Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Jsme národem pivařů. Je to dobře nebo špatně?

Publikováno:před 2 letyZdroj:Rozhlas.czAutor:Jitka Slezáková

My Češi máme největší spotřebu piva na osobu. Je to přibližně 160 litrů piva na osobu a rok, což je téměř dvakrát více než ve Spojených Státech. Jak nám ale řekl vrchní sládek ze Svitav Jiří Karlík, umírněné pití piva je zdraví velmi prospěšné. Pivo obsahuje důležité látky pro náš organismus. Také české pivo má ve světě velmi dobrý zvuk.

Pivo pro zdraví
Pivo obsahuje vitamíny skupiny B a kyselinu listovou. Vitamín B1 – thiamin odbourává v tkáních sacharidy a dodává tělu energii. Vitamín B2 - riboflavin je zase protetickou skupinou pro organismus důležitých oxidačně redukčních enzymů. Niacin se významně podílí na výživě buněk.

Vitamin B6 - pyridoxin hraje důležitou roli při metabolismu a absorpci bílkovin, reguluje roli tuků a sacharidů. Kyselina listová je základním vitamínem, který podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnovu veškerých buněk v těle.

Kolik piva sneseme
Pivo je alkoholický nápoj, není tedy možné popíjet ho bez uvážení po litrech. Podle vrchního sládka Jiřího Karlíka je rozumná míra pro muže 2 piva, pro ženu jedno. Pro osvěžení je nejlepší desítka, pro večerní posezení hutnější dvanáctka.

Historie piva
Chmelnice na našem území vznikaly už v 11. století v okolí klášterů a největšího rozmachu dosáhly za vlády Karla IV. a v 15. století. Podle historicky neověřených pramenů první zmínka o výrobě piva, jak ho známe dnes, pochází z darovací listiny krále Budweissera z r. 768.

Pivo je však mnohem starší. Tvořilo základní potravinu už ve starém Egyptě. Nejednalo se však o pivo v dnešním slova smyslu, zatím se ještě nepoužíval chmel. Takzvaně "chmelit" začaly ve velkém až slovanské národy. Nejproslulejší chmelnice vznikly na Lounsku, Žatecku a Rakovnicku, jejichž "zelené zlato" je na světových trzích stále velmi žádané.

Víte, že…
● Největší pivní festival je Oktoberfest v Mnichově? Každoročně ho navštíví více než 7 milionů návštěvníků. Na ploše, která je přibližně velká jako 50 fotbalových hřišť se vypije okolo 6 milionů litrů piva.
● O nejrychlejší vypití litru piva se postaral 22. června 1977 Steven Peetrosino. Vypil 1 litr piva za 1,3 sekundy ve městě Carlisle v Pensylvánii.
● Největší dřevěný sud na světě byl vyroben v londýnském pivovaru Meux Brewery v roce 1795. Byl vyroben ze dřeva a mohutných železných obručí pro pivo porter a jeho objem byl 3 256 162 litrů.
● Pivní rekord v pití piva v zubech získala Hana Zadinová z Havlíčkova Brodu. Vypila půllitr piva tak, že držela sklenici v zubech bez pomoci rukou za 9,4 s. Rekordu bylo dosaženo 4. června 2003 v Pelhřimově.

Prazdroj loni zvýšil tržby o sedm procent, zisk mu klesl

Publikováno:před 2 letyZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj v uplynulém finančním roce zvýšil meziročně tržby o více než sedm procent na 13,869 miliardy korun. Zisk před zdaněním ve fiskálním roce od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 naopak vinou vyšších investic do pohostinství klesl o dvě procenta na 3,517 miliardy korun. Pivovar loni prodal v ČR přes deset milionů hektolitrů piva, meziročně o 4,5 procenta více, což je největší růst za pět let. Uvedla to mluvčí firmy Kateřina Krásová.

Největší pivovarnická skupina v Česku se zhruba 45procentním podílem na trhu, do níž patří značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel a Radegast, posílila loni na domácím trhu o čtyři procenta. Na 54 zahraničních trzích prodala 3,5 milionu hektolitrů piva, o šest procent více než v předloni. Prodej v zahraničí zahrnuje kromě přímého exportu také licenční výrobu piva v cizině.

Celkový loňský tuzemský i zahraniční prodej prémiového ležáku Pilsner Urquell překonal poprvé za 172 let dva miliony hektolitrů. V ČR posílil o rekordní více než desetinu, vývoz se zvýšil o čtyři procenta. „Loni jsme dosáhli největšího růstu za posledních pět let a největší radost máme ze znovunastartování zájmu o čepované pivo,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva Paolo Lanzarotti.

„Jsme nadále přesvědčeni o tom, že příležitost ke konzumaci piva v restauracích a hospodách je výjimečnou součástí české kultury, do které se vyplatí investovat. Se zvláštním zájmem proto také sledujeme poslední vývoj v oblasti legislativy, který bude mít dopad na naše zákazníky - majitele hospod a restaurací a především na české spotřebitele,“ uvedl.

Podle generálního ředitele by po stabilizaci konzumace bylo zklamáním, kdyby nové zákony měly vést k ukončení činnosti množství malých českých živnostníků. Věří, že zákonodárci pečlivě zváží načasování elektronické evidence tržeb a regulace kouření a zároveň přijmou opatření vedoucí ke zmírnění krátkodobých negativních dopadů, například významnější snížení DPH pro sektor hotelů a restaurací.

Prazdroj za poslední účetní období zaplatil na přímých i nepřímých daních 4,7 miliardy Kč, meziročně o 300 milionů korun více. Skupina patří dlouhodobě mezi 20 nejvýznamnějších firemních plátců. Podnik se třemi závody v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích zaměstnává téměř 2000 lidí a nepřímo vytváří dalších více než 22.000 pozic u obchodních partnerů a dodavatelů v celé republice.

Prazdroj zvýšil tržby. Prodal piva za takřka 14 miliard

Publikováno:před 2 letyZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKPrazdroj

Celkový loňský tuzemský i zahraniční prodej prémiového ležáku Pilsner Urquell překonal poprvé za 172 let dva miliony hektolitrů

Plzeňský Prazdroj v uplynulém finančním roce zvýšil meziročně tržby o více než sedm procent na 13,869 miliardy korun. Zisk před zdaněním ve fiskálním roce od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 naopak vinou vyšších investic do pohostinství klesl o dvě procenta na 3,517 miliardy korun. Pivovar loni prodal v ČR přes deset milionů hektolitrů piva, meziročně o 4,5 procenta více, což je největší růst za pět let.

Největší pivovarnická skupina v Česku se zhruba 45procentním podílem na trhu, do níž patří značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel a Radegast, posílila loni na domácím trhu o čtyři procenta. Na 54 zahraničních trzích prodala 3,5 milionu hektolitrů piva, o šest procent více než předloni. Prodej v zahraničí zahrnuje kromě přímého exportu také licenční výrobu piva v cizině.

Celkový loňský tuzemský i zahraniční prodej prémiového ležáku Pilsner Urquell překonal poprvé za 172 let dva miliony hektolitrů. V ČR posílil o rekordní více než desetinu, vývoz se zvýšil o čtyři procenta. "Loni jsme dosáhli největšího růstu za posledních pět let a největší radost máme ze znovunastartování zájmu o čepované pivo," uvedl generální ředitel a předseda představenstva Paolo Lanzarotti.

"Jsme nadále přesvědčeni o tom, že příležitost ke konzumaci piva v restauracích a hospodách je výjimečnou součástí české kultury, do které se vyplatí investovat. Se zvláštním zájmem proto také sledujeme poslední vývoj v oblasti legislativy, který bude mít dopad na naše zákazníky - majitele hospod a restaurací a především na české spotřebitele," uvedl.

Podle generálního ředitele by po stabilizaci konzumace bylo zklamáním, kdyby nové zákony měly vést k ukončení činnosti množství malých českých živnostníků. Věří, že zákonodárci pečlivě zváží načasování elektronické evidence tržeb a regulace kouření a zároveň přijmou opatření vedoucí ke zmírnění krátkodobých negativních dopadů, například významnější snížení DPH pro sektor hotelů a restaurací.

Prazdroj za poslední účetní období zaplatil na přímých i nepřímých daních 4,7 miliardy korun, meziročně o 300 milionů korun více. Skupina patří dlouhodobě mezi 20 nejvýznamnějších firemních plátců. Podnik se třemi závody v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích zaměstnává téměř 2000 lidí a nepřímo vytváří dalších více než 22 000 pozic u obchodních partnerů a dodavatelů v celé republice.

Kolik piv vypije sládek za den? Pracovně asi tak jedno, ale večer třeba i tři

Publikováno:před 2 letyZdroj:Orlický deníkHolba

Šerák z hanušovického pivovaru Holba byl vyhlášen nejlepším Pivem České republiky pro rok 2015. Jak je těžké uvařit šampiona? Ptali jste se na vše, co vás o pivu a pivovarech zajímá. Čtenářům regionálního Deníku odpovídal Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku. Pivovar úspěšně vaří zlatavý mok už přes 140 let 
a stále se drží původní receptury.

Holba = ryzí pivo z hor. Zajímalo by mě, jakou vodou do piva dáváte. Děkuji za odpověď.
Dáváme tam ryzí vodu z hor. (úsměv) Máme své hloubkové vrty v areálu pivovaru, ze kterých bereme velmi kvalitní vodu, která je svým složením pro výrobu piva ideální. To je naše velká výhoda, kvalitní voda je základ dobrého piva.

Když srovnáte výrobu piva v hanušovickém pivovaru dnes a před 20 lety z pohledu použitých surovin, zaznamenal jste ekonomický tlak na používání různých náhražek sladu, isoextraktů z chmele a podobně? Můžete prozradit druh a původ základních surovin pro výrobu piva v hanušovickém pivovaru?
V Holbě se z pohledu kvality vstupních surovin za tu dobu nezměnilo nic. Nakupujeme stále stejné suroviny od stabilních dodavatelů. Slady máme z moravské oblasti, chmel převážně z Tršicka a částečně ze Žatecka. Kvasnice a vodu, která je velmi důležitá, máme vlastní. Máme svůj hloubkový vrt s velice kvalitní vodou, která se nijak chemicky neupravuje. Na vodu děláme pravidelně přísné zkoušky, podle kterých má parametry kojenecké vody. Tlakům trhu na používání nějakých náhražek a extraktů z principu odoláváme. Držíme původní receptury a klasický způsob výroby už 140 let, i přestože je dražší.

Co vlastně znamená „Holba"? Po zběžném hledání na internetu jsem narazil na to, že je to jednotka objemu. Jmenuje se pivovar podle toho?
Máte pravdu, je to stará míra 0,707 litru, ale je to také stará čtvrť dřívějších Hanušovic.

Šerák patří mezi moje oblíbená piva. Zajímalo by mě, proč se ze „světlého ležáku" stal „světlým výčepním pivem".
Jsem moc rád, že vám Šerák chutná. Změna označení byla jen v důsledku změny legislativy. Pivo zůstalo úplně stejné, samozřejmě včetně úplně shodné stupňovitost, jen se v zákoně změnilo rozdělení kategorií.

Proč vaše pivo natočené do petky v podnikové prodejně je vynikající a lahvové se skoro nedá pít?
Na podnikové prodejně vám natočí čerstvé pivo, což je chuťově významný rozdíl oproti lahvovému. Obecně platí, čím čerstvější pivo, tím je lepší. Lahvové pivo se dostává k zákazníkům až po nějaké době, kterou bohužel nemůžeme ovlivnit. Nemyslím si ale, že lahvový Šerák se nedá pít, degustátoři, kteří mu přisoudili titul Pivo České republiky 2015 ochutnávali právě lahvový Šerák.

Proč stáčíte pivo do lahví v Litovli, a ne v Hanušovicích? Hodně tím ztrácí na kvalitě.
Na kvalitě určitě neztrácí, tu si pečlivě hlídáme rozbory a degustacemi. Stáčírna v Litovli je z čistě ekonomických důvodů, podobná praxe je obvyklá ve větších pivovarech, ale i obecně v potravinářských provozech.

Na Šeráku se mi kromě chuti a často i příjemné ceny líbí jméno. Že má spojitost s krajinou. Kdybyste udělali nějaké nové pivo, přemýšleli byste o podobném kroku? Pojmenovat ho po něčem jesenickém?
Děkuji, mně se jméno Šerák také líbí. Skutečně vážně uvažujeme, že bychom naše nové pivo pojmenovali po nějaké dalším jesenickém kopci. Pojmenování související s krajinou má ale už teď i naše ochucené pivo Holba – horské byliny. Loňská novinka, která slaví úspěch. A byliny jsou opravdu z Jeseníků, dokonce rostou nedaleko pivovaru.

Proč Holbu v Čechách lidé neznají? Nepodceňujete reklamu?
Zde jako sládek nemohu odpovědět, je to otázka spíše na marketingové oddělení. Distribučně ale pokrýváme Moravu i Čechy.

Pane Reichle nepotřebuji odpověd, stačí výborný Šeráček. To je nejlepší odpověd. Děkuji.
Děkuji moc za pochvalu. Těší nás, že nejste sám a chutná i degustátorům. 
Šerák si u nich letos vysloužil cenu Pivo České republiky 2015, což je pro nás velmi významná pocta.

Kolik piv vypije sládek za den?
Pracovně tak možná jedno. Degustujeme jen malé vzorky. A večer si pak dám jedno až tři na žízeň. (úsměv) Ale snesu i daleko více…

Jak vlastně jako sládek můžete ovlivnit chuť piva? S čím můžete „manipulovat", abyste pivo správně vyladil? A jak je pak složité vyladěnou chuť udržet třeba několik let? Je možné, aby se jedna značka piva jako např. Šerák třeba během let chuťově měnil? Děkuji, ať se daří!
Receptura je striktně daná, sládek v našem pivovaru však chuť ovlivnit může. Hlídá si celý proces výroby piva od nákupu surovin, přes veškeré výrobní postupy na jednotlivých střediscích a tak dále. Na každém stupni se provádí laboratorní kontrola a degustace než jde pivo do dalšího procesu, pokud chuť a naměřené hodnoty neodpovídají požadavkům, koriguje se v dalším postupu, tak aby kvalita a chuť výsledného produktu byla vždy stabilní.

Máte nějaký okruh štamgastů/znalců, kteří pijí vaše pivo a vy je znáte osobně? Tím myslím nějaké lidi, kteří pivu rozumějí a vy je rád vidíte?
S lidmi, kteří pijí naše pivo se potkávám běžně, ať už při exkurzích v našich provozech či při akcích v restauracích a hospodách. Pivní znalci za mnou jezdí i cíleně. Zpětnou vazbu musíte mít, pro lidi to pivo vaříte. Pokud jim chutná, člověk ví, že udělal dobrou práci.

Děkuji moc za zaslané dotazy, omlouvám se moc těm, kterým jsem nestihl odpovědět. Těším se moc na setkání s vámi na exkurzi v našem pivovaru, případně v naší pivovarské restauraci.

20. Den Postřižinského piva nabídl i čokoládový ležák

Publikováno:před 2 letyZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana ŠmejdováPostřižinský

Už 20. ročník Dne Postřižinského piva se uskutečnil v sobotu v Pivovaru Nymburk ku radosti malých i velkých

Nebude-li pršet, nezmoknem. To si říkali v sobotu ráno jak organizátoři, tak první návštěvníci jubilejního 
20. Dne Postřižinského piva.

S obavami hleděla na zamračenou oblohu i podsládková Martina Hronová. „Je pravda, že letos není úplně horko, na druhou stranu momentálně neprší, tak snad to vydrží. Parním vláčkem z Lysé přijelo tolik lidí jako obvykle, takže v tuhle chvíli to vypadá s návštěvností jako každý rok," uvažovala nahlas Martina Hronová v 10 hodin dopoledne.

Program se rozběhl v tradiční podobě hned od rána. Dopoledne bylo zasvěcené především exkurzím do útrob pivovaru. „Exkurze trvá přibližně 30 minut a lidé vidí sladovnu, varnu, spilku (část pivovaru, kde probíhá kvašení piva – pozn. redakce) a sklep. Do stáčírny se nechodí, tam mají základnu vystupující umělci," přiblížila prohlídku podsládková Hronová.

Po příjezdu prvního Postřižinského country expresu 
z Lysé nad Labem v 9.45 hodin se prostory pivovarského areálu slušně zaplnily a na exkurzi se utvořila pěkná fronta. Průvodců bylo několik, všichni z řad odborníků pivovaru, kteří výrobě opravdu rozumějí.

Odpoledne se místy rozjasnilo a na pódiu to rozjeli Heidi Janků, Marek Ztracený, Zdeněk Izer, kapely No Name, Crossband a další. Kolem páté odpoledne praskal areál pivovaru doslova ve švech. Kdo tam byl, ten hodoval, pil dobré pivo a byl rád na světě. Pod pódiem duněla diskotéka, v odpadkových koších přibývalo vypitých pohárů od piva a přibývalo také veselých tváří.

Návštěvníci měli příležitost ochutnat kromě tradičního sortimentu nymburského pivovaru novinku, Čokoládový tmavý ležák, který nedávno získal na soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích ve své kategorii zlatou medaili.

„Dnes se moc příchuťová piva nedělají, spíše se pivo míchá s limonádami. My jsme hledali nějaké ozvláštnění 
a když přišla nabídka čokoládové příchuti, tak jsme ji zkusili použít. Přímo se nabízela kombinace s černým pivem 
a ono to k sobě vyloženě pasuje. Čokoládové pivo už sice bylo k dostání u nás v prodejně, ale dnes je chceme představit v širším měřítku," přiblížila vznik čokoládového piva Martina Hronová. Jestli si získá oblibu široké veřejnosti, to se teprve uvidí, ale zlatou medaili od odborníků už mu nikdo nevezme.

Zajímá vás, kolik lidí si našlo na Den Postřižinského piva cestu?

„Tím, že se neplatí vstupné, neznáme nikdy přesný počet. Víme jen, kolik se vytočí piva. A to hodně záleží na počasí. Ale i chladnější počasí není marné, lidé si zase dají těch piv třeba víc," uvažovala dopoledne Martina Hronová.

Vzhledem k tomu, že se odpoledne na pivovar chvílemi smálo slunce, vypilo se na 20. Dni Postřižinského piva zlatého moku určitě nemálo. Ku radosti pivovaru i jeho hostí.

Na festivalu „Pivo na Náplavce“ se představila řada neznámých piv

Publikováno:před 2 letyZdroj:Naše vodaAutor:Nina Havlová

Desítky malých pivovarů představily své produkty návštěvníkům třetího ročníku festivalu „Pivo na Náplavce“ v průběhu pátku a sobotu tento týden. Festivalu se zúčastnila i redakce portálu Naše voda a připravila z něj fotoreportáž na redakčním facebooku. Foto – klikni zde!

Festival pořádal Archetyp, zapsaný spolek, který zároveň pořádá v hlavním městě farmářské trhy na Jiřáku a právě na náplavce pražského Rašínova nábřeží. Kromě netradičních a nepříliš známých piv mohli tak návštěvníci ochutnat i produkty českých farmářů.

I letos měl festival své vlastní pivo vyrobené vítězem hlasování návštěvníků o nejoblíbenější pivovar předchozího ročníku a pojmenované po jednom z plaveckých stylů. Tentokrát šlo o světlou 11 s názvem Vltavská prsa, byla vyrobena minipivovarem Slepý krtek v Ujkovicích a pro potřeby festivalu bylo tohoto piva vyrobeno 250 litrů.

Na klášterní pivo si v Oseku museli počkat celých 69 let

Publikováno:před 2 letyZdroj:Teplický deníkOssegg

Obnova klášterního pivovaru je součástí revitalizace kláštera, rozdělené do několika etap. Myšlenka začít v klášteře opět vyrábět pivo je z května roku 2009. O tom, že v objektu probíhá rekonstrukce, věděl jen málokdo. Až když byla instalována klasická technologie pro výrobu tradičního českého ležáku a v rámci zkušebního provozu měli občané Oseka možnost pivo ochutnat v místních restauracích a říci své připomínky, bylo jasné, že se záměr podařil.

Klášterní pivovar v Oseku je spojován s opatem Benektiktem Littwergem a rokem 1701, ale pravděpodobně byl založen už dříve. Byl vystavěn v barokním slohu ve východním křídle hospodářského dvora cisterciáckým konventem Panny Marie. K pivovaru s unikátními vysokými klenutými sklepy náležela humnová sladovna. K ukončení vaření piva tu došlo v roce 1946. Dále pak pivovar fungoval jako stáčírna a sklad piva až do úplného uzavření. Nejvyššího výstavu pivovar dosáhl pod vedením sládka Josefa Högera v letech 1901 1902 a to úctyhodných 23 662 hektolitrů.

Po letech chátrání budova opět ožila. Správce oseckého kláštera MVDr. Jindřich Koska se do obnovy areálu kláštera pustil se svými spolupracovníky s vervou a je to znát, i když práce tu bude ještě na řadu let. „Budova je využitá a žije, což je důležité. V roce 1645 v deníku píše opat Knittl, že se v Oseku opět vaří pivo a v porovnání s jinými kláštery že je velmi dobré. Je to pro nás výzva, abychom klášteru nepokazili reputaci," usmívá se Dr. Koska.

Zatím je hotová první etapa projektu, další bude na řadě restaurace s kuchyní. „Hosté budou v minipivnici, oddělené sklem, vnímat vůni vaření piva, varna bude součástí pivnice. Nově udělaná je venkovní terasa, kde bude i gril, a posezení v příjemném prostředí kláštera tu najde 80 lidí," informoval Jindřich Koska.

Pivovar je ale samozřejmě především o pivu a na něj se v Oseku už všichni těší. Z původní technologie se nenašlo nic, ale jak říkal náš průvodce po pivovaru, technolog Ing. Kozerich, už 150 let je varný postup ustálený. „Chceme dělat pivo poctivě, takže zraje 6 8 týdnů a ne čtrnáct dní, jako se to někde děje. Pivo je čerstvé, v živé formě, plné, nefiltrované a nepasterované. Už pro mnichy bývalo zdrojem živin a teď tomu není jinak."

Nabízeno bude kromě sudů v tmavých skleněných lahvích s patentním uzávěrem o objemu 0,5, 1 a 2 litry a v pětilitrovém džbánu, které pro Osek vyrábějí v Německu. Čepovat se bude do půllitrů a třetinek, na speciály jsou připravené třetinkové sklenice. „Zatím počítáme s tisíci hektolitry ročně, pak se dvěma tisíci," plánuje ing. Kozerich, který je u obnovy pivovaru od samého začátku.

Pod původním názvem Ossegg, tu budou mít návštěvníci možnost vybrat si dvanáctistupňové pivo s názvem Philipp, černé pivo 13 stupňové Tomáš a 18 stupňové Jindřich, 11 stupňové pivo, zatím bez jména a pivo pšeničné. „Vaříme ryze české pivo, ležáky spodně kvašené. Počítáme i s vánočními a velikonočními speciály." V pivovaru je dvounádobová varna, která se nahřívá parou potrubím a otevřené kádě, tedy nejtradičnější český způsob výroby piva. České jsou i používané odrůdy ječmene, chmel je ze Žatce.

Točit pivo do pet lahví tu ale nebudou, takže pokud budou Osečtí chtít, budou si muset dojít pěkně se džbánkem, jako tomu bývalo dříve.

Kromě místních restaurací budou klášterní pivo dodávat do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodu, bývalého kláštera v Polsku, do horských oblastí a za hranice do Německa.

Dnes ve 14 hodin, kdy se pivovar poprvé otevře pro veřejnost, máte možnost ochutnat i vy.

Problémy končí, zní z pivovaru. Na novém pivu se podíleli i Vyškované

Publikováno:před 2 letyZdroj:Deník.czAutor:Alena GrycováVyškov

Problémy končí, zní z pivovaru. Na novém pivu se podíleli i Vyškované

Důvodem, jak tvrdí, byla nevyrovnaná kvalita. „Vždy jsem si kupoval raději Vyškovské pivo, přece jen je domácí. Ale pak jsme se i s přáteli shodli, že je kvalitativně jinde než dřív. Proto kupuji jiná, u kterých vím, že budou chutnat pokaždé stejně," zhodnotil třeba Vyškovan Marek Šťastný.

Nejen kvalita je to, co veřejnost dlouhodobě řeší. Mezi lidmi se dokonce v posledním roce objevily zvěsti, že pivovar končí. „Situace nebyla dobrá. V rekordních dobách produkoval přes 100 tisíc hektolitrů piva ročně. Když ho v roce 2011 přebíral nový nájemce, firma Czech Beverage Industry Company, byla jeho produkce několikanásobně menší. Byl to obrovský propad. Pivovar je ale stavěný na mnohem větší produkci, takže to začalo působit i ekonomické problémy," přiznal současný ředitel pivovaru, který nastoupil na pozici loni v listopadu, Roman Zapletal.

Následně se postupně obnovila i zaměstnanecká základna včetně obchodního ředitele a sládka. A nyní chce vedení zvýšit výrobu. „Aktuálně pivo nemá na Vyškovsku dobrý zvuk, jeho kvalita byla dlouhodobě nevyrovnaná. Dřív ho točila pomalu každá hospoda v okrese, teď je to podstatně méně," připustil Zapletal.

Jak ale tvrdí, kvalita se za poslední měsíce zvýšila, což potvrzují i zákazníci. „A to je dobrá pozice pro obrat k lepšímu," věří.

Jedním z těch, kdo na vyškovský zlatavý mok nezanevřel, byl Penzion a pohostinství U Kolejků. Ten ho točí nepřetržitě už od první republiky. „Na čepu máme jedenáctku. Je pravda, že problémy s pivem byly, ale poslední dobou se situace srovnala. Své zákazníky má, takže jsem nikdy neuvažoval, že bych ho přestal odebírat," řekl majitel pohostinství Pavel Kolejka.

Naopak v restauraci Kojál by lidé Vyškovské pivo hledali marně. „Obecně tam ale moc piva nevytočíme. Jiné je to v mých dalších podnicích na tribuně atletického stadionu ve Vyškově a v Ivanovicích na Hané. Byly doby, kdy bylo pivo opravdu nestabilní, ale to už je mnohem lepší. Například v hospodě u stadionu byla loňská sezona výborná," potvrdil majitel hospod Marek Gottwald.

Novinka
Nyní pivovar přichází s novinkou, kterou chce oslovit zákazníky, kteří přešli na jiné značky. Od loňského podzimu se zaměřil na vývoj nového piva vařeného takzvaným třírmutem. Jinými slovy to znamená, že se pivovar vrátil k ještě víc tradičnímu způsobu výroby.

Novinka dostala jméno Cechmistrovský Grunt. „Na trhu je teprve od začátku června. Reakce našich zákazníků nás ale velmi mile překvapily," je spokojený sládek Jakub Hájek.

Za pravdu mu dává Gottwald, který už novinku nabízí ve vyškovské hospodě U Březího hrocha. „Lidé rádi zkouší. Chutnalo jim, budu objednávat další," vzkázal.

Zájemci budou mít brzy možnost ochutnat i další novinku. Půjde o prémiový ležák, na jehož vývoji se podíleli i Vyškované. „O jeho podobě rozhodli naši zákazníci při dvoudenním testování v březnu v Pivovarské pivnici. Porovnávali dva vzorky, které byly označené pouze číslem, abychom zaručili objektivní volbu," doplnil obchodní ředitel pivovaru Roman Kotolan. Ani o původní značky však lidé nepřijdou, jak ujistil Zapletal.

Všechny změny se promítly i do nového loga, které bylo dokončené před několika dny. „Pivovar měl znak a zvlášť značku Vyškovské pivo. Proto jsme si nechali vytvořit logo, které navazuje na obojí, využívá část znaku a typ písma. Dominantní částí je slovo Vyškov, kam pivovar od roku 1680 patří," dodal Zapletal.

Znojemský pivovar bude vařit jedenáctku i dvanáctku, rozhodli v hlasování lidé

Publikováno:před 2 letyZdroj:Znojemský deníkAutor:ČTKZnojemský

Jedenáctku i dvanáctku ze Znojemského městského pivovaru budou moci vychutnávat milovníci piva. Poté, kdy na nedávných Pivních slavnostech nechalo vedení rodícího se pivovaru ve Znojmě lidem ochutnat dva druhy piva a rozhodnout samotné pivaře, které pivo chtějí více, zjistili, že hlasování skončilo nerozhodně.

„Sami víme, že obě piva jsou kvalitní, a hlasování Znojmáků řeklo to samé. Rozhodli jsme se, že budeme dále pracovat s oběma recepturami," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Z prvního typu nový pivovar vyrobí jedenáctku. „Z druhého, které více chutnalo příznivcům hořkosti, nepatrně poupravíme recept a zvýšíme jeho stupňovitost tak, že jej budeme vyrábět a prodávat jako Znojemskou 12," dodal.

Uvařená piva, která pivovar nabídl na Pivních slavnostech a označil je jako „červené" a „zelené", se lišila použitým druhem sladu i chmele. „Používali jsme Hodonický slad, karamelový slad, Záhlinický slad, Žatecký chmel a chmel Harmonie. Obě se lišila také způsobem vaření. Originální recepturu samozřejmě uchováváme v tajnosti," doplnila Harašta.

Hlasování se zúčastnilo 723 lidí. „Pro zelené hlasovalo o 14 osob víc. Pro obě piva se vyjádřilo devět hlasujících," doplnil Čestmír Benda z marketingového oddělení pivovaru.

První várka ovšem nevznikla ve Znojmě. Znojemský městský pivovar se totiž teprve rodí. Vedení pivovaru má stavební povolení na vybudování potřebného zázemí, první várku ale navařilo jinde do zásoby tak, aby s pivem vydrželo až do otevření samotného pivovaru koncem srpna.

Do pěti let chce ve Znojmě vařit až deset tisíc hektolitrů, v první fázi to má být čtyři tisíce hektolitrů. Náklady na investici jsou kolem třiceti milionů korun.

V areálu bývalého pivovaru, který sousedí s románskou rotundou svaté Kateřiny a hradem, dříve působila společnost Heineken. V roce 2009 se ale v areálu přestalo vařit pivo a Heineken přesunul výrobu piva Hostan do Brna, kde tuto značku dále provozuje. Nový investor podepsal smlouvu s městem koncem loňského roku. Radnice soukromému Znojemskému městskému pivovaru pronajala část areálu na patnáct let se stejně dlouhou opcí.

Na Znojemsku se kromě minipivovaru ve Znojmě chystá ještě jedna další investice, Hasičský pivovar Bítov. Majitel na webu informuje, že první pivo by lidé mohli ochutnat na Vánoce.

Na Náplavce vás čekají pivní, gastronomické i hudební zážitky

Publikováno:před 2 letyZdroj:Rozhlas.cz

Máte rádi pivo? Tak to si nesmíte nechat ujít třetí ročník festivalu Pivo na Náplavce, který začíná ve 14:00. Kromě degustace různých druhů pěnivého moku a hudebního programu na vás čekají i gastronomické zážitky. Ochutnávat se budou speciality nejen z Čech, ale i z Maďarska, Thajska, Vietnamu či Balkánu. Akce potrvá až do 21:00 a pokračuje v sobotu. „Festival Pivo na Náplavce je degustační festival malých a mini českých pivovarů, kterých tam bude celých 59. Každý den je festival obohacen kulturním programem. Posluchači se mohou těšit třeba na kapelu Svatopluk Sváti Karáska, na Krásné nové stroje nebo na formaci Brownies nebo Jazzový kluci a velkou hvězdou bude nepochybně Roman Dragoun and His Angels," říká ředitel festivalu Jiří Sedláček.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125