Novinky a zajímavosti ze světa piva

O choceňském pivu jste možná nikdy neslyšeli. Jeho tradice přitom sahá až do 16. století. Poslední zlatavý mok z tohoto města si ale lidé mohli dát skoro před čtyřiceti lety. Teď se do Chocně pivovar vrací.

S myšlenkou obnovy přišel kdysi tehdejší starosta Ladislav Valtr. Společně s ním založili Pivovar Choceň Jiří Kutlvašr a Jiří Karlík. „Jsme Choceňáci, jsme patrioti. Myslím, že si Choceň obnovený pivovar zaslouží. Bylo pro nás logické, že s tím něco musíme udělat.“

Dřív pivo chutnalo jinak
Pánové se snaží nepoužívat výraz původní receptury. „Vždycky říkáme, že navazujeme na historii pivovarnictví, ale pivo jako takové jsme vytvořili podle současných receptur tak, aby chutnalo v dnešní době. Používáme nejmodernější technologie. Důležitá je pro nás pitelnost. Situace, kdy si chcete dát další piva, a nevíte přesně proč. Jde o symbiózu chuťových buněk.“

Nové pivo nazvali Splávek. „Pivovar je vedle splavu. Navíc vedle znaku máme vodoteč, která se mění na pivočet. Komu se hladinka drží v červeném poli, může v klidu popíjet. V oranžovém by se měl připravit a v zeleném může vyrazit pro další várku,“ říká Karlík s úsměvem.

V červnu pivu a celému novému pivovaru požehnal kněz královéhradecké diecéze a duchovní správce římsko-katolické farnosti v Chocni Bogdan Ganczarski.

Původně byly pivovary dva
V části města, kde je dnešní obnovený pivovar, bychom dřív našli panský pivovar. Přímo v centru pak sídlil měšťanský. Rozvoj pokračoval i přes první republiku. Následovala určitá transformace ve východočeských pivovarech, což byl začátek konce, kdy se tam postupně pivo přestávalo vařit. V roce 1984 definitivně skončila výroba a distribuce piva z choceňského pivovaru.

Někdejší panský pivovar si podle místních dodnes drží jeden primát. Jako první v Československu se mohl v roce 1968 pochlubit jedenáctkou. „Choceňáci to rádi říkají, ale opravdový primát patří Karlovým Varům,“ přiznává Kutlvašr.

Budějovický Budvar zvýšil loni zisk po zdanění o necelých deset procent na 305 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply o 0,4 procenta na 2,81 miliardy Kč, byly rekordní.

Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Ztráty v desítkách milionů korun zaznamenal podnik kvůli gastronomickým provozům, zavřeným při koronavirové krizi. Vyplývá to z výroční zprávy.

V letošním roce odvede Budvar do fondu zakladatele, ministerstva zemědělství, 300 milionů Kč. Peníze takto pošle do státního rozpočtu zřejmě koncem roku. Na dotaz ČTK tak dnes odpověděl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Výstav Budvaru loni stoupl o 3,1 procenta na 1,73 milionu hektolitrů piva, což bylo nejvíc za 125 let existence pivovaru. "Rok 2020 hodnotíme jako úspěšný, a to i přes veškeré problémy způsobené zejména pandemií covidu-19. Pokračovali jsme v naší strategii, dosáhli jsme opět rekordního prodeje s jeho velmi dobrou projekcí do hospodářského výsledku. Úkoly a cíle vytyčené plánem a strategií rozvoje podniku jsme splnili a překročili," uvedl v závěru zprávy ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Výše odpisů dosáhla loni 309 milionů korun. Provozní zisk klesl o 1,75 procenta na 332,1 milionu Kč. Zisk před zdaněním stoupl meziročně o 2,3 procenta na 371,9 milionu Kč.

Národní pivovar pokračoval loni v rozvojových investicích, které začaly v roce 2015. Loni investoval 410 milionů korun. "Pivovaru pomohly, kromě jiného, významnou měrou obstát v náročné situaci pandemie covid-19, kdy nově instalované kapacity umožnily uspokojit rostoucí poptávku zákazníků zejména po baleném pivu. Díky tomu byl pivovar schopen nahradit výpadky způsobené omezením provozu v restauracích, a dosáhnout tak opětovně meziročního nárůstu jak objemu, tak i tržeb," uvedl podnik ve výroční zprávě.

Pivovar se 670 zaměstnanci prodal loni víc baleného piva a méně sudového. Vyšší poptávky po baleném pivu, zapříčiněné pandemií, využil Budvar zejména v Německu, kde meziročně zvýšil prodeje. V ČR mu podle výroční zprávy pomohlo k dobrým výsledkům i to, že začal prodávat balený hořký ležák Budvar 33.

Velkou měrou pomohl Budvaru k lepším výsledkům nárůst exportu, na výstavu se loni podílel ze 69 procent. "Vedle toho jsme však dosáhli i velmi dobrých výsledků na domácím trhu," uvedl pivovar. Loni vyvezl 1,19 milionu hektolitrů (hl), meziročně o téměř 40.000 hl víc.

Do fondu zakladatele převede letos Budvar 300 milionů Kč. "Tuto částku národní podnik dosud neodvedl, poukáže ji s největší pravděpodobností ke konci letošního roku," řekl mluvčí ministerstva zemědělství. Potvrdil tak informaci, kterou ČTK v zimě sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Loni ani předloni Budvar neodvedl do fondu zakladatele nic, v roce 2018 to bylo půl miliardy Kč.

Letos podnik investuje zhruba 500 milionů korun a plánuje růst výstavu o čtyři procenta, řekl ČTK již dříve Dvořák.

Moravským lokálním pivovarům se daří rozšiřovat svůj vliv u místních fanoušků. Na vlnu zájmu o vlastní regionální pivo naskočila společnost Městské pivovary, která kupuje olomouckou varnu.
Článek

Malé rodinné pivovary upevňují na Moravě svou pozici. Nově vzniklá společnost Městské pivovary, za níž stojí manažeři potravinářské skupiny Gourmet Invest, která před pár lety obnovila výrobu piva ve Znojmě a Jarošově, kupuje rodinný pivovar Chomout. A jejím cílem je meta pěti pivovarů.

Celková výše transakce, která by měla být dokončena letos v září, se pohybuje mezi 30 a 40 miliony korun a zahrnuje kompletní akvizici pivovaru, včetně nemovitostí, restaurace, vybavení pivovaru, ochranných známek a převzetí provozu.

„Chceme se zaměřit na to, co nás nejvíc baví, dává nám největší smysl a v čem jsme úspěšní – tvořit budoucnost městských řemeslných pivovarů. Po úspěšném znovuoživení výroby ve Znojmě a Uherském Hradišti, je Olomouc dalším logickým krokem na cestě k naší vizi pěti městských řemeslných pivovarů. Z pivovaru Chomout chceme po vzoru Znojemského a Jarošovského pivovaru udělat další lokální pivní ikonu,“ říká Miroslav Harašta, předseda představenstva Městských pivovarů.

Společnost chce zároveň olomoucký minipivovar budovat nejenom jako městský, ale i měšťanský a nabídnout akcie tohoto pivovaru místním lidem (měšťanům).

„Je to koncept, který se nám velmi osvědčil ve Znojmě, kdy akcionáři pivovaru nejenom poskytnou prostředky na jeho rozvoj, ale tvoří i velmi cennou komunitu fanoušků pivovaru. Velmi se potvrzuje, že pivovar chce u nás vlastnit úplně každý a my lidem toto přání dovedeme splnit,“ vysvětluje Harašta.

V budoucnosti by podle něj měly pod Městské pivovary spadat i Znojemský městský pivovar, Jarošovský pivovar a další dva minipivovary.

Současní vlastníci olomouckého minipivovaru si od akvizice slibují další růst podniku, který budovali sedm let a původně vařili pivo jen pro sebe.

„Protože však chutnalo i kolem nás, produkce pivovaru postupně rostla až ke stávajícímu výstavu 3000 hektolitrů. Teď cítíme, že pivovar potřebuje novou dávku energie, kterou už mu my nemůžeme dát, a proto jsme velmi rádi, že jsme se domluvili s Mirkem Haraštou, který je garantem toho, že pivovar Chomout čeká další rozvoj. Chceme i nadále být u toho a proto využijeme nabídky a koupíme si akcie pivovaru,“ říká jeden ze stávajících společníků Jiří Omelka.

„Do pěti let chceme z pivovaru Chomout udělat nejrespektovanější řemeslný pivovar na střední Moravě s výstavem 10 000 hektolitrů ročně. Investice půjdou primárně do stáčení lahví i sudů, chlazení a navýšení kapacity ležáckých tanků,“ říká k dalším plánům Harašta.

Tržby Jarošovského a Znojemského pivovaru dosáhly za loňský rok zhruba 40 milionů korun a letos mají být podle společnosti o dvacet milionů vyšší. Tržby pivovaru Chomout za rok 2021 jsou naplánovány na 15 milionů korun.

Od roku 1989 nebyly v České republice žádné nové sladovnické provozy vybudovány, jen některé prošly modernizací. To by se nyní mělo změnit.

Ještě na počátku minulého století se slad běžně produkoval krom humnových sladoven i v takzvaném „rotačním aparátu - bubnu“, který poskytoval výjimečnou kvalitu sladu, ale postupně se tento způsob vytrácel z důvodu vysoké manuální pracnosti při vyklízení sladu. Kromě několika zachovalých tradičních humnových sladoven existují dnes již pouze pneumatické. Evoluci ve výrobě sladu (základní suroviny pro výrobu piva) nyní chystají společnosti Techfood a PROJECT MALT a to ve formě inovativního řešení bubnového klíčidla s automatickým vyklízením v podobě integrovaného šnekového vyklízecího dopravníku.

Nyní se tak někteří pěstitelé sladovnického ječmene a pivovary kloní k myšlence opět vyrábět ve zmíněném rotačním aparátu, tedy v bubnových sladovnách. Ty jsou schopny produkovat slad v prvotřídní kvalitě s možností plné automatizace se vzdáleným monitoringem provozu a s téměř nulovými nároky na manuální práci, což je například u tradičních humnových sladoven nedosažitelná meta.

V České republice se již nyní intenzivně pracuje na plně automatizovaném pilotním projektu a zájem o budování těchto provozů je nejen od dalších subjektů v tuzemsku, ale i na Slovensku. Mezi potencionální investory se řadí pivovarské skupiny za účelem výroby speciálních sladů, nebo ty bez vlastní sladovny, které tím pokryjí část vlastní výroby a sníží svou závislost na dodavatelích sladu. K možným zájemcům se přidávají i skupiny řemeslných pivovarů, které může přilákat společná investice do vlastního sladu. Zajímavou variantou je tento typ i pro prvovýrobce obilovin jakožto návrat k historickým obchodním rolnickým sladovnám. Stejně tak je tato investice vhodná pro jakýkoliv jiný subjekt se záměrem vyrábět vynikající slad a prodávat jej českým i zahraničním pivovarům.

Největšími výhodami bubnových sladoven jsou výrobní možnosti od minimální kapacity necelých 400 tun ročně až po provoz, který umí vyprodukovat téměř 6000 tun za rok. Tento typ se tedy výborně hodí nejen pro tradiční plzeňský slad, ale v kombinaci s pražičem i pro výrobu karamelových a barevných sladů, přičemž je možno sladovat i jiné druhy obilovin a je možno bezproblémově dosáhnout vysoké homogenity jednotlivých šarží. Celoroční provoz je dosažen díky aktivnímu chlazení a větrání, přičemž je zaručen vysoký hygienický standard.

Návratnost investice do bubnové sladovny se dá vypočítat s velkou mírou přesnosti i díky zmíněnými velmi nízkým nákladům na personál, využití lokálních surovin nebo místních energetických zdrojů, jako jsou fotovoltaické elektrárny nebo bioplynové stanice. Předpokládají se i nižší nároky na rozměry stavby než u humnových či velkých pneumatických sladoven. Pro tento typ provozu se může využít i některých tzv. brownfieldů, což může rovněž snížit investiční nároky na stavbu.

Pivovar Svijany uvádí na trh další míchaný nápoj z nealkoholického piva. Svijanský Vozka Yuzu a bergamot je výsledkem spojení nealkoholického piva Svijanský Vozka a přírodní limonády z exotického citrusu yuzu, oblíbeného zejména v Japonsku. Díky přirozenému obsahu oxidu uhličitého nabízí rychlé osvěžení třeba při sportu nebo pří jízdě vozem, stejně jako jeho o dva roky starší sourozenec ─ velmi oblíbený Vozka s obsahem šťávy z černého rybízu a limetky. V točené podobě je novinka k dostání ve vybraných restauracích, v plechovkách bude dostupná mimo jiné na e-shopu pivovaru a během léta i v běžné maloobchodní síti.

„Naším cílem je nadále vycházet vstříc stále vyšší poptávce jak po nealkoholických alternativách vhodných při sportu nebo v silničním provozu, tak i po přírodních nápojích bez použití chemie,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „I v případě obou našich míchaných nápojů – Svijanského Vozky Černý rybíz a limetka a Svijanského Vozky Yuzu a bergamot – si proto zakládáme na klasickém postupu výroby bez pomoci úsporných moderních technologií a jakýchkoli enzymů, čiřidel či dalších pomocných látek.“

„Druhá zajímavá ochucená varianta našeho nealkoholického piva Svijanský Vozka neobsahuje nic jiného než nealkoholické pivo a přírodní šťávu z yuzu, jediným konzervantem je v něm přírodní kyselina citrónová,“ dodává svijanský sládek Petr Menšík. „Správně vychlazená představuje ideální alternativu pro sportovce a lidi s aktivním způsobem života. Je možné ji konzumovat i při práci vyžadující pozornost nebo souběžně s antibiotiky a dalšími léčivy, která nelze kombinovat s alkoholem. A skvěle poslouží samozřejmě také řidičům.“

Yuzu pochází původně pravděpodobně z Tibetu, ale stálé místo má především v japonské a korejské kuchyni. Jeho kůra i poměrně suchá dužina, která není příliš vhodná pro přímou konzumaci a chutí se blíží grapefruitu, se používá k aromatizaci jídel a nápojů. Stejně jako ostatní citrusy je yuzu zdrojem vitamínu C, i když ho obsahuje méně než černý rybíz, a také řady dalších zdraví prospěšných látek. Bergamot je velmi aromatický citrus barvou podobný citronu; jeho silice jsou základem chutě a vůně čaje Earl Grey. Většina jeho světové produkce pochází z jižní Itálie.

Svijanský Vozka Yuzu a bergamot v atraktivních žlutých plechovkách bude ve vybrané maloobchodní síti a také na čerpacích stanicích v prodeji za doporučenou maloobchodní cenu 22,90 Kč.

Nealkoholický Vozka je na trhu už 16 let
Nealkoholické pivo obsahuje celou řadu nutričně zajímavých látek: vedle vitamínů především řady B jsou to minerální látky a také polyfenoly s nezanedbatelnými antioxidační účinky. Jeho obliba u českých spotřebitelů se v posledních několika letech významně zvyšuje. Loni se sice jeho spotřeba v důsledku pandemie meziročně snížila, stále však nealkoholické pivo tvořilo téměř tři procenta celkového výstavu českých pivovarů.

Svijanské nealkoholické pivo ─ Svijanský Vozka ─ je na trhu již od roku 2005. Vyrábí se tradičním postupem výroby nealkoholického piva („pita“), při němž je technologicky zamezeno vzniku alkoholu. „Výroba probíhá tak, že se uvaří slabší mladina a při varním postupu je upraveno rmutování, aby vzniklo méně zkvasitelných cukrů. Pak se přeskočí fáze hlavního kvašení a málo zakvašené pivo se plní rovnou do ležáckých tanků, kde by mělo co nejdéle pomalu prokvášet. Pravidelně se měří obsah alkoholu. Jakmile se začne blížit horní povolené hranici půl procenta, je nutné je rychle zfiltrovat, aby se úplně zastavilo kvašení
a přestal vznikat alkohol,“ přiblížil již dříve technologii výroby nealkoholického svijanského piva sládek Petr Menšík. Loni Svijany dodaly na trh téměř čtyři tisíce hektolitrů Svijanského Vozky a 1,5 tisíce hektolitrů Svijanského Vozky Černý rybíz a limetka.

Jmenuje se Petr Bohánek a celý život bydlí v Chebu. Právě tam si u sebe doma vaří pivo už řadu let. S vařením zlatavého moku začínal pan Petr společně s tátou. A podle svých slov už po pár várkách zjistil, že ho vaření piva naprosto uchvátilo.

A to mu ostatně zůstalo do teď, kdy svou vášeň povýšil a otevřel si vlastní pivotéku. Příjemné místo, kde se mohou přátelé setkávat u piva. Jak dlouhá cesta k otevření podniku Pivní lok v centru Chebu vlastně vedla, povyprávěl přímo sám sládek Petr Bohánek.

Kdy Vás poprvé napadlo, že chcete v oboru podnikat?
Kolem roku 2015 mě napadlo otevřít si svůj Pivní Bar v centru Chebu. Dokonce jsem měl vytipované vhodné místo, které zelo prázdnotou. Šlo o sklepní prostor pod schody naproti chebskému infocentru (ty tam v té době ještě čekaly na rekonstrukci do nynější podoby). V té době přišel čas na změnu povolání a asi největší životní náhodou jsem byl přijat do malého rodinného pivovaru Permon v Sokolově na pozici podsládka v zaučení. Z plánu na svůj pivní bar v Chebu sešlo a já se věnoval pivovarnictví jak v pracovním tak v osobním životě, kdy jsem po pěti dnech vaření piva v Sokolově využil den volna k vaření piva doma ve sklepě v Chebu.

Nakonec jste si ale svůj životní sen splnil…?
Ano. Sny se zkrátka mají plnit, a tak se vracím zpět v čase a jako pivovarník s podporou rodiny a Pivovaru Permon otevíráme Pivní lok v Chebu.

Kde přesně se Váš podnik Pivní lok nachází?
Je to přímo na chebském náměstí, ve sklepě pod schody naproti infocentru. Prostě přímo na tom mém vysněném místě. O několik let později se stejnou vášní pro pivo, jen s mnohem více znalostmi o pivovarnictví.

Jak byste popsal, proč vlastně vznikl Pivní lok a čím je výjimečný?
Pivní lok vznikl jako místo pro setkávání, jako místo s prvotřídním pivem z malých pivovarů českých i zahraničních. Základem je pestrá a zajímavá pivní nabídka.

Co byste doporučil hostovi ochutnat, jakmile přijde k Vám do Pivního loku?
Nabídku máme velmi pestrou, vždy když k nám přijdete máte možnost ochutnat jiné pivo, jak v nabídce v lednicích, tak ze šesti výčepních kohoutů, kde se pivo obměňuje po každém vypitém sudu. Rozhodně si dovolíme doporučit naší „CHEBSKOU DESÍTKU – Z LOKU“. Jde o tradiční české výčepní pivo, založené na mém vlastním receptu, dle kterého si vařím pivo doma pro sebe a své přátelé z českého sladu a českého chmele.

Jaký jste dal cíl? Co si přejte, aby Vaše novinka jménem Chebská desítka z loku splnila? A kdy plánujete slavnostní naražení první várky?
Pivo bude stálicí na jednom z našich výčepních kohoutů a také v lahvích, jako příjemný pozdrav z našeho krásného města - Chebu. Informace o slavnostním naražení první várky piva sledujte na našich webových stránkách www.pivnilok.cz, nebo na našem facebooku Pivní Lok – Cheb.

Bude pak možné si pivo nechat načepovat i s sebou?
Pivo si může zájemce samozřejmě odnést i s sebou. Například v originálním pivovarském dárkovém balení, v krabicích po více kusech, nebo v naší "Pivní lok" ekologické bavlněné tašce. V neposlední řadě využijte možnosti a přijďte posedět přímo k nám do historického centra Chebu, kde si můžete v klidu vychutnat nejlépe ošetřené pivní speciály z našeho originálního pivního skla.

Jak vlastně vznikl název Pivní lok?
Měli jsme spousty variant od „Petrovi pivní galerie“ přes „První chebskou pivotéku“. Nakonec jsme zvolili tento vše říkající název, který se dobře pamatuje, a na otázku ´kde se sejdeme´ je jednoduchá odpověď. No přeci „v Loku“!

Kolik piv celkem u Vás může host aktuálně ochutnat? A jaký další sortiment u Vás nabízíte?
Vedle šesti čepovaných piv nabízíme širokou škálu lahvových piv s rozmanitým výběrem všech pivních stylů. Jestli sháníte pivo jako dárek a nejste si jisti, které by dotyčnému chutnalo, můžete u nás pořídit dárkový poukaz.

Můžete zmínit nějakou zajímavost, se kterou se host běžně jinde v gastronomickém zařízení nesetká?
Pokud máte velký hlad, můžete si s k nám cokoliv donést, objednat si z vedlejších restaurací a k tomu si vychutnat naše skvělá piva. Pokud máte jen chuť na něco malého, nabídneme Vám sušené maso z doupovských hor, nebo si u nás můžete dát jednu z masových polokonzerv z ruční výroby jako vepřové maso, bůčková pomazánka, škvarková pomazánka, škvarky v sádle a další výrobky „Od zrcadla“ z Krušnohoří.

Dokáže Vaše obsluha v pivotéce poradit hostovi s výběrem druhu piva a případně mu dát třeba výklad k jednotlivým chutím piv?
Vybíráme si k nám do týmu vždy pivní nadšence a kdo jím nebyl, se u nás rychle do piva zamiluje a začne se o něj více zajímat jako o rozmanitý nápoj, než jen klasické pivo, jako tuctovou hospodskou záležitost.

Je potřeba si předem rezervovat místo?
Rezervace nejsou nutné, většinou se u nás nějaké místo najde, ať je to uvnitř, nebo u nás „na schodech“, jak říkáme našemu zápraží, kde si může každý libovolně sednout na sluníčko na podsedáku a vychutnat si dobré pivo s výhledem na jedno z nejhezčích náměstí v republice…

Budějovický Budvar zvýšil loni zisk po zdanění o necelých deset procent na 305 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply o 0,4 procenta na 2,81 miliardy korun, byly rekordní. Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Ztráty v desítkách milionů korun zaznamenal podnik kvůli gastronomickým provozům, zavřeným při koronavirové krizi. Vyplývá to z výroční zprávy.

Výstav loni stoupl o 3,1 procenta na 1,73 milionu hektolitrů piva, což bylo nejvíc za 125 let existence pivovaru. "Rok 2020 hodnotíme jako úspěšný, a to i přes veškeré problémy způsobené zejména pandemií covidu-19. Pokračovali jsme v naší strategii, dosáhli jsme opět rekordního prodeje s jeho velmi dobrou projekcí do hospodářského výsledku. Úkoly a cíle vytyčené plánem a strategií rozvoje podniku jsme splnili a překročili," uvedl v závěru zprávy ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Výše odpisů dosáhla loni 309 milionů korun. Provozní zisk klesl o 1,75 procenta na 332,1 milionu Kč. Zisk před zdaněním stoupl meziročně o 2,3 procenta na 371,9 milionu Kč.

Národní pivovar pokračoval loni v rozvojových investicích, které začaly v roce 2015. Loni investoval 410 milionů korun. "Pivovaru pomohly, kromě jiného, významnou měrou obstát v náročné situaci pandemie covid-19, kdy nově instalované kapacity umožnily uspokojit rostoucí poptávku zákazníků zejména po baleném pivu. Díky tomu byl pivovar schopen nahradit výpadky způsobené omezením provozu v restauracích a dosáhnout tak opětovně meziročního nárůstu jak objemu, tak i tržeb," uvedl podnik ve výroční zprávě.

Pivovar se 670 zaměstnanci prodal loni víc baleného piva a méně sudového. Vyšší poptávky po baleném pivu, zapříčiněné pandemií, využil Budvar zejména v Německu, kde meziročně zvýšil prodeje. V ČR mu podle výroční zprávy pomohlo k dobrým výsledkům i to, že začal prodávat balený hořký ležák Budvar 33.

Velkou měrou pomohl Budvaru k lepším výsledkům nárůst exportu, na výstavu se loni podílel ze 69 procent. "Vedle toho jsme však dosáhli i velmi dobrých výsledků na domácím trhu," uvedl pivovar. Loni vyvezl 1,19 milionu hektolitrů (hl), meziročně o téměř 40 tisíc hl víc.

Letos podnik investuje zhruba 500 milionů korun a plánuje růst výstavu o čtyři procenta, řekl již dříve Dvořák. Letos v březnu Budvar oznámil, že v polovině roku zdraží desetistupňové lahvové pivo podobně, jako od ledna zdražil o 3,7 až čtyři procenta jiné lahvové a plechovkové pivo. Letos v létě chtěl Budvar také zprovoznit další cylindro - kónické tanky.

Budějovický Budvar zvýšil loni zisk po zdanění o necelých deset procent na 305 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply o 0,4 procenta na 2,81 miliardy korun, byly rekordní. Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Ztráty v desítkách milionů Kč zaznamenal podnik kvůli gastro provozům, zavřeným při koronakrizi. Vyplývá to z výroční zprávy.

Výstav loni stoupl o 3,1 procenta na 1,73 milionu hektolitrů piva, což bylo nejvíc za 125 let existence pivovaru. „Rok 2020 hodnotíme jako úspěšný, a to i přes veškeré problémy způsobené zejména pandemií covid- 19. Pokračovali jsme v naší strategii, dosáhli jsme opět rekordního prodeje s jeho velmi dobrou projekcí do hospodářského výsledku. Úkoly a cíle vytyčené plánem a strategií rozvoje podniku jsme splnili a překročili,“ uvedl v závěru zprávy ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Výše odpisů dosáhla loni 309 milionů korun. Provozní zisk klesl o 1,75 procenta na 332,1 milionu Kč. Zisk před zdaněním stoupl meziročně o 2,3 procenta na 371,9 milionu Kč.

Národní pivovar pokračoval loni v rozvojových investicích, které začaly v roce 2015. Loni investoval 410 milionů korun. „Pivovaru pomohly, kromě jiného, významnou měrou obstát v náročné situaci pandemie covid-19, kdy nově instalované kapacity umožnily uspokojit rostoucí poptávku zákazníků zejména po baleném pivu. Díky tomu byl pivovar schopen nahradit výpadky způsobené omezením provozu v restauracích a dosáhnout tak opětovně meziročního nárůstu jak objemu, tak i tržeb,“ uvedl podnik ve výroční zprávě.

Pivovar se 670 zaměstnanci prodal loni víc baleného piva a méně sudového. Vyšší poptávky po baleném pivu, zapříčiněné pandemií, využil Budvar zejména v Německu, kde meziročně zvýšil prodeje. V ČR mu podle výroční zprávy pomohlo k dobrým výsledkům i to, že začal prodávat balený hořký ležák Budvar 33.

Velkou měrou pomohl Budvaru k lepším výsledkům nárůst exportu, na výstavu se loni podílel ze 69 procent. „Vedle toho jsme však dosáhli i velmi dobrých výsledků na domácím trhu,“ uvedl pivovar. Loni vyvezl 1,19 milionu hektolitrů (hl), meziročně o téměř 40.000 hl víc.

Letos podnik investuje zhruba 500 milionů korun a plánuje růst výstavu o čtyři procenta, řekl již dříve Dvořák. Letos v březnu Budvar oznámil, že v polovině roku zdraží desetistupňové lahvové pivo podobně, jako od ledna zdražil o 3,7 až čtyři procenta jiné lahvové a plechovkové pivo. Letos v létě chtěl Budvar také zprovoznit další cylindro - kónické tanky.

V pivovaru Plzeňský Prazdroj vaří nejen pivo, které zná celý svět, ale nabízí i spousta zážitků, na které budete rádi a dlouho vzpomínat. Pokud jste tedy milovníky piva Pilsner Urquell, určitě přijďte poznat jeho historii a výrobu během prohlídky pivovaru, vyzkoušet Školu čepování piva Pilsner Urquell nebo posedět na šalandě v pivovarských sklepích!

A pokud chcete zajít třeba jen na pivo, a to přímo do pivovaru, zavítejte na nádvoří do Tank baru, kde si můžete vychutnat čerstvé čepované pivo Pilsner Urquell přímo z tanku. Na zdraví!

OBJEVTE PLZEŇSKOU LEGENDU
Poznejte příběh jedinečného piva, které inspirovalo celý svět, na prohlídkové trase Pilsner Urquell. Projděte se autentickými místy pivovaru, zjistěte, z jakých surovin se slavný ležák vyrábí a nahlédněte i do samotného srdce pivovaru, do historické a současné varny. Milovníky historie zaujmou hlavně historické sklepy, kde se dodnes vyrábí pivo Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka. Vrcholem prohlídky je právě degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z ležáckých dubových sudů v historických sklepech. Časy prohlídek a nákup vstupenek najdete na Prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj / Prazdroj Visit.

STAŇTE SE VÝČEPNÍM
Sen mnoha (nejen) pivařů postavit se jednou za výčep a zkusit načepovat perfektně vyladěné pivo, které má ten správný říz, splní Škola čepování piva Pilsner Urquell! Během 3,5 hodinového zážitkového programu se nejprve vydáte na prohlídku autentických prostor pivovaru, kde poznáte nejen historii, ale i výrobní proces a suroviny, z nichž se pivo vyrábí. Na teorii pak naváže praxe přímo za výčepem, kde si pod vedením mistra výčepního osvojíte zásady správného čepování piva a vlastnoručně si načepujete pivo „na hladinku”, „šnyt” či „mlíko”. Během „výuky” si vychutnáte pivo Pilsner Urquell i správně kořeněný pivovarský guláš. Všichni absolventi si domů odnesou nejen spoustu dojmů, ale také památeční sklenici.

Vypsané termíny a nákup vstupenek najdete na Škola čepování piva Pilsner Urquell / Prazdroj Visit.

UKRYJTE SE V PIVOVARSKÝCH SKLEPÍCH
Dřevěná místnost, ukrytá v labyrintu ležáckých pivovarských sklepech, kde není ani telefonní signál – to je pivovarská šalanda! Za to je tam dost nefiltrovaného ležáku Pilsner Urquell, který okouzlí všechny vaše smysly. Naši sklepmistři vám ho budou dopřávat po celou dobu tříhodinového posezení. Pivo vám budou stáčet přímo z dubových sudů do třílitrových měděných mázů. A že takové jedinečné pivo, vyrobené tradiční metodou, ochutnáte pouze v pivovarských sklepích vám už ani říkat nemusíme. Věřte, že to bude nezapomenutelné!

Zážitkové programy rezervujte na e-mailu reservations@asahibeer.cz nebo na telefonním čísle +420 377 062 888. Více informací najdete na www.prazdrojvisit.cz.

Očkování proti koronaviru postupuje v různých zemích různým tempem. V Chorvatsku mají dokonce vlastní tekutou vakcínu, která se dá užívat vnitřně ve formě nápoje. Chorvatsky se totiž vakcína řekne „cje-pivo“. A právě takový název dostalo jedno z piv, která vaří malý soukromý pivovar Primarius v Záhřebu. Jeho Cjepivo je prý stejně účinné jako jiné očkovací látky. Jen je potřeba ho dávkovat v litrech a ne jen injekční stříkačkou.

Ve dvou halách v nové části Záhřebu je už navařeno. Varny se musejí vyčistit od předchozí dávky, aby se přichystaly na vaření dalšího druhu piva. Celkem tady pánové Mario Žerjak a Bruno Blažičko vaří deset druhů piv, vždy čtyři různé značky najednou.

Pan Mario, který se rozhodl postavit si vlastní pivovar, je původním povoláním designér. Domácí vaření piva byl zprvu jeho koníček. Když se mu podařilo uvařit první várku dobrého, pitelného piva, řekl si, že by měl mít vlastní pivovar. Rozhodl se do něj přibrat i někoho, kdo rozumí obchodu, a tak oslovil Bruna, bratra své ženy.

„Takhle jsme se našli a začali podnikat. On je ta kreativní část podniku. Vymýšlí recepty a stará se o design produktu. Já mám na starosti prodej a finance,“ popisuje Bruno.

Trh s lahvovými pivy
Pivo si Mario začal doma vařit v roce 2010. O tři roky později už získal první ceny za podomácku vařené pivo. Všechno se přitom naučil z internetu. Studoval technologii vaření piva a způsoby přípravy ležáků i svrchně kvašených piv. V roce 2017 si zaregistroval firmu nazvanou podle své přezdívky, kterou používá na pivovarnických diskusních fórech – Primarius.

„Za měsíc uvaříme 10 tisíc litrů. Chystáme se přikoupit ještě dva fermentátory, abychom mohli kapacitu pivovaru navýšit. V roce 2018 jsme plnili pivo jen do sudů, ale hned za rok jsme pochopili, že bude lepší dostat se na trh lahvového piva, a tak dnes prodáváme pivo v lahvích.“

Hry se slovy
Na výrobcích pivovaru Primarius jsou různé žertovné názvy piv. Třeba Katapult je silnější IPA, která má milovníka piv oslovit tak výraznou chutí, že ho vystřelí do jiné dimenze chuti a vůně. Povzbuzující účinek má mít také pivo Zornjak, pětiprocentní Ale jantarové barvy. „Zornjak znamená časně ranní sex. Prostě, když se ráno probudíš, ani nevylezeš z postele a vlítneš na to,L smějí se pivovarníci.

Na hru se slovy vsází i Cjepivo, tedy pivo s názvem „očkovací látka“. „To byla hlavní myšlenka, kterou nám vnuknul jeden kamarád. Mario vymyslel recept a ukázalo se to jako velmi dobrý tah.“ Nejlépe prý funguje po šesté dávce, jen musí být člověk vytrvalý a užít celou potřebnou dávku.