Novinky a zajímavosti ze světa piva

Oblíbený lihovar a pivovar Blatná uvádí na trh delikátní fernet a novou řadu prémiových ovocných pálenek s jemným charakterem a výraznou vůní a chutí ovoce. Celá kolekce nese jméno Šitner po svém tvůrci, mistru destilatérovi a spolumajiteli jihočeského lihovaru Václavu Šitnerovi.

Rodina pálenek z Blatné se rozrůstá o nové členy. Řada Šitner zahrnuje šest druhů ovocných destilátů – slivovici, hruškovici, meruňkovici, jablkovici, višňovici a třešňovici – a také fernet. Všechny ovocné pálenky mají obsah alkoholu 45 %.

„Záměrně jsme u nové řady zvolili tento obsah alkoholu, protože vycházíme z našich průzkumů v gastronomii, které ukázaly, že právě taková kompozice dá nejvíce vyniknout ovocnému charakteru destilátu a to lidem chutná,“ uvedl Václav Šitner.

Pro pálenky značky Šitner je použito výhradně domácí ovoce od pěstitelů z jižních Čech, pouze meruňky se do Blatné vozí z Moravy. „Podhůří Šumavy je specifické, protože díky nadmořské výšce se zde tolik neprojevuje virové onemocnění šarka. Zejména švestky a hrušky z jižních Čech proto patří mezi vůbec nejkvalitnější,“ dodává Václav Šitner.

Základ kvalitní pálenky vzniká již při přípravě ovocného kvasu. Ten musí být vyroben jedině ze zralého ovoce bez hnilob či plísní. Teprve dobře vyzrálý kvas lze použít na destilaci. Pálenky Šitner se vyrábějí trojnásobnou destilací, jejímž výsledkem je velmi jemný destilát, který si však zachovává ovocný charakter v chuti i vůni.

Třešňovice získala na prestižní soutěži Pálenka roku 2023 krásnou stříbrnou medaili. Tato soutěž je významnou událostí zaštiťující ty nejlepší destiláty a pálenky. Přináší do popředí ty nejlepší nápoje a jejich úspěch zde je zárukou vysoké kvality a mimořádné chuti.

Zvýšená daň z přidané hodnoty i rostoucí mzdové a provozní náklady jsou důvodem, proč hospody a restaurace od ledna zvedly ceny točeného plzeňského piva. Některé podniky v Olomouckém kraji už zdražily, jiné se připravují. Cena za půl litru plzně se liší i o více než dvacet korun. Kolik nyní zaplatíte za točenou v Olomouci, Prostějově, Přerově či Jeseníku?

Olomoučané si rádi zajdou na orosenou Plzeň do Pilsner Urquell Original Restaurantu Drápal v Havlíčkově ulici v centru Olomouce. Až do konce loňského roku tam hosté za půllitr plzeňského platili 63 korun a od ledna se na tom nic nezměnilo.

„Navýšení cen kvůli nárůstu daně z přidané hodnoty jsme zatím neřešili. Za stejné ceny pořád máme také obědy a večeře, nové ceníky budeme sestavovat zřejmě až koncem ledna,“ sdělil majitel podniku František Lorenc.

Vyšší ceny od Nového roku už mají například v Baru Plzeň v Krasické ulici na okraji Prostějova.

Několik korun za půllitr piva si od nového roku musí připlatit hosté ve většině restaurací v Plzni i blízkém okolí. Majitelé podniků museli do ceníků promítnout zvýšení DPH na čepované pivo.

Čepovaná dvanáctka Plzeňského Prazdroje za 68 korun, desítka Gambrinus za 51 korun. S takovými cenami přivítali své zákazníky po Novém roce v plzeňské restauraci Wallis nedaleko centra města. Důvodem zdražení piva tady byla, stejně jako ve většině dalších provozů, změna sazby DPH. Do konce minulého roku spadalo čepované pivo do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty, nyní je to nově 21 procent.

Areál Budějovického Budvaru potřebuje nový masterplan, chce upravovat už existující budovy a nové stavět. Z čistě technologického prostředí se má stát centrum národního pivovarnictví. Přibýt proto má návštěvnické centrum či atrakce v podobě skywalku, vedení pivovaru by na své budovy také rádo dostalo zelené střechy. Jak areál ideálně rozvíjet by se rádo poradilo s více architektonickými týmy. Budoucí řešení se proto rozhodlo hledat cestou soutěžního workshopu, přihlásit se do něj dá do 29. 1. 2024.

Vizí nového areálu je pronávštěvnický rozvoj směrovaný unikátním environmentálním řešením s cílem vzniku výjimečné symbiózy veřejně prospěšného prostoru/parku při zachování rentabilního komerčního provozu návštěvnického centra a efektivní výroby pivovaru. Budějovický Budvar hledá nejen kvalitní návrh, ale celý projekční tým architektů, s kterým bude dlouhodobě na realizaci spolupracovat.

Předmětem soutěžního workshopu (autorizováno ČKA) je návrh kvalitního architektonicko-urbanisticko-krajinářského masterplanu rozvoje areálu pivovaru, který se stane podkladem pro postupnou revitalizaci dnes čistě technologického provozu na centrum národního pivovarnictví včetně kompletních projektových dokumentací nových staveb. Návrh řešení by se měl především zaměřit na úpravy několika stávajících objektů a stavbu objektů nových, řešení navazujících prostranství s návrhem nové návštěvnické koncepce. Záměrem Zadavatele jsou v souvislosti s výše uvedeným následující tematická plnění: Stavba skywalku se zelení včetně zastřešení pivovarské zahrady, Návštěvnické centrum “Sladovna”, Zelená střecha budovy lahvovny, zelené fasády, veřejná prostranství, Vyhlídka, Parkovací dům, Budova občerstvení a místo setkávání “Refresh & meeting point”.

Zadavatel se rozhodl jít formou soutěžního workshopu s ohledem na možnost dialogu s více aktéry během procesu zpracovávání a možnost směřování jejich práce. Průběh soutěžního workshopu je rozdělen do tří jednání, kterých se bude účastnit 5-7 účastníků vybraných na základě předložených žádostí o účast a portfolií prací. Žádost o účast může podat ten, kdo splní požadavky dle soutěžních podmínek, a termín podání je do 29. 1. 2024. Další termíny konání všech tří soutěžních workshopů jsou uvedeny v soutěžních podmínkách. Každý vybraný účastník dostane za účast v soutěžním workshopu po splnění závazných požadavků skicovné 500 000,-. Během workshopu budou také paralelně probíhat samostatná jednání o parametrech smlouvy o dílo, tak aby na konci soutěžního workshopu měl Zadavatel a účastník vykomunikované základní znění.

Porota je sestavená z odborníků architektů, urbanistů, krajinářů ve složení: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA, Ing. arch. MgA. Osamu Okamura, Ing. Vladimír Sitta, doc. MgA. Ondřej Císler, Ph.D., Ing. arch. Ludvík Grym. Za pivovar Budějovický Budvar v porotě zasednou Mgr. Petr Dvořák - ředitel podniku, Ing. Petr Konopásek - 1. zástupce ředitele podniku, ředitel pro finance a administrativu, Ing. et Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, LL.M. - 2. zástupce ředitele podniku, sládek, Mgr. Petr Milota - projektový manažer, Ing. Pavel Pánek - 3. zástupce ředitele podniku, provozní ředitel. Součástí procesu budou také přizvaní odborníci z více pivovarských provozů.

Pivovar v Jindřichově Hradci desítky let chátrá. O jeho opravě se dlouho jen mluví a kvůli nedostatku financí byla nejistá. Záchrana národní kulturní památky nyní dostává reálnou formu. Město totiž získalo dvě dotace, které celkem pokryjí přes polovinu nákladů. Stavební práce začnou za pár měsíců.

Pro Jindřichův Hradec představuje plánovaná rekonstrukce areálu, kde vznikne multikulturní centrum a pivovar s restaurací, jednu z největších investic novodobé historie města. Celkem si podle odhadů vyžádá 450 milionů korun.

„Získali jsme dotaci ze státního fondu podpory investic ve výši 165 milionů korun a od ministerstva průmyslu a obchodu 80 milionů. Budeme dále zjišťovat, jestli by byla možnost spolufinancování od jiných subjektů,“ sdělil starosta města Michal Kozár (ANO).

V současnosti je hotový projekt od brněnského studia Archa 66 a vydané stavební povolení. Vyhlášením veřejné zakázky pod názvem Nová epocha pivovaru Pánů zlaté růže budou radní hledat vhodného zhotovitele rekonstrukce.

„Předmětem zakázky jsou stavební práce, dodávky a služby spočívající v adaptaci sladovní části pivovaru na multifunkční centrum a v obnově a stavebních úpravách samotného pivovaru,“ přiblížil Kozár.

Do pivovaru se tak patrně vrátí technologie pro výrobu piva, sklady, produkční linky i prodejna. K tomu však při dnešních podmínkách stačí desetina rozlohy budovy a ani kombinace s navazující restaurací s předzahrádkou nepokryje významnou část objektu. V budově tak zbude dost místa pro vzdělávací akce a společenská setkávání, které v budoucnu nabídne využití pro divadlo nebo knihovnu.

Kastelán jindřichohradeckého zámku a zastupitel Jan Mikeš (STAN) dříve upozornil, že je důležité promyslet náplň všech budov v sousedství, aby si navzájem nekonkurovaly a naopak se doplňovaly.

„Úspěšná města se vyznačují tím, že dokáží postavit kvalitní architekturu. Jindřichův Hradec je v tomto bodě bohužel pozadu. Snad to právě rekonstrukce pivovaru dokáže změnit. Sama architektura se totiž může stát výborným lákadlem pro turisty,“ konstatoval Mikeš.

V pivovaru před zavřením vařili rum
První stavební práce na Balbínově náměstí mají podle plánů začít do konce dubna. Celá konstrukce se i kvůli podmínkám státních dotací musí stihnout do konce roku 2025.

„Byl bych také rád, kdyby se areál propojil se zámkem. V zadní části nyní parkují auta. Kdyby se nám je podařilo dostat třeba do dvora, mohla by tam vzniknout otevřená pěší zóna, po které by se návštěvníci dostali jak k pivovaru, tak na zámek,“ vyjádřil se před časem starosta Kozár.

Tomu by měl pomoci i odkoupený takzvaný Smetanův dům s číslem popisným 199. Jedná se o nemovitou kulturní památku, která je svou historií spjatá s hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou. Stejně jako přilehlý pivovar je v bídném stavu. Rekonstruovat by se tak měl současně s areálem pivovaru.

Pivovarníci vařili v Jindřichově Hradci pivo do roku 1966, kdy objekt převzal národní podnik Fruta a vyráběl v něm do devadesátých let dvacátého století rum. Od té doby začaly opuštěné budovy chátrat. Další poškození způsobil požár v roce 2011, který zasáhl západní polovinu areálu. Město pivovar odkoupilo o pět let později.

Nula až osm korun. Takový je v Deníkem sledovaných podnicích nárůst ceny u plzeňského piva v Ostravě po lednovém navýšení DPH na čepované pivo. Dříve provozovatelé zdražovali povětšinou obdobně v reakci na ceny pivovaru či náklady na energie, nyní se nůžky doširoka rozevřely. Proč někdo nezdražil vůbec, někdo zdražil o tři a další zase o osm korun? Deník se podíval ostravským hospodám „pod pokličku“.

Deník provedl průzkum v klasických nálevnách, vesnických hospodách, tradičních podnicích i podnicích na vysoké úrovni, kde čepují plzeňské pivo. Jeho cena se zde samozřejmě liší, ve sledovaných podnicích je rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší plzní aktuálně už 23 korun.

Hospody a restaurace od Nového roku zdražily čepované pivo. Stát totiž zvýšil sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 21 procent. Na ceně nealkoholických nápojů se většinou nárůst DPH odrazil plně, čepované pivo ovšem zatím stojí jen o málo víc než před silvestrem.

Přístupy hospodských a restauratérů se různí. Někteří provozovatelé zdražili již na přelomu listopadu a prosince, jiní do ceny nepromítli celé zvýšení DPH.

„V našem podniku v Plzni jsme z jedenácti procentních bodů navýšili jen o tři, tedy o jednu až dvě koruny,“ říká Luboš Kastner, spolumajitel restaurací v Praze a Plzni a zástupce gastronomů v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Přišlo nám správné nepřenést celé zvýšení DPH na zákazníka. Vracíme našim hostům podporu, kterou nám dávali po covidu,“ vysvětluje Kastner.

Největší cenový skok zaznamenaly podniky v Praze. Je to dáno hlavně tím, že základna pro výpočet nárůstu ceny je vyšší než na malých městech.

Točené pivo je od ledna v brněnských restauracích dražší, růst ceny je ale většinou nižší než růst DPH, kterou za něj musí restauratéři státu zaplatit. Řekli to někteří provozovatelé restaurací a dalších gastro podniků. Jihomoravské pivovary očekávají, že se spotřeba čepovaného piva sníží a lidé budou častěji nakupovat piva v lahvích, plechovkách a dalších nádobách. Točené pivo spadá od ledna do vyšší hladiny DPH, namísto deseti procent je nově DPH 21 procent.

Některé podniky zdražily pivo, ale zlevnily limonády
„Zvýšení DPH u piva a nealko nápojů jsem se snažil rozložit jak mezi produkty, kterých se zvýšení týká, tak mezi ty, u nichž DPH neroste. V našem případě třeba káva zdražuje o pět korun, pivo v průměru o tři až pět korun. Musím říci, že u piva mi přesun do vyšší sazby DPH nevadí, přece jen je to alkohol. Uniká mi ale logika zařazení nealko nápojů, a to včetně těch nedoslazovaných, do vyšší sazby. Chci jen zdůraznit, že zvýšení cen neznamená vyšší zisk podniku, ale výhradně vyšší zisk státu," řekl majitel několika brněnských kaváren a restaurací Raed Kahwaji.

Obdobně bude ve svých podnicích postupovat skupina Lidi z Baru, která provozuje šest gastro podniků. „Každý z podniků naší skupiny situaci řeší trochu jinak. Obecně lze říci, že ceny nezvyšujeme o celé zvýšení DPH, část bereme na sebe. Například bar 4 pokoje od příštího týden zvedne cenu piva o čtyři koruny, Bar, který neexistuje na přelomu ledna a února lehce zdraží v novém menu pivo i jídlo. Oba Whiskey bary zvýšily cenu piva o šest korun, ale zase zlevnily domácí limonády," řekl za Lidi z Baru Michael Lapčík.

„Pokles spotřeby piva v restauracích sledujeme od pandemie covidu"
Zcela proti zvýšení DPH na čepované pivo jde Pivovarský dům Poupě, který naopak od ledna zlevnil o dvě koruny. „Máme ale povinnost vybrat vyšší DPH pro stát. V této souvislosti zvažujeme, že v pivovarské pivnici umístíme tabuli, na které budeme tuto skutečnost vysvětlovat a popisovat cenu piva bez a s DPH, aby každý konzument viděl, že si stát bere vyšší přirážku," uvedl spolumajitel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý.

Samotných pivovarů se zvyšování DPH netýká, očekávají ale, že bude dál klesat spotřeba točeného piva v restauracích. „Pokles spotřeby piva v restauracích sledujeme od pandemie covidu, po skončení omezení se pokles na nějakou dobu zastavil, ale v době vysoké inflace s rostoucími cenami spotřeba opět výrazně klesala. Přesun do vyšší hladiny DPH to jen podpoří," uvedl za Czech Craft Beers, kam spadá Pivovar Moravia a Lucky Bastard, Aleš Karásek. Skupina se od loňského roku snaží poklesu zájmu o čepované pivo čelit expanzí do zahraničí. Od loňského léta vyváží pivo do Itálie, od prosince do Rakouska a Polska.

Menší spotřebu v restauracích očekávají i v Zámeckém pivovaru Břeclav. „Očekáváme, že lidé budou obecně šetřit, a je možné, že před pivem v restauraci dají přednost lahvovému. Dodáváme jej do některých supermarketů tam, kde je naše pivo k dostání i v hospodách, tedy v Břeclavi, Mikulově, Brně nebo Zlíně," uvedla za břeclavský pivovar Petra Polreichová.

Pivo se u nás samozřejmě čile vaří už ve středověku a je velmi oblíbené. Jeho chuť je ovšem naprosto odlišná od té dnešní. Například v něm najdete mnohem méně alkoholu než v současnosti. I hustota nápoje je mnohem vyšší.

Díky tomu, že je středověké pivo mnohem hustší než to, které známe dnes, stává se i základem jídelníčku. Například se z něj vyrábí polévka, na které si lidé hojně pochutnávají a je pro ně zdrojem energie i vitamínů.

Je také zcela jasné, že si pivo vaří spousta lidí, i když ne vždy na prodej, někdy je to pouze pro osobní potřebu. Proto městské rady z toho mají dost zamotanou hlavu a intenzivně kontrolují kvalitu produkce.
Pivovarníci ze svých daní plnili městskou a státní kasu.

Pravidelné účtování
Měšťané, kteří si nápoj vaří, z něj musí odevzdávat patřičnou daň. Zároveň se radní pouštějí na výpravy i do hostinců, kde zjišťují, jestli hostinští nečepují pod míru a neúčtují hostům více, než uvádějí. V jakém období vlastně u nás vznikla daň z piva?

Pivovary měly samozřejmě z výroby zlatavého moku tučné zisky už ve středověku, a tak se o ně berní úředníci zajímali již tehdy. Většinou ale šlo jenom o příležitostnou daň. Skutečně pravidelné a řádné zdaňování piva se začalo praktikovat až od roku 1546.

Redukce výrobců
Během 16. století v Čechách stále stoupají daně z piva. Platí se nejenom tzv. povarné z každé várky piva, ale také posudné, protože jednotkou pro určení této daně byl jeden vystavený nebo vyčepovaný sud.
Tato daň se neustále zvyšovala, například na zemském sněmu v roce 1580 vzrostla ze dvou grošů na tři. Přitom sud piva může v 16. století stát 16 grošů. Poplatky pravidelně plní prázdnou rakouskou císařskou pokladnu.

Právě kvůli poplatkům se postupně redukuje počet pivovarů, kterých je zpočátku kolem 3000.

Možná se jedná o tvoje oblíbená piva, ale mezi cizinci moc chvály neposbíraly.
Turisté české pivo milují, je to jedna z věcí, které chtějí v Česku ochutnat. A k dispozici mají desítky druhů a značek, že je někdy i pro našince těžké se v tom zorientovat.

Není překvapením, že největší oblibě se těší plzeň, která má v zahraničí i největší jméno. Jak to je ale s ostatními pivy? Uživatelé webu Taste Atlas vybrali tři piva, která jim úplně nešmakují. V celkovém hodnocení nedopadly katastrofálně, vlastně dostaly nadprůměrná hodnocení, ale pivní konkurence v Česku je vysoká.

3. místo Znojemské pivo
Pivo se vaří v několika variantách na Znojemsku –⁠ jako světlé nebo tmavé výčepní pivo a ležák. Při výrobě se používají pouze tři suroviny –⁠ ječný slad, voda a chmel.
Vodu zajišťuje městský vodovod, chmel je odrůd Žatecký poloraný červeňák a Magnum Hallertau. Obsah alkoholu se liší v závislosti na stylu.

2. místo Březnický ležák
Březnický ležák je plzeňské pivo českého typu, které se vyrábí v obci Březnice. Jedná se o pivo zlatavé barvy s obsahem alkoholu, který se pohybuje od 4,69 do 5,53 %. Chuť je jemná a typicky hořká, s čistým chmelovým aroma a svěží chutí.

Pivo se vyrábí ze sladu, granulovaného chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák, chmelového extraktu, cukru a vody z místních přírodních studní. Jediným současným výrobcem tohoto piva je společnost Pivovar Herold Březnice, která ho vaří od roku 1999.

1. místo Starobrno
Brněnské pivo se vaří i jako nealkoholické, světlé výčepní, tmavé výčepní a ležák.
Tato piva jsou vyráběna z odrůd chmele Žatecký poloraný červeňák a Magnum, voda pochází z městského vodovodu. Nealkoholický typ má jemné chmelové aroma a může mít až 0,6 % alkoholu.