Novinky a zajímavosti ze světa piva

Kmeny kvasinek používané k vaření klasického irského piva Guinness se geneticky liší od kmenů používaných k výrobě jiných piv. S touto informací přišel Daniel Kerruish z potravinářské firmy Diageo Ireland Unlimited, který se svými kolegy zkoumal vývoj kvasinek používaných k vaření piva Guinness. Podrobnosti přináší magazín New Scientist.

Kerruish se ponořil do záznamů o kmenech kvasinek vedených pivovarem Guinness od roku 1903 a používaných v jeho sladovém hořkém stoutu. „Současné kvasinky používané k výrobě piva Guinness stout vařeného v irském Dublinu lze vystopovat až do roku 1903, ale jejich původ není znám.“ uvádí v abstraktu své práce.

Svým způsobem unikátní kvasinky
Nezbytnou součástí výroby piva jsou pivovarské kvasinky (Saccharomyces cerevisiae). Tyto organismy během kvašení přeměňují cukry ze sladu na alkohol a oxid uhličitý. Použití různých kmenů těchto kvasinek může vést k výrobě odlišných druhů piva, například stoutů nebo ležáků, a ovlivňuje jejich chuťový profil.

Tým porovnal genomy třinácti kmenů pivovarských kvasinek, které se v současnosti nebo někdy v minulosti používaly k vaření piva Guinness, se 160 jinými kmeny, včetně šesti kmenů používaných v jiných irských pivovarech.

Přestože kvasinky Guinness i ostatní irské pivovarské kvasinky patřily do stejné linie, Kerruish zjistil, že se ty od Guinnessu geneticky liší natolik, že patří do dosud neidentifikované subpopulace. Irské pivovarské kvasinky, kromě těch z pivovaru Guinness, byly příbuznější kmenům pocházejícím z Británie.

Výzkum dále ukázal, že kmeny kvasinek používané v pivovaru Guinness produkují specifickou rovnováhu chuťových látek, jako je 4-vinyl guajakol, který vytváří jemné hřebíčkové aroma, a diacetyl, který pivu dodává máslovou chuť. Ukázalo se také, že dva kmeny kvasinek, které Guinness používá i v současnosti, jsou potomky kmene, který se používal k vaření stoutu v roce 1903.

Jedinečné a výjimečné
„Čím více se o kvasinkách Guinness dozvídáme, tím více si uvědomujeme, jak jsou jedinečné a výjimečné,“ říká Kerruish. „Možná bychom se tomu neměli divit, protože Guinness je úžasné pivo.“ Na tomto místě je vhodné upozornit na skutečnost, že firma Diageo Ireland Unlimited, pro kterou Kerruish pracuje, je vlastníkem a správcem pivovaru Guiness, takže jeho hodnocení piva nemusí být tak úplně objektivní.

„Jedinečné a vzrušující na této práci je zejména to, že firma má poměrně podrobné záznamy o historickém nakládání s kmeny pivních kvasinek,“ hodnotí Brian Gibson z Technické univerzity v německém Berlíně. „Tyto informace by mohly být potenciálně využity k dalšímu vývoji těchto kvasinek nebo jiných kvasinek použitelných v průmyslových aplikacích.“

Výsledky bádání byly publikovány 12. ledna tohoto roku v odborném časopise Nature Communications Biology, který zveřejňuje vědecké články, recenze a krátké zprávy z různých oblastí biologických věd. Zaměřuje se na kvalitní a inovativní výzkum, který přináší nové poznatky a pochopení biologických procesů a systémů.

Po zavedení vyšší sazby DPH u piva přišlo v první polovině ledna do výčepu méně hostů než v minulosti. Vyplývá to z dat společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy ve více než osmi tisících podniků v republice. Méně návštěvníků potvrzují i samotní hospodští.

Leden a únor nikdy nepatřily k měsícům, které by hospodským naplnily kapsy. Letošní začátek roku se však u nich zapíše do dějin. A ne zrovna zlatým písmem. S příchodem roku 2024 totiž přišla nová norma, která většinu nápojů, hlavně pak čepované pivo, převedla z nižších sazeb DPH do sazby 21 procent. A prakticky hned se to projevilo nejen na cenovkách samotných provozoven, ale i na skladbě a výběru hostů.

„Občas je to tady jak v kostele. Za prvních pár týdnů sem přišlo asi o třetinu méně hostů, než je obvyklé,“ uvedl hospodský Libor Šíba z restaurace U Zadrobílků v Hradci Králové.

Pokud už hosté přijdou, dají si méně piv a nevadí jim na stole i jindy opovrhovaný „větrák“, tedy dlouho netknuté pivo. „Ale není to jen pivo. Už jsem zažil, že si lidi k obědu nechají načepovat i limonádu. A místo toho, aby si popřípadě dali další, raději si ji nechají zteplat. I limonády totiž přešly do vyšší DPH a oproti loňsku je jejich cena v průměru o takřka dvanáct procent vyšší,“ řekl garant projektu Moje restaurace a člen Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Luboš Kastner.

Včera a dnes se v pivovaru Starobrno vaří již legendární Zelené pivo. Čepovat se začne tradičně na velikonoční Zelený čtvrtek, který pro letošek připadá na 28. března. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 570 hektolitrů. Na Slovensko, kde Zeleným pivem rovněž slaví příchod svátků jara, poputuje 350 hektolitrů z uvedeného množství. Letos se Zelené pivo připravuje už po devatenácté.

Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení, jeho příznivci ho měli k dispozici i během dvou covidových let, kdy se ovšem museli obejít bez toho, co je při jeho pití nejdůležitější: oslavy Velikonoc ve společnosti přátel a rodiny. To letos, doufejme, nehrozí. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o něj neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“? řekla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru.

Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je bylinný výluh, se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých devatenáct let stejná, neměnná – a tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Zelené pivo se vaří podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává výše uvedený bylinný výluh, který starobrněnští sládci přesně dávkují v těchto dnech. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Přibližně dva měsíce zbývají do Zeleného čtvrtku, v brněnském pivovaru Starobrno se ale do příprav na Velikonoce pustili už nyní. V pondělí začali vařit tradiční Zelené pivo. Letos jej tam připraví 4570 hektolitrů.

Nepostradatelnou ingrediencí je bylinný výluh, který se připravuje z několika druhů bylin v brněnském pivovaru. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu," říkal vrchní sládek Starobrna Jiří Brňovják.

Stejně tak je důležité přesné dávkování. „Výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili," doplnil vrchní sládek.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů - technologie, surovin, výluhu a likéru, který se do piva nakonec přidává.

Zelené pivo vaří pivovar Starobrno už devatenáct let. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě boduje Zelené pivo nejvíc," uvedla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.

Tenhle festival bude trochu jiný. Piva tu ochutnáte luxusní a někdy až trochu šílená. Akce si totiž klade za cíl představit pivní rozmanitost. Pořadatel festivalu, pivovar Zichovec, pozval na 27. ledna do bývalého kláštera Gabriel Loci na pražském Smíchově 24 špičkových evropských pivovarů. Ty dovezou hned 150 různých piv.

Winter Affair se nebude držet formátu klasického pivního festivalu. Místo toho, aby si člověk kupoval piva zvlášť, zaplatí jednu vyšší cenovku a celý den pak může degustovat po malých skleničkách, cokoliv se mu zlíbí. Pořadatelé věří, že výběr piv nemá obdoby. „Nebudu chodit kolem horké kaše. Cena přes dva tisíce korun za vstupenku je dost. Ale myslím, že je snadno vysvětlitelná, piva, která do Prahy přivezeme, totiž nejsou žádná přehlídka industriálních ležáků. Návštěvníci budou mít šanci ochutnat velké množství piv, která jsou silově na úrovni vína, a nejen ta,“ říká Adam Huml, pivní someliér, který je součástí zichoveckého marketingovém týmu.

„Lidé ochutnají extrémně silná piva stařená po dlouhé roky v sudech po tvrdém alkoholu. Piva s exotickými přísadami, ovocem či třeba piva fermentovaná spontánně. Zároveň jsme ale chtěli nabídnout víc než jen piva. Proto jsme z každého pivovaru pozvali dvojici zakladatelů či sládků, kteří si svá piva odprezentují. I proto jsme chtěli ze zážitku eliminovat finanční transakce. Nemůžete si pozvat světového sládka a chtít po něm, aby stál za kasou,“ dodává Huml.

Konkrétně se na Winter Affair představí například švédský pivovar Omnipollo, mezi jehož šesticí piv naleznete třeba stout Church Amun Ra se 17 procenty alkoholu. Z Anglie přijede leedský pivovar Northern Monk nebo birminghamský pivovar Attic Brew Co. A oba nabídnou nevídaný pohled do světa hypermoderních chmelených piv a silných v sudech stařených imperiálních stoutů. Itálii bude reprezentovat pivovar Ca’ del Brado, jenž se zabývá naturální fermentací a využívá lokální italské ovoce, jako je víno či kiwi. Své „lektvary“ na akci ale představí i pár českých pivovarů.

O koupi areálu pardubického pivovaru má zájem investiční společnost Conseq Funds. Historická část pivovaru by i po přestavbě měla být zachována.

Po skončení výroby v Pardubickém pivovaru loni v březnu měli zástupci radnice obavy, aby v centru nezůstal další nevyužitý, chátrající pozemek. Teď se zdá, že takový scénář nehrozí.

Pardubický pivovar má zájemce o odkup. ČTK zjistila, že za budovy a pozemky nabízí investiční společnost přes 186 milionů korun bez DPH. Prodej musí schválit valná hromada. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu společnosti Pardubický pivovar, která bude ve čtvrtek 8. února.

Nejvyšší nabídku k odkupu podala Conseq Funds investiční společnost, konkrétně 186,2 milionu korun bez DPH. Skupina Conseq na webových stránkách uvádí, že je největším nezávislým investičním manažerem v České republice s více než 500 tisíci klienty a s objemem aktiv ve výši více než 155 miliard korun.

Pardubický pivovar vlastní společnost Pivovary Staropramen, k prodeji se zatím vyjadřovat nebude. „Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání,“ uvedla tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movitých věcí, jež firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury chtějí zaplatit 42 milionů korun bez DPH.

Pivovarská restaurace funguje
Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Výroba tam skončila kvůli pandemii a vypuknutí války na Ukrajině. Pivovaru se nedařilo uskutečnit výrobní a obchodní plány. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina vlastní. Výrobní část byla po březnu zakonzervována, funguje pivovarská restaurace, kterou má v nájmu externí provozovatel.

Mezi zájemci o koupi nemovitostí nebylo město Pardubice. „Už od začátku zaznělo, že očekávají hodnotu kolem 200 milionů korun, což by pro město bylo náročné,“ řekl primátor Jan Nadrchal (ANO).

Územní plán v areálu pivovaru umožňuje lehkou výrobu. Návrh nového územního plánu, který město chce schválit, tam dovolí smíšené městské území, což by mohly být byty nebo komerční prostory.

„Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem,“ dodal Nadrchal.

Město v území vlastní pozemky před pivovarem, kde je parkoviště u bytových domů. „Měli jsme předkupní právo, koupili jsme to od pivovaru. Jde o veřejný prostor, bylo správné získat ho do majetku,“ řekl Nadrchal. Podle něj se celé území nejspíš významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel, byty.

„Celé území ohraničené sídlištěm Závodu Míru a Palackého třídou je obrovskou přestavbovou plochou, kde vznikne de facto nová velká čtvrť. Budeme to dál sledovat, budeme to určitě hlídat,“ řekl Nadrchal.

Pardubický pivovar, v němž skončila výroba loni v březnu, má zájemce o odkup. Za budovy a pozemky nabízí investiční společnost přes 186 milionů korun bez DPH. Prodej musí schválit valná hromada. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu společnosti Pardubický pivovar, která bude ve čtvrtek 8. února a kterou má ČTK k dispozici.

Nejvyšší nabídku k odkupu podala Conseq Funds investiční společnost, konkrétně 186,2 milionu korun bez DPH. Pardubický pivovar vlastní společnost Pivovary Staropramen, k prodeji se zatím vyjadřovat nebude. "Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání," uvedla tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movité věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury chtějí zaplatit 42 milionů korun bez DPH. Za movité věci je navržená cena necelých sedm milionů korun bez DPH.

Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Výroba tam skončila kvůli pandemi a vypuknutí války na Ukrajině. Pivovaru se nedařilo uskutečnit výrobní a obchodní plány. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina vlastní. Výrobní část byla po březnu zakonzervována, v administrativní budově dál sídlilo vedení firmy a ostraha. Funguje pivovarská restaurace, kterou má v nájmu externí provozovatel.

Mezi zájemci o koupi nemovitostí nebylo město Pardubice. "Už od začátku zaznělo, že očekávají hodnotu kolem 200 milionů korun, což by pro město bylo náročné. Kupovat takto rozsáhlý areál, de facto brownfield, s tím, že nemáme dořešené jiné, by nedávalo úplně smysl," řekl ČTK primátor Jan Nadrchal (ANO).

Územní plán v areálu pivovaru umožňuje lehkou výrobu. Návrh nového územního plánu, který město chce schválit, tam dovolí smíšené městské území, což by mohly být byty nebo komerční prostory. "Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem," dodal Nadrchal.

Město v území vlastní pozemky před pivovarem, kde je parkoviště u bytových domů. "Měli jsme na to předkupní právo, koupili jsme to od pivovaru. Je to veřejný prostor, bylo správné získat ho do majetku," řekl Nadrchal.

Celé území se nejspíš významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel, byty, uvedl Nadrchal. "Celé území ohraničené sídlištěm Závodu Míru a Palackého třídou je obrovskou přestavbovou plochou, kde vznikne de facto nová velká čtvrť. Budeme to dál sledovat, budeme to určitě hlídat," řekl Nadrchal.

Cena točeného 12stupňového piva v českých podnicích je v polovině ledna o deset procent meziročně vyšší. Zákazníci za půllitr průměrně zaplatí 57,80 Kč. Mezi loňským prosincem a letošním lednem se v průměru cena zvedla o více než dvě koruny, před rokem se mezi prosincem a lednem měnily ceny v řádu desítek haléřů. Novinářům to dnes řekl Vladimír Sirotek ze společnosti Dotykačka, která sleduje data z pokladních systémů.

Letos v lednu se změnila sazba DPH u točeného piva v restauracích z deseti na 21 procent. Z dat Dotykačky vyplynulo, že mezi prosincem loňského roku a polovinou ledna 2024 se v průměru za celou ČR cena piva zvýšila zhruba o čtyři procenta.

Z dat společnosti dále vyplývá, že od začátku prosince do druhého týdne v lednu 35 procent provozoven ceny neměnilo. Podle Sirotka to naznačuje, že průměrná cena piva se ještě poroste. Pětina podniků zdražila za stejné období o šest a více korun.

Průměrná cena 12stupňového piva je nyní zhruba o pět korun a 40 haléřů vyšší než byla v lednu loňského roku. Výrazně vyšší oproti celé ČR je cena v Praze, kde lidé zaplatí za půllitr točeného piva 69,80 Kč. U restaurací ve městech je průměr 69,20 Kč, zatímco na vesnicích je to 49,10 Kč.

Luboš Kastner, který zastupuje gastronomii v Asociaci malých a středních podniků, řekl, že řada podniků zatím ke zdražování v souvislosti se změnou sazeb DPH nepřistoupila. Změna DPH se tedy u řady z nich do cen úplně nepromítla, tvrdí.

Data Dotykačky také ukázala, že ještě o něco více než točené pivo zdražily v restauracích i domácí limonády. V lednu se jejich ceny zvýšily meziročně o 11,7 procenta. Změna DPH se dotkla i nealkoholických nápojů, které se přesunuly z 15procentní sazby do základní sazby 21 procent, stejně jako točené pivo. Cena limonád vzrostla i od prosince do poloviny ledna, a to o 5,5 procenta. Lednové ceny v restauracích jsou meziročně vyšší o osm procent i u kávy.

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje vstoupil do desátého roku své existence spoluprací s jedním z nejoblíbenějších českých minipivovarů Sibeerií. Výsledkem je Cryonaut, pivo stylu Cold IPA se speciálními cryo chmely. Cryonaut bude celý leden na čepu ve více než tisícovce hospod a restaurací po celém Česku a Slovensku.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje s minipivovary zakládajícími si na vysoké kvalitě piva a nadšení pro pivovarské řemeslo. Od roku 2015 s nimi v rámci svého programu Volba sládků uvařil již třináct piv nejrůznějších stylů a na letošní leden si připravil čtrnácté pivo, tentokrát ve spolupráci s minipivovarem Sibeeria.

„Na mrazivý leden jsme se rozhodli zařadit do programu Volba sládků pivo stylu Cold IPA, jednoho z nejnovějších pivních stylů vůbec. Piva Sibeeria jsou velice oblíbená pivovarskými odborníky i pivními nadšenci. Přístup kolegů z tohoto minipivovaru ke stylu Cold IPA nedávno ocenila i respektovaná organizace Hop Growers of America,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Výsledkem spolupráce je světlá, spodně kvašená Cold IPA s názvem Cryonaut o stupňovitosti 12,3 a objemu alkoholu 5,5 procenta. „Při výrobě piv Cold IPA se využívá spodního kvašení za nižších teplot, než je obvyklé u ostatních IPA. Proto označení Cold. Navíc jsme pro chmelení zvolili vymražované chmely Cryo Idaho a Cryo Pop,“ vysvětluje název piva Cryonaut sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Společné vaření
Cryonaut se vařil společně nejen v Prazdroji, ale i v pivovaru Sibeeria v pražských Vysočanech. Sládci obou pivovarů dohlíželi, aby nabídli milovníkům piva jedinečný zážitek. „Cryonaut je osvěžující pivo vařené z ječného plzeňského sladu a pro tento typ piva typického přídavku rýžových vloček. Použité chmely, americké Cryo Pop, Cryo Idaho, Sabro a novozelandské Moteuka a Taiheke, mu dávají vyšší hořkost – 40 jednotek IBU a výrazné chmelové aroma s jemným dozvukem tropického ovoce, citrusů a bylin. Hlavní doménou tohoto piva je skvělá pitelnost, takže ho jistě ocení nejen příznivci nových pivní stylů, ale i tradiční čeští pivaři,“ hodnotí společné pivo sládek pivovaru Sibeeria Jiří Bauer.

Sibeeria Tap Room v centru Prahy
Pivo Cryonaut veřejnosti představili zástupci obou pivovarů společně s prvním značkovým pivním barem Sibeeria v centru Prahy, který dostal název Sibeeria Tap Room. „První ohlasy a zájem příznivců našeho piva potvrzují, že se spolupráce s Plzeňským Prazdrojem vydařila a jsme rádi, že můžeme pokřtít naši novou restauraci právě Cryonautem,“ říká jeden z majitelů pivovaru Sibeeria Ruslan Shishimtsev a dodává, „Věříme, že se Sibeeria Tap Room brzy stane vyhledávaným místem pro všechny fanoušky pestrých pivních chutí.“

Pivovar Radegast předal výroční ocenění Radegastův Strážce Hořkosti organizaci Horská služba Beskydy. Toto ocenění je udělováno každý rok organizacím nebo jednotlivcům, kteří prokazují dlouhodobou vytrvalost, houževnatost a morální sílu při překonávání „hořkých překážek. V průběhu slavnostního předávání byl navíc odhalen nový ležácký tank pojmenovaný na počest Horské služby Beskydy.

Horská služba Beskydy byla vybrána jako druhý držitel ocenění nejen za jednotlivé zásluhy svých záchranářů, ale hlavně za celkový přínos, který má tato organizace a všichni její členové pro život v Beskydech. „Oceňujeme horskou službu jako soudržný a pevný celek, který každodenně usiluje o naplňování svého poslání, aby se všichni obyvatelé, hosté a turisté v Beskydech cítili bezpečně a věděli, že je tam někdo, kdo jim v případě nouze přijde na pomoc,“ vysvětluje Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Náčelník Horské služby Beskydy Radan Jaškovský převzal certifikát „Radegastův Strážce Hořkosti“ za rok 2023 v nové varně Pivovaru Radegast. „Jsme hrdí a dojatí, že naše práce a oddanost byly uznány prostřednictvím prestižního ocenění. Slova o respektu ke každému, kdo vykonává své řemeslo s vášní a nadšením, nás hluboce oslovila,“ říká Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy, a dodává: „Naše služby v Beskydech jsou nejenom o zachraňování životů, ale také o podpoře místního společenství.“

U příležitosti předání ocenění byl v nošovickém pivovaru odhalen ležácký tank s označením „Ležácký tank Horské služby Beskydy 2023. „Až bude pivo z tohoto ležáckého tanku stočeno, poputuje jeden slavnostní sud piva přímo k Horské službě Beskydy a jejím členů,“ uvádí Petr Klíma, Senior Brand manažer značky Radegast.

Prvním laureátem ocenění „Radegastův Strážce Hořkosti“ se v roce 2022 stal in memoriam Karel Loprais, šestinásobný vítěz závodu Rallye Dakar.