Novinky a zajímavosti ze světa piva

Na tchajwanském trhu je k mání další z českých piv. BrouCzech, světlé pivo z pivovaru Nová Paka, je k dostání v síti obchodů Simple Mart v půllitrových plechovkách. Novopacký ležák tak doplní sortiment českých piv, která se v zemi již dají koupit.

Simple Mart, kde se BrouCzech bude prodávat, má na Tchaj-wanu více než 800 obchodů. Pro novopacký pivovar je Tchaj-wan nová exportní destinace, BrouCzech se tak zařadí po bok zemí jako USA, Kanada, Čína či Itálie.

BrouCzech však není jedinou značkou českého piva, kterou lze na Tchaj-wanu zakoupit. Mezi další známá jména patří Plzeňský Prazdroj, Kozel či Budějovický Budvar. Rozmanitá nabídka jde ruku v ruce s rostoucí chutí Tchajwanců experimentovat a zkoušet nové druhy. Potenciál uspět na trhu mají prémiová, a především nealkoholická piva. Popularitu v posledních letech získávají i minipivovary.

Místní trh byl pro dovoz piva otevřen v roce 2002. Mezi hlavní dovozce patří Čína, Nizozemsko, Japonsko a USA. Dovoz z těchto zemí tvoří až 85 % z celkového objemu. Dle statistik se spotřeba piva na Tchaj-wanu v posledních letech pohybovala mezi 5,5-5,7 mil. hektolitrů ročně, tento trend byl částečně narušen striktními opatřeními proti koronaviru. Objem importovaného piva má vzrůstající tendenci s ročním tempem růstu v průměru ve výši 5 %, dovoz zahraničních značek tvoří 30-40 % z celkové spotřeby. Domácí výroba je zcela závislá na dovozu vstupních surovin, což může být zajímavou příležitostí pro české producenty. Dominantní pozici při dovozu chmele drží Německo, hlavním dodavatelem ječmene je Austrálie.

Objem dovezeného piva z ČR na Tchaj-wan v „předcovidovém“ roce 2019 tvořil 5 090 hektolitrů, v meziročním srovnání se jedná téměř o 100% nárůst. Věříme, že na tento se podaří navázat i v období „postcovidovém“ a česká piva si najdou nové zákazníky i na Tchaj-wanu.

Nejen za potraviny, ale také za pivo si Jihomoravané připlatí kvůli válce na Ukrajině. Potvrdil to obchodní ředitel Slavkovského pivovaru Zdeněk Vlček. Zdražuje totiž ječmen, který je klíčový pro výrobu sladu, a především pohonné hmoty. „Dopad na cenu piva je nevyhnutelný. Pomyslete už pouze na přepravu surovin nebo v rozvozu zásob piva,“ potvrdil Vlček.

Následky krize se podle něj naplno teprve projeví. „Například u nás už máme avizované zdražení piva od jara. Počítali jsme s tím hlavně v souvislosti s většími náklady na energie, ale nyní do toho zasahuje ještě válka na východě. V tuto chvíli tedy plné dopady ještě nemám vyčíslené,“ dodal obchodní ředitel pivovaru na Vyškovsku.

Velké změny čekají Žatecký pivovar. Opustí tradiční způsob výroby piva a propustí většinu zaměstnanců. Na podnik s 220letou tradicí dopadla dvouletá pandemie koronaviru a současné drastické zdražení cen energií, především plynu a elektřiny.

Pivovar vlastní dánská společnost Carlsberg. Ke změnám vedly majitele ekonomické důvody. Žateckému pivovaru se podle jeho ředitele nedařilo již několik let, ale držel se. Citelnou ranou pak ale byla pandemie koronaviru a růst cen energií.

„Na základě rozhodnutí vlastníka ukončujeme výrobu ve staré výrobní části, to znamená spilko-sklepové hospodářství. Poslední dvouletá covidová doba a zároveň drastické zvýšení cen energií mělo na nás takový dopad, že nejsme schopni v tomto prostředí konkurenčně vyrábět pivo. Tradiční výroba je tak energeticky náročná, že při současných cenách budeme okamžitě v červených číslech,“ uvedl výkonný ředitel Žateckého pivovaru Martin Kec.

Podnik přejde na trend, který v období před pandemií zažíval obrovský boom. „Začínáme stavebně připravovat instalaci malého pivovaru s kapacitou okolo tří tisíc hektolitrů, takže se vlastně jedná o minipivovar,“ upozornil Kec.

Pro srovnání, před covidem byla produkce pivovaru přes 30 tisíc hektolitrů ročně, minulý rok to bylo okolo 24 tisíc hektolitrů.

Stávající provoz Žatecký pivovar ukončí za několik týdnů, následná přestavba a instalace nové technologie bude trvat zhruba tři měsíce. Má jít o investice v řádu nižších desítek milionů korun. Nový provoz plánuje podnik spustit v říjnu. Přijde tak o letní sezonu, která bývá nejsilnější z celého roku.

Změna se výrazně dotkne počtu zaměstnanců. Ze stávajících 43 pracovníků dostane výpověď čtyřicet. Výrazně se také změní nabízený sortiment, omezí se na sudové pivo a limitované dárkové lahve. Končí lahvová a plechovková produkce.

Využití opuštěných prostor není jasné
„Musíme se domluvit na tom, jaké značky zachováme a které vyřadíme. Ovšem tím, že budeme mít možnost dělat piva svrchně kvašená a mít uzavřené hospodářství, tak si můžeme dovolit experimentovat a přijít i s jinými značkami,“ popsal ředitel pivovaru.

Nová produkce bude podle něj mířit především do hospod a restaurací. „Myslím, že přijdeme o spoustu stávajících zákazníků, ale doufám, že budeme s novými výrobky schopni oslovit i nové,“ věří Kec.

Pomyslnou vlajkovou lodí pivovaru se má stát žatecká restaurace U Orloje, která je součástí městského turistického areálu Chrám chmele a piva a kterou si Martin Kec před časem pronajal od města a připravuje její otevření. Kromě chrámových piv z tamního minipivovaru bude nabízet všechna piva, která se ve městě Žatec vaří.

Opuštěné prostory podnik zakonzervuje, aby nedocházelo k jejich chátrání. Jaké bude jejich budoucí využití, není v tuto chvíli jasné. Změna se nedotkne provozu Muzea pivovarnictví, které podnik vybudoval v opraveném historickém domě na rohu Žižkova náměstí a Horovy ulice a jež funguje od srpna 2020.

Prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj, která patří dlouhodobě k nejoblíbenějším cílům návštěvníků z celého světa, je od 1. března přístupná včetně stáčírny. Prohlédnout si jednu z nejmodernějších stáčíren v Evropě s kapacitou úctyhodných 120 000 lahví za hodinu je tak opět možné po 106 dnech, kdy vstup omezila protiepidemická opatření související s šířením covidu-19.

Návštěva stáčírny je součástí vstupenky na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj, která atraktivní formou představuje jedinečný příběh legendárního piva. Kromě stáčírny navštívíte také varnu z 30. let minulého století nebo historické sklepy, kde se dodnes vyrábí pivo Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. O unikátním postupu vaření, který je identický s tím, jak jej v roce 1842 zavedl Josef Groll, se dozvíte leccos zajímavého. Věděli jste například, že tenhle legendární ležák je dodnes vzorem pro více než 80 % všech pivních značek? Uvidíte také „srdce pivovaru“ – moderní varnu z roku 2004. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z ležáckých dubových sudů v historických sklepech, což je skutečná rarita.

Aktuálně nese název Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha a je umístěn v areálu Břevnovského kláštera na Praze 6. Své umění zde předvádějí sládkové již od roku 993, kdy byl Břevnovský pivovar založen. Výroba pivo byla několikrát přerušována až do roku 2011. Ochutnat zde můžete klasická česká piva i různé pivní speciály.

Pivovar vznikl jako součást hospodářského zázemí. Za husitských válek byl kompletně zničen a k výstavbě nového došlo až na sklonku 17.století v roce 1720. O čtyřiadvacet let později byl za válek silně poškozen a roce 1889 byl zrušen.

„Klášter neprovozoval pivovar sám, ale pronajímal jej různým pachtýřům na dobu obvykle 6 let. V 19. století se zde vystřídala řada sládků, jmenujme například Václava Nebeského, Vratislava Kuchtu, který byl již absolventem roční sladovnické školy, Josefa Haška a posledního sládka Josefa Káru. Vyráběl se tu slad pšeničný i ječný, z piv pak lehčí méně hořké pivo pšeničné a později i silnější hodně chmelený ležák z ječného sladu. Maximální výroba piva byla okolo 5 tisíc hektolitrů piva ročně,“ píše se na webových stránkách pivovaru.

Na pivovarskou tradici navázala až roku 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha, která zde pivo vaří dodnes. Aktuálně je nabízeno jedenáct druhů lahvových piv, některé z nich můžou návštěvníci ochutnat i jako točené. Všechna piva se zde vaří pod značkou Břevnovský Benedict.

Na návštěvě v Břevnovském pivovaru
Navštívit pivovar a detailně se seznámit s pivovarnickým uměním může každý. Pivovar pořádá prohlídky, kde se návštěvníci seznámí s historií i současností, podívají se do výrobních prostor, vyslechnou si přednášku o historii a výrobě piva.

Součástí prohlídky je také návštěva pivovarského muzea a expozice pivního skla. Prohlídkou dlouhou 45 minut provází pivovarsky erudovaná osoba, a kdo by měl zájem, může si zařídit extra degustaci 4 až 6 druhů piva pod vedením sládka.

Do Břevnovského pivovaru se nejlépe dostanete tramvají číslo 22 nebo 25 do zastávky Břevnovský klášter, která je na Bělohorské ulici.

Růžové holínky jsou nepřehlédnutelným symbolem celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day, jejímž cílem je podpořit a oslavit ženy v pivovarnictví. Limitovanou edicí piva Raise Your Glass APA se k mezinárodní iniciativě 8. března připojí také plzeňský minipivovar Proud. Vařit se bude v růžových holínkách, podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové, ze speciální směsi chmelů od Yakima Chief Hops.

„V rámci Pink Boots Collaboration Brew Day chceme vyjádřit podporu a připít na zdraví všem ženám v pivovarství! A věříme, že tahle krásně chmelená APA je pro to ideální. Navíc tento pivní styl jsme u nás v Proudu ještě nevařili a moc se na to těšíme,“ konstatuje ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

„Projekty jako Pink Boots Collaboration Brew Day mě baví, protože spojují lidi, kteří pivo prostě milují. Vnímám jej jako velmi přínosný i proto, že obrací pozornost k ženám v pivovarnictví. Tento obor už totiž dávno není doménou mužů. Přestože to mnohé lidi stále překvapuje, žen profesně spojených s pivovarnictvím přibývá, například jenom v Plzni jsme asi tři sládkové – ženy. Vloni jsme za speciál Proud Nealko Hazy IPA uvařený v rámci Pink Boots Collaboration Brew Day 2021 získali zlatou medaili na světové pivní degustační soutěži Meininger's International Craft Beer Award, tak jsem moc zvědavá, jak se nám podaří letošní APA – Raise Your Glass,“ dodává vrchní sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society, která byla založena v roce 2017 v USA s cílem podpořit profesionálky v oboru pivovarnictví v profesním růstu a vzdělávání. Symbolicky na Mezinárodní den žen 8. března v pivovarech po celém světě, které se myšlenku Pink Boots rozhodly podpořit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend. Složení exkluzivní chmelové směsi se každým rokem mění, ale vždy pochází od partnera iniciativy, renomované americké společnosti Yakima Chief Hops, proslulé chmelovými produkty špičkové kvality. Letošní Pink Boots Hop Blend je výsledkem výběru, na kterém se spolu s více než 60 pivovary na podzim podílel také pivovar Proud.

„Dostali jsme vzorky asi 12 druhů chmele od Yakima Chief Hops spolu s formulářem a návodem na tvorbu vlastního blendu. Následně se z celého světa sešly ´dream blendy´, které se zpracovaly a o vítězi se hlasovalo. Část výtěžku z prodeje vítězného chmele pak putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví,“ říká Lenka Straková a ještě upřesňuje charakteristiku letošní chmelové směsi: „Letošní ročník bude hodně voňavý s výrazným aroma citrusů, tropického i sladkého ovoce a obsahem hořkých látek 11 %. Ve směsi se nacházejí již známé chmelové odrůdy Idaho Gem, Talus, Triumph a Loral, které jsou doplněny jedním novošlechtěncem, který nese označení šlechtitelského programu HBC 630. Naše APA, tedy styl american pale ale, bude studeně chmelené světlé svrchně kvašené pivo, které bude mít stupňovitost 12 %, obsah alkoholu 5,3 % obj. a hořkost přibližně 55 MJH.“

Zájem o účast na Pink Boots Collaboration Brew Day s každým ročníkem roste. V roce 2018 se zúčastnilo 260 pivovarů z 10 zemí, vloni už se vařilo v 413 pivovarech v 23 zemích napříč kontinenty. A stejný trend je patrný i v České republice. Zatímco v roce 2021 se Proud do tohoto prospěšného projektu zapojil jako první tuzemský pivovar, letos jej následují další spřátelené pivovary, kterým Proud pomohl zprostředkovat nákup chmele. Vlastní „Pink Boots“ speciály tak uvaří pivovary Chroust, Zlatá kráva, Clock, Matuška, Trilobit, Antoš, Červený vlk, Madcat, pokusný pivovar Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a také tři plzeňští domovarníci. Přidá se i pivovar Kos a pivovar Zichovec. V půlce dubna je v plánu společná ochutnávka hotových piv uvařených u nás v rámci Pink Boots Collaboration Brew Day 2022.

Hanušovický pivovar Holba otevřel zcela novou expozici Pivovarského muzea Holba. Návštěvníci si mohou prohlídku projít jak po vlastní ose, tak s výkladem průvodce. Expozice poskytuje náhled do historie pivovaru.

V nově otevřené expozici pivovarského muzea v Hanušovicích se návštěvníci mohou podívat na historii nejen pivovaru v Hanušovicích, ale také Wlachova pivovaru v Šumperku nebo pivovaru na Třemešku. Ty se připojily v roce 1906 k pivovaru v Hanušovicích.

„Časová osa nás provede hanušovickým pivovarem až do konce druhé světové války. Z této doby se dochovaly sklenice, lahve, bednářské hoblíky, palice, křiváky, sudy a mosazné pípy, které jsou u nás vystaveny,“ láká na novou výstavu Blanka Strnadová, vedoucí Pivovarského muzea v Hanušovicích.

Ve druhé části výstavy jsou dochované především osobní listy zaměstnanců pivovaru, nebo deputátní značky pro ně určené. Součástí jsou také historické fotografie, které jsou z velké části kopie pohlednic od sběratele Ladislava Matějčka. Další fotografie zachycují nedávné akce, jako je Holbyáda, sázení stromků nebo setkání Holbáků a Šeráků.

„Prohlídku expozice v muzeu zakončujeme v naší historické hospůdce v takzvaném foto koutku, kterému vévodí zrekonstruovaný výčepní pult z období 1. republiky a kde na vás čeká pan hospodský se štamgastem,“ dodává Strnadová. Po prohlídce bude ke zhlédnutí připravený film o pivovaru Holba.

Dlouho a pečlivě jsme vše ladili, ale povedlo se! O víkendu 12. a 13. března od 10:00 do 17:00 hodin budete moci poprvé ochutnat poctivou řemeslnou levandulovou dvanáctku, která vznikla ve spolupráci s mistry sládky z vyhlášeného Pivovaru Matuška. Pivo je hořké tak akorát a skvěle jej doplňuje decentně nasládlá chuť BIO Levandule Chodouňské. Své příznivce si jistě najde mezi muži i ženami.

Zastavit se ale můžete i pro načerpání energie v čisté přírodě Levandulového údolí obklopeného brdskými lesy, Národním geoparkem Barrandien a ležícího v sousedství mnoha krásných hradů a zámků. Procházkou po jarní stezce mezi BIO levandulovými poli se zároveň dozvíte spoustu informací o jarních tradicích, zvycích a svátcích.

Kromě jiného můžete ochutnat i některou z dobrot nejen s BIO Levandulí Chodouňskou, ale také ze surovin pocházejících z volných chovů, farem, našich i okolních zahrad a sadů. V nové prostorné a dřevem vonící eko hale jsou připraveny tvůrčí dílny pro celou rodinu. Teplo zajistí praskající polínka v kamnech a pohled na BIO levandulová pole bude jistě vítaným únikem ze současného smutného světa, který nás momentálně obklopuje. Více info na www.levanduloveudoli.cz.

Během Pink Boots Collaboration Brew Day uvaří speciální várku piva Raise Your Glass APA
Růžové holínky jsou nepřehlédnutelným symbolem celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day, jejímž cílem je podpořit a oslavit ženy v pivovarnictví. Limitovanou edicí piva Raise Your Glass APA se k mezinárodní iniciativě 8. března připojí také plzeňský minipivovar Proud. Vařit se bude v růžových holínkách, podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové, ze speciální směsi chmelů od Yakima Chief Hops.

„V rámci Pink Boots Collaboration Brew Day chceme vyjádřit podporu a připít na zdraví všem ženám v pivovarství! A věříme, že tahle krásně chmelená APA je pro to ideální. Navíc tento pivní styl jsme u nás v Proudu ještě nevařili a moc se na to těšíme,“ konstatuje ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

„Projekty jako Pink Boots Collaboration Brew Day mě baví, protože spojují lidi, kteří pivo prostě milují. Vnímám jej jako velmi přínosný i proto, že obrací pozornost k ženám v pivovarnictví. Tento obor už totiž dávno není doménou mužů. Přestože to mnohé lidi stále překvapuje, žen profesně spojených s pivovarnictvím přibývá, například jenom v Plzni jsme asi tři sládkové – ženy. Vloni jsme za speciál Proud Nealko Hazy IPA uvařený v rámci Pink Boots Collaboration Brew Day 2021 získali zlatou medaili na světové pivní degustační soutěži Meininger’s International Craft Beer Award, tak jsem moc zvědavá, jak se nám podaří letošní APA – Raise Your Glass,“ dodává vrchní sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society, která byla založena v roce 2017 v USA s cílem podpořit profesionálky v oboru pivovarnictví v profesním růstu a vzdělávání. Symbolicky na Mezinárodní den žen 8. března v pivovarech po celém světě, které se myšlenku Pink Boots rozhodly podpořit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend. Složení exkluzivní chmelové směsi se každým rokem mění, ale vždy pochází od partnera iniciativy, renomované americké společnosti Yakima Chief Hops, proslulé chmelovými produkty špičkové kvality. Letošní Pink Boots Hop Blend je výsledkem výběru, na kterém se spolu s více než 60 pivovary na podzim podílel také pivovar Proud.

„Dostali jsme vzorky asi 12 druhů chmele od Yakima Chief Hops spolu s formulářem a návodem na tvorbu vlastního blendu. Následně se z celého světa sešly ´dream blendy´, které se zpracovaly a o vítězi se hlasovalo. Část výtěžku z prodeje vítězného chmele pak putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví,“ říká Lenka Straková a ještě upřesňuje charakteristiku letošní chmelové směsi: „Letošní ročník bude hodně voňavý s výrazným aroma citrusů, tropického i sladkého ovoce a obsahem hořkých látek 11 %. Ve směsi se nacházejí již známé chmelové odrůdy Idaho Gem, Talus, Triumph a Loral, které jsou doplněny jedním novošlechtěncem, který nese označení šlechtitelského programu HBC 630. Naše APA, tedy styl american pale ale, bude studeně chmelené světlé svrchně kvašené pivo, které bude mít stupňovitost 12 %, obsah alkoholu 5,3 % obj. a hořkost přibližně 55 MJH.“

Zájem o účast na Pink Boots Collaboration Brew Day s každým ročníkem roste. V roce 2018 se zúčastnilo 260 pivovarů z 10 zemí, vloni už se vařilo v 413 pivovarech v 23 zemích napříč kontinenty. A stejný trend je patrný i v České republice. Zatímco v roce 2021 se Proud do tohoto prospěšného projektu zapojil jako první tuzemský pivovar, letos jej následují další spřátelené pivovary, kterým Proud pomohl zprostředkovat nákup chmele. Vlastní „Pink Boots“ speciály tak uvaří pivovary Chroust, Zlatá kráva, Clock, Matuška, Trilobit, Antoš, Červený vlk, Madcat, pokusný pivovar Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a také tři plzeňští domovarníci. Přidá se i pivovar Kos a pivovar Zichovec. V půlce dubna je v plánu společná ochutnávka hotových piv uvařených u nás v rámci Pink Boots Collaboration Brew Day 2022.

O pivovaru Proud
Experimentální pivovar Proud, který sídlí v bývalé elektrárně v areálu Plzeňského Prazdroje, uvařil první várku 29. 9. 2020. Ve stálé nabídce pivovaru Proud je nyní TheMže – English Pale Ale 10, Ventill – ležák 11, Soutock – žitná IPA 13, Cotel – Stout 14 a nealkoholické pivo Proovan. Pivovar připravuje různé sezónní speciály, ve spolupráci s dalšími zajímavými partnery experimentuje v rámci limitovaných edic nebo řady barrel-aged, tedy piv stařených v dubových sudech po whisky či víně. Mnohá z těchto piv si již získala nejen četné fanoušky, ale také uznání odborných porot na českých i mezinárodních pivních soutěžích. V roce 2021 mezi ně přibyla zlatá a stříbrná medaile z International Beer Festival Budweis a vítězství ve dvou kategoriích soutěže Cerevisia Specialis – Pivní speciál. Pivovar počítá s roční produkcí v řádu několika tisíc hektolitrů piv v sudech a skleněných lahvích.

Piva z pivovaru Proud jsou v prodeji ve vlastním e-shopu a také na Rohlík.cz, v některých pivotékách i ochutnávkových pivnicích (např. Pivotéka v Pivovarském muzeu v Plzni, Pult, Pivstro, karlínská pivotéka sedm° či ostravský Dock), ve vybraných prodejnách Makro a Albert v Plzni a Praze nebo na pivních festivalech. Aktuální informace najdete vždy na webu pivovaru v sekci Kam na pivo. Pivovar nabízí také komentované prohlídky s ochutnávkou, které jsou doslova nabité energií.

České pivovarnictví je bohaté na kvalitní suroviny, technologické postupy, inovace a samozřejmě i ty, kteří pivo připravují. A nemusí to být přitom pouze muži! Proto dlouhodobý projekt Českého svazu pivovarů a sladoven Kde se pivo vaří startují ženy. Představujeme vám šest sládkových. Každá z nich pracuje v jiném typu pivovaru a každá vaří jiný druh piva. Jsou to Karolína Chroustovská, Jitka Ilčíková, Monika Linková, Nataša Rousková, Lenka Straková a Martina Valterová.

Pivovarnictví a sladovnictví se mění a pivní svět už dávno není pouze doménou mužů. I ženy pivo pijí a samozřejmě pivo také vaří. Význam sládkových se odráží hned v prvním tématu nového dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven, které nese název Ženy pivo vaří.

„Právě sládkové jsou těmi, které se v našich pivovarech často opírají o tajemství produkce piva. Aktuálním tématem nevzdáváme hold konkrétním výrobkům, ale oslavujeme celé české pivovarnictví a především pak právě ženy, které pivo vaří. Do budoucnosti navíc počítáme i s dalšími profesemi z oboru pivovarnictví, kde ženy pracují. Chceme tak ukázat, že pivovarnictví není rozhodně statické. Je naopak oborem otevřeným, který je různorodý a sleduje nejnovější trendy,“ vysvětluje záměr Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Vybrané sládkové reprezentují různé typy pivovarů (průmyslové, minipivovary, experimentální, restaurační, létající) i široké spektrum stylů (spodně, svrchně i spontánně kvašená piva). Téma tak zároveň ukazuje pestrost českého pivovarnictví.

Garantem tohoto tématu je bývalá novinářka Hana Večerková. Iniciátorem a organizátorem celého projektu Kde se pivo vaří je Český svaz pivovarů a sladoven.
Projekt Kde se pivo vaří je rozdělený do několika témat, v nichž ukazujeme zajímavé osobnosti, projekty, příběhy a trendy, které jsou pro obor přínosné. Po tématu Ženy vaří pivo budou následovat další: Novinka roku, Mladý talent a kategorii Pivní obal, která bude jako jediná soutěžní. Představí nejlepší pivní obaly posledního roku Hodnotit se bude etiketa, pivní plechovka a pivní láhev. Ty budou vybrány na základě hodnocení odborné poroty ve spolupráci s obalovou asociací SYBA. Výsledky budou prezentovány na akci Obal roku 2022.

Karolína Chroustovská
Pivovar Chroust Praha
„Baví mě přeskakovat mezi styly.“

Karolína Chroustovská pracuje v pivovaru, který na současné mapě pivovarů nenajdete. Jiří a Karolína Chroustovští přitom mají zavedenou značku, vlastní receptury, ale nemají vlastní technologii, proto si ji najímají u jiných minipivovarů. Pro tento typ podnikání se vžilo označení „létající pivovar“. Funguje na základě dohody, výhodné pro obě strany. Smluvní pivovar využije volnou kapacitu a létajícímu odpadají náklady na pořízení vlastní technologie. V Česku existují různé varianty létajících pivovarů, některé pivo sami neprodukují, nechávají si pivo pouze uvařit na zakázku. To ale rozhodně není případ pivovaru Chroust, který si celý proces řídí osobně od uvaření až po distribuci na trh.
Ten působí na trhu již od roku 2016 a dnes už vlastně přestal „létat“, koupil část technologického vybavení v potštejnském pivovaru Clock – Fenetra a na pět let si tak zajistil možnost vařit na jednom místě. Získal tak stabilitu a zvýšil objem vařeného piva. Za tu dobu by si manželé Chroustovští rádi vybudovali pivovar vlastní.
Pivovarské vzdělání má Karolína v rodině. Studovala potravinářskou fakultu VŠCHT a později si k ní ještě přidala střední pivovarskou školu v Podskalské. „Při studiích jsme pracovala v plzeňském pivovaru Raven, tam jsem přičuchla k zahraničním stylům piva, a bylo mi jasné, že pivo bude moje životní cesta,“ říká mladá maminka dvou holčiček.
Chroust se nezaměřuje na jeden styl, vaří nejrůznější druhy piv pro pivní nadšence, které baví objevovat nové chutě. „Máme samozřejmě nějaký základ, který vaříme stále. Ležák, který má úspěch v zahraničí, milkshake IPA, ale pak jsou tu ještě piva, která nás baví pít a vymýšlet, naše superchmelený, zakalený pivní ´džusíky´. Díky nim jsme získali u našich zákazníků poměrně rychle dobré jméno, možná právě kvůli té jinakosti a hravosti,“ říká Karolína.

Piwakawaka 12%. Svrchně kvašené pivo stylu New England pale ale, vařené z novozélandského chmele Riwaka, lehké, šťavnaté, s nižší hořkostí, skvěle pitelné.

Jitka Ilčíková
Wild Creatures Mikulov
„Divoké kvašení je výzva, vášeň a dobrodružství.“

Jitka Ilčíková je na současné české pivní scéně absolutní výjimkou. Vaří totiž piva, která nejsou v Česku domovem a nikdo je tu ani nedělá. Specializuje se na divoce kvašená piva, v tuzemsku téměř neznámá, zato velmi populární v zahraničí. Pozoruhodná je i její cesta k pivu. Při svých častých pracovních cestách do Belgie poznala piva „lambic“ a úplně jim propadla. „Jakmile jsem objevila lambiky, už nebylo cesty zpět. Dlouho to byla pro mě jen fascinující zábava a vize. Ale chytlo mě to natolik, že jsem nechala práce v mezinárodní firmě a začala se pivu věnovat naplno,“ říká bývalá finanční analytička.
Přestože Ilčíkovi žijí uprostřed vinařské oblasti a sami víno vyrábí, založili si v roce 2011 pivovar Mamut, zaměřený na klasické ležáky. Jitka se souběžně zabývala spontánním kvašením a po několika letech experimentů s divokými kvasinkami představila v roce 2016 značku Wild Creatures a první spontánně kvašená piva s otiskem regionu. „Pivo zraje až několik let v dubových sudech, pak se ještě blenduje s různě starými pivy, případně maceruje s ovocem a nakonec dozrává v lahvi. Podobně jako šampaňské,“ vysvětluje Jitka, proč patří lambic k nejnáročnějším pivním stylům vůbec. Chutí se hodně liší od všech ostatních piv. „Uznávám, že lambic je v Čechách trochu extravagantní, ale je nádherně komplexní, chuťově pestrý, vysloveně vás donutí na chvíli se zastavit a vychutnat si ho podobně jako dobré víno.“
Značka Wild Creatures sklízí uznání po celém světě. Lahve s folklorními motivy se už dostaly do Belgie, Holandska, Švédska, USA, Kanady, Austrálie i Číny. Jeden z moravských lambiků zařadil autor světového atlasu piv Tim Webb do výběru nejlepších piv světa. „Samozřejmě mi to lichotí. Nejvíc si ale cením příležitosti přednášet o divokém kvašení na konferencích a různých vzdělávacích aktivitách po světě. Udržuje mi to přehled o dění napříč zeměmi, je to velmi inspirativní. Učím se vlastně pořád,“ říká Jitka Ilčíková.

Tears of St. Laurent, spontánně kvašené pivo typu lambic, do kterého byly přidány hrozny Svatovavřineckého, zraje dva roky v dubovém sudu a dokváší v lahvích pod korkem.


Monika Linková
Pivovar Trilobit Praha
„Pivo jsem dostala do kolíbky.“

„Já jsem vlastně zdědila povolání sládkové po přeslici,“ odpovídá Monika Linková na otázku, jak se dostala k pivu. „U nás v rodině se pivu věnují ženy. Moje maminka byla sládková, její sestra taky pracovala v pivovaru, obě měly Podskalskou (proslulá střední pivovarská škola v Praze) a já jsem v pivovaru v podstatě vyrostla.“ Monika vystudovala z rozhodnutí rodiny Podskalskou, pivu se ale dlouho příliš nevěnovala. Krátkou dobu sice pracovala u matky v pivovaru v Golčově Jeníkově, pak ale na deset let zakotvila jako inspektorka kvality piva na Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Při práci jen tak mimochodem vystudovala práva.
„Zpátky k pivu mě vlastně přivedl Olda Koza (pedagog z Podskalské), byl takový můj sládek na telefonu,“ vzpomíná Monika Linková. „Udělala jsem si v paneláku svůj vlastní pivovar a začala vařit pivo pro kamarády a sousedy, a protože jim chutnalo, tak jsem se rozhodla, že se budu pivu věnovat aktivně.“ Zhruba dva roky působila v minipivovaru Antoš ve Slaném. Začátkem roku 2017 založili se svým současným společníkem Petrem Buriánkem pivovar Trilobit. Chvíli působili jako létající, ale už na konci roku 2017 „přistáli“ v areálu někdejšího Anglického pivovaru v Libni, kde si vybudovali vlastní pivovar.
Dnes je Trilobit zavedená a uznávaná značka mezi minipivovary. Vaří svrchně i spodně kvašená piva. „Do naší flotily patří světlý ležák, za který máme spoustu ocenění, ale jinak děláme svrchně i spodně kvašená piva, ta škála je veliká,“ říká Monika. Pivo vaří pro vlastní pivnici, která nesídlí v libeňském pivovaru, ale na Francouzské ulici, dodávají do pivoték a pivnic po celé ČR, lahvová piva pak nově i do Alberta a Kauflandu.
Trilobit byl jeden z prvních pivovarů, který se v Česku věnoval „kyseláčům“, tedy pivům typu sour, gose, berliner weisse. Vedle toho spolupořádá festival kyselých piv.

GOSE černý rybíz. Obnovený starobylý německý druh piva s přídavkem černého rybízu, koriandru a soli, s příjemnou nakyslou a černorybízovou chutí s pikantním, lehkým, slaným dozníváním.


Lenka Straková
Pivovar Proud Plzeň
„S Proudem proti proudu.“

Ještě za studií na potravinářské fakultě VŠCHT nastoupila Lenka Straková do Plzeňského Prazdroje, kde se po čase dostala na pozici sládkové. Navrhovala nové typy piv, které Prazdroj v rámci programu Volba sládků nabízí každý měsíc ve svých hospodách.
Od konce roku 2020 uskutečňuje své experimenty v pivovaru Proud, který vznikl pod záštitou Plzeňského Prazdroje. Pivovar sídlí v historické budově bývalé elektrárny. U zrodu nápadu na vznik minipivovaru v rámci Prazdroje stála právě Lenka Straková a nynější ředitel Proudu Michal Škoda. „Chtěli jsme nějaký pivovar, který bude vařit menší objemy, ale zároveň bude větší než pokusný pivovar,“ říká Lenka. „Jsme sice jedna firma, ale fungujeme jako nezávislý minipivovar s vlastními nápady a vlastním vedením.“
Proud má za sebou teprve rok existence, za tu dobu už ale získal několik prestižních ocenění. Ve stálé nabídce má prozatím pět základních piv - čtyři svrchně kvašená a jeden ležák, kromě toho připravuje limitované edice nejrůznějších pivních stylů, například silná piva stařená ve vinných sudech. „Navíc hledáme i zajímavé kvalitní suroviny, kterými se dají některá piva obohatit, jako je například koření či ovoce. Zaměřujeme se na zkoušení různých chutí a vůní a experimentování s pivními styly,“ vysvětluje. Piva z Proudu jsou v prodeji ve vlastním e-shopu, v pivotékách a ochutnávkových pivnicích, na rohlik.cz a v některých hypermarketech.
Budoucnost českého pivovarnictví je podle Lenky v nealkoholickém pivu. „Lidé žijí velmi aktivně a stále častěji hledají nápoj, u jehož konzumace se nemusí nijak omezovat,“ odpovídá Straková na otázku o budoucnosti svého oboru. „Doufám, že se budou pořád potkávat v restauracích, kde bude mít stále své místo tradiční český ležák, ale určitě tu budou také jiné pivní styly.“

Proovan. Nealkoholická Hazy IPA. I přes téměř nulový obsah alkoholu si zachovává typické vlastnosti stylu IPA, výrazné chmelové aroma a vyšší hořkost, která vyvažuje sladkost pocházející z neprokvašeného extraktu.

Nataša Rousková
Pivovar Zubr Přerov
„Královna českého ležáku.“

Nataša Rousková je nejúspěšnější česká sládková, na kontě má víc než stovku ocenění z nejrůznějších pivních soutěží. A to nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Vystudovala potravinářskou fakultu VŠCHT, původně se ale chtěla věnovat kosmetice. „Jenže teprve když jsem v rámci povinného kolečka po různých katedrách přišla na kvasnou chemii, cítila jsem tam hluboké znalosti, obrovskou profesionalitu a pochopila jsem, že české pivovarnictví má ve světě největší renomé. Řekla jsem si, proč jet studovat parfémy do Francie, když můžu v Čechách studovat pivo,“ vzpomíná na své začátky. Hodně ji ovlivnila profesorka Basařová, kterou uznával celý pivovarnický svět. „Její přednášky byly hrozně zajímavé, měla totiž zkušenosti z provozu i znalosti z výzkumu, navíc ji uznávali odborníci z celého světa.“
Do pivovaru Zubr nastoupila Nataša po mateřské v roce 1993 a už v něm zůstala po celý svůj profesní život. Zubr vyrábí výhradně spodně kvašená piva klasickým způsobem podle tradičních receptur.
Na český ležák je patřičně hrdá. Neobává se, že by zásluhou nových pivních stylů, které přinášejí minipivovary, ztratil u českých pivařů na atraktivitě. „Myslím, že u nás bude stále převládat český ležák, ale i mezi minipivovary budou časem stálice, které budou lidi vyhledávat právě proto, že jim chutná právě jejich styl.“ Sama dává přednost tradiční české klasice, ale neodmítá ani jiné styly piv, jen u nich postrádá pitelnost. „Já si chci u piva příjemně posedět a proklábosit celý večer,“ říká Nataša a vysvětluje, proč je pitelnost piva důležitá. „Když je harmonie mezi plností, alkoholem, hořkostí i sladkostí, pak vám to do sebe zapadne jako puzzle a vznikne ta krásná lahodná sametová chuť, která vás vybídne, abyste si dali ještě jedno další. Hospoda a její přátelská atmosféra je pro české pivní prostředí důležitá, proto doufám, že nám tu pivní česká kultura zůstane, až se vypořádáme s koronavirem, byla by strašná škoda, aby se lidi nescházeli s přáteli a nepovídali si u piva.“

Zubr Gradus 12%. Světlý ležák, vařený z několika odrůd českého chmele, zejména z aromatického Žateckého poloraného červeňáku z tršické oblasti, a z kombinace klasického a speciálního moravského sladu Karapils, který dodává plnost a příjemnou zlatavou barvu s jantarovo-medovými odstíny.


Martina Valterová
Pivovar Monopol Teplice
„S úctou a pokorou k pivovarskému řemeslu.“

Martina Valterová pracuje v jednom z nejkrásnějších pivovarů, teplické restauraci Monopol, která sídlí v citlivě zrekonstruované secesní budově z roku 1850, kde byl za první republiky lázeňský kabaret. „Ve 14 letech, kdy se rozhodovalo o mé budoucnosti, jsem věděla jen to, že nechci na gymnázium. Takže o tom, že půjdu na pivovarskou školu do Plzně, rozhodli rodiče,“ komentuje start své kariéry v pivovarnictví Martina. „Ale že u piva zůstanu 35 let, to jsem si už rozhodla sama.“
Po škole nastoupila do pivovaru Zlatopramen, kde si prošla povinným „kolečkem“ po všech odděleních provozu. Od laboratoře až po varnu. Po 25 letech práce ve velkém pivovaru odešla do minipivovaru Na Rychtě v Ústí nad Labem a v roce 2015 přijala nabídku nastoupit jako sládková do nově vznikajícího pivovaru v restauraci Monopol v Teplicích. „Byla to pro mě výzva, kterou jsem přijala s úctou a pokorou,“ říká Martina. Pokora a poctivá práce je podle ní vedle kvalitních surovin a dodržování technologických postupů to hlavní, co dělá kvalitní pivo.
Než nastoupila do Monopolu, neměla žádné zkušenosti se svrchně kvašenými pivy. „Ale nenechala jsem nic náhodě. První zkušební várky jsem si vařila doma a pak jsme s majitelkou degustovaly a vybíraly, co nám nejvíc chutná. Tak vznikl ALE 14% Monopol, který je ve stálé nabídce,“ říká Martina.
Pivo vaří především pro hosty restaurace, tomu je podřízeno i její výrobní portfolio. Na výčepu má vždy pět druhů piva – čtyři ležáky a jeden speciál. K tomu připravuje další svrchně kvašené speciály, které se střídají podle sezóny.
Za svá piva získala několik prestižních ocenění na mnoha soutěžích, nejrůznějšími diplomy má vytapetovanou zeď na varně. „Samozřejmě si ocenění vážím, pro mě je ale nejdůležitější vidět plnou restauraci hostů, kteří si pochutnávají na mém pivu. A za největší úspěch považuju, že jsem se jako žena v pivovarnictví uplatnila a vydržela, i když to jednoduché nebylo,“ dodává.

Vídeňský ležák 12%. Nefiltrované, nepasterované spodně kvašené pivo, vařené dvourmutovým způsobem, ze tří druhů sladů a dvou druhů chmele. Jantarově-měděná barva, sladově sametová chuť s jemnou hořkostí a oříškovo-kořeněným dozníváním.