Novinky a zajímavosti ze světa piva

Náchodský pivovar a především jeho svrchně kvašené pšeničné pivo PRIMÁTOR® Weizenbier slaví další úspěch za hranicemi naší země. Zlaté ocenění, letos již po třetí v řadě, získal na mezinárodní soutěži Barcelona Beer Challenge 2017. Druhé ocenění a bronzovou medaili, pak obdržel světlý ležák PRIMÁTOR® Premium. Degustační soutěž je součástí největšího pivního festivalu v Barceloně, kterého se letos zúčastnilo na 40.000 návštěvníků.

Do samotné soutěže bylo přihlášeno 200 pivovarů z 25 zemí světa. Degustátoři hodnotili celkem 800 piv, přičemž z České republiky byl náchodský pivovar PRIMÁTOR jediným přihlášeným.

Slavnostního večera se osobně zúčastnila a ceny přebírala exportní manažerka Romana Jansová. Jak večer probíhal, a jaký pocit z osobní účasti na festivalu měla, vyjádřila následovně: „Jižanský temperament je nakažlivý, i proto proběhlo předávání cen ve velmi přátelské až elektrizující atmosféře. Fascinovalo mě, že úspěch se zde „odpouští", dokonce upřímně přeje. Bylo fajn vidět, kolik stylů a trendů žije, kolik lidí a nadšenců tím žije ... a přitom mít jednoho vítěze v PRIMÁTORské kapse".

Brněnský minipivovar Lucky Bastard změnil vlastníka. Koupila jej nově vytvořená společnost Czech Craft Beers, která plánuje výstavbu až deseti minipivovarů na jižní Moravě. Začala už budovat za zhruba 35 milionů korun minipivovar v Brně-Medlánkách. Bude stát v bývalém sídle společnosti Valosun, z níž je i jeden z investorů pivovarského projektu Martin Šibal. Šibal prodal výrobce potravinových doplňků Valosun společnosti Walmark před dvěma lety. Ponechal si některé aktivity Valosunu v USA a Kanadě a podniká i v jiných oblastech. Jednou z těch, které si zvolil, jsou minipivovary, kde spojil své snažení s majitelem sítě restaurací Zelená kočka Jiřím Sojkou a sládkem Janem Grmelou.

Podle Šibala potenciál k růstu trhu stále je. Odborníci odhadují, že v České republice je kolem 350 minipivovarů, pokrývají ovšem jen asi dvě procenta produkce piva. V Německu mají minipivovary osm procent trhu a v USA ještě víc. "Spotřeba piva je u nás pořád největší na hlavu. Každý si může spočítat, že prostor k růstu tady ještě je," řekl ČTK Šibal. Nová skupina tvořená částečně bývalým managementem Valosunu plánuje do budoucna šest až deset minipivovarů na jižní Moravě. O jaké půjde lokality, Šibal uvést nechtěl.

Lucky Bastard je minipivovar, který nedávno investoval do výroby, zvětšil kapacitu a přestěhoval se do rozsáhlejších prostor. Oproti jiným se zaměřuje jen na svrchně kvašená piva. Minipivovar v Medlánkách chce oproti tomu vyrábět tradiční české ležáky plzeňského typu. "Dobré pivo vaří možná třetina pivovarů. Chceme se prosadit kvalitou, to je základ," uvedl sládek Jan Grmela. Nový minipivovar otevře patrně na podzim letošního roku. Další pak budou následovat.

"Máme vytipované zajímavé lokality, kde by minipivovar měl svoje místo. Nyní jsou to řádově tři nebo čtyři lokality v rámci Jihomoravského kraje," uvedl Šibal. Nový minipivovar v Medlánkách vyjde investora na zhruba 35 milionů korun, z toho 15 milionů půjde do speciálních technologií. Podle zástupců firmy se lidé z okolí nemusí bát zápachu, protože provoz nebude mít komín. České pivovarnictví v posledních letech zažívá velký boom. Investují v něm i lidé, kteří nejsou z oboru. Některé firmy vytvářejí i sítě minipivovarů. Jedna z nich například obnovila výrobu piva ve Znojmě a Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště.

Naopak problémy mají některé tradiční pivovary v regionu. Podle Vyškovského deníku propouští místní pivovar, který se dlouhodobě potýká s poklesem odbytu. Podle ředitele pivovaru Romana Kotolana situace sice příznivá není, nicméně konec Vyškovského piva zatím vyloučil. "Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčilo," řekl dnes Vyškovskému deníku Kotolan. V Brně měl problémy s odbytem minipivovar Magistr.

Počasí přineslo teplé dny a s nimi posezení na zahrádkách. Atmosféru k příjemnému strávení času s přáteli či rodinou často doprovází grilování a zahradní stolování. K němu nesmí chybět pivo. To patří mezi oblíbené nápoje právě ke grilovaným pokrmům. Osvěží, doplní chuť jídla a podporuje trávení.

Tipy, jaké pokrmy letos můžete zapojit do svého jídelníčku, přináší Titus Eliáš, šéfkuchař pražské restaurace Na Kopci. V receptech si přijdou na své nejen milovníci masa, ale i vegetariánských pokrmů. Obzvlášť mlsné jazýčky se mohou těšit na sladké jídlo v nečekaných kombinacích, kterými zaručeně překvapí své hosty.

Grilování a pivo, to je oblíbená kombinace většiny Čechů. Důležitá je ale vhodná péče o zlatavý mok, aby měl správnou chuť a teplotu. Nejlepší službu v takovém případě poskytne vlastní soudek, umožňující čepovat si pivo dle libosti. „Pokud je opravdu horko, oceníte chladicí zařízení s kompresorem, které ale napřed důkladně propláchněte. Sud nechte alespoň den předem v chladné místnosti a před naražením s ním zbytečně netřeste. Nenechte jej na přímém slunci a pivo čepujte ideálně na jeden zátah,“ radí Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Jak při grilování pečovat o čepované pivo
Nejjednodušší domácí péči o pivo nabízejí samo chladící sudy s ventilem pro čepování v dolní části. Lze však použít jednoduchou party pípu, anebo si zapůjčit pípu s chlazením, jejíž součástí je i vzduchový kompresor. Půjčené výčepní zařízení vždy pečlivě vypláchněte, abyste odstranili případné usazené kvasinky. Pivo čepujte nejprve po skle v úhlu cca 45° vůči pípě. Až v závěru čepování sklenici narovnejte a dočepujte i pěnu. Správně načepované pivo vytvoří při pití na vnitřním obvodu sklenice kroužky. Pivo spotřebujte do 24 hodin od naražení sudu.

Nový majitel pivovaru zahájil svůj nástup setkáním nejvyšších šéfů v Plzni.

V pátek se dokončil prodej plzeňského pivovaru japonské skupině Asahi. Ta koupila Prazdroj a další pivovary na Slovensku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku za zhruba 200 miliard korun.

Jako první krok japonské vedení naplánovalo setkání šéfů v prostorách plzeňského pivovaru, které proběhlo začátkem týdne.

„V Plzni proběhlo celoevropské setkání, kde se setkaly špičky evropského vedení s vedením z Tokia,“ popsala Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje. Podle ní se manažeři seznamovali mezi sebou a prezentovali výsledky jednotlivých značek.

Setkání v Plzni není náhodné. Japonci plánují udělat právě v České republice centrálu, odkud budou ovládat svůj evropský byznys. Regionálním šéfem se stal bývalý generální ředitel Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti. Centrálu chtějí vybudovat v Praze během několika měsíců.

Co všechno prozradila mluvčí pivovaru o příchodu nového vedení a případných změnách? Podívejte se na video nahoře.

Marek Pohanka působil ve strakonickém pivovaru od roku 2009 jako ředitel obchodu a marketingu. V květnu 2015 převzal funkci ředitele společnosti. Za jeho působení ve funkci ředitele se ve spolupráci se sládkem pivovaru Dušanem Krankusem povedlo stabilizovat kvalitu piva, započít s dynamickou marketingovou strategií společnosti a nastartovat novou etapu pivovaru. Pod jeho vedením se podařilo společnost ekonomicky stabilizovat a vrátit hospodaření společnosti k zisku.

Vedení města a představenstvo pivovaru v čele s předsedou Rudolfem Oberfalcerem děkuje panu Marku Pohankovi za dosavadní odvedenou práci, která mnohdy znamenala provádět nelehká rozhodnutí v složité situaci dravého konkurenčního prostředí.

Zejména velký dík mu pak patří za navázání spolupráce s odběrateli mimo domácí region a spuštění projektu pivovarských restaurací – dudákoven, kterých pod jeho vedením vzniklo sedm.

Marek Pohanka odchází do vrcholového managementu korporátní společnosti. Pozici ředitele opouští ze své vlastní vůle a osobního rozhodnutí.

Poslední novinka? Den otevřených vrat z loňského srpna. Poslední zpráva? Květnové vyjádření k pivu Alko-stop, u něhož inspekce odhalila, že obsahuje více alkoholu, než povoluje norma. Už při prvním pohledu je zřejmé, že webové stránky vyškovského pivovaru neprošly aktualizací řadu měsíců. A podobně špatně je na tom, zdá se, i pivovar. Podle zjištění Vyškovského deníku Rovnost se v něm hromadně propouští a utlumuje výroba.

Jak potvrdil jeden ze zaměstnanců, jehož jméno redakce zná, pivo se už nějakou dobu nevaří. „Žije se jen ze zásob. Hromadně se propouští a z třiceti lidí zbylo zhruba deset. Vypadá to, že pivovar je v útlumu, a obávám se, že v dohledné době zavře,“ sdělil muž.

Podle ředitele pivovaru Romana Kotolana situace sice příznivá není, nicméně konec Vyškovského piva zatím vyloučil. „Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčilo,“ řekl Kotolan.

Budova pivovaru patří státu, respektive jeho společnosti Jihomoravské pivovary. Od dubna 2011 ho má v dlouhodobém nájmu firma Czech Beverage Industry Company se sídlem v Praze na Smíchově. „Nájemce vaří a prodává pivo, nemůžu tedy tyto věci komentovat. My pronajímáme movitý a nemovitý majetek a poskytujeme licence na značky vyškovského piva,“ uvedl za Jihomoravské pivovary Jaromír Žáček.

Kotolan ujistil o snaze Czech Beverage Industry Company výrobu Vyškovského piva zachovat. „V současnosti hledáme optimální varianty řešení. Významným ohrožením této naší snahy však může být probíhající soudní spor se stávajícím majitelem pivovaru Vyškov (státní firmou Jihomoravské pivovary - pozn. red.),“ poukázal Kotolan.

Důvod rozepře nechtěla ani jedna z obou stran komentovat. „Co se týká soudního sporu, v rámci zachování objektivity a korektnosti se k němu nebudeme do vyřešení vyjadřovat,“ reagoval ředitel Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec.

Mělo se za to, že nejsilnější pivo světa pochází z Bavorska a má 57,5 % alkoholu. Tenhle kousek má alkoholu více než vodka či whisky. Pít se musí po malých sklenkách a jedna láhev přijde zákazníka na tisíce korun. Toto silné pivo (avšak ne nejsilnější) vzniklo díky trumfování bavorského sládka se skotskými kolegy. To co však přijde nyní, vás zarazí do židle.

Sládci a přátelé na slovo vzatí - Lewis Ahand a John Mckenzie ze Skotska vlastní maličký pivovar Brewmeister a podařilo se jim už v roce 2012 vytvořit pivo s opravdu trefným názvem Armageddon. To se stalo asi zatím úplně nejsilnějším pivem na trhu v daném roce, ale jelikož to kamarádům bylo stále málo (víte, jak to chodí, když se lidé hecují) zrodilo se v pivovaru Brewmeister úplně nové pivo.

Zrození hadího jedu
Tato novinka dostala příznačný název Snake Venom - hadí jed s neuvěřitelnými 67,5 % alkoholu. Pivo se plní do sklenek 275 ml a jeho prodejní cena se pohybuje kolem 1750 korun, což je samo o sobě také síla. Pivo je tak silné, že na něm musí být umístěn žlutý štítek s varováním, abyste nepřekročili konzumaci více než 35 ml při jednom posezení. Tento skvost je vařený ze speciálních sladů usazených rašelinou. Při fermentaci jsou použity dva typy kvasinek, nejen ty pivní, ale vinné a využívané na výrobu šampaňského.

Udělat várku světového rekordmana trvá až půl roku, proto tomu odpovídá i cena. Většinou si taková piva kupují sběratelé, znalci a pivní šílenci (v dobrém slova smyslu). Právě oni dokážou ocenit takové pivo, protože vědí, co vše to obnáší. Koupí-li si jej někdo jen tak ze zvědavosti, a protože neví co s penězi, může se vylekat a pomyslet si, že nejde o pivo, ale likér.

● Společnost Asahi Breweries Europe, která zastřešuje středoevropské pivovary Asahi, bude sídlit v Praze.
● Ředitelem firmy se stal dosavadní šéf Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti.
● Pozice Česka v rámci celé skupiny by mohla i dál posilovat.

Budoucnost pětice středo- a východoevropských pivovarů pod hlavičkou jejich nového majitele − japonské skupiny Asahi − začíná v těchto dnech nabývat konkrétní obrysy. A pro nejznámější český pivovar Plzeňský Prazdroj, který je jednou z částí nově formované skupiny, půjde zřejmě o budoucnost růžovou.

Praha, kde dosud sídlilo obchodní či marketingové vedení Prazdroje, se stala sídlem Asahi Breweries Europe, nové dceřiné firmy japonského koncernu. Do té kromě Prazdroje spadá ještě slovenský Topvar, maďarský Dreher, rumunský Ursus a polská Kompania Piwowarska. A ředitelem Asahi Breweries Europe se stal Paolo Lanzarotti, dřívější šéf plzeňského podniku.

Skupina Asahi získala Prazdroj a spol. v přepočtu za 200 miliard korun od AB InBev koncem loňského roku. Jednička globálního pivního trhu AB InBev se spojila s dvojkou SABMiller, a společný podnik byl v důsledku toho loni nucen prodat svá aktiva na těch trzích, kde hrozilo, že by měl dominantní postavení.

Podobně japonská skupina od AB InBevu koupila ještě další značky v západní a jižní Evropě − nizozemský Grolsch, italské Peroni a britský Meantime. Ty Asahi ovládla o několik měsíců dřív než pivovary ve střední Evropě. Formálně je zastřešila společností Asahi Europe, která má sídlo v Londýně.

Asahi Europe a Asahi Breweries Europe, které společně zaujímají zhruba desetinu evropského trhu a po Heinekenu a Carlsbergu jsou evropskou trojkou, zatím fungují nezávisle na sobě a zodpovídají se tokijské centrále celé Asahi.

To ovšem nemusí trvat dlouho. Podle zdrojů HN z trhu je možné, že pozice Prahy v celém fungování Asahi v Evropě výhledově ještě posílí. Například kvůli blížícímu se brexitu. Asahi už údajně právě v Česku hledá nové zaměstnance zejména pro oblast IT a také případnou další nemovitost. Nyní stovky zaměstnanců Prazdroje a další desítky manažerů, kteří se sem zatím stěhují z okolních středoevropských zemí, sedí v centru Prahy na Ovocném trhu. Zřejmě i pro obsluhu těchto svých aktivit Asahi na přelomu loňského a letošního roku založila další společnost s názvem Asahi CE & Europe Services.

Zástupci Asahi zatím nechtěli uvést podrobnosti. Mluvčí Prazdroje Jitka Němečková HN sdělila: "Fungování Asahi na místním trhu se v tuto chvíli nastavuje. Nelze zatím komentovat počty osob nebo to, zda budou probíhat náborová řízení, vzhledem k tomu, že proces je teprve na začátku."

Další otázkou zůstává také to, zda se bude výhledově měnit letitá spolupráce Asahi a konkurenta Prazdroje − Pivovarů Staropramen. Ty vaří pro Asahi značku Super Dry na export do celé Evropy. "Prozatím se nic nemění," uvedla PR manažerka značek Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Co se samotného piva pod hlavičkou Prazdroje týče, zatím by se toho také moc měnit nemuselo. "Dál máme víru v historický odkaz a kvalitu našich značek," poznamenává k tomu šéf Asahi Breweries Europe Paolo Lanzarotti.

Sklepení při bývalém panském pivovaru v Želetavě na Třebíčsku bylo prohlášeno za kulturní památku. Sklepení je součástí tvrze Starý hrad, která sloužila od roku 1568 jako významný panský pivovar.

„Starý hrad byl zapsán jako památka již v roce 1968. Sklepení k němu historicky i funkčně přináleží a zároveň je hodnotným reprezentantem důležité historické etapy, kdy areál tvrze sloužil jako panský pivovar,“ shrnula ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Martina Indrová.

Sklepy jsou situovány ve stráni, léta nebyly udržovány. Vstup do objektu je uzavřen mříží, která zde byla instalována před několika lety pro zamezení vstupu nežádoucích osob. Účelem sklepů bylo uchovávání piva pro pivovar. Jednalo se o velmi významný a úspěšný pivovar, o čemž svědčí jak délka jeho provozování, tak i pozdější různá ocenění na evropských pivovarnických výstavách. Provoz pivovaru byl ukončen v padesátých letech 20. století. Stalo se tak po direktivním rozhodnutí o spádových pivovarech, přičemž ostatní pivovary byly bez ohledu na jejich význam poněkud necitlivě uzavřeny. Navíc tomuto uzavření přispívala i okolnost, že pivovarnictví bylo tehdy vyhodnoceno jako neperspektivní odvětví.

Sklepy tvoří součást pivovaru, ze své podstaty vždy náležely funkčně i historicky k památce Starý hrad. Byly zakončeny tzv. lednicí, jež sloužila k celoročnímu uchování ledu, který chladil pivo jak ve sklepích, tak i v želetavských hostincích. Dodnes je dochována cesta, která sloužila k zásobování pivovarských lednic ledem z pivovarského rybníku. Dochovaly se i vzrostlé stromy, které byly vysazeny při stavbě sklepů a sloužily k zastínění sklepení.

V prvním čtvrtletí roku 2017 byly za kulturní památku prohlášeny ještě secesní vodojem ve Skorkově na Havlíčkobrodsku a bývalý panský špýchar v Krucemburku.

Na území Kraje Vysočina je celkem 2974 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, dále tři městské a tři vesnické památkové rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR.

K bráně černohorského pivovaru míří v neděli po obědě skupinky turistů. Pěších i na kolech. Řadě z nich se na krku blýskají v odpolední výhni medaile. K vidění jsou i poháry a diplomy. Míří na tradiční zahájení turistické sezony v Moravském krasu. To se koná v režii Blanska, Boskovic a černohorského pivovaru již po jedenácté.

Stejně jako v předchozích letech se příchozí také pokoušejí o zápis do České knihy rekordů. Letos v počtu lidí, kteří dosáhli na vavříny. „Nepřišli jsme zdaleka. Bydlíme totiž přímo v Černé Hoře. Je to super akce s příjemnou atmosférou, kterou si nemůžeme nechat ujít. Chodíme sem pravidelně,“ usmívá se na nádvoří pivovaru Michal Vrbka.

Doprovod mu dělají tři dcery Magdalena, Marta a Mariana. „Já přišla s medailí za první místo ve školní soutěži. Asi nejvíc se ale těším na cukrovou vatu,“ hlásí Magdalena Vrbková. „To já si přinesl medaili za účast na Pražském půlmaratonu před dvanácti lety. Pro mě je důležitější, než vítězství v nějaké soutěži,“ dodává dívčin otec.

O kus dál se u pódia při poslechu country kapely Prak dobře baví parta přátel s vavřínovými věnci na hlavách. „Já už jsem tady po desáté a je to paráda. Vyšli jsme na třináctikilometrovou trasu a asi o pět kilometrů si ji prodloužili. Členové naší party jsou z Doubravníku, Žďáru nad Sázavou, Slatiňan, Nedvědice a Prahy. S sebou jsme si vzali vavřínové věnce, medaile a dobrou náladu. Užijeme si to tady, zatančíme, dáme si pivo a půjdeme pěšky zase zpátky na základnu,“ říká Miloš Bělík z Doubravníku.

Na zahájení turistické sezony připravili pořadatelé několik různě dlouhých tras s cílem v Černé Hoře. Lidé mohli vyrazit například z Blanska nebo z Boskovic. Jako každý rok nechyběl pokus o rekordní zápis v recesistické disciplíně. „Letos se pokoušíme o rekord v počtu lidí, kteří dosáhli na vavříny. Mezi ně se počítá každý, kdo dorazí se zlatou, stříbrnou nebo bronzovou medailí z jakékoliv soutěže. S diplomem, pohárem, šerpou. Nebo s vavřínovým věncem. Stačí i pytlík s kořením bobkový list,“ vysvětluje za organizátory akce Jiří Kučera z blanenské radnice.

A u dvou stanovišť, kde se příchozí zapisují, není o zajímavá prvenství rozhodně nouze. Jeden z příchozích vyhrál před lety šachový turnaj na Kubě, další ušel patnáct tisíc kilometrů a jedna z turistek vyhrála soutěž v pití piva na čas. „Je to úžasné, jakou má zdejší zahájení turistické sezony tradici. Vždy se zde v pivovaru sejde tisícovka lidí. Letos je to symbolické. Pořadatelé vlastně sklízí vavříny své práce,“ usmívá se komisař Miroslav Marek z agentury Dobrý den, který dohlíží na správnost rekordního pokusu.

O půl třetí odpoledne nakrojují zástupci Blanska, Boskovic a černohorského pivovaru obří turistický salám. A o chvíli později se už příchozí radují z nového českého rekordu. „Kromě jednačtyřiceti psů dnes dorazilo osm set dvacet lidí, kteří dosáhli na vavříny. Jedná se o nový český rekord,“ hlásí do mikrofonu Miroslav Marek.

A pak už pořadatelé oceňují nejoriginálnější výkony. Pro jedno z ocenění si přichází i majitelka psa Tlapky z blanenského útulku, který túru do pivovaru urazil i přesto, že měl jen tři nohy.