Novinky a zajímavosti ze světa piva

V souvislosti s problémy ekonomiky čelí malé i velké pivovary v České republice riziku poklesu poptávky po tradičním českém pivu. Produkce piva je zároveň zasažena bezprecedentním růstem nákladů, které ohrožují ekonomickou existenci pivovarů. Ohrožena je také dostupnost chmele, zásadní suroviny pro tradiční české pivo – na chmelnicích v Česku se ho letos urodila přibližně polovina ve srovnání s rokem 2021. Recepty na krizi hledali pivovarníci v srdci Krušných hor na Božím Daru.

Desátý ročník workshopu pro zástupce pivovarů z celé České republiky uspořádala skupina ARIX CZECH HOP ve spolupráci s žateckým Chmelařským institutem v prostorách moderního Pivovaru Červený Vlk na Božím Daru. O receptech na krizi diskutovali zástupci dvaceti osmi pivovarů z Česka.

„Ekonomický vývoj v letošním roce má dopad prakticky do všech odvětví ekonomiky, pivovarnictví a chmelařství nevyjímaje. Cenový růst vstupů je aktuálním problémem všech, nicméně jsem přesvědčen, že najdeme společně s pivovary řešení nejenom pro tento, ale především pro následující roky s cílem zachovat pěstování chmele pro tak unikátní nápoj, kterým české pivo bezesporu je.“ uvedl v úvodním slovu Vladislav Minář, předseda představenstva společnosti ARIX.

Přednášku na téma „Krize a české pivovarství“ vedl Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. V rámci přednášky zazněla i predikce dopadů ekonomické krize na malé i velké pivovary.

„Nůžky jsou pro pivovary velmi rozevřené u prodejů off-trade a on-trade. Vedle rostoucích vstupních nákladů jsou prodeje off-trade velkým problémem, “ uvedl Tomáš Maier, který si současně nemyslí, že bude mít ekonomická krize vliv na spotřebu piva.

Předmětem diskuse byly i daně. Publicista Ladislav Jakl se ve svém blokovém panelu věnoval diskriminační spotřební dani.

České chmelařství ohrožuje kromě růstu cen vstupů a klimatických změn také dostupnost atraktivnějších plodin, které vytlačují chmel z polí v okolí Žatce. Třicetiletý vývoj v českém chmelařství a výhledy oboru na další desetiletí shrnul v přednášce Jiří Smetana, zakladatel společnosti ARIX.

„Klimatické změny, a především bezprecedentní cenový růst vstupů, ohrožují pěstování plodiny, která je jedním ze symbolů Česka. Řada chmelařů uvažuje o přechodu k jiným plodinám,“ uvedl mimo jiné Jiří Smetana.

V prostorách Autoklubu České republiky se včera v podvečer uskutečnil tradiční galavečer s vyhlášením soutěže Nejdůvěryhodnější značka. I v osmém ročníku obhájil v kategorii piva prvenství Pilsner Urquell a má tak stoprocentní úspěšnost. Soutěž pořádaná společností Atoz Marketing Services oceňuje vedle potravinářských a nápojových kategorií i banky, obchody, elektroniku nebo e-shopy.

Osmý ročník marketingového průzkumu Důvěryhodné značky zná výsledky průzkumu zaměřeného na důvěryhodnost značek na trhu v České republice. Ten se uskutečnil mezi čtyřmi tisíci respondentů, kteří hodnotili téměř devět set značek v devadesáti kategoriích nejrůznějších oblastí, jako jsou služby, instituce, poskytovatelé energií, prodejci drogerie, potraviny a mnoho dalších.

Pilsner Urquell se řadí mezi hrstku značek, které se mohou pyšnit opakujícím se titulem „Nejdůvěryhodnější značka“ a ani letos tomu nebylo jinak. „Máme velkou radost, že se nám opět v soutěži podařilo zvítězit. Tato osmá výhra v osmi ročnících dokazuje, že je Pilsner Urquell pro české spotřebitele pivní stálicí. Je to skvělý a zároveň zavazující výsledek,“ říká Kristýna Tereková, Senior Brand Manager Pilsner Urquell.

„Čeští spotřebitelé hodnotili v nezávislém průzkumu v 90 kategoriích téměř 900 značek, přičemž v každé kategorii může zvítězit pouze jedna značka. Ty jsou nominovány automaticky na základě prodejů. To zaručuje, že oceněné značky jsou skutečně silné a důvěryhodné,“ uvádí Lukáš Matějka, manažer marketingové skupiny pořádající společnosti Atoz Marketing Services.

Budějovický Budvar se stal podle Sdružení přátel piva pivovarem roku 2022. Anketa Sdružení přátel piva se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. Každoročně oceňuje nejen nejlepší pivovar, ale i nejlepší piva či nejvýznamnější pivovarské osobnosti.

Na Budějovickém Budvaru pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i spolupráci s minipivovary. Titul získal Budvar již podruhé. V kategorii minipivovar roku zvítězil Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt.

Budějovickému Budvaru se daří. V roce 2021 uvařil pivo o celkovém objemu 1,809 mil. hektolitrů a jeho tržby překročily hranici 3 mld. Výrazný podíl na tomto úspěchu měly exportní trhy a fakt, že obliba poctivého českého piva ve světě neustále roste. Národní pivovar v současné době exportuje do více než 70 zemí světa, a tak si českobudějovický ležák vychutnávají lidé například v Kambodže, Kolumbii, Alžírsku nebo v Austrálii. Přitom každá kapka pochází výhradně z Českých Budějovic.

V současné době má budějovický pivovar otevřených více než deset pozic. Nabírá do výroby, logistiky i administrativy. Budvar na jaře navyšoval v průměru mzdy o 8 % procent a o dalších 5 % je bude navyšovat nyní v listopadu. Zaměstnanci pivovaru se navíc mohou těšit z jednorázového příspěvku na energie 10 000 Kč. Letos se Budvar zařadil mezi tři nejlepší zaměstnavatele kraje.

Prodeje piva letos rostou mírně, pivovary napjatě vyhlížejí vývoj situace v zimním období. Pivovary ale podle průzkumu Českého svazu pivovaru a sladoven bojují s vysokými cenami energií, nedostatkem kvalifikované pracovní síly a skokově rostoucí inflací, která prodražuje další vstupy.

Po dvou hubených covidových letech se prodeje piva pomalu vracejí zpět, celkový mírný růst je tažený čepovaným pivem. Nervozitu v sektoru zvyšují stále nejasné podmínky podpory velkoodběratelů energií, mezi které patří i významná část producentů piva a sladu.

V období od ledna do konce září 2022 vzrostl prodej čepovaného piva v restauracích o 32 procent, naopak klesal prodej piva v maloobchodě, a to o čtyři procenta. Celkové prodeje pak byly vyšší o necelých šest procent, stále ale nedosáhly na předcovidové hodnoty.

„Letošní rok je zatím pro pivovary úspěšný, zejména z pohledu prodeje čepovaného piva v restauracích a hospodách, který meziročně vzrostl téměř o třetinu,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

„Nicméně pokud se na to podíváme detailně, většina tohoto růstu jde na úkor klesajících prodejů baleného piva v maloobchodu. Po dvou covidových letech se nám tedy letos část zákazníků vrátila zpět z domácí konzumace do hospod. Pořád jsme ale v prodejích čepovaného piva o více než 12 procent pod úrovní roku 2019,“ dodává Ferencová.

Vysoké účty za energie i chybějící zaměstnanci
Podle aktuálního průzkumu provedeného mezi členy ČSPS, pivovary a sladovny nejvíce trápí vysoké ceny energií, nedostatek kvalifikované pracovní síly a skokově rostoucí inflace.

Co se týká nákladů na energie, třetině firem vzrostly v prvním pololetí letošního roku o více než sto procent, u 40 procent byl nárůst v rozmezí 50 až 100 procent, zbytku pak zdražily energetické vstupy o méně než polovinu. Ve druhém pololetí letošního roku očekává drtivá většina firem další růst energetických vstupů, pouze 13 procent si myslí, že se budou držet na současné úrovni.
Téměř polovina pivovarů a sladoven očekává ve druhém pololetí zhoršení vývoje svého hospodaření, 40 procent pak předpokládá obdobný vývoj jako v první polovině roku.

Při výhledu do příštího roku trápí většinu pivovarů rostoucí ceny energetických vstupů, 60 procent firem se obává o fyzickou dostupnost energií. Podle třetiny subjektů hrozí také nedostatek základních surovin pro výrobu piva, tedy chmele a sladu.

„Výroba piva i sladu patří mezi energeticky náročné sektory a zajištění dostupnosti plynu i elektřiny za přijatelné ceny je pro pivovary i sladovny v následujícím období klíčová. Proto netrpělivě čekáme na finální podobu podpory velkoodběratelů energií,“ vysvětluje Ferencová.

„Současně chceme s vládou i příslušnými ministerstvy intenzivně jednat o navýšení podpory investic vedoucích ke snížení závislosti sektoru na tradičních zdrojích energií. Pivovary dlouhodobě usilují o dosažení uhlíkové neutrality, prostřednictvím snižování energetické náročnosti výroby a přechodem na alternativní zdroje energií,“ dodává výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

V současné situaci je ale potřeba tento přechod urychlit a v tomto můžou výrazně pomoct evropské i české dotační programy,“ uzavírá Ferencová.

Prodej piva od ledna do konce září meziročně vzrostl o šest procent. Nejvýrazněji, o 32 procent stouply, prodeje čepovaného piva v restauracích. O čtyři procenta naopak klesly prodeje v obchodech. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Svaz pivovarů a sladoven. Prodeje piva jsou však podle svazu nadále pod úrovní před vypuknutím pandemie koronaviru. Téměř polovina pivovarů podle průzkumu svazu očekává horší hospodářské výsledky za druhé pololetí a většina také očekává další růst výdajů na energie.

Podle ředitelky svazu Martiny Ferencové je letošní rok pro pivovary úspěšný na úkor prodejů baleného piva a maloobchodního prodeje. "Po dvou covidových letech se nám tedy letos část zákazníků vrátila zpět z domácí konzumace do hospod," uvedla. Zároveň však upozornila na to, že prodeje piva za první tři čtvrtletí letoška jsou stále o více než 12 procent pod úrovní z roku 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru.

Svaz se svých členů v průzkumu ptal, jak moc velký problém pro podniky představují rostoucí ceny energií. Třetina firem uvedla, že v prvním pololetí letošního roku jim stouply náklady o více než 100 procent, 40 procent uvedlo, že náklady jim stouply o 50 až 100 procent, zbytku zdražily energie o méně než 50 procent. Další růst nákladů očekává 86 procent podniků, jen 13 procent předpokládá, že ceny se měnit nebudou. Zhoršení vývoje svého hospodaření v druhém pololetí letošního roku podle průzkumu očekává 47 procent pivovarů a sladoven, 40 procent očekává, že se jim bude dařit stejně jako v prvním pololetí. Více než polovina firem má také obavy z dostupnosti energií a podle třetiny firem hrozí nedostatek chmele a sladu pro výrobu piva.

Pivo letos zdražilo několik velkých pivovarů. Na konci srpna to oznámil Plzeňská prazdroj. Od 1. října zdražil většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 koruny na půllitru. Pivovary Staropramen od 1. září zdražily většinu sudových a tankových piv v průměru o 5,4 procenta a od 1. října zdražily také balené pivo průměrně o 5,9 procenta. Budějovický Budvar od listopadu zdražil v průměru o deset procent.

Svaz upozorňuje na to, že výroba piva patří mezi energeticky náročné sektory a dostupnost elektřiny a plynu je pro jejich výrobu klíčová. Podle Ferencové chce s vládou vyjednávat o navýšení podpor investic, díky kterým by se snížila energetická závislost tohoto sektoru na tradičních zdrojích energií. "Pivovary dlouhodobě usilují o dosažení uhlíkové neutrality, prostřednictvím snižování energetické náročnosti výroby a přechodem na alternativní zdroje energií. V současné situaci je ale potřeba tento přechod urychlit," uvedla.

Průzkumu svazu se účastnilo 15 respondentů, z nichž jeden pivovar měl do deseti zaměstnanců, osm mělo 51 až 250 zaměstnanců a zbylých šest pivovarů mělo více než 250 zaměstnanců.

Pivovarem roku 2022 je podle Sdružení přátel piva pivovar Budějovický Budvar z Českých Budějovic. Pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i úspěšná nová piva. Titul získal Budvar podruhé, poprvé to bylo v roce 2013. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt. Ocenění pořadatelé předali v prostorách Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku v sále, který dřív býval pivovarskou sladovnou sousedního pivovaru Černá Hora.

Sdružení přátel piva kromě hlavních ocenění předalo i ceny v kategoriích světlé výčepní pivo, kde zabodoval Hektor z řemeslného pivovaru CLOCK, světlý ležák, kde zvítězil Prostě Ležák z pivovaru BadFlash, silné pivo pro piva s více než 13 stupni, kde zabodoval Pimátor 16 Exkluziv z Pivovaru Primátor.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva, kde první cenu získal Sv.Norbert Tmavý ležák z Pivovaru Strahov, pšeničná piva, kde zvítězil Primátor Weizen z Pivovaru Primátor, mezi světlými svrchně kvašenými pivy vyhrál Bernard Bohemian Ale z Rodinného pivovaru Bernard, mezi tmavými a polotmavými svrchně kvašenými pivy Torpid Mind, Russian Imperial Stout z Pivovaru BadFlash a nejlepší kyselé pivo podle hodnotitelů vyrábí Rodinný pivovar Zichovec pod názvem Zichovec Sour Passion Fruit 12.

Nejúspěšnějšími pivovary se tak letos staly pivovary Primátor a BadFlash se dvěma zlatými medailemi.

Ačkoliv v důsledku inflace a významného nárůstu cen zdražuje i pivo, a mohlo by se tak stát do jisté míry luxusním zbožím i z tohoto důvodu, pravdou je, že pověstné jádro pudla v případě nedostupnosti piva tkví v něčem jiném...

Pivo platí za nekorunovaného krále alkoholických nápojů, v Čechách je navíc považováno do určité míry za „národní poklad“. Zatímco se však v minulosti již diskutovalo např. o navyšování DPH, které by ceny piva mohlo zvednout, a aktuálně navíc jeho ceny rapidně rostou vzhledem k všeobecnému zdražování, zdá se, že svět má ještě mnohem větší pivní problém. Brzy by se totiž ze zlatavého moku mohlo stát přímo nedostupné – luxusní – zboží, kterého si zejména čeští pivaři nebudou moci dopřát množství dle chuti.

Jak totiž naznačila prognóza vědců z Kalifornské univerzity a britského ekonomického institutu, náklady na výrobu piva v důsledku globálního oteplování vzrostou. Při výrobě piva se totiž kromě chmele užívá i ječmen (obilný - ječný slad), který je nedílnou součástí plné chuti tohoto hořkého zázraku. A právě globální oteplování povede k tomu, že v dohledné době dojde k prudkému snížení celosvětových výnosů ječmene. Vlny dlouhotrvajícího sucha a horka pak dle této analýzy způsobí až 17% pokles produkce ječmene na území Evropy, Austrálie, Asie i USA.

„Svět čelí mnoha život ohrožujícím dopadům změny klimatu, takže lidé, kteří si budou muset připlatit za pivo, budou vystaveni pouze triviálním důsledkům těchto změn,“ konstatuje dr. Steven Davis, který výzkum realizoval. Ačkoliv totiž pouze necelá čtvrtina celosvětově vypěstovaného ječmene je užívána k výrobě piva, výzkumníci předpovídají, že časem – i s ohledem na pokles množství vypěstované plodiny – bude prioritou nakrmit ječmenem hospodářská zvířata. Žízniví lidé budou mít smůlu, nebo budou muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Podle britského specialisty Dabo Guana, který se zaměřuje na ekonomiku klimatických změn, může k nedostupnosti „luxusních“ potravin, jako je pivo, dojít s mnohem větší pravděpodobností než např. v případě základních potravin. Ceny piva přitom již pozvolna rostou v bohatých zemích, kde je zároveň pivo populární – např. v Belgii, Kanadě a Dánsku.

Primárním cílem realizované studie pak samozřejmě nebylo varovat, že pivo by mohlo být brzy luxusem, ale upozornit na to, že klimatické změny – v případě, že se lidstvo nezačne k životnímu prostředí chovat ohleduplněji – se negativně podepíše na celkové kvalitě života populace. A právě změny v dostupnosti „luxusních věci“, tedy jakýchkoliv produktů, které nejsou každodenní nutností, se ukázaly jako ideální příklad k tomu, jak dopady klimatických změn nejsrozumitelněji lidem přiblížit.

A výzkum neopomíná ani Českou republiku – podle Guana totiž zejména menší země, kde žijí milovníci piva, dopady klimatických změn pocítí velmi intenzivně. „Země, kde milují pivo, budou hodně trpět,“ poznamenal Guan na adresu České republiky a Estonska. V Česku by pak pivo mohlo zdražit až o 600 procent. Guan také dodal, že Irové se s problémem vyrovnají po svém a spotřebu piva na rozdíl od Čechů až o tři čtvrtiny omezí.

„Musíme se poučit. Pokud chceme, aby si každý mohl dovolit nejen pivo, ale i čokoládu, kávu, čaj či doutníky, je třeba začít jednat. Všechny plodiny, které s jejich produkcí souvisí, jsou totiž změnou klimatu velmi ohroženy,“ uzavřel.

Ani současná ekonomická krize nebrzdí Budějovický Budvar v plánech na budoucí navýšení výroby piva. V těchto dnech zveřejnil záměr stavby nové varny. Ze současných 1,9 milionu hektolitrů piva ročně bude národní podnik schopen vyrobit až 2,4 milionu hektolitrů. Třetí varnu chce pivovar postavit do konce roku 2024.

„Výstavba třetí varny byla vždy součástí projektu investičního rozvoje kapacity pivovaru. Ten začal před čtyřmi lety novým logistickým centrem, po něm novou lahvovou linkou, v roce 2021 novou plechovkovou linkou, rozšířením kapacity sklepa a rozšířením kapacity CK tanků,“ vypočítal generální ředitel podniku Petr Dvořák.

Pivovar myslí na rozvoj a zvyšování výroby i přes některé potíže v oblasti vývozu, kdy na začátku letošního roku ukončil dodávky do Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině. Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, Polsko, Slovensko a Británie.

I díky exportu loni vyrobil rekordní množství 1,9 milionu hektolitrů piva. Zájem stoupá o pivo v plechovkách, stáčecí linka jich dokáže naplnit až 40 tisíc za hodinu. Ředitel Dvořák přesto upozornil, že stavba třetí varny jen odráží výhled na desítky let dopředu. Nejde tedy o reakci na současnou situaci.

„Otázkou není, jestli budeme novou varnu potřebovat, ale spíše kdy začneme se stavbou. To plánujeme na konec příštího roku nebo začátek dalšího,“ poznamenal Dvořák.

Požádají o nové povolení k odběru vody

Hlavní surovinou k výrobě piva je voda. Tu čerpá pivovar z hlubinných artéských studní, nejhlubší měří 300 metrů. Podle hydrologů sahá až k mohutné zásobárně vody ze třetihor. V případě navýšení výroby bude muset Budějovický Budvar zvýšit i spotřebu vody – ze současných 8,5 milionu hektolitrů ročně až o 31 procent.

Podle dokumentu k záměru stavby nové varny, který má redakce MF DNES k dispozici, se na výrobu jednoho litru piva spotřebuje přibližně 4,6 litru vody. Povolení k odběru hlubinné vody končí Budějovickému Budvaru v roce 2024, potom bude muset žádat o nové.

Podle propočtů bude stačit k výrobě až 2,4 milionu hektolitrů piva ročně i současný povolený odběr vody. První ze tří artéských studní vyvrtal pivovar v roce 1922 a byla hluboká 197 metrů. Dnes čerpá Budějovický Budvar vodu z třistametrové studně vyvrtané v roce 2003.

Nová varna bude stát na dvoře pivovaru a částečně zabere i dnešní objekt výrobně-technického zařízení, jehož fasáda je sestavená z takzvaných boletických panelů, které obsahují zdraví nebezpečný azbest. Rozebírání této stavby má provádět za provozu speciální firma za dodržení hygienických předpisů.

Plánovaný nárůst výroby piva se odrazí i na dopravě. Suroviny a výrobky odváží kamiony a nákladní auta od budovy pivovaru směrem na Pražskou třídu.

K záměru, který je uveřejněný na úřední desce kraje, se mohou vyjadřovat instituce a dotčená veřejnost. Se stavbou souhlasí odbor územního plánování města i odbor životního prostředí kraje.

Listopad přinesl další zdražení piva. K výrobcům, kteří navyšovali ceny, se přidal Budějovický Budvar. U půllitru to může znamenat i dvě koruny navíc. Výroba piva je totiž náročná na spotřebu energií.

Ceny energií vzrostly českobudějovickému pivovaru téměř čtyřnásobně. I proto od listopadu zvýšil ceny piva zhruba o deset procent. „Hlavním důvodem jsou ceny energií a ceny obalového materiálu, ceny chmele a ceny především sladu, očekáváme, že půjdou zase o desítky procent nahoru,“ popsal ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Půllitr tak zdražil zhruba o dvě koruny, v některých hospodách však může být nárůst i vyšší. Plánují si navýšit cenu také o další náklady. „Je to elektřina, plyn a ostatní věci, které se nám do těch dvou korun promítnout nemůžou. Hospody musí zdražit víc. Pokud vůbec můžou zdražit, protože úbytek hostů je už teď rapidní,“ řekl majitel restaurace Zlatá Hvězda Jan Dobiáš.

Zdražovat už musely i podniky, které do půllitrů točí pivo jiných značek. Ceny zvedl i největší český pivovar Plzeňský Prazdroj, v průměru o 1,7 koruny na půllitr. V restauraci nedaleko Prahy tak aktuálně stojí 61 korun. „Přenesli jsme do našich jídelních lístků to, o co nám byla cena navýšena, žádná extra marže. Jak jsme nakoupili, tak prodáváme,“ uvedl spolumajitel restaurace La Pastorella Marin Šos.

Vyšší cena by mohla srazit spotřebu
Dráž teď nakupuje většina hospod. V posledních měsících totiž zdražily všechny velké pivovary – v průměru 1,50–2 koruny na půllitr piva. Čepované dvanáctistupňové už ve velkých městech stojí často přes 60 korun.

„Říká se mi to velmi smutně, ale pivo bude dražší. Hladinka v centru Prahy překročí 70 korun už tento podzim. Hospodští už opravdu nemají kde brát. Pivo už levné nebude,“ řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner.

S vyšší cenou může podle hospodských přijít i nižší spotřeba piva. V té jsou Češi ve srovnání se světem dlouhodobě na prvním místě.

Pivovarem roku 2022 je podle Sdružení přátel piva pivovar Budějovický Budvar z Českých Budějovic. Pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i úspěšná nová piva. Titul získal Budvar podruhé, poprvé to bylo v roce 2013. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt. Ocenění pořadatelé předali v prostorách Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku v sále, který dřív býval pivovarskou sladovnou sousedního pivovaru Černá Hora.

Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. První část hodnocení je anketní mezi členy sdružení, nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace. Sdružení přátel piva má přes 1500 registrovaných členů. Od roku 2003 se začala předávání cen konat pokaždé v jiném pivovaru, Černá Hora je první, kam se předávání cen letos vrátilo, minule se tu konalo v roce 2004. Sdružení vlastní ochranné známky na ocenění Pivovar roku, udělované od roku 2004, MInipivovar roku (od roku 2006) a nově i Létající pivovar roku.

Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich ve svém projevu upozornil na to, že v příštím roce bude chtít vláda pravděpodobně zvyšovat spotřební daň z alkoholu. Ohradil se proti tomu, že pivovarníci za každé zvýšení ceny čelí kritice. "Zatímco když máslo zdraží na dvojnásobek, nikdo to neřeší, ale když pivo podraží o padesát haléřů na půllitru, všichni se do pivovarů pustí, že zbytečně zdražují," uvedl Voldřich. Pivovarníci jsou podle něj nuceni zdražovat, protože mimo jiné zemědělci zvyšují cenu ječmene a rostou i ceny elektřiny.

Předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich uvedl, že spotřeba piva v Česku klesá nejen v celkovém pohledu, ale snižuje se zejména množství piva vypitého v restauracích. "Je to přibližně každé čtvrté pivo, což je špatné, i když okolní státy jsou na tom ještě hůře. V Rakousku je podíl čepovaných piv jen 12 procent a Polsku dokonce pět procent," doplnil Erlich

Sdružení přátel piva kromě hlavních ocenění předalo i ceny v kategoriích světlé výčepní pivo, kde zabodoval Hektor z řemeslného pivovaru CLOCK, světlý ležák, kde zvítězil Prostě Ležák z pivovaru BadFlash, silné pivo pro piva s více než 13 stupni, kde zabodoval Pimátor 16 Exkluziv z Pivovaru Primátor.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva, kde první cenu získal Sv.Norbert Tmavý ležák z Pivovaru Strahov, pšeničná piva, kde zvítězil Primátor Weizen z Pivovaru Primátor, mezi světlými svrchně kvašenými pivy vyhrál Bernard Bohemian Ale z Rodinného pivovaru Bernard, mezi tmavými a polotmavými svrchně kvašenými pivy Torpid Mind, Russian Imperial Stout z Pivovaru BadFlash a nejlepší kyselé pivo podle hodnotitelů vyrábí Rodinný pivovar Zichovec pod názvem Zichovec Sour Passion Fruit 12.

Nejúspěšnějšími pivovary se tak letos staly pivovary Primátor a BadFlash se dvěma zlatými medailemi.