Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Budvar čeká za letošní rok tržby přes tři miliardy korun a historicky nejvyšší výstav. Dařilo se hlavně v exportu, rostly prodeje na všech deseti hlavních trzích, kam pivovar vyváží. Příští rok čeká Budvar změny spotřebitelského chování, výrazně rostou i náklady na energie a výrobní materiály. Informoval o tom ředitel Budvaru Petr Dvořák.

„Za rok 2021 očekáváme skvělé výsledky. Dařilo se zejména na exportu. Jak v objemu, tak i v tržbách jsme zase o kus dál posunuli loňská rekordní čísla. Jak tržby, tak objem budou určitě na historických maximech. Očekáváme ale, že příští rok bude velmi náročné tato čísla udržet. Je tam spousta nejistot, zdražování, změny spotřebitelského chování. Máme spoustu důvodů slavit rok 2021, ale už teď máme velmi výrazné vrásky na čele ohledně roku 2022,“ řekl ředitel Petr Dvořák.

Budvar splnil svůj růstový plán. „Skončíme určitě lépe než loni. Přeplnili jsme náš plán, a ten byl prorůstový. Za letošní rok se dařilo růst v objemech a ještě rychleji se dařilo růst v tržbách,“ uvedl Dvořák.

Budvar zažil dobrý exportní rok. Na deseti hlavních trzích, kam vyváží, rostly tržby i objem prodaného piva. Týká se to zemí jako Německo, Británie, Slovensko, Polsko, Rakousko, Rusko či Kanada. „To se málokdy povede, aby z top deseti trhů deset rostlo. To bude mít významný vliv na výsledky,“ komentoval ředitel. Budvar vyváží asi 70 procent piva, hlavně balené. Exportním zákazníkům letos postupně zdražoval, od tří do devíti procent, podle typu balení.

Jiná byla situace v Česku, kde se zastavil růst v maloobchodních prodejích. „Zatímco v roce 2020 se spotřeba přesunula z točeného do baleného, tak letos se to spíš vracelo k normálu. A hospody jely v normálním režimu jen čtyři měsíce přes léto,“ řekl ředitel. Když letos na podzim vláda zavedla nová koronavirová opatření, prodeje v restauracích klesly podle ředitele o polovinu.

Příští rok čeká Dvořák změny spotřebitelského chování, projeví se i rostoucí ceny energií či potravin. „Už teď je vidět začínající příklon k levným pivům. Naši základní strategii to nemění, jsme producent prémiových piv a chceme být. Prémiová piva dobře přežívají krize,“ sdělil.

Budvar před Vánoci oznámil, že od ledna příštího roku zdraží sudové pivo zhruba o tři procenta. V prvním čtvrtletí roku 2022 zdraží i balené pivo. Půllitr piva zdraží zhruba o padesát haléřů. Příčinou jsou rostoucí náklady, které u některých komodit stoupají až o stovky procent.

Budvar se 670 zaměstnanci loni uvařil 1,73 milionu hektolitrů piva, nejvíc za 125 let existence. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply o 0,4 procenta na 2,81 miliardy korun, byly rekordní. Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Budvar zvýšil loni zisk po zdanění o necelých deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila také nárůst nových minipivovarů v ČR. Zatímco za poslední dekádu jich ročně přibývalo běžně okolo padesáti, loni to bylo zhruba třicet a letos jen 17. V Praze vznikl od začátku roku pouze Bad Flash, který se po sedmi letech v roli létajícího pivovaru usadil v Kobylisích. Ačkoli kvůli různým omezením a opatřením nemohl jet pivovar s roční kapacitou 2000 hektolitrů naplno, chtějí jej majitelé příští rok ještě rozšířit. Pivo Bad Flash se totiž prodává nejen v jejich sedmi podnicích, ale i v desítkách hospod po celé republice.

"Pokud do toho nevniknou žádné vnější vlivy typu pandemie, máme v plánu rozšířit kapacitu pivovaru a tím i prodej piva mimo naše vlastní podniky. Stále totiž nejsme schopní tady uvařit vše, co prodáváme," řekl ČTK jeden ze spolumajitelů Bad Flashe Jan Charvát, jehož by do budoucna lákal i vývoz do zahraničí. "Já jen doufám, že si budu moct vzít delší dovolenou než na jeden a půl dne," doplnil další spolumajitel a sládek Martin Vávra, který kromě vaření piva musí občas zaskočit i jako obsluha v nedávno otevřeném pivovarském výčepu.

Charvát před lety přispěl k narůstajícímu zájmu o minipivovary tím, že je jako jeden z prvních nabízel na čepu ve své hospodě Zlý časy v pražských Nuslích. Totéž dělal i Libor Kult v Kulovém blesku na Novém Městě. V roce 2013 spolu založili Bad Flash, původně pro dovoz a distribuci zahraničních piv.

Již o rok později si v minipivovaru Zhůřák nechali pod vlastní značkou uvařit první pivo. Následovaly větší várky v dalších pivovarech a zájem o ně rostl i mimo jejich podniky, k nimž mezitím přibyly dva Bad Flash bary ve Vršovicích a v Karlíně. Proto se rozhodli, že postaví vlastní pivovar.

Z původního záměru vybudovat jej na zelené louce nakonec sešlo, stavět se začalo na podzim 2019 v prostorách jejich velkoobchodního skladu. První vlna pandemie kvůli zavřeným úřadům plány pozdržela, premiérovou várku pivovar uvařil až letos v květnu. Od listopadu mohou zájemci ochutnat přímo na místě až šest druhů piv ve výčepu, v němž se sedí jen pár metrů od varny. Kromě ležáku jsou v nabídce i piva typu ale či sour, jež nabírají na stále větší oblibě i v konzervativní české pivní komunitě.

"Když jsme v roce 2007 začínali, bylo v Čechách jen pár podobných hospod, navíc jsme pracovali převážně se středními pivovary typu Rohozec, Svijany či Březnice. V současnosti je podniků s pivy z malých pivovarů jen v Praze kolem stovky, takže v tom je mnohem větší konkurence. Totéž platí i pro minipivovary, kterých bylo tehdy kolem padesáti, zatímco dnes je jich desetkrát tolik," řekl Charvát s tím, že počet svých podniků už rozšiřovat nehodlá.

"Samozřejmě ne všechny minipivovary vaří skvělé pivo, ale vyprofilovala se tady zhruba padesátka pivovarů, které mají minimálně evropskou úroveň. To je další rozdíl oproti dřívějšku, kdy těch opravdu kvalitních bylo poskrovnu," uzavřel Charvát.

V současnosti je podle Českomoravského svazu minipivovarů v ČR kolem 480 minipivovarů. Minipivovar může ročně vyrobit maximálně 10.000 hektolitrů piva, přičemž na toto množství se vztahuje nejnižší spotřební daň. Pokud by vyrobil více, již o minipivovar nejde.

Po vydatném svátečním obědě často přijde vhod sklenka dobře vychlazeného piva. Lidé, kterým zlatý mok chutná, mohou sáhnout třeba po některém vánočním speciálu, které uvařily regionální pivovary v Olomouckém kraji.

Letos poprvé připravil svůj vánoční speciál i Pivovar Litovel: Sváteční hořký ležák 11°. „Chtěli jsme na svátky představit typ piva, které v naší stálé nabídce lidé nenajdou,“ uvedl sládek Petr Kostelecký.

Jedenáctistupňový světlý ležák má hořkost 32 jednotek IBU. „Přesto má harmonicky sladěnou chuť s vyšším řízem,“ popsal Kostelecký. K dostání je pouze čepovaný.

Přerovský Zubr opět uvařil svůj čtrnáctistupňový speciál Zubr Maxxim. Letos v pivovaru připravili čtrnáct set hektolitrů. Polovina zamířila v sudech do hospod a restaurací a polovinu stočili do lahví.

Podle ředitelky a sládkové pivovaru Zubr Nataši Rouskové lidé v zimě preferují spíše silnější piva.

„Zubr Maxxim je čtrnáctistupňový speciál vyrobený podle tradiční receptury klasickým výrobním postupem. V ležáckých tancích zraje pivo devadesát dnů,“ dodala Rousková. Speciál je k dostání čepovaný ve vybraných restauracích i v lahvích a různých baleních.

Horský ležák
Dvanáctiapůlstupňový sváteční ležák začal v době adventu prodávat i pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku.

Recepturu Svátečního horského ležáku vyladil sládek Luděk Reichl. „Holbu Sváteční horský ležák dochmelujeme za studena. Perfektně se tak podtrhne chmelové aroma a ležák, který má značně vysokou intenzitu hořkosti s drsnějším charakterem a dlouhým dozníváním, se díky tomu příjemně zjemní,“ objasnil Reichl.

I tento speciál se čepuje ve vybraných hospodách a restauracích nebo je k dostání v několika variantách balení.

Vaří jen v prosinci
Z malých pivovarů nachystal sváteční speciál Pivovar Jadrníček z Náměšti na Hané, který připravuje všechna piva nepasterizovaná a nefiltrovaná.

Speciál čtrnáctistupňový Vánoční Jadrák se vaří pouze v prosinci. Spodně kvašené světlé pivo s výraznou chmelovou hořkostí je vařené z jednoho druhu moravského sladu a z českého chmele.

Budějovický Budvar čeká za letošní rok tržby přes tři miliardy korun a historicky nejvyšší výstav. Dařilo se hlavně v exportu, rostly prodeje na všech deseti hlavních trzích, kam pivovar vyváží. Příští rok čeká Budvar změny spotřebitelského chování, výrazně rostou i náklady na energie a výrobní materiály. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

"Za rok 2021 očekáváme skvělé výsledky. Dařilo se zejména na exportu. Jak v objemu, tak i v tržbách jsme zase o kus dál posunuli loňská rekordní čísla. Jak tržby, tak objem budou určitě na historických maximech. Očekáváme ale, že příští rok bude velmi náročné tato čísla udržet. Je tam spousta nejistot, zdražování, změny spotřebitelského chování. Máme spoustu důvodů slavit rok 2021, ale už teď máme velmi výrazné vrásky na čele ohledně roku 2022," řekl ředitel.

Budvar splnil svůj růstový plán. "Skončíme určitě lépe než loni. Přeplnili jsme náš plán, a ten byl prorůstový. Za letošní rok se dařilo růst v objemech a ještě rychleji se dařilo růst v tržbách," řekl Dvořák.

Budvar zažil dobrý exportní rok. Na deseti hlavních trzích, kam vyváží, rostly tržby i objem prodaného piva. Týká se to zemí jako Německo, Británie, Slovensko, Polsko, Rakousko, Rusko či Kanada. "To se málokdy povede, aby z top deseti trhů deset rostlo. To bude mít významný vliv na výsledky," komentoval ředitel. Budvar vyváží asi 70 procent piva, hlavně balené. Exportním zákazníkům letos postupně zdražoval, od tří do devíti procent, podle typu balení.

Jiná byla situace v Česku, kde se zastavil růst v maloobchodních prodejích. "Zatímco v roce 2020 se spotřeba přesunula z točeného do baleného, tak letos se to spíš vracelo k normálu. A hospody jely v normálním režimu jen čtyři měsíce přes léto," řekl ředitel. Když letos na podzim vláda zavedla nová koronavirová opatření, prodeje v restauracích klesly podle ředitele o polovinu.

Příští rok čeká Dvořák změny spotřebitelského chování, projeví se i rostoucí ceny energií či potravin. "Už teď je vidět začínající příklon k levným pivům. Naši základní strategii to nemění, jsme producent prémiových piv a chceme být. Prémiová piva dobře přežívají krize," řekl.

Budvar před Vánoci oznámil, že od ledna příštího roku zdraží sudové pivo zhruba o tři procenta. V prvním čtvrtletí roku 2022 zdraží i balené pivo. Půllitr piva zdraží zhruba o padesát haléřů. Příčinou jsou rostoucí náklady, které u některých komodit stoupají až o stovky procent.

Budvar se 670 zaměstnanci loni uvařil 1,73 milionu hektolitrů piva, nejvíc za 125 let existence. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply o 0,4 procenta na 2,81 miliardy Kč, byly rekordní. Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Budvar zvýšil loni zisk po zdanění o necelých deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Pivovar Litovel letos kvůli přesunu konzumace piva z hospod do domácností, který souvisí s epidemií koronaviru, eviduje nárůst prodeje piva v plechovkách téměř o třetinu a lahvového piva o desetinu.

Nejvíce vzrostla kategorie nealkoholických piv a pivních mixů, naopak prodej sudového piva stále zaostává za obdobím před začátkem pandemie koronaviru. ČTK to sdělil obchodní ředitel Pivovaru Litovel Tomáš Konečný.

"Změnilo se chování lidí, kteří v důsledku omezení pivo více konzumovali doma a často v tom pokračovali i po rozvolnění. U sudového piva jsme se stále nedostali na období před covidem. Naopak nám výrazně narostly prodeje piva v plechovkách, kterých jsme za období leden až září prodali o 29 procent více než v loňském roce. Dařilo se i pivu v lahvích, tam jsme meziročně pozorovali nárůst o téměř devět procent," uvedl Konečný.

Konečný nepředpokládá, že by se počet restaurací a hospod v nejbližší době dostal zpět na úroveň obvyklou před epidemií koronaviru. "Pravděpodobně nedojde ke znovuotevření všech gastroprovozoven, které v posledním roce a půl ukončily provoz. Proto ani nepředpokládáme, že by se prodeje sudového piva v hospodách brzy dostaly na úroveň roku 2019," míní Konečný.

Lidé si v době epidemie začali domů častěji pořizovat výčepní zařízení, takže letos podle Konečného vzrostla poptávka po KEG sudech s menším objemem. Rostoucí oblibě se stále těší nealkoholická piva a pivní mixy, kterých Pivovar Litovel letos prodal meziročně o 38 procent více. Například prodej letošní nealkoholické novinky Litovel Řezaný Citron byl dvakrát vyšší, než vedení Pivovaru Litovel předpokládalo.

Roční výstav Pivovaru Litovel před epidemií koronaviru převyšoval 200.000 hektolitrů, přičemž zhruba 55 procent produkce tehdy prodal v restauracích. Pivovary Litovel, Holba a Zubr patří do skupiny Pivovary CZ Group, jejíž celkový roční výstav piva činí zhruba 700.000 hektolitrů. Téměř třetina produkce skupiny směřuje na zahraniční trhy. Trojice pivovarů vyváží například na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska či Ruska.

A zdobení stromku najednou baví i dospělé... Tyto vánoční ozdoby prodávané v balení po 6 kusech otevřete jako plechovku a můžete si z nich vychutnat pivo Miller Lite.

Také vás bavilo jako děti zdobit vánoční stromek? To většinu z nás, ale v dospělosti to už nějak není ono. Americká značka piva Miller Lite přišla se zlepšovákem, co dodá vánoční jiskru v oku i těm, kteří se v posledních letech radují až v okamžiku, kdy sváteční shon skončí. Jde o „vánoční baňky“, které nejsou prázdné. Naopak. Nesou cenný obsah: pivo Miller Lite.

Tzv. „beernaments“ (složenina z „beer“ a „ornaments“) jsou dodávány v balení po 6 kusech, prostě tradiční sixpack. Ten si ovšem můžete užít netradičně právě při dekorování stromu.

Pokud si nechcete prohnout větve, je záhodno obsah vypít. Navíc baňky jsou navrchu opatřeny uzávěrem používaným u plechovek a háček na upevnění na stromek se nejlépe chytne právě za uzávěr, který je už povolený.

Nápad pochází od agentury Rethink Canada. Ta se ho rozhodla představit i s pomocí spotu s hercem Jimmym O. Yangem, jenž působí při prezentaci ozdob příjemně nacamraně.

Ukazuje tak, že si můžete užít zdobení stromku i v případě, že ho provádíte sami a třeba se i trochu litujete. Rozhodně ale může udělat z věšení ozdob od Miller Lite společenskou událost s přáteli. Jen to bude chtít sixpacků o něco víc.

Tyto vánoční ozdoby přicházejí i s upravenou vizuální identitou značky. Nápis „a Fine Pilsner Beer“ („Dobré pivo plzeňského typu“) nahradil „a Fine Pilsner Ornament“ (tedy „dobrá ozdoba plzeňského typu“). Klasy ječmenu okolo loga pak doplnila cesmína. Tuto veselou vánoční dekoraci lze pořídit na stránkách Beernaments.com.

Chutě milovníků piva se neustále vyvíjejí a v poslední době se stále více přiklánějí k ležákům s plnější chutí a také pivům s výraznější hořkostí. Nejvíce hořký český ležák – Svijanský Rytíř 12 % – s 45 mezinárodními jednotkami hořkosti IBU sklízí ocenění nejen od laiků, ale i od znalců: svědčí o tom cena pro národního vítěze, kterou letos v kategorii ležáků plzeňského typu získal v soutěži World Beer Awards. Rodinný pivovar Svijany s ním potvrzuje, že už dlouhá léta vyrábí piva s nejvyšší hořkostí na trhu. Patří mezi ně i Svijanský Máz s 34 IBU.

„Zatímco průmyslové pivovary ještě donedávna z ekonomických důvodů chmelem spíše šetřily, v poslední době se i ony předhánějí v tom, který vyrobí pivo s co nejvyšší hořkostí. Svijany se těchto závodů nemusí účastnit, protože je už dávno vyhrály,“ řekl k tomu sládek rodinného pivovaru Svijany Petr Menšík. „Jen to žádné svijanské pivo nedává příliš najevo, protože jeho ušlechtilá hořkost z celkové komplexní chuti nijak nevyčnívá.“

Hořkost piva odvisí od obsahu izosloučenin chmele, především takzvaných alfahořkých kyselin. Její vnímání je do značné míry subjektivní a významně je ovlivňuje třeba stupňovitost nebo druh použitých chmelů. Hořkost se nicméně měří exaktně, tedy nikoli senzorickým hodnocením, ale podle skutečného obsahu izo-alfa hořkých kyselin v jednom litru piva. Jeden miligram odpovídá jedné mezinárodní jednotce IBU (International Bittering Unit) nebo obdobné evropské jednotce EBU. Hořkost klasických českých ležáků se pohybuje kolem 30 IBU.

České ležáky jsou charakteristické tím, že se u nich hořkost jako chuťový vjem projevuje krátce po napití, protože ji nezakrývá ovocná chuť jako u piv s ještě vyšším číslem IBU, jako jsou například svrchně kvašená piva typu IPA. Proto je také v případě ležáků českého typu hořkost nad 40 jednotek velmi vzácná. Jejich hlavní devizou je totiž pitelnost, nikoli zajímavý chuťový zážitek jako u IPA. „Umění spočívá v tom uvařit pivo tak, aby jeho hořkost nebyla rušivá a pivo si zachovávalo svou pitelnost. V tom máme ve Svijanech s tradičním výrobním postupem velkou výhodu, protože je velký rozdíl mezi jemnou hořkostí dodanou jemným aromatickým chmelem a hrubou hořkostí, jež vzniká zpětným rozpuštěním kalů do piva při průmyslové výrobě piva v cylindrokónických tancích. Je to ale současně ekonomická nevýhoda, protože velké pivovary takto na rozdíl od nás šetří až 10 procent chmelení,“ řekl Petr Menšík.

Opět proti proudu
Protože svijanská piva jsou, pokud jde o hořkost, již mnoho let premianty, mohl se nyní Pivovar Svijany vydat opět proti proudu. „Když velké pivovary přecházely na průmyslovou výrobu v cylindrokónických tancích, my jsme naopak investovali do toho, abychom mohli zachovat tradiční výrobní postup českého ležáku. Když se ostatní snažili maximálně prodloužit životnost piva, my jsme úplně vyloučili pasterizaci, a to jako jediní i u piva v plechovkách. A teď, když přidávají IBU, my jsme se u nového piva Šlik vynasnažili chuťový vjem hořkosti navzdory vysoké hodnotě 34 IBU naopak zmírnit,“ s pobavením konstatuje Petr Menšík.

Exkluzivní sudové pivo Šlik Svijany uvedly na trh letos v létě. Jedenáctistupňový plnosladový světlý ležák zlatavé barvy nese jméno jednoho z prvních majitelů svijanského zámku a přilehlého pivovaru Jáchyma Ondřeje Šlika. Jeho recepturu Petr Menšík vyladil tak, aby i při vysoké hodnotě IBU nepůsobilo příliš hořce. „V jeho případě chceme oslovit spíše mladší generaci milovníků piva, která - jak se zdá – už zase naopak začíná dávat přednost pivům, u nichž není hořká chuť tak dominantní,“ dodal Petr Menšík.

Nošovický pivovar Radegast slaví letos jednapadesát let. První várku piva tady uvařili přesně 3. prosince roku 1970. Od té doby patří pivovar k Nošovicím na Frýdecko-Místecku stejně neodmyslitelně jako zdejší vyhlášené kysané zelí, a na hořké nošovické pivo nedají milovníci zlatavého nápoje dopustit

Plzeňský experimentální pivovar Proud pro všechny milovníky piva připravil Vánoce plné Proudu. „Už více než rok pro vás s nadšením vaříme piva z naší stálé nabídky i spoustu limitek. Teď nastává speciální sváteční období, ve kterém jsme si připravili zase něco navíc. V našem e-shopu najdete degustační balíčky, dárkové sety, prohlídky našeho pivovaru, kávový speciál, pivní pálenku a mnoho dalšího,“ rekapitulují Michal Škoda, ředitel Proudu, a sládková Lenka Straková.

Pivního znalce potěší Balíček hrdý Prouďák/ Prouďačka s trikem, kšiltovkou, ponožkami, odznakem, samolepkami i pivní sklenici s osobním gravírováním – vše v barvách a s logem pivovaru Proud. Sklenici s gravírováním na přání lze objednat i samostatně.

Vstupenkou do světa pivních chutí jsou dárkové sady hned v několika variantách: Degustační set Headliners a Degustační set De Luxe obsahují pětici piv o objemu 330 ml ze stálé i limitované nabídky Proudu napříč pivními styly. Balíček káva, Balíček ovoce a Balíček ležák zaplnily vždy dvě lahve o objemu 750 ml, jejichž charakteristiku předznamenává název balíčku.

Vstupenkou přímo do nového pivovaru, který sídlí ve více než stoleté budově bývalé elektrárny Plzeňského Prazdroje, je pak voucher Pivovar Proud pod lupou. Komentované prohlídky spojené s ochutnávkou by se měly rozjet opět na jaře.

Vánoční speciál Bockoffka – světlý bock obohacený výběrovou kávou z Kostariky – zahřeje, povzbudí a zpříjemní dlouhé zimní večery. Silné šestnáctistupňové pivo s překvapivě jemnými ovocnými tóny a středně intenzivním kávovým dozvukem je výsledkem spolupráce s českou výběrovou pražírnou Dos Mundos.

Pivní pálenky Proud Spirit jsou prvními pivními pálenkami v historii Proudu. Vznikly vypálením piv, která během pandemie neměla možnost dostat se do hospod, takže ani kapka nepřišla nazmar. K mání je pouze omezený počet lahví!

Unikátní Whisky Trebitsch x Proud uvařili v Proudu a následně ji vypálili v TREBITSCH old town distillery. Výsledkem spolupráce je limitovaná edice whisky, jaká nemá v České republice obdoby. Vaření zápary proběhlo symbolicky 17. listopadu 2020, poté byla whisky uložena do nových dubových TREBITSCH sudů a do lahví nebude stočena dříve než v prosinci 2023. Počet lahví je omezen na 1 111 kusů, již nyní je možné zakoupit certifikát s číslem konkrétní lahve a začít se těšit.

Exkluzivní záležitostí je také Proud barrel-aged edice: Světlý bock Batch #05, osm měsíců stařený v sudu po Trebitch Czech Single Malt, nadchne komplexní chutí s tóny vanilky a jemným náznakem kyselinky. Silné temně černé pivo Batch #06, osm měsíců stařené v sudu po červeném vínu z Uherského Hradiště, příjemně propojuje čokoládové až pražené tóny stoutu s vinným charakterem. Stout Batch #07, osm měsíců stařený v sudu po Trebitch Czech Single Malt, potvrzuje, že kombinace silného stoutu a jednosladové české whisky funguje skvěle. Robustní černé pivo z dubového sudu krásně nasálo karamelové až ovocné tóny whisky a propojilo je do neodolatelného celku.

Řešením pro všechny nerozhodnuté jsou Dárkové poukázky Proud v různých hodnotách na nákup piva, merche či prohlídky pivovaru.

Na postu vrchního sládka došlo ve Staropramenu letos ke změně a nyní odpovídá za špičkovou kvalitu smíchovského piva Jan Špaček. A svou práci dělá více než dobře, což nedávno potvrdil nevídaný triumf v degustačních soutěžích.

Ve smíchovském pivovaru působíte od roku 2003. Jak se za tu dobu práce sládka proměnila?
Nijak zásadně, možná je o něco více manažerská, orientovaná na reporting a snižování spotřeby vody a energií. To nejdůležitější se ale nezměnilo vůbec. Každý sládek musí věnovat maximální péči svému pivu a dbát na jeho kvalitu. Stejně tak musí reagovat na změny surovin, protože každý rok je úroda ječmene a chmelu trochu jiná. Výsledkem pak musí být pivo, které chutná, jak má. Osobně nevnímám roli sládka jako práci, jde spíše o poslání.

V průběhu letošního roku jste se stal vrchním sládkem. Nebojíte se, že bude velice těžké navázat na práci vašeho předchůdce Zdeňka Luxe?
Smíchovským pivovarem prošla za více než 150letou historii celá řada sládků, mnozí z nich posunuli pivovar o významný kus vpřed. Rád bych se mezi ně zařadil, mým krédem je ctít řemeslo i historický odkaz. Věřím, že v takovém případě si naše piva najdou mnoho spokojených konzumentů z řad široké veřejnosti a současně osloví také odborníky.

Staropramen je zvyklý „sklízet medaile“, například z podzimních degustačních soutěží si jich na Smíchov přivezl celkem deset…
Ano, to je nejčerstvější a současně historický úspěch našich pivovarů. Vedle deseti medailí jsme obsadili několik dalších předních umístění. Navíc se nám povedl málo vídaný kousek, když jsme v kategorii světlých výčepních piv soutěže Pivo České republiky obsadili kompletní stupně vítězů s pivy Braník Aleš, Staropramen Smíchov a Braník světlý. Podobný hattrick spolu s kolegy z našich pivovarů v Praze, Ostravě a Pardubicích nepamatujeme.

Prozradíte, alespoň v hrubých obrysech, jakou novinku chystáte na příští rok?
To si s dovolením nechám nyní pro sebe, dozvíte se to ve správný čas. Za kolegy z Ostravaru ale mohu prozradit, že se můžeme těšit na další skvělý Speciál ze spilky.
„Ve volném čase se s oblibou starám o švestkový sad“

Současným trendem je akcentovat udržitelnou výrobu. Jakým způsobem toho lze docílit v podmínkách pivovaru?
V našich pivovarech (Pivovary Staropramen provozují pivovar Staropramen, Ostravar a Pardubický pivovar – pozn. red.) zohledňujeme kritérium udržitelnosti v každém jednotlivém rozhodnutí. Naše podnikání posuzujeme v širším kontextu, vyhodnocujeme potenciální i stávající dodavatele, klademe důraz na české suroviny, usilujeme o snižování energií, spotřeby vody i emisí. Jde o důležitý aspekt, když modernizujeme výrobní zařízení, plánujeme dopravu našeho piva nebo inovujeme obaly.

Když si od náročné práce chcete odpočinout, jakému koníčku se věnujete?
Někdy se po práci vydám na Smíchovskou náplavku, jen tak si sednout a pozorovat dění kolem. Jinak volný čas trávím nejradši s rodinou, moc rádi jezdíme na chalupu. Na té je stále co dělat, takže jde o aktivní odpočinek, žádné velké polehávání. Mým velkým koníčkem je zahrádkaření, dříve jsem se staral o vinici, dnes o švestkový sad.

A řekněte pravdu – po příchodu domů z práce si otevřete k večeři či k víkendovému obědu pivo, nebo si dopřejete raději něco bez sladu?
Pokud se bavíme čistě o alkoholických nápojích, jsem srdcař a pivo je pro mě volba číslo jedna. Cestou z práce se rád zastavím v některé ze smíchovských hospod na jedno, což je taková hezká tečka za pracovním dnem. Dám si raději pivo v hospodě s kamarády než doma na gauči. Navíc mám díky tomu přehled, v jaké kondici naše pivo v daném podniku je. Pivo totiž pivovar opouští ve špičkové kvalitě, ale je potřeba ohlídat, v jakém stavu se dostane ke konzumentovi. Z toho důvodu si dávám pivo ze smíchovského pivovaru. Rád ale ochutnávám jiná piva. Mohu tak porovnávat, případně se i inspirovat.