Novinky a zajímavosti ze světa piva

Od roku 2011 funguje na Střední odborné škole ekologické a potravinářské ve Veselí nad Lužnicí školní minipivovar, který slouží pro praktickou výuku žáků. Letos tak oslaví 11. narozeniny.

Za dobu své existence škola vychovala mimo jiné kolem 150 sládků či podsládků, kteří zde vystudovali obor technologie potravin. Na škole žáci mohou studovat také technologii mléka, analýzu potravin, ekologii a životní prostředí nebo přírodovědné lyceum.

Renomé minipivovaru stále roste, loni v září si z 31. Mezinárodního pivního festivalu v Českých Budějovicích odnesl stříbro a bronz.

„V soutěži Zlatá pivní pečeť jsme získali stříbrnou medaili za pivo Blatský Brown Ale a v soutěži Pivo České republiky 2021 pak bronz za pivo Blatský Stout. Mám z toho ohromnou radost, protože za celou dobu, co pivovar funguje, si nepamatuji, že bychom si z Mezinárodního pivního festivalu odvezli rovnou dvě ocenění,“ uvedl ředitel školy Ladislav Honsa.

Ocenění přebral školní sládek Aleš Boubelík, pro kterého má ředitel jen slova chvály. „Je velmi šikovný, snaživý, zkrátka akční. Má o obor velký zájem, ostatně přímo v jednom minipivovaru pracuje, což je pro nás ideální. Zároveň mě těší, že se jedná o našeho absolventa,“ dodal ředitel.

Školní minipivovar slouží pro praktickou výuku žáků. oboru technologie potravin. Učí se vyrábět různé druhy piv, pokud jsou plnoletí tak také provádět správnou degustaci, a pivo hodnotit z mikrobiologického či chemického hlediska.

„ Studenti u nás získají praxi a budou moci nastoupit do pivovarů jako kvalifikovaní pracovníci. Navíc se nacházíme v kraji, který je převážně zemědělský a potravinářský a výroba piva je tu tradicí,“ nastínil ředitel hlavní důvody, proč mít vlastní minipivovar.

„Vyrábíme české ležáky, speciální piva, výčepní piva, pšeničné pivo, ochucená piva či nealko. Ačkoliv máme povolený prodej piva, není pro nás prioritou. Minipivovar má v první řadě vzdělávat. Samozřejmě nás ale pozitivní zpětná vazba velmi těší.“

Ve škole byl minipivovar vybudován v květnu 2011, od září v něm začala pravidelná výuka. U jeho zrodu stál Ivan Dufek, který působil jako dlouholetý sládek a později ředitel pivovaru Regent Třeboň. Je členem Síně slávy českého pivovarnictví, do které byl uveden před čtyřmi lety.

Minipivovar pomáhal vybudovat, vařil v něm a učil žáky. V tomto školním roce jako důchodce ještě vyučuje jednu skupinu žáků druhého ročníku. Vychoval si svého nástupce Aleše Boubelíka, který zde nyní působí jako školní sládek a učitel.

„V patnácti letech jsem se rozhodl, že bych chtěl studovat právě na této škole. Zaujala mě totiž právě možnost praxe v minipivovaru, že má člověk možnost si to sám osahat. V šestnácti jsem proto začal chodit na brigády do jednoho minipivovaru poblíž Českého Krumlova,“ popsal začátek své cesty k pivu pětadvacetiletý sládek Aleš Boubelík.

Žáci v minipivovaru pod jeho dohledem připravují mladiny, kvasí a dokvašují různé druhy piva, provádějí sanitaci, stáčení a čepování piva, analyzují suroviny a hotová piva ve školní laboratoři, ve čtvrtém ročníku pak cvičí i senzorickou analýzu.

Studenti považují školní minipivovar za velké zpestření výuky. Michal Hájek je studentem třetího ročníku a lásku k vaření piva mají takříkajíc v rodině. „Moje mamka je laborantka v pivovaru, tak se to nabízelo. Tahle škola se mi líbila, právě i kvůli možnosti si vše prakticky osahat. Sám mám doma už něco zařízené a zkouším vařit vlastní pivo. Musím říct, že jsem ani nečekal, že mě tenhle obor tak vtáhne,“ uvedl.

Tadeáš Chýna studuje ve Veselí nad Lužnicí také třetím rokem. “V budoucnu se chci věnovat vaření piva, proto jsem si vybral tuhle školu. Jednou bych si rád otevřel vlastní minipivovar, možná s restaurací. K tomu, abych mohl podnikat, potřebuji maturitu,“ vysvětlil.

Studentka třetího ročníku Klára Kulhová pochází z Kardašovy Řečice a v budoucnu se chce věnovat hlavně mlékárenství. I tak si ale praktické zkušenosti ze školního minipivovaru chválí. “Nejvíc se mi líbí, že je škola jiná než většina ostatních. Rozhodně lepší, než nějaká ekonomka,“ myslí si.

Historicky ani místně není vaření piva ve městě na soutoku Lužnice a Nežárky ničím neobvyklým. „Veselí mělo jako město várečné právo, škola navíc přímo sousedí s bývalým pivovarem, který patří do objektu staré radnice. V roce 1555 ho založil Vilém z Rožmberka a fungoval ještě za první republiky,“ vysvětlil ředitel.

Na jednu várku minipivovar vyrobí asi 50 litrů nefiltrovaného moku. Pivo z veselské školy je nefiltrované, nepasterizované a přírodní. Díky tomu si v sobě zachová také celou řadu zdraví prospěšných vitamínů.

Vypadá to, že pivo Čechům trošku zhořkne. Po podzimním zvyšování cen se už na jaře čeká jeho další zdražení, a to až o 10 procent. Výrobci k tomu budou muset přistoupit kvůli zvyšování cen energií i surovin.

Pokud si někdy rádi zajdete na jedno, očekávejte, že na jaře budete mít hlouběji do kapsy. Pivo je dražší od 1. ledna a další zvýšení cen se má odehrát už v příštích měsících. Jsou pro to tři hlavní důvody: jednak vzrůstající cena surovin, především zdražuje jedna tuna sladu, navíc rychle roste i cena obalů a energií.

Na to musí reagovat především menší pivovary. "Zdražení piva určitě chystáme, bude to v úrovni kolem 10 procent. Ceny, které se nám zvedly na podzim, se po Novém roce opět zvedají. Čelíme několikanásobnému zdražení," upozornil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Někteří větší producenti se snaží zdražování piva předejít a hledat jiné cesty, jak si poradit. Přesto nemohou vyloučit, že i oni v budoucnu budou muset cenu zvýšit. "Zefektivňujeme naše procesy nebo zapojujeme různé technologie třeba v oblasti energií," sdělila mluvčí Heinekenu Dita Vašíčková.

Zdražování se pochopitelně nevyhnou ani hospody a restaurace. "Plánujeme zdražování jako všechny restaurace. Na jaře možná lehké zdražení bude," avizovala číšnice Sabina Srbová. Při jarním zdražování se může stát, že někteří štamgasti dají přednost raději levnějšímu pivu, které si koupí v hypermarketu, a namísto hospody si ho vypijí třeba doma na gauči.

Roky chátrající historický areál bývalého pivovaru v Petrohradě na Lounsku opět ožívá. Navíc by měl sloužit svému původnímu účelu, nový majitel chce totiž tradici vaření piva obnovit. Plánuje také restauraci a hotelové ubytování.

„Jde o opravdu působivý příklad českého průmyslového designu a je škoda, že byl tak dlouho opomíjen. Mám vizi, jak lze pivovaru vrátit jeho bývalou slávu, avšak přizpůsobenou 21. století. Tím, že se pivovar vrátí jako významná kulturní památka, může této oblasti přinést řadu socioekonomických výhod,“ řekl Nicholas Marley, jednatel společnosti ISG Development, jež komplex koupila před dvěma lety.

Sám Marley je původem z Velké Británie, dlouhodobě však žije a podniká v Česku.

Téměř 160 let stará památka ho zaujala architekturou i dobrou dopravní dostupností. Obec se nachází v blízkosti křižovatky dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a hlavního tahu 1/27 z Plzně na Most.

„Poloha v kombinaci s přírodními krásami oblasti vytváří danému místu jeho genius loci,“ uvedl Marley s tím, že plánovaný minipivovar ponese chmelařskou tradici zdejšího regionu.

Projekt renovace má na starosti Studio Anarchitekt, které se specializuje na obnovu historických objektů. „Máme dokončenou první etapu výměny střechy a opravu krovu ve středové části budovy. Novou krytinou je režná bobrovka. Letos chceme pokračovat v opravě střechy v levé části budovy nad budoucím minipivovarem. Následovat bude oprava komínů, odvlhčení zdiva. Nakonec bude restaurátorsky opravena omítka a repasována okna,“ popsala Petra Jílková ze Studia Anarchitekt.

Nejpoškozenější částí třípodlažní budovy je právě střecha a krov, které jsou kvůli vlhkosti a plísni v havarijním stavu. „Zdivo v suterénu ničí vzlínající vlhkost až do úrovně oken v přízemí, opadá omítka. Jinak je památka, přestože byla léta neudržovaná, v relativně dobrém stavu a dochovalo se mnoho původních částí,“ dodala Jílková.

Jako první má v areálu začít fungovat minipivovar. Tým architektů nyní připravuje jeho studii, a pokud vše půjde podle plánu, dokončen bude v roce 2023. O rok později se má otevřít restaurace a hotel má přivítat první hosty nejpozději v roce 2026. Záměr počítá s tím, že restaurace a hotel zaberou větší část opravované budovy.

Náklady jsou vyčísleny zhruba na 40 milionů korun. Pomoci s financováním mají dotační programy na záchranu kulturních památek.

Záměr se místním zamlouvá. „Nový majitel nás se svým plánem seznámil a vítáme, že pivovar ožije. Areál byl dlouhá léta opuštěný a jen chátral,“ uvedla starostka Petrohradu Jitka Dondová (NpO I).

Pivovar z 2. poloviny 19. století sloužil kromě vaření piva jako sklad zbraní, sklad a balírna léčivých rostlin a ve sklepích zrál sýr. Poslední dobou pustl.

Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Kvůli covidu klesly ale tržby Budvaru v Česku, meziročně o čtyři procenta. Novinářům to sdělila manažerka komunikace Budvaru Barbora Bláhová. Jde o předběžné výsledky, kompletní včetně zisku zveřejní Budvar do konce prvního pololetí.

"Jsem rád, že výsledná čísla můžeme nejen psát v zelených barvách, ale dokonce překonala naše očekávání. Zatímco objemově jsme vyrostli o 4,6 procenta, v tržbách za pivo jsme oproti roku 2020 narostli o významných 10,4 procenta. Pokračujeme tak v naší strategii, soustředění se především na kvalitu a hodnotu našeho portfolia," uvedl ředitel pivovaru Petr Dvořák. I druhý rok pandemické krize byl tak pro národní podnik úspěšným. Výstav překonal minulý, také rekordní rok. Vývoz vzrostl meziročně o 11,3 procenta. Budvaru se dařilo na všech největších trzích, tržby vyrostly u všech deseti hlavních. Většinový podíl na těchto výsledcích nesly trhy, kde má pivovar dceřiné společnosti – Německo, Slovensko a Anglie. "Čísla exportních prodejů ukazují, že obliba naší vlajkové lodi Budweiser Budvar Original v zahraničí neustále stoupá," uvedl Dvořák. Předloni národní pivovar vyvezl 1,15 milionu hektolitrů, vyplývá z výroční zprávy. Národní pivovar se stejně jako předloni potýkal s pandemickou krizí, která ho ovlivnila hlavně na tuzemském trhu. Kvůli uzavřeným restauracím a gastro provozovnám klesly tržby za sudové a tankové pivo. Na domácím trhu ztratil pivovar meziročně čtyři procenta tržeb. Kompletní ekonomické výsledky včetně tržeb a zisku zveřejní Budvar po auditu, do konce letošního prvního pololetí. V roce 2020 uvařil Budvar se 670 zaměstnanci 1,73 milionu hektolitrů piva. Zisk po zdanění stoupl předloni téměř o deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.*

Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun a činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Kvůli covidu klesly ale tržby Budvaru v Česku, meziročně o čtyři procenta. Jde o předběžné výsledky, kompletní včetně zisku zveřejní Budvar do konce prvního pololetí.

„Jsem rád, že výsledná čísla můžeme nejen psát v zelených barvách, ale dokonce překonala naše očekávání. Zatímco objemově jsme vyrostli o 4,6 procenta, v tržbách za pivo jsme oproti roku 2020 narostli o významných 10,4 procenta. Pokračujeme tak v naší strategii, soustředění se především na kvalitu a hodnotu našeho portfolia," uvedl ředitel pivovaru Petr Dvořák. I druhý rok pandemické krize byl tak pro národní podnik úspěšným. Výstav překonal minulý, také rekordní rok.

Vývoz vzrostl meziročně o 11,3 procenta. Budvaru se dařilo na všech největších trzích, tržby vyrostly u všech deseti hlavních. Většinový podíl na těchto výsledcích nesly trhy, kde má pivovar dceřiné společnosti – Německo, Slovensko a Anglie. „Čísla exportních prodejů ukazují, že obliba naší vlajkové lodi Budweiser Budvar Original v zahraničí neustále stoupá," uvedl Dvořák. Předloni národní pivovar vyvezl 1,15 milionu hektolitrů, vyplývá z výroční zprávy.

Národní pivovar se stejně jako předloni potýkal s pandemickou krizí, která ho ovlivnila hlavně na tuzemském trhu. Kvůli uzavřeným restauracím a gastro provozovnám klesly tržby za sudové a tankové pivo. Na domácím trhu ztratil pivovar meziročně čtyři procenta tržeb. Kompletní ekonomické výsledky včetně tržeb a zisku zveřejní Budvar po auditu, do konce letošního prvního pololetí.

V roce 2020 uvařil Budvar se 670 zaměstnanci 1,73 milionu hektolitrů piva. Zisk po zdanění stoupl předloni téměř o deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Na jaře zprovozní Budějovický Budvar novou linku na stáčení piva do plechovek. Investuje do ní kolem 300 milionů korun. Chce také zahájit projektovou přípravu na stavbu nové varny, což bude investice kolem půl miliardy korun. Stavět ji chce v roce 2023.

Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Kvůli covidu klesly ale tržby Budvaru v Česku, meziročně o čtyři procenta. Novinářům to sdělila manažerka komunikace Budvaru Barbora Bláhová. Jde o předběžné výsledky, kompletní včetně zisku zveřejní Budvar do konce prvního pololetí.

"Jsem rád, že výsledná čísla můžeme nejen psát v zelených barvách, ale dokonce překonala naše očekávání. Zatímco objemově jsme vyrostli o 4,6 procenta, v tržbách za pivo jsme oproti roku 2020 narostli o významných 10,4 procenta. Pokračujeme tak v naší strategii, soustředění se především na kvalitu a hodnotu našeho portfolia," uvedl ředitel pivovaru Petr Dvořák. I druhý rok pandemické krize byl tak pro národní podnik úspěšným. Výstav překonal minulý, také rekordní rok.

Vývoz vzrostl meziročně o 11,3 procenta. Budvaru se dařilo na všech největších trzích, tržby vyrostly u všech deseti hlavních. Většinový podíl na těchto výsledcích nesly trhy, kde má pivovar dceřiné společnosti – Německo, Slovensko a Anglie. "Čísla exportních prodejů ukazují, že obliba naší vlajkové lodi Budweiser Budvar Original v zahraničí neustále stoupá," uvedl Dvořák. Předloni národní pivovar vyvezl 1,15 milionu hektolitrů, vyplývá z výroční zprávy.

Národní pivovar se stejně jako předloni potýkal s pandemickou krizí, která ho ovlivnila hlavně na tuzemském trhu. Kvůli uzavřeným restauracím a gastro provozovnám klesly tržby za sudové a tankové pivo. Na domácím trhu ztratil pivovar meziročně čtyři procenta tržeb. Kompletní ekonomické výsledky včetně tržeb a zisku zveřejní Budvar po auditu, do konce letošního prvního pololetí.

V roce 2020 uvařil Budvar se 670 zaměstnanci 1,73 milionu hektolitrů piva. Zisk po zdanění stoupl předloni téměř o deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Na jaře zprovozní Budějovický Budvar novou linku na stáčení piva do plechovek. Investuje do ní kolem 300 milionů Kč. Chce také zahájit projektovou přípravu na stavbu nové varny, což bude investice kolem půl miliardy korun. Stavět ji chce v roce 2023.

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila nárůst nových minipivovarů v Česku. Zatímco za poslední dekádu jich přibývalo okolo padesáti ročně, v roce 2020 to bylo zhruba třicet a loni jen sedmnáct. V Praze například v roce 2021 vznikl jediný minipivovar, na jižní Moravě dva. Pozitivním jevem je ale podle odborníků fakt, že se pivovary drží a nekrachují.

Za minipivovar se označuje podnik, který může ročně vyrobit maximálně 10 tisíc hektolitrů piva. Pokud by vyrobil více, již nejde o minipivovar. Z celkového objemu piva, které se za rok v Česku uvaří, spadá na minipivovary jen 2,5 až tři procenta. V regionech ale minipivovary oživují cestovní ruch a život měst a vesnic.

V současnosti jich je podle Českomoravského svazu minipivovarů v Česku kolem pěti set. Jejich boom odstartoval zhruba před deseti lety. V roce 2013 bylo v Česku necelých 200 minipivovarů, v roce 2019 to už bylo 480. Tehdejší prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň uvedl, že si dokáže představit, že jich bude v Česku kolem tisícovky. Covidová pandemie ale rozvoj minipivovarů zabrzdila. Například na jihu Moravy, kde je zhruba šest desítek minipivovarů, loni přibyly dva.

„Tempo růstu bylo v minulých letech výrazně dynamičtější. Naposledy docházelo k tak nízkým nárůstům v letech 2008-2010, což je ale z hlediska vývoje tohoto trhu zcela nesrovnatelné období, kdy v regionu bylo jen kolem deseti minipivovarů. Tehdy šlo ještě o dozvuk hospodářské krize, nyní jde o krizi koronavirovou. Většina investorů vznik nových pivovarů odsouvá z různých důvodů na příhodnější dobu," uvedl na webu Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána, který vývoj na trhu dlouhodobě sleduje.

Pivovary se drží a nekrachují
Problémy minipivovarům způsobilo v době pandemie hlavně to, že velká část z nich je restauračního rázu. V době „předcovidové“ totiž bylo ekonomicky nejvýhodnějším byznysem spojit minipivovar s vlastní restaurací.

„Ta je samozřejmě pandemií nejvíce ohrožená, protože situace komplikuje obě živnosti, tedy nejen pivovarskou, ale i restaurační. Oproti situaci před rokem je ale situace mnohem lepší, opatření se uvolňují. Pozitivním jevem je fakt, že se pivovary drží a nekrachují," uvedl Tomáš Gregor z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity.

Pivovary si totiž na novou situaci na trhu postupně přivykly. Jejich majitelé se dali do vylepšování svého podnikání. Řada pivovarů spustila e-shopy, otevřela výdejní okénka nebo rozšířila prodejní místa. Pivo z minipivovarů se dostal i do boxů velkých obchodních řetězců. Některé minipivovary si totiž pořídily zařízení na plnění do lahví a plechovek, aby dokázaly nahradit propad prodejů sudového piva.

Současně mnoha pivovarům loni pomohla silná letní sezóna, která je vždy zejména o prodeji venku a tím pádem čepovaném pivu.

„Odhaduji, že výstavem malé pivovary na hodnotách z roku 2019 ještě nebudou, ale tržby již mohly mít obdobné nebo i vyšší právě díky prodeji lahvového piva, které je, v případě minipivovarů, zásadně dražší než sudové. Tento trend bude pokračovat i v dalších letech a očekávat, že se trh vrátí k poměru prodeji lahví a sudů 60 ku 40 procentům, v případě velkých, a 30 ku 70 procentům, v případě malých pivovarů, nelze," dodal Grmela.

Kde se pivo vaří
Ukázat, že nejsou české pivovary jen místa, kde umí uvařit nejlepší ležák na světě, ale i svět, kde lidé pečují o tradici českého pivovarnictví a zároveň přicházejí s novými trendy, je cílem nového projektu, který startuje Český svaz pivovarů a sladoven. Jmenuje se Kde se pivo vaří a chce představit to nejzajímavější z oboru. Inspirativní ženy, novinky, obalové trendy nebo mladé talenty, a to bez ohledu na to, zda přicházejí z minipivovaru nebo pivovaru vyrábějícího ve velkých objemech.

„Prostřednictvím našeho nového projektu Kde se pivo vaří oslavujeme dnešní české pivovarnictví a ukazujeme, že se jedná o úspěšný a rozmanitý obor. Současně s tím je také dokladem síly, pospolitosti a soudržnosti našeho odvětví,“ vysvětluje Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Projekt je rozdělen do několika témat, v nichž svaz ukáže zajímavé osobnosti, projekty, příběhy a trendy, které jsou pro obor přínosné. První téma s názvem Ženy vaří pivo se spustí symbolicky 8. března. Představí se v něm několik českých sládkových, které osobitě rozvíjejí současné pivovarnictví. Novinka roku se zaměří na pivní trendy. Ukáže příběhy vzniku nové receptury a představí zajímavé novinky, které zaujaly za posledních dvanáct měsíců. Mladý talent vyzdvihne mladé lidi do 35 let, kteří v posledním roce nejvýrazněji zaujali svojí prací a přispěli tak k rozvoji oboru. Mohou to být sládci, pivovarníci, sladaři, chmelaři či výzkumníci.

Milovníci piva se musejí připravit na další vlnu zdražování zlatavého moku. Po podzimním růstu se cenovky v hospodách a obchodech pohnou i na jaře. Důvodem jsou růsty cen energií, surovin a některých vedlejších komponent. Především obalových kartonů či pivních korunek. Například obalové materiály zdražily meziročně až o sto a zátkové korunky dokonce o 170 procent. Jako první na to budou muset reagovat hlavně menší producenti.

„Zažíváme turbulentní období a vlny zdražování. Například ještě před novým rokem stála tuna sladu v průměru 15 tisíc korun. Teď je to zhruba o 200 euro více. To vše, včetně zvyšujících se cen energií, povede k dalšímu zdražení piva,“ řekl Deníku prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Ten předpokládá, že se ještě do letní sezóny zlatavý mok z malých pivovarů zdraží o průměrně deset procent.

Růst nákladů ale neustojí ani střední a větší producenti. Další zvyšování cen, a to ve všech obalech, předpokládá i ředitel pivovaru Svijany Roman Havlík. Severočeský pivovar přitom naposledy zvedl prodejní ceny loni v prosinci. „Další dílčí optimalizace cenové politiky proběhne s velkou pravděpodobností i během letošního roku, a to v řádu jednotek procent,“ potvrdil Havlík.

Již od ledna přistoupily ke zdražení piva pod hlavičkou Pivovary Staropramen. „U vybraných balených piv se zvýšila cena zhruba o šest procent. Hlavním důvodem byl znatelný nárůst cen některých klíčových vstupů, především pak obalů, surovin, energie a logistických nákladů,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Zdražení nevylučuje ani Rodinný pivovar Bernard. „Vzhledem k narůstajícím vstupům bude změna cen dříve či později nevyhnutná, v tuto chvíli ale nedokážeme odhadnout, kdy a o kolik se ceny změní,“ uvedl mluvčí Bernardu Radek Tulis.

Také Budějovický Budvar zdražil v lednu o tři procenta své sudové pivo. V dubnu pak zdraží o deset procent i plechovky. „Ač neradi, v průběhu roku s velkou pravděpodobností budeme ze stejných důvodů zvyšovat i cenu lahvového piva,“ řekla mluvčí pivovaru Barbora Bláhová.

Největší tuzemský producent - Plzeňský Prazdroj - ceny mírně zvyšoval na začátku podzimu. Zatím ale nechce vývoj cen pro letošek komentovat.

Obdobný vývoj jako u inflace
Odhady pivovarníků jdou ruku v ruce s odhady analytiků. Například hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček míní, že už v následujících týdnech či nejbližších měsících se cena piva zvedne o osm až deset procent.

„V poslední době pivo vlastně kopíruje inflaci. A už v posledních týdnech zdražování piva pozorujeme. A to i v hospodách, kde se mnohdy cena za půllitr blíží 50 korunám,“ uvedl Křeček. Ten se obává dalšího odlivu štamgastů z hospod. Lidé podle něj v příštích měsících častěji sáhnou po pivu v hyparmarketu. „Zvyšující se cena piva v hospodách mnohé Čechy odradí a raději si koupí výrazně levnější v obchodě a vezmou si jej domů,“ dodal Křeček.

V pivovaru na Starém Brně zadělali sládci v předstihu na výrobu tradičního starobrněnského speciálu, Zeleného piva. Alkoholický nápoj si lidé vychutnávají o velikonočním Zeleném čtvrtku. Letos pivovarníci uvaří bezmála 3 500 hektolitrů speciálně zbarveného piva.

Zelené pivo se v pivovaru na Mendlově náměstí připravuje už sedmnáct let. Celkem v tomto roce pivovarníci uvaří 3 435 hektolitrů zeleně zbarveného pivního moku, dalších 350 hektolitrů nápoje pak zamíří na Slovensko, kde si rovněž místní oblíbili popíjení speciálu Starobrna.

Sládci z Brna letos doufají, že pivo poteče o Zeleném čtvrtku, který připadá na 14. dubna, proudem. Uplynulé dva roky totiž poznamenala epidemiologická opatření. „V roce 2020 jsme Zelené pivo nabídli se zpožděním u příležitosti otevření restaurací v květnu. Vloni se prodávalo z restauračních okýnek v PET lahvích,“ popsal výrobní ředitel Heinekenu Milan Schramm.

Složení třináctistupňového speciálu zůstává tajné, znají je jen čtyři lidé. Autorem repeceptury je bývalý starobrněnský sládek Petr Hauskrecht. Důležitou výrobní složkou je takzvaný bylinný výluh, který zahrnuje hned několik druhů bylin. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do nápoje přidává likér.

„Musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je od začátku výrobním tajemstvím. Řádově potřebujeme litry výluhu,“ uvedl sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webovkách podniků nebo stránkách zelenepivo.cz.

Podle průzkumů pije pivo bezmála 6 milionů Čechů. To je bez pochyby impozantní číslo, ale ani s takto silnou základnou stále nemůžeme říci: Co Čech, to pivní znalec. Tak schválně, jak se vyznáte v pivech vy?

Češi patří jak výrobou, tak spotřebou piva mezi světovou pivní špičku. Výměrou chmelnic zaujímá relativně malá Česká republika po Německu a USA neuvěřitelné třetí místo na světě a se spotřebou více než 140 litrů piva na osobu za rok dokonce celosvětově vede. Řada pivařů si časem najde své oblíbené pivo, kterému zůstává věrná po dlouhé roky, ale roste podíl hledačů, kteří s chutí objevují nové styly a chuťové vlastnosti piva, ať už aby našli to pravé, vyznali se, nebo se zas vrátili ke svému prověřenému favoritovi. Za přispění Luďka Reichla, sládka Pivovaru Holba, jsme tak připravili stručný přehled druhů piv, který může pivní bádání usnadnit.

Piva podle způsobu kvašení
Ve světě se vyrábí několik set druhů piv, přičemž jejich kategorizace se u jednotlivých autorů výrazně liší, zejména v závislosti na zemi původu. Vychází se ze základního rozdělení na piva typu Ale a ležáky, což přibližně odpovídá dělení na svrchně kvašená a spodně kvašená piva. Liší se typem použitých kvasinek a teplotou kvašení, tedy schopností zpracovávat a přeměňovat jednoduché sacharidy v obsažené mladině. V nabídce světových pivovarů ale můžeme narazit i na spontánně kvašená piva, která využívají ke kvašení směsnou kulturu bakterií a kvasinek obsažených ve vzduchu. „V minulosti se dokonce jednalo o jediný dostupný způsob výroby piva, dnes jsou takto kvašená piva spíše záležitostí Belgie, Francie či Nizozemí,“ vysvětluje Luděk Reichl.

SPODNĚ KVAŠENÉ PIVO je nejrozšířenější (přes 70 % celosvětové výroby). Kvasí při nižších teplotách a vyznačuje se sladovou chutí a vůní, hořkým chmelovým aroma a bohatou pěnou. Zraje, tedy leží v uzavřených ležáckých tancích ve sklepě i déle než měsíc, z čehož pochází i tradiční označení „ležák“. Nejrozšířenější kategorií ležáků i piva vůbec je světlý ležák, jenž je osvěžující chuti s jemným perlením a lehkou hořkostí na konci. Oblíbený je také polotmavý ležák jantarové až karamelové barvy s výraznou chmelovou hořkostí nebo tmavý ležák s příměsí speciálních a barevných sladů, díky kterým jsou v chuti cítit stopy karamelu, kávy nebo i čokolády. Méně častý je také vídeňský ležák měděné barvy a díky speciálnímu nasládlému sladu i sametové chuti s oříškovo-kořeněným dozníváním. Původem z Německa je Bock, silné, lehce chmelené spíše tmavší pivo.

SVRCHNĚ KVAŠENÉ PIVO vzniká za vyšších teplot, mívá obvykle nižší plnost, svěžejší chuť a výrazné příměsi různých ovocných chutí a vůní. Patří sem třeba v Německu či Belgii oblíbené pšeničné pivo s minimálně třetinovým podílem pšeničného sladu, který mu zajišťuje světlou barvu, ovocný nádech i silný říz. Především v anglosaských zemích jsou oblíbená vysoce chmelená piva, se značným podílem pšenice jako např. EPA (English Pale Ale). Piva tohoto typu jsou sušší, avšak více sladová s výraznější hořkostí. Další variantou tohoto piva uzpůsobeného místu původu či exportu je IPA (India Pale Ale) s citrusovo-mangovou vůní, velmi vysokým obsahem hořkosti a nižší sladovou chutí nebo také APA (American Pale Ale) využívající zásadně více hořký a aromatický americký chmel. Opět především britskou záležitostí je pak výrazné pivo typu Stout, v jehož chuti jsou znatelné i tóny hořké čokolády.

Chuť praženého sladu je obvykle doprovázena lehkou kyselostí, střední hořkostí a konec bývá suchý. Toto pivo tmavé až černé barvy a s vyšším obsahem alkoholu, který občas zastíní i známější typ Porter proslulý právě svou plností, vysokým EPM (od 18 %) a poměrně vysokým obsahem alkoholu. Hořkost stejně jako říz je obvykle nižší. Oba tyto typy se vaří ze směsí různých speciálních sladů, jako např. z praženého, karamelového, barevného atd., a v podání různých pivovarů se rozdíly mezi nimi často stírají.

Piva podle barvy
Piva je možné rozlišovat podle několika kritérií, v lidovém povědomí vede rozdělení piv podle barvy. Světlá piva jsou připravována ze světlého sladu a jsou typická hořkostí a nechybí jim ani říz. Tmavá piva, jinak taky piva bavorského typu, vděčí za svou barvu speciálním praženým, karamelovým nebo mnichovským sladům, které jim propůjčují delikátní nasládlou chuť. Polotmavá piva většinou granátové barvy vznikají smícháním světlého a tmavého sladu. „Pozor ale na zažitý omyl, že polotmavá piva vznikají smícháním světlého a tmavého piva. Takovým smícháním vám výčepní vykouzlí pivo řezané čepováním ze dvou sudů,“ vysvětluje sládek Pivovaru Holba. Je možné se také setkat i s pivem bílým, kterým je označováno obvykle pivo pšeničné, jež je světlejší barvy než pivo z ječmene a bývá mírně nakyslé chuti a ovocné vůně.

Piva podle stupňovitosti
Rozlišením piva podle stupňovitosti je sledován obsah extraktu původní mladiny (EPM) určující sílu piva (nikoliv procenta alkoholu). „S původním označením 10° nebo třeba 12° se už kvůli současné legislativě nesetkáme, nahradilo ho slovní označení jako třeba výčepní pivo či ležák. Další možností je označení hmotnostním procentem extraktu původní mladiny v % EPM. Čím větší podíl těchto látek se během přípravy ze sladu uvolní, tím je vyšší EPM. S vyšším EPM se zvyšuje i finální obsah alkoholu a obvykle i plnost piva,“ přibližuje Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.

Nealkoholická, nefiltrovaná, kvasnicová piva a speciály
Především u řidičů jsou čím dál oblíbenější nealkoholická piva. Nealko, nebo také kvašený nápoj z obilného sladu, vzniká díky omezení tvorby alkoholu nejčastěji podstatným zkrácením hlavního kvašení, tak aby nedošlo ke vzniku většího množství alkoholu. Jde o rychlý a relativně levný postup, ale v chuti může být citelná mladinová příchuť nevyzrálého piva. Druhou nejčastější možností je odstranění alkoholu z běžného piva, jehož výhodou je komplexnější chuť daná plnohodnotným kvašením. Třetí možností je použití speciálního kmene kvasnic, produkujícího minimální množství alkoholu. Hranice množství povoleného alkoholu pod tímto názvem je u nás 0,5 %, ale např. v Británii jsou takto označována piva s menším obsahem alkoholu než 0,05 %.

Téměř hotové pivo před stáčením do lahví či sudů může a nemusí projít procesem filtrace, který odstraní zbylé pivovarské kvasnice, díky čemuž má filtrované pivo čirou barvu a delší trvanlivost. Nefiltrované pivo, jinak taky pivo živé, je díky přítomným kvasnicím „zakalenější“, vydrží kratší dobu, ale zachovává si výraznější chuť.

Za zmínku stojí také „kvasničáky“ neboli piva kvasnicová, která se často zaměňují za piva nefiltrovaná, a v jejich rozdílech tápou často i pivní znalci. „Hlavním rozdílem mezi kvasničákem a nefiltrovaným pivem je, že nefiltrované pivo je stáčené přímo z ležáckého tanku ve sklepě bez filtrace. Kdežto kvasnicové pivo se připravuje přidáním rozkvašené mladiny ve stádiu bílých kroužků do již hotového piva, které již bylo zfiltrované,“ dělá ve zmatcích jasno Luděk Reichl z Holby.

Pivní specialitky
Různé pivní „speciály“ vznikají většinou jako limitované edice piv stávajících nebo v podobě nových kousků k nějakým významným či sezónním událostem. Např. unikátní pivo Holba Keprník, jehož jedinečnost spočívá v divokém horském chmelu, kterého je jak šafránu, je výhradně jako čepované k mání obvykle od podzimu do jara, resp. do vyprodání zásob. Velké oblibě se v posledních letech těší také zelené pivo ke svátku svatého Patrika či k velikonočnímu Zelenému čtvrtku, za jehož neobvyklou barvou je většinou příměs bylin.

Které pivo ráčíte ochutnat?
Podle posledních odhadů v celorepublikové spotřebě dominuje klasický ležák, v těsném závěsu je výčepní pivo a ostatní piva tvoří pouze jednotky procent spotřeby. Přitom pivní trh je plný zajímavostí, které je škoda nepoznat. Takže nebojte se ochutnávat a… Na zdraví!