Novinky a zajímavosti ze světa piva

Podmínky pro prodej piva byly v červnu roku 2020 i v roce 2021 stejné: došlo k otevření zahrádek i vnitřních prostor restaurací a hospod. Přesto je patrný nárůst prodeje čepovaného piva. V červnu roku 2021 se prodalo o téměř 20 % více čepovaného piva, než v předchozím roce stejného měsíce. Je tedy patrné, že Češi si svůj nápoj vždycky rádi dopřejí, a to navzdory koronavirové krizi. Pivo totiž není jenom nápojem, ale také způsobem, jak kontaktovat své přátele.

A jak to bylo s prodejem roku 2019?
Zajímavým faktem je také to, že prodeje některých výrobců piva, jsou letos dokonce vyšší, než tomu bylo v roce 2019! A červen 2019 byl mimořádně horkým měsícem, zatímco letošní červen byl přehlídkou různých počasí. Lidem už se zkrátka stýskalo po kontaktu s ostatními, takže je neodradilo ani náladové počasí. Zájem přitom neroste jen o pivo alkoholické, ale i nealkoholické a zejména ovocné varianty. A to až o polovinu více, než tomu bylo loni.

Letní dovolené prodeji napomáhají
Letní dovolené jsou obdobím, kdy si lidé dopřávají více jídla v restauracích. A s tím se váže i více vypitého piva. Chybí ale tržby, které je možné získat v souvislosti se zahraničními turisty. Velice oblíbené jsou zejména venkovní zahrádky hospod a restaurací. Stále ještě ale platí některá omezení, která mohou některé od konzumace nápojů odradit.

Podpora hospod a restaurací
Koronavirový rok se bohužel na existenci některých hospod a restaurací podepsal. Proto vzniká spousta programů, které mají za úkol obnovit jejich činnost. To ale bude trvat nějakou dobu. Nejlépe to jde u podniků, které se nachází v blízkosti turistických atrakcí, nejhůře v podnicích, které se nachází uprostřed měst.

Česká republika je ve světě známá coby věhlasná pivařská velmoc. A aby také ne – podle statistik Českých pivovarů a sladoven je u nás největší spotřeba piva na světě. Na hlavu se u nás vypije přes 140 litrů, a to včetně novorozených dětí. Vyprodukuje se však ještě o 50 l více, přesně 191 litrů na osobu.

Proč pivo pít a které je nejlepší?
V rozumné míře má pivo mnoho blahodárných účinků. Pivovarské kvasnice, z nichž se tento nápoj vyrábí, jsou například bohaté na vitamíny skupiny B, antioxidanty a mnoho minerálních látek (zejména draslík a hořčík). To dělá z piva poměrně slušný zdroj užitečných látek, hodí se ale i pro podporu organismu.

Pivo totiž pomáhá i při prevenci mnoha civilizačních chorob, snižuje riziko aterosklerózy, redukuje stres, podporuje krevní oběh a trávení a některé jeho složky mají dokonce i antibakteriální a protinádorový charakter. Někteří lékaři pivo přímo doporučují, a to zejména u potíží s ledvinovými kameny a močovým ústrojím.

Nejen pro jeho zdravé účinky jsme se tedy v Kupi.cz rozhodli otestovat pro vás hned pět světlých, vychlazených desítek. Která vyhrála?

Kozel 10° – 16 Kč – Pivovar Velké Popovice
Toto světlé pivo může některé konzumenty mírně překvapit. Ačkoli se jedná o jedno z těch nejprodávanějších, jeho chuť není příliš výrazná. Naopak, působí jemně a lahodně, bez výraznější hořkosti.

Po otevření jde cítit poměrně silná vůně kvašení, výrazná je ale i zlatavá barva, kterou slibuje i výrobce. Pěna ve sklenici je silně hustá, zářivě bílá a svou hutnost si udrží i delší dobu.

Na 100 ml obsahuje Kozel 167 kJ. A v našem testu obsadil 2. místo z 5.

Tip: Pokud se Kozel řadí i mezi vaše favority, ulovte si ho v akci – do středy 11. 8. ho najdete v Penny či Globusu za 11,90 Kč, do úterý 10. 8. pak v Albertu za 10,90 Kč.

Gambrinus 10° – 16 Kč – Plzeňský Prazdroj
Gambrinus 10° patří mezi stálice mezi světlými pivy, z dlouhodobého hlediska ale výrazně neexceluje. Jeho barva je tmavě žlutá až oranžově medová – a takový je i prvotní dojem při ochutnání. Nasládlá chuť nenese silné známky kvašení ani chmelu, působí spíše lehce a nekonfliktně.

Díky tomu jej sice lze popíjet po celý večer, konzument si však musí na veskrze průměrný prožitek (vyvážený mírnou vlnkou hořkosti v závěru doušků) zvyknout. Tato desítka tedy sice neurazí, ale ani nenadchne.

Ve 100 ml obsahuje Gambrinus 10° 154 kJ. V našem testu ale zabral až poslední, 5. místo z 5.

Staropramen 10° – 14 Kč – Pivovary Staropramen
Pivo Staropramen slibuje dobrý říz a svěží, jemně sladovou chuť. Při ochutnání se chuť zdála reálně spíše hořká, vůně nicméně svým slibům dostála – působí svěže a silně evokuje chmel. Tak, jak je pro piva Staropramen typické. Slabší chuťový dojem lehce zachraňuje hutná pěna, která krásně drží a je velmi jemná. Jinak ale toto pivo působí spíše mdle, s kyselejším až štiplavým aspektem v závěru.

Celý nápoj má sympaticky žlutou až zlatavou barvu. Ta vás spolu s příjemnou vůní může k jeho konzumaci snadno nadchnout, odpověď chuťových pohárků však těmto očekáváním spíše nedostojí. V našem testu se tak Staropramen zařadil až na 4. místo z 5. Jeho 100 ml v sobě nese 148 kJ.

Radegast 10° – 16 Kč – Pivovar Radegast, Plzeňský Prazdroj
Láhev Radegastu sama slibuje ryze hořkou chuť. A my s potěšením musíme konstatovat, že je tomu skutečně tak. Radegastova desítka nese mezi testovanými nejvíce hořkou chuť i hořkou, téměř až štiplavou vůni, kterými si získává obzvláště zaryté pivaře.

Při nalévání do sklenice odkrývá i svou sytou, tmavě zlatou barvu. Jediným minusem na kráse by tak mohla být pěna, která je hodně vzdušná, kvůli čemuž ve sklenici dlouho nevydrží a poměrně rychle opadne.

Pokud preferujete piva méně výrazná, nebojte se sáhnout po Gambrinusu či Staropramenu. Co se však kvality týče, my řadíme toto pivo hned na 1. místo z 5. Jeho 100 ml obsahuje 155 kJ.

Tip: Dostali jste taky chuť na sklenici hořkosti? Levnější Radegast teď najdete například v Bille, do 10. 8. za 9,90 Kč či v Globusu, do 18. 8. za 10,90 Kč. Anebo sáhněte rovnou po 12° – v Globusu je až do středy za 12,90 Kč.

Platan 10° – 12 Kč – Pivovar Protivín, Lobkowicz
Žlutozlaté zabarvení Platanu desítky evokuje příjemný zážitek. A lákavě působí i pěna, která se dlouho drží a voní příjemnou hořkostí. Prvotní navnadění se však, alespoň při našem testování, vytrácí už po prvním doušku.

Platan slibuje plnou chuť, jemnou hořkost a kvalitní říz. Nám ale při ochutnávání připadal spíše nevyváženě hořký, skoro až vtíravý. Výrazné aroma je dokonce ještě silnější než u triumfujícího Radegastu. Kvůli své nevyrovnanosti však může být hořkost v tomto případě spíše i nepříjemná, natož pak pro milovníky jemnějších piv.

Platan obsahuje 155 kJ ve 100 ml. A v našem testu obsadil 3. místo z 5.

Dražší = lepší?
Nedá se jednoznačně říct, jestli je cena uspokojivým kritériem, kterým byste se měli při výběru řídit. O dost lepší bude, pokud se zaměříte na svůj vlastní, osobní dojem a očekávání, která od našeho národního nápoje máte. Někdo preferuje pivo velmi výrazné a intenzivně vonící, jiný zas upřednostní vláčnější typ, který si ale svou úroveň udrží po celý večer.

Pokud tedy budete vybírat, vsaďte spíše na svou intuici nežli obsah peněženky. A ostatně, ušetřit můžete i tak, pokud si své vychlazené kamarády ulovíte ve slevě.

Že jste o něm ještě neslyšeli? Tohle pivo miluje celičká zeměkoule. BrewDog je totiž prvním uhlíkově negativním pivovarem na světě a za každou vypitou láhev piva navíc vysadí nový strom. Humornou reklamu o tom, že tohle pivo je opravdu pro každého, natočila agentura Droga5.

BrewDog je nejoblíbenějším pivem naší planety. A to i přesto, že jste o něm možná nikdy neslyšeli. V minutu dlouhém spotu, který pro značku vytvořila agentura Droga5 zjistíte, že tohle pivo je skutečně pro každého. Pijí ho vysocí i malí, věřící (v Boha či mimozemšťany) i nevěřící, lidé, kteří mají neustále studené nohy i ti, kteří někdy předstírají meditaci, zatímco si užívají chvilku poklidného přemýšlení se zavřenýma očima. O tom, co z BrewDogu dělá pivo Zemí milované, se ale dozvíte až v posledních vteřinách.

Spot začíná záběrem na barmana čepujícího BrewDog.„Není to jen pivo pro vysmáté hipstery nebo pro klišé momenty mezi otcem a synem,” ozývá se hlas od komika Juliana Barratta. Následně se divák v sérii fotografií i úsměvných videí seznámí s podivnými konzumenty piva, jako například se zlodějem neschopným utéct spravedlnosti nebo s opravdu hodně špatným plavcem, který po skoku do bazénu už nevyplave na hladinu. Barratt poté prohlásí, že je BrewDog skutečně pivem pro každého, a prozradí, proč je planetou nejvíce milováno. Je totiž prvním uhlíkově negativním pivovarem na světě. Zároveň za každou vypitou láhev piva zasadí značka jeden strom. BrewDog tak utváří lepší svět pro každého, kdo jej pije. I když, jak humorně ukazuje v samotném závěru, nejen pro ty. Přesvědčte se sami.

„Původní myšlenka vycházela ze skutečnosti, že tento nový ležák - Lost - je uhlíkově negativní,“ uvedl pro Muse by Clio David Kolbusz, vedoucí kreativy v londýnské pobočce agentury Droga5. „ A pivo s negativním obsahem uhlíku skutečně prospívá celému lidstvu. I těm, kteří jej nepijí. Nejde tedy jen o reklamní žargon. Produkt skutečně prospívá každé živé bytosti na této planetě."

Režisér spotu, Jeff Low z Biscuit Filmworks, dodal, že natáčení trvalo dva dny. „Vzhledem k velkému množství lidí nás docela tlačil čas,“ vzpomínal na natáčení Kolbusz. „Svou roli sehrála také shoda náhod. Třeba muže, který zcela jistě vlastní hada, jsme potkali až během natáčení. Absolutním hrdinou natáčení pak byl pán špatných plavců. Ten bazén totiž nebyl vyhřívaný."

Kromě televizní reklamy a zastoupením na sociálních sítích zahrnuje kampaň také outdoorovou část a je k vidění také v tisku.

Dalešice a Postřižiny. Tohle spojení už městečku na Třebíčsku nikdo neodpáře. Stačí, když vejdete do dvora slavného pivovaru, kde se o něco více slavný film natáčel. Představujete si, jak asi klasické dílo československé kinematografie tehdy vznikalo. Třeba kde se točily známé scény, kdo opravdu vylezl na vysoký komín a jak si Dalešice užívaly přítomnost známých herců a umělců. Za snímky děkujeme Zuzaně Musilové.

Mnoho odpovědí vám zodpoví přímo v pivovaru. Ale s trochou štěstí i na ulici narazíte na pamětníka, co u slavného natáčení filmu podle knižní předlohy Bohumila Hrabala tehdy byl. Filmaři ovšem neměli vyhlédnuté jen Dalešice, zavítali i do dalších městeček v regionu. Jako třeba do Počátek a do Studené. Dalešice jsou známé i díky stejnojmenné vodní nádrži s elektrárnou. Na hráz je to odsud pár kilometrů. Vidět je z ní i jaderná elektrárna Dukovany. Trochu v pozadí stoji dalešicky zámek. Památka v soukromém vlastnictví zatím čeká na lepší časy.

Opičí Ejl. Tak se jmenuje nová limitovaná edice piva, kterou uvařil Budějovický Budvar ve spolupráci s minipivovarem Nachmelená Opice. Čisté a svěží pivo s příjemnou hořkostí a plností mají na svědomí dlouholetí přátelé podsládek Petr Košin z Budvaru a sládek Michal Kuřec z minipivovaru. Ochutnat ho můžete už nyní ve vybraných budvarských hospodách, k dispozici je ale i v internetových obchodech nebo vybraných řetězcích.

Dlouhých šest týdnů ležení
Budvarská novinka je prvním svrchně kvašeným pivem typu ALE, které se v národním pivovaru uvařilo. „Při první várce ejlu, kterou jsme v Budvaru uvařili, jsme se naučili nové výrobní postupy, které u nás v pivovaru běžně při vaření ležáku nepoužíváme. Například studené chmelení lze praktikovat různými způsoby, sám Michal je v Nachmelené Opici zkoušel a ladil několik let,“ říká Petr Košin, podsládek Budějovického Budvaru.

Studené chmelené ejly se podle něj nechávají zrát většinou poměrně krátkou dobu. Opičí Ejl ale ležel dlouhých šest týdnů. A jen mu to prospělo. „Opičí Ejl je splněním našeho studentského snu o společně uvařeném pivu. Myslím, že pro oba bylo největší výzvou aplikovat postupy pro svrchně kvašené a studeně chmelené pivo v podmínkám Budvaru,“ potvrzuje sládek pivovaru Nachmelená Opice Michal Kuřec.

Čisté a svěží pivo
A kde můžete opičí novinky ochutnat? Od srpna je na pípách ve vybraných budvarských hospodách. Koupit si ho ale můžete i v internetových obchodech Rohlík.cz a Košík.cz nebo ve vybraných obchodech Tesco, Terno, Globus. Kompletní seznam prodejen najdete na webových stránkách. Oba sládci se shodují na tom, že výsledné pivo je přesně takové, jaké ho chtěli mít. „Odpovídá pivnímu styl, je čisté, svěží a velice pitelné,“ dodává Kuřec.

Národní pivovar Budějovický Budvar s malými pivovary dlouhodobě spolupracuje. Nejen že nabízí jejich piva na pípách ve svých hospodách, ale společně s nimi vaří i unikátní limitované edice piv. Nedávno uvedl na trh limitovanou edici piva Bitter z Obory, kterou uvařil létající sládek Budvaru Aleš Dvořák společně se sládkem pivovaru Obora Martinem Novákem.

Na dnešek připadá mezinárodní den piva, ale bohužel nepřinesl dobrou zprávu. Pivo pravděpodobně brzy zdraží, už na podzim by mohl půllitr dvanáctky stát i o dvě koruny víc. Podle pivovarů je důvodem nedostatek ječmene, kterého kvůli počasí bude málo.

Sladovnickému ječmenu nepřeje letos počasí. A bez něj se pivovary neobejdou. "Pokud přestane pršet, tak možná ještě úrodu zachráníme, jiné je to v ranějších oblastech, jako je jižní Morava, tam už je to špatné," vysvětluje člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR Martin Novák.

Cena ječmene ve srovnání s loňským podzimem už teď roste. A kvůli letošní špatné úrodě může na podzim zdražit půllitr piva i o několik korun.

"Různé pivovary pak k tomu zdražování budou přistupovat různě, ale nemělo by pivo být dražší o více než pět procent oproti loňskému roku," odhaduje ekonom Štěpán Křeček.

Zdražovat budou nejdřív zřejmě hlavně malé pivovary. "Nakupujeme ječmen za cenu, která je ve srovnání s loňskem asi o 13 % vyšší a je dost možné, že další dodávky budou ještě dražší," obává se mluvčí pivovaru Bernard Radek Tulis.

"S dodavateli surovin máme uzavřené dlouhodobé smlouvy, které nám stanovují odběr za garantované ceny a to bez ohledu na sezónní výkyvy počasí nebo úrody," zmínil naopak mluvčí Plzeňského prazdroje Zdeněk Kovář.

"Zdražení ječmene nás ovlivní, máme však strategie pro eliminaci výkyvu cen jednotlivých komodit na trhu. 95 % ječmene a sladu odebíráme od lokálních dodavatelů," vzkázal Staropramen.

Podle ekonomů mají přitom vliv na cenu piva spíš jiné položky. "Výchozí ceny surovin se do těch koncových cen piva projevují jen malou částí," tvrdí ekonom Křeček. Mnohem důležitější roli prý hrají mzdy, energie, obaly, cena technologií nebo dopravy.

Pokud se dnes večer chystáte vyrazit na jedno čepované, vybrali jste si ten nejvhodnější den. Na pátek 6. srpna totiž letos připadá každoročně oslavovaný Mezinárodní den piva. Jeho historie sahá do roku 2007, kdy byl založen v Kalifornii. A protože Češi patří k národům pivařů, není od věci si ho připomenout.

Ačkoliv si lidstvo pivo dopřává v různých formách už více než šest tisíc let, svůj mezinárodní den letos oslaví teprve po patnácté. Svátek se z lokální události ve Spojených státech dostal v průběhu let do velké části světa a dnes se slaví ve více než 50 zemích. Často jej ve světě doprovází nejrůznější festivaly, degustace a speciální edice pivních dobrot.

V České republice sice svátek zatím nemá vypěstovanou příliš velkou tradici, v posledních letech však povědomí o tomto svátku stoupá. Důkazem budiž třeba akce Plzeňského Prazdroje, který v rámci programu Volba sládků připravil Vermont Pale Ale, který pro české pivaře uvařil americký sládek Shaun Hill. Jeho pivovar ve Vermontu byl několikrát vyhodnocen serverem RateBeer.com jako „Nejlepší pivovar na světě”.

Z vyjádření dalších oslovených pivovarů, které Novinky kontaktovaly, to však vypadá, že důležitějšími dny pro oslavu piva je až září, kdy řada pivovarů chystá Svatováclavské speciály. Ostatně vybrat pro pivaře v Česku jeden speciální den není až tak nutné, Češi si ho totiž dopřávají po celý rok. Přesto v uplynulém roce spotřeba piva klesla, na vině je kromě jiného i pandemie, která na dlouhou dobu vystavila restauracím a výčepům stopku.

Pivovary v ČR vloni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Předloni přitom byla výroba rekordní, činila 21,6 milionu hektolitrů zlatavého moku.

V módě pořád kyseláče
Za poslední dekádu se chutě českých pivařů mění. Vystřídaly se vlny pšeničných piv, ochucených piv, pak byla vlna amerických piv typu „ale”. Jednou z posledních vln pak je móda „kyseláčů”. To dokazuje i fakt, že tato kategorie byla v roce 2019 zařazena do vyhlašování nejlepších tuzemských piv, které má na starosti od roku 1990 Sdružení přítel piva.

„Řekl bych, že to poslední roky trvá. Hlavně v létě a u pivařů, kteří se nebojí experimentovat a objevovat nové chutě,” potvrdil Novinkám předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich. Dalším trendem je podle něj obliba piv barikovaných, která zrají v dřevěných sudech, kde byl předtím jiný alkohol jako víno nebo destilát.

„Řekl bych taky, že se sem stále více dostává belgický Ale, ale belgické kvasnice, které jsou velmi kvalitní a pro výrobu nezbytné, jsou pořád dost drahé,” řekl Erlich.

Minipivovary přežily i díky zákazníkům
V Česku oblíbené minipivovary musely v uplynulém roce projít vinou pandemie těžkou zkouškou. Podle Erlicha to ale řada z nich zvládla za pomoci svých zákazníků. „Když bylo nejhůř, lidé se snažili pivovarům pomáhat hlavně nákupem piva. Díky tomu není počet pivovarů, které musely ukončit výrobu, tak vysoký. Některé pivovary ale výrobu přerušily, jiné zase změnily majitele. Novinkou je třeba také to, že se začalo pivo z minipivovarů prodávat v plechovkách. Dnes už ta investice pro pivovar není taková, linka stojí zhruba milion korun,” vysvětlil Erlich.

Za poslední rok se také zvýšila poptávka po domácích výčepech. Lidé zjistili, že pivo chutná dobře i v garáži, náklady na pořízení kvalitního zařízení přitom nejsou až tak závratné, investice se navíc časem vrátí, protože čepované pivo doma vyjde podstatně levněji než v restauraci. Otázkou ale zůstává, zda může pití piva v garážích a na zahradách nahradit jedinečnou atmosféru oblíbené hospůdky.

Je legendou českých malých pivovarů. Prosadil pro ně nižší daně a tím odstartoval jejich rozvoj. Především ale vstoupil do historie branže tím, že spolu se dvěma kamarády před třiceti lety vydražil v privatizaci krachující pivovar, dal své příjmení firmě i pivu a po čtyřiceti letech komunismu se v říjnu 1991 stal se společníky soukromým pivovarníkem v novodobých československých, respektive českých dějinách. To je Stanislav Bernard.

Jak dorůstají nové generace novinářů, je pro ně váš příběh časově vzdálený. Proto asi kladou stále stejné otázky. Jsou nějaké, ze kterých vám už naskakuje kopřivka?
Neberu to tak. Jistě, když se otázka opakuje postodvacáté, mohla by to být nuda, ale chápu, že je nutné dávat otázky i odpovědi do souvislostí.

Bylo před třemi desetiletími snazší nabízet novou značku než v současnosti, kdy už jede tržní ekonomika na plné otáčky? Pro mnoho odběratelů mohlo být atraktivní nabízet soukromé pivo.
V mnohém to bylo složitější. Humpolecké pivo mělo pokaženou pověst. Když jsme začali objíždět první odběratele se vzorky, hospodští ochutnali, řekli, že je dobré a že by ho vzali. Ale pak se zeptali, odkud jsme. „Z Humpolce? Aha, tak to ne!“ zněla často odpověď. Úvaha, že to mohlo být snadnější, má logiku, ale navazovali jsme na něco, na co navázat nešlo. Museli jsme trpělivě vysvětlovat, že sice jsme z Humpolce, ale že vaříme už úplně jiné pivo, že už nejsme státní podnik. Ale zpět k jádru otázky a dnešnímu marketingu. Svět je do značné míry cynický a je to o velkých penězích. Mnoho pivovarů si své hospodské kupuje. To začalo někdy před polovinou 90. let.

Takže když někam nyní přijede Bernard, nikdo na zadek nespadne?
To nevím. Takhle bych to ani neformuloval. Co vím od našich obchoďáků, leckde nás mají rádi.

Kde vás mají rádi hodně a kde méně?
Určitě to není plošné. Pamatuji na doby snad před dvaceti lety, že jsme měli problém se prosadit v jižních Čechách, kde je kromě Budvaru dost jiných pivovarů a je tam silný jihočeský patriotismus. To už teď neplatí, to bylo opravdu dávno. Pak bylo složité dostávat se do hospod ve výrazných turistických centrech měst. Tam velké pivovary restauratéry přeplácely. Tam jsme také tolik nebyli. Tehdy samozřejmě turisté slyšeli na naše celosvětově známé značky. A náš handicap spočíval v tom, že my jsme si hostinské nekupovali, takže jsme se tam nedostali. Nebyla to záležitost patriotismu jako v jižních Čechách, ale jen a jen peněz. To se ale občas stane i v současnosti, kdy se zase všechno otevírá, a v mezidobí, v lockdownu, nás někde cizí pivovar penězi vytlačil. Naštěstí se to vyrovnává novými zákazníky. Jsou podniky, a není jich málo, kde nás sami chtějí, sami se přihlásí.

Je pro tyto zákazníky, kteří mají sami zájem, něco typického. Mají něco společného?
Stává se, že četli nějaký rozhovor týkající se Rodinného pivovaru Bernard, slyšeli povídání v rádiu, líbilo se jim to, jsou jim blízké naše hodnoty. Taky se mi párkrát stalo, třeba u hoteliérů v Opavě nebo v centru Prahy, že chtějí podporovat domácí značky, lokální nebo malé a zajímavé pivovary a vybrali si nás. Cítím, že v našem případě také hraje roli reklama, se kterou spousta lidí rezonuje i proto, že nám často nedělá problém udělat si legraci sami ze sebe.

Současně tu je stále fenomén vaší osoby. Nejen jméno, které značka nese, ale i vy osobně. Firma i výrobek s konkrétní tváří. Nejste postava z předminulého století, ale žijící člověk. To je přece pro obchod také důležité, nebo ne?
Asi ano. Mezi velkými a menšími pivovary ano. Ale v Česku jsou teď stovky minipivovarů, které také nesou tvář svých majitelů. Nemají sice poutač na mostě na dé jedničce, ale jméno si ti zakladatelé také vybudovali. Současně je ale Bernard jako značka, i bez mého obličeje, už tak zavedená a dostatečně silná, že opravdu na prezentaci jedné osoby její existence nestojí.

Rodinný pivovar nejste jen podle názvu. Pracuje tu i váš syn. Jste na tom tak, že byste byl ochoten mu žezlo předat třeba hned teď?
Rozhodně bych svým dětem neříkal, co mají dělat. Byla to synova volba, zapojit se do firmy. Jestli by chtěl po mně práci přebírat, to se musíte zeptat jeho. Já bych s tím problém neměl. Nedomnívám se, že mi stepuje za zády, kdy se užuž dočká. Myslím, že se dobře doplňujeme. Má fantastické analytické schopnosti, nastavil systém s informacemi a spoustu dalších výborných věcí. Aktuálně tu třeba mám analýzu výroby a prodeje všech našich piv, jak jsou kde zisková, kde se vyplatí a kde se zase nevyplatí být, protože jsou podmínky neúnosné.

Vás syn je analytik. Vy jste jaký typ? Diktátor, nebo demokrat?
Spíš intuitivní člověk. Mix intuice, selského rozumu, zkušeností. Protože jsem dělal leccos. Vystudoval jsem elektrotechniku, i když mě to vůbec nebavilo. Prošel jsem si to od technika přes investice až po projektanta nebo nákup mašin do strojírenské fabriky. Taky jsem byl šéfem údržby. Kdybychom se bavili o mém přístupu k řízení pivovaru, tak na začátku to moc o diskusích nebylo. Kupovali jsme ruinu, ztrátový podnik tehdejších Jihočeských pivovarů s pokaženou pověstí a de facto bez zákazníků. Tehdy to bylo deset let krizového řízení. Naštěstí jsme si pořád drželi vytyčený směr – nejvyšší možná kvalita, péče o zákazníka, přístup k pivu, poctivost. Moje řízení bylo docela rázné. Teď jsem spíše v druhé poloze. Po čtvrtstoletí v roce 2016 jsem se dohodl se společníkem Pepou Vávrou, že převezme mou pozici generálního ředitele a já jsem šéfem představenstva společnosti.

Byl jste nebo jste šéf, který řídí to hlavní, nebo se zajímá o každou maličkost a bez jeho rozhodnutí se v pivovaru ani neotevře okno?
Naopak, postupně jsem činnosti delegoval na své spolupracovníky. Ani mě nebavilo dělat stále totéž pořád dokola. Ti druzí na to získají nový, lepší pohled. Nejsem ten typ, který by musel vědět, jak se říká, o každém prdu. Samozřejmě že se snažím vědět, co se ve firmě děje, udržovat si neustálý přehled. Je spousta pozic v pivovaru, kde mám klidem, kteří na těch židlích sedí, obrovskou důvěru a dlouholetý přátelský vztah.

Jste z těch pivovarů, které plní do sudů a lahví, ne do plastu a plechu.
Jsem rozpačitý, když vidím třeba právě u značek minipivovarů, že to někteří plní i do plechovek. Minipivovar a plechovka, to je špatně. Je to sice praktický obal, lehký obal, skladný obal, dobře se to vozí na dovolenou. Na jedné straně zeměkoule vytěžíme bauxit, z něj velice energeticky náročně a neekologicky vyrobíme hliník, převezeme jej přes půl zeměkoule, uděláme z něj plech, z něho vyfoukneme plechovku na pivo, jednou ji naplníme. Recyklace hliníku je přitom malá, něco kolem dvaceti procent. Takhle se chováme k planetě? Považuji to za určitou nevědomou lidskou aroganci. No a bavit se o plastech považuji za ztrátu času. Plastové lahve považuji osobně za urážku tak skvělého nápoje, jakým bezesporu české pivo je.

Kromě antropologa Aleše Hrdličky jsou jen dva obyvatelé města, které si většina Čechů vybaví, když se řekne Humpolec. Hliník a vy. Hliník tu už pomník má. Dokázal byste si představit, že byste jednou měl podobnou upomínku i vy?
Ne nadarmo se říká „světská sláva polní tráva“. Pokud bych byl na stejné úrovni chápání světa jako před třiceti lety, zřejmě bych řekl, že mě to těší. Ale teď už vnější znaky, jako je sláva, beru jinak. Není to pro mě podstatné. Mám radost, že se nám podařilo vybudovat cennou značku z něčeho, co bylo na pokraji zkázy. Že se podařilo zachránit pivovar, který dělá Humpolci výbornou reklamu. A taky že se podařilo prosadit diferencovanou spotřební daň na pivo a tím dosáhnout renesance celého oboru. Segment malých a minipivovarů tak doslova explodoval.

Sladovnický ječmen, nedílná to součást piva, trápí výkyvy počasí. Oproti loňskému roku se prodražil již o 6 procent. A nemusí to být konečná cena. „V porovnání s loňským zářím stoupla současná cena sladovnického ječmene o 7 procent a oproti říjnu o 6 procent,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Podle něj se však ještě může cena zvýšit.

A to kvůli současným výkyvům počasí, kdy v některých oblastech dochází k podmáčení polí a zemědělci nemohou vyjet na pole s technikou: „ Žně jsou kvůli pozdějšímu nástupu jara zpožděné o deset až 14 dní. Pokud se počasí nezlepší, očekáváme dopad do celkové kvantity i kvality sklizně.“

Deštivější počasí má vliv také na důležité jakostní parametry ječmene. A to nejen na jeho klíčivost, ale při vyšší vlhkosti hrozí zrnům zaplísnění. A i když pivovary žijí i ze zásob, tak například Rodinný pivovar Bernard již ví, že kvůli stoupající ceně ječmene, zdraží pivo již po prázdninách.

„Nakupujeme ječmen za cenu která je oproti loňsku vyšší o necelých 13 procent. Jde o již nasmlouvané množství ječmene. Cena dalších dodávek může být ještě vyšší,“ uvedl mluvčí pivovaru Radek Tulis.

Podle něj Bernard zdraží pivo už po letní sezóně: „Nicméně důvodem není jen vyšší cena ječmene, vstupy jsou vyšší v mnoha dalších položkách a neplatí to jen pro jednu firmu, ale pro celý segment. Že se obecně cena piva změní, je jisté, otázkou je pouze kdy a jak.“

Navýšení ceny piva připouští i Plzeňský Prazdroj. „Změny klimatu, málo srážek či naopak přívalové deště, stejně jako zvyšující se náklady na vstupy a další procesy v zemědělství samozřejmě zvyšují cenu surovin, díky dlouhodobým kontraktům a ujednáním se však případný cenový nárůst projeví až v delším časovém období,“ informoval mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Dle experta a degustátora piva z České zemědělské univerzity Tomáše Maiera však zvyšující se cena ječmene, popřípadě chmelu, nemá na cenu piva až tak výrazný vliv: „Pivovary to tak rády prezentují, ale suroviny se na ceně půllitru podílí kolem 50 haléřů. Kdybychom tak vycházeli z těch současných čísel, pivo by se zdražilo jen o pár haléřů. Cena surovin tak promlouvá do ceny piva minimálně. Nicméně pivo se zdražuje prakticky každý rok. Promlouvá do toho i cena dalších nákladů.“

Česká pivovarnická scéna se na začátku léta začala pomalu stabilizovat. V červnu už segment čepovaného piva při meziročním srovnání dosáhl téměř hodnot z let před příchodem pandemie, tuzemský celkový výstav je ale stále za prvních šest měsíců nižší o 549 191 hl než v roce 2020. Na dorovnání ztrát z prvního čtvrtletí nestačil ani export, který od ledna vzrostl o necelých 6%.

Měnící se podmínky pro omezení restaurací a také třeba pro příjezd turistů se v Česku výrazně projevoval na různém zájmu zákazníků o druhy piva v jednotlivých měsících. Zatímco v prvním letošním čtvrtletí se produkce čepovaného piva nikdy v meziročním srovnání s rokem 2020 nepřehoupla přes polovinu (leden 16 %, únor 35 %, březen 43 %), zájem o pivo v lahvích a plechovkách byl ve stejném období v průměru vyšší o víc než deset procent (leden 109 %, únor 116 %, březen 116 %). V druhém čtvrtletí byl pak trend opačný, což potvrdila i čísla závěrečného měsíce pololetí (červen on-trade 108 %, off-trade 93 %). Kromě začátku letní sezony se letos na větším zájmu o čepované pivo mohl také projevit probíhající fotbalový šampionát.

“I na dovolené v zahraničí jsem měla možnost vidět, že pro Čechy je sledování fotbalu spojené s pitím piva téměř neodmyslitelné. Dá se tedy předpokládat, že i pro tuzemské pivovary mohla mít nejpopulárnější hra svůj příspěvek do celkových čísel produkce. My každopádně doufáme, že v druhém pololetí bude mít české pivo možnost ukázat svoji popularitu i při běžné konzumaci a že už nás nečekají žádná dramatická omezení provozu, aby ztráty na konci roku nebyly ještě výraznější”, hodnotí situaci výkonná ředitelka Svazu pivovaru a sladoven Martina Ferencová.

Letos v červnu v tuzemsku mírně klesl zájem o lahvové pivo (- 2 %) a výrazněji o pivo v plastových lahvích (- 36 %). Populárnější byly sudy (+ 9 %) a minisoudky (+ 25 %). Mezi druhy piv byl na množství nejprodávanější tradiční ležák, co do meziročního vzrůstu popularity se ale největší skok podařil pivům svrchně kvašeným (+ 136 %).

I když domácí pivní a restaurační prostředí bylo letos v první pololetí kvůli koronavirovým opatřením značně turbulentní, české pivo jako takové v roce 2021 na mezinárodní scéně přesto bodovalo. V prestižním žebříčku popularity a dobré pověsti, který pravidelně sestavuje organizace Brewers of Europe, se mu letos podařilo znovu posílit svoji reputaci a poprvé v historii se posunulo do nejvyšší kategorie s ohodnocením Excelentní.