Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovary se inspirovaly kostely. Otevřou v noci

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Jozef Gáfrik

Do začátku Dnů českého piva sice ještě týden zbývá, ale tisíce hospodských už usilovně leští trubky a výčepní pulty, jak se na takový svátek sluší a patří. Celkem se jich do čtvrtého ročníku zapojí na šest tisíc.

Akce začne 23. září a potrvá do 1. října. Podle předsedy Svazu pivovarů a sladoven ČR Františka Šámala lze mluvit „o svátku všech milovníků piva, hospod a gastronomie".

Pivo a peníze
Sám ovšem přiznává, že ne-jde jen o gastronomii, ale také o tvrdý obchod, marketing a peníze. I když roční výstav piva v České republice loni překročil rekordní hranici 20,1 milionu hektolitrů, výrobce trápí, že lidé opouštějí hospůdky. V restauracích vypijí jen čtyři z celkem deseti prodaných piv.

Cílem akce je proto lidi znovu přilákat do hospod, které jsou součástí národní kultury.

K tomu má pomoci celá řada podpůrných kroků. Zahájení, při němž budou slavnostně naraženy sudy, se zúčastní pivovarští sládci, starostové i další významní představitelé veřejného života. Záštitu nad akcí převzal prezident republiky Miloš Zeman 
a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pokud jde o samotné návštěvníky, ti si budou vybírat z mnoha skutečných pivních lahůdek, neboť letošní akce se zaměří na nabídku speciálů. Hlavní kulinářskou specialitou pak bude kančí se šípkovou omáčkou podle pražského šéfkuchaře Tituse Eliáše.

Nabídku jednorázových specialit hlásí i velikáni trhu. Například Staropramen navaří při této příležitosti limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku. Bude 
k dostání na 700 místech 
i přímo 
v pražském smíchovském pivovaru. Plzeňský Gambrinus se po-chlubí tradičním ležákem První chmel z letošní sklizně, zatímco například Svijany jako zástupce menších výrobců nabídnou prémiový ležák „450".

Prožijte noc ve spilce
Jinak se do oslav zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky nabídnou ochutnávky pivních speciálů, pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky přímo míst, kde pivo vaří.

Na závěr akce se na mnoha místech chystá takzvaná Noc otevřených pivovarů. Inspirací byly pivovarům podobné noční prohlídky muzeí a kostelů. Podrobný program mohou zájemci najít na internetové adrese www.dnyceskehopiva.cz.

Pokud jde o smysl akce, František Šámal je optimistou: „Věříme, že Dny českého piva pomohou k tomu, aby si lidé zašli na načepovaný půllitr oblíbené značky častěji."

Dny českého piva připomenou tradici české hospody

Publikováno:před rokemZdroj:DnyČeskéhoPiva.czAutor:Martina Ferencová (ČSPS)

Letošní ročník bude ve znamení pivních speciálů a kančího se šípkovou
„Česká hospoda je součástí naší kultury – naší národní identity,“ zní heslo již čtvrtého ročníku Dnů českého piva, do kterého se na přelomu září a října zapojí více než šest tisíc hospod a restaurací po celé ČR. Jejich návštěvníci si tak budou moci pochutnat nejen na pivních speciálech, ale i na hlavní kulinářské specialitě – kančím se šípkovou omáčkou.

Dny českého piva budou v letošním roce probíhat od 23. září do 1. října. Zahájení, při němž budou slavnostně naraženy sudy, se zúčastní pivovarští sládci, starostové i další významní představitelé veřejného života. Záštitu nad akcí převzal prezident České republiky Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Cílem Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), který Dny českého piva organizuje, je vybudovat dlouhodobou tradici oslav piva jako národního nápoje a spojit tyto oslavy s připomínkou svatého Václava, patrona českého piva. „Dny českého piva jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich prostřednictvím chceme podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout unikum tradiční české hospody,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
Do oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Zúčastněné podniky nabídnou ochutnávky pivních speciálů, pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky pivovarů.

Češi jsou na své pivo hrdí
Z červencového průzkumu* ČSPS vyplynulo, že pojem „české pivo“ si většina oslovených spojuje s kvalitou a vlastnostmi českého piva, českou kulturní tradicí a rovněž v této souvislosti uvádí, že je pivo nejoblíbenějším českým nápojem.

Průzkum rovněž ukázal, že přes 80 procent respondentů je hrdých na pověst českého piva v zahraničí. Jeho rostoucí oblibu v ostatních zemích dokazují i statistiky. „Zatímco produkce tuzemského piva díky jeho exportu stoupá, spotřeba piva v České republice dlouhodobě stagnuje, v přepočtu na obyvatele je to 143 litrů piva za rok,“ uvádí František Šámal a dodává: „Přesto jsme ve spotřebě piva první na světě.“

Poklesly zejména prodeje piva v restauracích a hospodách. Z deseti prodaných piv jsou pouze čtyři piva vypita v restauraci nebo hospodě. „Věříme, že Dny českého piva pomohou tomu, aby si lidé na načepovaný půllitr své oblíbené značky zašli častěji. Češi milují české pivo a českou pivní tradici. Víme, že do své oblíbené hospůdky, která je zejména na menších městech a vesnicích centrem společenského a kulturního života, sice chodí méně často než dříve, ale stále rádi,“ tvrdí Šámal.

Česká klasika: kančí se šípkovou
Při letošních Dnech českého piva si návštěvníci vybraných podniků vedle pivních speciálů pochutnají i na dobrém hlavním jídle. Tím je kančí pečeně se šípkovou omáčkou a hříbkovým knedlíkem podle receptu držitele ocenění Bib Gourmand prestižního Průvodce Michelin šéfkuchaře Tita Eliáše. „Zvolili jsme českou klasiku. Zvěřina obecně obsahuje více bílkovin a zároveň menší množství tuku. Je vhodná k výraznějším druhům piv s vyšším obsahem chmelu,“ vysvětluje Eliáš a dodává: „Přímo ke kančímu se potom hodí tradiční české ležáky.“

Další informace i seznam podniků zapojených do Dnů českého piva 2016 a jejich speciálních nabídek je průběžně aktualizován na webu: www.dnyceskehopiva.cz.

Dny českého piva letos Staropramen oslaví Extra chmelenou nepasterizovanou 12

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar StaropramenAutor:Marie LafantováStaropramen

Staropramen letos na Dny českého piva uvařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované 12 ze žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka a přichystal tak milovníkům piva extra důvod se sejít se svými přáteli. Lidé si ho budou moci vychutnat nejen v 700 hospodách, ale i přímo v pivovaru. Kromě tradičního slavnostního narážení speciálu ve vybraných hospodách se letos chystají sládci narazit soudek i přímo v pivovaru na Smíchově. Ten své brány otevře v sobotu 24. září a umožní tak zájemcům oslavit český národní nápoj přímo v pivovaru prostřednictvím soutěží, absolvování Pivovarské školy či návštěvou míst, která nejsou běžně přístupná.

Staropramen se Dnů českého piva účastní již počtvrté v řadě. To znamená, že nevynechal ani jeden rok od jejich počátku v roce 2013. „Jsem velice rád, že jsme tento svátek začali slavit. Pivo je náš národní nápoj a zaslouží si každoroční oslavu, při které si vždy připomeneme něco z jeho historie i současnosti. A především se kvůli českému pivu sejdeme v hospodách a máme možnost ochutnat to nejlepší z umění českých sládků,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Letos pivovar pro Dny českého piva uvařil Extra chmelenou nepasterizovanou 12, kterou budou moci okusit lidé po celé České republice. „I letos jsme pro milovníky piva Staropramen připravili opravdovou specialitu. Extra chmelená nepasterizovaná dvanáctka je připravena z chmele typického pro prémiové značky. Jde o žatecký poloraný červeňák z oblasti, která je pro pěstování chmele nejvhodnější na světě. Prestižní mikroregion Údolí Zlatého potoka leží ve srážkovém stínu Krušných hor a půda zde obsahuje větší obsah železa. Díky tomu pak pivo získá velmi jemné aroma a hořkost. Pro Staropramen je typické čtyřnásobné chmelení. Při vzniku speciálního ležáku jsme ale použili pětinásobné chmelení,“ dodává vrchní sládek Zdeněk Lux.

Speciálně připravená várka tohoto piva se do hospod dostane jen několik dnů před pátkem 23. září, kdy Dny českého piva startují. Důvodem je snaha o to, aby byl tento nepasterizovaný ležák co nejčerstvější. Ve vybraných sedmi pražských hospodách, za všechny jmenuje například Vinohradský Parlament, v průběhu odpoledních a večerních hodin sládci slavnostně narazí sudy se svátečním ležákem. Extra chmelenou nepasterizovanou 12 budou moci milovníci piva okusit v 700 vybraných hospodách a restauracích po celé ČR. Kromě Extra chmelené nepasterizované 12 na ně budou čekat i různé pokrmy chuťově sladěné s tímto pivem, síť restaurací Potrefená husa například pro hosty připraví jídla z vepřového kolene.

Staropramen navíc letos veřejnosti nabídne možnost oslavit Dny českého piva přímo v pivovaru, a to v sobotu 24. září. „Dny českého piva představují extra důvod se sejít se svými přáteli. Proto jsme lidem chtěli dát extra příležitost, je společně oslavit i přímo v místech, kde se pivo vaří a kam se běžně nepodívají,“ vysvětluje Petra Chovancová, Senior Brand Manažer značky Staropramen, a dodává: „Pivovar bude otevřený po celý den, lidé budou moci ochutnat celé portfolio značky Staropramen, včetně zmíněného speciálu, projít si návštěvnické centrum, samotný pivovar nebo absolvovat pivovarskou školu. Navíc pro ně bude připraven i doprovodný hudební program, soutěže a skvělé jídlo.

Cílem Dnů českého piva je připomenout českou pivovarskou tradici, které je Staropramen nedílnou součástí, posílit hrdost k našemu národnímu nápoji a pozvat veřejnost k oslavě přímo v hospodách a restauracích, které tvoří základ české pivní kultury. Tradici tohoto pivního svátku založil Český svaz pivovarů a sladoven v roce 2013. V prvních dvou letech Dnem českého piva vyhlásili pivovarníci 27. září, předvečer svátku nejvýznamnějšího českého patrona sv. Václava. Ten je zároveň i patronem sládků a pivovarníků. Letos již podruhé svátek potrvá celý týden.

Detaily k oslavě Dne českého piva v pivovaru Staropramen:

Termín: 24.9.2016, pivovar otevřen od 11hodin

Program: Prohlídky pivovaru, návštěvnického centra, ochutnávky všech druhů piv, pivovarská škola, slavnostní narážení soudku se speciálem

Vstupné: 50 Kč, v ceně je speciální degustační sklenice

Dny českého piva chtějí přilákat lidi do hospod

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

V poslední třetině září odstartuje čtvrtý ročník Dnů českého piva. Připomíná to server mediaguru.cz s tím, že aktivně se do nich zapojí šest tisíc hospod a restaurací po celé České republice.

„Naším cílem je prostřednictvím této akce podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikum tradiční české hospody,“ vysvětluje František Šámal, předseda pořádajícího Českého svazu pivovarů a sladoven. Dny českého piva zahájí v pátek 23. září symbolickým narážením sudů a přípitkem a vyvrcholí 1. října Dnem otevřených pivovarů. Po celou dobu se budou podávat pivní speciály, které doplní hlavní kulinářská specialita – kančí se šípkovou omáčkovou.

Kromě speciálů podpoří pivovary akci i komunikačně. Nejsilněji do ní investuje Staropramen, který u této příležitosti připravil speciální kampaň „Extra důvod se sejít“, s níž chce lidi nalákat do 700 svých hospod a restaurací na Extra chmelenou nepasterizovanou 12. „Důležitost, kterou oslavám Dnů českého piva přikládáme, dokládá i speciálně vytvořený televizní spot na podporu tohoto svátku,“ říká Petra Chovancová, senior brand manager značky Staropramen. Kromě televize, kde bude spot vysílán na stanicích skupiny Prima, poběží také v rádiu na všech stanicích Radiohouse, v síti kin Cinestar, v outdooru a také na internetu. Doplní ji komunikace v místě prodeje, v hospodách a restauracích.

Společnost Plzeňský Prazdroj uvařila ke Dnům českého piva limitovanou várku piva Gambrinus První chmel. Spotřebitelé budou moci navštívit také jednotlivé pivovary nebo přijít na Pilsner Fest, který oslavuje první várku piva Pilsner Urquell. „K této příležitosti využijeme především digitální aktivaci přes Facebook, kde budeme, jako již tradičně, zvát lidi k návštěvě hospod a restaurací. Dále Facebook využijeme i k pozvánce na noc otevřených pivovarů,“ popisuje za Plzeňský Prazdroj Jakub Jedlinský.

Heineken se ke Dnům českého piva připojí se svou značkou Březňák, jež uvařila k svátku svatého Václava, patrona českého piva, speciální polotmavé pivo Märzen. „Naši zákazníci dlouhodobě vyhledávají sváteční speciální piva k mimořádným příležitostem. Tou je samozřejmě i oslava svátku svatého Václava,“ dodává manažer značky Březňák Petr Syřiště.

Dny českého piva završí Noc otevřených pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Čtvrtý ročník Dnů českého piva potrvá od 23. září do soboty 1. října. Za minulý rok tuzemské pivovary vyrobily 20,1 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii Česka, spotřeba v restauracích ovšem klesá. Tento trend se snaží zvrátit akce pořádaná svazem pivovarů.

Do čtvrtého ročníku Dnů českého piva se letos zapojí přes 6000 restaurací, podobně jako loni. Akce začne v pátek 23. září a potrvá do soboty 1. října, oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Dny piva skončí Nocí otevřených pivovarů, zapojené pivovary připraví přednášky o pivu či noční prohlídky.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv však kritickou. Totiž že stále ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva svazu František Šámal.

"Využijeme toho, že se konají hejtmanské volby. Politici se snaží zviditelnit," uvedl Šámal. Na zahájení v regionech tak budou soudky s pivem narážet tamní politici.

Největší producent Gambrinus pro dny piva připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále je ale nejvyšší na světě.

Do Dnů českého piva se zapojí přes šest tisíc restaurací

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Do čtvrtého ročníku Dnů českého piva se letos zapojí přes šest tisíc restaurací, podobně jako loni. Akce začne v pátek 23. září a potrvá do soboty 1. října. Dny piva skončí Nocí otevřených pivovarů, zapojené pivovary připraví přednášky o pivu či noční prohlídky.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv však kritickou. Totiž že stále ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Využijeme toho, že se konají hejtmanské volby. Politici se snaží zviditelnit," uvedl Šámal. Na zahájení v regionech tak budou soudky s pivem narážet tamní politici.

Největší producent Gambrinus připravil pro dny piva svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, ale je stále nejvyšší na světě.

Pivo versus víno: Jak se liší různé kmeny kvasinek?

Publikováno:před rokemZdroj:Nedd.czAutor:Jan Toman

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná.

Právě tato jednobuněčná houba totiž zajišťuje kvašení, při kterém vzniká z přítomných cukrů líh, a díky vedlejšímu produktu tohoto procesu, oxidu uhličitému, také kynutí. Zároveň je zřejmé, že se různé kmeny kvasinek podle svého využití a oblasti původu odlišují.

V tom se blíží hospodářským zvířatům a rostlinám, u kterých jsou tyto rozdíly důsledkem dlouhé doby cíleného šlechtění. Můžeme ale podobnou snahu vysledovat také u kvasinek, které až do devatenáctého století ani nebyli lidé schopní pozorovat? Nebo se kvasinky jen pasivně přizpůsobovaly lidskému prostředí?

Jisté je, že čisté kultury kvasinek lidé nezačali využívat dříve než v 19. století. V předcházejících tisíciletích se pekaři a výrobci alkoholických nápojů spoléhali na přidání malého množství fermentovaného produktu z předchozí várky do základu várky nové.

Startovací kulturou se tak vlastně vždy stávala malá část kultury starší. Představa, že dlouhodobě využívanou kulturu mohli cíleně šlechtit, je tak celkem realistická – kultury kvasinek byly oddělené od přirozeného prostředí a dlouhodobě přežívaly jen za speciálních, lidmi vymezených podmínek.

Této hospodářské záhadě se rozhodl podívat na zoubek tým belgických a amerických vědců. Využili k tomu nejmodernější techniky molekulární biologie, které jim umožnily zmapovat genom kvasinek a další jejich genetické charakteristiky.

Lidmi ochočené organismy zpravidla hromadí vlivem sníženého tlaku na přežití za drsných podmínek v řadě genů škodlivé mutace. Rovněž u nich nalezneme zmnožení genů či celých úseků genomu a změny chromozomů. V neposlední řadě také vykazují vlastnosti preferované lidskými šlechtiteli. Identifikace cíleného šlechtění by tak nemusela být obtížná.

Už některé dřívější studie naznačovaly, že se hospodářské kvasinky výrazně přizpůsobily svému novému prostředí. Mikroorganismy například vykazovaly větší odolnost k mědi ze zemědělských pesticidů nebo sulfátům používaným při produkci vína. Teprve nynější studie ale poskytla skutečně reprezentativní obrázek.

Výzkumníci shromáždili data od celých 157 kmenů divokých a hospodářských kvasinek. Druhé jmenované patřily mezi kvasinky využívané v laboratořích, při výrobě pečiva, piva, vína, japonského saké i lihu obecně. Všechny přitom vykazovaly jasné rozdíly oproti divokým příbuzným.

Z hlediska příbuznosti se dále rozdělily na pět velkých větví – japonskou, zahrnující hlavně kvasinky používané při výrobě saké, vinařskou, směsnou, do které spadly hlavně pekařské kvasinky, a dvě skupiny pivních kvasinek.

Kvasinky využívané při výrobě saké a vína spadly do příslušných linií, stejně jako naprostá většina pivních kvasinek; některé z nich nicméně zapadly do blízkosti pekařských kvasinek ve směsné skupině. Kvasinky pro výrobu čistého lihu lze oproti tomu nalézt ve všech skupinách – jejich využití k tomuto účelu je pravděpodobně velmi pozdní.

Většina dílčích podskupin nebyla vázaná na konkrétní geografické oblasti. Nalezly by se ale výjimky. Saké kvasinky byly například příbuzné čínským liniím. Jedna z pivních skupin zase sdružovala kvasinky využívané při výrobě piva ve třech úzce vymezených oblastech – Německu s Belgií, Británii a Spojených státech. Druhá pivní linie, do které spadají i pivní kvasinky z východní Evropy, se ukázala jako příbuznější vinné linii a zahrnující mikroorganismy z daleko více oblastí.

Hospodářsky využívané kmeny kvasinek vykazovaly jasné známky soužití s člověkem. Hromadily škodlivé mutace v genech ne nutných pro přežití za stabilních podmínek a docházelo u nich k přestavbám genomů. Rovněž často přecházely z životního cyklu střídajícího pohlavní a nepohlavní rozmnožování čistě k nepohlavnímu.

Kromě toho dokázaly například přežít daleko vyšší koncentrace etanolu než jejich volně žijící příbuzní. To ale, stejně jako další přizpůsobení lidskému prostředí, nic nevypovídá o přítomnosti nebo nepřítomnosti cíleného šlechtění. Výzkumníkům se nicméně podařilo odhalit i jasně vyšlechtěné znaky. Vyskytují se hlavně u pivních kvasinek, které se i z dalších hledisek ukazují jako nejodvozenější.

Jde zejména o schopnost daleko intenzivněji využívat maltotriózu, cukr vyskytující se v mladině při výrobě piva. Většina pivních kvasinek byla rovněž vyšlechtěna k tomu, aby neprodukovala chuťově nežádoucí látky. Mezi ně lze zařadit zejména 4-vinylguaiakol, látku s ostrou kořeněnou vůní připomínající hřebíček.

Je výmluvné, že u kvasnic využívaných při výrobě některých speciálních, například pšeničných, piv, kde je toto aroma žádoucí, byla šlechtiteli produkce této látky zachována.

No a proč jsou pivní kvasinky nejvyšlechtěnější? Své prsty v tom jistě bude mít i to, že se ve svém "pivním" prostředí nacházejí neustále. Pivo se totiž, na rozdíl od vína, vyrábí po celý rok. Vinné a další kvasinky naopak musí, nebo donedávna musely, po většinu roku přežít mimo stabilní a živinami nabité prostředí.

Z historického hlediska nastalo rozrůznění pivních kvasinek z první, západoevropsko-americké, skupiny zhruba na přelomu 16. a 17. století. To se dobře shoduje se vznikem prvních velkých pivovarů. Právě tehdy zřejmě začali lidé kvasinky šlechtit, byť o jejich existenci jakožto mikroorganismů nevěděli ještě dalších 200 let. Druhá pivní skupina se od vinné skupiny oddělila a začala se rozvíjet asi o 50 let později.

Detailní poznatky o hospodářsky využívaných kvasinkách ale nejsou zajímavé jen z historického hlediska. Ať už byly kvasinky šlechtěny jakkoli, získané informace půjde využít i při šlechtění nových, hospodářsky ještě výhodnějších, linií.

Skupina okolo miliardáře Šlemra nevylučuje zájem o Prazdroj

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Tomáš PlhoňPrazdroj

O nové finanční skupině R2G nejspíš ještě uslyšíme. Sestavu točící se kolem jednoho z nejbohatších Čechů Oldřicha Šlemra nyní doplňuje další jméno. Spekuluje se, že by mohla mít chuť na koupi Plzeňského Prazdroje.

Zapamatujte si ta dvě písmena a jednu číslici mezi nimi: R2G. Právě se utvářející ryze česká finanční skupina pod tímto názvem sídlí na dohled od Pražského hradu v renesančním Martinickém paláci, který nedávno koupila. A tuzemský byznys od ní může očekávat ještě velké věci, vzhledem k desítkám miliard, kterými disponuje.

Společnost, která samu sebe označuje přídomkem „family office“ (doslovně rodinná kancelář), založil miliardář Oldřich Šlemr. Ten loni spolu s obchodním partnerem Tomášem Němcem prodal gumárenský holding CGS za ne uvěřitelných 31 miliard korun. R2G, která se už nyní může směle řadit mezi největší soukromé fondy v Česku, se hodlá soustředit na konzervativní nákup firem, a to hlavně v zahraničí.

Hvězdná sestava
Šlemr v nově vznikající skupině není sám. Obklopil se týmem lidí, který zdobí známá jména z bankovních i právnických kruhů. K těm doposud známým nyní můžeme připočíst další. LN získaly ověřenou informaci, že partnerem R2G se má od ledna příštího roku stát Marek Škréta.

Ačkoliv pro veřejnost půjde o figuru takřka neznámou, ve světě privátního bankovnictví Škrétovo jméno rezonuje velmi silně. Posledních devět let strávil jako šéf banky UBS pro střední Evropu.

„Ano, je to pravda, skutečně tam nastupuje,“ potvrdil LN zdroj z okolí skupiny R2G, který si nepřál být jmenován. Škréta, který na zaslaný dotaz nezareagoval, tedy zřejmě doplní už tak působivou sestavu.

Tu tvoří například Daniel Heler, donedávna člen představenstva a šéf korporátního bankovnictví České spořitelny. I on patřil v bankovnictví mezi tuzemskou elitu. Dalším členem vedení R2G bude dle již zveřejněných informací Michal Smrek, byznysový právník a doposud partner kanceláře White & Case. Ta mimochodem se Šlemrovou skupinou bude spolupracovat i nadále. Smrek v minulosti asistoval u řady významných obchodů, včetně zmiňovaného prodeje ČGS.

Součástí týmu je i Jakub Dyba, syn exministra hospodářství Karla Dyby a především šéf poradenské společnosti Genesia.

Chuť na pivo?
Kde všude lze aktivitu nové finanční skupiny očekávat? Podle jí blízkého zdroje to bude hlavně mimo hranice Česka.

„Myslím, že na našem trhu se toho bude odehrávat minimum,“ tvrdí. Podobný záměr prezentoval i sám Šlemr v rozhovoru pro český magazín Forbes. Přesto se celkem živě spekuluje o možnosti, že by právě R2G mohla mít zájem koupit Plzeňský Prazdroj.

„Řeknu k tomu jediné. Pilsner Urquell je prvotřídní pivo. A potravinářství rozhodně nepatří mezi segmenty, kterým bychom se vyhýbali,“ citoval v červenci Šlemra magazín Forbes.

Prazdroj totiž bude pravděpodobně v brzké době na prodej poté, co se dva pivní giganti SAMMiller a AB InBev definitivně spojí. Kvůli antimonopolním zákonům se první z nich bude muset plzeňského pivovaru zbavit. Cena se dosud odhadovala na zhruba 60 miliard korun.

Jeden z nejbohatších Čechů údajně vložil do R2G vlastních 15 miliard korun, což i s případnými úvěry dělá ze společnosti výrazného hráče. Šlemr i jeho bývalý obchodní partner Tomáš Němec zůstávají většinou v ústraní a mnoho rozhovorů za svou kariéru neposkytli.

V pivovaru se slavilo tentokrát „na stojáka"

Publikováno:před rokemZdroj:Příbramský deníkVysoký Chlumec

Prohlídky pivovaru, kapely Blue Orchestra, AC/DC Revival, Alkehol, Mandrage a Keks byly v sobotu 10. září lákadly, za kterými návštěvníci všech generací směřovali do podhradí. Jídla a pití bylo také dostatek. V pivovaru Vysoký Chlumec se vyrábí pěnivý nápoj od roku 1466. Je jasné, že na narozeninových oslavách nechyběly tradiční značky piva a pro slavnostní příležitost byl uvařen také sváteční třináctistupňový polotmavý speciál. Na jeho výrobu byl použit americký chmel.

Zajímavým nápadem Dne pivovaru byla krčma, která připomínala tradice šesti století poctivého pivovarnictví. „Je tu výstavka pivních etiket a popsána stručně historie," uvedly mladé usměvavé „šenkýřky" Eliška Chábová a Veronika Šiková. Hostům nabízely alespoň na chvíli posezení v chládku. Mnohé návštěvníky překvapilo, že vstupenky, které si koupili v předprodeji nebo na místě, byly takzvaně „na stojáka". Organizátoři experimentovali - poprvé nebyly na pivovarském dvoře před pódiem stoly se slunečníky a lavice jako obvykle. Teploměr se přitom blížil ke třiceti stupňům… Výrobní ředitel Pivovaru Vysoký Chlumec Vít Zrůbek tuto změnu vysvětloval tím, že se tak zvýší kapacita a bude možné do areálu pustit daleko víc lidí. „Máme vyzkoušené, že kolem 16. hodiny bude na celém dvoře již stín," argumentoval. Upozorňoval také, že za průjezdem je postavený velký stan o rozměrech 10 krát 15 metrů, kde lavice a stoly jsou. Pro lidi, kteří při poslechu i rádi vidí, co se na pódiu odehrává, to však podle prvních ohlasů nebyla adekvátní náhrada.

Pro pětadvacetiletého Vítka Zrůbka byly letošní pivní slavnosti premiérou a jakýmsi křtem ohněm, protože do funkce nastoupil 1. července. Doporučil ho jeho předchůdce Pavel Bekeni, který dostal pracovní nabídku v Jižní Koreji. Zrůbek ve vysokochlumeckém pivovaru pracuje rok. „Nastupoval jsem na pozici vedoucího výroby, který je zároveň podsládek. Jako výrobní ředitel jsem zároveň sládek," upřesnil. Dodal, že kromě toho chodil do tohoto pivovaru na brigády od roku 2009. „Během toho jsem si prošel provoz a když jsem nastupoval před rokem, také jsem si prošel pivovarské kolečko," řekl Zrůbek, absolvent vysoké školy chemicko-technologické, který vystudoval obor technologie potravin.

Mladičký ředitel doplnil, že exkurze při Dnu pivovaru mělo na starosti šest zaměstnanců, kteří dobře provoz znají. „Dalších dvacet zaměstnanců se točilo kolem příprav a kromě toho si vážím, že pomáhali i lidé z městyse Vysoký Chlumec. Termín dalšího ročníku máme předjednán na 9. září 2017 – což je tradičně druhá zářijová neděle. Letos jsme pro děti žádné atrakce nepřipravili, ale přiště bych tu rád viděl skákací hrad," avizoval.

Dny českého piva chtějí přilákat lidi do hospod

Publikováno:před rokemZdroj:MediaGuru

Už počtvrté se konají Dny českého piva. Pivovary lákají na speciály i pivní menu.

V poslední třetině září odstartuje čtvrtý ročník Dnů českého piva. Aktivně se do nich zapojí šest tisíc hospod a restaurací po celé České republice. „Naším cílem je prostřednictvím této akce podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikum tradiční české hospody,“ vysvětluje František Šámal, předseda pořádajícího Českého svazu pivovarů a sladoven.

Dny českého piva zahájí v pátek 23. září symbolickým narážením sudů a přípitkem a vyvrcholí 1. října Dnem otevřených pivovarů. Po celou dobu se budou podávat pivní speciály, které doplní hlavní kulinářská specialita – kančí se šípkovou omáčkovou.

Kromě speciálů podpoří pivovary akci i komunikačně. Nejsilněji do ní investuje Staropramen, který u této příležitosti připravil speciální kampaň „Extra důvod se sejít“, s níž chce lidi nalákat do 700 svých hospod a restaurací na Extra chmelenou nepasterizovanou 12.

„Důležitost, kterou oslavám Dnů českého piva přikládáme, dokládá i speciálně vytvořený televizní spot na podporu tohoto svátku,“ říká Petra Chovancová, senior brand manager značky Staropramen. Kromě televize, kde bude spot vysílán na stanicích skupiny Prima, poběží také v rádiu na všech stanicích Radiohouse, v síti kin Cinestar, v outdooru a také na internetu. Doplní ji komunikace v místě prodeje, v hospodách a restauracích.

Společnost Plzeňský Prazdroj uvařila ke Dnům českého piva limitovanou várku piva Gambrinus První chmel. Spotřebitelé budou moci navštívit také jednotlivé pivovary nebo přijít na Pilsner Fest, který oslavuje první várku piva Pilsner Urquell. „K této příležitosti využijeme především digitální aktivaci přes Facebook, kde budeme, jako již tradičně, zvát lidi k návštěvě hospod a restaurací. Dále Facebook využijeme i k pozvánce na noc otevřených pivovarů,“ popisuje za Plzeňský Prazdroj Jakub Jedlinský.

Heineken se ke Dnům českého piva připojí se svou značkou Březňák, jež uvařila k svátku svatého Václava, patrona českého piva, speciální polotmavé pivo Märzen. „Naši zákazníci dlouhodobě vyhledávají sváteční speciální piva k mimořádným příležitostem. Tou je samozřejmě i oslava svátku svatého Václava,“ dodává manažer značky Březňák Petr Syřiště.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615