Výroba piva v Žateckém pivovaru je hodně energeticky náročná, k vaření se používá plyn, k chlazení elektřina. Ekonomicky je neúnosné, takovýmto způsobem pokračovat ve vaření piva dál,“ sdělil výkonný ředitel Žateckého pivovaru Martin Kec. Podle jeho slov se opustí tradiční prostory, tedy spilka a sklep, a pivo se začne vařit v jiné části pivovaru. „Půjde o modernější, ale menší pivovar,“ řekl. Co bude s prázdnými budovami pivovaru, rozhodnuto ze strany majitele podle jeho slov zatím nebylo.

Pivaři v restauracích si budou muset připlatit. Největší pivovar Plzeňský Prazdroj zdraží od dubna půllitr čepovaného piva o jednu korunu. Půjde o všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell v sudech a tancích. Alespoň jednu dobrou zprávu Prazdroj má - ceny balených piv se nezmění.

Informaci potvrdil mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Kvůli rapidnímu růstu vstupních nákladů už od ledna zdražily pivovary Staropramen a Budvar. Prazdroj naposledy zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zdražil čepovaná piva.

Pivovar se po dva roky pandemie koronaviru potýkal s omezeními provozu hospod a restaurací. V běžné době se v nich vyčepuje v průměru 40 procent z prodejů pivovaru na domácím trhu a zbytek se prodá v obchodech. Pivovarníkům navíc minimálně poslední půlrok zdražují hlavně energie a skleněné a plechové obaly, ale také voda i ječmen na výrobu sladu.

"V posledních měsících čelíme dramatickému nárůstu cen vstupů, hlavně energií, které tvoří výraznou část nákladů ve výrobě i distribuci. Výrazně rostou i ceny vstupů souvisejících přímo s pohostinstvím, například výčepní technologie, skla a dalšího vybavení, které pivovar hospodám poskytuje. Jakoukoli souvislost s konfliktem na Ukrajině naprosto odmítáme," uvedl Kovář.

Prazdroj podle něj věří v důležitost české pivní kultury v hospodách, a proto je dlouhodobě podporuje, nejvíce v posledních dvou letech. "K úpravě cen piv v sudech a tancích jsme přistoupili proto, abychom mohli v investicích a trendu zvyšování kvality pokračovat. Ceny čepovaných piv upravujeme pouze potřetí za posledních šest let." uvedl.

Prazdroj každoročně investuje do rozvoje tuzemských hospod a restaurací stovky milionů korun. V posledních dvou letech pandemie podle Kováře to ještě zintenzivnil. "V podpoře gastro segmentu budeme pokračovat nadále. Letos se soustředíme zejména na školení personálu, zvýšení kvality služeb a lepší vybavení hospod včetně snižování nákladů na jejich provoz," uvedl mluvčí.

Prazdroji klesl předloni čistý zisk o pětinu na 3,8 miliardy korun. Plzeňský Prazdroj vlastní od roku 2017 japonská skupina Asahi Group Holdings.

Plzeňský Prazdroj nebude kvůli válce na Ukrajině přijímat žádné objednávky na své produkty z Ruska, které patřilo mezi exportní trhy značek Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel. Stejné rozhodnutí platí také pro Bělorusko. ČTK to dnes řekl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Neuvedl, kolik piva do Ruska Prazdroj běžně exportoval s tím, že prodeje v jednotlivých zemích nekomentuje. Dříve uvedl, že Rusko patří z pohledu objemu k významnějším exportním zemím. Podle informací ČTK se prodeje do Ruska pohybovaly v objemu menších desítek tisíců hektolitrů ročně. Pivovar tento objem nepotvrdil, ani nevyvrátil.

Největší český pivovar vyrábí licenčně Velkopopovického Kozla také v ruské Kaluze. "Podle posledních informací je tam licence v chodu," řekl Kovář.

Na Ukrajinu pivovar vyvážel značky Pilsner Urquell, Kozel a Gambrinus, licenčně se tam Kozel také vyrábí. Export je nyní zastaven, uvedl Kovář. "Aktuální situaci na Ukrajině pečlivě sledujeme a analyzujeme s ohledem na další kroky. Licenční výroba na Ukrajině je nyní ovlivněna konfliktem. Detaily ani místo výroby Kozla teď nechceme sdělovat. Nyní se soustředíme na humanitární pomoc pro obyvatele Ukrajiny," uvedl.

Prazdroj se podle Kováře spolu se zaměstnanci už minulý týden zapojil do humanitární pomoci organizace Člověk v tísni. "Každý dar našich zaměstnanců firma minimálně zdvojnásobí. Základní filosofií pivovarnictví je lidská sounáležitost a pospolitost. Všichni teď vyjadřujeme plnou solidaritu se zasaženými oblastmi a jejich obyvateli," uvedl Kovář. Dary putují na základní humanitární pomoc, na zakoupení zdravotnických pomůcek, potřebných potravin nebo na zajištění nouzového ubytování pro uprchlíky. Soustředíme se na další aktivity pomoci lidem postiženým tímto válečným konfliktem ve spolupráci s neziskovými organizacemi nebo městy, dodal.

Prazdroj prodal předloni v tuzemsku a v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej v ČR klesl meziročně o osm procent na 6,69 milionu hektolitrů. Loňské prodeje zveřejní pivovar na přelomu dubna a května. Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v ČR, od roku 2017 ho vlastní japonská skupina Asahi.

České pivovary v roce 2020 do Ruska vyvezly podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven půl milionu hektolitrů piva, což byla zhruba dvě a půl procenta z jejich celkového výstavu.

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od dubna půllitr čepovaného piva o jednu korunu. Půjde o všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell v sudech a tancích. Ceny balených piv se nezmění. ČTK informaci získala od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Kvůli rapidnímu růstu vstupních nákladů už od ledna zdražily pivovary Staropramen a Budvar. Prazdroj naposledy zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zvedl ceny čepovaných piv.

Kvůli rapidnímu růstu vstupních nákladů už od ledna zdražily pivovary Staropramen a Budvar, společnost Heineken to zatím neplánuje. Prazdroj naposledy zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zdražil čepovaná piva.

Pivovar se po dva roky pandemie koronaviru potýkal s omezeními provozu hospod a restaurací. V běžné době se v nich vyčepuje v průměru 40 procent z prodejů pivovaru na domácím trhu a zbytek se prodá v obchodech. Pivovarníkům navíc minimálně poslední půlrok zdražují hlavně energie a skleněné a plechové obaly, ale také voda i ječmen na výrobu sladu.

"V posledních měsících čelíme dramatickému nárůstu cen vstupů, hlavně energií, které tvoří výraznou část nákladů ve výrobě i distribuci. Výrazně rostou i ceny vstupů souvisejících přímo s pohostinstvím, například výčepní technologie, skla a dalšího vybavení, které pivovar hospodám poskytuje. Jakoukoli souvislost s konfliktem na Ukrajině naprosto odmítáme," uvedl Kovář.

Prazdroj podle něj věří v důležitost české pivní kultury v hospodách, a proto je dlouhodobě podporuje, nejvíce v posledních dvou letech. "K úpravě cen piv v sudech a tancích jsme přistoupili proto, abychom mohli v investicích a trendu zvyšování kvality pokračovat. Ceny čepovaných piv upravujeme pouze potřetí za posledních šest let." uvedl.

Prazdroj každoročně investuje do rozvoje tuzemských hospod a restaurací stovky milionů korun. V posledních dvou letech pandemie podle Kováře to ještě zintenzivnil. "V podpoře gastro segmentu budeme pokračovat nadále. Letos se soustředíme zejména na školení personálu, zvýšení kvality služeb a lepší vybavení hospod včetně snižování nákladů na jejich provoz," uvedl mluvčí.

Prazdroji klesl předloni čistý zisk o pětinu na 3,8 miliardy korun. Tržby se meziročně snížily o více než miliardu korun téměř na 16 miliard Kč. Hlavním důvodem nižších hospodářských výsledků bylo dlouhodobé uzavření a omezení provozu pivnic vinou pandemie a s tím spojený nižší prodej piv. Pivovar prodal v roce 2020 v ČR a v cizině 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej v ČR klesl meziročně o osm procent na 6,69 milionu hektolitrů, v cizině vzrostl o jedno procento na 4,52 milionu hektolitrů. Loňské prodeje zveřejní pivovar na přelomu dubna a května a finanční výsledky předchozího roku většinou odhalí koncem června. Plzeňský Prazdroj vlastní od roku 2017 japonská skupina Asahi Group Holdings.

Společnost Heineken, pod kterou patří například pivovary Starobrno, Krušovice nebo Zlatopramen, v současnosti zdražování neplánuje. "Budeme ceny vstupů nadále sledovat a případně je zohledníme v naší strategii," sdělila ČTK mluvčí společnosti Dita Vašíčková.