Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nula až osm korun. Takový je v Deníkem sledovaných podnicích nárůst ceny u plzeňského piva v Ostravě po lednovém navýšení DPH na čepované pivo. Dříve provozovatelé zdražovali povětšinou obdobně v reakci na ceny pivovaru či náklady na energie, nyní se nůžky doširoka rozevřely. Proč někdo nezdražil vůbec, někdo zdražil o tři a další zase o osm korun? Deník se podíval ostravským hospodám „pod pokličku“.

Deník provedl průzkum v klasických nálevnách, vesnických hospodách, tradičních podnicích i podnicích na vysoké úrovni, kde čepují plzeňské pivo. Jeho cena se zde samozřejmě liší, ve sledovaných podnicích je rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší plzní aktuálně už 23 korun.

Hospody a restaurace od Nového roku zdražily čepované pivo. Stát totiž zvýšil sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 21 procent. Na ceně nealkoholických nápojů se většinou nárůst DPH odrazil plně, čepované pivo ovšem zatím stojí jen o málo víc než před silvestrem.

Přístupy hospodských a restauratérů se různí. Někteří provozovatelé zdražili již na přelomu listopadu a prosince, jiní do ceny nepromítli celé zvýšení DPH.

„V našem podniku v Plzni jsme z jedenácti procentních bodů navýšili jen o tři, tedy o jednu až dvě koruny,“ říká Luboš Kastner, spolumajitel restaurací v Praze a Plzni a zástupce gastronomů v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Přišlo nám správné nepřenést celé zvýšení DPH na zákazníka. Vracíme našim hostům podporu, kterou nám dávali po covidu,“ vysvětluje Kastner.

Největší cenový skok zaznamenaly podniky v Praze. Je to dáno hlavně tím, že základna pro výpočet nárůstu ceny je vyšší než na malých městech.

Točené pivo je od ledna v brněnských restauracích dražší, růst ceny je ale většinou nižší než růst DPH, kterou za něj musí restauratéři státu zaplatit. Řekli to někteří provozovatelé restaurací a dalších gastro podniků. Jihomoravské pivovary očekávají, že se spotřeba čepovaného piva sníží a lidé budou častěji nakupovat piva v lahvích, plechovkách a dalších nádobách. Točené pivo spadá od ledna do vyšší hladiny DPH, namísto deseti procent je nově DPH 21 procent.

Některé podniky zdražily pivo, ale zlevnily limonády
„Zvýšení DPH u piva a nealko nápojů jsem se snažil rozložit jak mezi produkty, kterých se zvýšení týká, tak mezi ty, u nichž DPH neroste. V našem případě třeba káva zdražuje o pět korun, pivo v průměru o tři až pět korun. Musím říci, že u piva mi přesun do vyšší sazby DPH nevadí, přece jen je to alkohol. Uniká mi ale logika zařazení nealko nápojů, a to včetně těch nedoslazovaných, do vyšší sazby. Chci jen zdůraznit, že zvýšení cen neznamená vyšší zisk podniku, ale výhradně vyšší zisk státu," řekl majitel několika brněnských kaváren a restaurací Raed Kahwaji.

Obdobně bude ve svých podnicích postupovat skupina Lidi z Baru, která provozuje šest gastro podniků. „Každý z podniků naší skupiny situaci řeší trochu jinak. Obecně lze říci, že ceny nezvyšujeme o celé zvýšení DPH, část bereme na sebe. Například bar 4 pokoje od příštího týden zvedne cenu piva o čtyři koruny, Bar, který neexistuje na přelomu ledna a února lehce zdraží v novém menu pivo i jídlo. Oba Whiskey bary zvýšily cenu piva o šest korun, ale zase zlevnily domácí limonády," řekl za Lidi z Baru Michael Lapčík.

„Pokles spotřeby piva v restauracích sledujeme od pandemie covidu"
Zcela proti zvýšení DPH na čepované pivo jde Pivovarský dům Poupě, který naopak od ledna zlevnil o dvě koruny. „Máme ale povinnost vybrat vyšší DPH pro stát. V této souvislosti zvažujeme, že v pivovarské pivnici umístíme tabuli, na které budeme tuto skutečnost vysvětlovat a popisovat cenu piva bez a s DPH, aby každý konzument viděl, že si stát bere vyšší přirážku," uvedl spolumajitel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý.

Samotných pivovarů se zvyšování DPH netýká, očekávají ale, že bude dál klesat spotřeba točeného piva v restauracích. „Pokles spotřeby piva v restauracích sledujeme od pandemie covidu, po skončení omezení se pokles na nějakou dobu zastavil, ale v době vysoké inflace s rostoucími cenami spotřeba opět výrazně klesala. Přesun do vyšší hladiny DPH to jen podpoří," uvedl za Czech Craft Beers, kam spadá Pivovar Moravia a Lucky Bastard, Aleš Karásek. Skupina se od loňského roku snaží poklesu zájmu o čepované pivo čelit expanzí do zahraničí. Od loňského léta vyváží pivo do Itálie, od prosince do Rakouska a Polska.

Menší spotřebu v restauracích očekávají i v Zámeckém pivovaru Břeclav. „Očekáváme, že lidé budou obecně šetřit, a je možné, že před pivem v restauraci dají přednost lahvovému. Dodáváme jej do některých supermarketů tam, kde je naše pivo k dostání i v hospodách, tedy v Břeclavi, Mikulově, Brně nebo Zlíně," uvedla za břeclavský pivovar Petra Polreichová.

Pivo se u nás samozřejmě čile vaří už ve středověku a je velmi oblíbené. Jeho chuť je ovšem naprosto odlišná od té dnešní. Například v něm najdete mnohem méně alkoholu než v současnosti. I hustota nápoje je mnohem vyšší.

Díky tomu, že je středověké pivo mnohem hustší než to, které známe dnes, stává se i základem jídelníčku. Například se z něj vyrábí polévka, na které si lidé hojně pochutnávají a je pro ně zdrojem energie i vitamínů.

Je také zcela jasné, že si pivo vaří spousta lidí, i když ne vždy na prodej, někdy je to pouze pro osobní potřebu. Proto městské rady z toho mají dost zamotanou hlavu a intenzivně kontrolují kvalitu produkce.
Pivovarníci ze svých daní plnili městskou a státní kasu.

Pravidelné účtování
Měšťané, kteří si nápoj vaří, z něj musí odevzdávat patřičnou daň. Zároveň se radní pouštějí na výpravy i do hostinců, kde zjišťují, jestli hostinští nečepují pod míru a neúčtují hostům více, než uvádějí. V jakém období vlastně u nás vznikla daň z piva?

Pivovary měly samozřejmě z výroby zlatavého moku tučné zisky už ve středověku, a tak se o ně berní úředníci zajímali již tehdy. Většinou ale šlo jenom o příležitostnou daň. Skutečně pravidelné a řádné zdaňování piva se začalo praktikovat až od roku 1546.

Redukce výrobců
Během 16. století v Čechách stále stoupají daně z piva. Platí se nejenom tzv. povarné z každé várky piva, ale také posudné, protože jednotkou pro určení této daně byl jeden vystavený nebo vyčepovaný sud.
Tato daň se neustále zvyšovala, například na zemském sněmu v roce 1580 vzrostla ze dvou grošů na tři. Přitom sud piva může v 16. století stát 16 grošů. Poplatky pravidelně plní prázdnou rakouskou císařskou pokladnu.

Právě kvůli poplatkům se postupně redukuje počet pivovarů, kterých je zpočátku kolem 3000.

Možná se jedná o tvoje oblíbená piva, ale mezi cizinci moc chvály neposbíraly.
Turisté české pivo milují, je to jedna z věcí, které chtějí v Česku ochutnat. A k dispozici mají desítky druhů a značek, že je někdy i pro našince těžké se v tom zorientovat.

Není překvapením, že největší oblibě se těší plzeň, která má v zahraničí i největší jméno. Jak to je ale s ostatními pivy? Uživatelé webu Taste Atlas vybrali tři piva, která jim úplně nešmakují. V celkovém hodnocení nedopadly katastrofálně, vlastně dostaly nadprůměrná hodnocení, ale pivní konkurence v Česku je vysoká.

3. místo Znojemské pivo
Pivo se vaří v několika variantách na Znojemsku –⁠ jako světlé nebo tmavé výčepní pivo a ležák. Při výrobě se používají pouze tři suroviny –⁠ ječný slad, voda a chmel.
Vodu zajišťuje městský vodovod, chmel je odrůd Žatecký poloraný červeňák a Magnum Hallertau. Obsah alkoholu se liší v závislosti na stylu.

2. místo Březnický ležák
Březnický ležák je plzeňské pivo českého typu, které se vyrábí v obci Březnice. Jedná se o pivo zlatavé barvy s obsahem alkoholu, který se pohybuje od 4,69 do 5,53 %. Chuť je jemná a typicky hořká, s čistým chmelovým aroma a svěží chutí.

Pivo se vyrábí ze sladu, granulovaného chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák, chmelového extraktu, cukru a vody z místních přírodních studní. Jediným současným výrobcem tohoto piva je společnost Pivovar Herold Březnice, která ho vaří od roku 1999.

1. místo Starobrno
Brněnské pivo se vaří i jako nealkoholické, světlé výčepní, tmavé výčepní a ležák.
Tato piva jsou vyráběna z odrůd chmele Žatecký poloraný červeňák a Magnum, voda pochází z městského vodovodu. Nealkoholický typ má jemné chmelové aroma a může mít až 0,6 % alkoholu.

Zapíjet langustu, tatarák, hovězí steak či kachnu v hospodě či restauraci dobrým vínem, znamenalo ještě před nějakým časem luxus. Že bude brán za chudého se ale nemusí bát ani ten, kdo dává při zapíjení jídla přednost pěkně orosenému čepovanému pivu. Chmelový mok, který se uchází i o vstup do vybrané společnosti nehmotného kulturního dědictví UNESCO, je totiž i v Česku čím dál dražší. Největší zdražení jej potkalo na začátku roku, kdy se jeho cenovka v nápojovém lístku hospod a restaurací zvedla kvůli novému DPH až o osm korun.

Ještě s povinným šampaňským v ruce si krátce po silvestrovské půlnoci dávali hosté hradecké pivnice Psí bouda desetistupňové pivo za 42 a jedenáctku za 45 korun. Neuplynulo však ani 24 hodin a v nápojovém lístku se skvěla nová cenovka a obě piva najednou poskočila o tři koruny vzhůru.

„Když jsem nápoják přepisovala, bylo mi smutno. Hlavně když se pak člověk podíval na to, že u vína zůstala cenovka stejná. Ale na víno sem moc lidí nechodí,“ posteskla si výčepní Nikola.

Psí bouda však v Česku nebyla sama, kdo hosty po novém roce přivítala novou vyšší cenou piva, která se odvíjí od konsolidačního balíčku současné vlády, která čepované pivo posunula z 10 do 21 procentní sazby DPH. Například v restauraci U Gregorů v Nymburku stoupla cena piva až o šest korun. „Ano, zdražila všechna piva a je to kvůli nárůstu daně,“ řekla Deníku servírka.

Neveselo bude pro štamgasty také v kolínské restauraci Zimní stadion a Česká Koruna. „Na zvýšení DPH o 11 procent jsme museli reagovat zcela logicky, a to zvýšením ceny piva. Každý zákazník musí pochopit, že jde o rozhodnutí vlády a my jej těžko můžeme doplácet ze své kapsy. Už tak je marže na plzeňském pivu poměrně malá. Někdo už zdražení komentoval, ale každý normální člověk musí vysvětlení chápat. Na západě už stojí leckde pivo přes 5 eur, ale za to by nás tady ukamenovali,“ uvedl majitel obou restaurací Miloš Vejdělek.

Ne všude však od nového roku došlo ke zdražení chmelového nápoje. „V souvislosti se zvýšením daně z přidané hodnoty pivo zdražovat nebudeme, nevidíme k tomu důvod. Když se před časem DPH na točené pivo snižovalo, většina hospodských ceny nesnížila. Takže nyní jsou vlastně na tom, na čem byli před snížením. My navíc máme výhodu v tom, že jsme ve svém a nemusíme platit nájemné,“ uvedla Jitka Flachsová z děčínského Hotelu Pošta, kde čepují Březňáka z nedalekého pivovaru Velké Březno na Ústecku.

Novou cenovku na nápojovém lístku zatím nechystá ani spolumajitel restaurace La Musica v Kolíně Jiří Linhart. „O změně DPH víme, zaznamenali jsme to, ale cenu našeho velkého čepovaného Bernarda zatím necháváme na 48 korunách. Uvidíme výhledově, jak to bude vypadat, třeba nakonec ke zdražení sáhneme. Ukážou příští měsíce,“ informoval.

Některé hospody mohou zaniknout, varují experti
Deníkem oslovení experti upozorňují, že novinka v sazbě DPH může nejenom vést k uzavření části restaurací, zvláště těch vesnických, ale také podle nich nebude mít tolik kýžený efekt ve vyšším výběru peněz do státní kasy.

„Jsme svědky nejvýraznějšího a nejrazantnějšího zdražení piva. Marně pátrám v paměti, kdy se u nás něco podobného stalo. Chápu však, že kvůli DPH pivo hospody zdražily minimálně o těch deset procent. Ve výsledku to tak podle původních cen zvedlo pivo o tři až sedm, osm korun. Tento krok bezesporu opět povede k tomu, že část hospod, hlavně těch vesnických, zanikne,“ řekl pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier.

Rizika zániku mnoha hospod v souvislosti s novým DPH u čepovaného piva se obává i člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner. Ten si však oproti Maierovi nebral žádné servítky. „Všude okolo si své kulturní bohatství brání a chrání. Jen naše současná vláda to, co nás proslavilo po celém světě, tedy nejen pivo, ale celou českou pivní kulturu, zabíjí. Jsme tak všem pro smích a naše vláda za šašky. A nebojím se říci, že do konce letošního roku zanikne kolem poloviny vesnických hospod,“ uvedl Kastner.

Oba experti se pak shodují v tom, že se česká pivní kultura přesune z hospod do šedé zóny. „Budeme se scházet u benzinových pump na lahváče, popřípadě v garážích. Prim, podobně jako v době covidu, budou hrát opět plechovky a tleskat budou výrobci domácích výčepních zařízení,“ míní Kastner.

Kastner i Maier se také obávají toho, že se Česko postupně u pití piva v hospodách dostane na úroveň Německa či Rakouska. „Ještě před 15 lety se v hospodách spotřebovalo 60 procent všeho piva. Teď je to kolem 30 procent a bude to dál klesat na úkor plechovek, lahvových piv a doma vyčepovaných sudů. Blížíme se tak postupně k Rakousku a Německu, kde se v hospodách spotřebuje průměrně jen 15 procent pivního trhu,“ doplnil Maier.
Pivovary: Ceny mohou narůst i o několik korun

Nadšeni ze zdražování nejsou ani zástupci pivovarů.
„Zvýšení DPH na čepované pivo dopadlo na hospody a restaurace výrazně. Z našich průzkumů mezi hospodskými vyplývá, že alespoň část těchto nákladů promítnou nebo už promítly do konečné ceny pro spotřebitele. Někde se může jednat o nárůst i několik korun v závislosti na ceně piva v daném podniku. To může mít vliv na návštěvnost hospod, zvláště těch vesnických, kde jsou hosté na jakékoliv navýšení výrazně senzitivní,“ uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Lidé v Česku mají stále v paměti zmatky kolem daně z přidané hodnoty u čepovaného piva v hospodě v době, kdy nad státní kasou bděla za covidu Alena Schillerová (ANO). Její nástupce a současný strážce veřejných financí Zbyněk Stanjura (ODS) sazby změnil. Deník přihláší přehled důležitých otázek a odpovědí na to, co nová norma pro cenu pití nejen piva v hospodě i mimo ni znamená.

Od 1. ledna se zvedla daň u čepovaného piva z 10 na 21 procent. Jak se můžu vyhnout placení vyššího DPH? Pomůže, když si domů koupím soudek, plechovku či lahev piva?
Ano, lahvové, plechovkové či sudové pivo je teď trojnásobně a ještě více levnější než čepované. Místo popíjení v hospodě tak lze sezvat známé třeba na párty v garáži a tam popíjet lahvové či sudové pivo. Vyjde to ještě výrazně levněji než loni.

Pokud si dám v restauraci jen vodu, jakou si mám koupit? Je lepší čistá, s citronem či šťávou, popřípadě (pokud v nabídce je) kojenecká?
Je lepší si dát vodu čistou, kohoutkovou. Na tu je sazba 12 procent. Neperlivá voda v lahvi je ale už se sazbou 21 procent. Ve stejné sazbě je i jakákoli voda ochucená štávou. Tato výše platí třeba pro případ, kdy je voda s citronem či limetkou uvnitř. Pokud však citron zůstane jen jako dekorace na okraji sklenice, sazba je stále 12 procent.

A co káva? Je lepší si ji dávat s mlékem či bez?
Je to jedno. Danit se tak jako tak bude 21 procenty, tedy podle sazby daně kávy.

Vyplatí se, když si v restauraci dám místo piva nealkoholický nápoj? Popřípadě víno?
V porovnání s čepovaným pivem letos vzroste cenová výhodnost nealka i vína – zdraží také, ale méně. Zvláště stoupne výhodnost kohoutkové vody.

Některé restaurace už promítly prudké zvýšení sazby DPH z 10 % na 21 % u čepovaného piva. Zákazníci tak pocítili zvýšení cen hned od začátku roku. O tom ve čtvrtečním pořadu Naše Česko mluvil ekonom z ČZÚ Tomáš Maier a restauratér a člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner. Ti například zmínili, že rozpočtu to nepomůže a lidé budou méně chodit do hospod.

Zdražení DPH u piva podle odborníků představuje pro podniky velký problém. "Každý postupuje podle svých možností. Pivo v regionech dělá až 20 procent tržeb a na vesnicích až 50. Samozřejmě ten, kdo je ve svém a pracuje tam sám, tak má jiné možnosti, než ten, který musí platit nájem a zaměstnance. To vše určuje, jak se kdo ke zdražení postaví," začal Luboš Kastner.

Skokové zvýšení ceny piva může podle odborníků ovlivnit sociální život Čechů. "Neviděl bych to na přesun do šedé ekonomiky, ale na přesun do obýváků. Koupíme si lahváče nebo plechovku a tak podobně. Je to hřebíček do rakve. V restauracích se před 15 lety vypilo zhruba 60 % piva u nás, loni zhruba 30 % a kvůli tomuto kroku vlády ten podíl bude dále klesat," doplnil Tomáš Maier.

​I když je pivo alkoholické, jde podle nich hlavně o sociální nápoj. "Lidé se vyhánějí pryč do domovů, budou končit společná setkávání. Navíc Česká republika žádá o ochranu kulturního dědictví české pivní kultury a tohle určitě jde přímo proti proudu této žádosti. Belgie je takto chráněná a je zapsána v UNESCO a Česká republika to kvůli tomuto kroku bude mít obtížnější," zmínil Maier.

S nadsázkou se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. "Nemohu si neťuknout do tichého vína. Proto pivní svět cítí hněv a ten této vládě nikdy nezapomeneme. Nebojovali jsme o to, abychom zabránili jako vinaři hnutí s těmi sazbami, chtěli jsme mít o rok odklad a pragmatickou diskuzi. Ta ale nenastala. Dochází k pošramocení české pivní kultury a to mě mrzí," nelíbí se Kastnerovi.

​Podle odborníků tak jdeme podobným směrem jako Francie a Německo. "Na pivní kulturu budeme jen vzpomínat. To pivní dědictví, kterým jsme se proslavili po světě, mizí. To je to, co nás mrzí nejvíc. Odpor vládní koalice k jakémukoliv dialogu a snaha profičet to rychle a bez diskuzí tam byla očividná. Špatný, nesmyslný a zbytečný krok," řekl Kastner.

Přitom zdražení piva podle nich mnoho peněz do státního rozpočtu nepřinese. "Bude totiž klesat jeho spotřeba. Komunikace současné vlády je příšerná. Podpásovky, co se týče tichého vína, vládě nemůžu zapomenout. V tom víně je také alkohol jako v pivě, a dokonce mnohdy je ho v pivě míň," uzavřel Maier.

Zdražením čepovaného piva zareagovali někteří provozovatelé brněnských hospod na navýšení sazby DPH nejen u tohoto nápoje z deseti na jednadvacet procent. V jiných restauracích zase vyčkávají, s navýšením cen ale počítají v následujících týdnech. Většina štamgastů si tak sáhne hlouběji do kapsy.

Před více než rokem stál půllitr Prazdroje ve Stopkově Plzeňské Pivnici v Brně osmapadesát korun. Po posledním zdražení za něj místní štamgasti zaplatí rovných šedesát. V reakci na navýšenou sazbu DPH u čepovaných zde ale tato cena už nevydrží dlouho. „Zatím jsme ještě nezdražili, ale v lednu nebo v únoru k tomu dojde i u nás. Ceny navýšíme o pět korun," řekl redaktorce Deníku manažer restaurace Igor Přibyl. Půllitr Plzně si zde po navýšení cen dají zákazníci za pětašedesát korun, stejně jako Birell či černého Kozla.

Pod čtyřiceti korunami za jedno pivo drží cenu Pivnice a bar Pod Studnou. Naposledy zde zdražovali na začátku minulého roku, a to zhruba o pět korun. Například čepovaná Polička zde vyjde na pětatřicet korun. „Zvyšovat cenu nebudeme, protože jsme studentská hospoda a lidé by přestali chodit. Bude nás to ale stát hodně peněz,“ vyjádřil se majitel podniku Jan Machala.

Podobnou strategii razí i provozní Radegast SportPubu na náměstí Svobody Jaroslav Zbořil. Naposledy zde pivo zdražili v létě o dvě koruny, půllitr čepovaného Radegastu si teď návštěvníci vychutnají za osmapadesát korun, Prazdroj za jednašedesát. „Kvůli vyššímu DPH teď zdražovat nebudeme. Necháme cenu tak, jak je a uvidíme," uvedl Zbořil.

Některé restaurace v Praze začaly po Novém roce se změnou DPH na točené pivo zvyšovat ceny. Vyplývá to z jejich ceníků. Většina podniků již ceny upravovala loni na podzim, kdy zdražovaly také pivovary. Hlavně v centru hlavního města cena za půllitr točeného 12stupňového piva v některých podnicích překročila 70 Kč a v dalších se k této částce přiblížila. DPH na točené pivo vládní balíček přesunul ze zrušené sazby deset procent do základní 21procentní sazby.

Podle dat společnosti Dotykačka, která analyzuje data z pokladních systémů, pražské restaurace loni v červenci prodávaly půllitr dvanáctistupňového piva v průměru za 64,30 Kč. V roce 2022 to bylo 58,80 Kč.

Pražské podniky, které v prvním lednovém týdnu zvedly ceny, za půllitr Plzeňského Prazdroje účtují zpravidla o tři nebo čtyři koruny více než v prosinci. Například jeden z podniků na Národní třídě však zvedl cenu o osm korun na 76 Kč za půllitr. K 70 korunám se přiblížila cena v jedné z restaurací v okolí náměstí I. P. Pavlova, kde se oproti prosinci zvedla o čtyři koruny na 67 Kč za půllitr plzeňského ležáku.

Nedaleko Anděla v Praze 5 si návštěvníci jednoho z podniků na náměstí 14. října rovněž připlatí čtyři koruny za půllitr Prazdroje. Restaurací se zdražování týkalo podobně jako celé ekonomiky, v tomto podniku se od začátku loňského roku cena dohromady zvedla o deset korun za půllitr. K 70korunové hranici se přiblížila i cena piva v Nuslích. V jednom z podniků na náměstí Generála Kutlvašra hosté za půllitr dají o čtyři koruny více než v prosinci. Půllitr Prazdroje tam nyní stojí 65 Kč.

Některé restaurace, které jsou součástí větších sítí, zatím ceny nezvedly. Luboš Kastner, který se v Asociaci malých a středních podniků zabývá gastronomií, ČTK řekl, že řada podniků již ceny měnila loni v listopadu nebo začátkem prosince. Už dříve upozorňoval na to, že jsou velké rozdíly v situaci podniků v Praze a v jiných městech nebo menších obcích.

V hlavním městě nebo třeba i v Brně si podle něj mohly dovolit některé podniky zdražit tak, aby promítly celé zvýšení DPH do cen. "Dále od Prahy a Brna se to přenáší postupně a vyčkávají, co se bude dít," doplnil. Upozornil na to, že na vesnicích hospody raději zavírají a čekají do jara, kdy opět obnoví provoz místo toho, aby riskovaly zdražení a pokles poptávky. Souvisí to podle něj také s tím, že pivo v obchodech je výrazně levnější než v restauracích.

Kastner již loni poukazoval na to, že na vesnicích mají hospody a restaurace minimální zisk a podnikání pro ně často prakticky nedává smysl. Asociace proto navrhovala, aby se změny DPH v gastronomii odložily. V některých obcích dochází i k tomu, že aby si udržely hospodu jako prostor pro setkávání lidí, provozují je sami nebo pronajímají prostory za symbolický nájem.