Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Svijany dovezou rekreantům v Chorvatsku pivo až na místo jejich pobytu

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Jadran bude od letošní sezóny v létě ještě více české moře, než dosud. Nejen očekávané tři čtvrtě milionu českých turistů, ale i všichni ostatní návštěvníci chorvatských letovisek v severní a střední Dalmácii od Zadaru po Gradac si budou moci dopřávat tradiční české pivo přímo v místě svého pobytu. Postará se o to společnost J.T. d.o.o., která dodává svijanské pivo nejen do vybraných chorvatských restaurací, ale na objednávku jednotlivým zájemcům i přímo do jejich hotelového pokoje nebo kempu.

„České pivo je v Chorvatsku obecně velice oblíbené, nejvíce ho však ve svém druhém letním domově postrádají čeští turisté. Abychom jim dovolenou u moře zpříjemnili, nabízíme jim pronájem výčepního zařízení a rozvážku sudového piva až přímo na místo jejich pobytu. Od letoška už nemusí v kufru pracně hledat místo na basu piv, aby si mohli dát studené Svijany na pláži,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany, která od června drží v loni založené společnosti majoritní podíl. „Zatím je služba dostupná jen v Dalmácii, ale do budoucna ji rozšíříme i na Záhřeb, Istrijský poloostrov, Slavonii, Dubrovník a okolí. Předběžně již také jednáme s velkoobchody v Bosně a Herzegovině a Černé Hoře,“ dodal.

Společnost již zásobuje několik chorvatských restaurací sudovými svijanskými pivy „450“, Svijanský Máz a Svijanská Kněžna a v nejoblíbenější české dovolenkové destinaci distribuuje i několik druhů lahvového svijanského piva. V rámci nové služby „Točené v Chorvatsku“ nyní turistům nabízí i dovoz malých soudků a píp přímo až do jejich apartmánu. „Po objednávce na internetové adrese www.tocenevchorvatsku.cz se se zákazníkem spojíme a domluvíme přesný termín dovozu. Vše dovezeme a po skončení dovolené zase odvezeme. Zákazníci nemusí skládat žádnou zálohu, vše probíhá na základě smlouvy v češtině. Nejenže si pak mohou točit pivo přímo na místě svého pobytu, ale vyjde je jen asi na polovinu ceny, kterou by platili v restauraci. Jediné, co potřebují, jsou vlastní sklenice,“ řekl zakladatel společnosti Jan Trojan.

Zatím je služba „Točené v Chorvatsku“ určena jen pro české zákazníky. Společnost však podle Romana Havlíka hodlá těžit z renomé českého piva v zemi a službu v dohledné době rozšířit i na domácí chorvatskou klientelu. Souběžně s tím bude rozšiřovat i počet restaurací, v nichž bude svijanské pivo k dostání a upevňovat tak postavení značky na chorvatském trhu.

Dosud je hlavním exportním trhem svijanského pivovaru Slovensko, kam již směřuje zhruba dvacetina jeho produkce. Zvýšení objemu exportu na západoevropské trhy si pivovar slibuje od zprovoznění nové plnicí linky plechovek v druhé polovině letošního roku, která je vůbec největší investicí v celé historii pivovaru.

Už jste pili ráznou desítku? Radegast přichází s novým výčepním pivem

Publikováno:před měsícemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Desítka má být na žízeň a dvanáctka na vychutnání a posezení u piva. S tím budou souhlasit asi všichni pivaři. Známého kréda se snaží držet i nošovický pivovar Radegast, který aktuálně uvádí na trh novinku zvanou "Rázná 10".

Jde o zástupce segmentu klasického světlého výčepního piva, které by však mělo zaujmout výraznější a plnější chutí. Takový je totiž současný trend. Pivaři jsou stále náročnější a chtějí do svých půllitrů načepovat především zajímavý chuťový zážitek.

Pivovar Radegast, který původní Nošovickou desítku poprvé uvařil už v roce 1970, trvá na tradičním dělení českého pivního trhu na desítky a dvanáctky. Do kompromisních řešení v podobě jedenáctek se pouštět nehodlá, přestože výčepní pivo je spíše ve stínu stále oblíbenějších ležáků.

„S ústupem tradiční pivní kategorie jsme se nechtěli smířit. Vyslyšeli jsme přání pivařů, aby si mohli vychutnat plnější a bohatší chuť i u výčepního piva, a rozhodli se uvařit novou Ráznou 10. Naše novinka přináší nekompromisní hořké osvěžení s plnějším chuťovým profilem, než je u desítek obvyklé,“ prohlásil v oficiálně zprávě sládek Radegastu Petr Kwaczek.

Novou recepturu piva, které je uvařeno z vybraných tuzemských odrůd sladovnického ječmene a vyšších dávek tří odrůd chmele, připravoval a testoval několik měsíců.

Senzorické testy mezi pivaři mimo jiné ukázaly, že díky skladbě chmele a trojitému chmelení má nová desítka intenzivnější chmelové aroma a vyšší hořkost vyváženou vyšší plností v porovnání s původní desítkou. Radegast tak pokračuje ve vývoji, který začal v roce 2014 uvedením nové dvanáctky zvané Ryze Hořká.

„Od uvedení na trh se její výstav každoročně zvyšuje. V loňském roce byl meziroční nárůst téměř 10 % a oproti původnímu ležáku Radegast Premium byl v loňském roce výstav o 18 % vyšší. Velký úspěch se tak kromě spokojenosti pivařů zobrazil i ve výborných výsledcích v hospodách a maloobchodní síti,“ doplnil manažer pivovaru Ivo Kaňák s tím, že jde o druhou nejoblíbenější dvanáctku na trhu.

Nová Rázná 10 bude na čepu v moravských i českých hospodách a zamíří také do obchodů v lahvích a plechovkách, a to za stejnou cenu jako ta dosavadní.

Ochutnejte Smíchov, první desítku v Čechách

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeStaropramen

Že je desítka mezi českými pivaři pivem zdaleka nejoblíbenějším, to ví asi každý. Že se ovšem výčepní pivo tak, jak ho známe dnes, zrodilo přesně před 140 lety na Smíchově, to už ví asi málokdo. Perfektně prokvašenou říznou desítku, která se stala vzorem celé kategorie, uvařil sládek Michael Trnka ve Smíchovském pivovaru v roce 1877.

Výčepní pivo ze Staropramenu, které od letošního jara najdete v obchodech i v restauracích pod staronovým názvem Smíchov, je osvěžující variantou pro horké letní večery nebo na podpoření chuti vydatného oběda. Vyniká sladovou vůní a chmelovým aroma, jemnou příjemně doznívající hořkostí a čistou osvěžující pivní chutí. Jeho dobrá pitelnost ho předurčuje k dlouhým večerům s přáteli nebo k rodinným oslavám.

Tak využijte dlouhých letních večerů a vyrazte ochutnat pivo, které před téměř jedním a půl stoletím formovalo celou pivní kategorii. V červenci na vás také čeká speciální várka Smíchova Nefiltrovaný a to v 600 vybraných hospodách a restauracích. Zkuste perfektně ošetřený Smíchov v té nejvyšší kvalitě v jedné ze značkových restaurací Staropramen - Potrefená husa, Naše Hospoda nebo Vinohradský Parlament.

Gambrinus den opět zve na největší pivní zahrádku

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský deníkGambrinus

Už víte, co budete dělat v sobotu 24. června?
Lákavou pozvánku si pro vás připravil sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek: „Vyrazte spolu s námi do plzeňských ulic na druhý ročník pivního festivalu Gambrinus den. Kromě skvělého tankového piva čepovaného do skla se můžete těšit také na živé finále Mistrů výčepních, školu čepování, bohatý hudební program i speciální festivalovou várku. A večer budu velmi rád, když si se mnou připijete na náměstí Republiky, a společně se tak pokusíme o rekord v největším počtu přiťuknutí."

Co je Gambrinus den?
Na Gambrinus den celá Plzeň slaví. Z našeho města se stane největší pivní zahrádka v celé České republice, na níž se potkají všichni Plzeňáci. Ven se přesouvají také ty nejlepší místní Gambrinus hospody a jejich výčepní, kteří se o naše pivo s láskou starají. Můžu tedy zaručit, že si návštěvníci dozajista pochutnají na špičkově načepovaném pivu přímo z tanků, které chutná jako u nás v pivovaru. Speciální pro Gambrinus den je také to, že se pivo čepuje do skla, což se vám většinou na venkovním festivalu nestane.

Letos se koná již druhý ročník, čekají na návštěvníky nějaké novinky?
První ročník Gambrinus dne se vydařil snad ještě lépe, než jsme si vůbec troufli doufat. Pozitivní reakce Plzeňáků a jejich hojná účast nás velmi potěšily, a proto chceme letos všem dopřát ještě více skvěle načepovaného piva a dobré zábavy. Festival bude letos celkově větší. Rozšířili jsme počet festivalových zón a pro návštěvníky jsme připravili speciální pivní program.

Proč by si Plzeňáci neměli festival nechat ujít?
Protože je to jediný den v roce, kdy se vše točí okolo skvělého piva a Plzně. Jen pro tento den bude připravena speciální várka Festivalové nefiltrované 12, která má díky přítomnosti pivovarských kvasinek výjimečně plnou chuť. Poprvé před zraky diváků se odehraje finále celostátního klání Mistrů výčepních Gambrinus, návštěvníci festivalu si budou moci vyzkoušet i školu čepování a večer si všichni společně připijeme a pokusíme se překonat rekord v největším počtu přiťuknutí. Tímto tedy všechny Plzeňáky srdečně zvu na Gambrinus den!

Bezlepkové pivo má být k nerozeznání od klasiky

Publikováno:před měsícemZdroj:Vitalia.czAutor:Petr Havel

Nabídka piv pro celiaky či osoby na bezlepkové dietě se u nás stále rozšiřuje. Na trhu jsou už čtyři druhy bezlepkových piv. Vyrábí je Žatecký pivovar, Bernard a nově Ferdinand.

Tuzemský pivní trh by se měl stát pro všechny naše nápojářské a potravinářské segmenty inspirací. Jednak má léty a oprávněně budovanou pozitivní pověst oceňovanou v celém světě, kromě toho tu existují vedle sebe bez problémů velcí, střední i velmi malí výrobci. Část z nich dokonce produkuje piva vyhovující speciálním požadavkům některých konzumentů. A ještě přitom dokáže z našeho trhu vytlačit zahraniční konkurenci. Tak tomu je mimo jiné například u bezlepkových piv.

Čtyři české verze piva bez lepku
Bezlepková piva v současné době vyrábějí ve čtyřech verzích už tři naše pivovary. Cena toho nejdražšího je poloviční oproti zahraničním bezlepkovým pivům, která tak už na našem trhu prakticky nejsou.

Cena ale není jediným benefitem našich bezlepkových piv. Tím hlavním přínosem je skutečnost, že milovníci zlatavého moku, kteří drží bezlepkovou dietu, si již několik let mohou dopřát v naší zemi národní nápoj, jehož senzorické vlastnosti se téměř neliší od klasického piva. Důvodem je přitom originální technologie, kterou vyvinul Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze a poprvé ji „naostro“ otestoval v Žateckém pivovaru.

Ten uvedl na trh v roce 2010 první tuzemské bezlepkové pivo Celia, čtyři roky nato pak Žatecký pivovar nabídku rozšířil o tmavou verzi Celia Dark. V roce 2015 se pak přidal se svým světlým ležákem Pivovar Bernard a letos benešovský Pivovar Ferdinand.

Bezlepková piva
●Žatecký pivovar: Celia (od r. 2010)
●Žatecký pivovar: Celia Dark (od r. 2014)
●Pivovar Bernard: světlý bezlepkový ležák (od r. 2015)
●Pivovar Ferdinand: ležák světlý Premium (od r. 2017)

I bezlepková piva se vyrábějí z ječmene
Zmiňovaná technologie spočívá ve schopnosti technologicky odštěpit z lepku látku prolyn, a díky tomu lze k výrobě bezlepkových piv používat klasický ječmen. V případě tmavé Celie Dark je pak další fintou použití speciálních tmavých odrůd ječmene, takže pivo není barveno karamelizovaným cukrem. To vše v praxi znamená, že má i bezlepkové pivo pivní chuť, neboť se k jeho výrobě používají standardní suroviny, a ne dražší a také jinak chutnající jiné komodity, například pohanka.

Kolik lepku obsahují bezlepkové potraviny
Tuzemská bezlepková piva nicméně přece jen trochu lepku obsahují. Například v zatím poslední produktu z Pivovaru Ferdinand se pohybuje obsah lepku pod deseti miligramy na litr, obdobné je to s dalšími bezlepkovými pivy. Uvedený obsah je ale přitom méně než poloviční obsah lepku v potravinách, které lze podle evropské legislativy (Nařízení EU č. 41/2009) označovat jako bezlepkové. V takzvaných bezlepkových potravinách může totiž činit obsah lepku maximálně dvacet miligramů na kilogram (což je podobné jako na litr), a také tam často lepek je. Jinými slovy, „bezlepkové“ potraviny nemusí a nejsou zas tak úplně bezlepkové.

Mimochodem, uvedené evropské nařízení stanovuje i parametry pro označování potravin a nápojů „s velmi nízkým obsahem lepku“, a limit je v tomto případě sto miligramů na kilogram.

Z toho je vidět, že obsah lepku v našich bezlepkových pivech je skutečně marginální, takže celiaci a lidé odmítající lepek je opravdu konzumovat mohou.

Oceňovaná bezlepková piva
Ceny za půllitr našich piv se pohybují mezi dvaadvaceti až třiceti korunami, zatím se zdá, že nejlevnější bude právě zmiňovaný Ferdinand, nejdražší je zatím Bernard. Ten ale může těžit z řady mezinárodních ocenění, například z druhého místa z veletrhu v Portugalsku v roce 2015 a možná ještě z prestižnější třetího místa v tradiční pivovarské velmoci Velké Británii ze soutěže World Beer Awards ze stejného roku. Také Celia byla v minulosti oceněna v tuzemské soutěži pivních speciálů „CEREVISIA SPECIALIS“. Lze tak předpokládat, že na tyto tradice nějakým způsobem naváže i Pivovar Ferdinand.

Už proto, že pivo je v praxi jediný nápoj, který v klasické podobě nemohou celiaci konzumovat. U všech jiných kategorií alkoholických nápojů se buď vůbec nepracuje jako s výchozí surovinou s komoditami obsahující lepek, nebo jsou k dispozici produkty, které dokáží nějak tyto, pro někoho rizikové suroviny, nahradit. To se zkoušelo i u piva, alternativou měla být již zmiňovaná pohanka nebo kukuřice, ale prostě to nebylo ono. Současná tuzemská bezlepková piva ale od těch klasických prakticky z hlediska chuti nebo barvy nepoznáte.

Pivo Asahi Super Dry si budou vařit v Evropě sami Japonci

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Nový majitel Prazdroje japonský koncern Asahi Group Holdings začal jednat se Staropramenem o předčasném ukončení licenční výroby piva Asahi ve smíchovském pivovaru. Japonci chtějí výrobu své značky přesunout do svého loni ovládnutého pivovaru v Itálii.

Roky vařil smíchovský pivovar Staropramen v licenci prémiovou japonskou značku Asahi Super Dry. Sice ji u nás přímo neprodával a nevykazoval uvařené hektolitry ve své roční bilanci, ale jednalo se o vítané finanční přilepšení.

Březnovým příchodem majitele značky koncernu Asahi Group Holdings do Prazdroje a pivovarů v dalších evropských zemích se situace mění. Japonci ve čtvrtek v Plzni oznámili, že usilují o revizi smlouvy s Pivovary Staropramen a chtěli by pokud možno už v příštím roce vařit si v Evropě svou TOP značku sami.

Přesun do Itálie?
„Chtěli bychom využít vlastních kapacit,“ uvedl Ryoichi Kitagawa, člen představenstva a ředitel evropských podniků Asahi. Naznačil, že nově by se výroba přesunula do Itálie. Tam Japonci už loni koupili pivovar Peroni.

Celkem si dosud nechává Asahi vyrábět v Evropě 200 tisíc hektolitrů značky Asahi Super Dry. Na dvou místech - kromě Staropramene také ve Velké Británii. Na tu pravděpodobně připadá větší část. Staropramen sice objem produkce „japonského“ piva tají, ale podle informací serveru Lidovky.cz se jedná řádově o desítky tisíc hektolitrů ročně.

Jak dohadování se Staropramenem o předčasném ukončení licenční smlouvy dopadne, není známo. Smlouva je pravděpodobně uzavřena ještě na několik let. A ve Staropramenu tohle téma nijak nekomentují.

„Pro skupinu Asahi dlouhodobě licenčně vaříme stejnojmennou značku pro evropský trh. Vždy jsme se drželi dohody, že veškeré bližší komentáře k ní poskytují její zástupci. To platí také nyní ohledně komentářů budoucnosti výroby Asahi v Evropě,“ reagoval mluvčí Staropramene Pavel Barvík.

Asahi je jednička na japonském trhu a na světovém pivovarnickém trhu patří tomuto koncernu roční produkcí 20 milionů hektolitrů dvanáctá příčka. Na konci přezna ovládl Plzeňský Prazdroj, polský pivovar Kompania Piwowarska, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský pivovar Ursus. Už loni získal také od světové dvojky SABMiller italský pivovar Peroni, nizozemský Grolsch a britský Meantime Brewing.

Piva z desítek minipivovarů zapění pod břeclavským zámkem, průvod povede Jošt

Publikováno:před měsícemZdroj:Břeclavský deníkAutor:Adam Pavelka

Desítky moravských, českých, ale i slovenských piv mohou návštěvníci ochutnat na festivalu minipivovarů, který se koná tuto sobotu v areálu pod zámkem v Břeclavi. Půjde o součást Moravských dnů, jejichž druhá část se na stejném místě uskuteční o den později. „Moc rád se zastavím, jsem fanouškem minipivovarů. Přestože jsem z Brna, znám pivovary Frankies a Zámecký pivovar Břeclav. Piva z obou těchto míst mi chutnají a těším se, že ochutnám další, která ještě neznám," řekl návštěvník Igor Frank.

Lidé mohou zhlédnout pestrý kulturní program, který neopomene ani vystoupení místní rockové kapely Bazztarklan nebo revival kapely U2 s jejich nejznámějšími hity.

V neděli pak organizátoři připravili florbalový turnaj věnovaný Ivanu Blahovi. Začíná v devět hodin dopoledne na zimním stadionu.

Od půl třetí se přihlížející dočkají průvodu městem, který povede symbolicky markrabě Jošt s moravskými rytíři. Průvod vyrazí od moravské orlice a skončí opět v břeclavském podzámčí. Jakmile slavnostní zástup dorazí pod zámek, bude hlavní pódium patřit domácím folklorním skupinám a cimbálové muzice.

Vstupné je již tradičně po dobu celé dvoudenní akce zdarma.

Japonský majitel Prazdroje nechce vařit pivo v Praze. Řeší smlouvu se Staropramenem

Publikováno:před měsícemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKStaropramen

Japonský vlastník Plzeňského Prazdroje Asahi reviduje smlouvu s Pivovary Staropramen, podle níž se v konkurenčním pivovaru vyrábí značka Asahi Super Dry. Chtěl by výrobu přesunout do Itálie a zvětšit ji na dvojnásobek za několik let. Dnes to novinářům v Plzni řekl člen představenstva a ředitel Asahi Breweries Europe Ltd (ABEL) Rjúiči Kitagawa.

Smlouva se podle něj reviduje, ještě tedy není jisté, zda se ji povede změnit. Pivovar pod licencí vyrábí pivo v České republice a ve Velké Británii, celkem 200 000 hektolitrů ročně. V Itálii by ho podle Kitagawy skupina ráda vyráběla ve vlastním pivovaru. Kitagawa nepotvrdil, zda jde o římský pivovar Peroni, který skupina loni koupila.

V budoucích třech letech by se v Evropě podle Kitagawy měly prodeje tohoto japonského piva více než zdvojnásobit

Plzeňský Prazdroj převzala letos 31. března japonská skupina Asahi. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Organizace těchto firem nyní nese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti AsahiGroup Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála je v Praze.

Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Rázná 10: novinka od Radegastu

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeRadegast

Dnešní pivaři jsou nároční a chtějí výraznější a plnější piva. Nošovičtí sládci se rozhodli vyjít vstříc tomuto požadavku i v kategorii výčepních piv a uvádí na trh hořké osvěžení Radegast Rázná 10. Novinka doplňuje úspěšnou a oblíbenou Radegast Ryze Hořkou 12. Hořká piva z Nošovic tak respektují tradiční český pivní trh rozdělený na desítky a dvanáctky. Radegast Rázná 10 je osvěžující, a přitom chuťově bohaté plné pivo uvařené z vybraného sladovnického ječmene a nejkvalitnějšího moravského chmele.

I když dnes pivaři dávají stále více přednost ležákům, jsou sládci pivovaru Radegast přesvědčeni o důležitosti a potřebě kvalitního výčepního piva. Desítka je historickou součástí českého pivního trhu v podstatě od poloviny 19. století. V nošovickém pivovaru se začala vařit okamžitě po jeho vzniku v roce 1970 jako Nošovická desítka. Radegast od začátku uznává tradiční dělení českého pivního trhu na desítky a dvanáctky a nechce se pouštět do kompromisních řešení, jako jsou třeba jedenáctky. Desítka má být na žízeň a osvěžení a dvanáctka na vychutnání a posezení u piva.

„S ústupem této tradiční pivní kategorie jsme se nechtěli smířit. Vyslyšeli jsme přání pivařů, aby si mohli vychutnat plnější a bohatší chuť i u výčepního piva, a rozhodli se uvařit novou Ráznou 10. Naše novinka z Nošovic přináší pijákům nekompromisní hořké osvěžení s plnějším chuťovým profilem, než je u desítek obvyklé,“ říká sládek nošovického Pivovaru Radegast Petr Kwaczek.

Charakteristické hořkosti piva Radegast věnují sládci nejvyšší pozornost u každé nové receptury. Jinak tomu není ani u Rázné 10, která je uvařena z vybraných českých odrůd sladovnického ječmene a vyšších dávek tří nejkvalitnějších odrůd chmele Žateckého poloraného červeňáku, Sládka a Žateckého pozdního. Novou recepturu Radegast připravoval a testoval několik měsíců.

Chuťově bohaté a plné pivo Radegast Rázná 10 je ideální volbou pro zahnání žízně. Díky skladbě chmele a trojitému chmelení má nošovická novinka intenzivnější chmelové aroma a vyšší hořkost vyváženou vyšší plností v porovnání s původní desítkou Radegast Original, což potvrdily i senzorické testy mezi pivaři v průběhu vývoje a přípravy.

Na uvaření Rázné 10 měl velký vliv i úspěch světlého ležáku Radegast Ryze Hořká 12, který před třemi lety reagoval na měnící se chuťové preference spotřebitelů. „Od uvedení na trh v roce 2014 se výstav Ryze Hořké 12 každoročně zvyšuje. V loňském roce byl meziroční nárůst téměř 10 % a oproti původnímu ležáku Radegast Premium byl v loňském roce výstav o 18 % vyšší. Velký úspěch Ryze Hořké 12 se tak, kromě spokojenosti pivařů, zobrazil také ve výborných výsledcích v hospodách a maloobchodní síti. Ryze Hořká 12 se stala druhou nejoblíbenější dvanáctkou na trhu,“ říká manažer Pivovaru Radegast Ivo Kaňák

Kvalitu Radegast Ryze Hořké 12 ocenili i zahraniční a tuzemští odborníci. Správně hořký ležák z Nošovic získal zlatou medaili z prestižní degustační soutěže Australian International Beer Awards 2017 a zvítězil v tradiční soutěži České pivo 2016.

Radegast Rázná 10 bude na čepu v moravských i českých hospodách a zamíří také do obchodů v lahvích a plechovkách, a to za stejnou cenu jako dosavadní Radegast Original. Fanoušci chuťově bohatého piva si hořké osvěžení z Nošovic vychutnají i 19.- 22. července na hudebním festivalu Colours of Ostrava.

V létě se těšte na Cvikl a London Pride od Budvaru

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeBudvar

Pivní novinky, sezónní piva, limitované edice a další inovace v oblasti čepovaného piva jsou důležitou součástí dlouhodobého programu, kterým pivovar pomáhá provozovatelům restaurací udržet stálé zákazníky a samozřejmě i přilákat nové hosty. Budějovický Budvar nabízí limitované edice a sezónní piva již od roku 2012 – prvním z nich bylo speciální pivo z čerstvého chmele. Tento týden obohatí nabídku čepovaného piva ve stovkách budvarských hospod a restaurací hned dvě sezónní speciality, které pro letošní pivní sezónu vybral budvarský sommelier Aleš Dvořák.

„Pro horké dny jsou obecně vhodnější piva s nižším obsahem alkoholu. Proto jsme letos připravili nefiltrované kvasnicové pivo Budweiser Budvar CVIKL, které má stejně čerstvou pivní chuť jako ve sklepě pivovaru. Mohou za to živé kvasnice přidávané do zralého piva těsně před stáčením. CVIKL má také vysoký říz a tím i výborné osvěžující účinky,“ říká Ing. Aleš Dvořák, budvarský sommellier. „K létu se však dobře hodí i piva se svěžími chmelovými tóny v chuti a vůni. Proto jako druhou novinku nabídneme prémiové anglické pivo typu ALE značky London Pride, které jsme dovezli přímo z Londýna,“ dodává Aleš Dvořák.

Tyto dva speciály bude možné ochutnat pouze v restauracích, ve kterých se standardně čepuje některé pivo značky Budweiser Budvar. Každá z novinek je určena pro jiný typ provozovny: CVIKL se objeví především v pivnicích a restauracích, jejichž byznys je primárně zaměřený na vyšší konzumaci piva. LONDON PRIDE je naproti tomu určený především pro restaurace postavené na kvalitní gastronomii, ve kterých je pivo především nápojem k jídlu.

Budweiser Budvar CVIKL
Nefiltrované kvasnicové pivo – světlé výčepní. Protože není filtrované, má v porovnání s výčepním pivem Budweiser Budvar poněkud vyšší hořkost. Díky čerstvým aktivovaným kvasnicím, které se přidávají těsně před stáčením, si zachovává stejně plnou a svěží chuť jako ve sklepě pivovaru. Kvasnice způsobují také lehký matný zákal nápoje. Obsah alkoholu: 4,0 % obj. Do restaurací se dodává v sudech KEG o objemu 30 l.

London Pride
Prémiové pivo typu ALE vyráběné v Londýně, které proslavilo pivovar Fuller’s po celém světě. Má nádhernou měděnou barvu, svěží ovocnou a kořeněnou vůni a příjemnou sladovou chuť s nádechem ovoce a střední chmelovou hořkostí. Doušek se doslova rozplývá na jazyku a neodbytně svádí k dalšímu napití. Obsah alkoholu 4,7 % obj. Do restaurací se dodává v sudech KEG o objemu 30 l. Servíruje se v originálních sklenicích o objemu 1 britské pinty (0,567 l).

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 11:515.316/5.316