Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Beer Golf Czech 2015

Publikováno:před 2 letyZdroj:Beer Golf CzechAutor:Bc. Jana Bártová

Vážení příznivci českého piva,
staňte se součástí nové tradice setkání profesionálů pivovarnictví a milovníků českého piva v golfovém prostředí.

Zveme Vás k propojení české tradice pivovarnictví a kvalitních značek piva s jedinečnou atmosférou golfového prostředí. Naším cílem je atraktivním způsobem ukázat jedinečnost, krásu a pestrost výběru českých piv. Zároveň chceme také vytvořit a posílit osobní vazby všech, kteří mají k pivu blízko svou profesí nebo i osobní radostí. Pojďte do toho s námi a prezentujte Vaše pivo v rámci turnaje, který má říz.

Vize akcí pod názvem Beer Golf Czech je využít klubové a příjemné atmosféry golfových restaurací a kluboven k prezentaci českého piva formou degustací, ale i přehlídek skla a dalších atributů spojených s pivovarnictvím včetně sklenic, kalendářů a plakátů jednotlivých pivovarů, které mají své jedinečné kouzlo a atmosféru.

V letošním roce - 3.10.2015 - proběhne první akce Beer Golf v krásném prostředí klubu Parkgolf Hradec Králové. Zde bude stanoven kalendář dalších termínů turnajů Beer Golf pro rok 2016 včetně vložené soutěže Miss CZECH BEER.

Zveme Vás k přímé účasti na letošní akci i k plánování kalendáře pro rok 2016.

Samotná akce Beer Golf Czech je vždy rozdělena do dvou částí. Společenský večer spojený se speciálním pivním menu a degustací je určen pro zvané hosty, členy klubů ale i negolfisty v čase 19:00 – 23:00. Pro milovníky hry golfu je vždy připraven turnaj, který bude probíhat v čase 09:00 – 17:00. Během jednoho dne je tedy možno si užít golfový turnaj i zajímavý degustační večer na klubovně.

Hlavní cílovou skupinou jsou a na akci Beer Golf jsou zváni majitelé, provozovatelé hotelů, restaurací a všichni, pro které je téma piva profesní nebo podnikatelskou záležitostí. Na akci jsou samozřejmě vítáni i ostatní milovníci českého piva a golfu.

Staňte se partnery akce Beer Golf Czech a získejte možnost:
a) zúčastnit se,
b) pozvat také Vaše hosty,
c) prezentovat své značky piva
a to dle typu partnerství, které Vám vytvoří zajímavý prostor i pro propagaci na i mimo akci samotnou.

Můžete volit mezi dvěma základními typy partnerství (jiné možné také dle dohody).
1) Produktové partnerství je určeno těm, kteří se chtějí propagovat přímo na akci a zaměřit se přímo na pozvané hosty a účastníky z řad hotelů, areálů a restaurací. Na základě tohoto partnerství získáváte prostor na neomezenou propagaci v místě a po celou dobu akce, včetně 2 vstupů do turnaje a večerní menu zdarma.

Plnění partnera:
● 1 l piva na 1 účastníka ( předpoklad na akci 3.10.2015 je 60 osob )
● Originální sklo, reklamní předměty jako výhry do soutěží ( min. 20 ks )

2) Propagační partnerství je určeno pro ty, kteří kromě propagace jak na akci samotné, mají zájem i o reklamu a propagaci prostřednictvím mediálních partnerů, info materiálů, sociálních sítích, webů a všech ostatních materiálů akce. Společně s propagačním prostorem získáváte 5 vstupů do turnaje a večerní menu zdarma.

Plnění partnera:
● 1 l piva na 1 účastníka (předpoklad na akci 3.10.2015 je 60 osob )
● Originální sklo, reklamní předměty jako výhry do soutěží ( min. 20 ks )
● Příspěvek na propagaci akce 20 tis. Kč

Zároveň hledáme partnera pro ženskou kategorii, kde bychom chtěli poskytnout účastnicím ochucené pivo.

Těšíme se na spolupráci a věříme, že společně vytvoříme tradici originální akce propojující jak atraktivní témata golfu a piva, tak především lidi z prostředí gastronomie, pivovarnictví a sportu.

ČSOB požaduje kvůli kauze České pivo 400 milionů po České národní bance

Publikováno:před 2 letyZdroj:Rozhlas.czAutor:Martin Karlík

Československá obchodní banka žádá v arbitráži po České národní bance 400 milionů korun. Důvodem je i po patnácti letech nedořešená kauza České pivo, která je spojena s pádem Investiční a poštovní banky z roku 2000 a japonskou bankou Nomura.

ČSOB zkrachovalou IPB převzala, Česká národní banka následně obchodní banku pověřila, aby vedla spory o akcie pivovarů zahrnutých do fondu České pivo.

Jednání ale byla neúspěšná a ČSOB teď chce po národní bance zaplatit vynaložené náklady. Požaduje 400 milionů korun.

O případu, na který upozornily Lidové noviny, teď rozhoduje pařížský arbitrážní tribunál zasedající v Praze. Podle zdroje Lidových novin si Česká národní banka nechává arbitráží potvrdit, že má ČSOB na peníze opravdu nárok.

V minulosti už musela národní banka vyplatit ČSOB zhruba tři miliardy. Tehdy však většinu proplatilo ministerstvo financí.

Kauza České pivo odstartovala, když japonská banka Nomura, která měla podíl v IPB, koupila po pádu Investiční a poštovní banky akcie Plzeňského Prazdroje, Velkopopovického Kozla a Radegastu. Zaplatila za ně ale bezcennými akciemi zkrachovalé IPB.

Nomura pivovary obratem prodala za 24 miliard korun jejich dnešnímu majiteli firmě SAB Miler. Vyvedení akcií se dokonce řešilo jako trestný čin, státní zástupce ale nakonec stíhání jedenácti osob zastavil.

Monkey Business vařili pivo pro Pilsner Fest

Publikováno:před 2 letyZdroj:Plzeňský deníkPrazdroj

Česká kapela Monkey Business vyměnila na jeden den své hudební nástroje za chmel, vodu a ječný slad.

Všichni její členové v čele s leadrem skupiny Matějem Ruppertem totiž v úterý asistovali plzeňskému sládkovi Václavu Berkovi 
u vaření unikátní pivní várky Pilsner Urquell pro letošní Pilsner Fest, který se uskuteční v sobotu 3. října.

Poté, co muzikanti přidali chmel do kotle, zazvonili na zvon a zvolali: „Dej bůh štěstí", aby pivo dobře uzrálo.

„Jsme rádi, že jsme mohli být u varního procesu a vlastníma rukama připravovat pivo, které dobylo celý svět," řekl poté s nadšením Matěj Ruppert.

Brackie Pils, nové polsko-české pivo

Publikováno:před 2 letyZdroj:PolskoDnes.cz

Pivovar v Těšíně (patří skupině Źywiec) je střední pivovar, který tím, že je kilometr od polsko-české hranice měl svého času dokonce v Polsku primát. Dovážel do několika hospod v Českém Těšíně polské pivo. Polsko-české pivo Brackie Pils, které spolu nově uvařili polský sládek Mirosław Pastucha a Čech Svatopluk Vrzala je z polského sladu a českého chmele. Marketingově je určeno pro polský trh, pro polská vojvodství sousedící s Českou republikou, kde se velmi dobře prodává české pivo.

ČSOB žádá po ČNB 400 mil. za vedení soudů v kauze České pivo

Publikováno:před 2 letyZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Československá obchodní banka žádá v arbitráži po České národní bance 400 milionů korun. Jde o náhradu nákladů, které ČSOB zaplatila za vedení obchodních a trestních soudních řízení v ČR i zahraničí v případu České pivo. Napsaly to dnes Lidové noviny (LN). Podle zdrojů deníku si ČSOB peníze nárokuje, protože ČNB ji vedením sporů v roce 2001 pověřila poté, co ČSOB převzala padlou Investiční a poštovní banku (IPB).

Kauza České pivo se týká údajně nevýhodného vyvedení akcií pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast z IPB předtím, než banku převzala ČSOB. Ta se u soudů domáhala asi 24 miliard korun od osmi společností kolem japonské banky Nomura, která na základě dříve uzavřené smlouvy zaplatila za pivovary akciemi IPB, ovšem už po pádu banky. Pivovary tak získala v podstatě zdarma a obratem je právě za 24 miliard prodala světové pivovarnické firmě SABMiller.

ČSOB zažalovala ČNB před pařížským arbitrážním tribunálem, který však zasedá v Praze. Podle zdroje deníku je nynější arbitráž jen jedním ze soudů, jejichž verdikty si ČNB nechává potvrdit oprávněnost nároků ČSOB. V minulosti takto centrální banka poslala do ČSOB zhruba tři miliardy korun, z nichž jí ale většinu vrátila státní kasa, píšou LN. Například loni musela ČNB podle deníku vyplatit ČSOB asi 130 milionů korun a není přitom jasné, za co přesně to bylo.

ČNB zavedla nad IPB nucenou správu 16. června 2000. O tři dny později byly veškerá aktiva a závazky IPB převzaty ČSOB. Prodaná aktiva banky garantoval český stát. Velká část nedobytných pohledávek byla následně převedena na státní instituce, respektive Českou konsolidační agenturu. Následovala řada soudů i arbitráží.

Hospody na turistických trasách lákají na plzeňské pivo. Seženete ho i za 33 korun

Publikováno:před 2 letyZdroj:Metro.cz

Lokalita pro turisty, cena piva pro Čechy. Sice už nejsou vedra, ale zase se můžete schovat před deštěm. Jen pár desítek kroků od Karlova mostu se to u Malostranského náměstí turisty jen hemží. Některé hospody však překvapí cenou piva, která by odpovídala periferii.

„Velkou plzeň si u nás dáte za 33 korun,“ láká žíznivé kolemjdoucí provozní restaurace U Glaubiců David Skalník, který tu nabízí pivo se sympatickou cenovkou více než deset let.

„Cenu držíme na nízké úrovni odjakživa. Štamgasti i tuzemští návštěvníci ušetřený peníz ocení a rádi se k nám vracejí. Cizince zase přiláká fakt, že je hospoda plná místních,“ dodává Skalník.

V letních měsících převládají mezi hosty spíše cizinci, mimo léto je poměr vyrovnaný. Přestože ke Glaubicům láká hosty především levné pivo, většině z nich údajně nevadí, že si za jídlo připlatí. „Za dvě stě gramů masa a čtyři knedlíky u nás zaplatíte dvě stě korun,“ zmiňuje Skalník.

Dvanáctku za příjemnou cenu na tuto lokalitu si můžete dát také v blízké pivnici U Hrocha, kde vás půllitr přijde na 37 korun. O pár kroků dál tabule hospody U Kocoura láká na pivo s sebou od třiceti korun. „Jsme určitě nejlevnější,“ halasí výčepní Hostince U Kocoura Pavel Penc.

Cenu ale ještě komentuje. Za třicet korun zde pořídíte pouze slabší desítku, kterou si podle Pence dá málokterý Čech. Naopak žízniví turisté údajně levné pivo chválí čím dál víc. „Cizinci už poslední dobou taky koukají na korunu. Protože jdou po nejlepší ceně, máme s levným pivem velký úspěch,“ raduje se Penc.

Pivní slavnosti: 
29 pivovarů, 105 druhů piva a 3700 návštěvníků

Publikováno:před 2 letyZdroj:Litoměřický deník

Přes neustávající horké srpnové počasí se letošní slavnosti piva vydařily. 105 druhů piva nakonec představilo na litoměřickém Mírovém náměstí 29 pivovarů z celé České republiky.

„Pivo teklo proudem, stejně tak jako pot z účinkujících, kteří vystupovali na pódiu. Je pravda, že přes sluncem ztížené podmínky odvedli všichni maximální výkon. Již na začátku hudebního programu, který obstarala Lucie revival, se sešlo publikum a zpívalo si oblíbené písničky. S postupujícím odpolednem přibývalo návštěvníků a ubývalo piva ve stáncích. Rybičky 48 zvedly z pivních setů a laviček snad všechny přítomné, pokračovalo Prowizorium a při hitovkách Michala Hrůzy již bylo plno všude. Makýz John hrál i na přání a program skončil v báječné atmosféře až po půlnoci," uvedla Věra Kmoníčková, ředitelka MKZ, které akci pořádaly.

Ochutnávalo se a soutěžilo a znovu ochutnávalo. Soutěž o Best pivovar vyhrál teplický Monopol, druhé místo obsadil pivovar Antoš ze Slaného a třetí pivovar Slepý krtek. Titul FAVORITA pivních slavností získali společně Monopol ALE 14° a Tlustý netopýr (Antoš), na třetím místě skončil Podkrkonošský speciál z Nové Paky. Zajímavostí je, že Nová Paka zde představila nejvíce druhů piv: 5 přímo na čepu a 13 druhů v lahvích.

Soutěž o největší množství vypitých piv za 1 hodinu vyhrál sedmičlenný tým s 60 pivy.

„Pivovary, které se letos zúčastnily, rozhodně nelitovaly. V dalších letech již nechceme dramaticky zvyšovat počet pivovarů, bude docházet k různým obměnám. Raději bychom rozšířili program a náplň celé akce. Věříme, že spokojeni byli i návštěvníci, protože nálada byla skutečně výjimečná. Cisterna dobrovolných hasičů, která vytvářela vodní mlhu a nabízela možnost osvěžení po celý den, byla pro návštěvníky milým překvapením a možnost zchladit rozpálené tělo, využil téměř každý. Pomohl nám ji zajistit místostarosta p. Grund, ale poděkování za pomoc při realizaci patří i městské policii a technickým službám," dodala Věra Kmoníčková.

Metternich, Vidlák i Felčar. V Plasích při pouti čepovali vlastní pivo

Publikováno:před 2 letyZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusPlasy

U příležitosti tradiční letní slavnosti zažil premiéru nový Knížecí pivovar.

Kolotoče letos nebyly tím jediným, co se točilo při tradiční plaské pouti Na královnu. V sobotu se totiž velké premiéry dočkal tamní nový Knížecí pivovar a nutno říct, že o zákazníky neměl nouzi a pivo teklo bez nadsázky proudem. Desítku zvanou Vašnosta, jedenáctku Vidlák, dvanáctku Metternich, třináctku Felčara či svrchně kvašený Summer Ale si lidé mohli nechat natočit do džbánků či pet lahve nebo vychutnat přímo u výčepu. Kdo se k pivu posadil, cítil jen z několika metrů teplo a typickou vůni varen a mohl při práci sledovat také plaského sládka osobně.

"Je to dobrota. Těžko ho k něčemu přirovnat, ale to je asi pro sládka ta nejlepší vizitka, ne?" hodnotil svého oroseného metternicha Jaroslav Hába. Knížecí pivovar sídlí v areálu plaského kláštera mezi budoucím Centrem stavitelského dědictví a požární zbrojnicí.

Pouť Na královnu je událost, bez níž si obyvatelé Plas i širokého okolí nedovedou druhý prázdninový měsíc představit. Také letos atrakce i stánkaři po oba dva dny doslova obklíčili Velkou louku, na pódiu v tamním areálu se střídaly kapely, před konventem cisterciáckého kláštera se usídlili řemeslníci i divadelníci a uvnitř památky se konaly speciální prohlídky unikátního vodního systému.

V záhlinickém pivovaru lidé ochutnali Pivo našich dědů

Publikováno:před 2 letyZdroj:Kroměřížský deníkAutor:Nikol DiviakováZáhlinice

Téměř po sto letech otevřeli o víkendu v Záhlinicích pivovar. Slávu s názvem Pivo našich dědů si nenechali ujít místní ani stovky lidí z širokého okolí.

Pivo se tam kromě jiného vařilo tak jako ve středověku.

„Uvařená byla také jedna várka piva z první odrůdy Proskowetzuv Haná pedigrée z druhé poloviny 19. století, které bylo možné ochutnat právě pod označením Pivo našich dědů. Ostatní pivo pak bylo z filmového pivovaru Postřižin z Dalešic," přiblížil pořadatel Aleš Přinosil. Svého pivního favorita si našli všichni.

„Mně Pivo našich dědů chutnalo, bylo takové jiné a vonělo uzením. Manželka však dala ale zase přednost dalešickému," prozradil jeden z návštěvníků Dalibor Konečný.

V horku se podle něj nedalo dlouho vydržet, naštěstí byla možnost posedět uvnitř pivovaru.

Sobotní program zahájil krojovaný průvod obcí, na který navázalo taneční vystoupení Hanácké a Moravské besedy. Poté už však přišel na řadu nejdůležitější bod programu, a to vysvěcení varny a zvonu od rodiny Ditrichů z Brodku u Přerova, který zazní po várce každého piva. Úkolu se zhostil farář Zbigniew Cziendlik z Lanškrouna.

„Jsem rád, že jsem mohl varnu a zvon přijet vysvětit. Vyrůstal jsem na vesnici, takže mám k zemědělství a farmaření blízko. Těší mě, že jsem mezi lidmi, kteří v této oblasti působí a Aleši Přinosilovi bych rád poděkoval, protože je velkým přínosem pro tuto obec a oblast a jsem okouzlen tím, co vybudoval. Přeji mu, aby pokračoval v tom, co dělá," nechal se slyšet farář Cziendlik.

Potom i pobavil všechny přítomné. „Je to pro mě historický okamžik nejen proto, že jsem vysvětil varnu a zvon, ale i proto, že mi osobně dělal ministranta ministr Marian Jurečka, který v ruce držel svěcenou vodu," zavtipkoval známý kněz.

Ministr Marian Jurečka si záhlinické pivo pochvaloval.

„Jsem rád za lidi, kteří dělají něco kvalitně, něco, co lidem dělá radost a to, co tady zůstane i pro další generace. Proto přeji pivovarnické Dej bůh štěstí," popřál ministr zemědělství.
Na závěr ceremoniálu majitel i přítomní hosté zvon rozezněli.

Program pokračoval až do večera hudebními vystoupeními různých stylů.

V záhlinickém pivovaru mohou začít vařit znovu pivo po devadesáti letech. Budova pivovaru stojí v Záhlinicích už 120 let. Sousední sladovna vyrábí od té doby slad nepřetržitě, a to tradičním humnovým způsobem. Vznikla tehdy zásluhou známého rodáka Františka Skopalíka. Pivovar však v polovině dvacátých let výrobu ukončil.

Začít by se mělo pivo vařit počátkem příštího roku, tedy k výročí první uvařené várky v roce 1896. K dispozici bude především v pivovaru podle hesla Pivo chutná vždy nejlépe v pivovarském sklepě. Potvrdil to jednatel společnosti Raven Trading Aleš Přinosil.

„Následně jej chceme dodávat do několika málo vybraných restaurací, které budou schopny zajistit kvalitní ošetření a především čepování piva. To je totiž předmětem zájmu předních pivovarnických odborníků, protože sebelepší pivo je snadné zničit nevhodným čepováním," upozornil Přinosil.

Pivo, které se bude vařit v pivovaru Záhlinice, bude podle něj vycházet z tradice vaření českého ležáku, který má svůj nezaměnitelný charakter.

Nakuřované, nebo špekové? Sládci v kraji si hýčkají pivaře

Publikováno:před 2 letyZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Doby, kdy pivařům stačila jen světlá desítka a dvanáctka, jsou už dávno pryč. Pijí teď i druhy, které byly ještě před pár lety v Čechách takřka neznámé. Co malý pivovar, to několik speciálů, kterými se snaží hýčkat si své příznivce.

„Vzhledem k vysokému počtu minipivovarů sládci zkouší u nás netradiční styly. Vybírat je z čeho. Ve světě jich existuje kolem stovky. Používají se třeba různé typy chmelu nebo se pivo nechá dozrát v sudu po nějakém alkoholu. Výhodou menších provozů je malá varna. Sládci tak mohou více experimentovat,“ konstatuje místopředseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

A výrazně se to projevuje i v Karlovarském kraji. „Hosté vyžadují speciály. Od minipivovarů už je tak nějak očekávají,“ říká Vlastimil Kopecký z pivovaru Krušnohor v Kraslicích. Právě ten je zatím posledním přírůstkem na mapě Karlovarského kraje, co se výrobců zlatavého moku týče.

A podle toho vypadá i nabídka piv na slavnostní otevření, které se odehraje 28. srpna. „Na rozjezd budeme mít čtyři piva. Budeme mít třeba klasický ležák a také čtrnáctistupňový svrchně kvašený india pale ale,“ dodává Kopecký.

Piva, která byla v Čechách ještě donedávna spíše raritní, vaří ve velkém i sokolovský pivovar Permon.

„Když jsme začínali, dělali jsme klasické ležáky, světlý, tmavý a polotmavý. Teď se situace výrazně změnila. Hodně se zaměřujeme na svrchně kvašená piva, ať už se jedná o pšeničná, ‚ejly‘ nebo stout. V létě tvoří 60 procent naší produkce, v zimě pak až 80 procent,“ prozrazuje jednatel pivovaru Ladislav Sás.

Labužníci objevují i dýňové speciály
Piv typu ‚ejl‘, která jsou běžná spíše v Anglii nebo USA, v Sokolově vaří hned několik druhů. „Začali jsme klasickým india pale ‚ejlem‘ a americkým ‚ejlem‘. Dá se říct, že teď děláme tahle piva od toho nejlehčího až po dvacítku. Teď jsme zkusili třeba i ‚red‘, ale se speciálním sladem nebo dýňový,“ říká Sás.

O podobná piva je prý velký zájem, jdou velmi dobře na odbyt. „Pokud nějaký podobný speciál uvaříme, je v podstatě vyprodaný ještě předtím, než je hotový,“ dodává Ladislav Sás.

Více než 80 různých druhů piva už navařili v pivovaru Hastrman ve Velkém Rybníku. „Nejdeme cestou nějakých zvláštních příchutí. Spíše je pro nás zajímavé zkoušet třeba belgická nebo americká piva v různých podobách,“ říká sládek Luboš Vorel.

Specialitou pivovaru Florian v Lokti je špekové pivo. Jde o nápoj na bázi nakuřovaného sladu, který vznikl před lety v německém Bambergu.

„Polovička hostů pije klasický ležák, polovina speciály. Je pravda, že to nakuřované chtějí hodně Rusové a Němci, protože tenhle druh piva dobře znají,“ uvedl. Množství Čechů, kteří speciály ochutnávají, ale podle něho roste.

„Je stále více pivařů, kteří objíždějí pivovary po celé republice, nebo lidí, kteří sbírají třeba tácky nebo etikety. Každopádně je stále více znát, že hosté chtějí ochutnávat nová piva,“ sděluje majitel pivovaru Václav Lojín.

Před nedávnem vznikl pivovar v Nivách. A i tady si zakládají na speciálu. Jeho název zní Staroslovanský a jde o tmavou čtrnáctku. „Je to neobyčejné, jedinečné pivo. Jiné podobné těžko najdete. Hodně k nám chodí lidé, kterým ho doporučil někdo, kdo už je ochutnal,“ podotýká Yury Beschastnyy.

Konkurence je tvrdá, uspějí dobré a chutné nápady
Podle Ladislava Sáse jsou speciály pro pivovary cestou, jak se vyrovnat s rostoucí konkurencí. Přibývá totiž hospod, kde se čepuje větší množství druhů piv a během času je tu obměňují. Podobných podniků stále přibývá.

„Hlavně v Praze některé hospody krachují. Kdo udělá podobnou sortimentovou změnu, má šanci přežít. Speciály jsou i proto pro pivovary dobrou cestou. Právě o ně je v takových podnicích největší zájem,“ konstatuje zástupce sokolovského pivovaru.

Na Sokolovsku se podle něj podobná netradiční piva prosazují o něco hůře. „Ale i tady se to už zlepšuje. Lidé se učí. Je to podobné jako s vínem. Zákazníci začínají jít po kvalitě a chuti,“ doplňuje.

Vzhledem k nárůstu počtu pivovarů Českomoravský svaz minipivovarů klade důraz také na informovanost sládků. Probíhají například školení o hygieně nebo poznávání pivních stylů. „Ovšem důležitá je i osvěta u výčepních a zákazníků. Pokud host dostane v hospodě pivní styl, jehož chuť se výrazně odlišuje od toho, na co je zvyklý, měla by mu být obsluha schopna vysvětlit, co který druh obnáší,“ dodává Kočka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337