Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Zvyknou si konzumenti piva na jejich nová značení?

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Blog iDNES.czAutor:Tomáš Pluháček

Stejně tak, jako vznikají pro výrobce potravin a nápojů komplikace při neustálých změnách zákonů a vyhlášek z hlediska výrobního procesu, vznikají pro spotřebitele komplikace při měnících se pravidlech označování výrobků.

A to nejen zaváděním nových značek kvality či původu potravin, ale zřejmě ještě více při změnách označování potravin nebo nápojů, a tedy i piv, na jejich obalech.

Na nejnovější změny v názvosloví piv dojde prostřednictvím jedné z prováděcích vyhlášek k zákonu o potravinách již od srpna letošního roku a spotřebitelé a konzumenti piva si tak budou muset zvyknout na pojmy jako „plné“ pivo, „silné“ pivo a celou řadu nově povinných pojmů, jako je APA, bock, porter, pils, stout, weizen, märzen a podobně. O tom, zdali pro běžného spotřebitele nové označování přinese více užitku než zmatku, se dá s úspěchem pochybovat.

Když už ke změnám dojít musí, měly by být takové, aby pro spotřebitele byly co nejméně matoucí. Je proto dobře, že byl zachován pojem „ležák“, kterým jsou označována piva jedenáctistupňová a dvanáctistupňová. Původně se jim mělo nově říkat „plná piva“. Toto označení se však bude týkat jen piv svrchně kvašených. Ty spodně kvašené zůstanou „ležáky“.

Chápu, že se legislativa musí přizpůsobovat vývoji doby a měnícímu se trhu, ovšem změny za každou cenu nejsou tím nejlepším řešením. To koneckonců uznal i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když před nějakou dobou prohlásil, že různé směrnice a nařízení Evropské unie přílišně zasahují do života normálních občanů. Já bych k tomu dodal, že někdy je lepší řídit se selským rozumem a neměnit to, co funguje.

Spotřebitelé, a z nich možná ještě více konzumenti piva, jsou u nás velmi konzervativní. To je mimochodem nejen pro výrobce piva dobře, protože preferují ve velké většině kvalitní piva vařená tradičními postupy a z tradičních surovin. Tedy cesta, kterou jdeme i v našem pivovaru Zubr. Zároveň to ale znamená, že spotřebitelé operativně nepřijímají nové názvy jim dobře známých a oblíbených výrobků. Příklady známe i z nápojového průmyslu – ačkoli legislativa EU zakázala naší zemi používat název rum, který je nyní označován jako „Tuzemák“, přesto si chodí každý do obchodu pro „rum“. Něco podobného lze předpokládat i v případě nového názvosloví piv, navíc s rizikem, že se to může obrátit proti výrobcům skutečně českých piv – prostě proto, že jejich konzumenti nebudou z názvů piv vědět, o jaké pivo opravdu jde.

Osobně předpokládám, že i přes nová názvosloví a legislativní změny zůstane český zákazník věrný obvyklému a funkčnímu názvosloví a bude si vybírat hlavně podle kvality založené na mnohasetleté tradici našeho pivovarnictví. A to žádný byrokrat z Bruselu změnit nedokáže.

Primátoru se ve světě velmi daří

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKPrimátor

Pivovar Primátor Náchod loni zvýšil export o 6,7 procenta na dosud nejvyšších 35 159 hektolitrů piva. Zejména díky vývozu tak celkový výstav pivovaru vzrostl o 2,4 procenta na téměř 135 tisíc hektolitrů.

Primátor je největším pivovarem v Královéhradeckém kraji. „Pivo vyvážíme do 33 zemí, například do Brazílie, Číny, Koreje, Thajska, Indonésie," uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Hlavními odbytišti jsou však evropské země, zejména Polsko, Rusko, Francie a Švédsko.

Nosným exportním artiklem je ležák Premium. Významný podíl však tvoří i speciální piva v čele se svrchně kvašeným pšeničným pivem Weizenbier.

Primátor, který má asi 80 zaměstnanců, se celkově profiluje jako výrobce speciálních piv.

V břevnovském kláštěře 
vaří pivo svatého Vojtěcha

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Pražský deníkSvatý Vojtěch

Historie břevnovského pivovaru je neoddělitelně spjata 
s historií kláštera. Ten byl založen sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. v roce 993 a brzy po jeho vzniku, jako součást hospodářského zázemí, vznikl i pivovar.

Pivovar pak fungoval s několika přestávkami až do roku 1889, kdy byl uzavřen. Na tuto dlouhou tradici navazuje nově vybudovaný Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.

Je umístěn v krásném barokním objektu bývalých stájí, moderní zařízení pivovaru je převážně české výroby. Kapacita pivovaru je 3000 hektolitrů piva ročně. Pivovar je možné si prohlídnout 
v rámci exkurze nebo při nákupu piva. V pivovaru se vyrábí vedle klasické světlé dvanáctky řada dalších druhů piva, některé pravidelně, některé příležitostně.

Vybraná speciální piva jsou určena i pro archivaci. Pivo se plní do KEG sudů různé velikosti, do skleněných patentních lahví, PET lahví a do party soudků. Klášterní piva se prodávají pod značkou Břevnovský Benedict.


Nadšenci vměstnali pivovar do kontejneru. Může cestovat po světě

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav Paclík

Třeba i v Thajsku, Kambodži nebo na koupališti v bosenském Sarajevu by měly stát kontejnerové pivovary. Novinku uvedli do provozu pivovarníci z Chlumu na Třebíčsku. První jejich výrobek už svého kupce našel. A pivovarníci zároveň zjistili, že mobilní pivovar existoval už za komunismu.

„Nápad dělat tohle vznikl v Kambodži. Leželi jsme tam na pláži, popíjeli pivo a debatovali o tom, udělat tam pivovar. Přece jen, byli jsme zvyklí na české pivo a to tamější je jiného ražení, takové lehčí,“ popisuje sládek Libor Pavelec, který v Chlumu pomáhá se startem projektu.

Protože budovy i pozemky jsou v Kambodži celkem drahé, přišla myšlenka na to, vyrobit minipivovar do kontejneru, který se dá do Asie vyslat lodí.

Podle Pavelce však nápad není úplně nový. „Za komunismu už se takový pivovar v tuzemsku vyráběl pro naše geology na Sibiři. Aby ti chlapi, co byli zvyklí na své pivečko, nepřešli na něco tvrdého, třeba vodku,“ vysvětlil.

„Je to oprášený starý nápad. Roky to tady nikde nebylo,“ připustil sládek.

První kontejnerový pivovar, který sestrojili v Chlumu, má plochu přibližně 20 metrů čtverečních. Stojí v kontejneru určeném na loď. „Kdyby se převážel jen kamionem, tak si můžeme dovolit udělat i okna, aby do pivovaru bylo vidět,“ podotkl Pavelec. V Chlumu mohou udělat i větší provozy s varnou.

Kontejner připomíná saunu. Je v něm horká a studená sekce
Když reportéři MF DNES dorazili na místo, sládek akorát překlápěl koncentrovanou sladinu do varného kotle.

„Potřebujeme sladinu zbavenou vody rozředit na požadovanou stupňovitost, zbavit enzymů a nakonec provést klasický chmelovar,“ přiblížil výrobu piva.

V kontejneru fungují dvě sekce. Když se mezi nimi přechází, dost to připomíná saunu. První část je „horká“. V ní probíhá samotná výroba piva, je tam ale třeba umístěna i technologie chlazení nebo mytí vratných sudů. Druhá sekce je „studená“. Stojí v ní hlavně ležácké tanky.

Právě dokončený kontejnerový minipivovar může vyrobit okolo 500 hektolitrů zlatavého moku ročně.

„Je to malý pivovárek stlačený do co možná nejmenšího prostoru. K vaření piva potřebujeme zdroj elektřiny, zdroj vody a kanalizaci. To je celé. Napojí se to na tyto tři věci a můžeme v ten den hned jet,“ popsal Pavelec.

Než je hotový klasický ležák, trvá to zhruba měsíc nebo měsíc a půl. „Pivo se samozřejmě dá i urychlit, je to však na úkor kvality,“ podotkl sládek.

Referenční pivovar v Praze předběhl zájemce z Bosny
O kontejnerové pivovary se podle něj zajímají zákazníci z tuzemska i z ciziny. Původním záměrem bylo, že z prvního kontejneru bude referenční pivovar v Praze. Objevil se však zájemce z Bosny.

Sládek Pavelec má už zkušenosti také s vařením piva ve Vietnamu. V této zemi se podle něj vaří řidší pivo. „Oni také nemají moc rádi pěnu,“ doplňuje.

Pivo je podle něj ve Vietnamu otázka prestiže. „Ten, kdo patří k úředníkům, střední či vyšší vrstvě, tak u toho je dobrý bonton, aby byl po práci vidět s půllitrem v ruce,“ vysvětluje Pavelec. Prý nebude problém, aby se Vietnamci či třeba Thajci naučili vařit pivo po česku.

„Kontejnerový pivovar je postavený na jednoduchosti. Obsluhu lze zaučit tak, aby se jen opakováním postupů dostala k pivu, které potřebujeme,“ řekl.

„Distribuční firma má kromě České republiky zastoupení i v Kambodži a na Ukrajině. Věnujeme se třeba i minipekárnám,“ doplnil Vladimír Přidal, společník Horáckého pivovaru v Chlumu.

Bernardu se daří, pivovar loni téměř o polovinu zvýšil zisk

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner Bernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci dokázal zvýšení zájem o své pivo promítnout i do hospodářských výsledků za loňský rok. Jeho tržby stouply o sedmnáct procent na 631,4 milionu, čistý zisk pak dokonce o téměř polovinu na 95,1 milionu. V obou případech je to nejvíce v novodobé historii pivovaru.

Humpolecký pivovar loni zvýšil výstav o čtrnáct procent na 302 tisíc hektolitrů. „Prodejní výsledky roku 2015 byly ovlivněny nárůstem prodejů v tuzemsku i v zahraničí,“ uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva a čtvrtinový spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Další čtvrtinu vlastní šéf pivovarské sladovny Josef Vávra, polovinu pak belgický pivovar Duvel.

Export loni dosáhl téměř 65 tisíc hektolitrů, tedy více než pětiny z celkového výstavu. Nejvýznamnějším odbytištěm je Slovensko, kam loni zamířilo téměř 37 tisíc hektolitrů piva, meziročně o třetinu více. Některou ze značek Bernard lze ale zakoupit v dalších více než třech desátkách států.

Konečné výsledky za loňský rok jsou přitom lepší, než pivovar plánoval. Původní plán týkající se výstavu činil 286 tisíc hektolitrů, což firma nakonec překročila o 16 tisíc hektolitrů. U tržeb za vlastní výrobky a služby plánoval Bernard nárůst o deset procent, nakonec to bylo o osmnáct procent. Čistý zisk měl původně činit 70 milionů, na účtech mu ale přibylo o třetinu více.

Také v letošním roce hodlá pivovar i nadále růst. Výstav by měl stoupnout o deset procent, což odpovídá asi 332 tisícům hektolitrů piva. Nárůst tržeb za pivo by pak měl činit dvanáct procent, a to prostřednictvím jak tuzemského, tak zahraničního trhu. „V oblasti hospodářského výsledku budeme usilovat o dosažení výsledku na úrovni 105 milionů korun,“ uvedl Bernard.

EK začala kvůli praktikám v Belgii vyšetřovat pivovar InBev

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Evropská komise začala vyšetřovat, zda největší světová pivovarnická společnost Anheuser-Busch InBev neporušuje na belgickém trhu pravidla hospodářské soutěže. Podle komise se totiž objevilo podezření, že firma se snaží blokovat dovoz vlastních piv do Belgie z okolních zemí, kde se prodávají za nižší ceny.

"AB InBev možná záměrně usiluje o blokování takzvaného paralelního obchodu spočívajícího v přesunu svého piva z méně nákladných zemí, jako je Nizozemsko a Francie, na dražší belgický trh," uvedla komise. Vyšetřování se zaměří například na to, zda firma uzpůsobuje obaly tak, aby bylo obtížnější pivo prodávat v jiné zemi.

"Blokování levnějšího exportu vlastního piva ze sousedních zemí by bylo v rozporu se zájmy spotřebitelů i s pravidly hospodářské soutěže," uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Pokud komise dojde k závěru, že AB InBev pravidla hospodářské soutěže skutečně porušuje, může firmě vyměřit pokutu ve výši až deseti procent jejích ročních tržeb.

Koncem května získala společnost AB InBev od Evropské komise svolení k převzetí konkurenta SABMiller. Podmínkou souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Fúzi podniků dnes schválily rovněž úřady v Jihoafrické republice. Svůj souhlas nicméně podmínily například tím, že firmy nebudou na tamním trhu v příštích pěti letech propouštět, informovala agentura Reuters. Transakce ještě musí získat dvě klíčová povolení, a to od úřadů ve Spojených státech v a Číně.

Brusel vyšetřuje AB InBev kvůli blokování dovozu piv do Belgie

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Evropská komise začala vyšetřovat, zda největší světová pivovarnická společnost Anheuser-Busch InBev neporušuje na belgickém trhu pravidla hospodářské soutěže. Podle komise se totiž objevilo podezření, že firma se snaží blokovat dovoz vlastních piv do Belgie z okolních zemí, kde se prodávají za nižší ceny.

„AB InBev možná záměrně usiluje o blokování takzvaného paralelního obchodu spočívajícího v přesunu svého piva z méně nákladných zemí, jako je Nizozemsko a Francie, na dražší belgický trh,“ uvedla komise. Vyšetřování se zaměří například na to, zda firma uzpůsobuje obaly tak, aby bylo obtížnější pivo prodávat v jiné zemi.

„Blokování levnějšího exportu vlastního piva ze sousedních zemí by bylo v rozporu se zájmy spotřebitelů i s pravidly hospodářské soutěže,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Pokud komise dojde k závěru, že AB InBev pravidla hospodářské soutěže skutečně porušuje, může firmě vyměřit pokutu ve výši až deseti procent jejích ročních tržeb.

Koncem května získala společnost AB InBev od Evropské komise svolení k převzetí konkurenta SABMiller. Podmínkou souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Fúzi podniků dnes schválily rovněž úřady v Jihoafrické republice. Svůj souhlas nicméně podmínily například tím, že firmy nebudou na tamním trhu v příštích pěti letech propouštět, informovala agentura Reuters. Transakce ještě musí získat dvě klíčová povolení, a to od úřadů ve Spojených státech v a Číně.

Pivovar Kohutka: V beskydských kopcích se sny o pivním ráji mění v realitu…

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKohutka

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

To, že žijeme v kraji, kde na cestách za krásami přírody a hor, projíždíme kolem spousty tak trochu bizarně působících fabrik, je už docela zažitá skutečnost. Ale že se nám v kopcích Beskyd rodí minipivovary produkující piva dle klasických receptur, na to si teprve začínáme zvykat. A dlužno dodat, že rádi. Jako dost dobrý důkaz budiž naše dnešní reportáž z Vyšních Lhot, kde na úpatí kopce Prašivá sídlí rodinný minipivovar Kohutka.

Možná by bylo výstižnější napsat, že z lůna beskydské přírody bdí nad údolím nedalekých Nošovic, v němž paradoxně vládnou pravidla velkoprůmyslového světa tvořená automobilkou Hyundai a pivovarem Radegast. Nic proti nim, ale teprve, když je minete a začnete stoupat do kopců, dýchne na vás atmosféra „starého světa“, v němž je možné si pivo vychutnat přímo po boku člověka, který jej uvařil a který mu svými znalostmi i řemeslnou šikovností dává punc originality…

Vařit pivo začali ve znamení dvanáctek
„Je pěkné, že máme na Radegast výhled. Ostatně pracovali jsme tam se ženou dlouhá léta, dělal jsem tam jako strojvůdce dvanáct roků. Ale ta blízkost s tím neměla nic společného. Nám šlo o to mít tady něco vlastního a zajímavého,“ říká na úvod zakladatel a vedoucí pivovaru Rostislav Březina, který v areálu Kohutky majícím kořeny v 19. století podniká od roku 2001.

Po několikaletém provozování restaurace přišel časem silný podnět od jeho kamaráda, který vaří pivo ve Vojkovicích. Řada úvah a konzultací s profíky pivovarnického oboru postupně vedla až ke dni D, který pro pivovar ve Vyšních Lhotách nastal symbolicky 12. prosince 2012.

„Naše první várka byla navíc dvanáctka, ale to nebyl záměr, šlo prostě o shodu okolností. Začali jsme tradičně, takže jsme uvařili klasický český ležák, pivo spodně kvašené při dvanácti stupních ve spilce,“ vysvětluje hlava rodinného podniku.

V rámci základního sortimentu piv začínali kromě dvanáctky také s desítkou a třináctkou polotmavou. Pak přidali medové pivo, což se doslova nabízelo vzhledem k tomu, že mají v sousedství včelaře.

„Musím říct, že medové pivo je vděčné pivo, které se hned prodá. Domácí med v něm během zrání pomaličku dokvašuje a pivo jemně ochutí, aby nebylo jenom sladké,“ doplňuje vedoucí pivovaru, ve kterém výroba začínala podle receptur zkušeného sládka, vedle kterého se učil mladý pomocník, jeden z Březinových synů, Ondřej.

Z učedníka je dnes sládek, který má na starost celou výrobu a inspiraci čerpá mimo jiné na soutěžích a festivalech, z nichž si jejich pivo Kohut odvezlo už několik ocenění.

Novinkou je mnichovská jedenáctka
Snad je to i tím, že se mladý sládek nebojí experimentovat a sázet na úpravy klasických receptur tím nejpřirozenějším způsobem, tedy podle vlastní chuti. Příklad?

„Od nového roku děláme ještě více hořkou dvanáctku. Vždycky jsem říkal, že nejvýraznější hořkost má naše desítka, ale teď se to změnilo. Uvařil jsem taky první várku mnichovské jedenáctky, která je chuťově plná jako třináctka, polotmavá, hutná, ale je to slabší pivo. Líbí se mi moc a taky lidi to tady chválí do nebes,“ popisuje s neskrývanou radostí sládek Ondra, který při vaření piv neváhá. Jakmile přijde inspirace, uvaří zkušební várku.

Z různých speciálů si nedávno vyzkoušel třeba pivo s názvem Kazbek odvozené od odrůdy divokého ruského chmele, který se však už pěstuje taky v tuzemsku.

„Je to ležák chmelený za studena, ale přitom má chuť podobnou svrchně kvašeným pivům. Je hodně hořký a aromatický,“ charakterizuje mladý zástupce pivovarnického řemesla jedno z piv, kterým, jak přiznává, možná ještě přes toto léto obohatí nabídku Kohutky.

Další piva, jako je třeba silná sametová patnáctka, si nechává na zimu. Podobné je to s černou třináctkou zvanou anglicky Black Cock, kterou by milovníci černého piva prý rádi viděli na výčepu stabilně, ale Ondra se raději drží kréda, že speciál má být v nabídce podle sezóny.

Na terase je plno až do večera…
Jestli se ptáte, proč jsme v titulku použili slovní spojení pivní ráj, je na čase přijít s vysvětlením. On totiž pivovar skrytý v beskydských kopcích láká nejen k vychutnání piva. Kolem pivovaru spojeného s restaurací se nachází hned několik venkovních posezení, z nichž se nabízejí nádherné výhledy do okolí. Největším hitem je bezkonkurenční terasa s bazénem, pardon, požární nádrží, abychom byli přesní, z níž lze pozorovat romantické západy slunce.

Kdo chce zůstat věren přírodě i přes noc, může navíc na svahu pod terasou za symbolický poplatek stanovat, čehož podle Rostislava Březiny čas od času využívají hlavně stále početnější pivní turisté. „To jsou takoví naši fanoušci, kteří o pivu už něco vědí. Rádi zkoušejí, ochutnávají, takže vám hned řeknou, co a jak,“ směje se zakladatel rodinného pivovaru.

Když se zamýšlí nad tím, co k nim vlastně návštěvníky opakovaně táhne, zmiňuje nejenom malebné prostředí, ale taky lidský přístup. „Pivovar má svůj příběh, je to pivo od nás z Beskyd. Navíc lidi, pokud chtějí, mohou nahlédnout, jak kluk pivo vaří. Je to tady otevřené, přístupné. Kolikrát se lidi spletou, vejdou do varny a nakonec to dopadne krátkou exkurzí po výrobně,“ loučí se jeden z našich průvodců a vrací se k rozdělané práci, neboť náš příjezd jej vyrušil od zvelebování venkovního areálu.

To víte, víkend je za dveřmi a o tom, že chuť na výborné pivo se v horkých dnech velmi snadno dostaví, není pochyb. Tak „Dej Bůh štěstí“ a za týden zase na shledanou…

Minipivovar Kohutka
Místo: Vyšní Lhoty 197
Druhy piv: Kohut světlé výčepní 10°, Kohut světlý ležák 12°, Kohut polotmavý speciál 13°, Kohut speciál dle sezónní nabídky (na léto připravují mnichovskou jedenáctku a medové pivo)
Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: pivovar vyrábí většinu pro vlastní spotřebu, menší množtsví dodává také do několika blízkých hospod
Výtoč: zhruba 450 hektolitrů za rok

Obnovený krumlovský pivovar chce pivo jen pro místní hospody

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKEggenberg minipivovar

Zhruba dva roky zavřený pivovar Eggenberg v Českém Krumlově dnes zahájil provoz. Nový majitel, kterým je investiční skupina Fortuno Group, investoval do technologií přes 13 milionů korun a pivo podle vlastních receptur chce dodávat jen do podniků v jižních Čechách. Řekl to zástupce vlastníka pivovaru Karel Vavroušek.

Na rekonstrukci objekt pivovaru teprve čeká, majitel má v plánu opravy ve výši až 190 milionů korun. Dosavadní stavební úpravy si v pivovaru zatím vyžádaly zhruba šest milionů. Pivovar nyní vaří pivo v objektu, kde dřív fungovala pivovarská restaurace.

Předchozí vlastníci Eggenbergu ukončili výrobu na jihu Čech na jaře 2014, v Pardubicích výroba pokračovala. Skupina Fortuno Group koupila Eggenberg loni. Do skupiny patří i společnost Centrum Český Krumlov, která vlastní veškerý nemovitý majetek Eggenbergu, a firma Brewery Český Krumlov, která pivo nyní vaří.

"Jako první děláme jedenáctistupňový světlý ležák, který je na čepu v pivovarské restauraci v našem areálu," uvedl Vavroušek. V plánu má pivovar i polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku. "Naší ambicí je vařit i nějaké speciály. Ve filtrované i nefiltrované variantě. Chceme uspokojit domácí i turisty, kteří do Krumlova jezdí," řekl Vavroušek. Plánovaný výstav piva je podle něj okolo 5000 hektolitrů ročně.

Do konce prázdnin chce firma upravit parkoviště, rampy a vnějšky budov. V plánu jsou ale i opravy zbytku areálu a obnovení možnosti prohlídek.

Podle Vavrušky majitel podal žádost o dotaci na obnovu pivovaru, který je zapsaný na seznamech UNESCO. "Bez dotací to nezvládneme. Počítáme s rekonstrukcí čtyř objektů z osmi. Máme stavební povolení. Stavební náklady se pohybují okolo 190 milionů korun," uvedl a doplnil, že v objektu by mohla vzniknout multimediální historická expozice pracovně nazvaná Život a sny podzámčí, která se stane obrazem života na přelomu 19. a 20. století v tomto regionu.

Krumlovský pivovar obnovil výrobu. Pivo bude vařit jen pro jih Čech

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKEggenberg minipivovar

Zhruba dva roky zavřený pivovar Eggenberg v Českém Krumlově dnes zahájil provoz. Nový majitel, kterým je investiční skupina Fortuno Group, investoval do technologií přes 13 milionů korun a pivo podle vlastních receptur chce dodávat jen do podniků v jižních Čechách.

Na rekonstrukci objekt pivovaru teprve čeká, majitel má v plánu opravy ve výši až 190 milionů korun. Dosavadní stavební úpravy si v pivovaru zatím vyžádaly zhruba šest milionů. Pivovar nyní vaří pivo v objektu, kde dřív fungovala pivovarská restaurace.

Předchozí vlastníci Eggenbergu ukončili výrobu na jihu Čech na jaře 2014, v Pardubicích výroba pokračovala. Skupina Fortuno Group koupila Eggenberg loni. Do skupiny patří i společnost Centrum Český Krumlov, která vlastní veškerý nemovitý majetek Eggenbergu, a firma Brewery Český Krumlov, která pivo nyní vaří.

„Jako první děláme jedenáctistupňový světlý ležák, který je na čepu v pivovarské restauraci v našem areálu,“ uvedl zástupce vlastníka pivovaru Karel Vavroušek. V plánu má pivovar i polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku. „Naší ambicí je vařit i nějaké speciály. Ve filtrované i nefiltrované variantě. Chceme uspokojit domácí i turisty, kteří do Krumlova jezdí,“ řekl Vavroušek. Plánovaný výstav piva je podle něj okolo 5000 hektolitrů ročně.

Do konce prázdnin chce firma upravit parkoviště, rampy a vnějšky budov. V plánu jsou ale i opravy zbytku areálu a obnovení možnosti prohlídek.

Podle Vavrušky majitel podal žádost o dotaci na obnovu pivovaru, který je zapsaný na seznamech UNESCO. „Bez dotací to nezvládneme. Počítáme s rekonstrukcí čtyř objektů z osmi. Máme stavební povolení. Stavební náklady se pohybují okolo 190 milionů korun,“ uvedl a doplnil, že v objektu by mohla vzniknout multimediální historická expozice pracovně nazvaná Život a sny podzámčí, která se stane obrazem života na přelomu 19. a 20. století v tomto regionu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125