Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Jak Češi pijí pivo? Projděte si výsledky průzkumu Sociologického ústavu

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Pavla Adamcová

Zatímco u mužů spotřeba piva v posledních deseti letech spíše stagnuje až mírně klesá, u žen postupně roste. Ženy během týdne vypijí v průměru 2,5 půllitru, muži vypijí 8,3 půllitru týdně. Ukázal to letošní průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Pivo vůbec nepije desetina oslovených mužů a téměř polovina žen.

Praha - Pivo pije 91 procent mužů a 56 procent žen v Česku. Zatímco u mužů spotřeba piva v posledních deseti letech spíše stagnuje až mírně klesá, u žen postupně roste. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR na vzorku téměř tisíce lidí, jehož výsledky zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Ženy během týdne vypijí v průměru 2,5 půllitru (o jeden decilitr více než loni), muži vypijí 8,3 půllitru týdně (o čtvrt litru více oproti loňsku). Muži se daleko více zajímají o značku nebo typ konzumovaného piva i o situaci na trhu.

"Za postupným poklesem spotřeby mužů v minulých letech bylo možno nalézt především mladší střední věkovou kategorii, tedy muže mezi 30 a 44 lety, a také poměrně rychlý pokles deklarované spotřeby ve věkové skupině 45 až 59 let, který se odehrál mezi lety 2009 a 2011. A stejné věkové skupiny mužů mají v posledních zejména dvou letech podíl na opětovném zvýšení spotřeby," říká Jiří Vinopal z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Zatímco ženy pijí pivo v průměru téměř dvakrát týdně, muži si pivo dávají nejčastěji každý druhý den. Dlouhodobě se také ukazuje, že starší věkové kategorie pijí pivo o něco častěji. Starší lidé na druhou stranu nemají vyšší spotřebu - ta je ve věkových skupinách v posledních letech velmi vyrovnaná.

Pivo vůbec nepije zhruba desetina oslovených mužů a téměř polovina žen, ukázal také průzkum.

Téměř 90 procent mužů a přes 60 procent žen zajímá, jaké pivo pijí. Intenzita zájmu mírně roste u mužů i u žen se vzděláním, u mužů také s věkem a u žen s ekonomickou situací domácnosti. Zájem stoupá i s mírou spotřeby.

Své oblíbené značky piva se drží až devět z deseti mužů a až tři čtvrtiny žen. "Dlouhodobě se ukazuje, že Češi jsou poměrně konzervativní a dominuje mezi nimi věrnost jejich oblíbené značce nebo několika značkám. V posledních letech ale roste podíl lidí, kteří jsou ochotní experimentovat, byť se poté opět vrací k tomu svému," dodává předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Zároveň ale 53 procent mužů a 48 procent žen uvádí, že rádi ochutnají i jim neznámé značky, nebo je dokonce vyhledávají.

Konzumace nealkoholického piva se v posledních letech výrazně nemění. V situaci, kdy si člověk nemůže dát normální pivo, po něm nejčastěji sáhne polovina mužů a 27 procent žen. Zbytek v takové situaci preferuje jiný nealkoholický nápoj.

O situaci na pivním trhu se aktivně zajímá až 65 procent mužů. Zajímají je druhy, výroba i jaké jsou v Česku pivovary. Ženy zase nejčastěji vyhledávají informace o zdravotních aspektech, které pití piva provází; na druhém místě potom o to, jak a z čeho se pivo vyrábí.

Podíl piva prodaného v restauracích a dalších podnicích zůstává na 41 procentech - stejně jako před rokem jde o rekordně nízkou úroveň.

Na první noční prohlídce požehnají osmnáctce

Publikováno:před rokemZdroj:Pelhřimovský deníkAutor:Aneta SlavíkováŽeliv

Letošní advent v želivském klášteře přinese nejen sváteční atmosféru, ale také hned několik hudebních zážitků, Mikulášskou nadílku, adventní trh, speciální pivo či netradiční noční prohlídku architektonického skvostu.

Adventní program u premonstrátů začne s touto sobotou, kdy se vůbec poprvé uskuteční noční adventní prohlídka kláštera. Další tři adventní prohlídky jsou naplánovány na následující soboty. „Děti do patnácti let mají vstupné zdarma, začátek je vždy v osmnáct hodin," doplnila důležitou informaci Lenka Vacková ze želivského kláštera. Návštěvníci nad patnáct let pak zaplatí sto padesát korun.

Den před první adventní nedělí se hosté dočkají kromě prohlídky i dalších specialit. Na své si přijdou milovníci piva, jelikož želivský klášterní pivovar chystá žehnání i první ochutnávku osmnáctistupňového polotmavého vánočního speciálu typu doppelbock s přiléhajícím názvem Vánoční 18°.

Ochuzeni nebudou ani příznivci hudby. Ku příležitosti výročí Jakuba Jana Ryby želivský klášter zorganizuje koncert pod vedením varhaníka Petra Žáka.

Na sobotu před druhou adventní nedělí připadá návštěva Mikuláše, čertů a andělů, proto premonstráti naplánovali kromě další noční prohlídky kláštera mikulášskou nadílku. Druhá, třetí i čtvrtá adventní sobota pak budou ve znamení zpívání s Naďou Urbánkovou.

Další hudební lahůdkou bude vánoční koncert zlaté slavice Evy Pilarové, která v želivském klášteře vystoupí na třetí adventní neděli, tedy 13. prosince od sedmnácti hodin. Legenda české hudební scény vystoupí v ambitech kláštera za doprovodu klavíru a kontrabasu. „Vstupenky si zájemci mohou zakoupit u nás v klášteře, nebo nám mohou zavolat a zarezervovat si je," podotkla Vacková.

Ale ani v sobotu před koncertem Evy Pilarové nebude v Želivě nuda, v klášteře se totiž uskuteční Soví noc. Jak už název akce napovídá, v ambitech kláštera budou k obdivování noční ptáci – tedy sovy.

Advent s premonstráty skončí v sobotu 19. prosince před Zlatou nedělí. Přítomní si potřetí a naposledy zazpívají s Naďou Urbánkovou, seznámí se s řezbářem ze Slovenska a také budou moci dokoupit poslední drobnosti pod stromeček na adventním trhu. „Budeme rádi, když si v předvánočním shonu lidé najdou chvilku a přijdou si k nám odpočinout a načerpat sílu," pozvala na závěr spoluorganizátorka nočních prohlídek kláštera Vacková.

Pivo v Česku pravidelně pije devět z deseti mužů a polovina žen

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Pivo v Česku je stále fenoménem. Podle aktuálního průzkumu Sociologického ústavu akademie věd jej pravidelně pije 91 procent mužů a 56 procent žen. I přes nástup minipivovarů v posledních letech jsou ale Češi podle průzkumu konzervativní a drží se svých značek.

Od roku 2004 se podíl mužů, kteří pravidelně konzumují pivo, příliš nemění a pohybuje se od 88 do 93 procent. U žen jsou výkyvy větší – od 50 procent v roce 2008 do 62 procent o čtyři roky později.

Co se u ale u mužů mění, to je spotřeba. Ještě v roce 2007 před nástupem ekonomické krize každý muž holdující pivu vypil 9,5 půllitrů týdně, pak ale začalo toto množství klesat na 7,6 v předloňském roce. V posledních dvou letech ale nastal mírný nárůst na nynějších 8,3 půllitrů týdně. Naopak u žen má spotřeba stoupající tendenci ze dvou půllitrů týdně v roce 2011 na letošních dva a půl.

Za postupným poklesem spotřeby mužů v minulých letech je možné nalézt především muže mezi 30 a 44 lety

„Za postupným poklesem spotřeby mužů v minulých letech je možné nalézt především muže mezi 30 a 44 lety. Důvodem je také poměrně rychlý pokles spotřeby ve věkové skupině 45 až 59 let, který se odehrál mezi lety 2009 a 2011,“ uvedl autor průzkumu Jiří Vinopal ze Sociologického ústavu. „Stejné věkové skupiny mužů mají v posledních zejména dvou letech podíl na opětovném zvýšení spotřeby,“ dodal.

Devět z deseti mužů a šedesát procent žen se podle průzkumu zajímá o to, jaké pivo pijí. Intenzita zájmu o konzumované pivo se mírně zvyšuje u mužů i u žen v souvislosti se vzděláním, u mužů taktéž v souvislosti s věkem a u žen s ekonomickou situací domácnosti.

Co se týče konkrétního výběru piva, čeští konzumenti preferují svou oblíbenou značku. Té se drží až devět z deseti mužů a až tři čtvrtiny žen. „Jak ukazuje tento výzkum dlouhodobě, čeští konzumenti jsou poměrně konzervativní a dominuje mezi nimi věrnost jejich oblíbené značce nebo několika značkám. V posledních letech ale roste podíl lidí, kteří jsou ochotní experimentovat, byť se poté opět vrací k tomu svému,“ uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Další dva stříbrné kovy zacinkaly ve sbírce náchodského pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Město NáchodPrimátor

Sdružení přátel piva ve čtvrtek 19. listopadu vyhlašovalo, letos již po pětadvacáté své ceny.

Pro slavnostní vyhlášení ankety Pivo roku 2015 si vybralo nové a moderní prostředí Pivovaru Lindr Mžany. Z rekordního počtu více jak 300 různých značek piv, měla anonymní porota složená z členů SPP nelehký úkol. Celkem v soutěži hlasovalo 550 degustátorů a náchodská piva ve velké konkurenci opět skvěle obstála.

Krásnou stříbrnou medaili získalo a loňské umístění obhájilo v kategorii Speciál roku pivo PRIMÁTOR® Exkluziv 16%. Toto speciální světlé pivo ve světě známe jako „Dopell bock" se svou sytě zlatou barvou, hustou pěnou a silnou sladovou vůní potvrzuje svou kvalitu na nejedné soutěži u nás či v zahraničí.

Druhé ocenění, taktéž stříbrné si odvezlo v kategorii Pšeničné pivo, svrchně kvašené světlé pivo PRIMÁTOR® Weizenbier. Tento lahodný mok se navíc se svou výjimečnou chutí a vůní dostal na bronzový post v počtu získaných hlasů napříč všemi kategoriemi.

Obě ocenění převzal z rukou členů SPP nový sládek náchodského pivovaru Petr Kaluža.

Kardinál Ravasi předal Plzeňskému Prazdroji poděkování Svatého stolce

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Prezident vatikánské Papežské rady pro kulturu kardinál Gianfranco Ravasi navštívil o víkendu Plzeňský Prazdroj. Společně s plzeňským biskupem Mons. Františkem Radkovským si prohlédl místo, kde se vaří nejslavnější český ležák, a předal generálnímu řediteli pivovaru Paolovi Lanzarottimu poděkování Svatého stolce za vytvoření kulturní velikonoční tradice. Plzeňský Prazdroj totiž posílá do Vatikánu každý rok před velikonočními svátky symbolický pozdrav plzeňských pivovarníků a občanů Plzně – várku požehnaného piva Pilsner Urquell.

Italský kardinál Ravasi zavítal u příležitosti návštěvy Plzně – Evropského hlavního města kultury 2015 do plzeňského pivovaru. Seznámil se tak s výrobou ležáku Pilsner Urquell, jehož limitovaná požehnaná várka putuje každý rok do Vatikánu jako velikonoční pozdravení od plzeňských občanů a který je pak ve Vatikánu servírován u příležitosti oficiálních událostí spojených s Velikonocemi. Zároveň předal společně s plzeňským biskupem Mons. Františkem Radkovským generálnímu řediteli Paolovi Lanzarottimu poděkování Svatého stolce za vytvoření této milé velikonoční tradice, která vznikla už před pěti lety.

„Posledních pět let se snažíme udržet krásný zvyk, který vznikl v našem pivovaru už v roce 2011. Každým rokem totiž zasíláme do Vatikánu speciální velikonoční pozdrav v podobě požehnané várky ležáku Pilsner Urquell, kterou vždy doprovází ještě originální dárek pro papeže. V loňském roce náš obchodní sládek Václav Berka takto předal ve Vatikánu symbolických 2015 třetinkových lahví plzeňského piva, jehož surovinám požehnal právě Mons. František Radkovský, a také ručně dělaný papežský pivní pohár z dílny Bořka Šípka,“ popsal tradici Paolo Lanzarotti, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, který provedl kardinála Ravasiho pivovarem a převzal od něj poděkování. „Naše plzeňské pivo se už dříve ve Vatikánu nepravidelně objevovalo a my se nyní snažíme na tuto tradici navázat a vybudovat pravidelnou velikonoční zvyklost požehnaného daru z Plzně. Například již na konci 19. století plzeňský ležák při své rekonvalescenci pravidelně požíval papež Lev XIII.,“ dodal Lanzarotti.

Kromě pivovaru navštívil Gianfranco Ravasi také plzeňskou radnici, kde se setkal s primátorem Martinem Zrzaveckým a kde pronesl přednášku na téma Křesťanské kořeny evropské kultury a její budoucnost (psali jsme zde). Společně s biskupem Františkem Radkovským pak ještě celebroval v katedrále sv. Bartoloměje sobotní mši svatou a navštívil výstavu o západočeském barokním umění Vznešenost a zbožnost v galerii Masné krámy.

Plzeňský Prazdroj vydal zprávu o trvale udržitelném rozvoji 2015

Publikováno:před rokemZdroj:RegioBiz.czPrazdroj

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech vydal Zprávu o trvale udržitelném rozvoji. Informování veřejnosti o postoji k trvale udržitelnému podnikání a otevřená komunikace dosažených výsledků patří k základním principům firemní odpovědnosti. Za svou strategii trvale udržitelného rozvoje Plzeňský Prazdroj získal ocenění od platformy Byznys pro společnost včetně vítězství soutěže TOP odpovědná firma 2015.

Plzeňský Prazdroj považuje za jeden ze svých základních principů firemní odpovědnosti závazek zajistit pro odbornou a laickou veřejnost transparentnost veškerého podnikání a otevřeně komunikovat svůj postoj k trendům trvale udržitelného rozvoje a dosahovaným výsledkům. Proto od roku 2006 vydává Zprávy o společenské odpovědnosti a Zprávy o trvale udržitelném rozvoji.

Za svou strategii trvale udržitelného rozvoje nedávno ocenila Plzeňský Prazdroj platforma Byznys pro společnost v soutěži TOP odpovědná firma 2015 nejvyšším ohodnocením – zlatým certifikátem v kategorii Velká odpovědná firma. Plzeňský Prazdroj zároveň obdržel ocenění za dlouhodobý přínos na poli udržitelného podnikání.

Z aktuální Zprávy o trvale udržitelném rozvoji Plzeňského Prazdroje pak vyzdvihujeme např.:
● Díky úsporným technologiím a úsilí zaměstnanců se Plzeňskému Prazdroji daří neustále snižovat spotřebu vody na výrobu piva, od roku 2010 je to o celých 33 %.
● Od roku 2011 pivovar Radegast kompostuje odpadní etikety, díky tomu se druhotně využilo přes 1 000 tun odpadních etiket a ušetřilo se přes 700 000 Kč.
● 100 % značek Plzeňského Prazdroje podléhá pravidlům odpovědné prezentace alkoholu. 100 % etiket a spotřebitelských obalů nese odpovědnostní sdělení.
● Plzeňský Prazdroj dále rozvíjí programy na podporu komunit typu Prazdroj lidem nebo preventivní projekty jako Respektuj 18 či Promile INFO.

Pivovary Lobkowicz chtějí získat na čínském trhu další zákazníky

Publikováno:před rokemZdroj:ZET.czAutor:ČTK

Společnost Pivovary Lobkowicz doufá, že v nejbližších dnech získá v Číně další zakázky a podaří se jí na tamním trhu expandovat. Podle generálního ředitele Zdeňka Radila nebyly začátky jednoduché, před více než měsícem se ale stala významným akcionářem firmy čínská skupina CEFC, což by mohlo pomoci. „Nyní vyvážíme tisíce hektolitrů piva za řádově desítky milionů korun, doufáme ale, že by objemy mohly být několikanásobně vyšší,“ dodal Radil s tím, že jasněji by mohlo být již v závěru tohoto týdne.

Společnost vyváží na čínský trh již osm let a zpočátku prý trvalo například celý rok a půl, než uzavřela prvotní kontrakt. „Pokud ale máte v zádech silného čínského partnera, tak jde všechno mnohem snáz,“ dodal.

CEFC je šestou největší privátní společností v Číně, v září firma oznámila masivní investice v České republice. Získala například 60 procent ve fotbalovém klubu Slavia Praha, podíl v letecké společnosti Travel Service a právě se společností Pivovary Lobkowicz se dohodla, že v ní spolu s partnery převezme téměř 80 procent.

„V supermarketech zatím nejsme, jsme v restauracích, zejména těch lepších, naše pivo se tady běžně prodává v přepočtu za 200 korun za půllitr, takže je to dost exkluzivní zboží. Věříme ale, že díky našemu novému akcionáři se dostaneme i do řetězců,“ uvedl Radil. Čínské chutě se podle něj od těch českých liší, Češi preferují hořká piva, která v Číně tolik populární nejsou.

Radil řekl, že na čínský trh se firmě podařilo v konkurenci mezinárodních gigantů proniknout i díky tomu, že do Číny již dorazila obliba menších nezávislých značek. „Pomáhala nám hodně šíře našeho portfolia, máme zhruba 70 značek. Hodně nám pomáhá i to, že pocházíme z České republiky a české pivo má obecně po celém světě výborný zvuk,“ vyjmenoval důvody Radil.

Číňané prý nejsou příliš velcí pijáci piva, nicméně situace se poměrně dynamicky mění. „Čína je jeden z mála světových trhů, kde spotřeba piva v absolutních číslech roste, za posledních pět let to je zhruba o pět procent ročně,“ dodal. Zatím se dá pivo z produkce společnosti Lobkowicz koupit v největších čínských městech, šéf podniku ale doufá, že brzy to bude na mnohem více místech.

„Budeme jednat i se zástupci provincie Che-pej, kde máme předjednané nějaké kontrakty, které bychom rádi uzavřeli,“ dodal.

O Zlatý pohár Pivex bude soutěžit 45 pivních značek

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.cz

České pivovary do tradiční soutěže Zlatý pohár Pivex letos přihlásily 45 značek. Celkem se 24. ročníku soutěže účastní 15 pivovarů. V soutěži je letos kromě velkých pivovarnických skupin také několik menších pivovarů, jako Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod nebo Pardubický pivovar.

V Brně začalo první kolo hodnocení. Soutěží se tradičně v pěti hlavních kategoriích: světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholické pivo, tmavé pivo a poslední kategorií jsou míchaná piva.

Druhé kolo hodnocení bude v lednu. Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol.

Vyhlášení výsledků se chystá na 16. února jako součást galavečera pivovarníků a sladovníků. Současně na něm budou vyhlášeny výsledky soutěže Zlatý soudek Pivex určené pro sudovou produkci. Do této soutěže se mohou hlásit i minipivovary, které budou hodnoceny samostatně.

"Pivovary vítají soutěž proto, že se v současné době výrazně mění poměr spotřeby sudových piv ve prospěch lahvových," uvedl Jiří Morávek z pořádající agentury Snip.

Zatím posledním šampionem soutěže Zlatý pohár Pivex je Gambrinus 10 originál. Nejlepší kolekci má pražský Staropramen. O Zlatý pohár Pivex - pivo 2015 soutěžilo 13 pivovarů z hlavních pivovarských skupin. Je to o dva méně než o rok dříve. Také počet přihlášených vzorků byl nižší.

Pivovary Lobkowicz chtějí v Číně získat další zákazníky

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Společnost Pivovary Lobkowicz by ráda ještě víc expandovala na čínský trh, uvedl dnes její generální ředitel Zdeněk Radil. Pomoci by jí v tom mohla skutečnost, že se před pár týdny jejím akcionářem stala čínská fírma CEFC.

"Nyní vyvážíme tisíce hektolitrů piva za řádově desítky milionů korun, doufáme ale, že by objemy by mohly být několikanásobně vyšší," řekl Radil s tím, že jasněji by mohlo být již v závěru tohoto týdne. Společnost vyváží na čínský strh již osm let a zpočátku prý trvalo například celý rok a půl, než uzavřela prvotní kontrakt.

CEFC je šestou největší privátní společností v Číně, v září firma oznámila masivní investice v České republice.

"V supermarketech zatím nejsme, jsme v restauracích, zejména těch lepších, naše pivo se tady běžně prodává v přepočtu za 200 korun za půllitr, takže je to dost exkluzivní zboží. Věříme ale, že díky našemu novému akcionáři se dostaneme i do řetězců," uvedl Radil. Čínské chutě se podle něj od těch českých liší, Češi preferují hořká piva, která v Číně tolik populární nejsou.

Radil řekl, že na čínský trh se firmě podařilo v konkurenci mezinárodních gigantů proniknout i díky tomu, že do Číny již dorazila obliba menších nezávislých značek.

Číňané prý nejsou příliš velcí pijáci piva, nicméně situace se poměrně dynamicky mění. "Čína je jeden z mála světových trhů, kde spotřeba piva v absolutních číslech roste, za posledních pět let to je zhruba o pět procent ročně," dodal.

Vévoda Albrecht znovu vládne severu

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:Jana ŠvecováFrýdlant

Jméno slavného vojevůdce, politika, ale i obchodníka z Valdštejna nese i pivo oceněného Pivovaru ve Frýdlantě.

Mohla to být jen další černá díra na severu Čech. Brownfield. Ruina, s kterou by si město marně lámalo hlavu a lidé se za ni styděli před návštěvníky. Namísto toho se Zámecký pivovar ocitl v hledáčku televizní Toulavé kamery. Pořadu, který vyhledává ta nejzajímavější místa a památky Čech. A navíc díky novému majiteli, nadšenci Marku Vávrovi, získal absolutní vítězství největší tuzemské soutěže zaměřené na turistické cíle DestinaCZe 2015.

Zrození památky: Frýdlantský Fénix.
Hlasovací soutěž o nejlepší turistická místa vyhlásila agentura Czech Tourism letos už potřetí. Frýdlantský pivovar soutěžil v kategorii Fénix: Znovuzrozený projekt. Zachránilo ho právě přesvědčení Marka Vávry, že industriální památky si zaslouží naši pozornost, ochranu a péči. A nezachránil jen historickou stavbu. Dnes se tu po téměř sedmdesáti letech znovu vaří pivo. Nese název slavného majitele zdejšího zámku, vévody z Valdštejna Albrecht.

Za úsilí, které během pěti let náročných rekonstrukcí Vávra vyvinul, obdržel také cenu Toulavé kamery. Přesně před týdnem mu ji v Plzni předala moderátorka a dramaturgyně pořadu Iveta Toušlová. „Cenu jsme přebírali v plzeňském pivovaru. Takže stylově," ocenil Vávra a připomněl, že patří všem podobným nadšencům, kteří se snaží zachraňovat industriální památky. „Málokdo se o ně stará, spíš se bourají," lituje Vávra a věří, že vítězství v soutěži pomůže dalšímu rozvoji pivovaru.

Za počátky do středověku
Historie zdejšího pivovaru sahá až do 14. století. Velká přestavba proběhla v letech 18901898, 1906, 1917 a naposledy roku 1929. Tehdy získal pivovar novou spilku s ležáckými tanky. V té době už téměř půl století patřil Clam-Gallasům. Jeho nájemci se například roku 1905 smluvně zavázali k výstavu nejméně 30 000 hl ročně, což se v letech kolem přelomu století dařilo naplňovat vrchovatě. „Například v roce 1901 to bylo přes 38 tisíc hl, přičemž jeden z největších pivovarů u nás, Vratislavický, vykazoval tou dobou 128 tisíc hl," popisuje Vávra. Krize přišla s první světovou válkou, v letech 19161918 se dokonce kvůli nedostatku surovin zastavil provoz pivovaru. Brzy se ovšem znovu rozjel a před II. světovou válkou už vařil kolem 29 tisíc hektolitrů piva ročně.

Sklad zeleniny a sýrů
Po válce připadl pivovar jako konfiskát do národní správy a začala mu zvonit hrana. O rok později se zvažovalo o přesunu jeho zařízení na Slovensko, pak stát vyčíslil náklady na nutnou modernizaci a jejich výše rozhodla: staletý pivovar je neefektivní a bude zavřen. Pivo se tu přestalo vařit v roce 1949. Pro budovy se naštěstí našlo jiné využití, které jim sice „nepřidalo", nicméně nebyly zbourány. Prostory bývalého industriálního pivovaru sloužily jako sýrárna a sklad zeleniny.

Dnes se tu zatím v malém opět vaří několik druhů piv, která bodují v tuzemských soutěžích. Zdejší pivo nejen chutná, ale turisté si s ním odvážejí zajímavý suvenýr v podobě designových pivních lahví. O Frýdlantu se tak po letech přestává mluvit jen jako o městě, které zasáhla povodeň a kde je vysoká nezaměstnanost. Fénix vstává z popela.

Chmelnice v dnešním pohraničí
První panské pivo se ve Frýdlantu zřejmě vařilo přímo na hradě, a to už roku 1381. Nedlouho po založení samotného hradu v druhé polovině 13. století. Málokdo tuší, že chmel se kdysi pěstoval v celém Frýdlantském výběžku. Kromě Frýdlantu také v Habarticích, Andělce, Loučné či ve Višňové. Nejdříve se pivo vařilo přímo na frýdlantském hradu a zároveň v městských právovárečných domech, jejichž majitelé později založili svůj měšťanský pivovar.

O tom, že se měšťané a panstvo na zámku neustále hašteřili o odbytiště, není sporu. Dokládá to i pověst o domu Na panské zvůli, jak se přezdívá domu narušujícímu pravidelný půdorys frýdlantského náměstí. Traduje se, že část domu trčící do náměstí nechala na truc přistavět Kateřina z Redernu právě kvůli sporům o pivo. Co je na tom pravdy, těžko říci, každopádně do roku 1600 vrchnost vystavěla nový kamenný pivovar. Za Albrechta z Valdštejna, který nebyl jen schopným vojevůdcem, ale i podnikatelem, rozjelo vaření piva ve velkém. V roce 1630 byl roční výstav slušných 3 000 sudů! Ve stejné době byla mimochodem vystavěna vrchnostenská vinopalna, stojící naproti pivovaru. Kamenný pivovar stál pravděpodobně už na místě, kde stojí dnes.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628