Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nejen propracovaná vizuální identita, ale i místo protkané historií vytváří z Pivovaru Proud jedinečný koncept, který ve svém měřítku nemá u nás obdoby. Plzeňský minipivovar, sídlící ve staré elektrárně, prošel pod vedením architektů ze studia Mimosa první etapou rozsáhlé rekonstrukce. Budova propojuje historické prvky s moderními a slibuje prvotřídní zážitek nejen pro milovníky piva.

I když Pivovar Proud vznikl teprve nedávno, již nyní si buduje postavení na světovém trhu. A to nejen díky samotnému pivu, za které dostal ocenění, ale také díky vizuální identitě, vyladěné do posledního detailu, od studia Artbureau. Za ni si vysloužil bronzové umístění v kategorii Brand Logo v mezinárodní soutěži European Design Awards 2021 a rovněž bronzovou medaili v soutěži Best Label Hospitality Riva za etiketu piva TheMŽE. Kromě zmíněných úspěchů se Proudu daří rekonstruovat budovu bývalé elektrárny, která ve výsledku nebude sloužit pouze k výrobě piva, ale taky ke kulturnímu využití.

S nádechem historie
Pivovar Proud sídlí v jedné z nevyužívaných budov areálu Plzeňského Prazdroje, a to konkrétně v bývalé elektrárně z roku 1905. Více než stoletá stavba, nacházející se u soutoku Mže a Radbuzy, přežila bombardování během 2. světové války a energii vyráběla až do 90. let. Na budově se ovšem podepsal čas, a proto se zástupci pivovaru Proud rozhodli oslovit architekty k její rekonstrukci.

„V úvodní fázi jsme oslovili více architektonických studií a získali několik návrhů celkového konceptu. Architekti ze studia Mimosa navrhli řešení, které navazuje na estetiku historické budovy, zachovává některé původní klíčové prvky, ale zároveň dobře pracuje s umístěním nové moderní technologie pivovaru a celkovým využitím venkovních i vnitřních prostor. To byly pro nás hlavní důvody rozpracovat celý projekt dále právě s architekty ze studia Mimosa,“ popisuje začátek spolupráce Michal Škoda, ředitel pivovaru Proud.

Etablovaní architekti
Na architekty ze studia Mimosa, kteří stojí za mnoha realizacemi společenských prostorů, včetně kaváren a restaurací napříč republikou, čekal nelehký úkol rekonstrukce elektrárny, která si měla zachovat jedinečného genia loci a zároveň vytvořit velmi funkční technologické zázemí pivovaru.

„Kavárny a restaurace jsou podstatnou – a pro nás velmi zábavnou – částí naší práce. Je skvělé vidět, že „váš“ prostor lidi baví, funguje, přináší jim radost. Aktuálně pracujeme na třech dalších projektech podobného zaměření – vinařství v Dolních Dunajovicích a v Mikulově a ciderce v Praze, ale Proud je ať už v kontextu naší dosavadní práce, nebo celkově této typologie v Česku unikátní svým měřítkem. A nejde jen o měřítko – je to současně možnost zachránit krásnou stavbu a vytvořit nový veřejný prostor. Cesta k finální podobě je ještě dlouhá, navíc komplikovaná současnou situací – ale věříme, že bude stát za to,“ říká o projektu architekt Petr Moráček z ateliéru Mimosa.

Nelehký úkol
Rekonstrukce pivovaru, sídlícího ve staré elektrárně, je i pro zavedené architekty nelehkým projektem. I přes prvotní obavy se ale během rekonstrukce podařilo zachovat původní částí budovy i její charakteristické architektonické prvky.

„Samotný objekt je krásný, svého času opravdový chrám pokroku. Velkorysý, kvalitní, obsahující řadu inspirativních inženýrských řešení – ať už založení samotné budovy na málo únosném říčním břehu nebo důmyslné nakládání s užitkovou vodou, soustavou vodních kanálů a tunelů. Užíváme si každý krok v jeho proměně. Možnost pracovat s velkým objektem s mnoha historickými vrstvami se silným investorem za zády, vytváření nového veřejného prostoru měřítka, které aktuálně Plzni chybí, skládání celku a detailů do smysluplné podoby,“ popisuje architekt Petr Moráček.

Síla investora
Rekonstrukce tohoto měřítka by se nemohla uskutečnit bez nadchnutí pro daný projekt a taky bez silného investora za zády. „Rekonstrukce je velmi nákladná, bez silného investora by nebyla možná – dům by byl s největší pravděpodobností po pár dalších letech chátrání odstraněn,“ souhlasí architekt Petr Moráček.

Přibližně polovina plochy objektu je určena pro prostory společenského využití. Vznikne zde multifunkční sál s kapacitou 500 návštěvníků, který bude sloužit k pořádání koncertů, přednášek či výstav pro širokou veřejnost. „Konstrukce z roku 1905 jsou navrženy na maximální statické využití, pro dnešek nám nezbývají žádné rezervy. Požární řešení sálu pro 500 lidí v objektu, který s ničím takovým nikdy nepočítal, je extrémně náročné,“ popisuje úskalí projektu Moráček.

Nemilá překvapení
Více než sto let stará budova přinášela během rekonstrukce mnoho překvapení a výzev, na které museli architekti se zadavateli reagovat. „Postupně jsme odhalovali různá úskalí nebo problémy pro stavbu nebo umístění technologie a bylo nutné poměrně dost zasahovat do původních plánů tak, aby finální výsledek odpovídal našemu očekávání z hlediska funkčnosti i estetiky,“ přibližuje okolnosti Michal Škoda, ředitel pivovaru Proud.

„Skutečně těžké je rozhodování o bourání částí stavby, které jsou samy o sobě krásné a kvalitní, ale s novým využitím neslučitelné. Hledání hranice a celkové pochopení minulé a budoucí funkce budovy – dovolit si zbourat hodnotné, odolat zbytečné reprodukci původních forem, hledání dostatečně kvalitních náhrad, skloubení současné technologie s možnostmi objektu,“ říká Petr Moráček.

Díky archivu Plzeňského Prazdroje měli architekti přístup k dobovým stavebním plánům, výkresům, fotografiím a dalším materiálům, díky čemuž mohla být budova přiblížena ke svému původnímu vzezření. „V průběhu přípravy projektu a následně samotné realizace jsme se dozvídali více o historii budovy, jejím architektonickém a technologickém řešení, a měli tak možnost naplno se vcítit do daného prostoru,“ dodává Michal Škoda.

První fáze
V první fázi rekonstrukce bylo cílem zprovoznit technologické části pivovaru a vytvořit dobré podmínky pro fázi následující, která se bude zabývat veřejným a kulturním prostorem.

„Podstatnou částí našeho návrhu je náprava toho, jak bylo s objektem zacházeno v době po druhé světové válce. Výraznějšími zásahy šetříme a musí mít v hierarchii objektu velmi vysokou pozici – navrhujeme nový vstup akcentovaný velkorysým venkovním schodištěm, nové prosklení hlavního štítu deklarující jeho novou funkci průhledem na varnu. V interiéru plánujeme využít vybavení dřívější elektrorozvodny i mostový jeřáb a další objekty a povrchy,“ prozrazuje architekt Petr Moráček.

Vydařená spolupráce
„Spolupráce se studiem Mimosa fungovala, myslím, velmi dobře,“ pochvaluje si Michal Škoda. „Máme podobné estetické cítění tíhnoucí k jednoduchosti nebo občas až k minimalismu. Celý projekt vznikal poměrně rychle a živelně a i z důvodu neočekávaných zjištění v průběhu stavby a designu technologie jsme museli často naše plány přemyslet, předělat, znovu zvážit.“

I přes pár nečekaných překvapení se podařilo první fázi elektrárny zrekonstruovat za úctyhodných 18 měsíců. Obsáhlá fáze zahrnovala zejména rekonstrukci prostor pro instalaci technologie pivovaru, následnou instalaci technologie a spuštění výroby piva. To vše bez vlastního výčepu nebo přístupu pro veřejnost. „Nyní se připravujeme na další fázi, v rámci které budeme řešit právě gastro a návštěvnickou část včetně kultivace venkovních ploch,“ dodává Michal Škoda.

Plány do budoucna
V budoucnu by Michal Škoda rád otevřel celý pivovar a jeho okolí veřejnosti, kam by lidé mohli přijít nejen za pivem, ale i za kulturou, nebo jen tak posedět do parku. Součástí dalších fází projektu je stavba lávky přes řeku Radbuzu, a tím zpřístupnění pivovaru ze Štruncových sadů, ale i vybudování multifunkčního kulturního sálu pro 500–600 lidí. „Vše ale bude záviset na tom, zda bude náš pivovar na trhu úspěšný a budeme tedy schopni dále investovat do jeho rozvoje,“ uzavírá Škoda.

Existuje jedno zlaté pivní pravidlo (které jsme právě vymysleli): Neslav dne pivního vínem! A protože právě dnes slavíme Mezinárodní den piva, našli jsme pětici nejlepších piv, která se dají právě dnes (a také zítra, a pokud to všechno nevypijete, tak i pozítří) sehnat v Česku.

Výběr jsme nechali na Lukáši Vondrovi, pivním nadšenci a dlouholetém průvodci návštěvníků pivní Prahou. Jeho Beer Tour, kterou vede se svými kolegy, byla tři roky po sobě oceněna serverem TripAdvisor jako nejlepší pivní zážitek („Beer Experience“) na světě – a nevyhnula se jí ani zmínka na serveru Forbes.com.

Lukáš Vondra, od roku 2019 též certifikovaný pivní sommelier, pro dnešek doporučuje tyto kousky, které se dají vesměs pořídit i v českých pivotékách:

Trappist Westvleteren 12 z opatství Saint Sixtus v Belgii
Cena: 489 Kč za lahev

Belgické tmavé silné (10,2 % alc) pivo trapistického čili klášterního typu. Absolutní legenda, která několik let okupovala první místo uznávaného žebříčku Ratebeer.com.

Veškerý zisk pivovaru jde zpátky do kláštera, kde se pivo vaří, takže budete vědět, že vaše konzumace jde na dobrou věc. Získání piva je náročné, na jednu SPZ získá kupec maximálně dvě přepravky o 24 malých lahvích. Takže jich k sehnání není zrovna nekonečné množství.

Zichovec Stout Coconut 34 z českých Loun
Cena: 430 Kč za lahev

Limitovaná série z nejlépe hodnoceného craftového pivovaru v Česku. Coconut 34 je blendem tří imperiálních stoutů, které osmnáct měsíců zrají v sudech od bourbonu a následně se stočí do tanků společně s, citujeme, „nesmyslným množstvím opraženého kokosu“.

Sládci ze Zichovce jsou prostě fanoušci kokosu a sypou ho, kam můžou. K našemu nevýslovnému potěšení.

Wild Creatures Resurrection (2016) z Mikulova na Moravě
Cena: 369 Kč za lahev

Velice zajímavá záležitost. Tento pivovar se zaměřuje na spontánně kvašená piva – což je velice stará tradice ještě z dob, kdy lidé nepoužívali pro tvorbu piva kvasnice a další dnes běžné postupy.

Do piva se přidávají hrozny, které se předtím nechaly čtyři měsíce přirozeně sušit (jde tak o obdobu slámového vína) a poté se v pivu macerovaly; pivo se poté spontánně kvasí a zraje tři roky v dřevěných sudech. Jde o unikátní, kyselá piva, která mají chuťově blízko k cideru.

Neholdujete-li běžnému pivu, slavte s tímhle. Většina se prodá do USA, kde teď strašně frčí, ale něco zbude i na vás.

Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen z Bambergu v Německu
Cena: 69 Kč za lahev

Nakouřené pivo z pivovaru v Bambergu, který vaří právě jen nakouřená piva – a to už několik staletí, takže je kouřem tak prosáklý, že prý nemůže vařit už nic jiného.

Používají se kouře z různého dřeva, toto konkrétní pivo disponuje vůní uzené slaniny. Takže ideální ke grilovačce!

Pilsner Urquell nefiltrovaný, samozřejmě z Plzně
Cena: 54 Kč za točený

Sedmdesát procent světové pivní produkce je inspirováno pivem Pilsner Urquell, tak proč neoslavit den piva originálem v nefiltrované formě? Ta je k dispozici pouze ve sklepě svého domovského pivovaru, v šenku Na Parkánu v Plzni, ale po celé republice se objevuje i během října v rámci Volby sládků, kdy se slaví výročí uvaření 1. várky: 5. 10. 1842.

Dnes pro něj ale vyrazte do Plzně.

Léto je tou správnou příležitostí naplno si vychutnat mimořádné zážitky – včetně těch pivních. Hned dva nové letní speciály uvařili v plzeňském řemeslném pivovaru Proud: kyseláč s meruňkami a NEIPU postavenou na chmelu Loral.

Kisseláč Meruňka ve stylu Berliner Weisse je kyselý tak akorát, jako letní polibek s chutí po meruňkách. A NEIPA Loral? Tenhle letní speciál si každého podmaní díky neodolatelnému aromatu sladkého ovoce, citrusů a jemné kořenitosti. „Kisseláč je osvěžující pivo, které si nachází stále více příznivců a je stvořeno především pro horké letní dny. Vsadili jsme na přídavek čistého meruňkového pyré od českého dodavatele. NEIPA Loral je první z našich piv ve stylu NEIPA, tedy výrazně chmelově aromatické, v tomto případě s dominantním chmelem Loral,“ upřesňuje Lenka Straková, sládková pivovaru Proud.

Jedna z nejpozoruhodnějších nymburských staveb, dům Na Cejpovně v Drahelické ulici, kde sídlí kavárna Café Farms, je na prodej. „Včetně vinárny, společenského sálu i malého pivovaru,“ uvedl realitní makléř Radim Kovář. Nemovitost je k mání za čtrnáct a půl milionu korun.

Dům, který na svém místě stojí od roku 1905, původně sloužil jako zájezdní hostinec. Za více než sto let svého provozu zažil lepší i horší časy. Z těch lepších lze připomenout etapu po roce 2010, kdy se Na Cejpovně konaly koncerty. Hrál tam například Jazz Q, kalifornský bard Jesse Ballard, bluesman Sammy Vomáčka, kapely Zrní a Neřež nebo místní balkánská dechovka Lipno.

Dům však byl také častým cílem nájezdů zlodějů. Naposledy v dubnu 2018. Tehdy zloděj ukradl skoro 100 tisíc v hotovosti, počítač, záznamový set na kamerové záznamy, vzduchovou pistoli, krabičku s mincemi z dob Rakouska – Uherska za 10 tisíc. „V dětském koutku odcizil hotovost 24 500 korun,“ doplnila policejní mluvčí Petra Potočná. Celkem škoda za skoro 400 tisíc.

Cejpovna se před několika dny objevila v nabídce zmíněného realitního makléře. Dům, který na svém místě stojí od roku 1905, původně sloužil jako zájezdní hostinec. V prvním patře je k dispozici málo vídaný slavnostní sál, který je každoročně využíván zhruba k deseti svatebním hostinám. V tomtéž patře se nachází také restaurace, kuchyně a sklady. Kromě toho plně vybavený a zkolaudovaný pivovar se třemi tanky o objemu 600 litrů a varnou s objemem až 550 litrů. Na druhém podlaží je i byt 3+1 určený k rekonstrukci.

Budějovický Budvar uvařil ve spolupráci s minipivovarem Nachmelená Opice limitovanou edici piva Opičí Ejl. Jedná se o první svrchně kvašené pivo typu ALE, které se v národním pivovaru uvařilo. Pivo s příjemnou hořkostí a plností uvařili dlouholetí přátelé podsládek Petr Košin z Budvaru a sládek Michal Kuřec z minipivovaru Nachmelená Opice. Začátkem srpna se Opičí Ejl objeví na pípách ve vybraných budvarských hospodách a v prodeji internetových obchodů a obchodních řetězců.

“Při první várce ejlu, kterou jsme v Budvaru uvařili, jsme se naučili nové výrobní postupy, které u nás v pivovaru běžně při vaření ležáku nepoužíváme. Například studené chmelení lze praktikovat různými způsoby, sám Michal je v Nachmelené Opici zkoušel a ladil několik let. Studeně chmelené ejly se většinou nechávají zrát poměrně krátkou dobu, a proto nás překvapilo, jak moc Opičímu Ejlu prospělo dlouhých 6 týdnů ležení,“ říká Petr Košin, podsládek Budějovického Budvaru.

Michal Kuřec, sládek pivovaru Nachmelená Opice dodává:
“Opičí Ejl je splněním našeho studentského snu o společně uvařeném pivu. Myslím, že pro oba bylo největší výzvou aplikovat postupy pro svrchně kvašené a studeně chmelené pivo v podmínkám Budvaru. Výsledné pivo je
přesně takové, jaké jsme chtěli: odpovídá pivnímu stylu, je čisté, svěží a velice pitelné!”

Pivovar Nachmelená Opice je řemeslný pivovar založený roku 2015 rodinou Valentů a rodinou Kuřeců sídlící v severomoravském Krnově. Pivovar vaří převážně svrchně kvašená piva, sládek Michal Kuřec rád objevuje nové a netradiční pivní styly. Pivo vaří obě rodiny s láskou a pokorou k řemeslu.

Opičí Ejl se objeví začátkem srpna na pípách ve vybraných budvarských hospodách. V nevratných lahvích o objemu 0,33 l pak bude limitovaná edice k prodeji v internetových obchodech Rohlík.cz a Košík.cz, ve vybraných prodejnách řetězců Tesco, Terno, Globus a další.
Aktuální seznam všech prodejen je dostupný na www.opiciejl.budejovickybudvar.cz.

Národní pivovar Budějovický Budvar s malými pivovary dlouhodobě spolupracuje. Nejen že nabízí jejich piva na pípách ve svých hospodách, ale společně s nimi vaří i unikátní limitované edice piv. Nedávno uvedl na trh limitovanou edici piva Bitter z Obory, kterou uvařil létající
sládek Budvaru Aleš Dvořák společně se sládkem pivovaru Obora Martinem Novákem. Národní pivovar chce prostřednictvím spolupráce s malými pivovary rozšiřovat konzumentům piva obzory o nové pivní styly a zároveň se podílet na rozvoji českého pivovarnictví.

Podmínky pro prodej piva byly v červnu roku 2020 i v roce 2021 stejné: došlo k otevření zahrádek i vnitřních prostor restaurací a hospod. Přesto je patrný nárůst prodeje čepovaného piva. V červnu roku 2021 se prodalo o téměř 20 % více čepovaného piva, než v předchozím roce stejného měsíce. Je tedy patrné, že Češi si svůj nápoj vždycky rádi dopřejí, a to navzdory koronavirové krizi. Pivo totiž není jenom nápojem, ale také způsobem, jak kontaktovat své přátele.

A jak to bylo s prodejem roku 2019?
Zajímavým faktem je také to, že prodeje některých výrobců piva, jsou letos dokonce vyšší, než tomu bylo v roce 2019! A červen 2019 byl mimořádně horkým měsícem, zatímco letošní červen byl přehlídkou různých počasí. Lidem už se zkrátka stýskalo po kontaktu s ostatními, takže je neodradilo ani náladové počasí. Zájem přitom neroste jen o pivo alkoholické, ale i nealkoholické a zejména ovocné varianty. A to až o polovinu více, než tomu bylo loni.

Letní dovolené prodeji napomáhají
Letní dovolené jsou obdobím, kdy si lidé dopřávají více jídla v restauracích. A s tím se váže i více vypitého piva. Chybí ale tržby, které je možné získat v souvislosti se zahraničními turisty. Velice oblíbené jsou zejména venkovní zahrádky hospod a restaurací. Stále ještě ale platí některá omezení, která mohou některé od konzumace nápojů odradit.

Podpora hospod a restaurací
Koronavirový rok se bohužel na existenci některých hospod a restaurací podepsal. Proto vzniká spousta programů, které mají za úkol obnovit jejich činnost. To ale bude trvat nějakou dobu. Nejlépe to jde u podniků, které se nachází v blízkosti turistických atrakcí, nejhůře v podnicích, které se nachází uprostřed měst.

Česká republika je ve světě známá coby věhlasná pivařská velmoc. A aby také ne – podle statistik Českých pivovarů a sladoven je u nás největší spotřeba piva na světě. Na hlavu se u nás vypije přes 140 litrů, a to včetně novorozených dětí. Vyprodukuje se však ještě o 50 l více, přesně 191 litrů na osobu.

Proč pivo pít a které je nejlepší?
V rozumné míře má pivo mnoho blahodárných účinků. Pivovarské kvasnice, z nichž se tento nápoj vyrábí, jsou například bohaté na vitamíny skupiny B, antioxidanty a mnoho minerálních látek (zejména draslík a hořčík). To dělá z piva poměrně slušný zdroj užitečných látek, hodí se ale i pro podporu organismu.

Pivo totiž pomáhá i při prevenci mnoha civilizačních chorob, snižuje riziko aterosklerózy, redukuje stres, podporuje krevní oběh a trávení a některé jeho složky mají dokonce i antibakteriální a protinádorový charakter. Někteří lékaři pivo přímo doporučují, a to zejména u potíží s ledvinovými kameny a močovým ústrojím.

Nejen pro jeho zdravé účinky jsme se tedy v Kupi.cz rozhodli otestovat pro vás hned pět světlých, vychlazených desítek. Která vyhrála?

Kozel 10° – 16 Kč – Pivovar Velké Popovice
Toto světlé pivo může některé konzumenty mírně překvapit. Ačkoli se jedná o jedno z těch nejprodávanějších, jeho chuť není příliš výrazná. Naopak, působí jemně a lahodně, bez výraznější hořkosti.

Po otevření jde cítit poměrně silná vůně kvašení, výrazná je ale i zlatavá barva, kterou slibuje i výrobce. Pěna ve sklenici je silně hustá, zářivě bílá a svou hutnost si udrží i delší dobu.

Na 100 ml obsahuje Kozel 167 kJ. A v našem testu obsadil 2. místo z 5.

Tip: Pokud se Kozel řadí i mezi vaše favority, ulovte si ho v akci – do středy 11. 8. ho najdete v Penny či Globusu za 11,90 Kč, do úterý 10. 8. pak v Albertu za 10,90 Kč.

Gambrinus 10° – 16 Kč – Plzeňský Prazdroj
Gambrinus 10° patří mezi stálice mezi světlými pivy, z dlouhodobého hlediska ale výrazně neexceluje. Jeho barva je tmavě žlutá až oranžově medová – a takový je i prvotní dojem při ochutnání. Nasládlá chuť nenese silné známky kvašení ani chmelu, působí spíše lehce a nekonfliktně.

Díky tomu jej sice lze popíjet po celý večer, konzument si však musí na veskrze průměrný prožitek (vyvážený mírnou vlnkou hořkosti v závěru doušků) zvyknout. Tato desítka tedy sice neurazí, ale ani nenadchne.

Ve 100 ml obsahuje Gambrinus 10° 154 kJ. V našem testu ale zabral až poslední, 5. místo z 5.

Staropramen 10° – 14 Kč – Pivovary Staropramen
Pivo Staropramen slibuje dobrý říz a svěží, jemně sladovou chuť. Při ochutnání se chuť zdála reálně spíše hořká, vůně nicméně svým slibům dostála – působí svěže a silně evokuje chmel. Tak, jak je pro piva Staropramen typické. Slabší chuťový dojem lehce zachraňuje hutná pěna, která krásně drží a je velmi jemná. Jinak ale toto pivo působí spíše mdle, s kyselejším až štiplavým aspektem v závěru.

Celý nápoj má sympaticky žlutou až zlatavou barvu. Ta vás spolu s příjemnou vůní může k jeho konzumaci snadno nadchnout, odpověď chuťových pohárků však těmto očekáváním spíše nedostojí. V našem testu se tak Staropramen zařadil až na 4. místo z 5. Jeho 100 ml v sobě nese 148 kJ.

Radegast 10° – 16 Kč – Pivovar Radegast, Plzeňský Prazdroj
Láhev Radegastu sama slibuje ryze hořkou chuť. A my s potěšením musíme konstatovat, že je tomu skutečně tak. Radegastova desítka nese mezi testovanými nejvíce hořkou chuť i hořkou, téměř až štiplavou vůni, kterými si získává obzvláště zaryté pivaře.

Při nalévání do sklenice odkrývá i svou sytou, tmavě zlatou barvu. Jediným minusem na kráse by tak mohla být pěna, která je hodně vzdušná, kvůli čemuž ve sklenici dlouho nevydrží a poměrně rychle opadne.

Pokud preferujete piva méně výrazná, nebojte se sáhnout po Gambrinusu či Staropramenu. Co se však kvality týče, my řadíme toto pivo hned na 1. místo z 5. Jeho 100 ml obsahuje 155 kJ.

Tip: Dostali jste taky chuť na sklenici hořkosti? Levnější Radegast teď najdete například v Bille, do 10. 8. za 9,90 Kč či v Globusu, do 18. 8. za 10,90 Kč. Anebo sáhněte rovnou po 12° – v Globusu je až do středy za 12,90 Kč.

Platan 10° – 12 Kč – Pivovar Protivín, Lobkowicz
Žlutozlaté zabarvení Platanu desítky evokuje příjemný zážitek. A lákavě působí i pěna, která se dlouho drží a voní příjemnou hořkostí. Prvotní navnadění se však, alespoň při našem testování, vytrácí už po prvním doušku.

Platan slibuje plnou chuť, jemnou hořkost a kvalitní říz. Nám ale při ochutnávání připadal spíše nevyváženě hořký, skoro až vtíravý. Výrazné aroma je dokonce ještě silnější než u triumfujícího Radegastu. Kvůli své nevyrovnanosti však může být hořkost v tomto případě spíše i nepříjemná, natož pak pro milovníky jemnějších piv.

Platan obsahuje 155 kJ ve 100 ml. A v našem testu obsadil 3. místo z 5.

Dražší = lepší?
Nedá se jednoznačně říct, jestli je cena uspokojivým kritériem, kterým byste se měli při výběru řídit. O dost lepší bude, pokud se zaměříte na svůj vlastní, osobní dojem a očekávání, která od našeho národního nápoje máte. Někdo preferuje pivo velmi výrazné a intenzivně vonící, jiný zas upřednostní vláčnější typ, který si ale svou úroveň udrží po celý večer.

Pokud tedy budete vybírat, vsaďte spíše na svou intuici nežli obsah peněženky. A ostatně, ušetřit můžete i tak, pokud si své vychlazené kamarády ulovíte ve slevě.

Že jste o něm ještě neslyšeli? Tohle pivo miluje celičká zeměkoule. BrewDog je totiž prvním uhlíkově negativním pivovarem na světě a za každou vypitou láhev piva navíc vysadí nový strom. Humornou reklamu o tom, že tohle pivo je opravdu pro každého, natočila agentura Droga5.

BrewDog je nejoblíbenějším pivem naší planety. A to i přesto, že jste o něm možná nikdy neslyšeli. V minutu dlouhém spotu, který pro značku vytvořila agentura Droga5 zjistíte, že tohle pivo je skutečně pro každého. Pijí ho vysocí i malí, věřící (v Boha či mimozemšťany) i nevěřící, lidé, kteří mají neustále studené nohy i ti, kteří někdy předstírají meditaci, zatímco si užívají chvilku poklidného přemýšlení se zavřenýma očima. O tom, co z BrewDogu dělá pivo Zemí milované, se ale dozvíte až v posledních vteřinách.

Spot začíná záběrem na barmana čepujícího BrewDog.„Není to jen pivo pro vysmáté hipstery nebo pro klišé momenty mezi otcem a synem,” ozývá se hlas od komika Juliana Barratta. Následně se divák v sérii fotografií i úsměvných videí seznámí s podivnými konzumenty piva, jako například se zlodějem neschopným utéct spravedlnosti nebo s opravdu hodně špatným plavcem, který po skoku do bazénu už nevyplave na hladinu. Barratt poté prohlásí, že je BrewDog skutečně pivem pro každého, a prozradí, proč je planetou nejvíce milováno. Je totiž prvním uhlíkově negativním pivovarem na světě. Zároveň za každou vypitou láhev piva zasadí značka jeden strom. BrewDog tak utváří lepší svět pro každého, kdo jej pije. I když, jak humorně ukazuje v samotném závěru, nejen pro ty. Přesvědčte se sami.

„Původní myšlenka vycházela ze skutečnosti, že tento nový ležák - Lost - je uhlíkově negativní,“ uvedl pro Muse by Clio David Kolbusz, vedoucí kreativy v londýnské pobočce agentury Droga5. „ A pivo s negativním obsahem uhlíku skutečně prospívá celému lidstvu. I těm, kteří jej nepijí. Nejde tedy jen o reklamní žargon. Produkt skutečně prospívá každé živé bytosti na této planetě."

Režisér spotu, Jeff Low z Biscuit Filmworks, dodal, že natáčení trvalo dva dny. „Vzhledem k velkému množství lidí nás docela tlačil čas,“ vzpomínal na natáčení Kolbusz. „Svou roli sehrála také shoda náhod. Třeba muže, který zcela jistě vlastní hada, jsme potkali až během natáčení. Absolutním hrdinou natáčení pak byl pán špatných plavců. Ten bazén totiž nebyl vyhřívaný."

Kromě televizní reklamy a zastoupením na sociálních sítích zahrnuje kampaň také outdoorovou část a je k vidění také v tisku.

Dalešice a Postřižiny. Tohle spojení už městečku na Třebíčsku nikdo neodpáře. Stačí, když vejdete do dvora slavného pivovaru, kde se o něco více slavný film natáčel. Představujete si, jak asi klasické dílo československé kinematografie tehdy vznikalo. Třeba kde se točily známé scény, kdo opravdu vylezl na vysoký komín a jak si Dalešice užívaly přítomnost známých herců a umělců. Za snímky děkujeme Zuzaně Musilové.

Mnoho odpovědí vám zodpoví přímo v pivovaru. Ale s trochou štěstí i na ulici narazíte na pamětníka, co u slavného natáčení filmu podle knižní předlohy Bohumila Hrabala tehdy byl. Filmaři ovšem neměli vyhlédnuté jen Dalešice, zavítali i do dalších městeček v regionu. Jako třeba do Počátek a do Studené. Dalešice jsou známé i díky stejnojmenné vodní nádrži s elektrárnou. Na hráz je to odsud pár kilometrů. Vidět je z ní i jaderná elektrárna Dukovany. Trochu v pozadí stoji dalešicky zámek. Památka v soukromém vlastnictví zatím čeká na lepší časy.

Opičí Ejl. Tak se jmenuje nová limitovaná edice piva, kterou uvařil Budějovický Budvar ve spolupráci s minipivovarem Nachmelená Opice. Čisté a svěží pivo s příjemnou hořkostí a plností mají na svědomí dlouholetí přátelé podsládek Petr Košin z Budvaru a sládek Michal Kuřec z minipivovaru. Ochutnat ho můžete už nyní ve vybraných budvarských hospodách, k dispozici je ale i v internetových obchodech nebo vybraných řetězcích.

Dlouhých šest týdnů ležení
Budvarská novinka je prvním svrchně kvašeným pivem typu ALE, které se v národním pivovaru uvařilo. „Při první várce ejlu, kterou jsme v Budvaru uvařili, jsme se naučili nové výrobní postupy, které u nás v pivovaru běžně při vaření ležáku nepoužíváme. Například studené chmelení lze praktikovat různými způsoby, sám Michal je v Nachmelené Opici zkoušel a ladil několik let,“ říká Petr Košin, podsládek Budějovického Budvaru.

Studené chmelené ejly se podle něj nechávají zrát většinou poměrně krátkou dobu. Opičí Ejl ale ležel dlouhých šest týdnů. A jen mu to prospělo. „Opičí Ejl je splněním našeho studentského snu o společně uvařeném pivu. Myslím, že pro oba bylo největší výzvou aplikovat postupy pro svrchně kvašené a studeně chmelené pivo v podmínkám Budvaru,“ potvrzuje sládek pivovaru Nachmelená Opice Michal Kuřec.

Čisté a svěží pivo
A kde můžete opičí novinky ochutnat? Od srpna je na pípách ve vybraných budvarských hospodách. Koupit si ho ale můžete i v internetových obchodech Rohlík.cz a Košík.cz nebo ve vybraných obchodech Tesco, Terno, Globus. Kompletní seznam prodejen najdete na webových stránkách. Oba sládci se shodují na tom, že výsledné pivo je přesně takové, jaké ho chtěli mít. „Odpovídá pivnímu styl, je čisté, svěží a velice pitelné,“ dodává Kuřec.

Národní pivovar Budějovický Budvar s malými pivovary dlouhodobě spolupracuje. Nejen že nabízí jejich piva na pípách ve svých hospodách, ale společně s nimi vaří i unikátní limitované edice piv. Nedávno uvedl na trh limitovanou edici piva Bitter z Obory, kterou uvařil létající sládek Budvaru Aleš Dvořák společně se sládkem pivovaru Obora Martinem Novákem.