Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Vánoční speciály přestaly být výsadou minipivovarů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Naše voda

e snaze dostat zpět zákazníky do restaurací a hospod se i průmyslové pivovary vrhly na výrobu netradičních piv. Připomíná to server E 15 s tím, že průmyslové pivovary stále častěji vaří speciály, a nejen vánoční.

Čertovský speciál, Zimní čtrnáctka či Vánoční hvězda. To jsou názvy pivních speciálů, které na trh stále více dodávají průmyslové pivovary. Snaží se jak přilákat hosty zpět k čepovanému pivu, jehož spotřeba roky klesá na úkor lahvového, tak zabrat část území, které se stalo doménou minipivovarů. Ty podle serveru pivovary.info připravily na konec roku pět desítek vánočních speciálů. Do těch se pustily i velké pivovary, například Starobrno ze skupiny Heineken, Ostravar patřící pod Pivovary Staropramen, Zubr z uskupení PMS, Rebel Havlíčkův Brod či pivovar Jihlava ze skupiny Lobkowicz.

„Je za tím boj o zákazníka, konkurence minipivovarů i to, že klesá spotřeba piva. Velké pivovary tak musejí nabízet i něco jiného než tradiční desítku a dvanáctku,“ soudí odborník na pivovarnický průmysl a bývalý šéf Českomoravského svazu pivovarů Jan Veselý. „Výroba speciálů u průmyslových pivovarů je součástí snahy přilákat lidi zpět do restaurací a hospod něčím neobvyklým,“ dodal. Například přerovský Zubr letos uvařil 1400 hektolitrů svátečního speciálu Maxxim, meziročně téměř o pětinu více. „Trend, kdy spotřebitelé zkoušejí nová piva, se objevil zhruba před deseti lety. V posledních letech je to tak, že široký výběr a nabídku méně tradičních piv přímo vyžadují,“ konstatoval ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Není to vždy levné – některé speciály nebo vánoční balení stojí sto korun, popřípadě i více. Reserva od Starobrna v balení o objemu 0,75 litru tak vyjde na stokorunu. Plzeňský Prazdroj sice tentokrát neuvařil speciál, ale připravil netradiční litrovou lahev pro svůj ležák, které dal podobu výtvarník Maxim Velčovský. Odpovídá tomu cena 179 korun. Rodinný pivovar Bernard se spojil se čtyřicetinásobným slavíkem Karlem Gottem, který se kromě zpěvu věnuje také malbě. Obraz na etiketě speciálu Bernard Ale tak pochází z umělcovy dílny.

Na pivní speciály už lákají nejen minipivovary, ale i velké firmy

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Ve snaze dostat zpět zákazníky do restaurací a hospod se i průmyslové pivovary vrhly na výrobu netradičních piv. Jednou za rok vaří speciály, a nejen vánoční.

Čertovský speciál, Zimní čtrnáctka či Vánoční hvězda. To jsou názvy pivních speciálů, které na trh stále více dodávají průmyslové pivovary. Snaží se jak přilákat hosty zpět k čepovanému pivu, jehož spotřeba roky klesá na úkor lahvového, tak zabrat část území, které se stalo doménou minipivovarů. Ty podle serveru pivovary.info připravily na konec roku pět desítek vánočních speciálů.

Do těch se pustily i velké pivovary, například Starobrno ze skupiny Heineken, Ostravar patřící pod Pivovary Staropramen, Zubr z uskupení PMS, Rebel Havlíčkův Brod či pivovar Jihlava ze skupiny Lobkowicz.

„Je za tím boj o zákazníka, konkurence minipivovarů i to, že klesá spotřeba piva. Velké pivovary tak musejí nabízet i něco jiného než tradiční desítku a dvanáctku,“ soudí odborník na pivovarnický průmysl a bývalý šéf Českomoravského svazu pivovarů Jan Veselý. „Výroba speciálů u průmyslových pivovarů je součástí snahy přilákat lidi zpět do restaurací a hospod něčím neobvyklým,“ dodal.

Například přerovský Zubr letos uvařil 1400 hektolitrů svátečního speciálu Maxxim, meziročně téměř o pětinu více. „Trend, kdy spotřebitelé zkoušejí nová piva, se objevil zhruba před deseti lety. V posledních letech je to tak, že široký výběr a nabídku méně tradičních piv přímo vyžadují,“ konstatoval ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Speciály, které pivovar vaří až šestkrát ročně, se přitom promítají i do ekonomiky firmy - vždyť při ceně 18 korun za půllitrovou láhev Maxxima utrží kolem pěti milionů korun.

Není to vždy levné – některé speciály nebo vánoční balení stojí sto korun, popřípadě i více. Reserva od Starobrna v balení o objemu 0,75 litru tak vyjde na stokorunu. Plzeňský Prazdroj sice tentokrát neuvařil speciál, ale připravil netradiční litrovou lahev pro svůj ležák, které dal podobu výtvarník Maxim Velčovský. Odpovídá tomu cena 179 korun.

Rodinný pivovar Bernard se spojil se čtyřicetinásobným slavíkem Karlem Gottem, který se kromě zpěvu věnuje také malbě. Obraz na etiketě speciálu Bernard Ale tak pochází z umělcovy dílny.

Co týden, to nový pivovar. Dosáhne Česko předválečné tisícovky?

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Počet nejmenších výrobců piva dosáhl čísla 338, skoro 40 jich ale zkrachovalo. Letos přibylo už 56 nových. Co týden, to jeden nový minipivovar na území Česka. Tohle tempo platilo skoro přesně pro loňský rok.

Letošní přírůstek ale bude ještě vyšší a rekordní. Před týdnem otevřená plzeňská restaurace Beer Factory s vlastní výrobou piva byla už 56. letošním novým minipivovarem.

Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu minipivovarů, který vůbec poprvé zveřejnil přesnou statistiku nejmenších producentů piva u nás.

Beer Factory je podle této statistiky 338. fungujícím minipivovarem u nás a další ještě v tomto roce přibudou. Za dobu od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze), ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových.

„Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Tisícovka byla a znovu bude
Před válkou u nás fungovala zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů.

Minipivovary si přitom mezi sebou ani velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani ve městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají. Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa.

Na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo zmíněný Beer Factory přímo v centru krajského města, dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Současná doba u nás minipivovarům přeje, nejvíc jich vzniká právě v posledních letech. Češi chtějí stále víc ochutnávat netradiční nebo prostě jiná piva.

K problémům většiny z 36 minipivovarů, které v novodobé historii Česka vznikly a poté z nejrůznějších důvodů zanikly, došlo v devadesátých letech. Tehdy jen málo konzumentů bylo ochotno platit za piva větší částky, které si minipivovary účtují za „rukodělnou výrobu“ v porovnání s masovou produkcí velkých koncernů.

„To už dneska neplatí. Aby v poslední době zkrachoval minipivovar, to už musí být diletantský přístup jeho majitelů. Minipivovary si ani při nynějším počtu v podstatě nekonkurují. To už by musely být vyloženě dva vedle sebe v jedné ulici,“ říká Tomáš Maier, který přednáší o ekonomice pivovarů na České zemědělské univerzitě v Praze.

Investice do pořízení minipivovaru se pohybuje ve výši kolem 6 milionů korun, v případě současného vybudování větší restaurace 10 až 20 milionů.

Návratnost bývá kolem pěti až sedmi let. A banky na to rády půjčují. Připravit projekt, na základě kterého je banka ochotna poskytnout úvěr, však trvá leckdy i měsíce.

„Provozovat pivovar už není tak úplně snadné. Dneska je důležité ho propojit s gastronomií, zkrátka provozovat současně pivovar a restauraci,“ přidává svou zkušenost sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl, který stojí i za právě otevřeným plzeňským pivovarem Beer Factory.

Boom minipivovarů v Česku pomohl vylepšit i celkovou úroveň a kvalitu piv na celém českém trhu. Pestrostí nabídky a výrobou různých speciálních piv musely na malé výrobce reagovat i velké koncerny.

Minipivovary totiž nejsou pro ně konkurencí co do uvařeného množství – mají na celkové produkci v Česku stále dohromady podíl pouhých 1,5 procenta, ale právě nabídkou nových značek a chutí.

V Kozojedech na severním Plzeňsku vzniká nový minipivovar

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rozhlas.czKozojedy

Sen v podobě minipivovaru si splnili manželé Marek a Vendula Peterkovi z Kozojed na severním Plzeňsku. Založili ho v hostinci v místním kulturním domě a vařit budou piva plzeňského typu. Pomáhá jim s tím sládek ze známé pivovarnické rodiny Krýslů.

Marek Peterka nosil nápad na zřízení pivovaru už dlouhou dobu v hlavě. Vše jen podpořily návštěvy několika jiných minipivovarů, ve kterých mu pivo velmi chutnalo. Stále ale chybělo místo, kde pivovar zřídit. Nakonec se v Kozojedech uvolnily prostory místní hospody a tam se nakonec za pomoci obce podařilo minipivovar vybudovat.

„Hospoda patří obci. Ta investovala do opravy sklepa, který byl v havarijním stavu. A aby se nemusely zmenšit prostory hospody, přistavěla se část pro minipivovar,“ uvedl budoucí hrdý majitel minipivovaru Marek Peterka z Kozojed.

Vařit pivo je velmi náročný proces. Proto sem panu Peterkovi jezdí pomáhat a učit ho sládek pan Petr Krýsl z Červeného Hrádku. S tím zkouší uvařit nová piva osvědčenými způsoby.

V hospodě v Kozojedech už brzy ochutnají místní pivo

„V okolí Plzně je tradice spodně kvašeného plzeňského ležáku. I my budeme nabízet ležák dvanáctku plzeňského typu a desítku. V nabídce bude například i polotmavá jedenáctka. Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet a jak se pivo podaří uvařit,“ vysvětluje Peterka.

Nedílnou součástí varny jsou nerezové nádoby, které mají zvenku měděný plášť. Do vybavení patří spilka, kde pivo kvasí a bojlery na horkou a studenou vodu. Dále ležácký sklep, kde je teplota tři až pět stupňů Celsia při kterých zde pivo zraje.

Host hospody v Kozojedech Daniel Jahoda je zvědavý, jak bude pivo chutnat a jaké se Markovi Peterkovi podaří první pivo uvařit. To budou moct hosté ochutnat už 9. prosince.

EET dopadá hlavně na Prazdroj, přichází o stovky odběratelů

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

České pivovary přišly kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) o jednotky až desítky odběratelů. Výjimku tvoří největší výrobce Plzeňský Prazdroj, který uvádí ztrátu stovek klientů. Většinou jde o prodejce piva na vesnicích. Vyplývá to z ankety mezi pivovary. Na celkové hodnocení je ale podle oslovených výrobců brzy.

Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitky Němečkové jde o stovky restaurací v Česku, které přestaly od pivovaru odebírat pivo. Číslo zatím nedosáhlo tisícovky. "Z celkového počtu odběratelů je to méně než deset procent," uvedla. Jde spíše o menší vesnické provozovny bez teplého jídla. Některé ale mohou uzavřít jen dočasně a vyčkávat, co bude, případně zvolily jiné dodavatele, například velkoobchody, dodala.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová sdělila, že na hodnocení je druhý den po spuštění EET stále brzy. Několik desítek klientů však avizovalo, že s odběrem kvůli elektronické evidenci skončí. "Zda tak skutečně učinili, budeme vědět až během následujících týdnů," doplnila.

Heineken eviduje dvacet uzavřených restaurací. "Nicméně pro provozovny budou kritické první tři měsíce," sdělila mluvčí pivovaru Jana Pikardová. Zavíraly nejčastěji bary a hospody bez kuchyně, které byly závislé na prodeji alkoholu. "Dalším důvodem k zavření jsou také vysoké nájmy a menší prodeje," dodala mluvčí. Přála by si proto kompenzaci pro prodejce snížením daně z přidané hodnoty na točené pivo. Skoro polovina partnerských hospod podle ní začala řešit EET až v posledním týdnu před jejím spuštěním.

I když to na Liberecku ještě v létě vypadalo, že se většina malých venkovských hospůdek kvůli EET zavře, nakonec tomu tak není. "Zatím máme jen jedinou hospodu, která se v souvislosti s EET skutečně zavřela, je na Šluknovsku," řekl dnes Jaroslav Toman z libereckého Pivovaru HOLS Vratislavice.

Největší pivovar v Libereckém kraji - Pivovar Svijany, přišel zhruba o 30 klientů po celé republice. "Je to jen zlomek ze zhruba šesti tisíc hospod a restaurací, které od nás pivo berou, většinou jde o malé venkovské podniky," řekla mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Přerovský Pivovar Zubr bude mít přehled o hospodách, které ukončily činnost kvůli EET, až příští týden. "Některé provozovny uzavřely například pouze dočasně a opět svoji činnost obnoví po Novém roce nebo se začátkem pivovarské sezony," uvedl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Některé pivovary, například právě Zubr, nabízejí svým odběratelům bezplatnou pomoc se zaváděním systému EET, včetně instalace zařízení, školení či nahrání dat. Nabídky podle Pluháčka využilo více než 100 provozoven.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci kvůli zavedení elektronické evidence tržeb přišel asi o dvě procenta restaurací, které zásoboval. Šlo většinou o zařízení v menších sídlech. Mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek dnes řekl, že v dalších měsících není vyloučena další vlna odlivu, protože třeba někteří restauratéři zjistí, že s EET pro ně to podnikání není zajímavé. Zároveň ale mluvčí předpokládá, že řada lidí se do tohoto oboru vrátí nebo že se objeví noví podnikatelé. "Takže to vidíme vcelku pozitivně," řekl.

Pivovar v Poličce přišel po zavedení EET o deset klientů, šlo o malé hospody na vesnicích. Pivem zásobuje asi 1100 restaurací. Jeho produkce se tak úbytek odběratelů nedotkne. "My jsme stejně v únoru skončili s novými smlouvami, protože jsme pořád vyprodaní," řekl majitel pivovaru Karel Witz.

Vyjadřovat se nechtěl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec, na hodnocení dopadu EET je podle něj příliš brzy.

Do EET se zatím zapojilo 37 248 podnikatelů. Podle dřívějších odhadů Finanční správy se týká první vlna EET, naostro spuštěná prvního prosince, zhruba 40 tisíc z nich. Podle posledního dostupného údaje z 28. listopadu se do evidence zaregistrovalo 46 250 provozoven.

Maxim Velčovský odtajnil vzhled designových pivních lahví

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Plzeňské novinkyPrazdroj

Maxim Velčovský odtajnil vzhled designových pivních lahví, které vyrobil pro předvánoční prosincovou aukci. Výtěžek z aukce pomůže Centru Paraple.

Deset unikátních pivních lahví Pilsner Urquell bude už popáté vydraženo v předvánoční charitativní aukci. Po loňské úspěšné dražbě lahví od Bořka Šípka se jejich tvorby letos ujal Maxim Velčovský. Láhve vyrobil společně se skláři ve sklárně Ajeto, a tím jejich finální vzhled odtajnil.

„Láhve odkazují svým vzhledem k nejznámějším a tradičním symbolům plzeňského piva. Na první pohled si na nich člověk může všimnout hlavně vnějšího dekoru, který má připomínat prvky známé plzeňské brány postavené v roce 1892. Tou totiž musí projet každá várka piva opouštějící pivovar, ať už míří kamkoliv po Česku nebo do světa. Na každé láhvi ale najdeme i charakteristickou pečeť, která je vlastně pečetí kvality plzeňského piva,“ vysvětluje Velčovský.

„Největší unikum lahví je ale podle mě materiál, který jsem použil pro dekoraci víka. Přemýšlel jsem, že láhve by mohly být vlastně jakýmsi pivovarským relikviářem, a tak jsem do víka každé z nich schoval malý úlomek kamene. Je to ten stejný kámen, ze kterého byly postaveny právě i základy pivovarské historické brány,“ dodává.

Podle autora tak každý budoucí majitel lahve bude vlastnit doslova kousek z plzeňského pivovaru. Láhve jsou zajímavé i tím, že při jejich výrobě bylo použito hned několik sklářských technik, od foukání, broušení a rytí skla až po embosování pečeti nebo dekorování zlatem.

Předvánoční podvečer s pivovarskými bednáři

Originální edice o 10 kusech bude vydražena ve čtvrtek 15. prosince. Cílem předvánoční aukce je hlavně pomoct Centru Paraple zlepšit podmínky pro péči o klienty s poškozením míchy následkem úrazu nebo onemocnění. Dražba má však mimo jiné navázat na dávnou tradici pomáhat potřebným v předvánoční době, kterou začali v plzeňském pivovaru už jeho zakladatelé ve 40. letech 19. století. Tento zvyk se snaží uchovávat všechny generace sládků a zaměstnanců pivovaru.

Vydražená částka z aukce bude letos nově doplněna ještě o výtěžek ze speciálního vánočního balení plzeňského piva, které je dostupné v běžných obchodech. Obsahuje kromě osmi půllitrových lahví piva i skleněný půllitr, jehož potisk navrhl také Maxim Velčovský. Z každého dárkového balení poputuje do charitativní sbírky Centra Paraple 5 Kč.

Pivovary hlásí odliv odběratelů. Zavřely stovky hospod

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

České pivovary přišly kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) o jednotky až desítky odběratelů. Výjimku tvoří největší výrobce Plzeňský Prazdroj, který uvádí ztrátu stovek klientů. Většinou jde o prodejce piva na vesnicích. Vyplývá to z ankety mezi pivovary. Na celkové hodnocení je ale podle oslovených výrobců brzy.

Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitky Němečkové jde o stovky restaurací v ČR, které přestaly od pivovaru odebírat pivo. Číslo zatím nedosáhlo tisícovky. "Z celkového počtu odběratelů je to méně než deset procent," uvedla. Jde spíše o menší vesnické provozovny bez teplého jídla. Některé ale mohou uzavřít jen dočasně a vyčkávat, co bude, případně zvolily jiné dodavatele, například velkoobchody, dodala.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová sdělila, že na hodnocení je druhý den po spuštění EET stále brzy. Několik desítek klientů však avizovalo, že s odběrem kvůli elektronické evidenci skončí. "Zda tak skutečně učinili, budeme vědět až během následujících týdnů," doplnila.

Zavíraly nejčastěji bary a hospody bez kuchyně
Heineken eviduje dvacet uzavřených restaurací. "Nicméně pro provozovny budou kritické první tři měsíce," sdělila mluvčí pivovaru Jana Pikardová. Zavíraly nejčastěji bary a hospody bez kuchyně, které byly závislé na prodeji alkoholu. "Dalším důvodem k zavření jsou také vysoké nájmy a menší prodeje," dodala mluvčí. Přála by si proto kompenzaci pro prodejce snížením daně z přidané hodnoty na točené pivo. Skoro polovina partnerských hospod podle ní začala řešit EET až v posledním týdnu před jejím spuštěním.

I když to na Liberecku ještě v létě vypadalo, že se většina malých venkovských hospůdek kvůli EET zavře, nakonec tomu tak není. "Zatím máme jen jedinou hospodu, která se v souvislosti s EET skutečně zavřela, je na Šluknovsku," řekl Jaroslav Toman z libereckého Pivovaru HOLS Vratislavice. Největší pivovar v Libereckém kraji - Pivovar Svijany, přišel zhruba o 30 klientů po celé republice. "Je to jen zlomek ze zhruba 6 tisíc hospod a restaurací, které od nás pivo berou, většinou jde o malé venkovské podniky," řekla mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Přerovský Pivovar Zubr bude mít přehled o hospodách, které ukončily činnost kvůli EET, až příští týden. "Některé provozovny uzavřely například pouze dočasně a opět svoji činnost obnoví po Novém roce nebo se začátkem pivovarské sezony," řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Některé pivovary, například právě Zubr, nabízejí svým odběratelům bezplatnou pomoc se zaváděním systému EET, včetně instalace zařízení, školení či nahrání dat. Nabídky podle Pluháčka využilo více než 100 provozoven.

Bernard vidí situaci vcelku pozitivně
Rodinný pivovar Bernard v Humpolci kvůli zavedení elektronické evidence tržeb přišel asi o dvě procenta restaurací, které zásoboval. Šlo většinou o zařízení v menších sídlech. Mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek řekl, že v dalších měsících není vyloučena další vlna odlivu, protože třeba někteří restauratéři zjistí, že s EET pro ně to podnikání není zajímavé. Zároveň ale mluvčí předpokládá, že řada lidí se do tohoto oboru vrátí nebo že se objeví noví podnikatelé. "Takže to vidíme vcelku pozitivně," řekl.

Pivovar v Poličce přišel po zavedení EET o deset klientů, šlo o malé hospody na vesnicích. Pivem zásobuje asi 1100 restaurací. Jeho produkce se tak úbytek odběratelů nedotkne. "My jsme stejně v únoru skončili s novými smlouvami, protože jsme pořád vyprodaní," řekl majitel pivovaru Karel Witz.

Vyjadřovat se nechtěl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec, na hodnocení dopadu EET je podle něj příliš brzy.

Do EET je zatím zapojeno podle DIČ 37 248 podnikatelů. Podle dřívějších odhadů Finanční správy se týká první vlna EET, naostro spuštěná prvního prosince, zhruba 40 tisíc podnikatelů. Podle posledního dostupného údaje z 28. listopadu bylo do evidence zaregistrováno 46 250 proozoven.

Bývalý pivovar v Chýnově chátral 25 let. Teď ho zboří a postaví halu

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Martin Beneš

Ruiny bývalého pivovaru strhnou a na jeho místě postaví víceúčelovou sportovní halu. Takový mají plán v Chýnově na Táborsku. Podle hrubého odhadu by se cena haly o rozměrech 20 krát 40 metrů a výšky 12 metrů měla pohybovat okolo 60 milionů korun. Město bude chtít část nákladů pokrýt z dotace.

„Zastupitelé rozhodli o koupi chátrajícího areálu pivovaru, 13. prosince půjde do zastupitelstva smlouva, ale je to čistě informativní, již mám pověření k podpisu. Zaplatit ovšem můžeme až po 25. prosinci, protože čekáme na vyjádření našeho advokáta, kolik bude příslušenství k úvěru, který na nemovitosti je,“ vysvětlil chýnovský starosta Pavel Eybert.

Celková částka, kterou radnice zaplatí, je 3,6 milionu korun. „Jen se řeší, kolik město pošle bance a kolik majiteli,“ dodal Eybert.

Osud pivovaru řeší v Chýnově více než 25 let. Původně se jednalo o majetek zemědělského družstva, které skončilo, a objekt šel do dražby. Další majitel zvažoval různá využití, ale bez výsledku.

Pivovar pak prodával za 14 milionů. Bez úspěchu. „Současná cena je sice pořád dost vysoká, ale alespoň to nějak odpovídá,“ podotkl Eybert.

Místo původního pivovaru má město v plánu postavit sportovní halu. „To je věc, která nám v Chýnově chybí. Chceme takovou, aby se tam dala hrát malá kopaná, házená, florbal a všechny další menší sporty,“ upřesnil Eybert.

Podle hrubého odhadu by se cena haly o rozměrech 20 krát 40 metrů a výšky 12 metrů měla pohybovat někde okolo 60 milionů korun. Město má v plánu pokusit se sehnat nějakou dotaci, která by část nákladů pokryla. Zatím platí, že do roka by měl starý pivovar zmizet a místo něj by měla být volná plocha.

Pilsner Urquell sází na vánoční melancholii

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:E15.czAutor:Petr Novotný

Uchovávat tradice a předávat dál to, co je pro nás důležité, vyžaduje sice velké úsilí, ale má to smysl. To platí i o podstatě vánočních svátků, na což se snaží upozornit nový vánoční spot tradiční české značky Pilsner Urquell z dílny bratislavské agentury MUW Saatchi & Saatchi.

Pilsner Urquell spustil 1. prosince 2016 novou televizní kampaň, jež apeluje na uchovávání původního ducha Vánoc a důležitých rodinných tradic a rituálů, které neodmyslitelně patří k našim Vánocům.

„O Vánocích jde hlavně o to, že lidé stráví čas se svými nejbližšími a investují svůj čas a energii do toho, aby jim udělali radost. My chceme všechny vybídnout k tomu, aby si tohle hýčkali, uchovávali v rodině a předávali i dalším generacím,“ říká Luděk Baumruk, marketingový manažer značky Pilsner Urquell.

Vánoční spot z dílny agentury MUW Saatchi & Saatchi z Bratislavy vznikal pod taktovkou režiséra Juraje Janiše a produkční společnosti Boogie films, o jeho postprodukci se postarala společnost R. U. R. Postproduction. Reklamu natáčel štáb v průběhu dvou dní v centru Prahy, část se odehrála na vánočních trzích na náměstí Republiky. Hudební doprovod tvoří známá píseň od Petra Hapky Dívám se, dívám.

Po Prazdroji touží i Kellnerova PPF

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Česká poziceAutor:Miroslav Petr

Prodej Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ze středoevropského prostoru finišuje a mezi zájemci o koupi se objevuje stále více movitých českých finančníků. Předběžnou nabídku podala – například kromě japonského pivovaru Asahi – také investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

V tuzemsku se nyní ale spekuluje například i o zapojení fondu miliardáře Oldřicha Šlemra, se kterým se podle neověřených zpráv spojili byznysmeni Eduard Kučera a Pavel Baudiš, zakladatelé IT společnosti Avast. „Nemohu se k tomu vyjádřit. Říct lze jen to, že já pivo piju rád a Pavel taky,“ opáčil na dotaz LN Kučera.

Reálnější se jeví zpráva o zařazení PPF na listinu vážných zájemců. Ale tajemní jsou i v této skupině, která loni vydělala 352 milionů eur (zhruba 9,5 miliardy korun) čistého. „Spekulace nekomentujeme,“ uvedla mluvčí Zuzana Migdalová.

Miliardář Oldřich Šlemr loni spolu s obchodním partnerem Tomášem Němcem prodal gumárenský holding CGS za 31 miliard korun. Jeho nově vzniklá finanční společnost R2G se už nyní může řadit mezi největší soukromé fondy v Česku.

Kellnerova PPF loni utržila skoro šest miliard eur (162 miliard korun), ovládá finanční společnosti, jako je Home Credit, Air Bank, také operátora O2, pražskou O2 arenu a podniká doma i po světě v dalších oborech, jako jsou pojišťovnictví, nemovitosti, zemědělství či biotechnologie. I PPF se tak řadí k silným hráčům, kteří by si koupi Prazdroje a dalších propojených pivovarů v Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku mohli dovolit.

Někdejší aktiva světové pivovarnické dvojky koncernu SABMiller nedávno ovládl globální lídr Anheuser Busch - Inbev (AB Inbev), ale s ohledem na antimonopolní regule EU se musí části majetku zbavit. Bez toho by vznikl v Evropě gigant, který by neodpovídal pravidlům hospodářské soutěže.

První byl Peroni a Grolsch
Do skupiny SABMiller patřil například také italský pivovar Peroni nebo nizozemský Grolsch. Oba kupuje japonský pivovarnický koncern Asahi. Další na řadě jsou zmíněné značky kolem Prazdroje - včetně maďarského Dreheru, slovenského Šariše, polského Tyskie či rumunské značky Ursus. Jejich celková hodnota se odhaduje na částku až 190 miliard korun. Do doby, než se jich ujme nový majitel, došlo k vyčlenění těchto podniků z majetkové struktury původních vlastníků. A nespadají ani pod AB Inbev.

„Fungujeme nezávisle na zbytku skupiny AB InBev až do dokončení prodeje. Takzvanou oddělenou organizaci řídí (současný šéf Prazdroje) Paolo Lanzarotti pod dohledem kontrolního správce - firmy Mazars, která podléhá Evropské komisi,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Národní hrdinové?
Pokud by Prazdroj získala skupina PPF nebo některé konsorcium s dalšími českými finančníky, vyvolalo by to podle lidí z branže zcela jistě mezi Čechy vlnu národní hrdosti. Prazdroj by se ocitl opět v českých rukou.

Jenže podle jiných názorů je každý finanční investor, který vstoupí do pivovarnického byznysu, vždy jen krátkodobou záležitostí a po čase podniky prodá některému z pivovarnických koncernů, tedy společnosti z oboru.

„Pivo nejsou mobily. Případný vstup nějakého fondu dává jen dočasný smysl. Chybí mu distribuční kanály, které naopak mají všechny velké pivovarnické firmy. Prazdroj a spol. tedy nakonec skončí stejně jako součást jiné firmy z pivovarnického oboru. Já to tipuji na Heineken,“ říká Tomáš Maier, který se na České zemědělské univerzitě v Praze zabývá ekonomikou pivovarů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125