Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Nový Radler herbal 0,0 % má dvě příchutě

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje

Značka Zlatopramen představuje nový produkt z kategorie radlerů - Radler herbal 0,0 %, a to ve dvou netradičních příchutích Citrón, bezový květ a máta a Černý rybíz a levandule. Hlavním benefitem Radleru herbal 0,0 % je absolutní absence alkoholu, na rozdíl od konkurenčních produktů, které obsahují maximálně 0,5 % alkoholu.

Spojením přírodního designu obalu, 0,0 % alkoholu a při absenci barviv a konzervantů je Radler herbal maximálně přírodní nápoj. Unikátní chuť doplňuje kombinace ovoce a bylinek. V obchodní síti budou oba produkty spotřebitelům k dispozici postupně od konce února. Prodávat se budou v půllitrových plechovkách a doporučená cena je 18,90 korun.

Uvedení Radleru herbal 0,0 % souvisí se skokovým nárůstem poptávky v segmentu nealkoholických piv a radlerů. Nárůst táhnou právě ochucená nealkoholická piva. „Tento segment představuje pro značku Zlatopramen velký potenciál růstu do budoucna, a proto jsme se rozhodli uvést na český trh unikátní produkt Radler herbal 0,0 % ve dvou příchutích. Konkurenční výhodou je nulový obsah alkoholu, takže se spotřebitel nemusí omezovat v žádné ze svých aktivit,“ uvedla marketingová manažerka Barbora Švecová, která má značku Zlatopramen na starosti.

Zlatopramen Radler herbal 0,0 % se bude prodávat ve dvou příchutích:

Citrón, bezový květ a máta - vzniká spojením nealkoholického piva a přírodní citronové šťávy. Náznak pivní hořkosti a vůni chmele doplňuje chuť svěžího citrónu a chladivý dotek máty. Osvěžující konzumaci dokresluje vůně bezového květu.

Černý rybíz a levandule - na první pohled upoutá zajímavou fialovou barvou a osvěžující chutí rybízové šťávy. Její sladkost doplňuje hořkost nealkoholického piva a jemné aroma levandule.

Za studena chmelené Krušovice přichází i na Slovensko

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeKrušovice

Kráľovský pivovar Krušovice predstavuje unikátnu novinku. Ako vôbec prvý pivovar v Českej a Slovenskej republike začal využívať technológiu studeného chmelenia v priemyselnej, veľkoobjemovej výrobe. Vďaka zavedeniu tohto technologického procesu môže svojim konzumentom predstaviť ďalší z radu pivných špeciálov. Tentoraz je to Ležiak za studena chmelený. Takto pripravené pivo vyniká bohatšou a výraznejšou arómou ušľachtilého žateckého chmeľu. Nový pivný špeciál s výraznejšou chmeľovou vôňou a s príjemnou, vyváženou chuťou od značky Krušovice je dostupný od polovice februára vo vybraných puboch na celom Slovensku v limitovanej edícii do vypredania zásob.

Studené chmelenie je medzi pivovarníkmi známe približne dve storočia. V počiatkoch pomáhalo udržať pivo dlhšie čerstvé, počas jeho plavieb z Veľkej Británie do kolónií tamojším vojakom. Okrem lepších konzervačných vlastností sa týmto spôsobom z chmeľu do piva dostáva oveľa viac vôní. V spojení s jedným z najlepších chmeľov vôbec, s typicky českým Žateckým poloraným červeňákom, tak vzniká skutočná lahôdka hodná kráľov.

"Našu unikátnu technológiu studeného chmelenia sme vyvíjali takmer dva roky tak, aby sme dosiahli za použitia jednoduchého technického riešenia optimálne chmeľové vône. Myslíme si, že sa nám to podarilo. Veríme, že za studena chmelený ležiak z Krušovíc si obľúbia aj naši zákazníci," povedal krušovický sládok Michal Havrda.

Chmeľ sa pridáva do piva väčšinou počas takzvaného „chmeľovaru“ a to na viackrát. Čím dlhšie chmeľ v pive vrie, tým mu pridá viac horkosti. Naopak, čím neskôr do „chmeľovaru“ chmeľ pridáme, tým zostane viac arómy. Proces studeného chmelenia nastáva, až keď je celé pivo uvarené a schladené. Žatecký poloraný červeňák obohatí pivo počas jeho zrenia o charakteristickú chmeľovú vôňu a výrazný chmeľový dozvuk. Konzumenti tohto piva nájdu v každom dúšku bohatú a výraznú chuť chmeľa, ktorý patrí k tým najlepším na svete.

Za studena chmelený, spodne kvasený svetlý ležiak s obsahom alkoholu 4,8 % je pivo s vyváženou chuťou, príjemnou chmeľovou arómou, výraznejšou horkosťou a jedinečným chmeľovým charakterom. Pivo s novou receptúrou sa tak v segmente českých a slovenských ležiakov zaraďuje medzi tie najprémiovejšie.

Krušovice už niekoľko rokov prinášajú pivárom na Slovensku nielen kvalitné české kráľovské pivo, ale pravidelne aj inovatívne pivné špeciality, ktoré obohacujú chuťové zážitky slovenských pivárov. „Za všetky spomeňme Staročeský Malvaz 13 % - polotmavý pivný špeciál jantárovej farby plnej chuti a zamatovej horkosti, Svätomartinský špeciál 13 % - pivnú lahôdku varenú z čerstvého, ručne česaného žateckého chmeľu či Kazbek ležiak pripravený z unikátnej odrody chmeľu. Sme radi, že v týchto dňoch im môžeme predstaviť ďalší špeciál - Ležiak za studena chmelený, skutočný skvost z dedičstva krušovických sládkov,“ uviedol Peter Kostický, brand manažér značky Krušovice.

Aktuálna novinka v portfóliu pivných špeciálov - Krušovice Ležiak za studena chmelený - je dostupný od polovice februára vo vybraných puboch na celom Slovensku v limitovanej edícii do vypredania zásob.

Starý pivovar nechá radnice za více než 19 milionů korun opravit

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Zlín.czAutor:Irena Frolová

Práce na rekonstrukci budovy Starý pivovar v Kroměříži jsou v plném proudu. Vše by mělo být hotovo nejpozději do 9. září letošního roku, serveru Zlin.cz to uvedl mluvčí města Jan Vondrášek.

Náklady na opravy budovy Starého pivovaru činí asi 19,3 milionu korun, jedná se letos o nejdražší investici města. Radnice už v roce 2014 za osm milionů korun opravila suterén objektu, kde vznikla Expozice Karla Kryla. Nyní se opravují nadzemní podlaží.

„Demoliční práce uvnitř budovy jsou téměř hotové. Odstraněno bylo pódium i takřka všechny dřevěné prvky. Občané, kteří šli kolem, si také jistě všimli toho, že dělníci začali budovat i nový vstup směrem z Prusinovského ulice," popsal starosta Jaroslav Němec.

Budova Starého pivovaru, který je zázemím pro kroměřížský divadelní spolek i místem konání dalších kulturních a společenských akcí, není v dobrém stavu a její rekonstrukce je nezbytná. Její součástí bude i nový výtah pro imobilní občany, čímž se objekt stane bezbariérovým. Nové budou i šatny a sociální zázemí pro návštěvníky.

Dělníci vybudují i nové rozvody vody, kanalizace, topení, elektřiny a vzduchotechniku. Posíleny budou zdroje tepla stávající kotelny. Nový vstup do budovy z ulice Prusinovského bude mít i rampu v chodníku pro vozíčkáře. Výtah bude v prostoru vstupního schodiště. Počítá se i s výtahovou plošinou v místě hospodářského schodiště v jihozápadní části objektu. V prvním nadzemním podlaží bude opravený také sál, jehož kapacita se nezmění.

Šatny a nové sociální zázemí pro návštěvníky stavbaři budují ve druhém nadzemním podlaží. Vznikne zde sklad a zázemí pro občerstvení, bar bude vybaven novým pultem a nově bude propojeno hlediště a občerstvení. Rekonstrukce čeká rovněž vstup pro herce z šatny na jeviště.

V třetím nadzemním podlaží budou vybudovány šatny pro herce se sociálním zázemím, obnoví se klubovna i vstup do třetího nadzemního podlaží z kruhového schodiště. V plánu jsou i dispoziční změny pro vytvoření přísálí, kanceláře a zkušebny s kuchyňským koutem a WC. Vytvořena bude také galerie a kabina pro technika zvuku a osvětlení.

V podkroví bude umístěno vzduchotechnické zařízení pro odvětrávání hlavního sálu, podlaha krovu bude zateplena. Na střechu dělníci umístí krytí nasávacího a výfukového potrubí vzduchotechniky. Po dobu prací je budova Starého pivovaru s výjimkou Expozice Karla Kryla uzavřena.

Divadelní spolek Kroměříž, který navazuje na tradici ochotnického divadla ve městě spadající až do roku 1863, po dobu oprav využije jiné prostory. Podle vedoucího spolku a radního města Jiřího Kašíka se Starý pivovar stane po rekonstrukci komfortnějším pro herce i diváky.

Památkově chráněná budova Klubu Starý pivovar byla postavena koncem 16. století majiteli kroměřížských šenkovních domů, kteří v těsném sousedství radnice vybudovali pivovar. Pivo se tu ale už dávno nevaří, objekt slouží kulturním akcím.

V Žatci se bude vařit pivo na čtvrtém místě, další minipivovar vyrůstá

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Žatecký deníkAutor:Petr KinštPioneer Beer

V Žatci se bude vařit pivo na čtvrtém místě. Po velkém Žateckém pivovaru, výzkumném Chmelařském institutu a minipivovaru U Orloje se na jaře přidá další minipivovar – Pioneer. Jeho zakladatelem je 38letý Michal Havrda z Podbořan, který ještě nedávno jako sládek vařil pivo v nedalekém velkém pivovaru.

Do projektu se pustil s přítelkyní Miriamou Jóbovou, kromě klasického českého ležáku se chystají vařit i speciální piva. Součástí minipivovaru bude pivnice, kde chtějí prodat třetinu uvařeného piva. Větší část, roční produkci plánují 2000 hektolitrů, se bude stáčet do sudů a lahví a prodávat v restauracích a pivních barech v okolí a Praze.

Nový minipivovar vzniká v objektu bývalého skladu chmele na náměstí Prokopa Velkého. „Dlouho se nám nedařilo najít vhodný objekt v okolí. Nakonec jsme si vybrali budovu v historickém centru Žatce,“ vysvětlil Michal Havrda.

S přestavbou domu v těsném sousedství rozhledny Chrámu chmele a piva v Žatci začal loni, první várku chce uvařit letos v květnu. „Minipivovar s hospodou bychom chtěli, pokud vše půjde dobře, otevřít v červnu. Chceme vařit co nejširší spektrum piv. Klasický český ležák, ale také nové druhy piv například typu IPA nebo ALE. Všechna piva budou nefiltrovaná a nepasterizovaná tak, aby si je zákazník mohl vychutnat v té nejpřirozenější podobě. Chceme nabídnout zajímavý koncept, hodně experimentovat a oslovit lidi, aby si přišli vychutnat tato netradiční piva,“ vysvětlil Michal Havrda.

Podle svých slov chce při vaření piva spolupracovat s místními chmelaři a také s výzkumným Chmelařským institutem v Žatci, kde sám v roce 2003 dělal diplomovou práci na závěr svého studia na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Počítá s využitím nových českých odrůd chmele a dalších kvalitních surovin nutných k vaření piva.

Budova, kde nový minipivovar vzniká, je v památkové zóně širšího historického centra Žatce. Patří mezi objekty, u kterých město usiluje o zápis na seznam památek UNESCO. Právě kvůli historii spjaté s chmelem. „Zapsání města do UNESCO bychom samozřejmě uvítali, přineslo by to více turistů a tím pádem i potencionálních zákazníků,“ sdělila Miriama Jóbová.

To, že jeho minipivovar vyrůstá hned vedle Chrámu chmele a piva s minipivovarem U Orloje, jako konkurenci nevnímá. „Naopak. Větší nabídka přiláká víc lidí,“ říká.

Stejný názor má i Ondřej Baštýř, pověřený ředitel organizace Chrámu chmele a piva, jehož součástí minipivovar U Orloje je. „Větší nabídka pomůže zvýšit atraktivitu lokality a myslím si, že přiláká mnohem více lidí. Úplně nejlepší by bylo vytvořit z náměstí Prokopa Velkého takovou žateckou Stodolní. Pivovárky, restaurace, předzahrádky, hotel a turistické cíle,“ sdělil.

„Dlouho tvrdím, že nejlepší je spojit síly a vytvořit širokou a kvalitní nabídku. Určitě se na spolupráci s novým minipivovarem těším,“ dodal.

Rekonstrukce budovy, kde minipivovar Pioneer vzniká, probíhá pod dohledem památkářů. Nový majitel zachová historické stavební prvky, které doplní o moderní design. U vchodu do objektu umístí varnu, v přízemí je místo pro stáčírnu a tanky, kde bude pivo kvasit a zrát. Pivnice vyroste v patře.
Tři unikáty v regionu

V ČR je v současné době zhruba čtyři sta minipivovarů. V okrese Louny jsou tři. V Žatci zmíněný minipivovar U Orloje, v Lounech pak ZLoun a Žejdlík. Další tři se nacházejí hned za hranicí okresu – v Mutějovicích na Rakovnicku, Zichovci na Kladensku a Chýši na Karlovarsku.

S pivem ze Chmelařského institutu v Žatci se mohou zájemci seznámit při různých akcích, například při jarních slavnostech Chmelfest ve městě. Běžně se ale neprodává. V Žatci sídlí také „létající“ pivovar Falcon, který si k vaření pronajímá volné kapacity jiných pivovarů. Loni vznikl minipivovar také v Petrohradě na Podbořansku. Slouží k testování šlechtěných odrůd žateckého chmele a dalších produktů určených k výrobě piva.

Pivovar Regent zvýšil výstav a připravuje investice do lahvárny i sudárny

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceRegent

Třeboňský pivovar Regent měl loni výstav přes 77.500 hektolitrů, meziročně téměř o 1000 hektolitrů vyšší. Výstav roste posledních pět let. Loni pivovar se 45 zaměstnanci začal prodávat i plechovkové pivo. Investovat bude letos Regent deset milionů Kč do lahvárny i sudárny. ČTK to řekl sládek Jaromír Čeleda. Pivovar patří akciové společnosti Bohemia Regent ze skupiny Stasek.

"Jsem s výstavem spokojený, byl tam nárůst, což je v dnešní těžké době na tuzemském trhu velmi pozitivní. Plánovali jsme nárůst vyšší, ale situace to neumožnila, ať už EET nebo protikuřácký zákon, celkově lobby ze strany vlády a vedení státu, který, byť si to nemyslí, bojuje proti fenoménu česká hospoda," řekl Čeleda, jenž dělá v Regentu sládka 14 let. Loni v létě zavedl pivovar prodej v plechovkách, zatím tvoří pod jedno procento výstavu, pivo stáčí do plechu externě. Majitel pivovaru Ferdinand Stasek zvažuje, že koupí malou poloautomatickou plničku.

Sládek míní, že podíl piva v plechovkách bude růst, sudového ubývat. Tržby pivovaru loni stouply o čtyři procenta, nárůst je podle Čeledy přes 3,5 milionu korun. Číslo neuvedl. Tržby z prodeje výrobků a služeb byly v roce 2016 96,3 milionu korun, zisk před zdaněním 6,28 milionu Kč.

Více než 30 procenty se na výstavu podílí sudové pivo. Část tvoří i cisterny, jež Regent vozí do Anglie dvěma velkoodběratelům, kteří si pivo sami stáčí do sudů či lahví: jedním je pivovar, který si doplnil nabídku piv 'ale' o staročeský ležák Regent, druhým řetězec Marks and Spencer. Převážnou část výnosů tvoří tuzemský trh, dodávky řetězcům Kaufland, Tesco, firmám jako Jednota, Coop, Flop a do distribučních skladů. Loni začal Regent spolupracovat s Normou, je i v části pražských Globusů.

Každý rok roste export, loni šla do zahraničí čtvrtina produkce. Pivovar nejvíce vyváží do Polska, Itálie a Velké Británie, dále do dalších evropských zemí, do Číny, Ruska, USA a Vietnamu. "Loni byl nárůst na polské straně, narůstalo Slovensko a Rusko. Chystáme Thajsko, Francii, rozbíhá se Švédsko, loni začali Slovinci," řekl sládek.

Regent nabízí 12 druhů piv, v Třeboni vede pětiprocentní ležák, v kempech polotmavý třináctistupňový Petr Vok. Loňskými novinkami byly IPA z amerických aromatických chmelů a velikonoční pivo z bylinek. Pivovar má 45 zaměstnanců. "Loni ti, kteří si to zasloužili, dostali přidáno víc než deset procent," řekl Čeleda.

Třeboňský pivovar byl založen roku 1379. Před rokem 1914 vyráběl přes 100.000 hektolitrů. Do konce druhé světové války patřil Schwarzenbergům. Poté přešel pod závod Jihočeské pivovary, z nějž se v roce 1992 stala akciová společnost. V srpnu 2000 koupila pivovar firma Bohemia Regent. Patří do skupiny Stasek, pod niž dále spadají firmy Skloform, České sklo a porcelán SF i zdravotnické zařízení Salvus v Suchdole nad Lužnicí.

Každý týden vznikne nový pivovar. Jejich svaz chce paušální daň

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deníl.czAutor:Jiří Janda

Minipivovary se staly hitem posledních let. Každý rok vznikne zhruba 50 nových a jejich zástupci čekají, že tímto tempem budou vznikat ještě dalších deset let.

Na spotřební dani loni minipivovary zaplatily přes 57 milionů korun. Náklady na výběr daně tak podle Českomoravského svazu minipivovarů několikanásobně převažují její výši.

„Budeme se snažit zavést paušální platbu spotřební daně pro minipivovary, která by snížila byrokratickou zátěž minipivovarů,“ řekl prezident svazu Jan Šuráň.

Sládci z minipivovarů mají přitom na vaření piva mnohem méně času, než by si přáli. Spoustu jim ho ukousne byrokracie. Celním úřadům musí prokazovat, že nedluží peníze a jsou ekonomicky stabilní. Ještě před zavedením elektronické evidence tržeb tak zástupci minipivovarů spočítali, že plněním požadavků úředníků stráví 42 pracovních dní v roce.

„Ve velkých pivovarech mají právní a ekonomické oddělení, ale v minipivovaru pivo vaří, prodává a o vše se stará jeden člověk,“ dodal Šuráň.

Minirevoluce. Každý týden se v Česku objeví nový pivovar

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Euro.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů loni v Česku vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar, uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle svazu tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu. Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro toto podnikání, zejména aby byla možnost platit spotřební daň paušálně po měsíci.

Trendem u minipivovarů je podle Šuráně výroba svrchně kvašených piv typu Ale, zejména Indian Pale Ale a American Pale Ale, kolem 50 až 60 pivovarů pak podle něj nechávají vyzrávat piva v sudech po jiném alkoholu, například po koňaku. Objevují se také kyselá piva, tzv. sour beer. Stejně jako v minulosti pak některé minipivovary přesáhly výrobu 10.000 hektolitrů piva, od které již nejsou označovány jako minipivovary. Příkladem je pivovar Koníček ve Vojkovicích. „Rosteme jako každý rok. Z čísel, které jsou kolem nás v Evropě odhadujeme, že budeme růst ještě deset let. Celoevropský a celosvětový trend je zřejmý - „craft“ pivovarů bude přibývat, přibývat a přibývat,“ řekl svazový prezident.

Dosáhnout zjednodušení administrativy se snaží svaz dlouhodobě, už před několika lety uváděl, že administrativní povinnosti podle analýzy svazu zaberou pracovníku minipivovaru 42 dní ročně.

„Je tady ze strany ANO a pana (premiéra v demisi Andreje) Babiše verbálně velký zájem zjednodušit administrativu, státní správu a podobně,“ řekl Šuráň, podle kterého se svaz chystá jednat o zjednodušení s celní správou, která by mohla paušální výši spotřební daně určit, pokud by došlo k legislativní změně. Za loňský rok zaplatily minipivovary na spotřební dani 57,6 milionu korun.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států. Finální výsledky za loňský rok pivovarský svaz ještě nezveřejnil.

Zlatá Pivní pečeť 2018 zná vítěze, titul putuje do Holby

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Hanácký Večerník

Degustátoři zpečetili kvalitu světlého ležáku Holba Premium a pasovali ho na vítěze největší degustační soutěže Zlatá Pivní pečeť. Ležák z Hanušovic se stal absolutní jedničkou v prestižní kategorii ležáků, do kterých pivovary přihlašují nejlepší piva ze své produkce. Holba si ze soutěže odvezla celkem 5 medailí a zařadila se mezi nejúspěšnější pivovary soutěže.

Holbě Speciál 13, Holbě Kvasničák a Holbě Horské byliny patří stříbrná medaile v příslušných kategoriích a bronz nově zdobí také oblíbenou Holbu polotmavou 11.

Ležák Holba Premium přesvědčil degustátory svým mohutným tělem, vyváženou chutí, výborným dojmem po napití a vysokou pitelností. Ocenili také jeho fundament, který dnes piva postrádají, a stejně tak osobitou charakteristiku. „Stále vaříme pivo postaru a jsme na to hrdí. Dodržujeme klasické postupy tradiční výroby a pivu dáváme ty nejlepší suroviny i svoje nadšení. A stejně nadšení jsme také ze získaných medailí, komentuje úspěch ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

V Holbě na pivo nespěchají a to se promítá do jeho vlastností. Osobitá charakteristika a jedinečná chuť jsou dílem vybraných lokálních surovin, horské vody a pivovarského fortele. Holba má vlastní zdroje hlubinné vody z horských pramenů, kterou není zapotřebí nijak upravovat. Důležité je i to, že každé pivo tady vaří na předem danou stupňovitost, takže je jeho ředění vodou předem vyloučeno, stejně jako třeba dobarvování či dosycování oxidem uhličitým. Říz totiž Holba získává přirozeným kvašením na otevřené spilce a pozvolným dozráváním v ležáckém sklepě. Proto nikdy nepřeráží chuť piva, ale naopak dá vyniknout její celkové vyváženosti.

Pivovar Holba ročně prodá na 330 tisíc hl piva u nás i v zahraničí. Export piva se pohybuje kolem 10 procent produkce. K nejoblíbenějším pivům portfolia značky patří Holba Šerák, Holba Premium a Holba Horská 10. Produkce Holby Premium loni dosáhla na 42 000 hl, což představuje meziroční nárůst o 5 procent. Holba je regionální pivo s celorepublikovou distribucí. V Jeseníkách a okolí je neoblíbenější a nejprodávanější značkou piva.

Zlatou Pivní pečeť každoročně udělují degustátoři nejlepším pivům v rámci degustační soutěže v Českých Budějovicích. Letos proběhl její 28. ročník a zúčastnilo se ho celkem 250 pivovarů z 20 zemí světa. Jde o největší degustační soutěž u nás s rekordním počtem 1235 degustovaných pivních vzorků, které byly hodnoceny ve 32 kategoriích.

Minipivovarů v Česku přibývá, loni v průměru jeden za týden

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů loni v Česku vzrostl zhruba o 50 na asi 400. V průměru se tak přibližně každý týden objevil nový pivovar. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle svazu minipivovary tvoří přibližně dvě procenta výstavu na českém trhu. Trendem je výroba svrchně kvašených piv typu „ale”.

Populární jsou zejména piva IPA (Indian Pale Ale) a APA (American Pale Ale). Kolem 50 až 60 pivovarů pak podle Šuráně nechává piva vyzrávat v sudech po jiném alkoholu, například po koňaku. Objevují se také kyselá piva, takzvaná sour beer.

Stejně jako v minulosti některé minipivovary přesáhly výrobu 10 tisíc hektolitrů piva, od které již nejsou označovány jako minipivovary. Příkladem je třeba pivovar Koníček ve Vojkovicích.

„Rosteme jako každý rok. Z čísel, která jsou kolem nás v Evropě, odhadujeme, že budeme růst ještě deset let,” uvedl svazový prezident.

Celoevropský a celosvětový trend je podle něj zřejmý – craft pivovarů, jak se minipivovarům také říká, bude přibývat a přibývat.

Svaz chce zjednodušit podmínky podnikání
Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro toto podnikání, zejména aby byla možnost platit spotřební daň paušálně po měsíci a aby minipivovary nemusely každoročně prokazovat ekonomickou stabilitu firmy.

Dosáhnout zjednodušení administrativy se snaží svaz dlouhodobě, už před několika lety uváděl, že administrativní povinnosti podle analýzy svazu zaberou pracovníku minipivovaru 42 dní ročně. Za loňský rok zaplatily minipivovary na spotřební dani 57,6 miliónu korun.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 miliónu hektolitrů piva a nealka.

Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a do Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států. Finální výsledky za loňský rok pivovarský svaz ještě nezveřejnil.

Počet minipivovarů vzrostl na 400, trendem je výroba piv typu Ale

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar. Dnes to na tiskové konferenci uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle svazu tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu. Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro toto podnikání, zejména aby byla možnost platit spotřební daň paušálně po měsíci a aby minipivovary nemusely každoročně prokazovat ekonomickou stabilitu firmy.

Trendem u minipivovarů je podle Šuráně výroba svrchně kvašených piv typu Ale, zejména Indian Pale Ale a American Pale Ale, kolem 50 až 60 pivovarů pak podle něj nechávají vyzrávat piva v sudech po jiném alkoholu, například po koňaku. Objevují se také kyselá piva, tzv. sour beer. Stejně jako v minulosti pak některé minipivovary přesáhly výrobu 10.000 hektolitrů piva, od které již nejsou označovány jako minipivovary. Příkladem je pivovar Koníček ve Vojkovicích. "Rosteme jako každý rok. Z čísel, které jsou kolem nás v Evropě odhadujeme, že budeme růst ještě deset let. Celoevropský a celosvětový trend je zřejmý - "craft" pivovarů bude přibývat, přibývat a přibývat," řekl svazový prezident.

Dosáhnout zjednodušení administrativy se snaží svaz dlouhodobě, už před několika lety uváděl, že administrativní povinnosti podle analýzy svazu zaberou pracovníku minipivovaru 42 dní ročně.

"Je tady ze strany ANO a pana (premiéra v demisi Andreje) Babiše verbálně velký zájem zjednodušit administrativu, státní správu a podobně," řekl Šuráň, podle kterého se svaz chystá jednat o zjednodušení s celní správou, která by mohla paušální výši spotřební daně určit, pokud by došlo k legislativní změně. Za loňský rok zaplatily minipivovary na spotřební dani 57,6 milionu korun.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států. Finální výsledky za loňský rok pivovarský svaz ještě nezveřejnil.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.06.2018 20:286.372/6.372