Novinky a zajímavosti ze světa piva

Česko je země piva – hlavně toho plzeňského typu, ale každým rokem přibývají i desítky různě specializovaných minipivovarů. Vlastní pivní speciály vaří domácí nadšenci, restaurace, a také farmáři. Jedním z nich je Martin Novák, který si postupně k chovu krav založil pivovar a začal pro něj pěstovat vlastní chmel. Spolu jsme mluvili o tom, jak se doplňuje mléko a vaření piva, i o tom, proč dosud pivo zaváželi jen do blízkého okolí.

Rodinný pivovar Obora působí pro nově příchozího trochu jako zjevení – velké stavení původního družstva a traktory jsou zasazené jen tak mimochodem mezi upravené lány anglického trávníku a s chmelnicí na dohled. Mezi budovami pobíhá Martin Novák, jeho žena, dcera a střídavě vaří pivo, obsluhují nově příchozí návštěvníky, dohadují závozy a konejší malé dítě.

„Byl to původně koníček. Kamarád měl varnu, mně se to líbilo. Bavilo mě to čím dál víc, tak jsem si pořídil první varnu, pak druhou a od roku 2015 už jedeme minipivovar,“ popisuje Novák. Z jeho slov to vypadá, jako by bylo založení pivovaru s chmelnicí tou nejlogičtější věcí, kterou může farmář provozovat – a částečně to tak skutečně je, u Nováků totiž souvisí všechno se vším.

Postupně vybudoval svoje hospodářství způsobem, který se doplňuje – ze začátku se věnoval chovu mléčného skotu, prodeji mléka a pěstování obilnin, založil bioplynovou stanici a postupně přidal i vaření piva, čímž se koloběh uzavřel.

„V roce 2008 jsme postavili malou elektrárnu, protože to byla doba, kdy byly obnovitelné zdroje trendy. Cestoval jsem po Německu a zjistil, že to má nějaký reálný základ. A tak jsme vybudovali teplovod, kterým vytápíme půl vsi, napojili jsme dílny, nahříváme vodu na dojení, v pivovaru se taky spotřebuje hodně vody. Pak jsme pořídili na rozvoz elektromobil, takže rozvoz byl doposud do 60 kilometrů – kam dojede na jedno nabití.“

Pěstování chmele a sladu zas dávalo smysl vzhledem k celoživotnímu zaměření hospodářství a množství využitelných polí. „Povoláním jsem farmář, sedlák a chtěl jsem to zkusit. Chmel je úžasná rostlina. Když začne nakvétat a vy vlezete do chmelnice, je to nabíjející. Má nějakou svoji energii.“

V pivovaru se vaří česká klasika, ležáky, ale i méně tradiční piva – s létem Martin Novák plánuje i přípravu belgického třešňového krieku, ale také bezinkový nebo třeba svatojánský speciál. Receptury vyvíjí na základě svých chutí, cest a možností, co se dá v daných podmínkách vytvořit.

„Každý recept nosím v hlavě jinak dlouho, než seženu suroviny, informace – každý styl má třeba svoji varní vodu, to je asi nejsložitější. Kvasinky, slady, chmely, to už je k sehnání poměrně snadno i pro různé styly, ale když jde třeba o sezónní věci jako kriek, musím počkat na sklizeň – pokud ho nechci vařit ze zmražených višní.“

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Pivovarů Staropramen.

"V Čechách byly tahounem především hlavní pivní značky Staropramen a Ostravar s téměř čtyřprocentním růstem prodejů. Dařilo se také pivním mixům, jejichž prodeje se zvýšily zhruba o 20 procent. Z hlediska balení výrazně rostl odbyt piva v plechovkách, o 10,3 procenta a tancích o 9,8 procenta," uvedl ředitel společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko Zdenek Havlena.

Pivo Staropramen se loni prodávalo ve 35 zemích světa. Společnost loni za hranice prodala 2,12 milionu hektolitrů piva značky Staropramen. Licenční výroba firmě loni stoupla o 19 procent. Největším licenčním trhem je Ukrajina, kde meziročně prodeje vzrostly o devět procent. Významný podíl si drží podle Havlena také Rusko. Pozici firma loni posílila ve Velké Británii, Švédsku, Německu, Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a Srbsku.

Letošní výsledky významně poznamená podle Havlena koronavirová krize. Podobných výsledků se proto podle něj pravděpodobně nepodaří dosáhnout.

Největším výrobcem a prodejcem piva v ČR je Plzeňský Prazdroj, který předloni vykázal čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Třetí pozici si drží Heineken, který vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Předloni mu zisk meziročně stoupl o 58 procent na 326 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 7,25 procenta na 3,36 miliardy korun.

Počas horúcich letných dní nie je nič príjemnejšie, ako osviežiť sa správne vychladeným nápojom. Radlery Zlatý Bažant 0,0% vo verzii light nielenže uhasia smäd, ale môžete ich mať po ruke kedykoľvek, keďže ide o 100%-tne prírodný produkt bez alkoholu. S príchodom leta sa navyše ich portfólio rozširuje o novinku s netradičnou kombináciou tradičných chutí – mirabelka a estragón.

Obľúbená značka slovenských radlerov Zlatý Bažant priniesla od začiatku roka na trh už dve novinky: Zlatý Bažant Radler 0,0% Mandarínka & Jazmín Light a Zlatý Bažant Radler 0,0% Tmavý Citrón Light. Teraz k nim pribudla tretia inovácia s príjemne osviežujúcou kombináciou chutí – Zlatý Bažant 0,0% Mirabelka & Estragón Light.

Z hurbanovského pivovaru tak prichádza na pulty obchodov radler s plnou chuťou ovocia typického pre náš región, ktorá je zvýraznená jemnou štipľavosťou koreniny estragón. Vďaka svojmu prírodnému zloženiu a zníženému obsahu cukru (4,2 g na 100 ml) je vhodná aj pre všetkých aktívnych ľudí, ktorí sledujú zloženie svojej stravy a kladú dôraz na znižovanie podielu cukru. Všetky tri nové varianty sú vyrobené zo 100% prírodných ingrediencií, bez konzervantov a umelých farbív.

„Po uvedení dvoch jarných noviniek z dielne Zlatý Bažant Radler 0,0% Light predstavujeme v poradí tretiu novinku tohto roka v kombinácií Mirabelka & Estragón. Opäť sme stavili na netradičnú, novú, no rovnako osviežujúcu príchuť. Veríme, že si získa priazeň spotrebiteľov rovnako ako tie predošlé. To, že naše radlery sú mimoriadne obľúbené – dokonca dovolím si povedať, že neporovnateľne najobľúbenejšie – svedčí aj fakt, že každý druhý predaný radler na slovenskom trhu, je ten náš z Hurbanova,“ uviedol senior brand manažér značky Zlatý Bažant Radler, Peter Nikodem.

Zlatý Bažant 0,0% Mirabelka a Estragón Light je, podobne aj ako ďalšie tohtoročné novinky, dostupná v 500 ml balení a maloobchodná odporúčaná cena je 0,95 Eur.

Škodu za více než čtyři miliony korun způsobil pondělní požár pivovaru Konrad ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce. Požár podle vyšetřovatelů způsobila závada na elektroinstalaci.

Oheň zasáhl v pondělí ráno dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči požár likvidovali přes šest hodin a a dva z nich při něm utrpěli lehké zranění. Zničena byla střední část střechy, zhruba 60 krát 30 metrů čtverečních. Poškozená je i elektroinstalace a zničená je i část zásob sladu.

Pivovar byl pro případ požáru pojištěný. „Dnes by měli přijít zástupci pojišťovny,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Předpokládá, že provizorně zakrýt se povede střechu během úterý a pokračovat se bude v odstraňování následků požáru.

Výrobu požár neohrozil, pivovar ale přišel o třetinu až polovinu z 600 tun sladu v hodnotě dvou až tří milionů korun.

„Přišli jsme asi o měsíční zásobu. Budeme to muset nějak řešit, jestli nám někdo pomůže nebo si ho vyrobíme sami,“ dodal Hostaš. Vratislavický pivovar je jedním z mála českých pivovarů, který si sám vyrábí slad.

Pivovar slavnostně otevřel v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil přibližně 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava – Konrad.

Škodu za více než čtyři miliony korun způsobil pondělní požár pivovaru Konrad ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce. Částka se bude ještě upřesňovat, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Petr Hostaš. Požár podle vyšetřovatelů hasičů způsobila závada na elektroinstalaci.

Oheň zasáhl v pondělí ráno dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči požár likvidovali přes šest hodin a a dva z nich při něm utrpěli lehké zranění. Zničena byla střední část střechy, zhruba 60 krát 30 metrů čtverečních. Poškozená je i elektroinstalace a zničená je i část zásob sladu. Pivovar byl pro případ požáru pojištěný. "Dnes by měli přijít zástupci pojišťovny," uvedl Hostaš. Předpokládá, že provizorně zakrýt se povede střechu během dnešního dne a pokračovat se bude v odstraňování následků požáru.

Výrobu požár neohrozil, pivovar ale přišel o třetinu až polovinu z 600 tun sladu v hodnotě dvou až tří milionů korun. "Přišli jsme asi o měsíční zásobu. Budeme to muset nějak řešit, jestli nám někdo pomůže nebo si ho vyrobíme sami," dodal Hostaš. Vratislavický pivovar je jedním z mála českých pivovarů, který si sám vyrábí slad.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil půl milionu hektolitrů piva. Dnes má 50 pracovníků a v roce 2018 uvařil zhruba 140.000 hektolitrů piva. V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad. Do obnovy a modernizace areálu investoval vlastník desítky milionů.

Ve Vratislavicích nad Nisou hořel pivovar. Požár byl většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Hasiči vyhlásili druhý stupeň poplachu. Podle vedoucího hasičů Josefa Málka jeden z hasičů propadl stropem, další si poranil ruku.

Hořet začalo krátce po čtvrté hodině v Pivovarské ulici. Na místě zasahovalo deset hasičských jednotek, tedy přibližně šest desítek mužů. Kolem půl osmé už probíhalo rozebírání střešní konstrukce.

„Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál,“ uvedla nad ránem mluvčí hasičů Lucie Hložková.

„Zásah je veden vnitřkem objektu pomocí tří útočných proudů a zároveň pomocí výškové techniky z vnějšku. Na místě události je asi třináct kusů požární techniky. Požár se hasičům podařilo lokalizovat,“ doplnila.

„Prostor, kde hořelo, je naštěstí prázdný, ale při hašení požárů nastříkali hasiči do sladu, což by mohl být problém,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Dodal, že příčinu bude vyšetřovat ve spolupráci s hasiči policie.

„Přes noc v budově nikdo není, jen na strojovně, takže cizí zavinění je nepravděpodobné. V místě, kde začalo hořet, je zamčeno a prázdno,“ popsal.

Plameny zachvátily nejprve čtvrté podlaží a střechu, požár se následně rozšířil i na třetí podlaží. Škody půjdou odhadem do milionů. Budova je z roku 1874.

„Zásah je poměrně komplikovaný, protože probíhá v dýchací technice. Snažíme se prostory efektivně odvětrávat,“ uvedl vedoucí hasičů Josef Málek. Také potvrdil, že v patrech je volně uložený slad, mezi kterým se hasiči pohybují.

Na místě zásahu se zranili dva ze zasahujících hasičů. „Máme dvě lehčí zranění. Jeden hasič si narazil ruku, druhý propadl prohořelým stropem,“ doplnil Málek a dodal, že by oba měli být v pořádku.

Hasič, který propadl stropem, utrpěl podle mluvčího krajské záchranné služby Michaela Georgieva lehké zranění.

„Byl při vědomí, s posádkou komunikoval. Byl převezen na traumatologii do liberecké nemocnice k dalšímu vyšetření,“ řekl Georgiev. Potvrdil, že druhý hasič má poraněné zápěstí. „Ošetřili si ho primárně jeho kolegové a do nemocnice převezli sami,“ popsal.

V místě sídlí Pivovar Konrad. Dříve se jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava – Konrad.

Ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce hoří od pondělního rána Pivovar Konrad. Dál se již nešíří, podařilo se ho lokalizovat. Požár je většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Vyhlášen byl druhý stupeň poplachu, řekla novinářům mluvčí libereckých hasičů Lucie Hložková. Při zásahu se zranili dva hasiči, jeden se propadl střechou a poranil si záda.

„Utrpěl lehké zranění, byl při vědomí, s posádkou komunikoval. A byl převezen na traumatologii do liberecké nemocnice k dalšímu vyšetření,“ řekl novinářům krajský mluvčí záchranné služby Michael Georgiev. Druhý hasič má poraněné zápěstí. „Ošetřili si ho primárně jeho kolegové a do nemocnice převezli sami,“ dodal Georgiev.

Hořet začalo krátce po 04.00 v Pivovarské ulici. „Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál,“ uvedla mluvčí. Hasiči mají na místě devět jednotek a 13 kusů techniky. Požár zasáhl dvě patra a střechu. Hasičům se požár podařilo lokalizovat před 6.00. Příčinu vzniku ohně bude teprve zjišťovat vyšetřovací tým.

Ředitel pivovaru Petr Hostaš České televizi řekl, že požár výrobu neohrozí. „Naštěstí máme ještě sila, která jsou mimo rozsah tohoto požáru,“ uvedl Hostaš. Škody budou ale podle něj milionové. „Musí se to celé vyklidit a asanovat,“ dodal.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Měsíc od otevření je v provozu zhruba 83 % gastro podniků. Prodej točeného piva se v současnosti pohybuje na úrovni 85 % stejného období loňského roku. Vyplývá to z dat společnosti Pivovary Staropramen, které dodávají pivo do několika tisíc restaurací po celém Česku. Do obnovy trhu a podpory svých zákazníků dosud investovaly téměř dvě desítky milionů korun a nyní se soustředí na aktivity, jejichž cílem je přivést konzumenty zpět do hospod a restaurací. V případě příznivého vývoje se prodeje piva v nadcházejících měsících mohou vrátit na 90 % běžného stavu.

Ani měsíc od znovuotevření stále nejsou v provozu všechny hospody a restaurace. „Některým podnikům se provoz nevyplatí a zůstávají zavřené. Zhruba 3 % našich partnerů pak již neotevřou vůbec,“ uvádí Radek Fidra, národní manažer on-trade ve společnosti Pivovary Staropramen. Návrat k normálu je podle něj postupný a situace se značně liší dle lokalit. „Zatímco v menších městech a na vesnicích v současnosti funguje asi 90 % podniků, ve větších městech je to méně, přibližně 80 %,“ upřesňuje.

Nejpostiženější podniky v centru Prahy
Z pohledu pohostinství je nejhorší situace v centru hlavního města, kde dosud otevřelo pouhých 60 % hospod a restaurací. „Podniky v širším centru Prahy hlásí tržby a spotřebu piva na úrovni 20 % oproti běžnému stavu. Dokud se nevrátí zahraniční turisté, případně Prahu nezačnou ve větší míře navštěvovat Češi, výraznější zlepšení se nedá očekávat,“ vysvětluje Radek Fidra. Provozovatelé mnoha podniků navíc upozorňují, že nechybí pouze zahraniční turisté, ale také zaměstnanci z okolních kanceláří, což je znát především v době obědů.

Nadále pomáhat a přilákat lidi do hospod
Při obnovení provozu byla pro mnoho provozovatelů klíčová pomoc ze strany pivovaru. „Mohl jsem zdarma vyměnit prošlé pivo za nové a na první objednávky nám byla poskytnuta výrazná sleva,“ pochvaluje si podporu Pivovarů Staropramen Luděk Hanzlík, majitel smíchovského podniku Šenkýrna Hlubina. „V první fázi jsme se postarali o zajištění piva v nejlepší kvalitě, nyní realizujeme aktivity, které by měly pomoci do podniků přilákat konzumenty. Do našich podniků například investujeme prostřednictvím konzumačních voucherů, které mohou lidé získat ve vybraných obchodech v rámci soutěže s našimi značkami piv,“ informuje Radek Fidra s tím, že velká část současné podpory směřuje na sezónní zákazníky, kterým je zajišťováno vybavení v podobě slunečníků, nábytku na zahrádky apod. „Návrat na úroveň před příchodem koronaviru letos neočekáváme. Pokud bude přát počasí a nedojde k dalším restrikcím kvůli možnému zhoršení epidemiologické situace, prodeje piva ve zbývajících měsících letošního roku by se mohly pohybovat na úrovni 90 % loňského roku,“ uzavírá.

Ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce hoří od dnešního rána Pivovar Konrad. Dál se již nešíří, podařilo se ho lokalizovat. Požár je většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Vyhlášen byl druhý stupeň poplachu, řekla ČTK mluvčí libereckých hasičů Lucie Hložková. Při zásahu se zranili dva hasiči, jeden se propadl střechou a poranil si záda.

"Utrpěl lehké zranění, byl při vědomí, s posádkou komunikoval. A byl převezen na traumatologii do liberecké nemocnice k dalšímu vyšetření," řekl ČTK krajský mluvčí záchranné služby Michael Georgiev. Druhý hasič má poraněné zápěstí. "Ošetřili si ho primárně jeho kolegové a do nemocnice převezli sami," dodal Georgiev.

Hořet začalo krátce po 04:00 v Pivovarské ulici. "Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál," uvedla mluvčí. Hasiči mají na místě devět jednotek a 13 kusů techniky. Požár zasáhl dvě patra a střechu. Hasičům se požár podařilo lokalizovat před 6:00. Příčinu vzniku ohně bude teprve zjišťovat vyšetřovací tým.

Ředitel pivovaru Petr Hostaš České televizi řekl, že požár výrobu neohrozí. "Naštěstí máme ještě sila, která jsou mimo rozsah tohoto požáru," uvedl Hostaš. Škody budou ale podle něj milionové. "Musí se to celé vyklidit a asanovat," dodal.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140.000 hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Smíchovský Staropramen je pivovar se stopadesátiletou historií. Pivo tam vařit umí, ale svůj výrobek musí také dostat k těm, kteří ho vypijí. Vaření piva proto neoddělitelně doprovází logistika, a té ve Staropramenu šéfuje od roku 2018 Milan Jeřábek. Patří k té výjimečné sortě lidí, kteří se do manažerské pozice propracovali odspodu. Začínal v pivovaru jako myč kádí, zkušenosti získával i v Japonsku a dnes řídí toky tekutého zboží ve Staropramenu. "Moje práce není jen o logistice, je součástí celého dodavatelského řetězce pivovaru," říká Milan Jeřábek.

Nejenže pracujete v pivní logistice, ale máte k výrobě piva a pivovarům také velmi úzký osobní vztah. Jak jste se do pivovarského světa dostal?
Pivovary mě lákaly už od střední školy. Studoval jsem obor kvasné technologie na potravinářské škole a byli jsme třída pivovarských nadšenců, jezdili jsme po starých zavřených pivovarech a sbírali pivní artefakty. Tím to vlastně všechno začalo.

Hned po střední škole jsem začal pracovat v pivovaru a i přes odpor rodičů jsem odmítl jít na vysokou školu. Tolik mě pivovary lákaly. Nastoupil jsem v roce 1984 jako dělník, myč kádí na spilku, nejprve v Branickém pivovaru a později jsem přestoupil do Staropramenu. Prošel jsem kolečkem nejrůznějších pracovních zařazení a pozic, od těch dělnických přes mistrování až po místo vrchního sládka Staropramenu, což doposud považuji za vrchol své pivovarské kariéry.

Až mnohem později jsem při zaměstnání vystudoval obor MBA a svou bohatou pivovarskou životní zkušenost a praxi s řízením lidí i firmy jsem tak doplnil studiem.

Jste tedy jedním z malého počtu logistiků, kteří začínali doslova od píky a z dělnických pozic vystoupali nahoru. Přináší vám tahle zkušenost výhody pro současnou pozici šéfa logistiky?
Moje dnešní práce není jen o logistice, ale je součástí celého dodavatelského řetězce pivovaru. Mám v tom dvě výhody − vím, o čem je celý provoz pivovaru, a nikdo mě proto neopije rohlíkem. Dělal jsem dělníka, mistra, šéfa střediska, vrchního sládka, sáhl jsem na každou úroveň práce v pivovaře. A druhou výhodou je, že vždy uvažuji o výrobním a distribučním řetězci jako celku, protože vidím ten proces výroby a distribuce celý.

Zkušenosti s logistikou jste získával také v Japonsku. Ovlivňuje specifická japonská kultura i podobu distribučních řetězců v této zemi?
V Japonsku jsem se nezabýval logistikou pro pivovary, ale působil jsem ve výrobě jogurtů. Japonská zkušenost mě zejména naučila, co znamená stoprocentní servis zákazníkům. A to v podmínkách tamního atomizovaného trhu s velkým a rostoucím podílem takzvaných convenience stores, jako je 7-Eleven nebo Family Mart, u kterých jediné zásoby představuje to, co mají na regálech. Distribuce tedy musí být rychlá a přesná. Vše je navíc okořeněno tím, že v Japonsku v podstatě nemají období, které by bylo pro fyzickou distribuci příznivé: jsou tam častá zemětřesení, na podzim přijde sezona hurikánů, v zimě zase sněhové kalamity. Třeba v prefektuře Aomori napadne běžně čtyři až šest metrů sněhu. Pro udržení servisní úrovně jsme posílali i malé chlazené dodávky "akabo" se zbožím přímo k zákazníkovi nebo i paletu jogurtů letecky na ostrov Hokkaidó…

Z Japonska zpět do Česka. Aby se mohlo pivo vyrobit, musí do pivovaru dorazit potřebné suroviny. Co to znamená pro logistiku?
Jakkoli se může z pohledu na informaci o složení výrobku na etiketě zdát, že pivo je jednoduchý výrobek, opak je pravdou. Od základních surovin až po obalové materiály, každá položka má jiný režim objednávání, dopravy i skladování. Slad se dováží do pivovarů několikrát týdně, skladuje se ve velkoobjemových silech a průběžně se spotřebovává. Ovšem speciálních sladů se musí držet vyšší zásoba. S chmelem je to zase trochu jinak, například v případě výroby speciálních jednorázových várek je třeba zajistit přesně daný typ chmele, který není ve standardním portfoliu tradičních dodavatelů. Mnohdy se tak jedná o skoro detektivní práci. U obalových materiálů se přístup liší podle typu materiálu − některé se drží jako několikaměsíční zásoba v pivovaru, jiné u dodavatelů, a například plechovky se ke stáčení dodávají vzhledem k velkému objemu prázdných obalů v režimu just in time. Mimochodem − plechovky byly nejohroženějším materiálem z pohledu komplikací v souvislosti s pandemií covid-19 kvůli komplikacím v mezinárodní přepravě. Vše jsme ale díky našim lidem a férovým vztahům s dodavateli zvládli.

Hlavním tématem pivovarnické logistiky je ovšem distribuce piva. Čím se liší od ostatní potravinářské logistiky?
Skladování a distribuce piva mají jednu nespornou výhodu oproti klasickým FMCG produktům, jako jsou například čerstvé mléčné výrobky. Touto výhodou je delší doba trvanlivosti a absence nutnosti chlazeného řetězce. Zvyšuje se tak pružnost při zajišťování dopravy v případě výkyvů poptávky a rozšiřují se příležitosti, jak síť distribučních center a skladovacích kapacit optimalizovat. Samozřejmě, pro zachování kvality piva je nutné dodržovat stanovený teplotní režim, ale to není hlavní výzvou.

Skladování lahví, plechovek, sudů a obecně baleného piva se řídí v podstatě stejnými principy. Základní požadavky jsou na minimální a maximální teplotu při skladování a přepravě, prašnost a sledování čerstvosti piva v distribučních centrech.

A změny, které přináší rychlý vývoj obchodu v posledních letech?
Větší evoluce, až revoluce, pokračuje u tankového piva. Je odrazem trendu posledních let − důrazu na čerstvost, řemeslnost piva a snižující se spotřebu na hospodách za současného zvyšování úrovně a kvality provozoven. Tankových hospod a restaurací stále přibývá, a to se odráží jak na potřebě rozšiřování flotily cisteren a trvalém zlepšování technologie, tak i na potřebě efektivněji řídit plánování a trasování závozů − ať již z pohledu uspokojení požadavků zákazníků či správné rovnováhy nákladů a čerstvosti. Tady je i prostor pro digitalizaci při sledování zásob u zákazníků a just in time plánování závozů.

Váš distribuční systém využívá různé způsoby rozvozu…
Vlastní vozidla nemáme, jedinou výjimkou jsou cisterny na rozvoz piva do hospod, kde jsme vlastníky nástaveb. Ale samotnou dopravu nám vždy zajišťuje třetí strana. Ostatní dopravu do distribučních center, kterých máme celkem 14 s různými provozovateli, zajišťují různé dopravní firmy.

Zatím neplánujeme tuto strukturu měnit, protože funguje dobře. Základní velká distribuční centra máme dvě, v Letňanech, v Radotíně a k tomu třetí přímo v pivovaru Ostravar. Některé zákazníky, třeba Tesco nebo Kaufland, zavážíme napřímo a stejně tak i restaurace. Systém to není úplně jednotný, kvůli tomu také v současné době nevidíme velký prostor pro automatizaci.

Digitalizace se uplatňuje spíše v sekundární distribuci. Řidiči zavážející zákazníky, třeba hospodu, mají terminál, který je navádí na předem stanovenou trasu. Systém také automaticky vypočítá parametry a hodnotu dodávky, zákazník zaplatí buď kartou, nebo i hotově a systém posílá on-line data k evidenci tržeb. Dispečer v reál­ném čase sleduje pohyb vozu, při zpoždění může informovat zákazníka a domluvit s ním řešení.

Jak se v uplynulých letech změnilo balení piva? A co tyto změny vyvolává?
V posledních letech balení piva ovlivňuje narůstající spotřeba v oblasti off-trade, tedy baleného piva v obchodech. Současný poměr je 65 : 35 ve prospěch baleného piva. Pivovarníci se tento trend snaží zastavit, lákají zákazníky do hospod a restaurací na speciály, limitované várky a podobně. Ale zatím se jim to příliš nedaří. A kvůli narůstající domácí konzumaci piva se vyvíjejí i požadavky zákazníků na jeho balení.

Otázka výhod a nevýhod nových trendů balení piva je podružná. Výroba i logistika jsou tu od toho, aby pružně a efektivně reagovaly na požadavky trhu a v ideálním případě je předvídaly a pomáhaly definovat. V současné době je nejzásadnějším faktorem zvyšující se diverzita balení a počtu výrobků, stejně tak i růst speciálních požadavků zákazníků. Mixované palety a speciální výrobky pro daný řetězec odrážejí trend dát si doma pivo stejné, jako by bylo točené v hospodě.

Doby, které pamatuji ze svých začátků, kdy sortiment tvořily desítka, dvanáctka a tmavé pivo, jsou už dávno pryč. Navíc se stále silněji ozývá téma ochrany ekosystémů a trvale udržitelného rozvoje. Část našeho portfolia tvoří i PET lahve, které mají stále svoje zákazníky. V této souvislosti se nám podařilo od této letní sezony zavést materiál s vysokým podílem recyklátu pro výrobu PET lahví, a tím jsme splnili požadavek Evropské unie pro rok 2030 již v roce 2020. V těchto aktivitách budeme i nadále pokračovat − témata jako cirkulární ekonomika mě osobně velice zajímají.

Zmínil jste, že nejednotnost distribučního systému nevytváří prostor pro zavádění automatizace. Přesto je nastupující automatizace a robotizace trendem, kterému se v budoucnu bude možné jen těžko vyhnout…
Začnu možná trochu obecně. Máme dnes neustále k dispozici a využíváme nové technologie jak v průmyslu, tak i v soukromém životě. Všechno okolo nás začíná být "smart". Osobně však nemám pocit, že tím, jak jsou věci chytřejší, stává se chytřejším i člověk. V poslední době to vypadá spíše naopak. Ztrácíme potřebné přirozené instinkty ve veřejném životě i v byznysu. A to je nebezpečné. Já se řídím dvěma pravidly: automatizace a robotizace má místo tam, kde lidský element nemá přidanou hodnotu a zároveň jsem to já, kdo řídí technologii, ne naopak.

V kontextu předchozích dvou témat se v pivovaře zaměřujeme spíše na optimalizaci, automatizaci a digitalizaci našich vnitřních procesů. Tím odbouráváme další část transakčních činností a uvolňujeme kreativní kapacitu našich lidí. Otevíráme tím i prostor pro potřebnou analýzu a využívání dat k trvalému zlepšování služeb zákazníkům a efektivitě distribučního řetězce. Zároveň jsme lépe připraveni na kvalitativně jinou úroveň vztahů se zákazníky a implementaci postupů, jako jsou CPFR (společné plánování, předpovídání a doplňování) a podobně.

Nyní v našich pivovarech dokončujeme projekt unikátní identifikace a trasování sudů. Kdokoliv ve firmě s přístupem do systému bude schopen zjistit, jak který jednotlivý sud obíhá, jaké má přesné kvalitativní parametry pivo v něm stočené, kdy je čas na další preventivní údržbu a podobně. V oblasti skladování a fyzické distribuce takový prostor zatím nevidím, vzhledem k rozsahu naší distribuční sítě a zvyšujícím se požadavkům na flexibilitu přicházejících z trhu. Je to samozřejmě i otázka nákladů v poměru k získané efektivitě a kvalitě.

Ekonomika prošla v uplynulých měsících kvůli epidemii covid-19 nelehkou cestou. Jak se podepsala na výrobě piva ve Staropramenu a jeho logistice?
Situace vyvolaná koronavirovou pandemií měla, a částečně ještě má, dvojí dopad. Došlo k výraznému zvýšení prodejů v kanálech off-trade a zejména v prvních týdnech se prodeje v hospodách a restauracích propadly téměř na nulu. Tomu jsme museli přizpůsobit i režim v našich distribučních skladech. Současně bylo třeba zavést řadu preventivních opatření k ochraně zdraví − ať již na základě našich vnitřních zpřísněných směrnic, tak i na základě požadavků našich zákazníků při dodávkách do jejich distribučních center a prodejních míst. Opět se osvědčilo mít férové a partnerské vztahy s našimi provozovateli distribučních center a dopravy − v té době téměř nesehnatelné roušky byli schopni zajistit v plném rozsahu a ještě je nabídnout pro potřeby našich zaměstnanců v logistice. Nezaznamenali jsme jediný výpadek dodávek ani v těch nejvypjatějších týdnech propukající epidemie.

Samostatnou kapitolou je řízení zásob sudového piva a pomoc obchodnímu oddělení i našim zákazníkům v kanálu on-trade s výměnou piva a pozvolném rozjezdu provozoven. Tady hraje naše oddělení logistiky a plánování klíčovou roli. Na chvíli je třeba zapomenout na optimalizace tras a naopak maximálně vyhovět požadavkům trhu zvýšením frekvence závozů, rychlé výměny piva za čerstvé a podobně. V médiích se objevovaly a objevují zprávy o nutnosti likvidace zásob sudového piva. Tento problém se nevyhnul ani naší společnosti, ovšem výbornou koordinací práce všech oddělení a spoluprací s distribučními centry se podařilo většinu piva na zásobě zachránit a vyprodat. Na tuhle kapitolu v rámci akcí v souvislosti s covid-19 jsem opravdu hrdý.