Novinky a zajímavosti ze světa piva

Předvánoční dárek pro milovníky pěnivého moku nadělila Holba všem, kdo si libují ve výrazné hořkosti za studena chmeleného piva. Sváteční horský ležák přináší divokost i romantiku jesenické přírody na sváteční tabuli i pro chvíle, které si chcete vychutnat jednoduše bez příprav.

Pro sváteční příležitosti přichystal hanušovický mistr sládek neobyčejný 12,5% ležák vyrobený tradičními pivovarskými postupy. Holba Sváteční horský ležák byl navíc korunován studeným chmelením, které se využívá pro zvýraznění chmelové vůně. Jeho recepturu vyladil k dokonalosti místní sládek Luděk Reichl, mistr pivovarského umění. „Holbu Sváteční horský ležák dochmelujeme za studena. Tím docílíme zvýraznění vůně chmelu. Perfektně se tak podtrhne chmelové aroma a ležák, který má značně vysokou intenzitu hořkosti s drsnějším charakterem a dlouhým dozníváním, se díky tomu příjemně zjemní,“ popisuje netradiční metodu Luděk Reichl.

Vydatně chmelený ležák s jiskrou
Sváteční horský ležák s 5,1 % alkoholu vás naláká jantarovou barvou, sněhově-bílou hustou pěnou a výraznou hořkostí (40 EBU), kterou zjemňuje lehký ovocný nádech. Jiskrný a svěží základ dodává Svátečnímu horskému ležáku od Holby nejen regionální tršický chmel a vyhlášený slad z moravských ječmenů, ale také čistá horská voda z místního vrtu ze samotného srdce hanušovického pivovaru.
Sváteční horský ležák od Holby můžete od 24. listopadu objednat na čepu v hospodách a restauracích, nebo je k dostání na doma v několika variantách balení: 15, 30 a 50KEG sudy, multipack balení (6x0,5l láhev) + dárek exkluzivní džbánek 0,5 l a také coby dárkový tubus s 0,75l lahví s patentním uzávěrem. Holbu Sváteční horský ležák koupíte ve vybraných obchodech, řetězcích i ve značkové prodejně v Hanušovicích. Vychutnejte si vánoční Jeseníky s Holbou Sváteční horský ležák.

Společnost Pivovary CZ Group a.s. má v portfoliu pivovary značek Holba, Litovel a Zubr. Pivovary patří mezi tradiční české výrobce piv působící především na Moravě. K výrobě piva používají kvalitní regionální suroviny a ve výrobě se využívá tradiční klasická technologie, kdy hlavní kvašení probíhá v otevřených kvasných kádích a pivo následně dlouho zraje v ležáckém sklepě. Roční výstav skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tis. hl, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy. Piva společnosti Pivovary CZ Group a. s patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější oceňovaná piva v ČR. Každoročně se umisťují na předních příčkách prestižních degustačních pivovarských soutěží jako je České pivo organizované Českým svazem pivovarů a sladoven, nebo PIVEX.

Milovníci silnějších, většinou svrchně kvašených, piv už netrpělivě vyhlížejí předvánoční čas. Právě pro ně menší i větší pivovary na jihu Moravy připravují vánoční speciály. Břeclavský Frankies vsadil na novou ingredienci. „Po letech se vrátí Idiot. Akorát do něj přidáme pravou vanilku. Jedná se o tmavé silnější pivo, které leží v dubových sudech," přiblížil majitel minipivovaru Štěpán Přikryl.

Původně dělali Idiota jako dvacítku, nyní tento speciál dělají v lehčí verzi. „Mohl by být k dispozici začátkem prosince," nastínil Přikryl.

Už několik let vaří speciál pro adventní čas Velický Bombarďák z Velké nad Veličkou na Hodonínsku. Jmenuje se Vánoční stout. „Je to sedmnáctka, která byla vařená už v lednu. Do Vánoc nám zraje v sudu, kde jsou dubová dřívka. Jedná se o čokoládovo-kokosový stout (patří mezi svrchně kvašená piva - pozn. red.)," nastínil za pivovar Ladislav Lukács. V prodeji bude od příštího týdne.

Speciály z minipivovarů si kupuje na vánoční a předvánoční období například Jakub Hemza z Lužic na Hodonínsku. „Vybírám si něco lepšího, zvláštního. Ipu, Ale, prostě svrchně kvašená piva," řekl Hemza.

Vyzkoušet jiné pivo
Vánoční speciál uvařili také v brněnském pivovaru Harry. „Chtěli jsme udělat radost našim fanouškům a štamgastům s tím, že je to ideální období, kdy si vyzkoušet i trochu jiný styl piva. V tomto případě jde o plné, silné, chuťově výrazné pivo, které doslova zahřeje a postaví na nohy. Speciál je určený hlavně těm, co si potřebují spravit chuť po všech těch přeslazených svařácích a punčích z vánočních trhů. Baví nás experimenty,“ prozradil předseda představenstva tohoto pivovaru Petr Syřiště.

Předvánoční čas má zpříjemnit milovníkům pěnivého moku i Adventní speciál z pivovaru Starobrno. „Silné ochucené adventní pivo má oproti loňsku vyšší plnost. Za rubínovou barvu Adventní speciál vděčí kombinaci technologie a použitých surovin,“ uvedl jeden z autorů receptury a vrchní sládek Starobrna Jiří Brňovják.

Třináctistupňový speciál uvařili ve Starobrnu v září a poté týdny dozrával ve sklepech se stabilní teplotou. Celkem bude k dispozici 1200 hektolitrů svátečního piva. V pondělí jej z pivovaru začali rozvážet do hospod.

Podle odborníka na minipivovary Filipa Vrány se už vánoční speciály staly tradicí. Podobně jako velikonoční a jiné. „Pivovary se snaží konzumenty zaujmout něčím novým a přinést jim nevšední zážitek. Ze strany konzumentů jsou speciály obecně vyžadovány, a to právě proto, že se často jedná o jednorázovou záležitost. Dělat další a další speciály je pak především doménou minipivovarů," komentoval Vrána.

Marže u jednorázových speciálů je podle něj obvykle vyšší, což pivovarům pomůže v nynější nelehké době, kdy se některým dokonce přestává vyplácet vyrábět.

Ročně zde uvaří dva a půl tisíce hektolitrů piva a na spotřební dani odvedou asi 300 tisíc korun. Příští rok by východočeský pivovar Mordýř z Dolních Ředic rád oslavil své desetileté působení na trhu. Místo speciální várky piva ale bude možná, stejně jako většina minipivovarů v republice, řešit opětovné zdražení zlatavého moku. Ne však kvůli stále trvající energetické krizi. Důvodem navýšení cen by se mohl stát nový navrh Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Poradní sbor vládě kvůli obřím schodkům veřejných financí navrhl změnit sazbu spotřební daně u pivovarů s výstavem pod 200 tisíc hektolitrů piva ročně. Dle NERVu by se mělo jednat o sjednocení daně z piva, tedy zrušení daňového zvýhodnění pro menší pivovary.

Dnes velké pivovary (s roční produkcí nad 200 tisíc hektolitrů piva ročně) platí na spotřební dani z půllitru desítky 1,60 korun, minipivovary (s roční produkcí do 10 tisíc hektolitrů) jen 80 haléřů. NERV navrhuje, aby se všechny výstavy zařadily do základní sazby.

„Jako občana mě to nepřekvapuje, ale z pohledu pivovarníka to považuji za naprosto neakceptovatelné. A pokud k tomu skutečně vláda kývne, budeme muset opět zdražit. A je jen otázka, zda to budou naši zákazníci akceptovat, či si raději budou chodit pro levnější pivo někam do supermarketu,“ řekl Deníku majitel Mordýře Libor Melich.

Pivovarník také poukázal na předvolební sliby současné vlády. „Billboardy byly plné hesel o šetření na státní správě. To se jí nevede, nabírá nové úředníky a zacvakat to máme my. To se mi nelíbí. Zkrátka nedělá, co slíbila, a jen asi čeká, kdo to přežije,“ zlobí se Melich.

Návrh se nelíbí ani prezidentovi Českomoravského svazu minipivovarů Michalu Voldřichovi. „Uvidíme, jak se k tomu postaví vláda. Ale pokud by k tomu došlo, bylo by to pro minipivovary zlé. Daně mají mít nějakou regulační formu. Tento návrh však není regulační a bylo by dobré, aby se s daněmi v našem sektoru nehýbalo,“ uvedl Voldřich.

Na konto NERVu pak připomněl, že právě minipivovary, kterých je na území České republiky zhruba pět stovek, za poslední měsíce prošly nebývalou krizí. „A ač jsme neměli žádné kompenzace za covid a teď máme velké problémy s energiemi, tak jsme to nějak ustáli. Pokud by se do toho vložila další daň, byl by to pro mnoho pivovarů velký problém,“ dodal Voldřich.

Stovky milionů do rozpočtu
Pod návrhem NERVu, který se kromě piva zaměřuje i na vyšší výnosy z prodeje lihovin a vína, je podepsaný ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod. Podle něj se zatím jedná pouze o návrh, který vláda nemusí akceptovat. Nová sazba by ale do státní kasy mohla přinést dalších 452 milionů.

„V rámci debaty o opatřeních bylo jedno z nich revize nastavení sazeb spotřební daně, včetně revize stávajících výjimek. Návrh v dokumentu je tak odpovědí na tuto otázku. Každý ekonom, včetně členů NERVu, samozřejmě ví, že v oblasti odhadu daňových výjimek je nutné dělat podrobnější analýzu, včetně reálného potenciálu výběru daně s ohledem na aktuální ekonomickou situaci nebo poměru výnos/riziko,“ uvedl Rod.

Aby návrh zůstal jen v rovině hypotézy, si přeje pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. „Pokud chce vláda zlikvidovat zbytky venkovských hospod a podrážet si popularitu, tak směle do zvyšování spotřební daně na pivo. Letos ceny piva kvůli růstu cen energií vzrostly již dvakrát, to se minimálně za 20 posledních let nestalo,“ doplnil Maier.

Efektivnější by dle něj bylo zavést malý pivovarům daňový paušál. Fixní částku, kterou by do určitého výstavu platily. „Problém je, že tohle by se muselo řešit na úrovni EU a do toho se nikomu nechce,“ dodal Maier.

Letošní předvánoční čas zpříjemní všem pivařům Adventní speciál z pivovaru Starobrno. Speciál s nezvyklou rubínovou barvou starobrněnští sládci uvařili v září a poté týdny dozrával v proslulých sklepech se stabilní teplotou. Celkem bude letos k dispozici 1200 hektolitrů svátečního piva. Do hospod se začalo rozvážet právě dnes, aby se všude začalo čepovat o prvním adventním víkendu.

Vůbec poprvé mohli pivaři tento speciál ochutnat v předvánočním čase už vloni. „Zkušební“ ročník se povedl, proto se adventní pivo vařilo znova – ovšem po doladění chuti. V tomto procesu pomáhali nejen zaměstnanci pivovaru, ale i hospodští, kteří starobrněnským sládkům poskytli cennou zpětnou vazbu.

Důvodů, proč se Adventní speciál připravoval, je přitom několik. Zaprvé v Brně existuje dlouholetá tradice Zeleného piva, vařeného pro velikonoční svátky, které se mimochodem v roce 2023 dočká „plnoletosti“. Nyní ve Starobrně přišli s nápadem založit i tradici piva vánočního. Další motivací je i vzkaz všem štamgastům i spotřebitelům: zastavte se v předvánočním shonu a dejte si sváteční pivo. Prodávat se bude pouze v hospodách.

Adventní speciál se vařil ze sladu z Prostějova, který se připravuje speciálně pro tento typ piva (stejně tak tomu je u zmíněného Zeleného piva). Speciál se poté chmelil mimo jiné Žateckým poloraným červeňákem. Při chmelovaru na varně se přidávaly tři exotické byliny – jednou z nich je ibišek. Nakonec přišel na řadu australský chmel Galaxy kvůli svému unikátnímu výraznému aroma po maracuji, citrusech a broskvích.

„Silné ochucené adventní pivo má oproti loňsku vyšší plnost. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) je 13,5 % hm., hořkost činí 28 jednotek IBU. Za rubínovou barvu Adventní speciál vděčí kombinaci technologie a použitých surovin,“ uvedl jeden z autorů receptury a vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják. „Doufám, že si pivaři tento výjimečný speciál patřičně užijí a oblíbí si ho,“ dodal Jiří Brňovják.

Adventní speciál mohou milovníci piva ochutnat v celé České republice, nejvíce ale bude k dispozici v Brně a okolí. Provozovny, kde se čepuje, lidé poznají podle plakátů a stojánků na stolech.

Vydejte se na Adventní speciál i vy!

Přežili pandemii covidu, teď je ale ničí energetická krize. Hospodští a restauratéři hlásí velké problémy s extrémně vysokými výdaji za energie. Někteří se už rozhodli své podnikání omezit nebo s ním úplně skončit. To je i případ pivovaru a restaurace Ladislava Němečka z Havířova.

První havířovský pivovar otevřel pan Němeček před sedmi lety. Mít vlastní pivovar a restauraci byl jeho sen. Už covid zasadil jeho podnikání krutou ránu. Ale ještě to ustál. Měli tady obrovskou zahrádku, dětské hřiště, vysílali sportovní přenosy nebo pořádali nohejbalový turnaj.

Teď už zůstaly jen prázdné pípy a zvednuté židle. „Důvodů bylo několik, byl to covid, který nás dvakrát zasáhnul, a poslední kapkou byly pro nás faktury s elektřinou, které nám stouply o 300 procent. To už jsme nebyli schopni ustát,“ uvedl pro CNN Prima NEWS majitel havířovského pivovaru Ladislav Němeček s tím, že má ještě zásoby ve sladu, pivo z nich už ale neuvaří.

„Jsme smutní, my jsme se tu v létě stavili na tu jejich devítku pivo. Oni byli od třetí otevření, pak vůbec a dneska se koukáme, že už je to konečná,“ uvedla jedna z místních obyvatelek. „Bohužel, tak to dopadlo, jak to dopadlo. Bůhví, co bude potom s tím objektem tady a dál,“ doplnil další.

Pan Němeček jako jeden z mála platil elektřinu měsíčně. Díky tomu, že nečekal na roční vyúčtování záloh, viděl každý měsíc, jak narůstá cena energií. „Když se topilo, svítilo, tak jsme zaplatili 13 800 korun. V červenci, kdy je světlo, nesvítilo se a už jsme omezili provoz, jsme zaplatili asi 65 300 korun,“ popsal.

Z osmi zaměstnanců pivovaru zůstal v oboru jen jeden. Pivovar je zavřený od 16. října a čeká, co s ním bude dál.

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že jsme z nejhoršího venku a situace se po určité stabilizaci začne lepšit, podle řady odborníků tomu tak být nemusí a právě jsme mohli prožít pouze úvodní fázi táhlé krize, která nás bude provázet řadu let.

Trpký konec
Jedním z jejích průvodních jevů by mohly být ve větší míře také krachy zavedených podniků, případně ukončení jejich provozu z důvodu nerentability. Některé aspekty nasvědčují tomu, že právě firmy budou mít momentálně ty největší problémy, což by se pak mohlo projevit i na trhu práce zvýšenou nezaměstnaností, která byla dlouhou dobu až nepřirozeně nízká.

Některé společnosti už naznačují určité problémy. Například Škodovce vadí vysoké ceny energií a hrozí přesunem výroby jinam, rovněž Kofola volá po komplexním řešení současných problémů. Řada firem pak bojuje doslova o přežití. Zdražily se jim totiž vstupní náklady, nejvíce v podobě surovin a energií, ovšem stoupají také platové požadavky zaměstnanců.

Náhle teď přišla zpráva o tom, že končí oblíbený Pardubický pivovar. Konec jeho výroby by měl přijít ještě v prvním čtvrtletí příštího roku, přičemž desítky lidí přijdou o práci.

Majoritním vlastníkem Pardubického pivovaru je Staropramen, který podíl získal před dvěma lety. Namísto zvelebování provozu a expanze výroby však přichází konec. Důvodem jsou konkrétně náročné podmínky na tuzemském i globálním trhu. Ty vedou k tomu, že je nutné výrobu koncentrovat na méně míst a optimalizovat tak náklady.

Některé značky zůstanou
Vybraná piva z produkce Pardubického pivovaru převezme Ostravar, který rovněž patří do skupiny Pivovary Staropramen. Půjde však spíše už jen o marketingovou záležitost. Některé značky sice zůstanou na trhu, avšak už budou produkovány jinde a tradice zanikne.

To je bohužel častý jev na tuzemském pivovarnickém trhu. Zajímavé značky totiž skoupily nadnárodní skupiny, které k nim nemají kdovíjaký vztah a prvořadý je pro ně ekonomický zájem. Ten pak velí koncentrovat výrobu do větších celků, jakkoliv to v případě piva konzumentům nedává příliš smysl.

Pardubický pivovar by však za normálních okolností dost možná přežil. Jeho konec zapříčinil až sled negativních událostí z posledních let. Definitivní tečkou bylo potom zdražení energií, surovin i obalů, který doprovázel propad prodejů.

Vydrželi prvních pět let, přežili dvouleté covidové období a i když s potížemi, fungovali dál. Vaz však majitelům Prvního havířovského minipivovaru zlomila energetická krize. Na konci října pivovar i restaurace v Selské ulici definitivně své provozy zavřely.

Oznámení o ukončení činnosti se objevilo na facebookových stránkách podniku. „Vážení a milí hosté, také nás dohnala energetická krize a jsme nuceni k 30. 10. 2022 uzavřít provozovnu.

Přijďte si k nám užít posledních pár dní,“ lákal podnik zákazníky ještě před pár dny. Se slevou doprodal zásoby piva, na jídlo poskytl slevu 50 procent.

„Zavřeli jsme, protože provoz byl neekonomický,“ řekl Deníku majitel pivovaru Ladislav Němeček. Loni v květnu přitom prozradil, že už v roce 2020 se snažil pivovar prodat. „Byli nějací zájemci, ale všichni nakonec vycouvali, když viděli, co se děje, jak rostou energie a vstupy,“ dodal.

Už v létě skončila i restaurace Barbara v Havířově na Dlouhé třídě. Údajně mimo jiné kvůli nedostatku personálu. Značka původně italské restaurace Barbara ale nezmizela a dnes podnik funguje jako Barbara Food, kde dělají polední menu, malé svačinky, saláty a nabízejí dokonce krabičkovou stranu pro zdravý životní styl. Jídlo je na objednávku i na místě a nabízejí také rozvoz po městě.

Milujete pivo? Máte podezření, že připitý Amor zasáhl i vás nebo vašeho partnera? Říkáte si, jak je to možné, že to může člověka tolik táhnout k nějakému nápoji? Zrovna v Čechách nikoho nepřekvapí, že je pivo oblíbené. Ale pro některé je tekutý chléb opravdovou srdcovkou.

Možná už jste slyšeli pojem „bromance“ (tj. opravdu velmi blízký vztah dvou mužů – přátel, který ovšem není založený na sexu), ale víte, co je „beermance“? Angličtináři již jistě chápou, lingvisté trpí. Ano, jedná se o lásku k pivu. Jev, který není (notabene u nás) nijak vzácný. A ač často nepochopen těmi, kdo neholdují stejným chutím, je tento svazek někdy opravdu velmi úzký. Než se ovšem pustíme do kritiky alkoholismu, zadržme. Lidé mohou milovat pivo, a přitom znát svou míru. Láska k tomuto nápoji může dle Proactive Health vycházet z několika následujících zdrojů:

Mužské stmelování
Jak se někdy ironicky podtrhuje, „i muž je člověk“, a tak není překvapením, že i on sem tam potřebuje nějakou tu socializaci. Faktem je, že není nad socializaci přirozenou a příjemnou. A ta může probíhat v místech, kde se zrovinka čepuje pivo. Náhoda? Určitě (mrk, mrk)!

A teď trochu vážně: Socializace je opravdu potřebná nejen pro lidi, ale i řadu zvířat. Oproti vlkům samotářům máme v hlavě naprogramovanou potřebu se alespoň občas družit. Upevňování sociálních vazeb napomáhá uvolňování endorfinů – hormonů, které zvládají ulevit od bolesti, snižují stres a zlepšují náladu. A tak když se schůzka podaří, máme lepší den. Výzkum ukázal, že muži sedící pospolu u stolu popíjejíc pivo dokonce podléhají nákaze úsměvu. Není nezajímavé, že na ženy nemá shodná situace totožný dopad.

Nával dopaminu
Napřed krátké info o tom, co jsou to dopaminy: Zjednodušeně se jedná o nízkomolekulární neurotransmitery – v podstatě si je můžeme představit jako pošťáky, kteří nám v těle přenášejí informace mezi buňkami a receptory v mozku. Fungují ale i jako hormony, kterým se lidově říká (stejně jako serotoninu, endorfinům a oxytocinu) „hormony štěstí“.

Pivo obsahuje ingredience, které napomáhají uvolnění hormonů štěstí do mozku. Specificky se můžeme bavit o hordenínu (C10H15NO), který umí stimulovat receptory dopaminu a svede tak prodloužit jeho účinky. Díky tomu může i pouze zacítění vůně piva vzbudit v člověku fajn pocit.

Vitamíny pro ještě lepší náladu
Že se v pivu nachází vitamín B, je asi nejznámější argument pivních píčů, kteří se brání po konzumaci kritickým očím manželky, maminky, přítele nebo kohokoli, kdo pro jejich chutě nemá pochopení. Pravdou je, že vitamín B6 skutečně v pivu je, a navíc nepomáhá produkci serotoninu – tedy dalšího „hormonu štěstí“.

Pomalý start, elegantní dojezd
Láska k pivu je podle některých protkána i praktičností. Tři piva lze upíjet klidně po celou dobu zábavy, kdežto tři panáky jsou hned pryč. A navíc je nájezd alkoholu u piva pomalejší – zpití do němoty chce mnohem více úsilí, než když se do hry dostanou silnější drinky. Namísto „rychlé smrti“ si tak lze poměrně dlouho udržet prostě jen příjemně uvolněnější mood a užít si celou akci sice pod vlivem, avšak duchem přítomně.

Chlapáctví ve sklenici
Je to, tak. Ačkoli neexistuje alkoholický nápoj, který by byl mužům oproti ženám zakázán, z nějakého důvodu se řada mužů cítí lépe s půllitrem v ruce než s koktejlem na tenké stopce. „Holčičímu pití“ se vyhýbají ti, kteří se bláhově obávají o svou mužnost. Přijdou tak o zkušenost s jinými dobrotami, které bar nabízí, ale zároveň se zdá, že toto omezení stojí některý mužům za to. Stereotypizace jim velí držet se pití „pro pravé chlapy“ a cítí se pak mnohem lépe. Ach, ta ješitnost…

„Pivo není alkohol“
Je. Bez ohledu na to, jak se bráníme (vzhledem k tomu, že je pivo pomalu naším kulturním dědictvím), pivo JE alkohol. I tak však řada lidí „pivko“ považuje za naprosto běžný nápoj pro zchlazení žízně, čímž si omlouvají své pijáctví, jako by byli téměř abstinenti, dokud neskončí u lahve tvrdého.

Beermance existuje!
Rozhlédněte se kolem sebe a možná zkuste i mrknout do zrcadla. Nejste náhodou po uši zaláskovaní ve vztahu zvaném beermance?

Láska je věc bezesporu krásná, avšak růžové brýle hrozí i zde – ve vztahu k nápoji. Není dobré bezhlavě a nekontrolovatelně propadat svým emocím a zcela se odevzdat partnerovi ani pokud jde o člověka, natož když hovoříme o alkoholu. Toxicita se zde snad ani nemusí dokazovat.

Rizika beermance
Na pití piva není u dospělého člověka nic špatného, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav, avšak všeho s mírou. Přehnané pití s sebou nese různá rizika. V nejlepším případě dojde ke společenskému faux-pas, v horším nejsou výjimkou zranění nebo i oběti na životech za volantem či při jiné neopatrnosti. Kromě střízlivého úsudku lze ztratit i něco dalšího. V ohrožení jsou při přemíře alkoholu v těle vitamíny, minerály a samozřejmě i zavodnění. Ačkoli jsou alkoholické nápoje tekuté, opravdu nepomáhají hydratovat systém.

Pokud jde o již dříve zmiňovanou mužnost, stojí za zmínku informace, že chmel obsahuje fytoestrogen, který má podobné účinky na tělo jako estrogen – tedy „ženský hormon“. Ten v těle i muži přirozeně mají, avšak ne v takové míře. Některé zdroje uvádějí, že tak mohou mužům začít dělat tyto hormony v těle neplechu, což znamená jak změnu chování, tak třeba i zvětšující se prsa.

Abychom ale nekončili tak negativně, pojďme si férově uvést i to, že v moderovaném množství může pití piva pomáhat srdci, ledvinám, kognitivním funkcím nebo při prevenci rozvoje Alzheimerovy choroby. Chmel je navíc výborný antioxidant, což ocení i mozek. V malé míře může nakopnout ke kreativitě, podpořit paměť a napomoci při přemýšlení nad řešením problémů. To vše ovšem s rozumem v hrsti. Cesta k baru právě s cílem řešit své problémy pitím anebo tvořit cokoli kreativního pouze pod vlivem může mít ve finále devastující účinek. Takže opatrně!

I když s pivem může člověk přicházet do styku denně, ne každý je schopen říct, z čeho se vaří. Kdepak chmel, jde o slad. A v celé střední Evropě, možná i na světě, se ho neprotočí tolik jako ve Sladovně Bernard v Rajhradu nedaleko Brna. Alespoň co se tradičního způsobu přípravy týče.

Už 150 let totiž ve městě na jih od Brna nechávají klíčit slad na humnech, moderní technologie zde najdou uplatnění jen pro šetření energií a zlepšení kvality výsledného produktu. Právě kulaté výročí oslavuje kniha „150 let rajhradské sladovny Bernard“.

Zařízení založila skupina rolníků. „Tehdy docházelo k emancipaci českého kapitálu, a aby měli rolníci lepší podmínky pro výkup svého ječmene, ideálním krokem bylo založit si akciovku a začít podnikat s přidanou hodnotou. Tedy postavit si obchodní sladovnu,“ líčí historik a autor knihy Filip Vrána.

Obchodní byla sladovna proto, že nepatřila pod žádný pivovar. Slad z ječmene tedy vyráběla na export. „Tehdy putoval do celého světa,“ říká Vrána.

Dva požáry a krize na přelomu milénia
Rolníkům se podařilo překlenout několik krizí, ale požár v roce 1919 jim zasadil definitivní ránu. „Výsledkem byla změna vlastníka, rolníci už na obnovu neměli peníze,“ přibližuje Vrána s tím, že další požár přišel v roce 1945, kdy se zde opevnila německá vojska. V té době se na humnech místo sladu vyráběly letecké součástky pro ničivé rakety V1 a V2.

Právě dva požáry označuje Vrána za nejhorší okamžiky v historii sladovny, která stojí na půdě řádu benediktinů. Na přelomu milénia pak přišla třetí krize. „Bývalý vlastník stavěl nové velké sladovny a ty menší zavíral. Rajhradská byla zavřená několik měsíců, než ji převzal pivovar Bernard,“ informuje historik.

Pivovar totiž do té doby vlastní sladovnu neměl a usilovně ji hledal po celé republice. „Byli jsme v Kounicích, Benátkách nad Jizerou… Tam sladovny byly, ale menší, než bychom potřebovali, a hlavně s námi odmítaly spolupracovat,“ ohlíží se generální ředitel Sladovny Bernard Josef Vávra.

Přes svého kamaráda, který pracoval v obchodních sladovnách, jež do té doby Bernard zásobovaly, se dozvěděl o zavření té humnové v Rajhradu. „Měli jsme štěstí, protože než jsme se začali domlouvat, už najela likvidační četa, která měla zlikvidovat náduvníky a hvozdy. Ale jelikož se některým stala porucha, museli pracovat na opravách a neměli čas na ničení,“ popisuje Vávra.

Bez náduvníků, kde se ječmen pere, aby nasákl vodou, a hvozdů, kde se už skoro hotový slad suší, by společnost sladovnu nekoupila, protože jejich náhrada by byla moc drahá.

Prvních pět let fungovala sladovna nadále jako obchodní, ale zároveň už dodávala Bernardu. Ten je nyní primární odběratel. „Zároveň slad prodáváme i několika desítkám malých pivovarů,“ podotýká Vávra s tím, že materiál z Rajhradu putuje i do zahraničí. Snaha o dohodu s Japonskem však neklapla. „Obchod s japonskou mentalitou je velmi složitý,“ prohodí Vávra s úsměvem.

Vlastní čistička i elektrárna
Dnes rajhradská sladovna ročně vyprodukuje až 6,5 tisíce tun sladu. „Humen máme tři patra, jedno má 800 čtverečních metrů. V současné době jsme největší funkční humnová sladovna na světě. Existují sice takové, které mají víc humen, ale nevyrábí tolik sladu co my,“ chlubí se tamní sladmistr Jiří Šusta.

Na produkci spotřebují 40 tisíc kubíku vody, proto má sladovna vlastní studny a také vlastní čistírnu odpadních vod. „Už od roku 2001, kdy jsme začali s rekonstrukcemi, jsme hledali možnosti, jak ušetřit za vodu i plyn. Za jeden den tu propálíme tři a půl tisíce kubíků plynu,“ sděluje Šusta, který ve sladovně pracuje skoro od té doby, co ji koupil Bernard.

Proti předchozí éře zde snížili spotřebu plynu o více než polovinu, podobně jsou na tom i s elektřinou. Na střeše budovy je například menší fotovoltaická elektrárna.

Jedním z nejnovějších výdobytků moderní doby je optická třídička, která odstraní ječmen postižený plísní dřív, než se začne namáčet. Příchozí ječmen sleduje množství kamer a zkažená zrna proud vzduchu prudce odfoukne.

„Pomáhá nám to v hlídání kvality suroviny už na vstupu. Po roce používání už vidíme, že surovina přicházející do pivovaru je lepší a máme menší problémy s pivem,“ vyzdvihuje mluvčí Bernardu Radek Tulis. Podobné třídičky používají také pekaři.

Navzdory využívání moderních technologií ovšem v Rajhradu stále praktikují tradiční postupy, které fungují po staletí. „Takto vyrobený slad má jiné vlastnosti než ten z pneumatických sladoven, proto se o náš produkt zajímali i Japonci,“ vysvětluje Šusta.

V pneumatických sladovnách je slad ostřelován vlhkým vzduchem, a tak klíčí v intenzivních podmínkách. „Můžete si to představit jako kovářskou výheň, když se do ní fouká vzduch,“ přirovnává sladmistr.

O kvalitě humnového sladu svědčí i fakt, že třeba v USA od pneumatických zařízení upouštějí a malé pivovary začínají stavět právě humnové sladovny.

Společnost Pivovary Staropramen se rozhodla ukončit provoz Pardubického pivovaru. Vedení města se ale tento krok nelíbí. Primátorovi vadí především to, že s ním společnost plánované zavření pivovaru nekonzultovala.

Primátor Pardubic se zlobí na firmu Pivovary Staropramen. Společnost se totiž rozhodla uzavřít tamní pivovar, aniž by o tom město oficiálně informovala.

"Vyjadřujeme hrubý nesouhlas se záměrem společnosti Pivovary Staropramen úplně zastavit výrobu v pardubickém pivovaru. Stejně tak jsme rozčarováni způsobem, kterým jsme se o tomto záměru dozvěděli. Respektive nedozvěděli – nebýt médií, která chtěla naši reakci na tento záměr," napsal na facebooku primátor města Jan Nadrchal.

V pivovaru sice město žádný podíl nemá, podle primátora ale k městu historicky patří. "Odmítáme, aby se k Pardubickému pivovaru přistupovalo jako k 'sekáči' na rohu. Proč? Protože 'náš' pivovar je s Pardubicemi nerozlučně spjat. Je to pomyslné rodinné stříbro, tradice, která se píše 151 let. A to už něco je, více než 10 generací," zlobil se Nadrchal.

Město podle primátora nehodlá uzavření pivovaru jen tak přihlížet. "Uděláme maximum pro to, abychom zachránili alespoň značku, ke které se třeba jednou někdo přihlásí," napsal.

"Okamžitě iniciujeme jednání s majoritním akcionářem pivovaru Pardubice, jehož cílem by mělo být zachování pivovarnictví v Pardubicích. Pardubický pivovar a jeho pivo patří k pardubickému regionu stejně jako Pernštejnové, perník nebo koně," zakončil Nadrchal svůj rozhořčený příspěvek.

Staropramen se ale brání, že musí vše nejdříve probrat s valnou hromadou a zaměstnanci. "Představenstvo Pardubického pivovaru na začátku tohoto týdne svolalo valnou hromadu, které navrhne ukončení výroby k 31. březnu příštího roku. Nebylo to pro nás jednoduché rozhodnutí, zejména s ohledem na zaměstnance. Proto jsme tuto záležitost řešili nejprve s nimi," tvrdí mluvčí společnosti Denisa Mylbachrová.

"Nyní jsme ve fázi, kdy postupně začínáme informovat naše obchodní partnery. Samozřejmě výjimkou nebudou ani zástupci města Pardubice, se kterými se členové našeho vedení rádi sejdou osobně, aby jim celou situaci blíže objasnili," dodala mluvčí.

Podle společnosti se pivovar od roku 2020 "potýkal s řadou externích vlivů, které nakonec vedly k rozhodnutí o jeho uzavření". "Vše odstartovala pandemie spojená s restrikcemi vedoucími k významnému poklesu odbytu, v letošním roce pak v souvislosti s válkou na Ukrajině přispěl také výrazný růst cen vstupů, od surovin přes obaly až po energie," tvrdí Pivovary Staropramen.