Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Ve Švédsku zastavili čepování Staropramenu, dva lidé krváceli z úst

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovar Carlsberg zastavil čepování piva české značky Staropramen v 680 švédských restauracích. Učinil tak poté, co dva konzumenti začali po vypití piva krvácet z úst. Kontrolou sudů se zjistilo, že dva obsahovaly silně koncentrované čistidlo. Uvedla to v úterý veřejnoprávní Švédská televize. Staropramen stažení sudového piva potvrdil. Společnost tvrdí, že je to ojedinělý případ a u piva v Česku nic nehrozí.

Zastavený prodej se vztahuje na celkem 4624 sudů piva české značky. Jedná se o třicetilitrové sudy importované na sever přímo z pražského pivovaru.

Podle večerníku Aftonbladet bylo závadné pivo objeveno v nejmenovaném městě v západním Švédsku. Mok byl znehodnocen natolik, že jako pivo ani nevoněl, ani nechutnal. Postiženým naskočily v ústech puchýře, které později začaly krvácet.

Oba muži pracovali s distribucí piva a znehodnocené pití se tak nedostalo do prodeje mezi běžné hosty švédských restaurací. Jak a kde se čistidlo do piva dostalo, není známo.

"Pečlivě prověřujeme jak český pivovar, tak i sudy dodané do Švédska, ale jiné případy zatím nebyly zjištěny," uvedl pro SvT k případu mluvčí pivovaru Carlsberg Henric Byström. Veškerý prodej se podle něj z preventivních důvodů zastavil do vyšetření případu.

Problém jen u sudů
Podle Byströmova vyjádření pro agenturu AFP se jedná výhradně o sudy prodané barům a restauracím, nikoli o lahvové pivo.

Staropramen potvrdil, že se jednalo o sudové pivo, šarže stočené 31. srpna 2015.

"Kontaktováni byli všichni zákazníci, ke kterým se tato šarže mohla dostat. Nemáme žádné potvrzené zprávy o tom, že by bylo poškozeno zdraví některého ze spotřebitelů. Stažení produktu ve Švédsku je preventivní zdravotní a bezpečnostní opatření, které souvisí s potenciální kontaminací velmi malého množství sudového piva. Jsme přesvědčeni, že se jedná o ojedinělý případ, a že se to netýká žádné další šarže piva Staropramen. Staropramenu prodávaného v Česku se tento případ netýká," uvedl v prohlášení pivovar.

Festival minipivovarů Slunce ve skle roztočí pípy v Plzni již po osmé

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.cz

Po úspěšném sedmém ročníku, kterého se zúčastnilo více než 60 pivovarů a v nabídce bylo přes 151 druhů točených piv na jednom místě, se můžete těšit na další pokračování setkání minipivovarů. Osmý ročník festivalu se uskuteční v sobotu 19. září od 13 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni – Černicích.

Festival si za dobu své existence získal renomé nejen doma, ale i v zahraničí o čemž svědčí návštěva řady zahraničních novinářů i návštěvníků. Vzhledem k tomu že o účast na akci je mimořádný zájem vzhledem k neustále rostoucímu počtu nově otevíraných minipivovarů (přihlášeno je zatím 75 pivovarů, které bude reprezentovat cca 68 vystavovatelů), budou v letošním roce stánky umístěny v prostorách dvora, na přilehlé Selské návsi a v prostorách parkoviště v Pivovarské zahradě. Návštěvníci tak budou moci ochutnat přes 216 značek čepovaných piv a v nabídce bude i několik desítek druhů piv lahvových.

Od 9 do 11 hodin proběhne burza pivních suvenýrů. Zúčastněné pivovary nabídnou návštěvníkům i řadu svých propagačních předmětů, tácků, etiket a sklenic. Záměrem akce je seznámit návštěvníky s produkty minipivovarů, které nejsou běžně na trhu k dostání a podat informace o typu vařených piv. Pivaři, kteří mají zájem o nefiltrované, nepasterizované pivo, zde budou moci ochutnat mnoho druhů – od výčepních přes ležáky, vícestupňové speciály, ochucená, nakuřovaná ‚ pšeničná a svrchně kvašená piva typu Ale, IPA a Stout.

Pozvány byly minipivovary nejen z Plzně a okolí, ale i z přilehlých krajů, východních severních Čech, Moravy, Slovenska. Pro návštěvníky bude jistě zajímavá i účast řady nově vzniklých pivovarů, které se zatím nikde na podobné akci neprezentovaly.

Oživením jistě bude i možnost ochutnávky piv skotských, holandských, německých, belgických a italských. Na festivalu bude možné ochutnat i pivo od nejvzdálenějšího účastníka – pivovaru Hoavien, který bude na festivalu již popáté. Soukromým vlastníkem pivovaru je Ngo Hong Chuyen ‚ který je největší osobností v prezentaci českého pivovarnictví ve Vietnamu a má velký podíl na informovanosti vietnamského obyvatelstva o českých pivech. V současnosti provozuje pivovary Hoavien v Hanoi, Saigonuu a Mui ne a rovněž restauraci Pilsner Urquell Original Restaurant, kterou sám postavil a financoval.

Pivovar Purkmistr připravil u příležitosti 8. ročníku festivalu Slunce ve skle speciální várku festivalového IPA 15°, které bude naraženo z dřevěného soudku při slavnostního zahájení.

Zahrají skupiny HIBAJ, King Swing Band a na připraveny jsou i pivní soutěže. V návštěvnické anketě budou moci návštěvníci v závěru vyhodnotit nejlepší čepované pivo. Vstup na akci bude i v tomto roce zdarma.

Tři měsíce provozu a v Lobči už vaří pivo na plné obrátky

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKLobeč

Výroba piva jede v obnoveném pivovaru v Lobči na Mělnicku naplno. Ročně zde plánují uvařit kolem 2000 hektolitrů piva, což je maximální kapacita. Opravy a investice do technologií si dosud vyžádaly zhruba 20 milionů korun, většina pochází z grantů a dotací.

„Pro nás je ale tou největší hodnotou, že jsme zachránili tuto památku, to se penězi vyčíslit nedá,“ prohlašuje majitel pivovaru Pavel Prouza po prvních třech měsících provozu. Opravy areálu dál pokračují, příští rok by měla skončit rekonstrukce sládkova domu, kam se má nastěhovat Prouzova rodina. Souběžně se dělá i na budovách v zadním traktu. Ty by do budoucna mohly sloužit jako ubytování pro turisty.

„Nevnímám naši práci jako podnikatelský projekt, ale jako kulturní práci,“ komentuje Prouza obnovení tradice vaření lobečského piva po více než sedmdesáti letech. V hlavě se mu rodí několik plánů. Například z dosud neopravené renesanční sladovny udělat restauraci či přivezení parního stroje jako exponátu. „Myslím si, že to potrvá ještě několik let, náklady odhadujeme na několik set tisíc korun,“ pokračuje Prouza.

Se svou ženou koupil zchátralý pivovar před osmi lety. Opravili zatím hlavní budovu. V bývalé varně točí jedenáctku, ležák a dva speciály z kvasinek svrchního kvašení - Ale a tmavý Stout. Ječmen je regionální, chmel žatecký a voda kokořínská.

První záznamy o vaření piva v Lobči pocházejí z konce 16. století. Původní gotická tvrz se na pivovar proměnila v 17. století. Modernizací prošel na konci 19. století, kdy byl do výroby zapojen parostroj. Na začátku 20. století činil roční výstav až 10 tisíc hektolitrů piva.

Vařit se tu přestalo v roce 1943. Budovy pak sloužily i jako sklady. Po listopadu 1989 utrpěl areál nejvíce, bývalý majitel zboural několik budov včetně bednářské dílny. Prouzovi ho koupili v roce 2007, o dvě léta později se dostal na seznam kulturních památek.

Jak chutná pivo z čerstvého chmele?

Publikováno:před rokemZdroj:Blog iDNESAutor:Tomáš Pluháček

Přes letošní nepřízeň počasí a nižší domácí sklizeň chmele se příznivci přerovského piva nemusí obávat ani poklesu kvality svého oblíbeného pěnivého moku, ani jeho zdražení.

Chmel má zásadní roli pro chuť, vlastnosti a kvalitu piva. Chmelové pryskyřice obsažené v šišticích (což jsou hlávky samičích květů), dodávají pivu typickou nahořklou chuť, další skupina látek – éterické oleje jsou zase zdrojem chmelového aroma. Chmel obsahuje také množství antioxidantů, což jsou látky s příznivým vlivem na lidský organismus, a látky působící proti škodlivým bakteriím a plísním – chmel tak mimo jiné působí v pivu jako přirozený konzervant.

Jelikož si na výběru chmele velmi zakládáme, navázali jsme i v letošním roce na naši tradici a chmel vyrazili sklízet i zaměstnanci našeho pivovaru, konkrétně na Florykovu chmelnici v nedaleké Čekyni. Hned po sklizni jsme uvařili speciální várku piva Zubr Grand z tohoto prvního čerstvě načesaného letošního chmele. Poprvé tak budou mít naši příznivci příležitost porovnat chuť piva uvařeného z čerstvého chmele, které má právě díky tomu výraznější hořkou chuť a chmelovou vůni. A sami posoudí, jak to s tím letošním chmelem je.

Limitovanou edici z prvního letošního chmele dodá náš pivovar do zvolené sítě restaurací koncem října. Samotní zaměstnanci pivovaru přivezou do vybraných provozoven jeden sud zdarma a načepují ho našim konzumentům. Chceme tak odměnit dobré hostinské i věrné konzumenty a ukázat jim v praxi, co vše může mít na chuť a kvalitu piva vliv. Kvalita chmele se i přes nižší výnosy očekává standardní a navíc pivovar má dostatek sladových zásob a je tedy na tyto případy připraven. Konzumenti se tedy nemusí obávat, že by nedostatek chmele výrobu piv se zubrem ve znaku ohrozil.

Chmel je tradiční rostlinou, která je s naším územím spjata již od dávných dob. Chmel ale dokonce znali už i staří Římané. Divoký chmel lze ve volné přírodě najít i v dnešní době, například na okrajích listnatých lesů či v blízkosti vodních ploch a toků. Cílené pěstování chmele je z území Čech známo od roku 859, novodobé moravské chmelařství, jehož tradice přetrvává až do dnešní doby, pak přichází s moravským sedlákem Hynkem Florykem, který v roce 1861 založil první chmelnici na pozemku za svým domem. Chmel ale není spojen jen s výrobou piva, jelikož má množství příznivých účinků na člověka, využívá se často také například pro výrobu léků. Chmelové výhonky lze ale také konzumovat v podobě zeleninových salátů se solí, pepřem, olejem a octem.

MAREK GREGOR: Český pivní nesmysl

Publikováno:před rokemZdroj:Reflex.czAutor:Marek Gregor

Pokud mělo být cílem minulý týden vysílaného „dokumentu“ ČT Česká pivní válka dokonale naštvat milovníky kvalitních piv a evropské pivní kultury, tak se to režiséru Janu Látalovi dokonale podařilo.

Pivo vždy bylo velkým tématem, vznikaly o něm knihy, filmy, za socializmu se dokonce říkalo, že když sáhnete na jeho cenu, padne vláda. Sám sebe si dovolím prohlásit nejen za milovníka piva, ale i za znalce amatéra. Děd ve mně jako správný Pražák z Karlova náměstí od mládí pěstoval lásku k točené nejlépe tankové Plzničce, dva roky v Bruselu pak otevřely mou náruč i jiným pivům než těm připravovaným podle v našem okolí běžných klasických receptur. Právě proto mi Látalův dokument doslova vyděsil!

Mladý režisér mimo jiné v rozhovoru pro aktuálně.cz uvedl: „Když jsem začal točit, nepoznal jsem plzeň od braníka. Pil jsem ho málo. Jako filmové téma mi to přišlo až příliš široké. Během příprav jsem dokonce zvažoval, že to vzdám. Nevěděl jsem, odkud to uchopit. Pak jsem tam ale objevil velký příběh, který souvisí s naší identitou, je nám tak vlastní, že jsem si ho původně nevšiml. Právě obnova českých pivovarů může souviset i s naší obrodou.“

Jakou proboha pivní obrodu české pivní kultury nám chtěl ukázat na zneuznalém sládkovi z Ostravska, který o Plzeňském Prazdroji tvrdí, že to je „europivo? Na směšném řezníkovi, kterému pivo ne a nejde uvařit? A na jistém sládkovi, který zakládá malé pivovary na Rusi. Tuhle směšnou trojku prohlásit za „tři bojovníky za české pivo“, je tak matoucí, jako když si velká čínská korporace profilující se v energetice, jako svou první investici v Čechách koupila fotbalovou Slávii Praha!

Ano v mnoha pivovarech po našich luzích a hájích se opravdu vaří to, čemu se říká „europivo“, ale za posledních deset let u nás vznikly stovky mini pivovarů, jejichž piva jsou často chuťově výjimečná a každý rok vznikají další. Doma si pivo vaří čím dál tím víc pivních nadšenců a z vlastní zkušenosti vím, že i ve stodole dokáží uvařit uznání hodné kousky! A poslední téma? Sládek zavádějí minipivovar na Rusi? Přitom by stačilo se jen trochu lépe připravit a porozhlédnout se jen po Praze a blízkém okolí po pivních osobnostech typu Jana Šuráně, prezidentovi Českomoravské asociace minipivovarů nebo po Martinu Matuškovi, zakladateli stejnojmenného pivovaru na Křivoklátsku, dlouholetém sládkovi, který mimo jiné také učil vařit pivo v Japonsku, Jižní Koreji nebo Tunisku.

Drahý pane Látale, příště se lépe připravte nebo točte dokumenty o něčem, čemu rozumíte, ať se nemusíme rozčilovat nad vaší další slátaninou!

Březňák Märcen veřejnost ochutná na Dni otevřených dveří

Publikováno:před rokemZdroj:Ústecký deníkVelké Březno

Den otevřených dveří pivovaru Velké Březno se blíží. Tradiční akce začíná v sobotu 19. září v pravé poledne. Vstup je zdarma. Návštěvníky podobně jako v minulých letech doveze do pivovaru kyvadlová doprava z Ústí nad Labem a Děčína. První spoje vyjíždějí v 11.45 .

„Na tuto naši tradiční akci, kdy návštěvníky zveme přímo k nám do pivovaru, se každoročně opravdu moc těším. Ani letos nebude chybět spousta dobré zábavy a naše skvělé pivo Březňák. A já spolu s regionálním obchodním ředitelem Martinem Křížem budu mít tu čest slavnostně narazit první sud," řekl vrchní sládek pivovaru Velké Březno Michal Rouč.

Jako každoročně se mohou návštěvníci těšit na skvělou muziku. Program zahájí od 12.00 Malá Paříž. Vystoupení skupiny Těžkej Pokondr začíná ve 14.30. Wanastovi Vjecy revival budou hrát od 15.30. Petr Lüftner s kapelou vystoupí od 17.00 hodin, Stará škola od 18.30 a Walda Gang od 20.00 hodin. Posledním vystupujícím bude Kabát revival.

Na Den otevřených dveří v pivovaru se chodí především na skvělé pivo. Na čepu bude celé portfolio velkobřezenských piv včetně výčepního piva a ležáku.

Pivní renta
Pivovar nabídne i opravdovou lahůdku: Březňák originální Märzen, který zde vyrobili u příležitosti Dne českého piva jako příspěvek k svátku svatého Václava. Limitovaná edice speciálního polotmavého piva se vařila už v březnu. Pivo kvasilo v otevřených kádích na spilkách a dlouhých 150 dnů leželo v ležáckých sklepech, což mu dodalo plnou chuť a příjemnou intenzivní hořkost s jemnými karamelovými tóny.

Pro návštěvníky je připravena soutěž s názvem Cibichova stará škola. Hlavní výhra bude velmi přitažlivá: renta v podobě dvou piv denně po celý rok.

Soutěžící budou procházet několika stanovišti a získávat body. Pokud splní všechny úkoly, budou zařazeni do slosování o hlavní výhru. Kromě toho budou na každém stanovišti odměněni milou pozorností.

Součástí programu Dne otevřených dveří jsou každoročně i exkurze přímo do pivovaru, kde se návštěvníci seznámí s tradiční výrobou piva Březňák. Vloni se Dne otevřených dveří v pivovaru zúčastnilo na 4 000 lidí.

Šéf Pivovarů Lobkowicz: Číňané z nás udělají velkou pivovarnickou skupinu

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Petr Kain



Pivovary Lobkowicz očekávají, že zvýší prodeje hlavně na čínském trhu. Díky čínské skupině CEFC, která je ovládla.
"Lidé z CEFC s nadsázkou vyhrožovali, že nám brzy nebudou stačit volné kapacity a ať se na to připravíme," říká šéf a spolumajitel Pivovarů Lobkowicz Group Zdeněk Radil.
Samotná expanze v Číně by podle Radila byla kombinací dovozu piva a také stavby pivovarů.

Pivovary Lobkowicz Group jsou pátou největší pivovarnickou společností v Česku, brzy by ale mohly vařit mnohem více piva než dosud. Díky čínské skupině CEFC, která je ovládla, zvýší prodeje hlavně na čínském trhu. Ten je největší na světě, ročně se tam vypije 54 miliard litrů piva.

"Už při naší návštěvě v Číně před týdnem padala první jména a příležitosti, kde a jak by se naše pivo mohlo v zemi objevit. Lidé z CEFC s nadsázkou vyhrožovali, že nám brzy nebudou stačit volné kapacity a ať se na to připravíme," říká šéf a spolumajitel Pivovarů Lobkowicz Group Zdeněk Radil.

Skupina CEFC získala počátkem září spolu se svými partnery v Pivovarech Lobkowicz takřka 80procentní podíl prostřednictvím společnosti Lapasan. V ní drží Číňané 70 procent, 20procentní podíl má společnost J&T Private Equity Group a 10 procent drží Zdeněk Radil. "CEFC je obrovsky silný a stabilní partner, který nás může během relativně krátké doby výrazně posunout dopředu. Nemá žádnou účast v pivovarnictví a myslím, že když s námi budou spokojení, tak na základech Pivovary Lobkowicz Group mohou postavit mnohem větší skupinu. Finance pravděpodobně nebudou problém," říká Radil.

Obchod sjednaný za pár dní
Překvapivý vstup čínského kapitálu do čtvrté největší pivovarnické skupiny v Česku byl podle Radila dojednán během několika málo dní. Jednání s představiteli šesté největší čínské privátní společnosti začala v průběhu srpna, dohoda pak byla podepsána 5. září. O tom, že se změní majitelé Pivovarů Lobkowicz Group, se vědělo již od června, kdy Radil oznámil, že od největších akcionářů společnosti, Martina Burdy a Grzegorze Hóty, vykoupí jejich celkový 80procentní podíl za 1,9 miliardy korun.

Původně měl ale Radil v plánu získat potřebné finance od několika soukromých investorů a bank s tím, že ve společnosti získá majoritní podíl. Peníze na vyplacení obou velkých akcionářů měl získat do konce srpna. "Věřím, že bych to stihl i bez investice CEFC. Určitě to není tak, že by vstup čínské skupiny do Pivovarů Lobkowicz byla nějaká z nouze ctnost," brání se Radil spekulacím, že ho čínská investice zachránila před velkou ztrátou. Kdyby peníze na vykoupení podílů nesehnal, hrozilo, že přijde o již složenou zálohu ve výši 100 milionů korun.

Díky vstupu Číňanů se také pivovarnická skupina zadluží daleko méně, než kdyby ji Radil kupoval sám. "Nemohu říct přesný údaj, ale velkou část peněz získáme výměnou za podíl ve společnosti. Jinak řečeno se Pivovary Lobkowicz Group nezatíží takovým dluhem, jako kdybych si já sám na vykoupení podílů nabral masivní úvěry od bank," vysvětluje Radil.
Zůstane pivo na burze?

Čínské peníze by měly pivovarnické skupině pomoci růst v Česku i zahraničí. "Už v Číně jsme mluvili o možnostech expanze skupiny na domácím trhu formou dalších akvizic. Tedy pokud přineseme zajímavé nápady a možnosti, které budou investorům dávat smysl, budou o nich uvažovat," říká Radil.

Samotná expanze v Číně by pak podle něj byla kombinací dovozu piva a také stavby pivovarů. "V současnosti máme nějakou volnou výrobní kapacitu, ale pokud by byl růst skutečně razantní, můžeme doma brzy narazit na hranici našich současných produkčních možností. Zvažovali bychom tak určitě i licenční výrobu v Číně," říká Radil.

Podle něj je zatím otevřené, zda Pivovary Lobkowicz Group zůstanou nadále na pražské burze, na niž vstoupily loni v květnu. Sám Radil by přitom upřednostnil, aby se s akciemi firmy v Praze dál obchodovalo. "Investorům jsem vysvětloval, jaké to má výhody z pohledu marketingu a public relations, ale budoucí strategii v tomto směru jsme ještě nediskutovali," říká. Podle něj bude také záležet na tom, zda menšinoví akcionáři využijí povinnou nabídku odkupu svých akcií, která musí následovat poté, co majoritní balík akcií získá jediná firma.

Budvar byl opět v obležení tisíců hudebních fanoušků

Publikováno:před rokemZdroj:Budějcká DrbnaAutor:Václav VotrubaBudvar

Těžko říct, jak to organizátoři zařídili, ale jestliže jsme ještě před několika dny nosili podzimní bundy, v sobotu jsme se ohákli do kraťasů, tílek a vyrazili na naprosto klasický letní fesťák se vším všudy. Den v Budvaru měl ohromné štěstí, protože se počasí vydařilo na maximum. A počasí je občas pěkný prevít, který s venkovními akcemi dokáže zamávat...

Letos pořadatelé nachystali jednu poměrně velkou změnu, která byla jednoznačně správným krokem. Řeč je o druhé scéně, která se přestěhovala na mnohem lepší místo. Právě zde na člověka dýchla pravověrná festivalová atmosféra. Slunce, pivo, Alkehol... (úsměv) Ono je nejspíš i paradoxem psát, že se jednalo o druhou scénu, protože na první pohled vše vypadalo větší, za což ale mohla skutečnost, že první scéna byla v uzavřeném prostoru.

Neoddiskutovatelným faktem ale je, že před druhou stage leckdy stálo více fanoušků než v hale o kus dál. Ono se není ani čemu divit. Kapely jako Alkehol, Harlej, Škwor jsou už roky oblíbené stálice, jejichž mnohé skladby zlidověly. Kritici sice stále mohou prskat, ale lidi tato muzika baví. Není co řešit...

A co nám vlastně letošní Den v Budvaru nabídl? Když jsme nakousli druhou scénu, tak začněme u ní. Kromě zmíněných Alkehol, Harlej a Škwor zahráli například blackmetaloví Törr, thrashoví titáni Arakain či stále oblíbenější Dymytry. Je evidentní, že organizátoři vsadili na jistotu, která dokáže urazit málokoho. Zkrátka veskrze přímočará zábava, při které se patřičně vyblázníte pod podiem, a když už nemáte síly, máte alespoň vhodnou kulisu k popíjení piva ve stánku opodál.

Kdo neholduje českému rocku, případně metalu, jistě si přišel na své na Budweiser Budvar scéně. Ostatně o Karlovi Gottovi se zde už diskutovalo brzy odpoledne. Všichni byli zvědaví, s čím nejslavnější tuzemský zpěvák přijde. Nejen Karel Gott byl ale očekávanou osobností. Například natřískaná hala na Miro Žbirku mluvila za vše. A že si takovou podporu zasloužil - opravdu světový koncert. Příjemné vystoupení opět předvedl Milan Schelinger, který už vloni patřil k tomu nejlepšímu. Letos tomu nebylo jinak. V ohromné konkurenci se neztratili ani budějčtí Rozkrock, kteří svůj set uhráli se ctí.

Celá akce byla o maximální pohodě. Člověk jako by se skutečně ocitl kdesi na louce na nějakém tradičním letním festivalu (hlavně tedy z hlediska druhé scény) - rozbouřené publikum, lidé relaxující v trávě, rozlitá pivka. Je ale faktem, že právě to mohlo vadit některým návštěvníkům, kteří vyrazili třeba jen na Karla Gotta, ale o tom se už diskutovalo vloni.

Organizačně vše šlapalo, program byl sestavený dobře - je třeba brát v potaz, že je Den v Budvaru určen co nejširší sortě lidí. Kdo chce jít na vyhraněnou punkovou, nebo metalovou akci, musí zkrátka hledat jinde. Závěrečné resumé by mohlo zní následovně: Za málo peněz skutečně hodně rozmanité muziky. Palec nahoru!

A na jakou kapelu fanoušci hlavně vyrazili?
„Tak jednoznačně na Dymytry, protože kluci hrají fakt tvrdě a zároveň mají skvělé refrény, které člověk nedokáže vyhnat z hlavy. Miluji Dymytry!“
„Já přišla hlavně na Škwor, ale mám ráda i Harlej, Dogu... Jsem zvědavá na Arakain, ten jsem nikdy neviděla. Bude tady s nimi i Lucka Bílá?“
„Alkehoooool!“
„Určitě na Karla Gotta, protože jsem ho viděla před pár lety v Českém Krumlově a byl to ohromný zážitek.“
„Asi bych vybral Žbirku, protože prý natočil výborné album. Snad dokonce kdesi ve studiu The Beatles. Vlastně jsem ho nikdy v životě neviděl, tak snad nezklame.“

Pivo do plechovek ano, plast zatím ne

Publikováno:před rokemZdroj:Pardubický deníkAutor:ČTKPernštejn

Pardubický pivovar očekává, že letos uvaří asi 96 000 hektolitrů piva.

Loni činil takzvaný výstav zhruba 85 000 hektolitrů. Na lepších výsledcích se bude podílet také export. Řekl to ředitel firmy Petr Nosek.
„Konzumaci piva ovlivňují i informace, že jsme za krizí a hospodářství půjde nahoru. Lidé víc utrácejí. Část nárůstu nám dělá export. Hlavním trhem je pro nás Slovensko, náš pivovar tam má povědomí. Vozíme tam nejvíc světlé pivo, speciály minimálně," komentoval poslední vývoj Petr Nosek.

Kam vyváží? Slovensko i Rusko
Kromě Slovenska vyváží pivovar také na Ukrajinu a do Ruska, kde se prodeje i přes nepříznivý propad rublu nezastavily.
Podnik získal nová vývozní teritoria v Dánsku a Rakousku a vrátil se i do Polska.

Export činí zhruba čtvrtinu produkce pardubického podniku. Uvedl to mluvčí pivovaru Roman Marčák. „Do Ruska vyvážíme od roku 2013 do Moskvy, letos jsme získali zákazníky v Petrohradu a enklávě Kalinigrad," sdělil mluvčí Roman Marčák.
Letos poprvé vyrobil podnik pro komerční akci asi 200 hektolitrů piva v plechovce, v příštím roce je chce začít dodávat pod vlastní značkou.

O balení do plastových lahví zatím neusiluje.

Novinkou letošního roku je také Čerstvé pivo z ležáckého sklepa, nepasterizované, kvasnicové pivo.
„I když se může zdát, že díky horkému létu výrazně vzrostly prodeje piva, není tomu tak. Když je nad 30 stupňů, lidé chodí do restaurací později a tolik toho nevypijí. Naopak dobře šly limonády, které vyrábíme ve čtyřech příchutích," prohlásil ředitel Petr Nosek.

Tradice vaření už od 14. století
Pivovar letos slaví 125 let, kdy se v Pardubicích začalo vařit devatenáctistupňové černé pivo Porter.

Už na jaře pivovar uvařil výroční várku Portera, kterou měli lidé možnost ochutnat v červnu na Pernštýnské noci.
V příštím roce uplyne 145 let od vzniku pivovaru. Místní podnikatelé založili v roce 1871 novou společnost s názvem Akciový pivovar Pardubice. Tradice vaření piva sahá v Pardubicích až do počátku 14. století.

Biskupský minipivovar bude lákat na dvanáctku Štěpána

Publikováno:před rokemZdroj:Litoměřický deníkAutor:Veronika UdatnáU sv. Štěpána

Štěpán, Vikář nebo Děkan. To jsou jen některé z názvů piv, které se už brzy budou vařit v Litoměřicích. Nový podnik ponese název Biskupský minipivovar U sv. Štěpána a vzniká v Diecézním domě kardinála Trochty, kde nyní své služby poskytuje Hostel U sv. Štěpána. Investici si církev může dovolit díky restitucím.

„Restaurace, v níž bude částečně oddělený kavárenský prostor, pojme 60 hostů, pivnice dalších 30. Příští sezonu bychom pak před budovou rádi zprovoznili letní terasu se zahrádkou," prozradil vedoucí oddělení správy majetku biskupství Richard Kirbs.

Minipivovar bude provozovat nová obchodní společnost, ve které bude mít Biskupství litoměřické účast prostřednictvím svého zástupce.

Mluvčí biskupství Jana Michálková už dříve uvedla, že je projekt financován z náhrad, které biskupství získalo za majetek, který mu stát nemůže z různých důvodů vrátit.

„Díky hostelu jsme největším ubytovatelem v Litoměřicích i okolí a svým hostům jsme chtěli nabídnout něco navíc. To byl důvod, proč jsme se do budování minipivovaru pustili," řekl Richard Kirbs.

Nová restaurace se bude nacházet v přízemí diecézního domu a její interiér má získat nádech prvorepublikového stylu. Vchod do ní bude z ulice Na Valech nedaleko vstupu do hostelu. Z balkonu v restauraci pak návštěvníci uvidí přímo na varnu, která vzniká ještě o patro níže.

Také v tomto prostoru hosté budou moci posedět. Obslouží se sami. K dispozici zde budou dva samovýčepy.

Ročně minipivovar vyrobí kolem 1 000 hektolitrů piva, a to až ve 12 druzích. „Tahounem má být dvanáctka Štěpán. Pivo budeme mít světlé i tmavé, počítáme i s výrobou speciálů, například letních a vánočních," sdělil Kirbs.

Produkce bude určená výhradně pro potřeby podniku, případně biskupství. „Pivo můžeme využít na akcích po celé diecézi, například na poutích či slavnostech," přiblížil vedoucí správy majetku.

Pivo vyráběné přímo v diecézním domě bude spodně kvašené. Pracovníci najaté firmy aktuálně už instalují technologii, například kvasné a ležácké tanky. Zcela funkční má být do konce měsíce září. Vařit pivo se bude nejpozději do konce roku.

Nad novým minipivovarem bude zkušenou rukou vládnout sládek Milan Došek, který dlouhé roky pracoval pro litoměřický, později pro ústecký pivovar.

Pro návštěvníky bude restaurace s pivnicí otevřená denně, pravděpodobně od 10 do 23 hodin. V době oběda si lidé navíc budou moci vybírat jídla z poledního menu.

V Litoměřicích ovšem nepůjde o jediný podnik, kde vaří vlastní pivo. Ve městě už funguje minipivovar Labuť, jehož roční výstav je podle informací na oficiálním webu 600 hektolitrů piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135