Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Slavnosti břeclavského piva slavily úspěch. Hlásí rekordní návštěvnost i výtoč.

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Impuls.czBřeclav

V sobotu 11. června se v prostoru pod břeclavským zámkem uskutečnily Slavnosti břeclavského piva. Další ročník akce opět posunul hranice možností, hlavně co se týče celkové návštěvnosti i vytočeného piva z blízkého Zámeckého pivovaru Břeclav. Celkem si tento svátek hudby, dobrého jídla a pití užilo 3 500 platících návštěvníků. Pro ty se vyčepovalo pivo z celých 160 sudů. Jednoznačným favoritem byl dle prodaných kusů světlý ležák Kanec.

V rámci programu došlo na křest dvou novinek – nealkoholického piva a světlého vrchně kvašeného ležáku SUMMER ALE. Hodně štěstí mu do vínku popřáli vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský a starost města Břeclav Ing. Pavel Dominik. Ten si roli kmotra i celé slavnosti velmi užíval: „Příjemně mě překvapilo, jak velké množství příznivců dobré hudby a břeclavského piva pod zámek dorazilo. Pokřtili jsme nové pivo a věřím, že si stejně jako ostatní lahodné moky břeclavského pivovaru najde rychle cestu k chuťovým buňkám lidí. Spolupráce s místním pivovarem si velmi vážíme a určitě budeme na různých projektech rádi participovat i v dalších letech.“

Hlavním tahákem byl hudební program, který odstartoval už ve 12 hodin vystoupením tří regionálních kapel vybraných samotnými fanoušky. Vrcholem celého večera pak byly koncerty skupin Walda Gang a slovenských Horkýže Slíže. Po celou dobu se také návštěvníci mohli bavit při diskotéce Rádia Jih, hlavního mediálního partnera. Jeho ředitelka Jana Svobodová byla celkovou atmosférou unešená: „Jsem velmi ráda, že se naše rádio takto povedené akce účastnilo, a velmi se těším na další ročník.“

V roce 2017 se slavnosti budou konat v sobotu 10. června. A už nyní jsou potvrzeni první účinkující, kteří v Břeclavi vystoupí. Předprodej vstupenek bude spuštěn na podzim. Člen správní rady pivovaru Jan Svoboda také nastiňuje, co nového hosty slavností čeká: „Protože to příští rok bude pět let, kdy pivovar vznikl, chceme opět připravit bohatý hudební program. O drobných nedostatcích v organizaci víme a do příštího června je napravíme. Velký zájem ze strany našich fanoušků je zavazující. Jsme velmi vděční městu Břeclav za partnerství, stejně tak všem organizačním složkám. Největší poděkování patří návštěvníkům, kteří vytvořili úžasnou atmosféru.“

Zámecký pivovar Břeclav obnovil výrobu piva v květnu roku 2013. Do jeho portfolia patří značky Kanec, Podlužan, Beran, Pivín, Delegát, Zámecká desítka, Summer Ale 11o, Red Ale 16o a nealkoholické pivo.

Na Slavnostech pivovaru Ostravar vystoupí dvacet kapel

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKOstravar

Návštěvníkům Slavností pivovaru Ostravar, které se konají v Ostravě od 24. do 25. června, se představí dvacet kapel. Připraven je pro ně i doprovodný program v podobě soutěží, pivovarské školy nebo exkurze s degustací v ležáckém sklepě. Oproti předchozím ročníkům se letošní slavnosti rozšířily z jednoho na tři dny.

Od nové koncepce si organizátoři slibují větší komfort pro návštěvníky i více prostoru pro hudbu a doprovodný program. "Jednotlivé dny jsou koncipovány tak, aby slavnosti oslovily co možná nejširší publikum. Věříme, že každý návštěvník si vybere podle svého hudebního vkusu a zbude mu i více času na pivní a doprovodný program," uvedla za organizátory manažerka Zuzana Cieciotková.

Šestnáctý ročník akce začne v pátek 24. června, kdy po 15.00 zahrají na dvou pódiích kapely jako Pipes & Pints, Horkýže Slíže nebo legenda českého punku skupina Plexis. Sobotní program vedle koncertů doplní pivovarská škola či exkurze. Hudební program, v němž se představí například kapely UDG, Vypsaná fixa či Buty, vyvrcholí v sobotu koncertem Marie Rottrové.



Hlavní strana > Relax > Apetit > Pivo
UDG, Fixa i Kryštof
Na Slavnostech pivovaru Ostravar vystoupí dvacet kapel
Letos se slavnosti Ostravaru rozšířily z jednoho na tři dny.

16.06.2016 16:00
Sdílejte:

Návštěvníkům Slavností pivovaru Ostravar, které se konají v Ostravě od 24. do 25. června, se představí dvacet kapel. Připraven je pro ně i doprovodný program v podobě soutěží, pivovarské školy nebo exkurze s degustací v ležáckém sklepě. Oproti předchozím ročníkům se letošní slavnosti rozšířily z jednoho na tři dny.

Od nové koncepce si organizátoři slibují větší komfort pro návštěvníky i více prostoru pro hudbu a doprovodný program. "Jednotlivé dny jsou koncipovány tak, aby slavnosti oslovily co možná nejširší publikum. Věříme, že každý návštěvník si vybere podle svého hudebního vkusu a zbude mu i více času na pivní a doprovodný program," uvedla za organizátory manažerka Zuzana Cieciotková.

Šestnáctý ročník akce začne v pátek 24. června, kdy po 15.00 zahrají na dvou pódiích kapely jako Pipes & Pints, Horkýže Slíže nebo legenda českého punku skupina Plexis. Sobotní program vedle koncertů doplní pivovarská škola či exkurze. Hudební program, v němž se představí například kapely UDG, Vypsaná fixa či Buty, vyvrcholí v sobotu koncertem Marie Rottrové.



Dramaturgie programu posledního dne se po hudební stránce ujal frontman skupiny Kryštof Richard Krajčo. Novinářům dnes řekl, že vybíral kapely, s nimiž skupina spolupracuje nebo jim pomáhala prosadit se na hudební scéně. Zahraje tak například Thom Artway nebo uskupení Mirai, Nebe či Light & Love. Slavnosti pak uzavře koncert kapely Kryštof. Podle Krajča to bude i jedna z posledních příležitostí vidět ji v Ostravě, kam se kapela nevrátí zřejmě dříve než v roce 2019.

Pivovar už tradičně představí návštěvníkům slavností nové pivo. Letos to bude jedenáctistupňové pivo Mustang, které je připraveno kombinací tří sladů a má tmavší barvu, než je u světlého piva běžné.

Dny českého piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:PrimaŽena.cz

Již tradičně v září odstartuje čtvrtý ročník Dnů českého piva, do kterého se aktivně zapojí na 6 000 hospod a restaurací po celé České republice. Kromě speciálních pivních menu bude ústředním tématem letošního celonárodního svátku všech milovníků zlatavého moku spojení piva a gastronomie. Návštěvníci se mohou těšit na kančí se šípkovou omáčkou, které je pro Dny českého piva 2016 vyhlášeno hlavní kulinářskou specialitou.

Dny českého piva pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. V letošním roce proběhnou v termínu od 23. 9. do 1. 10. 2016. Kromě piva budou věnovány především gastronomii, samotným hospodám a hospodské tradici. „Dny českého piva jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Naším cílem je prostřednictvím této akce podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikum tradiční české hospody,“ uvádí František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
Vedle pivních speciálů si budou moci návštěvníci pochutnat i na kulinářských specialitách, a to především na kančím se šípkovou omáčkou. „Pivo má v gastronomii nezastupitelné místo a nabízí širokou škálu chuťových kombinací. Pro letošní rok jsme zvolili tak trochu jinou českou klasiku, a to kančí se šípkovou omáčkou,“ doplňuje Titus Eliáš, který pro Dny českého piva 2016 vytvořil i speciální recept na tuto zvěřinovou pochoutku. Týden oslav vyvrcholí Dnem otevřených pivovarů v sobotu 1. října 2016, kdy dostanou zájemci ojedinělou příležitost poodhalit tajemství řemesla pivovarských mistrů.
Dny českého piva odstartují v pátek 23. září symbolickým narážením sudů a přípitkem. Ve vybraných podnicích se slavnostního zahájení zúčastní také samotní sládci, starostové či další představitelé měst a obcí. Hosté budou moci po celou dobu ochutnávat výběr pivních speciálů, pivní menu nebo zažít setkání s místním sládkem. Součástí akce budou opět oslavy svátku sv. Václava, který je patronem českého piva.
Seznam podniků zapojených do Dnů českého piva 2016 a jejich speciálních nabídek bude průběžně aktualizován na webu www.dnyceskehopiva.cz.

Litovel produkuje nové pivovarníky. Poprvé po dlouhých 40 letech

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

V Česku stále přibývá minipivovarů. Pro ty moravské a východočeské pivovary teď mají v Litovli dobré zprávy – ze zdejšího odborného školství totiž vzešlo v červnu deset nových absolventů oboru pivovarník – sladovník. Stalo se tak po více než 40 letech, kdy bylo učení ve městě opět otevřeno. Poslední absolventi pivovarnictví a sladovnictví se zde vyučili v roce 1974.

V příštích letech by se k nim mělo přidat 15 dalších odborníků, které vyprodukuje zdejší školství. Přestože má výroba piva ve městě staletou tradici, zájemci o studium pivovarnictví museli ve druhé polovině dvacátého století dříve jezdit až do Plzně.

„Absolventi oboru pivovarník–sladovník zde nebyli 30 až 40 let,“ potvrdil emeritní sládek Miroslav Koutek. Byl přitom jedním z posledních, kdo před desítkami let v Litovli pivovarnické řemeslo vystudoval. „Pamatuji si dřevěné transportní sudy a dřevěné kádě. Od té doby ale došlo ke změnám. Změnily se částečně kádě, které nahradily nerezové sudy,“ dodal s tím, že se litovelský pivovar stále snaží dodržovat tradiční receptury i zachovávat stejnou chuť piva.

Jedním z absolventů litovelského potravinářského oboru je také Veronika Zapletalová. Zatím pracuje na sladovně jako brigádník. „Šéf pivovaru mi od září slíbil stálé místo,“ sdělila. „Teď přijímám slad, v plánu mám také udělat si degustační zkoušky a kurzy,“ doplnila.

Češi jsou milovníci pěnivého moku. Ročně vypijí v průměru 145 litrů na osobu včetně kojenců.
I díky tomu stále roste produkce nejmenších českých pivovarů. Přestože je jich asi šestkrát více než velkých pivovarů, jejich podíl na výrobě piva v Česku je odhadován zhruba na 1,5 procenta. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je těžké odhadovat, na jakém čísle se počet minipivovarů zastaví.

V České republice by se podle něj uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 305. Šuráň podotkl, že by se mohlo jednat i o takzvané restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici,“ uvedl.

Ročně otevře 50 nových minipivovarů
Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11 000 hektolitrů ročně.

Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10 000 hektolitrů. K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl dále Šuráň.

Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.

První havířovský minipivovar: Na výčepu čeká Magdon i s Maryčkou

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPrvní havířovský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

V pořadí třetí zastávkou našeho seriálu je po Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí tentokrát Havířov, kde jsem navštívil První havířovský minipivovar, který funguje od loňského roku a vznikl doslova na zelené louce. „Nazýváme se první z toho důvodu, že jsme jako první náš minipivovar zaregistrovali. Než se vyřídila veškerá povolení a dokončila stavba, vznikly paradoxně další dva pivovary, ale název už zůstal,“ vysvětluje na úvod provozní manažer Josef Štangel.

Majitel Ladislav Němeček v minulosti provozoval rekreační středisko u Žermanické přehrady, kde se seznámil s renomovanými a zkušenými sládky. Ti jej následně přivedli a inspirovali k tomu, jak realizovat moderní minipivovar, ve kterém nabídne milovníkům zlatavého moku celou škálu poctivě a profesionálně vařených piv bez průmyslové filtrace a pasterizace.

Stabilně se vaří Magdon a Maur
„Momentálně máme v nabídce čtyři piva. Základ je jedenáctka světlá, třináctka polotmavá, na léto se dělá lehké pivo devítka a protože měla velký úspěch čtrnáctka, uvařila se ještě várka, kterou teď doprodáváme. Je to svrchně kvašené pivo typu Ale,“ říká Štangel, který upozorňuje, že některé názvy piv vycházejí vzhledem k patriotismu majitele z ostravského nářečí. Takže na výčepu je jedenáctka zvaná Magdon a devítka je pojmenovaná po jeho dcerce Maryčka.

„Nejvíce se u nás pije jedenáctka, to je základ, který frčí. Hodnotíme ji jako nejlepší pivo na žízeň,“ doplňuje provozní. Přestože minipivovar začal vařit teprve před rokem, zaznamenal podle něj velký úspěch. Poptávka překvapila i samotné sládky, kteří čekali pozvolnější zájem pivařů. Možná i proto, že v Havířově během krátké doby začaly fungovat hned tři minipivovary.

„Nemyslím si, že by vzájemná konkurence měla zásadní vliv. Snažíme se držet úroveň kvality piva, ale i kuchyně, kterou máme založenou na našich surovinách. Pečeme si třeba vlastní chleba, při jehož výrobě se používá pivovarské mláto, ale děláme taky domácí knedlíky či bulky na hamburgery,“ zdůrazňuje kombinaci kvalitního piva i jídla provozní minipivovaru.

Piva jsou tady kulatější, co to znamená?
Základem pivní palety havířovského minipivovaru je jedenáctka a třináctka. První z těchto piv je klasický spodně kvašený světlý ležák s poctivou hořkostí, druhé je speciální pivo s chutí karamelového sladu. „Je to speciál, který leží měsíc a půl, než se narazí. Je to víc odležené pivo s přídavkem karamelu. Přestože je silnější, hlavně dámy si ho u nás velmi oblíbily,“ pokračuje ve vyprávění můj průvodce.

Na zimu se pak dělají silnější piva, speciály jako třeba vánoční patnáctka, v nabídce však bývá i medové pivo. Jak se ovšem zákazníci staví k netradiční devítce? „Je faktem, že to není úplně obvyklé, protože minipivovary většinou dělají těžší piva. Devítka je svěží, lehké pivo na letní sezónu, které se dobře pije a člověk ho rychle vstřebá, aby mohl po občerstvení vyrazit třeba někam na kole,“ objasňuje Štangel.

Když přijde řeč na charakteristiku jejich piv, padne slovo kulatější. Jakožto pivní turista pochopitelně váhám, co si pod tímto nezvyklým označením vůbec představit. „Naše pivo leží po celou dobu v tancích při teplotě jeden až dva stupně. Kvasnice si nesedají tak rychle, piva jsou vyváženější a plnější. Může se říct, že jsou kulatější neboli chuťově lahodná, v jiných pivovarech jsou zase ostřejší, více hořká,“ popisuje na závěr našeho setkání provozní Prvního havířovského minipivovaru, který 24. června oslaví svoje první narozeniny.

I třetí zastávka na pouti za moravskoslezskými pivy potvrdila, že pivo není nikde stejné, přestože například výroba z těch nejlepších tuzemských chmelů a sladů je společným rysem většiny minipivovarů. Stačí však trošku jiná voda nebo prodleva při technologickém postupu a vznikne zcela svébytná chuť, kterou bezpečně rozezná každý správný pivař.

První havířovský minipivovar
Místo: Havířov, Selská 8a
Druhy piv: Maur polotmavý speciál 13º, Magdon světlý ležák 11º, Maryčka světlá výčepní 9º (kromě toho bývají v nabídce také vánoční speciál Kvarc 15º, svrchně kvašený Hutman 14º, velikonoční zelené či medové pivo)
Čepování: z tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: do sudů i do pet lahví
Výtoč: předpokládá se 1000 hektolitrů za rok

Gambrinus představuje svůj pivní festival Gambrinus den.

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:FeedIT.czGambrinus

Na konci června (25. 6.) pořádá značka piva Gambrinus první ročník festivalu nesoucí název Gambrinus Den, který se koná v centru Plzně. V kampani se spoléhá především na digitál, který doplní radiospot a venkovní plochy. Digitální část kampaně včetně hlavního spotu vyrobila agentura TRIAD Advertising, klíčový vizuál a radiospot vznikl v McCann Erickson Prague.

V sobotu 25. 6. se centrum Plzně promění na jednu velkou pivní zahrádku. „Pivo Gambrinus je s Plzní spojeno stejně jako skvělý fotbal. Právě 25. června, což je datum založení pivovaru, si chceme se všemi Plzeňáky připomenout, že Gambrinus je v Plzni doma. Připravujeme proto velký pivní festival, na kterém se návštěvníci můžou těšit na největší pivní zahrádku v České republice, na které bude až 5 000 míst k sezení, na čepování piva hlavně do skla, všechna piva za stejnou cenu a také na speciální festivalovou várku, uvařenou jen pro tuten den“, řekl Marek Dvořák, Marketingový Manažer značky Gambrinus.

Hlavní část kampaně se odehrává v digitálním prostředí a její pozornost je soustředěna na úvodní videoklip TUTEN DEN VŠICHNI SEM! od kapely SEMTEX. Jak pozvete Plzeňáka na pivní festival v Plzni? Tak aby se s pozvánkou ztotožnil a aby ho bavila! Festival se nese v duchu oslavy piva za doprovodu plzeňských kapel. Proto jsme napsali, zhudebnili a natočili klip k festivalové hymně. Text písně je v plzeňském dialektu, hraje jí plzeňská kapela Semtex. V klipu mimo jiné uvidíte i bývalého kapitána FC Viktoria Plzeň – Pavla Horvátha. Zároveň se nám společně s kapelou Semtex podařilo vytvořit melodii tak chytlavou, že si ji lidé budou broukat ještě dlouho po skončení festivalu“, popsal Martin Mareš, Creative Director ve společnosti TRIAD Advertising.

Videoklip vznikl v produkčním týmu agentury TRIAD Advertising a režie se chopil David Chvátal za asistence Martina Lysého z produkční společnosti Riot. Text k písni napsal Matouš Hekela a hudbu složil Michal Röhrich z kapely SEMTEX.

Kromě videoklipu uvidí lidé na internetu i pozvánky od známých plzeňských osobností. Celá komunikace je dále protažena do rádia a OOH ploch.

Pivovar postavil babičce na dvorku a zapřáhl celou famílii

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:ASZ.czAutor:Kateřina KotalováMatuška

Matuškovic pivo patří k nejdražším v republice a pivaři se shodují, že i k nejlepším. O to pikantnější je skutečnost, že Matuškovi svůj zlatý chléb „pečou“ v malé vísce Broumy u Hořovic, prakticky na dvorku u babičky. A jde na dračku! Od božího rána do půlnoci je zapřažená celá rodina a velí tomu ten nejmladší, šestadvacetiletý sládek Adam Matuška.

Matuškovic pivo patří k nejdražším v republice a pivaři se shodují, že i k nejlepším. O to pikantnější je skutečnost, že Matuškovi svůj zlatý chléb „pečou“ v malé vísce Broumy u Hořovic, prakticky na dvorku u babičky. A jde na dračku! Od božího rána do půlnoci je zapřažená celá rodina a velí tomu ten nejmladší, šestadvacetiletý sládek Adam Matuška.

„Babička nám hlídá teplotu, hlavně o víkendu, má zodpovědný úkol,“ mrkne zpod baseballové čepice Adam Matuška. „Ále, občas to jdu zkontrolovat, jinak si to kluci tady obstarávají sami,“ mávne rukou babička Matušková směrem do přístěnku k její chalupě, ze kterého vnuk Adam a jeho otec Martin udělali varnu. Uvnitř kmitají čtyři kluci a všem je s bídou pětadvacet. „Všechno jsou to kamarádi ze školy nebo z baseballu,“ vysvětluje Adam a postaví se tak, abychom neviděli na Zeď nářků, vykachlíčkovanou stěnu plnou klučičích šifrovaných zkazek. Hany seknul Zoe (rozuměj Honza měl hezkou chvilku se Zuzkou), Langoš má new bitch (Petr Langmajer má novou holku), Tom zase lítá (#lepsinevedet). Jeden vaří, druhý stáčí, třetí zátkuje a čtvrtý lepí etikety a na každou jednu napíše datum spotřeby. Tady se pracuje zásadně rukama. „Pořídit linku by bylo velmi nákladné a navíc by se sem ani nevešla,“ vysvětluje Adam důvod rukodělby. A má recht, to tedy nevešla. Tady se totiž počítá každý milimetr. „A to tady ještě nedávno uprostřed stál velký tank, takže když stáčel pivo, já jsem musel stát venku a sudy rolovat ven, protože se ty už se sem prostě nevešly,“ směje se Adam.

Tenhle problém už mu padl. „Koupili jsme sousedovic chalupu,“ ukazuje na vedlejší stavbu, „předělali jsme ji, přesunuli jsme tam některé tanky a dokoupili další tři, takže už jich máme třináct. Potřebovali jsme navýšit kapacity, jsme pořád vyprodaní, musíme odběratele odmítat, a to není příjemné. Radost z toho má i babička, že se přesouváme vedle,“ vysvětluje Adam.

Matuškovi donedávna měli dvanáctihektolitrovou varnu, na jaře přikoupili ještě jeden padesátihektolitrový tank, vaří několik várek denně od čtyř od rána do pozdního večera. Je jich deset, a tak se dvě party hezky prostřídají. Na začátku byli dva. „Asi rok a půl jsme se tu trápili. Jezdil jsem sem z Prahy na čtvrtou, abych odpoledne stihl trénink,“ vzpomíná Adam. Mladý sládek je totiž vášnivým hráčem baseballu a mnoho nechybělo a mohl z něj být profesionální sportovec. „Ve druháku na střední to vypadalo, že ji nedodělám. Dělal jsem potravinářskou a prolejzal s odřenýma ušima. Chtěl jsem jí nechat a dělat jenom baseball. Naši z toho radost neměli zvlášť proto, že ani v tom jsem zrovna nevynikal. Ve třeťáku nás ale už pustili k vaření piva a škola mě začala hrozně bavit,“ vrací se Matuška ke kořenům rodinného pivovaru. Jakmile ve škole uvařil svoje první vlastní pivo, bylo mu jasné, že to by mohlo být tím, co ho jednou bude živit. Že tak brzy, to v té době ještě netušil.

Adamův otec Martin byl v té době uznávaným sládkem ve strahovském pivovaru. O vlastním snil vždycky, ale pokaždé zůstalo u řečí. Až když na klukovi viděl, že ho práce s pivem baví a jde mu, rozhodl se zainvestovat a vybudovat rodinný Pivovar Matuška. „Budovalo se to tady dva roky, z tátova platu sládka a s pomocí široké rodiny, tetiček, babiček a úvěru. Nešlo udělat hned něco velkého. Měli jsme ale výhodu, že táta byl známý, měl mezi pivaři dobré jméno. Od svých pětadvaceti vařil pivo u Fleků, kde byl podsládkem, pak vycestoval do celého světa, kde učil vařit pivo tamější sládky. Nějaký čas strávil v Japonsku, Koreji i v Tunisu. Když se vrátil, nastoupil do nově otevřeného pivovaru na Strahov už jako sládek. O svém pivovaru mluvil už od pádu komunismu, už u Fleků zjišťoval, jak to chodí v zahraničí. Impuls tátovi dal kamarád Charles, za kterým pak přijel do Anglie, koupil na tehdejší dobu hrozně drahé letenky a jel tam zjistit, jak to tam funguje. Dlouho sbíral informace,“ vypráví Adam Matuška první kroky k rodinnému pivovaru.

Kromě babičky, která hlídá teplotu piva, a táty, který je jednatelem a spolu se synem vymýšlí receptury a stará se o obchod, pro minipivovar pracuje i Adamova maminka i bratr Jakub. „Brácha je umělec, malíř, nakreslil nám logo a etikety, ale kromě toho, že naše pivo hojně konzumuje, se na něm nijak nepodílí. Mamka pracovala vždycky jako porodní asistentka a teď se nám stará o papíry. Pivo moc ráda nemá, takže když chutná i jí, víme, že jsme udělali fakt dobré pivo,“ říká nejmladší z rodu Matušků. Než Adam sehnal dobré spolupracovníky, chvilku to trvalo. Zalovil v řadách kamarádů a vyplatilo se. „Myslím, že teď máme dobrý tým. Zaměstnávat kamarády je na jednu stranu dobré, ale na zároveň se vám trochu oddálí. Chci, aby bylo pivo dobré, mám nějaké požadavky a někdy jsem na ně nepříjemný, takže to může zasáhnout do kamarádství. Ale převažují pozitiva. Hraju s nimi baseball a věřím jim. Ještě jsme se nějak výrazně nepohádali, myslím, že jsem ještě o žádného kamaráda kvůli pivu nepřišel. Ale už spolu moc nechodíme na pivo,“ směje se mladý šéf.

V minipivovaru Matuškových se dnes vyrábí pětadvacet různých druhů piv. A které je to nejlepší? „To nejde říct. Každý je jako naše dítě, nemůžete o jednom říct, že je lepší,“ říká rozumně. Nemít tu čepici s rovným kšiltem a pod ní takřka dětský obličej, jeho věk by mu bylo těžké uvěřit. Podobně v šoku museli být i porotci americké pivní soutěže, kam Adam přijel hodnotit piva. „Great American Beer Festival je neznámější pivní akce v Americe. Hodnotí se tam tisíce pivovarů a statisíce piv. Tam, když vyhrajete, znamená to strašně moc. Když jsem tam byl pozvaný jako degustátor, bylo to devět dní po mých jednadvacátých narozeninách. To bylo pro všechny nepochopitelný, koukali na mě divně. Nedivím se jim, já už měl tady poměrně oddegustováno, ale tam se může pít až od jednadvaceti. Navíc moje angličtina byla tehdy docela zoufalá. Teď jsem tam byl potřetí už jako kapitán jednoho stolu degustátorů. Myslím, že tam ještě hodně dlouho budu nejmladší,“ líčí mladý Matuška.

Kolik různých pivních cen sesbíralo to z Pivovaru Matuška, jeho mladý jednatel narychlo nespočítá. „Nechci, aby to znělo nafoukaně, ale opravdu nevím. Vzpomínám na naši první soutěž v Táboře. Tam jsme za jeden den sesbírali většinu cen, to nám hodně pomohlo. Teď bychom rádi zkusili World Beer Cup, to je pivní olympiáda, ale uvidíme, jestli to bude z finančního hlediska vůbec možné. A z čeho mám ale opravdu velkou radost, že největší pivní server na světě, Ratebeer.com, vyhlásil naše pivo Apollo Galaxy jako nejlepší za minulý rok a zároveň nás ohodnotil jako nejlepší pivovar v Česku. Hodnotí to lidé, o to to má větší váhu,“ raduje se Adam a postaví na stůl vychlazeného zlatého vítěze. Chutná skvěle. „Apollo Galaxy zárověn získalo zlatou medaili na Internacional Beer Cup v Japonské Yokohame. Není divu, že patří mezi nejprodávanější,“ pozvedá sklenici proti slunci, jako by zkoumal, co je právě zlatavější

Největší odměnou jsou mu ale stejně spokojení pivaři. A že jich není málo. Přitom Matuškovo pivo rozhodně není nejlevnější. „S cenou bojujeme pořád. Naše pivo je dražší nejenom než pivo velkých pivovarů, ale i minipivovarů. Já ani nevím, čím to je, máme ty ceny nastavené tak, aby nás to uživilo. Jsme ještě třeba o 10 Kč dražší než ostatní minipivovary a popravdě nevím proč. Vím, kolik to všechno stojí, a aby to vydělalo, takhle to musí být. Ale je pravda, že my jsme si peníze na provoz popůjčovali od bank, někteří si mohli dovolit zafinancovat pivovar sami. Abychom mohli splácet, fungovat a růst, musíme mít tyhle ceny,“ vysvětluje cenovou politiku rodinného pivovaru. Splácet budou Matuškovi ještě prý několik desítek let. „Co vyděláme, investujeme do rozšiřování. Ale technologie jsou tak drahé, že na ně nelze našetřit, na to je potřeba úvěr. Je to stres, ale žene nás to dopředu, musíme myslet na to, že nemáme vyhráno, dokud nebude splaceno,“ dodává. Jak vidno, Adam Matuška rozhodně má pod čepicí. Velký točený Matuška stojí 60 korun, lahev od 95 do 120 korun. „Naše lahve mají 750 ml. Byli jsme jedni z prvních, kdo do takových lahví začal stáčet, je to výhodné kvůli ceně, rozloží se tam náklady na dva pracovníky. Kdybych prodával půllitry, o moc nižší by ta cena být nemohla. Lidi tahle velikost i baví, nemusí načínat dva lahváče a stačí jim jedna.“ Během jednoho týdne uvaří až sedm druhů piv, to nejsilnější má 21°. Denně se v pivovaru naplní 600 lahví a všechny mají už ve chvíli, kdy dostávají zátku, svého kupce. Týdně tak Matuška prodá šest tisíc litrů piva. S rozšířením do sousedova stavení, jsou schopni vyrábět skoro jednou tolik.

Mladý Matuška se už šest let musí pěkně otáčet, vstupu do světa podnikání ale nelituje. „Možná někdy, když musím vstávat ve tři ráno, to jo, ale celkově jsem hrozně rád, že náš minipivovar máme.“ Koneckonců i na tu zábavu se čas najde. Ale spíš než by se usadil, přemýšlí, co by na rodinném pivovaru ještě vylepšil. Chtěl by vlastní hospodu, která jim zatím chybí. „Na začátku nám říkali, že jsme blázni otvírat pivovar bez vlastní hospody, a neměli pravdu. Jde to dost dobře i bez ní, ale přiznávám, že bychom nějakou vlastní přece jenom chtěli,“ přiznává a není pochyb, že toho jednou (a možná už hodně brzy) dosáhne….

Australští vědci uvařili pivo z 220 let starých kvasnic

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Australští vědci tvrdí, že se jim podařilo uvařit "nejstarší pivo na světě", na které použili 220 let staré kvasnice zachráněné z lodi, jež se potopila s 265 hektolitry alkoholu na palubě. Loď Sydney Cove plula v únoru 1797 z indické Kalkaty do Sydney, když se jí v trupu vytvořila trhlina. Loď najela na mělčinu u ostrůvku Preservation v Bassově průlivu nedaleko Tasmánie.

Jde o osmý nejstarší lodní vrak v australských vodách a první potopenou obchodní loď od vytvoření britské kolonie v Sydney v roce 1788. Mnoho z členů posádky se podařilo zachránit, nicméně část nákladu zůstala pohřbena v moři - včetně piva, které bylo určeno pro tehdejší drsnou kolonii v Sydney.

Po téměř dvě století zůstávalo pivo zapomenuto, uzavřeno pod nánosem písku a mořské trávy. Díky těmto podmínkám se jeho organické složky nezvykle dobře zachovaly až do vyzvednutí nádob v roce 1990.

"V zásadě se všechno uzavřelo uvnitř, nedostal se k němu žádný kyslík, takže bylo naprosto nedotčené," vysvětluje námořní archeolog Mike Nash, který záchranné práce ve vraku vedl.

Když před 18 měsíci našel chemik a kurátor David Thurrowgood lahve piva z vraku ve skladu Tasmanského muzea, překvapilo ho, že v jedné z nich byla stále tekutina. To roznítilo jeho fantazii - mohly by tam stále být skutečné kvasnice?

"Úplně mě to nadchlo. Tím jsme získali šanci případně se dostat k nejstaršímu pivu na světě. Pomyslel jsem si, že bychom ty kvasnice dokázali vypěstovat a znovu vytvořit pivo, jaké na této planetě nebylo už 220 let," řekl Thurrowgood, jehož cituje list The Times.
"Nevěřil jsem, že je sebemenší šance, aby to fungovalo," uvedl odborník na kvasnice Anthony Borneman z Australského ústavu pro výzkum vína. "Ale ta příležitost byla příliš dobrá, než abychom to nezkusili."

K jejich překvapení kvasnice skutečně vzešly. Vědci provedli podrobnou analýzu jejich DNA, aby zjistili, zda při manipulaci se vzorky z lahví nedošlo ke kontaminaci. To nepotvrdili - naopak v nich objevili rod kvasnic, které se v moderním vaření piva nevyskytují, ale naopak byly běžné ve starodávném vaření piva, stejně jako další objevený druh.

Vědci nyní plánují návrat k vraku, kde se chtějí dostat hlouběji pod nánosy písku, zachránit více lahví a poslat je přímo do laboratoře. A mezitím začali vařit domácí pivo na základě běžného starého anglického receptu na ležák. Takové, jaké se před 220 lety mohlo pít v drsné kolonii Sydney.

Uvařili nejstarší pivo na světě, použili kvasnice z útrob lodního vraku

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Australští vědci tvrdí, že se jim podařilo uvařit „nejstarší pivo na světě“, na které použili dvě stě dvacet let staré kvasnice zachráněné z lodi, jež se potopila s 265 hektolitry alkoholu na palubě.

Loď Sydney Cove plula v únoru 1797 z indické Kalkaty do Sydney, když se jí v trupu vytvořila trhlina. Loď najela na mělčinu u ostrůvku Preservation v Bassově průlivu nedaleko Tasmánie. Jde o osmý nejstarší lodní vrak v australských vodách a první potopenou obchodní loď od vytvoření britské kolonie v Sydney v roce 1788. Mnoho z členů posádky se podařilo zachránit, nicméně část nákladu zůstala pohřbena v moři - včetně piva, které bylo určeno pro tehdejší drsnou kolonii v Sydney.

Téměř dvě století zůstalo pivo zapomenuto, uzavřeno pod nánosem písku a mořské trávy. Díky těmto podmínkám se jeho organické složky nezvykle dobře zachovaly až do vyzvednutí nádob v roce 1990.

„V zásadě se všechno uzavřelo uvnitř, nedostal se k němu žádný kyslík, takže bylo naprosto nedotčené,“ vysvětluje námořní archeolog Mike Nash, který záchranné práce ve vraku vedl.

Když před rokem a půl našel chemik a kurátor David Thurrowgood lahve piva z vraku ve skladu Tasmanského muzea, překvapilo ho, že v jedné z nich byla stále tekutina. To roznítilo jeho fantazii - mohly by tam stále být skutečné kvasnice? „Úplně mě to nadchlo. Tím jsme získali šanci případně se dostat k nejstaršímu pivu na světě. Pomyslel jsem si, že bychom ty kvasnice dokázali vypěstovat a znovu vytvořit pivo, jaké na této planetě nebylo už dvě stě dvacet let,“ řekl Thurrowgood.

„Nevěřil jsem, že je sebemenší šance, aby to fungovalo,“ uvedl odborník na kvasnice Anthony Borneman z Australského ústavu pro výzkum vína. „Ale ta příležitost byla příliš dobrá, než abychom to nezkusili.“ K jejich překvapení kvasnice skutečně vzešly. Vědci provedli podrobnou analýzu jejich DNA, aby zjistili, zda při manipulaci se vzorky z lahví nedošlo ke kontaminaci. To nepotvrdili - naopak v nich objevili rod kvasnic, které se v moderním vaření piva nevyskytují, ale naopak byly běžné při starodávné výrobě piva, stejně jako další objevený druh.

Vědci nyní plánují návrat k vraku, kde se chtějí dostat hlouběji pod nánosy písku, zachránit více lahví a poslat je přímo do laboratoře. A mezitím začali vařit domácí pivo na základě běžného starého anglického receptu na ležák. Takové, jaké se před 220 lety mohlo pít v drsné kolonii Sydney.

10 důvodů, proč je zdraví prospěšné pivo 1/2

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:MagazínŽeny.cz

Snížení kardiovaskulárních onemocnění
Přiměřené pití piva příznivě ovlivňuje zdraví člověka. Pivo je tvořeno různými sloučeninami, přičemž se liší podle výrobce. Obsahuje bílkoviny, sacharidy, nukleové kyseliny a lipidy. Pití v rozumné míře pozitivně ovlivňuje snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Zabránění dehydratace organismu
Obecně platí, že pití alkoholu vede k dehydrataci alkoholu. Tato skutečnost neplatí právě u piva, protože to je tvořeno až z 92 procent vodou. Popíjením můžete tedy zatočit s žízní a účinně odolat dehydrataci organismu.

Snížení rizik infarktu
Podle odborníků se pivo svými zdravotními účinky vyrovná opěvovanému červenému vínu. Jedná se pochopitelně o střídmé popíjení tohoto moku. Podle provedeného výzkumu bylo zjištěno snížení rizik dalšího infarktu při pití piva v objemu čtyř až devíti litrů za týden.

Antioxidační účinky
Pivo obsahuje antioxidanty, které se starají o likvidaci volných radikálů a tím pádem brání jejich škodlivému působení v organismu. Tímto se předchází riziku vzniku kardiovaskulárních chorob i rakoviny. K antioxidantům nacházejícím se v pivu se řadí například různé prvky, vitamíny a fenolické sloučeniny.

V pivu najdete polyfenoly
Polyfenoly mají schopnost regulovat krevní glukózu a krevní tlak. Kromě toho jsou významnými látkami s antioxidačními, antimutagenními, antikarcinogenními, antimikrobiálními, antitrombotickými a jinými účinky.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978