Novinky a zajímavosti ze světa piva

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. rapidně sníží počet prodaných plastových lahví, do kterých stáčí pivo. Důvodem je snaha o to být co nejvíce šetrný k životnímu prostředí a neprodukovat zbytečný plastový odpad. Z portfolia pivovaru, jenž jediný v republice patří městu, se ročně stáčel do plastu jen jedenáctistupňový Sklepák, což představovalo zhruba 330 hl, tedy 0,5 % výstavu. To platilo jen do konce letošního února.

Kromě litrových PET lahví pro nefiltrované pivo Sklepák nabídne pivovar i skleněné litrové lahve, vratné a zálohované. „Doufáme, že tomu lidé dají přednost, dáme rok přechodné období, aby si zvykli, že Sklepák bude i ve skle. Po roce bychom rádi plasty zrušili,“ uvedl ředitel pivovaru Dušan Krankus. Tyto lahve budou zálohovány částkou 50 korun.

Prodej Sklepáka v plastu ale zatím nekončí. „Plastová pivní láhev by už neměla být dominantním obalem nejen pro toto naše pivo. Skleněný obal je pro nefiltrované pivo určitě vhodnější. Na druhou stranu nás ale nevratné plastové obaly ještě nějakou dobu neopustí. Sklepáka tedy bude možné zakoupit i ve skleněných vratných litrových lahvích s patentním uzávěrem,“ uvedl Krankus.

Měšťanský pivovar Dudák Strakonice se loni může pochlubit výstavem zhruba ve výši 57 200 hektolitrů, což je o necelé procento více než v roce 2018 a o pět procent více než v roce 2017. Ročně prodává 60 procent piva v sudech, 40 procent v lahvích. Podle ředitele Krankuse klesá poměr prodaného točeného piva na úkor baleného.

Je jiný a chutná. Kvasnicový tmavý ležák Rodinného pivovaru Bernard získal Zlatou pivní pečeť, prestižní českou pivovarnickou cenu. Úspěchy má i z jiných soutěží, včetně zahraničních.

„Má výraznou plnou chuť, ale není sladké, jak se od tmavého piva očekává. Na pivním trhu je zcela ojedinělé. Těší nás, že zaujalo odborníky i zákazníky, kteří si ho velmi oblíbili,“ říká vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Černý ležák s jemnými kvasnicemi je v produkci pivovaru Bernard třetím druhem piva s přídavkem jemných kvasnic, díky nimž pivo sekundárně dokváší přímo v lahvi. Vaří se ze čtyř druhů sladů, má plnou chuť s jemnou hořkostí. Pivovar Bernard k výrobě využil vlastní zdroje vody, ječný slad ze sladovny Bernard, speciální slady, žatecké upravené chmely a vlastní kvasnice.

Ocenění Černého ležáku Bernard 12%
1. místo - 2020, Zlatá pivní pečeť
2. místo - 2019, Pivo České republiky
Stříbrná medaile - 2019, Francie - Lyon, Concours International De Lyon
1. místo - 2019, Zlatý soudek PIVEX

Fenomén, kvůli němuž si lidé nechali ujet vlak. Pivovar Bahno na pardubickém nádraží skončil. Bahno se však bude vařit dál, ale v Prachovicích.

Rekonstrukce železničního uzlu Pardubice s sebou přinese i nepříjemnosti. Kromě dlouhých výluk je to také konec minipivovaru Bahno, který v nádražní budově sídlil a milovníci piva si kvůli němu nechávali ujet vlak.

„Moc velká škoda, Pardubice bylo jediné nádraží, kde jsem doufal, že vlak bude mít zpoždění,“ litovali fanoušci pivovaru, když majitel na sociálních sítích oznámil, že od března se už Bahno na nádraží točit nebude. „Jeden příběh končí, druhý začíná. Byli jste pro mě jistou legendou pardubického nádraží a patřili jste k němu stejně jako třeba Krychlič,“ napsal Jakub Stránský.

Pivovar musí ustoupit rekonstrukci nádražní budovy, na jaře navíc majiteli končí nájemní smlouva. „Žádal jsem o prodloužení smlouvy, ale žádost byla odmítnuta, údajně kvůli investiční výstavbě,“ řekl majitel pivovaru a Pardubák Martin Lammers.

Neznamená to ale, že Bahno zmizí z povrchu zemského: Stěhuje se do Prachovic, kde se usídlí v budově jednoty. „Byl to jediný prostor, který odpovídal naší potřebě,“ vysvětlil Lammers.

Do Pardubic se chce však s Bahnem vrátit, ale trochu jinak. Pivo se tam už nebude vařit, varna zůstane v Prachovicích, až se najde vhodné místo, bude se Bahno v krajském městě ale zase čepovat. Nejspíše to už ovšem nebude na nádraží.

Jako za socialismu
Pivovar Bahno nebyl unikátní jen tím, že sídlil na nádraží, ale také právě prostorem, který připomínal doby minulé.

„Když tam lidé přišli a řekli ‚tyjo, tady je to stejný jako za socialismu‘, tak mě to potěšilo,“ přiznal majitel. Když totiž do místa, kde dříve býval bufet, poprvé v roce 2013 přišel, našel jen staveniště. Tři roky trvalo, než se mu podařilo vrátit mu původní tvář.

„Měli jsme pozitivní ohlasy třeba i od projektantů a architektů, kteří dokázali ocenit čistý funkcionalismus a kterým se tam moc líbilo,“ dodal Lammers.

Po třech letech těžké práce, v dubnu roku 2016 se na nádraží v Pardubicích otevřel Pivovar Bahno. „Když jsme začínali, měli jsme otevřeno jen jednou za 14 dní. Byla to zkouška, jestli lidem bude pivo vůbec chutnat. Okamžitě jsme byli vyprodaní,“ vzpomněl sládek.

Dobový prostor očaroval také českého herce Lukáše Hejlíka, který Bahno navštívil při svých toulkách po Česku s cílem vytvořit Gastromapu. „Prostředí? Fantastické! Jestli tu někdo za ty desítky let na nic nesáhl, sedí to. Pokud ano, není to poznat. Prostor s vysokými stropy, zelenými kachličkami nabízí spoustu symetrických pohledů a stolů na stojáka. Pivovar ovšem vaří pivo zcela dnešní,“ vychválil Bahno Hejlík.

Místnosti schované v rohu nádraží ale zůstanou nějaký čas prázdné a nového majitele budou hledat až po rekonstrukci nádražní haly. „Při rekonstrukci nedojde k zásadním dispozičním změnám prostor a nadále budou určeny pro komerční využití,“ sdělil Marek Illiaš, mluvčí Správy železnic, která je současným vlastníkem nádraží. Zda zůstanou zelené obkladačky a další prvky, zatím není jasné. „Na tento dotaz odpoví až schválený projekt na rekonstrukci,“ dodal Illiaš.

Plzeňský Prazdroj má za sebou další úspěšný rok. Na tuzemském trhu loni prodal 7,23 milionu hektolitrů piv, což mírně převyšuje i úroveň dosud rekordního roku 2018. I navzdory horšímu počasí se mu díky novinkám zejména ve velmi populárních kategoriích ležáků a nealkoholických piv dařilo překonat loňské výsledky. Spotřebitelé také slyší na zvyšování kvality služeb a prostředí v hospodách a obchodech, Prazdroji se daří nabídnout jim lepší zážitek.

Ležáky se těší stále vetší oblibě, dokládají to jednak prodeje tradičních variant, ale zejména velký úspěch předloňské novinky z produkce Prazdroje – Gambrinusu 11. Ten je dodávaný pouze v čepované podobě a rychle se zařadil po bok nejprodávanějších ležáckých značek, kterými tradičně jsou Pilsner Urquell a ležáky od pivovarů Kozel i Radegast. Celkově značka Gambrinus rostla o 7 %. Z ležáků loni zaznamenaly vysoký růst na tuzemském trhu i Radegast (celkově meziročně +13 %).

Celkově Plzeňský Prazdroj předčil výsledky předchozího roku o necelé procento. „Jde ale o velmi dobrý výsledek, zvláště pokud si uvědomíme, že vloni nám nepřálo počasí tak, jako v předchozím roce s rekordně dlouhým a teplým létem,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prazdroji se dařilo i v prodeji nealkoholických piv a ciderů. Prodeje Birellu se loni zvýšily o 18 % a tato značka byla nejrychleji rostoucí z celého portfolia Prazdroje. Úspěšný byl zejména ochucený Birell, v této kategorii Prazdroj každý rok přichází na trh s novou variantou. „Úspěch Birellu je důkazem, že s aktivním životním stylem roste i poptávka zákazníků po nealkoholických nápojích vyráběných výhradně z kvalitních přírodních surovin. Nabídku v této oblasti stále rozšiřujeme a kromě balených nealkoholických piv zvyšujeme prodeje základní i ochucené verze Birellu v čepované formě. Čepovaný Birell je stále populárnější, a to i mimo letní měsíce,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Dnes již téměř každé desáté pivo z Prazdroje nese tuto značku. Dařilo se také ciderům, a to zejména díky zájmu zákazníků o nové příchutě Frisca.

Prazdroj jako jeden z mála tuzemských výrobců loni mírně vylepšil prodeje v hospodách. Vrací se mu tak podpora, kterou jim dlouhodobě věnuje. Ve svých programech se zaměřuje především na zlepšování zážitku pro spotřebitele, na péči o pivo a kvalitu jeho čepování a zlepšování prostředí. Jen v loňském roce inicioval úpravy interiérů u 430 hospod, dalším pomohl s úpravami venkovních prostor a celkem pomohl proměnit k lepšímu zhruba 600 provozoven. Prazdroj kromě toho podpořil i 886 vesnických hospod, kterým pomohl například s vybavením, školením personálu, ale radí jim třeba i jakými společenskými akcemi přilákat zákazníky. Že se toto úsilí Prazdroji vyplácí, dokládají čísla. Prazdroj loni v hospodách a restauracích zvýšil prodeje piv o více než jedno procento.

I v obchodech se Prazdroj soustředil na investice do zlepšování nákupního prostředí. Plzeňský Prazdroj spolupracuje se vsemi velkými zákazníky na Českém trhu, ale i s malými venkovskými prodejnami. V rámci zvyšování hodnoty kategorie vytváří přehlednější pivní sekce s novými typy přehledných regálů a zlepšuje navigaci pro spotřebitele v jednotlivých prodejnách. „Díky tomu se zkracuje doba nákupu a zvyšuje se spokojenost nakupujících, což jasně ukazují všechny naše průzkumy i zpětná vazba od obchodníků,“ říká Tomáš Mráz. Nové uspořádání pivních sekcí má již více než 1100 prodejen. Prodeje v obchodech se loni i tak mírně snížily, kde jedním z důvodů byl plánovaný konec výroby piva Gambrinus v PET lahvích, následovaný značkou Radegast, kterým se rozhodl Plzeňský Prazdroj snižovat svůj dopad na životní prostředí a minimalizovat množství nově vyrobeného plastu.

Společně uvařené pivo nestačí. Teď Budějovický Budvar spolu se svými partnerskými minipivovary a známými umělci vytvořil i sérii pivních podtácků.

V rámci série večerů Sedm + 1 představí v průběhu letošního roku v pražském Vnitroblocku pivní styly a chutě, které leckdo ani nezná. Právě tento holešovický podnik zařadil nedávno britský list Guardian mezi ty, kam musejí turisté během pobytu v hlavním městě zavítat. Pražská čtvrť podle něj patří mezi těch deset nejvíc cool v Evropě, ačkoliv řada obyvatel českého hlavního města si stěžuje na její gentrifikaci.

Faktem je, že jen s klasickým ležákem už pivaře v Holešovicích nikdo příliš neohromí. Zkratky jako IPA, APA, nebo dokonce takzvané kyseláče si už našly mezi Čechy řadu příznivců. A právě tomu jde národní pivovar naproti. „Náš zákazník je dnes náročný. Zajímá ho, jaké pivo pije. Z jakých je surovin a odkud ingredience pocházejí,“ říká marketingová manažerka Budvaru Markéta Ježková.

Server E15 s kamerou navštívil úvodní večer série Sedm + 1. Podívejte se na videoreportáž, jak vznikal design osmi pivních podtácků pro osm pivovarů.

V hospodách a restauracích se loni vypilo podle neoficiálních odhadů o pár procent piva méně, což v přepočtu dělá zhruba padesát milionů půllitrů. Vzhledem k rozdělení trhu se o ušlé půllitry musí dělit minimálně někteří z těch velkých. Rozestupy mezi nimi jsou ale poměrně podstatné, takže žádné přeskládávání míst v žebříčku nehrozí.

Plzeňský Prazdroj, s velkým odstupem jednička na trhu, hlásí, že loni prodal v tuzemských hospodách a restauracích zhruba o procento více než loni. Nárůst prodejů uvádí i třetí podle velikosti, společnost Heineken, ale bez konkrétních čísel a toho, kolik dělá z růstu domácí trh a v rámci něho restaurace. Čtvrtý Budvar mluví o celkovém růstu tržeb, prodeje v Česku mu zůstaly zhruba stejné jako v roce 2018.

Dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, zatím výsledky neuvádějí vůbec a vývoj označily za „stabilní“. Podle vlastního vyjádření se daří i pátému v žebříčku, Pivovarům Lobkowicz. Ve vyjádření pivovarů je třeba rozlišovat několik věcí, protože každý vypíchne to nejlepší číslo, často nesrovnatelné s dalšími.

Hlavní rozdíl je v uvádění prodejů a tržeb. Tržby, tedy příjmy v korunách, rostly všem velkým hráčům, zatímco prodeje počítané v litrech byly plus minus stejné nebo horší. Důvod je ten, že pivo jednak zdražovalo a jednak se spotřebitelé přesouvají k těm dražším verzím.

Klíčové jsou obchody
„Loni podle našeho vnímání na trhu klesla spotřeba piva, protože nebyla tak dlouhá a teplá sezona jako předchozí rok 2018, který byl rekordní. Pro nás byl ale loňský rok pozitivní, prodali jsme i přes negativní vlivy počasí zhruba stejně piva,“ uvádí obchodní šéf Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Stejně jako pro většinu dalších velkých pivovarů, i pro Prazdroj jsou nejdůležitějším odbytištěm obchody. Hospody dělají přibližně 40 procent prodejů. Celkově pivovar vylepšil výsledky předchozího roku, označovaného jako rekordní, o necelé procento. „Do hospod jsme prodali více piva než v roce předchozím, o 1,25 procenta,“ dodává Tomáš Mráz s tím, že dramaticky překročily jejich očekávání prodeje čepovaných ochucených nealko piv a pak Gambrinus 11, která se po testování v roce 2018 loni rozšířila do všech hospod.

Pivovary Staropramen zatím výsledky nezveřejnily, a proto podle mluvčí Denisy Mylbachrové nemohou komentovat ani to, zda u nich došlo k poklesu. „Loňský rok hodnotíme jako stabilní,“ uvádí pouze. Už ve výroční zprávě za rok 2018 ale zmiňují, že vývoj prodejů pokračuje v trendu posledního desetiletí, kdy dochází k poklesu v oblasti gastronomie a rostou prodeje v obchodních řetězcích.

Třetí největší pivovar, společnost Heineken, hlásí za loňský rok nárůst prodejů a podle mluvčí vychází především z domácího trhu. „Za zmínku určitě stojí loňské výsledky Krušovic, kde produkce vzrostla o čtrnáct procent, značka Heineken narostla o 32 procent a naše nízkoalkoholické a nealkoholické nápoje vzrostly o 59 procent v čele se Zlatopramenem 0,0 Radler,“ popisuje mluvčí Dita Vašíčková. O jaké šlo konkrétně nárůsty prodejů a kolik z toho dělají hospody, pivovar neuvedl.

„Z pohledu historických trendů se jednalo o jednu z nejslabších sezon, hlavně kvůli počasí. Slabý byl hlavně květen i letní měsíce. Nicméně za celý rok 2019 se nám podařilo na domácím trhu zvýšit tržby,“ potvrzuje i šéf Národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Podle něj jejich domácí prodeje jak v restauracích, tak v obchodech zůstávaly víceméně na úrovni předcházejícího roku. Tržby ale v obou segmentech vzrostly. Budvar je s tržbami zhruba 2,8 miliardy korun za loňský rok čtyřkou na trhu. Patří tradičně k velkým exportérům, předloni šlo na vývoz 66 procent jeho produkce.

Spokojený je i pivovar Lobkowicz. V tuto chvíli můžeme říci, že si držíme stabilní pozici v případě exportu a na domácím trhu v segmentu prodeje našich výrobků v obchodech. Pokud jde o prodeje v restauracích, tam jsme mírně ztráceli, nicméně toto je aktuálně všeobecný trend v pivovarnictví, uvádí za Lobkowicz Martina Husková.

U menších pivovarů byla situace podobná. Například Rodinný pivovar Bernard zvýšil loni výstav o pět procent, přičemž šedesát procent z toho prodá právě v sudech. Benešovskému Pivovaru Ferdinand rostly hlavně lahve na export, sudové pivo šlo nahoru asi o 1,5 procenta. Dobrá zpráva pro pivovary je, že i přes mírný pokles spotřeby piva na domácím trhu, připisovaný vrtkavému počasí, se Češi čím dál více přiklánějí k dražším a vícestupňovým pivům. Ty pro pivovary znamenají vyšší marži.

Silnější piva, vyšší marže
„Sledujeme dlouhodobý pokles desetistupňové výčepní kategorie, naopak ležáky rostou,“ uvádí Tomáš Mráz za Prazdroj. V roce 2018 dělaly ležáky podle dat Svazu pivovarů a sladoven lehce přes půlku trhu. Takzvaná výčepní piva, desítky tvořily 45 procent. Podle Mráze je to podobné jako u potravin, lidé nebudou jíst nebo pít více, ale kvalitněji.

Úplné vymizení desítek ale čekat nelze. Pivovary navíc i v tomto směru experimentují. Prazdroj například nyní začíná po loňském testování prodávat na celém trhu pivo Ratar, které patří do kategorie lehčích piv, ale chuť má mít plnou jako klasická dvanáctka.

Lehký pokles u výčepního piva cítí i Heineken. „V současné době jsou nejsilnější ležáky a nejrychleji rostoucí jsou nealkoholická ochucená piva,“ potvrzuje za pivovar Dita Vašíčková.

Jen si to představte – zdoláváte divokou krajinu Slovinska a obdivujete jeho krásy. Údolí lemují skalní masivy, vinice i pastviny, na kterých se spokojeně pase dobytek. Konečně přicházíte do civilizace. Malebné náměstí obklopují typické domky, které se mohou pochlubit původní architekturou. Najednou se před vámi zjeví podivná fontána. Mhouříte oči před odlesky rozpáleného kovu. Něco je tady jinak. Z fontány se totiž nevalí voda, ale zlatavý mok, který tak nápadně připomíná…pivo! Fata morgana? Nikoli! Vítejte ve městečku Žalec, kde v roce 2016 otevřeli první pivní fontánu na světě.

Pocta vyhlášené chmelařské oblasti
Netradiční pivní fontána Green Gold (Zelené zlato), která po právu přilákala pozornost médií i cestovatelů z celého světa, má připomínat bohatou tradici pěstování chmele v této části Slovinska. Na její výstavbu bylo potřeba 350 000 euro, což rozhodně není zanedbatelná částka. Polovina nákladů šla z rozpočtu města, druhou polovinu uhradili soukromníci a veřejné dary. Cílem netradiční atrakce bylo přilákat do oblasti více turistů a vzdát hold tradici pěstování chmele v oblasti Dolního Savinjska.

36 000 pivařů během dvou měsíců
K samotné realizaci pivní fontány ale málem vůbec nedošlo. Proti jejímu postavení totiž protestovali jak místní, tak někteří radní. Média navíc upozorňovala na to, že fontána bude podporovat spotřebu piva a alkoholismus. Odpůrci byli ale nakonec přehlasování a první návštěvník tak mohl pivo z veřejné fontány ochutnat přesně 6. září 2019. A zpráva o městské fontáně, ze které neteče voda, ale pivo se poměrně záhy rozkřikla. Za dva měsíce od otevření fontána napojila přes 36 000 návštěvníků!

Pivo je zdarma, ale…
Že vaše fantazie pracuje na plné obrátky? Ta naše pracovala taky. Do chvíle, než jsme zjistili, jak pivní fontána v reálu funguje. Ve skutečnosti totiž nejde o zázračné místo, kde by teklo pivo proudem, nýbrž o šest mini-píp, kde si návštěvníci sami čepují pivo do speciálních kryglíků. Ze sedmé pípy teče voda, ve které si po každé ochutnávce pivního speciálu kryglík opláchnete. Pivo je ve své podstatě zdarma. Co ale zdarma není, je sklenice, bez které si zlatavý mok bohužel nenačepujete.

Očipované sklenice
Sklenice je totiž opatřená čipem, který přesně počítá, kolik piva jste si už natočili. Za poplatek 6 nebo 8 eur si lze natočit do kryglíku až 6 druhů piva. Ochutnat tak můžete jak tmavé, tak světlé, polotmavé, medové, filtrované či nefiltrované pivo, jehož základ tvoří chmel ze Sávské doliny. Nutno podotknout, že jde o piva z regionálních minipivovarů, která se každý měsíc mění, takže máte po jejich vypití blažený pocit nejen kvůli množství alkoholu v krvi, ale především pro to, že jste podpořili malé podnikatele a místní ekonomiku.

Správné načasování a pivo (doopravdy) zadarmo
Na závěr pro vás máme jednu dobrou zprávu. Pokud vychytáte správný termín, můžete si u fontány načepovat místní pivní speciály zcela zdarma. Pivo tady totiž bezplatně čepují během koncertů, festivalů nebo veřejných oslav. Jinak je fontána otevřena každý den od 10:00 do 21:00, a to od dubna do konce října. Na závěr doplníme, že Slovinci za Čechy v pití piva notně zaostávají. Zatímco průměrný Čech vypije ročně asi 141 litrů zlatavého moku, průměrný Slovinec „jen“ osmdesát litrů, což ho řadí do druhé desítky světového žebříčku, jemuž Češi už mnoho let vévodí. Proto nás zaráží – proč něco podobného nefunguje i u nás?!

Pivní etikety. Pro někoho jen bezcenný kousek papíru nalepený na lahvi s chmelovým mokem s údaji o výrobku. Pro jiné kus historie, vzpomínek a cenný artefakt. V dalším díle seriálu Retro mají čtenáři možnost podívat se na vývoj papírových etiket pivovaru ve Velkých Popovicích. Konkrétně se jedná o dobře známou značku Velkopopovický Kozel.

Pivo se podle internetových zdrojů může pyšnit nejprodávanější českou značkou piva ve světě. Celkem se prodává ve třiceti zemích světa.

Pivní etikety. Pro někoho jen bezcenný kousek papíru nalepený na lahvi s chmelovým mokem s údaji o výrobku. Pro jiné kus historie, vzpomínek a cenný artefakt. V dnešním díle seriálu Retro, který redakce Deníku pro vás čtenáře připravuje, vám dáme možnost podívat se na vývoj papírových etiket jednoho z nejstarších pivovarů na našem území - Královského pivovaru Krušovice.

Jedná se o pivní etikety, které jste mohli na pivních lahvích vídat od padesátých let minulého století až téměř do současnosti. Mezi nimi je také „speciální” etika, která byla využívána od roku 1991 na lahve s tradičním českým chmelovým mokem směřující do Spojených států amerických. Zde zveřejněné pivní etikety jsou pouze výběrem, v některém z dalších dílů seriálu Retro se určitě k etiketám krušovického pivovaru vrátíme.

Pivovarnictví již není ryze mužským světem jako v minulosti. Dokládají to data Plzeňského Prazdroje. Více než třetinu jeho zaměstnanců (35 %) tvoří ženy a téměř stejné zastoupení mají i ve vedoucích pozicích.

„Ženy mají v Prazdroji nejen velmi dobré předpoklady pro pracovní uplatnění, ale naše data dokazují, že i stejné možnosti seberealizace a pracovního postupu jako muži. Ženy nyní tvoří 34 % vedoucích pracovníků,“ říká manažerka firemní odpovědnosti Plzeňského Prazdroje Monika Matyáštíková. Prazdroj údaje uveřejňuje v souvislosti s Mezinárodním dnem žen, který si svět každoročně připomíná už od roku 1909.

Prazdroj dlouhodobě vychází vstříc svým zaměstnancům a pomáhá jim sladit jejich profesní a osobní život. Oceňovaným benefitem je například příspěvek ve výši až 6 000 Kč měsíčně na předškolní vzdělávání pro rodiče, kteří se chtějí vrátit z rodičovské dovolené dříve. Stejně tak Prazdroj vychází vstříc rodičům i z hlediska flexibility práce. Převážně matky malých dětí často využívají práci z domova, zkrácené úvazky nebo pružnou pracovní dobu.

Těmito programy Prazdroj podporuje diverzitu týmů a slaďování pracovního a soukromého života, což zvyšuje atraktivitu na trhu práce. Nejvíce žen pracuje v Prazdroji v oblastech financí, lidských zdrojů, korporátní komunikace a firemní odpovědnosti. Významné zastoupení mají ženy ale také na některých pracovištích, které si lidé spojují spíše s muži – ve vlastní výrobě piva nebo logistice. I zde pak často zastávají vedoucí pozice.

„Pivo není jen mužskou doménou a práce přímo v pivovaru také ne. Například manažerkou řízení balení produktů v pivovaru ve Velkých Popovicích je Veronika Sotolová, technoložkou, která má na starosti celý proces výroby piva od příjmu surovin až po jeho kvašení, Jana Šťastná. A jmenovat bych mohla dále. Co je ale skvělé, že některé ženy s našimi pivovary spojily i celou svou profesní dráhu. Nejdéle zaměstnanou ženou u nás je Alena Švábková, která pracuje v plzeňském pivovaru již úctyhodných 49 let, nyní na pozici skladnice,“ uvádí Monika Matyáštíková. Celková průměrná délka zaměstnanosti v Plzeňském Prazdroji je přitom 11,2 let.