Novinky a zajímavosti ze světa piva

Někdo v úporných vedrech volí pro zahnání žízně vodu, jiný pivo. Naši předci ve středověku se taktéž klonili ke zlatavému moku. Bylo to však zejména proto, že byl zdravější než kdejaká znečištěná voda ve studni. A právě proto pily pivo i děti.

V raném středověku se pivo vařilo z bílé pšenice, ječmen byl vzácnější. Od devátého století se do něj začal přidávat chmel a různé bylinky. O něco později se stalo i nedílnou součástí české kuchyně. Kvalitnější druhy piva byly určené pro šlechtu, levnějším variantům holdovali poddaní.

Pivo mohly pít i děti
Ač je to v dnešní době nepochopitelné, ve středověku bylo pivo servírováno i dětem. Důvod byl však zcela pragmatický. Voda ve studních byla velmi často kontaminována třeba uhynulými zvířaty. V rámci ochrany zdraví se tak pivo jevilo jako vhodná alternativa. Voda v něm prošla varem a samozřejmě obsahovalo méně alkoholu než kdejaký destilát.

Nejprve se v dávných dobách vaření piva ujaly ženy v domácnosti. Kromě pití se využívalo i v kuchyni, dělaly se z něj polévky, kaše a různé omáčky. Na profesionální úroveň se vaření piva dostalo až ve třináctém století spolu se zakládáním královských měst, která dostala od panovníka tzv. vařečné a mílové právo.

Neobvyklé přísady piva
V současnosti je nejrozšířenější variantou pivo složené z těchto čtyř přísad: voda, chmel, ječmen a pivovarské kvasnice. Ve středověku se ale používaly ingredience, které byly zrovna dostupné takzvaně ve spíži. „Přidával se jalovec, fenykl, hřebíček, šalvěj, třešňové květy, březová, dubová a borová kůra, a dokonce i volská žluč,” řekl pro Hodonínský deník majitel minipivovaru Karel Zykmund.

Elitní spolek pijáků
S nadměrnou konzumací piva přichází logicky opilost. Jak na ni bylo nahlíženo v dobách dávno minulých? Mezi největší “ožraly” patřili studenti. Dokonce vznikla jakási příručka pravidel pití zvaná Ius potandi. V ní jsme se mohli třeba dočíst, že korbel piva lze vypít speciální technikou. Jestliže má pohár menší průměr, můžeme si ho celý strčit do úst a vypit jej na ex.

Kdo v těchto kláních neuspěl, nejenže ztratil možnost stát se členem, ale navíc musel vypít několik dalších korbelů jako trest za své selhání. Bezvědomí a otrava alkoholem tak byly na denním pořádku. S podobnými problémy se potýkali i panovníci. Málokterý z nich byl abstinent. Po prohýřené noci ale většinou běželi další den ráno ke zpovědi, aby měli znovu čistý štít.

Restauratéři pozorují, jak koronavirus změnil návyky jejich hostů. Řada z nich si pořád objednává jídlo s sebou a také na pivo chodí posedět méně často než dříve. Menší zájem si hostinští vysvětlují mimo jiné pokračujícím garážovým popíjením, obavou z kontroly hygieny či horším počasím, které nepřeje zahrádkám.

Během zimy a jara nabízeli zákazníkům možnost rozvozu jídel. A o meníčka ze zlínské restaurace U dvou slunečnic byl velký zájem.

„Lidé si navykli přijít k okénku, nebo objednat jídlo s sebou. Díky tomu jsme měli aspoň nějaké tržby,“ popsal jednatel podniku Michal Juřena.

Teď už ale tuto službu ukončili. Obědy totiž rozváželi zaměstnanci, kteří jsou teď potřeba fyzicky v provozu. „I tak se ale pořád najde řada lidí, kteří přijedou a jídlo si stejně berou s sebou domů. Je to zvyk, který je pořád neopouští,“ vysvětlil Juřena.

Také statistická čísla ukazují, že Češi si během koronavirové pandemie vytvořili nové způsoby, jak se stravovat. „Vítězí pohodlnost, počty objednávek s sebou nebo rozvozem se po otevření trhu nesnížily,“ uvedla Marcela Šimková, ředitelka společnosti Data Servis.

Podle jejího průzkumu zhruba 40 procent zákazníků u tohoto zvyku zůstalo i po jarním otevření restaurací. „Polovina z nich si dnes jídlo s sebou nebo na rozvážku objednává alespoň jednou týdně,“ podotkla Šimková s tím, že do budoucna se změna tohoto trendu nedá příliš očekávat.

Největší radost z toho mají rozvážkové služby. Například firmě Pádím.cz vzrostl objem zakázek oproti předcovidové éře o sto procent. Vozí se nejen jídlo, ale i pivo, víno, kytice a další zboží.

Přicházejí o útratu za pití, šetří na mytí nádobí
„Teď o prázdninách se to o něco snížilo, lidé jsou na dovolených,“ řekl majitel společnosti Radek Kučera. „Ale v principu si na to navykli. Když si v práci podělí náklady na dopravu mezi více kolegů, vyjde je to na pár korun a ušetří i čas.“

Na restaurace to dopadá několika způsoby. „Přicházíme o útratu za pití a zároveň se mírně snižují náklady za umývání nádobí. Obaly na jídlo máme v ceně jídla,“ podotkl Jiří Barcuch, majitel zlínského podniku U Barcuchů.

Řada hospod také přechází na model, kdy nabízí samostatnou cenu za polévku i za hlavní jídlo. „Někdo polévku nejí a místo toho si bere s sebou salát nebo nápoj,“ popsal Barcuch. Podle Jiřího Lefana, který provozuje ve Zlíně a okolí řadu restaurací, však řada hostů pořád spoléhá na „tradiční“ posezení.

„Oběd je také společenská událost, spousta lidí si chce v klidu sednout a najíst se. Každého neláká jíst z plastové misky za volantem nebo v práci u stolu,“ zmínil.

Garážové popíjení z doby pandemie neskončilo
Rozvoz jídel nadále preferují mnozí zaměstnavatelé. „Vozíme obědy do dvou místních firem, buď do jejich jídelny, nebo přímo pracovníkům do výroby. Nemusejí pak někam jezdit a ušetří tím čas,“ poukázal Barcuch.

Platí také, že frekvence návštěv podniků se snižuje. Podle údajů Data Servisu ještě před uzavřením trhu na jaře 2020 chodilo do gastra 37 procent hostů několikrát za týden, po více než roce je to o deset procent méně. Naopak ze 17 na 26 procent stoupl počet lidí, kteří přijdou jen párkrát za měsíc.

„Lidé si bohužel odvykli chodit na pivo. Spousta z nich pokračuje v garážovém popíjení,“ konstatoval Zdeněk Babulík, jenž ve Zlíně provozuje Myslivnu a dvě restaurace na Hotelu Moskva.

„Hlavně večerní tržby jsou nižší. Buď mají lidé obavu z kontrol hygieny, nebo je to i počasím, kdy je to na zahrádku neláká,“ uvažuje Lefan.

Podle Data Servisu považuje 65 procent návštěvníků domácí setkávání za částečnou nebo úplnou náhradu návštěv gastro podniků. „Je to pro ně levnější a při posezení s přáteli nepovažují místo za rozhodující,“ sdělila Šimková.

Náprava potrvá až tři roky, myslí si restauratér
Celková situace v gastroprůmyslu tak není veselá. Státní podpora už skončila a tržby jsou pořád na nižší úrovni než před začátkem pandemie. Aspoň částečně je zachraňuje cestovní ruch a skutečnost, že řada obyvatel neodjela na zahraniční dovolenou, ale léto tráví v Česku. To je však jen záplata.

„Oproti roku 2019 jsme na 70 procentech. Náprava podle mě potrvá tak dva tři roky,“ tuší Babulík. „Ale taky mohou na podzim přijít další restrikce ze strany vlády a pak už to spousta podniků neustojí.“

Velkým problémem je nedostatek personálu. Řada kuchařů a číšníků nemá v budoucnost gastronomického oboru důvěru a zkouší se uživit jinde. Důsledky mohou být zásadní.

„Blížíme se k tomu, co už dnes funguje v některých zemích, kde jsou restaurace odpoledne na několik hodin uzavřené,“ poznamenal Juřena. „Nebo to tady bude třeba jako v Rakousku, kde mají některé hospody uprostřed týdne třeba dva dny zavřeno.“

Řemeslné pivo Authentic online supermarketu Košík bude nově možné zakoupit i v čepované variantě.
Řemeslná sezonní piva Authentic, která patří pod privátní značku online supermarketu Košík, míří na čep. Jako první je bude točit Kolkovna v letním kulturním prostoru Gauč na pražském Výstavišti. S  koncem léta by se piva Authentic na čepu měla objevit také v  dalších kamenných restauracích.

„Dostáváme skvělou zpětnou vazbu napříč zákazníky i jednotlivými znalci pivních speciálů, že se nám pod značkou Authentic daří pravidelně vařit chuťově ojedinělé typy piv. To nám dodává patřičné sebevědomí a chuť jít s pivní kůží na trh,“ zmiňuje Jan Škrabánek, šéf marketingu Košíku. „Rádi bychom obnovili i tradici zapomenutých sezonních autentických speciálů, které budou na čepu vždy jen pár týdnů. Zcela v duchu naší myšlenky, která definuje celou řadu Authentic,“ dodává.

Košík má v  současnosti v  nabídce sedm druhů vlastních piv řady Authentic. Vaří je ve spolupráci s  malým rodinným pivovarem Bizon v Čižicích u Plzně. Nabídka se sezónně obměňuje, momentálně žebříčku kraluje letní Pohodář Summer Ale nebo lehká osmistupňová Osmička. Kolkovna bude točit pšeničnou třináctku. Jen za letošní letní měsíce jich Košík prodal již kolem 6000 litrů a překročil původní odhady skoro o třetinu.

Pod značkou Authentic nabízí Košík více než 200 produktů napříč portfoliem – kromě piva i čerstvé maso, sýry, zmrzliny, těstoviny nebo hotová jídla.

Budějovický Budvar uvařil ve spolupráci s minipivovarem Nachmelená Opice limitovanou edici piva Opičí Ejl. Jedná se o první svrchně kvašené pivo typu ALE, které se v národním pivovaru uvařilo. Pivo s příjemnou hořkostí a plností uvařili dlouholetí přátelé podsládek Petr Košin z Budvaru a sládek Michal Kuřec z minipivovaru Nachmelená Opice. Opičí Ejl si od začátku srpna můžeš dávat ve vybraných budvarských hospod a v prodeji internetových obchodů a obchodních řetězců.

„Při první várce ejlu, kterou jsme v Budvaru uvařili, jsme se naučili nové výrobní postupy, které u nás v pivovaru běžně při vaření ležáku nepoužíváme. Například studené chmelení lze praktikovat různými způsoby, sám Michal je v Nachmelené Opici zkoušel a ladil několik let. Studeně chmelené ejly se většinou nechávají zrát poměrně krátkou dobu, a proto nás překvapilo, jak moc Opičímu Ejlu prospělo dlouhých 6 týdnů ležení,“ říká Petr Košin, podsládek Budějovického Budvaru.

Michal Kuřec, sládek pivovaru Nachmelená Opice dodává: "Opičí Ejl je splněním našeho studentského snu o společně uvařeném pivu. Myslím, že pro oba bylo největší výzvou aplikovat postupy pro svrchně kvašené a studeně chmelené pivo v podmínkám Budvaru. Výsledné pivo je přesně takové, jaké jsme chtěli: odpovídá pivnímu stylu, je čisté, svěží a velice pitelné!"

Pivovar Nachmelená Opice je řemeslný pivovar založený roku 2015 rodinou Valentů a rodinou Kuřeců sídlící v severomoravském Krnově. Pivovar vaří převážně svrchně kvašená piva, sládek Michal Kuřec rád objevuje nové a netradiční pivní styly. Pivo vaří obě rodiny s láskou a pokorou k řemeslu.

Opičí Ejl se objeví začátkem srpna na pípách ve vybraných budvarských hospodách. V nevratných lahvích o objemu 0,33 l pak bude limitovaná edice k prodeji v internetových obchodech Rohlík.cz a Košík.cz, ve vybraných prodejnách řetězců Tesco, Terno, Globus a další. Aktuální seznam všech prodejen je dostupný na opiciejl.budejovickybudvar.cz

Národní pivovar Budějovický Budvar s malými pivovary dlouhodobě spolupracuje. Nejen že nabízí jejich piva na pípách ve svých hospodách, ale společně s nimi vaří i unikátní limitované edice piv. Nedávno uvedl na trh limitovanou edici piva Bitter z Obory, kterou uvařil létající sládek Budvaru Aleš Dvořák společně se sládkem pivovaru Obora Martinem Novákem.

Národní pivovar chce prostřednictvím spolupráce s malými pivovary rozšiřovat konzumentům piva obzory o nové pivní styly a zároveň se podílet na rozvoji českého pivovarnictví.

Už jsi slyšel o takzvané pivní burze? Její podstata spočívá v tom, že cenu piva ve velké míře ovlivňuje samotný zákazník. Čím je po pivu větší poptávka, tím je dražší. A naopak, pokud lidé v baru některé z piv delší dobu ignorují, jeho cena může výrazně klesnout.

A to tak nízko, že se najednou všichni rozhodnou objednat si právě to nejlevnější pivo, čímž se jeho cena zvýší a během několika vteřin může stoupnout klidně i o více než 10 korun. Naše redakce se byla podívat na to, jak bar s výstižným názvem Pivní burza vlastně funguje.

Piva mohou cenově klesnout i na 13 korun
„Sakra, mohl jsem pár minut počkat.“ Přibližně něco takového jsme si řekli, když cena piva, které jsme si koupili, klesla během krátké chvíle o 10 korun. Jistě, není to žádný velký peníz, ale pokud by se nám podařilo stejnou akci vychytat při pěti pivech, hned bychom měli 50 korun k dobru.

Pivní burza na Jánské ulici v Brně nabízí každý den osm různých druhů piv, které se pravidelně obměňují (aktuální seznam si můžeš prohlédnout zde). Je tedy pravděpodobné, že ve výběru najdeš pokaždé nějakou novinku, kterou jsi předtím nepil. „Značce, o kterou stoupá zájem, stoupá i cena. Totéž platí samozřejmě i naopak. Celkově tedy souhrnná cena 8 piv na výčepu zůstává neměnná,“ píší majitelé baru na webové stránce.

Na takovou burzu se však vyplatí přijít více než jednou, aby ti náhodou neutekla nějaká lahůdka, po které budeš mlaskat blahem. Když podnik navštívila naše redakce, mohli jsme si vybrat mezi značkami Černá Hora (Ležák 12°, Matouš 11°), Moravia (Jošt 10°, Petrov 12°), Lucky Bastard (Blond 11°, Thirsty Thirteen 13°), Rychtář (Rataj 12°) a Vysoký Chlumec (polotmavý Démon 13°).

Nabídku jsme viděli na dvojici obrazovek na stěnách, které ukazovaly aktuální cenu piv, jejich denní i historické maximum a minimum a také to, zda cena piva vzhledem k poptávce klesá nebo se zvyšuje (zelená šipka dolů, červená šipka nahoru). Z dané nabídky stálo historicky nejlevnější pivo pouze 11,86 Kč a
nejdražší vyšlo na 111,67 Kč. Při odlišné nabídce by byly i jiná historická maxima a minima, ale cenově jde jen o rozdíly několika korun.

Mimochodem, cena piva se dá sledovat prostřednictvím webové stránky podniku i online. V případě přeplněného baru je však možné, že pokud by některé pivo kleslo na velmi nízkou cenu a chtěl by sis na něj rychle skočit, zákazníci by ji svým nákupem promptně vrátili zase navrch.

Jedná se o oblíbený nápoj, který si často dopřáváme po náročném dni. Málokdo ale ví, že je pro naše zdraví v omezené míře velmi prospěšný, popisuje lékařka Amy Richter.

Sklenice piva je pro nás často odměnou, na niž se po náročném dni těšíme. Pivo je také velmi oblíbené za letních dnů, a to hlavně proto, že se podává chlazené, a dokáže nás tak velmi osvěžit. Jedná se o kvašený alkoholický nápoj, který má typickou hořkou chuť a vyrábí se z vody, sladu, chmele a kvasinek. Je to nejoblíbenější a nejčastěji konzumovaný nápoj v České republice.

Je v současnosti konzumováno na celém světě
Pivo je velmi rozšířeným nápojem a můžeme na něj narazit prakticky kdekoliv. I přesto, že je Česká republika v žebříčku spotřeby piva na prvním místě, existují i různé zahraniční druhy, které jsou pro daný stát typické. Podle nedávno prováděné studie jeden Čech vypije za rok až 160 litrů piva. Dopřáváme si ho hlavně proto, že vede k zaslouženému odpočinku po náročném dni. Mnohdy ani nevíme, že výrazně ovlivňuje i naše zdraví.

Kromě alkoholu je v pivu obsaženo velké množství vody, sacharidů, bílkovin, ale i vitamínů a minerálů. Nalezneme v něm draslík, sodík, vápník, fosfor, hořčík a křemík. Významné je také pro vysoký obsah vitamínů skupiny B, a to thiaminu, riboflavinu, pyridoxinu, niacinu i kyseliny listové. Pivo je zároveň i nízkokalorické, při jeho konzumaci nedochází k tak výraznému nabývání na váze. Je ale potřeba být při jeho konzumaci opatrný, aby nepřevládly jeho negativní účinky nad pozitivními.

Konzumovat pivo musíme v omezené míře
Jedná se totiž o alkoholický nápoj, jeho nadměrná konzumace tedy může ovlivnit náš nervový systém. Pivo obsahuje látky, které podporují chuť k jídlu, můžeme tedy následkem jeho nadměrné konzumace začít přibývat na váze. Na výběr máme také různé barvy, můžeme si pro konzumaci zvolit pivo světlé, ale i polotmavé nebo tmavé. Kompromisem mezi nimi může být dokonce i pivo řezané.

Podle studií ohledně účinku piva na naše tělo se prokázalo, že má blahodárné účinky hlavně na kardiovaskulární systém. Konzumace 2 sklenic piva denně výrazným způsobem snižuje riziko infarktu. Pokud tedy trpíme onemocněními srdce, neměli bychom se jeho konzumaci vyhýbat. Pivo je také významným zdrojem důležitých živin. Je bohaté na bílkoviny, antioxidanty a hlavně vitamín B. Je to proto vhodný nápoj pro naše zdraví.

Nejúspěšnější exportní značkou piva z Čech se loni stal ležák od státního pivovaru Budweiser Budvar. Překonal tak dlouholetého lídra českého pivního exportu: Pilsner Urquell. Budvaru k úspěchu pomohla situace kolem pandemie.

„V loňském roce jsme na zahraničních trzích vyrostli o tři procenta. Byli jsme sice zvyklí na větší růsty, ale vzhledem ke covidové situaci to považujeme za obrovský úspěch. Pohybujeme se těsně pod hranicí 1,2 milionu hektolitrů,“ uvedl šéf Budvaru Petr Dvořák pro server Seznam Zprávy.

I přesto, že pandemie postihla export ležáku Pilsner Urquell, který se vyváží do více než padesáti zemí světa, v celkovém exportu Plzeňský Prazdroj nadále zůstává jedničkou. V rámci licencí v cizině vyprodukoval miliony hektolitrů piva, jen z Čech pak za hranice prodal 1,8 milionu hektolitrů.

Na ležák z Budějovic v cizině můžete narazit pod různými jmény. Tam, kde nelze značku Budvar použít, se Budweiser Budvar, který lze najít třeba ve Vietnamu, mění na Budějovický Budvar, ale také třeba na Czechvar.

Budvar v loňském roce zvýšil zisk po zdanění o necelých deset procent na 305 milionů korun. Tržby pak stouply o 0,4 procenta na rekordních 2,81 miliardy korun. Pivovar prošel obměnou značky – to prodejům pomohlo. Na rozdíl od konkurence se Budvar tolik nesoustředí na prodej piva v hospodách. Z toho důvodu nebyly dopady pandemie na společnost takové.

Až se zima sládka Chodovaru zeptá: „Cos dělal v létě?“ bude moci opět hrdě odpovědět: "Vařil jsem přece Zimní speciál… Vašeho Albiho…a samozřejmě opět s čerstvým zeleným Žateckým chmelem!“ Konec léta se totiž tradičně v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané nese ve slavnostním duchu.

Na středu 18. srpna zařadil sládek rodinného pivovaru Chodovar Jan Plevka do výroby slavnostní várku 13° světlého zimního speciálu. Vaření tohoto speciálu není jen tak obyčejné, neobvykle se do něj totiž přidává čerstvý chmel. A ani tento chmel není jen tak obyčejný.

"Toto unikátní pivo se každoročně vaří s dávkou zeleného chmele, který je brzy ráno sklizen na chmelnici Polepských blat, tedy místa známého z muzikálu Starci na chmelu. V pravé poledne je chmel přidán do várky piva v Chodovaru," vysvětluje Jíř Plevka, obchodní a marketingový ředitel pivovaru.

Přitom chmelení čerstvým chmelem není v Čechách vůbec obvyklé. Není to totiž vůbec jednoduché. "Chmel se v době sklizně musí do několika hodin usušit, jinak by přišel vniveč. Pokud však máte jako v Chodovaru odvážného a kreativního pana sládka a spolupracujete s chmelařem, v tomto případě s chmelařkou, která má také velké srdce a zapálení pro pivovarské řemeslo, můžete se pokusit takový čerstvě sklizený chmel rychle dopravit do pivovaru a přidat ho do právě vařeného piva ve varně. Není třeba příliš připomínat, že takovou šanci máte jen několik dnů v roce, právě na přelomu srpna a září, kdy chmel dozrává a sklízí se," vysvětluje dále Jiří Plevka.

Chmel bude slavnostně vhozen do várky 13° speciálu 18. srpna přesně ve 13.00 s úderem kostelních hodin.

Minipivovary, které produkují 2,5 až tři procenta piva vyrobeného v Česku, už jsou významným zaměstnavatelem. Pracuje v nich už téměř 5000 lidí. Nové projekty zatím nevznikají, čekají na to, až lidé začnou více kupovat pivo od malých výrobců, řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

"Každý minipivovar zaměstnává průměrně deset lidí - ve výrobě, restauraci, distribuci. Když je nás 500, tak je to skoro 5000 lidí. A to ty velké pivovary nezaměstnávají," uvedl. Podle Šuráně ale minipivovary hlavně oživují cestovní ruch a život měst a vesnic.

"Vzniknou tam pracovní místa, ekonomika, oživují region obrovským způsobem," řekl. Minipivovary podle něj vyhledává stále více turistů. Lidé je chtějí vidět a ochutnat, dodal.

V Česku je 480 minipivovarů, z nichž je kvůli pandemii koronaviru asi 25 zakonzervovaných. "Čekají na to, až lidé přijdou do míst, kde vaří a prodávají pivo," uvedl Šuráň. Některé výroby už jsou podle něj "zmrazené" rok, třeba minipivovar U Supa v Praze 1, který vyprodal pivo a dočasně zavřel. "Praha 1 a Praha 2 jsou mrtvé. Nápory turistů před deseti lety vyhnaly Čechy, kteří se zatím nevrátili objevovat krásu Prahy," řekl.

Další nové minipivovary se zatím nerozjíždějí. "Není komu prodávat," řekl prezident. Navíc jsou ovlivněné rostoucími cenami stavebních materiálů a prací. "Bojí se, že jim nepřijdou hosté a navíc se jim projekt zdraží o milion. Kdo začal loni stavět pivovar, tak dnes zjišťuje, že ho to teď stojí o 30 až 40 procent víc a váhá, jestli to rozjet," uvedl.

Letos zatím podle Šuráně otevřelo šest nových minipivovarů, dalších šest nebo sedm je kompletně dokončených a čekají, až začnou lidé více chodit do hospod. "Některé zanikly oficiálně a některé hibernují, ale některé už třeba rok čekají, že se to zlepší," řekl ČTK Ladislav Jakl, prezident První pivní extraligy, občanského sdružení odborných degustací a propagací kvality.

Ceny se zvýší až o pětinu
Podle Šuráně už si žádný z minipivovarů nemůže dovolit držet nižší ceny z doby covidu, kdy se snažil uvařené pivo vyprodat. "Podle mě půjdou ceny na podzim o 15 až 20 procent nahoru, až skončí léto a turisté odjedou. Vyletí v říjnu v listopadu, a to nejen od pivovarů, ale od všech, kteří trpěli opatřeními proti covidu, tedy od pekáren, dodavatelů restaurací, prádelen a dalších," uvedl.

Minipivovary zatím nepociťují nedostatek sládků a podsládků, tedy pracovníků v přímé výrobě piva. "Podskalská (střední potravinářská škola v Praze, prestižní pro výuku sládků) jede jako dráha, zájem o sládkování trvá sedm let a stále se zvyšuje. Díky minipivovarům, z nichž každý potřebuje jednoho až dva sládky, vznikla spousta pracovních míst," uvedl Šuráň.

Naopak restaurace, které jsou často součástí minipivovarů, shánějí personál velmi těžko. "V Praze neseženete člověka do hospody," řekl. Podle Jakla zatím raději zůstávají v továrnách nebo skladech, protože nemají jistotu, že když se na podzim vrátí z brigád, že se hospody znovu neomezí nebo neuzavřou.

Minipivovary, které produkují 2,5 až tři procenta piva vyrobeného v ČR, už jsou významným zaměstnavatelem. Pracuje v nich už téměř 5000 lidí. Nové projekty zatím nevznikají, čekají na to, až lidé začnou více kupovat pivo od malých výrobců. ČTK to řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

“Každý minipivovar zaměstnává průměrně deset lidí – ve výrobě, restauraci, distribuci. Když je nás 500, tak je to skoro 5000 lidí. A to ty velké pivovary nezaměstnávají,” uvedl. Podle Šuráně ale minipivovary hlavně oživují cestovní ruch a život měst a vesnic. “Vzniknou tam pracovní místa, ekonomika, oživují region obrovským způsobem,” řekl. Minipivovary podle něj vyhledává stále více turistů. Lidé je chtějí vidět a ochutnat, dodal.

V ČR je 480 minipivovarů, z nichž je kvůli pandemii koronaviru asi 25 zakonzervovaných. “Čekají na to, až lidé přijdou do míst, kde vaří a prodávají pivo,” uvedl Šuráň. Některé výroby už jsou podle něj “zmrazené” rok, třeba minipivovar U Supa v Praze 1, který vyprodal pivo a dočasně zavřel. “Praha 1 a Praha 2 jsou mrtvé. Nápory turistů před deseti lety vyhnaly Čechy, kteří se zatím nevrátili objevovat krásu Prahy,” řekl.

Další nové minipivovary se zatím nerozjíždějí. “Není komu prodávat,” řekl prezident. Navíc jsou ovlivněné rostoucími cenami stavebních materiálů a prací. “Bojí se, že jim nepřijdou hosté a navíc se jim projekt zdraží o milion. Kdo začal loni stavět pivovar, tak dnes zjišťuje, že ho to teď stojí o 30 až 40 procent víc a váhá, jestli to rozjet,” uvedl.

Letos zatím podle Šuráně otevřelo šest nových minipivovarů, dalších šest nebo sedm je kompletně dokončených a čekají, až začnou lidé více chodit do hospod. “Některé zanikly oficiálně a některé hibernují, ale některé už třeba rok čekají, že se to zlepší,” řekl ČTK Ladislav Jakl, prezident První pivní extraligy, občanského sdružení odborných degustací a propagací kvality.

Podle Šuráně už si žádný z minipivovarů nemůže dovolit držet nižší ceny z doby covidu, kdy se snažil uvařené pivo vyprodat. “Podle mě půjdou ceny na podzim o 15 až 20 procent nahoru, až skončí léto a turisté odjedou. Vyletí v říjnu v listopadu, a to nejen od pivovarů, ale od všech, kteří trpěli opatřeními proti covidu, tedy od pekáren, dodavatelů restaurací, prádelen a dalších,” uvedl.

Minipivovary zatím nepociťují nedostatek sládků a podsládků, tedy pracovníků v přímé výrobě piva. “Podskalská (střední potravinářská škola v Praze, prestižní pro výuku sládků) jede jako dráha, zájem o sládkování trvá sedm let a stále se zvyšuje. Díky minipivovarům, z nichž každý potřebuje jednoho až dva sládky, vznikla spousta pracovních míst,” uvedl Šuráň. Naopak restaurace, které jsou často součástí minipivovarů, shánějí personál velmi těžko. “V Praze neseženete člověka do hospody,” řekl. Podle Jakla zatím raději zůstávají v továrnách nebo skladech, protože nemají jistotu, že když se na podzim vrátí z brigád, že se hospody znovu neomezí nebo neuzavřou.