Novinky a zajímavosti ze světa piva

Poroty složené z Čechů a zahraničních degustátorů ocenily desítky nejlepších pivovarů v soutěžích České a moravské pivní koruny a Golden Bohemia. Do soutěží se přihlásilo 132 výrobců, zahraniční porota hodnotila v soutěži Golden Bohemia. V obou soutěžích se umístilo 27 pivovarů, uvedl zakladatel těchto degustací Pavel Borowiec.

"Prestiž této soutěže dává složení mezinárodní poroty tvořené pivními experty a šéfy zahraničních pivních soutěží. Stejně jako v předchozích letech lze konstatovat, že takto renomovaná porota ze zástupců devíti zemí u nás nikdy před tím naše pivo v národní degustační soutěži nehodnotila," řekl Borowiec.

O vítězích v Golden Bohemia tak rozhodoval mimo jiné ředitel mnichovské Doemens Academy Werner Glossner nebo zakladatel soutěže Brussel´s Beer Challenge Luc de Raedemaeker.

V porotě k pivním korunám pak byli například sládci Petr Hostaš, David Máše nebo Martin Palouš. Šéfem poroty byl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Do soutěže mohou pivovary přihlásit více vzorků piva. Titul nejlepší pivovar získá výrobce, pokud alespoň polovina jeho vzorků získala hodnocení "vynikající", "výborný" nebo "velmi dobrý".

V Česku existuje řada soutěží mezi značkami piva. Například loni v soutěži speciálních piv Cerevisia specialis - Pivní speciál roku získala nejvíc nominací Svijanská kněžna. V soutěži České pivo vyhrál loni mezi ležáky Zubr Gradus. V této vyhlášené soutěži jsou oceňované celé pivovary.

Pivovary, které získaly obě ceny Golden Bohemia a České a moravské pivní koruny
Akciový pivovar Dalešice
Beer Factory, Plzeň
Kyjovský pivovar, Kyjov
Minipivovar Zemědělské fakulty Jihočeské Univerzity, České Budějovice
Nachmelená opice, Krnov
Pivovar Bubeneč, Praha
Pivovar Holendr, Valašské Meziříčí
Pivovar Hostomice pod Brdy
Pivovar Hubertus, Kácov
Pivovar Ježek, Jihlava
Pivovar Kytín
Pivovar Mayzus, Chotoviny
Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice
Pivovar Protivín
Pivovar Rychtář, Hlinsko v Čechách
Pivovar Samson, České Budějovice
Pivovar Tišnov
Pivovar Volt, Jablonec
Pivovar Zhůřák, Zhůř
Pivovar Zubr, Přerov
Podřipský pivovar, Ctiněves
Primátor, Náchod
Slavkovský pivovar, Slavkov
Továrna Pivovar, Slaný
Tradiční pivovar v Rakovníku, Rakovník
Únětický pivovar, Únětice
Velkopovický Kozel, Velké Popovice

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří! Překvapivě to platí nejen pro Plzeňsko, ale především pro vínem proslulou jižní Moravu! V kraji vinic totiž aktuálně funguje 56 minipivovarů, což je více než desetina celorepublikového počtu. Vloni začaly na jihu Moravy vařit čtyři nové pivovary.

Nejvíce minipivovarů se koncentruje do Brna, kde je jich už jedenáct. „Brno je zvláštní svou pivní kulturou. Podstatná je vyšší kupní síla obyvatel. Jde navíc o univerzitní město a studenti mají zájem experimentovat, takže počet minipivovarů zde ještě poroste,“ řekl Filip Vrána z Mendelovy univerzity v Brně, který se pivním trhem dlouhodobě zabývá.

Příkladem je podle něj Pivovarský dům Poupě na Dominikánské ulici, který má otevřít ještě letos a vrátit výrobu do míst, kde byl v minulosti městský pivovar. „Návrat výroby do historických míst je ale celorepublikovým trendem," upozornil Vrána.

Nejnovější jihomoravské pivovary vznikly v Předklášteří, Dubňanech a Prušánkách.

Zánik Šatova - příliš malý a zároveň moc velký
Po roce a půl zanikl minipivovar v Šatově na Znojemsku. „Okolnosti nás donutily zamyslet se nad budoucností a přiznat si, že prvotní nadšení bylo silnější, než rozumné plánování do budoucna. Pivovar nelze dlouhodobě provozovat po práci a o víkendech,“ svěřili se vlastníci před uzavřením.

Pivovar byl podle nich příliš malý na to, aby je uživil, ale zároveň příliš velký na to, aby šel provozovat při zaměstnání.

Národní podnik Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o necelých pět procent na rekordních 1,679 milionu hektolitrů a celkové tržby poprvé překonaly tři miliardy korun. Deníku Mladá fronta Dnes (MfD) to řekl generální ředitel pivovaru Petr Dvořák.

Obchodní výsledky podniku, který spadá pod ministerstvo zemědělství, táhne hlavně export. Pivo z Budvaru je možné koupit skoro v 80 zemích. Loni do zahraničí směřovalo téměř 70 procent z prodaného piva, dařilo se zvyšovat prodej v Německu, Rusku, Polsku, Švédsku či Chorvatsku. Budvar se také po několika letech vrátil na indický trh.

Tržby Budvaru podle Dvořáka ale loni vzrostly i na samotném českém trhu. "Považujeme to za obrovský úspěch, protože restaurační segment dlouhodobě klesá," podotkl. Úspěšná byla podle něj novinka hořký ležák Budvar33. "Celkově jsme ho prodali o třicet procent víc, než jsme plánovali. Nabízíme ho zatím jen v sudech do hospod, ale brzy ho začneme prodávat i v lahvích," řekl listu. Na trh bylo loni uvedeno i nové pivo Společné z Budvaru, na jehož uvaření se podílel sládek Pavel Palouš z pivovaru Cobolis Ládví. Na podzim pak Budvar pustil na trh limitovanou edici ležáku Sedm spolčených.

Celkově ale 70 procent prodejů firmy tvoří ležák Budweiser Budvar. "Mezinárodně se držíme hesla ´jedno pivo, jedna značka´", řekl Dvořák. Pivovar se podle něj soustředí na deset hlavních trhů, které chce dál rozvíjet. Pokud jde o nové trhy, směřuje hlavně do Asie a Jižní Ameriky. "Jsme schopni exportovat pivo téměř kamkoliv, do Evropy, Kanady, Ruska, částečně i do arabských států. Každý z nich má svůj celní a administrativní režim. Tyto podmínky dokážeme splnit a stejně tak v případě Británie. Jediné, co potřebujeme, je tyto podmínky znát," uvedl v souvislosti s brexitem.

Zisk za loňský rok Budvar zatím nezveřejnil. Předloni mu po zdanění meziročně stoupl téměř o pět procent na 267,1 milionu korun a do státního rozpočtu odvedl 500 milionů korun. Za loňský rok se odvod do státního rozpočtu neplánuje, uvedl v listopadu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) loni v létě řekla, že současná vláda Budvar nikdy nezprivatizuje. Prodej pivovaru stát zvažoval za vlády Mirka Topolánka v roce 2007.

Národní podnik Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o necelých pět procent na rekordních 1,679 milionu hektolitrů a celkové tržby poprvé překonaly tři miliardy korun. Deníku Mladá fronta Dnes (MfD) to řekl generální ředitel pivovaru Petr Dvořák.

Obchodní výsledky podniku, který spadá pod ministerstvo zemědělství, táhne hlavně export. Pivo z Budvaru je možné koupit skoro v 80 zemích. Loni do zahraničí směřovalo téměř 70 procent z prodaného piva, dařilo se zvyšovat prodej v Německu, Rusku, Polsku, Švédsku či Chorvatsku. Budvar se také po několika letech vrátil na indický trh.

Tržby Budvaru podle Dvořáka ale loni vzrostly i na samotném českém trhu. „Považujeme to za obrovský úspěch, protože restaurační segment dlouhodobě klesá,“ podotkl. Úspěšná byla podle něj novinka hořký ležák Budvar33. „Celkově jsme ho prodali o třicet procent víc, než jsme plánovali. Nabízíme ho zatím jen v sudech do hospod, ale brzy ho začneme prodávat i v lahvích,“ řekl listu. Na trh bylo loni uvedeno i nové pivo Společné z Budvaru, na jehož uvaření se podílel sládek Pavel Palouš z pivovaru Cobolis Ládví. Na podzim pak Budvar pustil na trh limitovanou edici ležáku Sedm spolčených.

Celkově ale 70 procent prodejů firmy tvoří ležák Budweiser Budvar. „Mezinárodně se držíme hesla ?jedno pivo, jedna značka ?“, řekl Dvořák. Pivovar se podle něj soustředí na deset hlavních trhů, které chce dál rozvíjet. Pokud jde o nové trhy, směřuje hlavně do Asie a Jižní Ameriky. „Jsme schopni exportovat pivo téměř kamkoliv, do Evropy, Kanady, Ruska, částečně i do arabských států. Každý z nich má svůj celní a administrativní režim. Tyto podmínky dokážeme splnit a stejně tak v případě Británie. Jediné, co potřebujeme, je tyto podmínky znát,“ uvedl v souvislosti s brexitem.

Zisk za loňský rok Budvar zatím nezveřejnil. Předloni mu po zdanění meziročně stoupl téměř o pět procent na 267,1 milionu korun a do státního rozpočtu odvedl 500 milionů korun. Za loňský rok se odvod do státního rozpočtu neplánuje, uvedl v listopadu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) loni v létě řekla, že současná vláda Budvar nikdy nezprivatizuje. Prodej pivovaru stát zvažoval za vlády Mirka Topolánka v roce 2007.

Za zlatavým hořkým nápojem z malého pivovaru nemusí Jihomoravané chodit daleko. Počet těchto podniků v kraji roste. Podle údajů Výzkumného ústavu pivovarského a sládkařského vznikly loni čtyři, zatímco jeden zanikl. V regionu tak oblíbený mok vaří šestapadesát minipivovarů, což je víc než desetina celorepublikového počtu.

Podle Filipa Vrány z brněnské Mendelovy univerzity, který se pivním trhem zabývá, se počet minipivovarů ustálil. „Silný boom z roku 2015, kdy vzniklo deset nových provozů, a z roku 2017, kdy dalších devět přibylo, máme zřejmě za sebou,“ zhodnotil.

Dodal, že nejvíc minipivovarů, jedenáct, je v Brně. „Je to univerzitní město se studenty, kteří experimentují. Navíc má specifickou pivní kulturu,“ odůvodnil.

Neznámou značkou se nenechá odradit třeba Aneta Martinková z Ráječka na Blanensku. „Netradiční pivo vždy ráda ochutnám, je to příjemné zpestření. Nejraději mám Květnici z Tišnova. Má zajímavou chuť a trochu v ní cítím kvítí,“ svěřila se.

Brněnský sládek Petr Hauskrecht se domnívá, že lze očekávat nárůst hostinských pivovarů, které vaří převážně pro svou restauraci. „Jde o obecný trend. Trh se zaplňuje a pro nově příchozí je stále těžší se uplatnit. Je jednodušší vařit pivo a rovnou ho u sebe prodat než řešit obaly, pořizovat sudy, zajistit distribuci nebo obchodní zástupce,“ vysvětlil.

Souhlasí si s ním majitel pivovaru Duck and Dog z Rajhradu na Brněnsku Petr Mifek. „Konkurence se zvyšuje a je problematičtější dostat se do hospod. My se snažíme, zlepšit technologii, rozšířit naši nabídku a posunout tak podnik dál,“ uvedl.

Vláda, která zdraží pivo, padne, říká známý bonmot. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) teď řeší opačným problém. Veřejnost, opozice a teď i koaliční ČSSD ji kritizuje za to, že nedokázala zjednodušit a vysvětlit chystané snížení DPH na točené pivo. „Já jsem samozřejmě ty konspirativní teorie o přelévání točeného piva z několika půllitrů do džbánku v hospodě pod stolem slyšela. A musím říct, že mě spíše než cokoliv jiného pobavily,“ říká ministryně v rozhovoru pro Deník.cz.

Podle ní ČSSD s žádným rozumným nápadem na „zpřehlednění“ aplikace DPH u piva nepřijde. Leda by socialisté chtěli výhodnější sazbu pro hospody zcela zrušit.

V zahraničí je Budějovický Budvar pivovarem jednoho piva – ležáku Original. Novinky nasazuje hlavně do těžkého boje o českou hospodu. Ta je pro šéfa jihočeského pivovaru Petra Dvořáka tradiční institucí, která utrpěla EET i zákazem kouření.

„Část hospod zanikla a gastro byznys je obtížnější. Proto vnímám snížení daně jako snahu pomoci tomuto tradičnímu podnikání,“ vysvětluje Dvořák, proč si myslí, že pivo v hospodách po chystaném snížení DPH od května nezlevní. Loni měl pivovar rekordní rok. Brzy začne prodávat lahvovou verzi své loňské novinky Budvar 33. Prohlubuje také spolupráci s minipivovary. Ve vybraných hospodách se objeví skotské řemeslné pivo BrewDog.

Taškařice kolem DPH na pivo nebere konce. O další pokračování se postarali sociální demokraté. Ti už v úterý oznámili, že mají analýzu, která by měla pomoci se zmatkem v různých sazbách. Novinky zjistily, co analýza obsahuje. Poslanec ČSSD Václav Votava navrhuje, aby snížená 10procentní sazba neplatila jen na točené pivo, ale také na lahvové pivo v restauracích.

Když si v květnu dáte v restauraci točené pivo, číšník nebo servírka budou účtovat 10procentní sazbu DPH. Když si poručíte pivo lahvové, sazba DPH bude 21 procent.

To by se mělo podle Votavy změnit a snížená sazba DPH 10 procent by se podle něj měla vztahovat jak na točené, tak lahvové pivo.

„Ale jsem přesvědčen, že pivo se nezlevní. Bude to kompenzace za to, že podnikatelé musí být v systému EET. Smyslem je zjednodušit vykazování DPH,“ vysvětlil Novinkám Votava.

Návrh předal šéfovi partaje Janu Hamáčkovi, který má analýzu řešit na koaliční radě s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Pivo uvnitř, s sebou, nealko, limonáda...
Sazby DPH u piva se budou měnit od května, vláda změny prosadila ruku v ruce se spuštěním 3. a 4. fáze elektronické evidence tržeb.

Na točené pivo v restauracích bude platit sazba 10 procent, ve stáncích a na pivo s sebou zůstane sazba 21 procent, protože stánky nejsou podle zákona restaurační zařízení. Na nealko pivo v restauracích se bude vztahovat také 10procentní sazba, na nealko ve stáncích ale 15procentní.

Bramobračku ukazuje teoretická tabulka, která už několik dní koluje internetem a ukazuje devět modelových případů, jak se DPH vypočítává. Podle ministerstva financí je tabulka manipulativní, premiér ji označil za idiotskou.

ČSSD tento týden přiznala, že se „to nedomyslelo” a při snižování DPH si zákonodárci neuvědomili, jaký chaos to může způsobit. Premiér i ministryně financí jakékoliv selhání odmítají.

Novinky tento týden oslovily několik poslanců a zeptaly se jich, jak se v sazbách DPH na pivo vyznají oni sami. Na výsledek se můžete podívat ve videu.

Popatnácté! Zelené pivo letos oslaví půlkulaté narozeniny. Starobrněnští sládci ho vaří dnes, čepovat se začne jako každoročně na velikonoční Zelený čtvrtek. Ten letos připadá na 9. dubna. Celkem budou mít pivaři k dispozici v celé republice 4 500 hektolitrů Zeleného piva. Dalších 500 hektolitrů poputuje na Slovensko, kde si ho tamní obyvatelé rovněž velmi oblíbili.

Nedílnou součástí vaření Zeleného piva je lití bylinného výluhu ve varně pivovaru Starobrno. Složení výluhu, který se chystá přímo v pivovaru, zná jen několik málo lidí. Připravuje se z několika bylin, přičemž pivovar „odtajnil“ jedinou z nich – kopřivu dvoudomou. „Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je výrobním tajemstvím. Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ uvedl manažer kvality společnosti HEINEKEN Jiří Brňovják. Kromě výluhu hraje v receptuře důležitou roli světlý ječný slad, jehož výroba a parametry se trochu liší od sladů běžně používaných pro ostatní druhy starobrněnských piv. Slad se proto vyrábí výhradně pro tuto příležitost.

Zelené pivo se od začátku své existence vaří podle stále stejné původní receptury z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, pak při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

„Říkám to každoročně a řeknu to i letos: ve Starobrně jsme na Zelené pivo strašně hrdí. Zelený speciál se stal neodmyslitelnou součástí každých Velikonoc. Těšíme se, až ho budeme vařit, ochutnáme a nabídneme našim zákazníkům,“ uvedl výrobní ředitel společnosti HEINEKEN Milan Schramm.

Pití Zeleného piva provází řada doprovodných akcí, o kterých bude pivovar včas informovat. Kam na pivo zajít se zájemci před Velikonocemi dozvědí na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Pivo z Budějovického Budvaru nemusí být jen sladký Budweiser. Čtvrtý největší producent tohoto nápoje u nás potřebuje posílit chřadnoucí odbyt na domácím trhu a nabídne ve velkém Čechům pivo s vyšší hořkostí.

Hořké pivo, dobré pivo. Tak nějak lze shrnout chuťové preference většiny českých konzumentů. A Budějovický Budvar, jehož tradiční ležák Budweiser s více sladovou chutí domácí pivaře příliš neláká, na to nyní reaguje.

Nové pivo s názvem Budvar 33 a hořkostí jen mírně nižší, než má konkurenční Pilsner Urquell, zamíří po ročním testu ve vybraných hospodách do celoplošného prodeje, a tedy i do regálů obchodů.

Národní pivovar (jediný národní podnik v Česku) a zároveň čtvrtý největší producent piva u nás každoročně roste, jenže v poslední době výhradně díky stále lepšímu exportu. Ten v roce 2018 už tvořil 67 procent celkové produkce, tedy v hantýrce pivovarů – výstavu.

Z 1,6 milionu předloni uvařených hektolitrů putoval za hranice víc než milion. Což je historický rekord a meziroční nárůst o 8,5 procenta. Zbylých 527 tisíc hektolitrů připadlo na domácí trh a bylo to o pět procent méně než v předchozím roce. Loňská čísla Budvar ještě nezveřejnil, ale podle některých odhadů lze očekávat opět pokles, i když menší než v roce 2018.

Typický český ležák
V Českých Budějovicích si uvědomují, že české konzumenty oslovuje spíše pivo s vyšší hořkostí, než s jakou slaví Budweiser Budvar úspěchy v zahraničí. Kampaň, již u nás začátkem jara pivovar chystá pro svoji novou značku Budvar 33, má přilákat právě ty pivaře, kteří hořčejší piva preferují. Doplní tak značky jako tradiční Budweiser nebo kvasnicový Budvar Kroužek – jejich výrobu národní pivovar omezovat neplánuje.

Informace LN mluvčí Budvaru Markéta Ježková nekomentovala. „Máme s Budvarem 33 jisté plány, ale zatím nemohu být konkrétnější,“ uvedla.
Pivovar se v tomto případě vyhýbá pojmenování Budweiser a jako by říkal domácím pivařům: naše značka už není jen synonymem pro sladší pivo, nabízíme i českou hořkou klasiku. Dílo budvarského sládka Adama Brože je typický český ležák, konkrétně jedenáctka se 4,6 procenty alkoholu, chmelená převážně hořkým chmelem Agnus.

Číslice 33 označuje v pojmenování nového Budvaru stupně hořkosti – každý stupeň představuje jeden gram alfa hořkých kyselin na jeden litr piva.

Pro srovnání například německý weizenbier obsahuje většinou do 15 jednotek, české ležáky kolem 30 (Pilsner Urquell má hořkost kolem 35, oproti tomu tradiční ležák Budweiser zhruba 26), ale některá piva třeba stylu IPA (India Pale Ale) mohou mít hořkost i vysoce přes 100 jednotek.

„Budvar se evidentně snaží víc zaujmout zdejší konzumenty. Jeho typický ležák má sice i doma silnou pověst, ale pije ho tu málokdo. Domácí odbyt Budějovického Budvaru stagnuje, je srovnatelný s pivovarem Svijany,“ komentuje situaci Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě přednáší o ekonomice pivovarnictví.
Pivovar cílí svou novinku na domácí trh, a název tedy vychází z českého pojmenování – Budějovický Budvar. Vedení národního pivovaru před nedávnem čelilo podezření, že se snaží mezinárodní značku Budweiser postupně doma potlačit ve prospěch počeštěné varianty. Označení už mění například tácky pro hospody.

Generální ředitel pivovaru Petr Dvořák ale žádnou zásadní změnu nechystá.

„Portfolio našeho pivovaru tvoří více piv než jen naše vlajková loď Budweiser Budvar Original, například Budvar 33, Budvar Kroužek a další. Proto jsme se rozhodli na našich propagačních materiálech uvádět značku pivovaru, který všechna tato piva vaří. Takováto univerzálnost je v hospodě, která čepuje více druhů našich piv, žádoucí. Nicméně, značku Budweiser Budvar používáme a budeme i v budoucnu používat na domácím trhu, včetně etiket.“ uvedl pro LN Dvořák.

Přijde i drsný Radegast
Na slabost českých konzumentů pro piva s vyšší hořkostí sází stále více i konkurence. Například pivovar Radegast jako součást lídra trhu Plzeňského Prazdroje testoval od loňského července v severomoravských prodejnách Globus a COOP novou a hodně hořkou značku Ratar.

Jedná se o výčepní pivo (stupňovitost 10,5, obsah alkoholu 4,3 procenta) a nejhořčejší pivo z celé nabídky Radegastu – má díky použitému chmelu Polaris 50 stupňů hořkosti.

„Setkal se s velkým zájmem spotřebitelů, proto bude postupně od letošního února v nabídce dalších řetězců a obchodů, jako je například Makro, Albert, Tesco, Billa, COOP a další. Na jaře pak Ratar nabídneme také čepovaný v programu Volba sládků a poté se s ním spotřebitelé setkají v běžné distribuci v hospodách,“ uvedl pro LN Marek Grabovský z marketingu značky Radegast.