Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V sousedství opravené tvrze v Malešově vznikl minipivovar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKMalešov

Malešov (Kutnohorsko) - V Malešově na Kutnohorsku rozjíždí výrobu minipivovar, který vznikl rekonstrukcí části hospodářského dvora v sousedství středověké tvrze. Na dvanáctimilionovou investici se složilo kolem 40 lidí, většinou známých nebo kamarádů. I proto má pivovar ve svém názvu přívlastek přátelský. V lednu v Malešově uvařili první várku a počátkem března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost, řekl ČTK majitel tvrze Ondřej Slačálek.

Zakladatelé pivovaru záměrně nesháněli velkého investora, ale dali přednost většímu množství drobných akcionářů. "Těch prostředků jsme potřebovali tolik, že bychom tomu investorovi předali kompletně kontrolu nad pivovarem. Takže jsme to nabídli formou akcií, ale záměrně spíš drobným akcionářům, našim kamarádům, podporovatelům a tak. Shromáždili jsme přes 40 investorů, jednotlivců," uvedl Slačálek. Výhodou je to, že nikdo z akcionářů není dominantní.

Technologie umožňuje roční výstav 3500 hektolitrů, tanky pojmou až 1500 hektolitrů. "Náš minimální prodejní cíl je aspoň tisíc hektolitrů. Nevím, jestli se nám to podaří už první rok. Uvidíme, jak to půjde," řekl Slačálek.

Pivovar má vybudovanou distribuční síť, zásobuje hlavně restaurace ve větších městech, například v Praze, Brně nebo Hradci Králové. Uspět v bezprostředním okolí je podle Slačálka složitější, protože místní se více dívají na cenu. Firma funguje už tři roky, v Malešově se ale pivo dosud nevařilo. "Nejdříve jsme si vůbec ověřovali celý koncept tím, že jsme vytvořili vlastní brand a prodávali jsme výrobky někoho jiného. Pak jsme vytvořili vlastní receptury, které jsme ale ještě pořád vařili na jiné technologii někoho jiného, protože jsme neměli pivovar. A teď jsme udělali ten finální krok, protože se ukázalo, že lidem to pivo chutná a že se prodává," popsal rozjezd projektu Slačálek.

První várka byla v Malešově uvařena 21. ledna, 4. března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost. Fungovat by měl také obchod, v němž si lidé budou moci kupovat produkty z pivovaru. "A pak chceme s přicházející sezonou, řekněme od května, mít otevřeno i o víkendech formou stánkového prodeje," dodal Slačálek.

Nejstarší zmínka o malešovské tvrzi pochází z roku 1303. V druhé polovině 14. století ji vlastnila bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci. Po staletí se tu pak střídaly desítky majitelů. Tvrz až do roku 1980 sloužila jako sýpka. O pět let později ji převzala obec a chtěla ji přeměnit na kulturní centrum. Její plány ale ztroskotaly a objekt chátral. V roce 2002 se majitelem tvrze stal Slačálek a začal s její postupnou rekonstrukcí, kterou nyní završil. "Tvrz je komplet zkolaudovaná. I když musím říct, že tam jsou ještě pořád nějaké práce zapotřebí," podotkl Slačálek.

Když pivo vaří žena

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Jídlo a radostAutor:Martina PíšováLétající chroust

Potkat ženu v tomhle oboru není vůbec obvyklé. Karolína Fialová pracuje jako sládková v pivovaru Raven a pod značkou Létající chroust nedávno uvařila své první vlastní pivo. Jak se k tomuhle řemeslu dostala? Vzali ji ostatní sládci mezi sebe? A jak to dopadne, když do piva nasypete kokos a kakaové boby?
9. února 2017

Jak jste se dostala k pivu?
Po gymplu jsem moc nevěděla, co mám dělat. Vždycky mě to táhlo k vaření, jídlu a potravinám obecně. Nastoupila jsem na Vysokou školu chemicko-technologickou na obor biochemie a biotechnologie, kde se učí sladařství, chmelařství, pivovarnictví. Nejdřív to byla z nouze ctnost a pak mě to hrozně chytlo. VŠCHT jsem ale nedokončila. Teď jsem druhým rokem na pražské vyšší odborné škole Podskalská na oboru pivovarnictví.

Tam je to lepší?
Pro mě určitě, protože to je škola vyloženě pro sládky, a navíc se dá studovat dálkově. Díky tomu můžu rovnou pracovat v oboru, součástí studia jsou praxe a předměty se hodně točí kolem piva. Na VŠCHT musíte obsáhnout chemii, fyziku, matiku i základy molekulární biologie. To studium je mnohem komplexnější, dalo mi velkou preciznost. Na Podskalské vás naučí dělat v oboru. Příští rok ze mě bude certifikovaná sládková.

Jak se přihodilo, že jste začala pracovat v pivovaru?
Ještě při škole jsem s přítelem rozjížděla online pivotéku. Vybrali jsme to nejlepší z českých pivovarů a pak jsem našim zákazníkům posílali poštou, co si objednali. Bohužel byl projekt od začátku de facto odsouzený ke krachu, posílat pivo poštou nejde. Dopravci lahve neustále rozbíjeli. Díky tomu jsem ale poznala hodně lidí v pivovarnictví a celé léto jsme čepovali pivo na pivních festivalech. Atmosféra na nich je neopakovatelná a vrhá velmi dobré světlo na novou pivovarskou scénu, která u nás vznikla tak v posledních třech letech. První vlaštovka byl pivovar Matuška. Teď už zajímavé pivovary vznikají na každém rohu.

Patří k nim i pivovar Raven. Jak se stalo, že vás zaměstnali jako sládka?
Ano, existují teprve rok, ale mají skvělé pivo. Na festivalech jsme propagovali jejich značku a já věděla, že shánějí sládka. Tak jsem se ptala majitele, jestli by to se mnou nechtěl zkusit. Že nezaručuju, že budu hned všechno umět, ale pokusím se. Plácli jsme si.

Není obvyklé, aby sládka dělala žena. Čím to je?
Zaprvé to je tradičně mužská práce, zadruhé je dost fyzicky náročná, toho se člověk nesmí leknout. Tahají se těžké pytle a kolegové tam nejsou od toho, aby mi s nimi pomohli. Nikdo se neptá, jestli to unesu, nebo neunesu. Taky se hodně pije pivo a musíte trochu převzít chlapský humor. Podle mě ani moc žen neví, že by mohly dělat sládka.

Máte pocit, že vás mezi sebe kolegové přijali?
Upřímně řečeno, nikdy jsem moc nepřemýšlela o tom, jestli mě přijmou, nebo ne. Spíš jsem brala jako výhodu, že jsem taková rarita. Na fakt, že jsem sládková, lidé z oboru reagují s údivem a vždycky pozitivně. Ani sama v sobě jsem se nemusela nikdy vymezovat, všichni jsme sládci a máme rádi stejnou věc. Je to dřina, ale když na konci dne stáčíte pivo na spilku a víte, že se povedlo, je to krásný pocit.

Na konci roku jste uvařila první pivo pod vlastní značkou. To je pro každého sládka velký životní milník, ne?
Nespala jsem z toho asi měsíc. Vařila jsem ho s teplotou, protože jsem byla nervózní jak před maturitou. První pivo! První vynaložené peníze, které jdou z mé kapsy. Najednou nevařím pro pivovar – tohle je můj recept, moje pivo. A hlavně: co na něj řekne okolí? Může chutnat mně, ale lidi ho strhají, a člověk může založit novou značku, protože když se hned napoprvé zapíše blbě, je to potom docela náročné.

Jaké pivo jste uvařila?
Chtěla jsem udělat vánoční speciál a začít trochu jinak než ostatní. Takže jsem přišla s tmavým pivem, i když většinou bývá první to světlé. Byl to stout, což je svrchně kvašené tmavé pivo, takové hořké, čokoládové.

Pivo může být čokoládové?
Šlo o vánoční speciál, takže jsem použila tmavé, pražené slady. Jsou voňavé, a když do nich kousnete, je to jako kousnout do praženého kafe. Chtěla jsem tu chuť ještě podtrhnout, takže jsem do toho během vaření přidala kakaové boby a kokos, a další kokos tam přišel i během kvašení.

Do piva se běžně sype kokos a kakaové boby?
Běžně ne, suroviny jsou drahé a dělá to nepořádek. Jakmile se do piva něco vsype, zlobí to, musí se to scedit. V pivovaru Raven, kde pracuju, se razí filozofie, že když už se do piva něco přidává, ať je to kvalitní a nejsou to náhražky. Když se například dělá pomerančová IPA, házejí se tam celé pomeranče. Takže jsem koupila pražené kakaové boby a velký pytel strouhaného kokosu.

Jaké byly ohlasy?
Musím zaklepat, že většinou pozitivní. Premiéra proběhla v Našem mase, kde jsem pivo celý den čepovala. Ne každému se ale člověk zavděčí tmavým pivem, není to líbivka na první pohled. Největší radost mi udělal blog Pivníci – takový český Michelin přes piva. Autoři ochutnali snad všechno, co se ochutnat dá, a každý má strach, co o něm napíšou. Moje první pivo jim chutnalo a pochválili ho.

Kde se vzal název Létající chroust?
Nadšenec, který nemá na vlastní pivovar, může zkusit koncept takzvaného létajícího pivovaru. Vlastní pivovar znamená několikamilionovou investici a malé pivovary často nejsou tak vytížené, aby se v nich pořád vařilo. A tak vzniká prostor pro létající pivovary, které využívají volnou kapacitu těch ostatních.

A chroust?
Můj budoucí manžel se jmenuje Chroustovský. Neuvěřitelně mi se vším pomáhá. Takže jméno našeho pivovaru, který plánujeme, bylo jasné.

Po vlastním pivu tedy přijde i vlastní pivovar?
Pivo už máme odškrtnuté, ale určitě neskončíme u jednoho. Člověk musí budovat značku, než vstoupí na trh. Co bychom dělali s pivovarem, kdyby nás nikdo neznal?

Jarošovský pivovar oficiálně otevřel. Do konce roku chce uvařit deset druhů piv

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Slovácký deníkAutor:Vojtěch TrubačíkJarošovský

Ten kdo zná Jarošov, zná pivovar. Už zase si můžou zpívat obyvatelé místní části Uherského Hradiště známou písničku od Argemy, aniž by museli nostalgicky vzpomínat na doby, kdy se v Jarošově vařilo pivo. Ve středu 8. února totiž oficiálně otevřel svoji výrobu obnovený Jarošovský pivovar.

Na jejím zahájení byl přítomný také starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který od počátku podporoval myšlenku navrácení pivovarnictví do Jarošova.

„Jsem rád, že mohu asistovat osobně Jarošovského pivovaru od zrodu samotné myšlenky. Pro mě osobně je dnešní den významný a beru jej jako navrácení jedné z tradic do místní části Uherského Hradiště, tedy výroby piva do Jarošova," prohlásil Stanislav Blaha.

V areálu branického pivovaru jsou sklady nebo pivovar Moucha

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Pražský deníkAutor:ČTK

V areálu pivovaru v pražském Braníku, ve kterém se před deseti lety přestalo vařit pivo, našli zázemí různí distributoři potravin a vín či truhláři. Vedle jejich skladů a výrobních prostor zde vznikly i kanceláře nebo sportovní centrum, ve kterém trénují zápasníci a hráči amerického fotbalu a rugby. Sídlí zde i minipivovar Moucha. Z celkových asi 30 tisíc metrů čtverečních ploch je využita zhruba polovina. V pondělí to sdělil Jan Sachr z investiční a realitní společnosti Naxos, která část prostor v areálu pronajímá.

Pivovar založil na přelomu 19. a 20. století spolek sládků a majitelů malých pražských pivovarů a pivo se v něm vařilo až do 31. ledna 2007. Tehdejší majitel nepřehlédnutelné nemovitosti, Pivovary Staropramen, přenesl výrobu branického piva do svého závodu na Smíchově a areál prodal nizozemské skupině ING, která v něm chtěla postavit byty. Po pěti letech areál od ní koupila skupina českých investorů. „Dnes vlastní bývalý pivovar čtyři české fyzické osoby. Víc se zveřejnit nedá," uvedl Sachr.

V areálu je třináct budov
Zájem o komerční prostory v areálu je podle Sachra ale velký. „Areál je dobře situovaný, má vynikající polohu přímo u Jižní spojky. Od roku 2012, kdy areál prodala společnost ING, se prostory postupně rekonstruují," uvedl Sachr.

V areálu je 13 budov, čtyři z nich jsou památkově chráněné. V jedné z budov založili hráči českého týmu amerického fotbalu Prague Black Panthers tréninkové centrum uzpůsobené pro potřeby tohoto sportu. Od loňského října se v něm vedle fotbalistů i fotbalistek připravují také rugbyové týmy a zápasníci smíšených bojových umění MMA.

Někdejším vlastníkem areálu byly Pivovary Staropramen
V objektu, kde dříve bývali pivovarští valaši, je nyní minipivovar Moucha, který se specializuje na spodně kvašená piva a má roční výstav okolo tisíce hektolitrů. „Do budoucna bychom se chtěli rozšířit až na 3000 či 5000 hektolitrů," řekl ředitel pivovaru Petr Moucha. Většina názvů piv jako Moucha, Masařka nebo Mušák jsou laděná k názvu pivovaru. Výjimkou je dvanáctistupňové pivo Moniak, jehož název je upomínka knížecího rodu, ze kterého Moucha podle svých slov pochází.

Někdejší vlastník areálu, Pivovary Staropramen se rozhodl před lety k přestěhování technologiií a zařízení z branického pivovaru v momentě, kdy se dostal na strop své výrobní kapacity, která činila 1,2 milionu hektolitrů.

Značka Bráník na trhu zůstala
„Protože je objekt branického pivovaru na seznamu kulturních památek, nebylo možné jeho kapacitu potřebným způsobem rozšiřovat a museli jsme hledat jiné řešení," řekla mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.

Značka piva Braník na trhu ale zůstala, i když se v branickém pivovaru už nevaří. "Braník je druhou nejprodávanější značkou v maloobchodu a její roční výstav již před několika lety překročil milion hektolitrů a stále meziročně narůstá. Braník má samozřejmě svou vlastní recepturu a vaří se klasicky na dva rmuty," dodala Mylbachrová.

Bílá pěna, láhev orosená... Jarošovský pivovar po letech vaří pivo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKJarošovský

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo. Nový pivovar vznikl v opravené budově nedaleko původního areálu někdejšího pivovaru. Oprava a vybavení budov přišlo na více než 20 milionů korun. Pivovar nabídne tři základní druhy piv a k tomu bude vařit také speciály, řekl jeho ředitel Miroslav Harašta.

Harašta podle svých slov působil 15 let v nadnárodní pivovarnické korporaci, poté se rozhodl v oboru pokračovat a vybudoval pivovar ve Znojmě a nyní i v Jarošově. Ročně bude schopen vyrobit 4800 hektolitrů piva. "Pivovar je koncipován pro maximální kapacitu 20 tisíc hektolitrů," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta a doplnil, že tohoto výstavu by pivovar chtěl dosáhnout do pěti let.

Jarošovské pivo je momentálně k dostání především v samotném pivovaru v Pivovarské ulici a v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. "Shodou okolností ale dnes přišel zákazník, který si bere sudové pivo do vinárny v Uherském Hradišti. Máme ještě další dva nebo tři zákazníky, kteří točí naše pivo. Ale jsme teprve na začátku," dodal Harašta.

Pivovar nyní zaměstnává čtyři lidi, do konce roku by jich mělo být sedm. Pivovar by chtěl vytvořit protiváhu národním značkám a nabídnout místním i turistům pivo uvařené v regionu. Cena by podle ředitele měla odpovídat produktu vyrobenému z lokálních surovin. Jedno dvanáctistupňové pivo v padesátilitrovém sudu vyjde asi na 20 Kč.

Pivovar by měl prodávat většinu piva v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru nebo PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru. V budoucnu by nemělo být k dostání v supermarketech, pivovar zvažuje jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

Pivo se v Jarošově vaří od 17. století. Jeho produkce přesahovala v 90. letech minulého století 300 tisíc hektolitrů. Po roce 1989 ale pivovar stále obtížněji konkuroval velkým pivovarům a na konci roku 1997 výrobu piva ukončil. Na propagaci pivovaru měla velký vliv píseň Jarošovský pivovar, kterou za odměnu svým sponzorům napsala v roce 1994 skupina Argema. Harašta uvedl, že pivovar se skupinou o využití písně jedná.

Uherské Hradiště bylo ve Zlínském kraji posledním z okresních měst, které nemělo pivovar. Malé pivovary jsou ve Vsetíně, Zlíně i Kroměříži. Jediným průmyslovým pivovarem v kraji je Pivovar Uherský Brod, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz.

Obchodní centrum dostalo zelenou od ekologů. V areálu vznikne i pivovar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Jan Žlebek

Pod názvem Kaskáda chystá developer další obchodní centrum v brněnských Ivanovicích. Stavbu, o které už Brněnský deník Rovnost dřív informoval a která vznikne za současným Bauhausem, odsouhlasili už i úředníci posuzující vliv na životní prostředí. Rovnost navíc zjistila, že v komplexu developer postaví rovněž malý pivovar.

Podle Ivanovické starostky Jany Bohuňovské se ale tamní radnice rozhodla zatím neschválit výměnu potřebného pozemku. „Máme na developera ještě spoustu dotazů,“ řekla Bohuňovská s tím, že projekt zřejmě prodiskutují na dubnovém zastupitelstvu. Radnici patří část pozemku, kde má obchodní dům vzniknout.

Začít stavět chce developer už příští rok a centrum podle plánu dokončí v roce 2019. Dokumentaci k vyjádření zpracoval Stanislav Postbiegl a podle něj na místě vznikne Retail Park s malými obchody a Pivovarský dům, který spojuje restaurant a pivovar. „Restaurace počítá s plochou pro 150 návštěvníků. Navazuje na ni terasa pro dalších 150 lidí,“ uvedl Postbiegl. V pivovaru sládci vyrobí až dvacet tisíc hektolitrů piva ročně.

Práci v obou částech najde necelých 150 zaměstnanců. Jim i návštěvníkům poslouží více než tři stovky parkovacích míst v areálu.

Léta tam stál, stát bude dál. Jarošovský pivovar zase vaří pivo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Aleš FuksaJarošovský

Jarošovský pivovar dvacet let po ničivých povodních opět vaří pivo. Původní pivovar v Jarošově na Uherskohradišťsku zanikl po velké vodě v roce 1997. Od února tam vyrábí pivo stejnojmenný regionální pivovar, který se nachází jen několik stovek metrů od původního areálu.

Pivovarník a ředitel nového Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta investoval do podniku dvacet miliónů korun. Začíná zde vařit dvanácti- a čtrnáctistupňové pivo z žateckého chmele a chystá se zahájit i výrobu jedenáctistupňového ležáku. Časem pak chce vařit i svrchně kvašené speciály typu IPA.

Harašta pracoval mimo jiné pro koncern Heineken, načež se podle svých slov rozhodl podnikat v oboru na vlastní pěst. Nejprve vybudoval pivovar ve Znojmě a nyní zakládá nový, resp. staronový i v Jarošově.

Jarošov podle Harašty může ročně vyprodukovat až 4800 hektolitrů piva. „Pivovar je koncipován pro maximální kapacitu dvacet tisíc hektolitrů,“ sdělil novinářům Harašta s tím, že této produkce chce pivovar dosáhnout v průběhu pěti let.

Jarošovské pivo je momentálně k dostání především v samotném pivovaru, ale i v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. Pivovar v tuto chvíli zaměstnává čtyři lidi, do konce roku by jich mělo být sedm.
Tradice od 17. století

Harašta plánuje vytvořit protiváhu velkým značkám a nabídnout místním i turistům pivo z regionu. Cena by podle ředitele měla odpovídat produktu vyrobenému z místních surovin. Jedno dvanáctistupňové pivo v padesátilitrovém sudu vyjde zhruba na dvacet korun.

Pivo se v Jarošově vaří od 17. století. Místní produkce přesahovala v 90. letech minulého století 300 tisíc hektolitrů. Po roce 1989 však pivovar stále obtížněji konkuroval větším konkurentům a po povodni v roce 1997 produkci definitivně ukončil.

Na propagaci značky měla velký vliv i stejnojmenná skladba od moravské hudební skupiny Argema, v jejímž nápěvu zní verše „léta tam stál, stát bude dál, ten kdo zná Jarošov, zná pivovar“. Hit vznikl v roce 1993.

Ve Starobrnu začali vařit zelené pivo na Velikonoce

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Michal RapcoStarobrno

Na Zelený čtvrtek kromě zeleného jídla i zelené pivo. Brněnský pivovar Starobrno pokračuje v tradici přípravy velikonočního piva, ve středu ho začali v pivovaru připravovat už podvanácté. Pro zabarvení piva používají bylinný výluh, mimo jiné z kopřiv. „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je tajemství," vysvětlil manažer kvality Jiří Brňovják. V pivovaru uvaří téměř pět tisíc hektolitrů zeleného piva. Na vše je podle Brňovjáka potřeba jen několik litrů výluhu. Na pivní speciál si lidé budou muset počkat na Zelený čtvrtek, který letos připadá na třináctého dubna.

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKJarošovský

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo. Nový pivovar vznikl v opravené budově nedaleko původního areálu někdejšího pivovaru. Oprava a vybavení budov přišlo na více než 20 milionů korun. Pivovar nabídne tři základní druhy piv a k tomu bude vařit také speciály, řekl dnes novinářům jeho ředitel Miroslav Harašta.

Harašta podle svých slov působil 15 let v nadnárodní pivovarnické korporaci, poté se rozhodl v oboru pokračovat a vybudoval pivovar ve Znojmě a nyní i v Jarošově. Ročně bude schopen vyrobit 4800 hektolitrů piva. "Pivovar je koncipován pro maximální kapacitu 20.000 hektolitrů," uvedl Harašta a doplnil, že tohoto výstavu by pivovar chtěl dosáhnout do pěti let.

Jarošovské pivo je momentálně k dostání především v samotném pivovaru v Pivovarské ulici a v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. "Shodou okolností ale dnes přišel zákazník, který si bere sudové pivo do vinárny v Uherském Hradišti. Máme ještě další dva nebo tři zákazníky, kteří točí naše pivo. Ale jsme teprve na začátku," dodal Harašta.

Pivovar nyní zaměstnává čtyři lidi, do konce roku by jich mělo být sedm. Pivovar by chtěl vytvořit protiváhu národním značkám a nabídnout místním i turistům pivo uvařené v regionu. Cena by podle ředitele měla odpovídat produktu vyrobenému z lokálních surovin. Jedno dvanáctistupňové pivo v padesátilitrovém sudu vyjde asi na 20 Kč.

Pivovar by měl prodávat většinu piva v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru nebo PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru. V budoucnu by nemělo být k dostání v supermarketech, pivovar zvažuje jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

Pivo se v Jarošově vaří od 17. století. Jeho produkce přesahovala v 90. letech minulého století 300.000 hektolitrů. Po roce 1989 ale pivovar stále obtížněji konkuroval velkým pivovarům a na konci roku 1997 výrobu piva ukončil. Na propagaci pivovaru měla velký vliv píseň Jarošovský pivovar, kterou za odměnu svým sponzorům napsala v roce 1994 skupina Argema. Harašta uvedl, že pivovar se skupinou o využití písně jedná.

Uherské Hradiště bylo ve Zlínském kraji posledním z okresních měst, které nemělo pivovar. Malé pivovary jsou ve Vsetíně, Zlíně i Kroměříži. Jediným průmyslovým pivovarem v kraji je Pivovar Uherský Brod, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz.

Nového šéfa Budvaru vybere bývalý ředitel Boček i bankéř Kysilka

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czBudvar

Ve středu končí termín pro podání přihlášek do výběrového řízení na nového šéfa národního podniku Budějovický Budvar. Výběr ředitele čtvrtého největšího českého pivovaru je pravomocí ministra zemědělství Mariana Jurečky, k ruce však bude mít pivovarníka, ekonomy i chemika.

Zatímco o kandidátech na post ředitele, který povede podnik se stamilionovými zisky, ale i mezinárodními známko-právními spory, se zatím spíš spekuluje, o lidech, kteří ho vyberou je už jasno.

Výběrová komise bude mít podle informací iDNES.cz pět členů. Jedním z nich má být dlouholetý bývalý ředitel Budvaru Jiří Boček, který loni na podzim na svou pozici rezignoval ze zdravotních důvodů (více čtěte zde).

Bočka doplní dvojice ekonomů. Má jím být jednak bývalý generální ředitel České spořitelny a viceguvernér ČNB Pavel Kysilka, dále pak předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka, který je zároveň předsedou dozorčí rady Budvaru.

Dalšími členy poroty bude biotechnolog, rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch a náměstek ministerstva zemědělství Zdeněk Adamec, který je rovněž zasedá v dozorčí radě pivovaru.

První kolo výběrového řízení by mělo trvat zhruba deset dní, pak se bude rozhodovat mezi užším výběrem. Nový generální ředitel by mohl být znám na přelomu února a března.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337