Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Česko se stává zemí plechovkového piva. Čepované pivo je na ústupu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Prodej piva v českých restauracích a hospodách klesl letos do konce srpna meziročně o 4,2 procenta. O čtyři procenta naopak stouply prodeje piva „baleného“. Boom zažívá zejména prodej plechovkového piva, kterého Češi vypili o 46 procent více. Údaje zveřejnili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven, absolutní data svaz neuvedl.

Rok 2017 svaz označuje jako černý rok českého pivovarnictví. Další dramatický propad spotřeby čepovaného piva lze podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové očekávat ještě do konce letošního roku po ukončení provozu venkovních zahrádek. Přibližně šest piv z deseti se vypije v domácnostech, zbylá v restauracích. Aktuálně je poměr prodejů 61:39 a tento trend dlouhodobě roste ve prospěch piva v obalech.

Podle svazu se Češi z národa s tradiční hospodskou kulturou stávají spíše zemí plechovkového piva. Za poklesem prodeje piva v restauracích je podle svazu nejen řada regulatorních opatření – kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb a regulace hazardu – ale také zákaz kouření v restauracích či změny pravidel pro provozování zahrádek.

Kroky současné vlády označuje Ferencová dokonce za morové rány pro české pohostinství. „Začalo to tím, že sebrali hospodským automaty, potom přišla kontrolní hlášení, elektronická evidence tržeb a nyní zákaz kouření,“ uvedla již dříve. S jednotlivými kroky sama souhlasí, byly podle ní ale nařízené v příliš krátké době za sebou. „Jsme si plně vědomi společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou nová zákonná opatření namířena, zároveň bychom však chtěli upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh,“ dodala ředitelka.

I léto přálo plechovkovému pivu
Jenom během prázdnin stoupl prodej piva v lahvích a plechovkách o 6,2 procenta, prodej čepovaného piva klesl o čtyři procenta. Ve celkových dosavadních výsledcích za letošní rok klesl odbyt lahvového piva od ledna do srpna o 2,4 procenta, v PET lahvích se prodalo o čtyři procenta více. Prodej sudového piva za stejné období klesl o 5,6 procenta, tankového piva v cisternách se naopak prodalo o 12,4 procenta více.

Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii pak do Ruska, Koreje a Spojených států.

Gambrinus z čerstvého chmele pomalu ale jistě dochází

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeGambrinus

Pivovar Gambrinus v říjnu vyměnil v hospodách veškerá svá piva ze standardních várek za piva uvařená z čerstvě sklizeného chmele. Ochutnat je můžete v pěti tisících hospodách po celé ČR. Ale pozor, várka je omezená. Již v tuto chvíli sládci hlásí, že odesílají z pivovaru do hospod poslední sudy Nepasterizované 10 a 12 z letošního čerstvého žateckého chmele. Pivo, které mohou sládci uvařit jen jednou ročně, tak v hospodách už brzy dojde. Není na co čekat. Buď oslavíte chmelobraní teď, anebo až za rok, po příští sklizni českého zeleného zlata.

Čeká nás pravděpodobně jeden z posledních víkendů, kdy bude krásné počasí. A co víc patří k vysokým teplotám než dobré orosené pivo? Nenechte si ujít oslavy letošního chmelobraní a přijďte na pivo z čerstvého chmele. „Příští týden už pravděpodobně piva z letošního chmelobraní ve většině hospod nebudou. Pokud pivaři chtějí ještě ochutnat, není na co čekat. Pivo z čerstvého chmele bude v hospodách zase až po příští sklizni,“ říká Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus a dodává, že na vaření a výměně piv v 5000 hospodách se podílelo neuvěřitelných 900 lidí.

Piva Gambrinus jsou vařena z chmele odrůdy Sládek, který je přímým potomkem legendárního Žateckého poloraného červeňáku. Sládek se vyznačuje velmi příjemnou hořkostí, která dodává pivu typickou vůni a jemnou, vyváženou chuť. Unikátní český chmel též způsobuje, že je pivo takzvaně „vysoce pitelné“, tedy že vybízí k dalšímu napití. Piva Gambrinus, která jsou nyní v hospodách, jsou uvařena z čerstvých chmelových šištic z letošní sklizně. Mají stejně vyváženou chuť, na kterou jsou štamgasti zvyklí, zachovávají si pitelnost, a díky čerstvému chmelu získávají příjemné chmelové aroma.

Za hospodu kulturnější. Bývalí manažeři Prazdroje rozjíždějí novou skupinu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin Petříček

Bývalí manažeři Plzeňského Prazdroje rozjíždějí novou hospodskou skupinu, kterou pojmenovali Hospodska. Chtějí, aby hospoda byla místem setkávání a diskuzí. Každé provozovně však plánují ponechat vlastního ducha. Od září už získali dva podniky v Plzni, rozhlížejí se také v Praze a Brně.

Jsou čtyři a spojila je láska k dobrému pivu. Po mnoha letech, které strávili ve vrcholových pozicích Plzeňského Prazdroje, se rozhodli udělat radikální změnu. Svět, jenž se kolem zlatavého moku točí, však nechtěli zcela opustit. Cestou k „životu 2.0“, jak sami říkají, se pro ně stalo vybudování nové hospodské skupiny.

„Chceme navázat na to, čím byla hospoda vždycky. Místem, kde se lidé setkávali, kde vedli diskuse. A k tomu pili pivo, jedli jídlo a měli se dobře,“ nastiňuje jeden ze spoluzakladatelů, Luboš Kastner, vizi skupiny. Kastner a jeho plzeňští kolegové – Lubo Osuský, Radek Horník a Jiří Panuška – rozjeli svou skupinu letos v létě. A pojmenovali ji jednoduše – je to prostě Hospodska.

„Cítíme velkou poptávku po růstu kvality ze strany hostů. Zároveň ze strany hospodských je tu ochota své hospody prodávat,“ říká Kastner. Od září už mají dva podniky v Plzni, osm let fungující Dvacítku v centru města a hospodu U Kondrů ve čtvrti Bílá Hora.

Hlavně velká města
A další provozovny by měly přibývat, výhledově nejen v západočeské metropoli. „Jednáme s několika majiteli hospod v Praze, pokukujeme i po Brnu. Do budoucna bychom se chtěli zaměřit hlavně na větší města nad padesát tisíc obyvatel. Může se stát, že půjdeme i do menších měst, ale bude to spíše výjimka,“ říká Kastner.

Podobné hospodské skupiny zatím v Česku moc nefungují, byť v Evropě jsou vcelku běžné. Kastner zmiňuje jako vzor britskou Liberation Group, která má kolem sto dvaceti hospod. Vede ji jeden z exšéfů anglické větve Carlsbergu. V tuzemsku mohou lidé narazit na „konceptové“ restaurace, tedy jakési značkové podniky pivovarů s jednotným a často do detailu propracovaným designem.

Jako jedna z prvních vznikla na konci 90. let pod názvem Potrefená husa síť restaurací pivovaru Staropramen. Postupně si tento typ hospod oblíbily i další pivovarnické značky, dnes ho provozují všechny velké pivovary i řada těch středně velkých, jako například Bernard. Velké pivovary mají dokonce více konceptových sítí. Většina z těchto provozoven má však různé majitele a fungují na principu franšízy.

A lidé si je podle všeho oblíbili. „Ročně síť našich restaurací navštíví zhruba tři miliony lidí. I v dobách krize, kdy se většina hospod a restaurací potýkala s úbytkem hostů, v Husách bylo plno. Každoročně zaznamenáváme i nárůsty tržeb ve výši zhruba pěti procent,“ říká manažer značkových restaurací Staropramenu Jan Trochta.

Počet Potrefených hus se pohybuje kolem třiceti. A i Trochta říká, že tento koncept se svým charakterem hodí spíše do větších měst. „Ale začali jsme pracovat na projektu, který umožní vznik Potrefených hus i v menších městech,“ dodává.

O budování jednotného konceptu na tomto principu však zatím Hospodska neusiluje, půjde trochu jinou cestou. Kastner mluví o hospodách a gastro-hospodách, tedy podnicích, kde je poměr tržeb z pokrmů a nápojů zhruba šedesát ku čtyřiceti. O něco podobného se snaží například také restauratér Tomáš Karpíšek se svou skupinou Ambiente a konceptem Lokál.

Ale od Karpíškova Lokálu se chce Hospodska v jedné zásadní věci lišit. „Lokál vstupuje obrazně zepředu, ale my jdeme spíše zezadu,“ říká Kastner. Jinými slovy, Hospodska nebude přemalovávat štíty ani dávat podnikům jednotný vzhled či název. Nechce postupovat podle jednoho vzoru.

„Každá hospoda má svého ducha, své štamgasty,“ vysvětluje. Menu však má být založeno na „mocnářské kuchyni“ – tedy nabízet jídla jako telecí špička, lečo, guláš či řízek. A k tomu, jak jinak, pivo z Plzně.

Posila z Německa
Plzeňské čtveřici pomáhá v podnikání, hlavně s podobou menu a uspořádáním kuchyní, Patrik Jaroš, který od dětství žije v Německu. Získal michelinskou hvězdu a dnes šéfuje německé větvi kulinářské soutěže Bocuse d’Or. Podobné soutěže pomáhají podle Kastnera zvednout prestiž oboru, který sám o sobě nemá úplně ideální pověst.

Mnoho lidí, kteří v něm pracují, už kvůli nízkým mzdám či nedostatku kariérních příležitostí vyhořelo. Kastner proto mluví o kultivaci hospod i celého oboru. „Když vybudujete skupinu s větším počtem provozoven, můžete zaměstnancům nabídnout profesní růst. Chceme přispět k tomu, aby se z pohostinství stal obor, ve kterém lidé chtějí pracovat,“ říká.

A jak se vlastně taková hospoda kupuje? „Po těch letech v Prazdroji jsme vychovaní procesy, tabulkami, takže vždy děláme hloubkovou kontrolu. Sledujeme všechny aktivity, nájemní smlouvu, stav majetku, vybavení kuchyně, případně týmu,“ říká Kastner. Kolik peněz hospodským nabídne, však upřesnit nechce. „Máme mechaniku stanovení prodejní ceny, ale jednání jsou vždy individuální,“ vysvětluje.

Odbyt piva v hospodách kvůli státní regulaci dramaticky padá. Vítězí plechovky

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Ani teplé léto nepomohlo k lepšímu prodeji piva v restauracích. Vlivem protikuřáckého zákona a kumulace dalších regulací proteklo dosud letos v hospodách a restauracích o 4,2 procenta méně piva než loni. Za celých dvanáct měsíců to může být největší propad za posledních 14 let, co spotřeba piva v gastronomii klesá.

Čísla, která aktuálně zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven za období leden až srpen, budou na konci roku zřejmě ještě horší. S příchodem podzimu a zimy ukončí hospodští provoz většiny zahrádek, které v létě, a zejména od konce května, kdy vstoupil v platnost zákaz kouření v uzavřených prostorách, tlumily pokles návštěvnosti.

„Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva, které meziročně vzrostlo o téměř 46 procent,“ uvádí svaz pivovarů. Zatímco hospody zaznamenaly za letošních prvních osm měsíců víc než čtyřprocentní pokles prodeje piva, odbyt v řetězcích a celé obchodní síti – tedy lahvového, v PET lahvích a zmíněných plechovkách – dohromady o čtyři procenta narostl.

S lahváčem u televize
Ale důvodem není jen protikuřácký zákon a masivní růst obliby piva v plechovkách. Vedle takzvaného kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb jsou to podle svazu i regulace hazardu, změny pravidel pro provozování restauračních zahrádek či snižování limitů pro uplatnění paušálů pro živnostníky.

„Nerad bych se dočkal situace, kdy budeme slavit sté výročí založení Československa s „petkou“ nebo plechovkou v ruce v obýváku, místo toho, abychom se setkali s přáteli v hospodě či restauraci,“ varuje předseda svazu František Šámal.

Výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová připomíná, že některá regulační opatření, která se dotkla podnikatelů v pohostinství i jejich zákazníků, mají smysl. Ale zásadní chybou podle ní je, že všechna přišla takřka současně, v krátkém časovém období od sebe.

„Jsme si plně vědomi společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou nová zákonná opatření namířena, zároveň bychom však chtěli upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh,“ říká Ferencová.

Chodíme míň do hospod
Loni se v Česku prodalo celkem 16,4 milionu hektolitrů všech piv, což je mírně víc než v předchozím roce. Podíl prodeje v gastronomii klesá soustavně od roku 2003, meziročně v průměru o jedno až dvě procenta.

Odborníci to přisuzují změně životního stylu, výrazně nižší ceně baleného piva
oproti čepovanému v hospodách a stále menší ochotě lidí chodit na pivo. V roce 2009 se už prodalo víc zlatavého moku prostřednictvím obchodů než čepovaného. Loni tento podíl klesl už k poměru 39 ku 61 procentům v neprospěch hospod.

Přesto jde řada pivovarů a jejich odběratelů proti trendu. Platí to podle informací serveru Lidovky.cz i pro lídra trhu Plzeňský Prazdroj, který podle dostupných informací prodal v letních měsících oproti loňsku víc piva nejen v obchodech, ale i v hospodách.

Muzeum pivovarnictví v Žatci má skluz, pivovar už ale chystá exponáty

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

Opravu zchátralého domu ve svém sousedství připravuje žatecký pivovar, který počítá s tím, že tam otevře Muzeum pivovarnictví. Projekt za 14 milionů korun však nabral roční skluz.

„V současné době se dokončuje dokumentace a připravuje prováděcí rozpočet. Měli bychom je mít do konce listopadu,“ řekla Jana Eisertová ze žateckého pivovaru, jež má výstavbu muzea na starosti.

„Poté vyhlásíme výběrové řízení na dodavatele, a když se neobjeví nějaký zádrhel, nejpozději na jaře zahájíme stavbu,“ podotkla.

Stavební práce měly původně začít už letos na jaře, ale vlastník pivovaru – dánská společnost Carslberg – několik měsíců zvažoval, zda k nim skutečně přistoupí a dotaci z regionálního operačního programu ve výši 12 milionů přijme. Kladné rozhodnutí padlo teprve nedávno.

Opravy i déle než rok a půl
Památkově chráněný objekt na rohu Žižkova náměstí a Horovy ulice, který kdysi sloužil jako bytový dům a několik let je opuštěný, je značně

Střešní krytina je poškozená a do objektu zatéká, okna chybí a vnitřek je zpustlý. Opravy potrvají nejméně rok a půl. Pokud ale dělníci zjistí, že statika je poškozena víc, než se nyní jeví, mohou se práce protáhnout.

Přesto pivovar už teď dává dohromady exponáty, které tam vystaví. Expozice přiblíží historii výroby piva přímo v historickém centru královského města Žatec.

„Nějaké artefakty už máme připravené, další nám lidé nabízejí. Přesná podoba muzea ještě není známá, budeme ji konzultovat s odborníky. Ale představu už máme,“ dodal obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík.

Kniha mapuje 500 let pivovaru v Poličce

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Orlický deníkAutor: Petr ŠilarPolička

Jedenáctiletý král Ludvík Jagellonský obdržel v roce 1517 informaci od svých regentů, že je pokladna poloprázdná. Dostal tedy radu, aby udělil právo várečné měšťanům, kteří by z každého vystaveného a prodaného džbánku piva odevzdali do královské pokladny malý peníz.

Od této události uplynulo pět set let a právě toto výročí si připomínají v měšťanském pivovaru novou knihou. Ta mapuje historii vaření nejoblíbenějšího nápoje v Česku na území Poličky.

Proč vlastně kniha vznikla? „Vedla mě k tomu moje zvědavost. Práce na knize byla napůl detektivní. Autoři museli najít věci, o kterých nikdo v pivovaru nevěděl. Nakonec jsme je dotáhli do podrobností,“ říká ředitel pivovaru Karel Witz.

Autoři knihy Stanislav Konečný a Filip Vrána čerpali z dochovaných archivních dat a sdělení. Přístup k materiálům zkomplikovala událost z 10. července roku 1845, kdy Polička zcela vyhořela. O grafickou úpravu se postaral Jiří Lammel, který knihu mimo jiné opatřil originálně zpracovanými nákresy a mapkami. Podařilo se mu také zrealizovat nápad, aby u knihy byl i tácek pod pivo.

„Knihárnu jsem přesvědčil, aby se tácek stal součástí vazby,“ prozrazuje litomyšlský grafik. Čtenáři si tak mohou u čtení dopřát pěnivý mok. Na 132 stránkách se dozvědí o vaření piva v právovárečných domech i soustředění výroby do jednoho pivovaru. Zajímavá je bezesporu i historie vaření piva ve 20. století, kdy poličský podnik prošel hospodářskou krizí, světovými válkami i obdobím socialismu.

Nechybí fakta o sládcích, kteří se starali o kvalitu piva po staletí. Je kniha určena milovníkům historie, nebo piva? „Oběma skupinám,“ dodává ředitel pivovaru.

Pivovarské slavnosti Samsonu překonaly očekávání. I díky vystoupení Tonyi Graves

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Oslava, na kterou se dlouho nezapomene. Pivovar Samson v sobotu burácel díky Pivovarským slavnostem, na kterých zazpívala i Američanka žijící v Česku Tonya Graves. Lidová veselice se povedla i díky hezkému počasí, do areálu pivovaru v sobotu odpoledne zamířily davy lidí.

Pivovarské slavnosti začaly v sobotu úderem třetí hodiny odpoledne. V areálu pivovaru se tísnily stovky lidí. Kromě kulturního programu je zaujaly i prohlídky výrobních prostor pivovaru Samson. „Náš historický pivovar se snažíme postupně otvírat veřejnosti, ale takový obrovský zájem nás příjemně překvapil,“ řekl ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Stovky lidí si mj. prohlédly varnu, ale i prostory, které se díky investicím AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun změnily za poslední tři roky k nepoznání. Návštěvníci ocenili chuť nefiltrovaného piva z tanku. „Mám rád dobré pivo a po dnešku musím říct, že Samson k nim určitě patří,“ uvedl Přemysl Novotný z Českých Budějovic, který si našel cestu na Pivovarské slavnosti.

Pivovarské slavnosti se nesly v duchu příjemné zábavy. Přispěla k tomu i vystoupení Patroly Šlapeto, kapely Josef Švejk & C. a K. Šraml. Hvězdou celého programu byla americká zpěvačka působící v Česku Tonya Graves. „Velmi jsem si to v Českých Budějovicích užila, je radostí zpívat v tak přátelské atmosféře,“ řekla Graves.

Na své si během slavností přišli i nejmenší, v areálu pivovaru pro ně byl připraven dětský koutek.

Pivovar Samson nyní zažívá úspěšné období. Po investicích vlastníka AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun se hospodářsky postupně zvedá. „Díky novým technologiím se nám daří vyrábět kvalitnější piva. Důkazem toho je stříbrná medaile na soutěži Pivo České republiky 2017 a meziroční zvýšení tuzemského výstavu o 12 procent,“ říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Pivní slavnosti přilákaly do centra Ostravy tisíce lidí

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Jaroslav Perdoch

Sluníčko, ani vedro, ani zima, zkrátka ideální pivní počasí. Na tom se shodli milovníci pěnivého moku, kteří zavítali k nákupnímu středisku Forum Nová Karolina v centru Ostravy, kde se o víkendu konal Karolina Oktobeerfest. Čtvrtý ročník navštívily desetitisíce lidí.

„Chodím pravidelně každý rok. Zažil jsem různé počasí, ale tohle je úplně super. Vzpomínám na rok 2015, kdy byla neskutečná zima. Mnozí lidé měli i rukavice a chodili se ohřát do obchodního centra. Letos je to prostě paráda,“ liboval si Jiří Polášek.

Těm zimomřivějším byly k dispozici velkokapacitní vyhřívané stany, o které byl největší zájem v podvečerních a večerních hodinách, kdy nastalo ochlazení.

Na příchozí čekalo na 150 druhů piv ze čtyř desítek velkých i menších pivovarů z Moravskoslezského kraje i dalších regionů České republiky. V nabídce nechyběly ani speciály či piva IPA a APA.

„Myslím, že snad neexistuje pivař, který by si tady nevybral,“ prohlásil Petr Zouhar, který se nejvíce těšil na pivo stylu IPA. „Začal jsem ho pít na doporučení známého. Říkal, ať to zkusím, že mu propadnu. A měl pravdu. Dávám si i jiná piva, ale když je někde IPA, dostane přednost,“ uvedl Petr Zouhar.

Známé pravidlo: Co člověk, to jiná chuť, potvrdil další z návštěvníků – Jaroslav Adámek. „U mě na plné čáře vyhrávají černá a polotmavá piva. Takže moje volba je jasná. Ještě nevím, kolik je tu druhů černých piv, ale chci jich vyzkoušet co nejvíce,“ svěřil se.

Oproti předchozímu ročníku se na festivalu představilo o deset pivovarů více. „To dělá z Karolina Oktobeerfestu jeden z největších regionálních svátků piva,“ uvedla mluvčí obchodního centra Forum Nová Karolina Radka Hájková.

Kromě nepřeberné pivní nabídky čekal na příchozí v pátek i v sobotu bohatý doprovodný program.

Pivovar Samson chce proniknout na italský trh

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pivovar Samson prodá letos v Česku o 12 procent piva víc než loni a se značkou Samson chce proniknout na italský trh. Plánuje výstav 84.262 hektolitrů, meziročně o 1400 hektolitrů vyšší. ČTK to na slavnostech v areálu řekl ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský. Samson patří do brazilsko-belgické skupiny AB InBev.

"Na tuzemsku nám jde dobře desítka a výborně dvanáctka. Pito roste stabilně. Meziroční růst v tuzemsku je 12 procent, v srpnu jsme měli nejvyšší měsíční prodej za poslední tři roky, 5451 hektolitrů," řekl ředitel. Pivovar chce příští rok rozšířit prodeje v ČR a sousedních zemích. Od roku 2014 investoval 400 milionů Kč. Letos se dodělávalo kvasné hospodářství, nové jsou přetlačné tanky i paster s kapacitou 24.000 lahví za hodinu. Plnič naplní šest lahví za vteřinu.

Pivovar, který bere vodu z 274 metrů hluboké artézské studny, vyváží do 27 zemí včetně Brazílie, nejvíc do Evropy. Samson exportuje 61 procent produkce, většinu tvoří exportní ležák 1795. Příští rok plánuje minimálně desetiprocentní nárůst výstavu v ČR a pětiprocentní pro export.

"Nejvíce si slibujeme od našich tradičních trhů v Rakousku a Dánsku. Nově jednáme o průniku piv značky Samson do Itálie. Budou to řádově vyšší tisíce hektolitrů, vstoupili jsme do jednání," řekl ředitel.

Pivovar Samson má od srpna nového sládka. Luboše Martiše, který v podniku působil 19 let, nahradil Radim Lavička. Sládek připravuje na první polovinu příštího roku retrospeciály určené pro České Budějovice.

"Chceme se zaměřit na české pivo, český ležák, na kvalitu. Na klasické pivo desítku, jedenáctku, dvanáctku plus tmavé pivo. A zaměřím se hlavně na naše zaměstnance, protože potřebuji, aby byli spokojení, ruku v ruce s tím jde kvalita piva. To je můj největší cíl," řekl Lavička, který v Samsonu pracuje 17 let. Vystudoval střední pivovarnickou školu v Praze.

V Českých Budějovicích se Samson čepuje v šesti hospodách, v centru v jediné. Podle ředitele se začali zákazníci vracet, zájem mají i hospodští. Ve firemní prodejně chce Samson nabízet nefiltrované a nepasterizované pivo. Roční kapacita pivovaru je 450.000 hektolitrů.

Tržby pivovaru loni dosáhly 87,6 milionu Kč, výstav činil 82.800 hektolitrů. Letošní tržby čeká Samson o tři procenta vyšší. Zisk nechce zveřejnit, v posledních třech letech ho neuvádí ani ve veřejných zdrojích. Letos se pivovaru, jenž zaměstnává 71 lidí, víc daří na ruském trhu.

1. Selský pivovárek v Kroměříži jako sociální podnik

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Blog IDNES.czAutor:Vratislav Kozak1.selský

Pivovar je umístěn v pěkné krajině v blízkosti Chřib na samém konci Kroměříže. Z věže je působívá vyhlídka na okresní město a začínající kopce Chřibů.

Pro majitele pivovárku (Ing. Tomáš Váňa, Ing. Pavlína Běhalová) jsou vzorem malí vinaři, jak se věnují hostům, připravují degustace s informacemi o odrůdě, posezení s občerstvením a rovněž se obejdou bez reklamy. Spokojení návštěvníci již informace rozšíří (word of mouth marketing).

Podle majitele pivovárku musí pivaři vzít na vědomí, že pivo z minipivovarů je dražší než průmyslová piva v supermarketu. Je to tím, že prodává se lidská práce, um a příběh.

Pivovar se hlásí k zásadám sociálního podnikání, to znamená, že patří do okruhu

firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují o dosažení sociálních cílů. Jako sociální firma při svém podnikání zaměstnává občany znevýhodněné na běžném pracovním trhu a poskytuje jim významné benefity, jako například obědy zdarma. Pivovar spojuje v sobě ekonomickou a sociální dimenzi, a je to tedy zjednodušeně podnik, který je ekonomicky životaschopný a zároveň odpovědný k lidem.“

Majitel pivovaru reaguje i na těžké životní situace převzato z mailového sdělení: „Těsně před loňským Silvestrem (2016) odešla naše velká kamarádka Terezka Bradová ve svých 13 letech. Její rodiče si pak přáli uvařit pivo jako vzpomínku na svou dceru.

Takže hned v půlce ledna jsme uvařili speciál Terča 13%, vyvážené a harmonické pivo s vysokou pitelnosti.

Bude dražší než obvykle, neboť velká část výdělku půjde do Nadačního fondu dětské onkologie Krtek“. Tento přístup nepotřebuje komentáře.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.02.2018 20:115.997/5.997