Novinky a zajímavosti ze světa piva

Seznam.cz předloni spustil projekt s názvem Seznam Médium. Jedná se o platformu, kam mohou lidé psát komentáře a články. A jak se upozorňuje pod každým textem, jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury.

Psát sem může úplně každý, v podstatě cokoliv.

„Seznam Médium je platforma podobná Seznam.cz Newsfeedu, která by měla rozšířit články ve feedu o blogové příspěvky a jiné one-man show projekty, pro něž je zatím technická náročnost implementace klasického feedu překážkou,“ popsala před spuštěním pro Lupu Hana Holubová z tiskového oddělení Seznamu.

PrahaIN.cz zaregistrovala na této platformě článek, který se šířil několika soukromými skupinami na Facebooku. Na text se snášela obrovská kritika.

Jednalo se o článek, který popisuje údajnou dvojí kvalitu piva Pilsner Urquell v Česku a Německu. Autor zde obhajoval, že „Plzeň“ v Německu je levnější, neboť má jiné složení a dle jeho názoru je chuťově mnohem horší. „Cena je vykoupena kvalitou,“ píše autor na Seznam Médium.

Chuť piva Pilsner Urquell zakoupeného v Německu je podle autora textu lihová. Svoje postřehy dokládá tím, že podle složení plzeňského piva zakoupeném v obchodě u našich sousedů jsou přidávány navíc Hopfen Auszüge, tedy chmelové extrakty, a to prý snižuje náklady.

Článek vyvolal hodně emocí.

Plzeňský Prazdroj reaguje
PrahaIN.cz se dotazovala Plzeňského Prazdroje a tiskový mluvčí Zdeněk Kovář nám hned sdělil, že zmiňovaný článek se nezakládá na pravdě.

Podle slov největšího českého pivovaru si zde zakládají na nejvyšší kvalitě surovin i léty prověřených postupech. Připomeňme, že Pilsner Urquell vaří pivo přes 181 let.

„Receptura piva Pilsner Urquell je pro všechny trhy stejná, pro Česko i pro zahraničí, přičemž se vaří a stáčí do všech typů obalů pouze a jenom v Plzni. Odtud ho dodáváme do českých hospod a obchodů a vyvážíme do více než 50 zemí světa,“ upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Reaguje také na zmiňované „chmelové extrakty“.

„Na českých etiketách a obalech je pak v souladu s českou legislativou označení chmelové výrobky, v zahraničí je pak uveden adekvátní překlad v souladu s tamní legislativou. Například v angličtině hop products, v němčině Hopfenauszüge,“ říká Zdeněk Kovář za největší pivovar v Česku.

V závěru ujišťuje, že každou várku piva, která opouští pivovar, pečlivě kontrolují, aby si byli jistí, že je v nejlepší kvalitě.

Chcete lepší zdraví a jste muži? Udělejte si čas na své kamarády a potkejte se s nimi aspoň dvakrát za týden. To přesně radí britský psychiatr a odborník na muže Robin Dunbar na základě své studie.

Co má společného mezinárodní pivovar s britským výzkumníkem mužské psychiky a chování? Oba dva si myslí, že by pánové měli trávit víc času s jinými muži. Na pivu. Nebo třeba během sportování.

Přesně tak, pánové. Pokud vás trápí chatrné fyzické i duševní zdraví, možná se prostě málo vídáte se svými mužskými kamarády. Podle výzkumu psychiatra Robina Dunbara ze Spojeného království potřebují muži trávit čas se svými kamarády aspoň dvakrát týdně.

Dunbar, výzkumník z Oxford University, který se dlouhodobě zabývá mužským chováním, socializací a evoluční neurologií, má o tom, kolikrát a jak by se měli muži ideálně stýkat, velmi konkrétní představy. Pánové se musí potkat aspoň se čtyřmi jinými muži, dvakrát za týden a tváří v tvář. Odměnou jim za to pak budou zdravotní benefity, kratší doba potřebná na zotavení po nemoci a větší štědrost.

Vidět se nestačí
Pouhé vidění se ovšem podle Dunbara nestačí. Muži by spolu měli v ideálním případě „něco dělat“. Což může být třeba společné sportování, ale klidně i jenom klábosení u pivka. „Vztahy mohou být navazovány cestou mnoha různých aktivit, od sportování po mužské klábosení. Nebo prostě tím, že si v pátek s kamarády zajdete ‚na jedno‘,“ dal se vědec slyšet.

Dejte ale pozor na to, abyste z hospodského setkání neudělali příliš velkou pijatiku. Nejde ovšem o množství alkoholu, ale množství mužů ve skupině. Podle Dunbara, který se proslavil také svým tvrzením o tom, že najednou dokážeme udržet jen 150 společenských vztahů, tj. například kamarádství, (tzv. Dunbarovo číslo), by muži měli mít jen malou skupinku opravdu dobrých přátel. Pokud se jich setkává moc, snižuje se tím pravděpodobnost, že se budou upřímně bavit a smát, a s ní také šance na uvolnění endorfinů, které mají být právě tím prvkem zodpovědným za zdravotní benefity.

A jak to souvisí s oním pivovarem? Možná se budete smát, ale byl to právě světově proslulý producent piva Guinness, který si nechal studii vypracovat. To, že její výsledky mužům doporučují zajít si pravidelně do hospody, tak není zase tak překvapivé.

Za skvělým pivem a jídlem, nebo na panáka něčeho ostřejšího chodíme leckdy celá desetiletí do stejných hospod. Lhostejno, že se jmenují jinak. Dvě takové letité restaurace se tento týden objevily v pořadu známého herce Josefa Poláška, nazvaném Příběhy starých hospod. Hotel a Minipivovar Na Rychtě a Pivovarská šenkovna. Ty patří skutečně k těm nejstarším v Ústí nad Labem, a jejich původ sahá i hlouběji, než do 19. století.

Průvodcem natáčecího štábu se po ústeckých hospodách stal ředitel ústeckého městského archivu Petr Karlíček. „Bylo to takové velice milé posezení. Docela hezky jsme si s Josefem Poláškem popovídali o známých z Brna, kde dokonce chodíme do stejné hospody, v níž je sám štamgast,“ líčil šéf ústeckých archivářů.

Až do roku 1995 dodávala elektrárna v areálu Plzeňského Prazdroje elektřinu pro pivovar i část města. Před čtyřmi lety byl představen projekt konverze budovy z roku 1905 na nový Pivovar Proud, který je experimentálním projektem samotného Plzeňského Prazdroje. Ohleduplná konverze od ateliéru Mimosa aktuálně mění objekt na varnu piva, ale v pokračující rekonstrukci zde vzniknou dva sály, venkovním posezení a další zajímavé prostory.

„Od roku 2019 se objekt mění na pivovar s plánovaným výstavem 10tis. hl. ročně. Aktuálně je uzavřena první fáze – pivovar vaří pivo v jedné ze dvou hal, objekt je staticky a technicky zajištěn. Pokračování rekonstrukce a přestavby obsahující především sál s kapacitou 500 návštěvníků je ve fázi projekční přípravy. V budoucnu budou moci návštěvníci v prostoru bývalé strojní haly zažít koncert, výstavu, přednášku, festival minipivovarů nebo jen ochutnat stálice i novinky ze sklenic s logem Proud,“ uvádí autoři rekonstrukce Petr Moráček, Jana Zoubková, Pavel Matyska a Dalibor Pospíšil.

„Leitmotivem rekonstrukce je hledání hranice a celkové pochopení minulé a budoucí funkce budovy – dovolit si zbourat hodnotné, odolat zbytečné reprodukci původních forem, hledání dostatečně kvalitních náhrad, skloubení současné technologie s možnostmi objektu. Přijetí myšlenky, že stavíme primárně výrobní, funkční objekt – prostě pivovar – a ne galerii,“ dodávají.

Na projektu se zastavěnou plochou 2 990 metrů čtverečních je příjemná snaha zachránit objektu historické prvky. Nový je také vstup, nové venkovní schodiště, prosklení štítu a nová okna v industriálním duchu. Nevídané je ponechání původních prvků elektrické rozvodny i jeřábu, které mají být hlavními ozdobnými prvky interiéru i v budoucnosti. Kéž by se takto zacházelo i s jiným industriálním dědictvím v Česku a na Slovensku.

Pardubický pivovar má zájemce o odkup, prodej ještě musí v únoru schválit valná hromada společnosti. Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar.

Podle informací ČTK dala nejvyšší nabídku k odkupu investiční společnost Conseq Funds, částka 186 milionů je za budovu a pozemky, prodej ale musí schválit 8. února valná hromada a podle mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Denisy Mylbachrové se k tomu zatím nebudou nijak vyjadřovat.

Město o pozemky nestojí
Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movité věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastní.

Pardubická radnice zájem o lukrativní pozemky mezi nádražím a centrem města neprojevila. Důvodem je hlavně cena skoro 200 milionů korun, to je pro městský rozpočet příliš vysoká částka. Není to ale jediný důvod, vysvětluje primátora města Jan Nadrchal (ANO): „Kupovat další takto rozsáhlý areál s tím, že nemáme ještě dořešené ty zbylé, které máme, by nedávalo úplně smysl.“

Primátor dodal, že od pivovaru město odkoupilo pozemky, na které mělo předkupní právo, což jsou pozemky před vjezdem do pivovaru, které okolním bytovým domům slouží jako parkoviště a veřejné prostranství.

Co (z)bude z pivovaru?
Stávající územní plán umožňuje v areálu pivovaru lehkou výrobu, město má ale připravený návrh nového územního plánu. Pokud ho v následujících měsících zastupitelé schválí, bude možné plochu využít jako smíšené městské území, tedy například byty nebo komerční prostory.

„Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem,“ dodal Nadrchal.

Jisté je, že se celé území zřejmě do několika let významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel a byty, v centru města tak v dohledné době vznikne celá malá nová čtvrť.

Kmeny kvasinek používané k vaření klasického irského piva Guinness se geneticky liší od kmenů používaných k výrobě jiných piv. S touto informací přišel Daniel Kerruish z potravinářské firmy Diageo Ireland Unlimited, který se svými kolegy zkoumal vývoj kvasinek používaných k vaření piva Guinness. Podrobnosti přináší magazín New Scientist.

Kerruish se ponořil do záznamů o kmenech kvasinek vedených pivovarem Guinness od roku 1903 a používaných v jeho sladovém hořkém stoutu. „Současné kvasinky používané k výrobě piva Guinness stout vařeného v irském Dublinu lze vystopovat až do roku 1903, ale jejich původ není znám.“ uvádí v abstraktu své práce.

Svým způsobem unikátní kvasinky
Nezbytnou součástí výroby piva jsou pivovarské kvasinky (Saccharomyces cerevisiae). Tyto organismy během kvašení přeměňují cukry ze sladu na alkohol a oxid uhličitý. Použití různých kmenů těchto kvasinek může vést k výrobě odlišných druhů piva, například stoutů nebo ležáků, a ovlivňuje jejich chuťový profil.

Tým porovnal genomy třinácti kmenů pivovarských kvasinek, které se v současnosti nebo někdy v minulosti používaly k vaření piva Guinness, se 160 jinými kmeny, včetně šesti kmenů používaných v jiných irských pivovarech.

Přestože kvasinky Guinness i ostatní irské pivovarské kvasinky patřily do stejné linie, Kerruish zjistil, že se ty od Guinnessu geneticky liší natolik, že patří do dosud neidentifikované subpopulace. Irské pivovarské kvasinky, kromě těch z pivovaru Guinness, byly příbuznější kmenům pocházejícím z Británie.

Výzkum dále ukázal, že kmeny kvasinek používané v pivovaru Guinness produkují specifickou rovnováhu chuťových látek, jako je 4-vinyl guajakol, který vytváří jemné hřebíčkové aroma, a diacetyl, který pivu dodává máslovou chuť. Ukázalo se také, že dva kmeny kvasinek, které Guinness používá i v současnosti, jsou potomky kmene, který se používal k vaření stoutu v roce 1903.

Jedinečné a výjimečné
„Čím více se o kvasinkách Guinness dozvídáme, tím více si uvědomujeme, jak jsou jedinečné a výjimečné,“ říká Kerruish. „Možná bychom se tomu neměli divit, protože Guinness je úžasné pivo.“ Na tomto místě je vhodné upozornit na skutečnost, že firma Diageo Ireland Unlimited, pro kterou Kerruish pracuje, je vlastníkem a správcem pivovaru Guiness, takže jeho hodnocení piva nemusí být tak úplně objektivní.

„Jedinečné a vzrušující na této práci je zejména to, že firma má poměrně podrobné záznamy o historickém nakládání s kmeny pivních kvasinek,“ hodnotí Brian Gibson z Technické univerzity v německém Berlíně. „Tyto informace by mohly být potenciálně využity k dalšímu vývoji těchto kvasinek nebo jiných kvasinek použitelných v průmyslových aplikacích.“

Výsledky bádání byly publikovány 12. ledna tohoto roku v odborném časopise Nature Communications Biology, který zveřejňuje vědecké články, recenze a krátké zprávy z různých oblastí biologických věd. Zaměřuje se na kvalitní a inovativní výzkum, který přináší nové poznatky a pochopení biologických procesů a systémů.

Po zavedení vyšší sazby DPH u piva přišlo v první polovině ledna do výčepu méně hostů než v minulosti. Vyplývá to z dat společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy ve více než osmi tisících podniků v republice. Méně návštěvníků potvrzují i samotní hospodští.

Leden a únor nikdy nepatřily k měsícům, které by hospodským naplnily kapsy. Letošní začátek roku se však u nich zapíše do dějin. A ne zrovna zlatým písmem. S příchodem roku 2024 totiž přišla nová norma, která většinu nápojů, hlavně pak čepované pivo, převedla z nižších sazeb DPH do sazby 21 procent. A prakticky hned se to projevilo nejen na cenovkách samotných provozoven, ale i na skladbě a výběru hostů.

„Občas je to tady jak v kostele. Za prvních pár týdnů sem přišlo asi o třetinu méně hostů, než je obvyklé,“ uvedl hospodský Libor Šíba z restaurace U Zadrobílků v Hradci Králové.

Pokud už hosté přijdou, dají si méně piv a nevadí jim na stole i jindy opovrhovaný „větrák“, tedy dlouho netknuté pivo. „Ale není to jen pivo. Už jsem zažil, že si lidi k obědu nechají načepovat i limonádu. A místo toho, aby si popřípadě dali další, raději si ji nechají zteplat. I limonády totiž přešly do vyšší DPH a oproti loňsku je jejich cena v průměru o takřka dvanáct procent vyšší,“ řekl garant projektu Moje restaurace a člen Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Luboš Kastner.

Včera a dnes se v pivovaru Starobrno vaří již legendární Zelené pivo. Čepovat se začne tradičně na velikonoční Zelený čtvrtek, který pro letošek připadá na 28. března. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 570 hektolitrů. Na Slovensko, kde Zeleným pivem rovněž slaví příchod svátků jara, poputuje 350 hektolitrů z uvedeného množství. Letos se Zelené pivo připravuje už po devatenácté.

Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení, jeho příznivci ho měli k dispozici i během dvou covidových let, kdy se ovšem museli obejít bez toho, co je při jeho pití nejdůležitější: oslavy Velikonoc ve společnosti přátel a rodiny. To letos, doufejme, nehrozí. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o něj neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“? řekla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru.

Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je bylinný výluh, se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých devatenáct let stejná, neměnná – a tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Zelené pivo se vaří podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává výše uvedený bylinný výluh, který starobrněnští sládci přesně dávkují v těchto dnech. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Přibližně dva měsíce zbývají do Zeleného čtvrtku, v brněnském pivovaru Starobrno se ale do příprav na Velikonoce pustili už nyní. V pondělí začali vařit tradiční Zelené pivo. Letos jej tam připraví 4570 hektolitrů.

Nepostradatelnou ingrediencí je bylinný výluh, který se připravuje z několika druhů bylin v brněnském pivovaru. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu," říkal vrchní sládek Starobrna Jiří Brňovják.

Stejně tak je důležité přesné dávkování. „Výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili," doplnil vrchní sládek.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů - technologie, surovin, výluhu a likéru, který se do piva nakonec přidává.

Zelené pivo vaří pivovar Starobrno už devatenáct let. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě boduje Zelené pivo nejvíc," uvedla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.

Tenhle festival bude trochu jiný. Piva tu ochutnáte luxusní a někdy až trochu šílená. Akce si totiž klade za cíl představit pivní rozmanitost. Pořadatel festivalu, pivovar Zichovec, pozval na 27. ledna do bývalého kláštera Gabriel Loci na pražském Smíchově 24 špičkových evropských pivovarů. Ty dovezou hned 150 různých piv.

Winter Affair se nebude držet formátu klasického pivního festivalu. Místo toho, aby si člověk kupoval piva zvlášť, zaplatí jednu vyšší cenovku a celý den pak může degustovat po malých skleničkách, cokoliv se mu zlíbí. Pořadatelé věří, že výběr piv nemá obdoby. „Nebudu chodit kolem horké kaše. Cena přes dva tisíce korun za vstupenku je dost. Ale myslím, že je snadno vysvětlitelná, piva, která do Prahy přivezeme, totiž nejsou žádná přehlídka industriálních ležáků. Návštěvníci budou mít šanci ochutnat velké množství piv, která jsou silově na úrovni vína, a nejen ta,“ říká Adam Huml, pivní someliér, který je součástí zichoveckého marketingovém týmu.

„Lidé ochutnají extrémně silná piva stařená po dlouhé roky v sudech po tvrdém alkoholu. Piva s exotickými přísadami, ovocem či třeba piva fermentovaná spontánně. Zároveň jsme ale chtěli nabídnout víc než jen piva. Proto jsme z každého pivovaru pozvali dvojici zakladatelů či sládků, kteří si svá piva odprezentují. I proto jsme chtěli ze zážitku eliminovat finanční transakce. Nemůžete si pozvat světového sládka a chtít po něm, aby stál za kasou,“ dodává Huml.

Konkrétně se na Winter Affair představí například švédský pivovar Omnipollo, mezi jehož šesticí piv naleznete třeba stout Church Amun Ra se 17 procenty alkoholu. Z Anglie přijede leedský pivovar Northern Monk nebo birminghamský pivovar Attic Brew Co. A oba nabídnou nevídaný pohled do světa hypermoderních chmelených piv a silných v sudech stařených imperiálních stoutů. Itálii bude reprezentovat pivovar Ca’ del Brado, jenž se zabývá naturální fermentací a využívá lokální italské ovoce, jako je víno či kiwi. Své „lektvary“ na akci ale představí i pár českých pivovarů.