Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Dokonalý výlet pro celou rodinu. Exkurze do českobudějovického pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Výletník.czBudvar

A je to tu zas! Víkend před námi a Vy už zase řešíte kam na výlet, aby to bavilo jak Vás tak i Vaše děti… Máme pro Vás tip na výlet, který bude bavit celou rodinu. Vydejte se do Českých Budějovic a navštivte světově proslulý pivovar Budvar.

V budějovickém pivovaru na vlastní oči uvidíte, jak se rodí pivo Budweiser Budvar, které se vyznačuje lahodnou chutí a příjemnou chmelovou vůní i jemnou hořkostí. Těšte se na multimediální expozici s názvem „Příběh budějovického piva“, která představuje neobvyklou formou dějiny pivovarnictví v Českých Budějovicích a je součástí Návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Zhlédněte příběh budějovického piva, jehož kvalitu oceňují zákazníci téměř na celém světě.

Příběh zlatavého moku je prezentován jak na starých technických památkách, tak i přes současnou moderní techniku. Dětem se jistě bude líbit nevšední cesta virtuálním výtahem do hlubin země. A proč se octnete se v hloubce 300 metrů pod povrchem? Právě tady je nejlepší voda pro výrobu piva Budweiser Budvar.

Následující sály Vás seznámí s historií pivovarnictví v Českých Budějovicích. Čeká Vás expozice pivovarnictví, průmyslový věk i 20. století. Těšte se i na humorný film o původu a originalitě piva Budweiser Budvar a ukázky úspěchů.

Prohlídku pivovaru je nejlepší zakončit „jedním poctivým chlazeným“. K tomu je přímo určená stylová Pivnice Budvar. Restauraci najdete nedaleko návštěvnického centra v přízemí administrativní budovy Budějovického Budvaru. Nechte se zlákat i jídelním lístkem a ochutnejte tradiční českou či mezinárodní kuchyni. Můžete zde sledovat i Mistrovství světa ve fotbale či jiná televizní sportovní utkání na opravdu velké obrazovce.

Ne z nás dělá to, čím jsme.

Otevírací doba v sezóně
1. března – 31. prosince
Po > Ne: 9:00 - 17:00

Otevírací doba mimo sezónu
1. ledna – 28. února
Út > So: 9:00 - 17:00
Po, Ne: ZAVŘENO

Podmínky vstupu
Objednávky a rezervace minimálně 2 dny předem
Maximálně 50 osob, minimálně 5 osob
Pro mladší 18ti let jsou prohlídky pivovaru povoleny pouze v doprovodu rodičů, nebo odpovědné osoby (učitel, zákonný zástupce)

Stanislav Bernard: Náš vlak jede do zdi

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Věra KeilováBernard

Všichni o něm vědí, že na Vysočině vaří dobré pivo. Tentokrát se ale Stanislav Bernard vtělil do své jiné oblíbené role, role praktikujícího jogína. Vyprávěl o prožitkové józe, o vzorcích z dětství a o náplasti, která schválně nedrží.

Je to nepřehlédnutelný a tvrdohlavý muž. Jak jinak. S beránčí povahou by sotva za své jméno mohl psát Podnikatel roku 2014 na Vysočině, spoluzakladatel Nadačního fondu proti korupci, člen zastupitelstva města Humpolec, zakladatel Českého svazu malých nezávislých pivovarů, Brand manager ČR, Marketingový manažer ČR, Pivovarská osobnost století, generální ředitel rodinného pivovaru Bernard. Seznam rolí, kterých se Stanislav Bernard v životě zhostil, je dlouhý. Od jisté doby k nim patří i ta jogínská.

Kdy jste se začal zajímat o jógu a meditaci?
Asi před čtyřmi lety. Předtím jsem měl úplně jiné zaměření. Posledních pětadvacet let, co jsme v Humpolci začali vařit pivo, bylo neskutečně hektických. V prvních deseti letech podnikání jsem byl jak uragán, a čím víc jsem toho vyřizoval, tím víc mě to bavilo. V pivovaru jsem byl od rána do noci. Když se však člověk orientuje jen navenek a jede v dílčích metách a snech, po jejich splnění začne jít většinou dolů, a tak se ve mně po letech začalo pomaloučku něco měnit. S pivovarem jsem byl absolutně ztotožněný, jen to už jakoby nedávalo takový smysl. Byla to předzvěst hlubokého vyhoření. Dál jsem jel v zajetých kolejích, ale vnitřně jsem spokojený nebyl. A pak mě můj skvělý kamarád a náš bývalý grafik Vláďa Horecký, který vytvořil naše firemní logo, přivedl ke knihám Šrí Ramana Maharšiho a k józe.

K józe vás ale také prý přivedla bolavá záda.
Šlo to ruku v ruce. Záda jsem měl v hodně špatném stavu zřejmě z velkého množství stresu a teď se to zlepšuje nejen díky józe, ale taky proto, že jsem zvolnil. V listopadu jsme byli v Indii, projeli Kéralu a Tamilsko a navštívili mého kamaráda, ájurvédského lékaře Jamese. Mimo jiné dokáže nastartovat proces, který působí hluboce léčebně a regeneračně na záda. V Indii mi došlo, že už je čas začít praktikovat jógu pravidelně i doma, a od té doby to dělám prakticky každé ráno, a když to vyjde, tak i večer. Je mi šedesát let, když tak dlouho pracujete na tom, aby se něco zhoršilo, nelze očekávat okamžité zázraky, ale cítím, že to funguje a že se vše pozvolna mění k lepšímu.

O jaký druh jógy jde?
Jde o vnitřní prožitkovou jógu a já se ji učím a praktikuji podle indického učitele dr. Mukunda V. Bholeho a české jogínky Hany Eassey. V bývalém režimu komunisté jógu zakazovali. Před revolucí tady tak byl zásadní akcent na fyzickou stránku věci, kdy si lidé šli víceméně zacvičit a nic víc neřešili. Skupinky lidí usilujících i o vnitřní poznání byly napůl tajné. Tradiční indická jóga je totiž především cesta k sobě a způsob, jak se prostřednictvím vlastního těla, dechu a uvědomění dostat k podstatě. Ásana je jenom prostředek k tomu, aby se v těle aktivovaly určité energie, ale člověk je přitom ponořený v meditaci, protože dalším cílem je nejprve zpomalit a pak zastavit stálý kolotoč myšlenek. Teprve potom to začíná být opravdu zajímavé.

Proto se taky používají dechové a čisticí techniky, při nichž lze v těle vnímat základní životní projevy. Dříve jsem se věnoval mnoha sportům, proto je pro mě nyní i při meditaci přijatelnější, když dělám alespoň nějaké, byť velmi zpomalené pohyby a nemusím jenom sedět v lotosovém sedu. Jóga znamená sjednocení našeho malého individuálního já s nekonečně vyšším univerzálním principem. Její pravidelné praktikování vede k celkovému pročištění a prosvětlení těla i mysli a postupně k tomu, že tyto kvality pronikají do celého života. Je to dobrodružné poznání.

Co to ovlivňuje konkrétně?
Běžně to je tak, že devadesát procent našeho konání jsou automatické reakce, o kterých vůbec neuvažujeme. Reagujeme většinou podle starých vzorců převzatých v raném dětství, a to nám brání být pozorní a vědomí. Přináší to mnoho laciných sporů a zhoršuje to naprosto zbytečně naše vztahy s druhými. Sám na sobě nyní pozoruju velmi často, že se něco dotkne nějakého mého citlivého místa a já zareaguju podle vzorce tak, jak to mám zažité. Třeba se naštvu a hned cítím, jak se mi cosi pumpuje do těla. Jakmile se to rozjede, už to většinou nejde zastavit a musí to odeznít. Proto je zásadně důležité pochopit celý tento mechanismus a postupně jej začít měnit.

V souvislosti s touto cestou se hovoří o bdělosti a schopnosti být v přítomnosti tady a teď. Už jsem si zavedl takové pravidlo, že sám sobě si v takové situaci řeknu: „Vzorec! Teď jednáš podle programu!“ Víceméně se neustále co nejvědoměji pozoruju. Tendence jednat automaticky tím postupně slábne a to je úžasné, protože den pak vypadá úplně jinak. Najednou všechno funguje a člověk plyne s proudem energie, která je pozitivní.

Jak vidíte současné dění ve světě a jaká je podle vás cesta ven?
Říká se „změň sebe a změníš svět“. Podmínka skutečné společenské změny je změna úrovně, tedy pozvednutí lidského vědomí, kdy se společnost postupně změní zevnitř. Vím, že to je možné. Jakákoli jiná snaha o změnu systému pouze z úrovně rozumu může vést jedině k dalším tragédiím. Lidé zažili mnoho společenských a ekonomických systémů, ale spousta z nich dopadla katastrofálně. Ztroskotali na zoufalé úrovni společného vědomí a nastavení společnosti jako takové. Náš dnešní systém založený na soutěži, nebo často spíše boji, zase vede k drancování unikátních přírodních zdrojů. Současně v globálním měřítku ničí životní prostředí a vytváří zásadní nesymetrii v rozdělení bohatství. To spolu s náboženskými a politickými důvody vede ke konfliktům a uprchlickým vlnám. Odhaduji, že nyní jsme na prahu hluboké krize nového druhu.

Jsem ale zároveň optimista. Ještě před pár lety jsem se hádal a nevěřil, že se lidské vědomí může pozvednout, ale dnes vím, že to možné je, a jsem naprosto přesvědčený o tom, že to i nastane. Jinak by to nedávalo smysl. Celý svět nemá jinou možnost, pokud se nechce zničit. Podívejme se na historii a rychle uvidíme, že boj ještě nikdy nic dlouhodobě nevyřešil. Když se na to dívám jako krizový manažer, je zřejmé, že tak, jak ten celosvětový vlak jede, směřuje do zdi. O tom není pochyb. Jde o vyčerpání surovin, zničení přírody, devastující dopad na lidi a tak dále. Již dnes však naštěstí existuje mnoho ostrůvků či ostrovů pozitivní deviace, které mohou inspirovat hlubokou změnu. Opravdu platí „změň sebe a změníš svět“.

Bohužel jde i o vyčerpání lidské psychiky.
Ano, protože lidé dnes žijí v obrovském stresu a tempo se neuvěřitelně zrychluje. A přitom to vypadá, že žijeme v ráji, protože vše je nakašírované. Jezdíme krásnými auty, v obchodech jsou plné regály jídla, ale když se podíváme pod povrch, vidíme, že kvalita potravin je zoufalá, protože v nich je spousta chemie, ztužené tuky a jiné věci, které tam nemají co dělat. A tak je to se spoustou věcí. Podívejte se na můj zalepený palec. Spálil jsem se, a tak jsem ho přelepil polštářkovou náplastí. Za pět minut byla dole, protože to je výroba jenom pro prachy. Čím rychleji se to odlepí, tím rychleji se musí koupit a nalepit další. Je to dělání věcí jenom na efekt. Zvenku to je načančané, má to hezkou reklamu, ale v podstatě to je podvod, protože za tím není kvalitní výrobek. Změní-li se vědomí lidí, změní se i toto.

Dnes už víme, že myšlenka trvalého ekonomického růstu je nesmyslná.
Ano, je. Vždycky říkám, že v našem pivovaru nemáme jako cíl ani zisk, ani ekonomický růst. Od začátku to děláme nejpoctivěji a nejlépe, jak to jde, s láskou a vášní, ale přitom nejsme fixovaní na výsledek, takže se tím vlastně bavíme. Nikdy jsme nebyli orientovaní jen na peníze. Kdyby to totiž tak bylo, nemohlo by se nám to podařit. Když jsme začínali, bylo mi šestatřicet let a pivovar v Humpolci byl totální ruina koupená za astronomických 52 milionů korun. Účetní zůstatková hodnota byla 9,5 milionu korun a 7 milionů korun bylo v zásobách, z nichž většina byla nepoužitelná. Pivo z Humpolce mělo naprosto zkaženou pověst a k tomu jsme měli obrovský úvěr s deseti procenty úroků. Smrtící mix. Ale my jsme do toho vletěli po hlavě, protože jsme byli nadšení, že máme svobodu, a chtěli jsme si zkusit podnikat. Tak jsme to zkusili.

Jste za to rád?
Samozřejmě. Byla to výjimečná, obrovská zkušenost. Prvních deset let byl boj o přežití, ale taky skvělá zábava plná synergií. Nápady lítaly a lítají pořád. Můj společník Pepa Vávra do toho šel s tím, že chtěl vařit pivo ve svém vlastním pivovaru. A já chtěl zkusit podnikat. Za starého režimu jsem se neměl špatně, ale vždycky jsem dosáhl na střední úroveň řízení a dál mě nepustili, protože jsem nechtěl vlastnit „červený průkaz“. Do podnikání jsem proto šel naplno i s rizikem. A to je přece život. Až nyní po dvaceti pěti letech mi došlo, že mým skutečným nejhlubším motivem byla touha po svobodě.

Začátky byly až groteskní. Byl jsem tady v té kanceláři snad hodinu, když přišel strojník chlazení v montérkách, s kloboukem na hlavě a v ruce držel ampuli s fialovou tekutinou. „Ve vodě je čpavek! Co s tím budete dělat?“ zeptal se mě. Neměl jsem v té chvíli sebemenší tušení, a tak jsem se ho zeptal, co by s tím udělal on. „Budeme to muset spravit,“ řekl, načež jsem odpověděl, že to je opravdu výborný nápad.

Oslovovalo vás právě podnikání v pivovarnictví, nebo byste mohl stejně tak vyrábět třeba zubní pasty?
Pivovar mi byl blízký, protože jsem měl pivo rád, ale mohl jsem podnikat i v jiném oboru. Kladný vztah k pivu mám stále, ale neopíjím se, i když i to jsem si dříve občas vyzkoušel, a proto dnes nemám pocit, že mi něco v životě uniklo.

Nemáte morální problém s tím, že v lidech podporujete holdování alkoholu?
Ta myšlenka mě napadla několikrát. Řeknu vám, jak to cítím. Pivo tady bylo, je a zřejmě bude. Má tu tradici v podstatě jako základní potravina. Na alkoholu obecně není nic špatného, ale když ho stejně jako třeba léky začnete zneužívat, nastává problém. Vnímám to tedy jako osobní zodpovědnost lidí, kteří pivo pijí, nikoli jako zodpovědnost pivovarů. V naší republice se dnes ročně vypije 15 milionů hektolitrů piva, a když určitý podíl z tohoto množství neuvaříme my u Bernarda, uvaří ho jinde. V roce 2015 jsme u nás uvařili 302 tisíc hektolitrů, což třeba v Plzni zvládnou za zlomek roku. Náš pivovar není velký. Ještě před třemi lety jsme byli v kategorii malých pivovarů s výrobou do 200 tisíc hektolitrů piva za rok.

Jak se v naší republice vyvíjí spotřeba piva?
Dříve se u nás ročně vypilo 16 milionů hektolitrů piva, po finanční krizi spotřeba klesla zhruba na 14,5 milionu neboli 145 litrů na osobu a rok. Trh stagnuje, respektive klesá. I největší pivovary horko těžko udrží nulu. Pivo zdražilo a lidé taky už nemůžou jít druhý den do práce a mít v hlavě třeba deset piv z předešlého večera, jak to bylo dříve. Taky mají možnost utratit svoje peníze i jinak. Dále je tu generační výměna a další vlivy. V našem pivovaru však vzrostla vloni výroba o 14 % a rok předtím o 15 %, ačkoli naše pivo patří mezi nejdražší, a jak už jsem říkal, nejde nám o růst.

Čemu to připisujete?
Tomu, že od začátku máme sen, o kterém jsem už mluvil. Nešli jsme do toho kvůli penězům, ale s tím, že budeme vařit to nejlepší pivo na světě.

Kolik vyrábíte druhů piva?
Momentálně patnáct. Poslední novinkou byl Bohemian Ale z roku 2014, což je svrchně kvašená šestnáctka s obsahem alkoholu 8,5 %, který byl hned vloni na podzim v Londýně oceněn jako nejlepší světový Ale belgického typu. Byla to obrovská satisfakce, protože výrobně to vůbec není jednoduché. Museli jsme kvůli němu vybudovat v podstatě pivovar v pivovaru. Zdvojit mnohé výrobní celky.

Na podzim oslavíte 25. výročí od založení pivovaru. Už víte jak?
Nějaké nápady už máme. Určitě pozveme lidi z Humpolce a oslavíme to s nimi.

V roce 2011 jste spoluzaložil Nadační fond proti korupci. Dají se podle vašeho názoru byznys a politika dělat bez korupce?
Byznys se bez korupce dělat dá. Takových firem je hodně. Nechci tvrdit, že to je snadné, ale jde to. Mně třeba nikdo nikdy úplatek nenabídl ani ho nechtěl. Asi cítil, že bych na to nepřistoupil.

Čili nikoli jen jako podnikateli, ale i městskému zastupiteli?
O tom není pochyb. Vyrazil bych s ním dveře, že by po něm ani zárubně nezůstaly, a to říkám i dnes jako jogín. Jediné, co jsme po nějakou dobu museli v našem pivovaru dělat, byly prachy hospodským, jinak bychom nepřežili. Nejsem na to pyšný, ale netajím se tím, protože vím, že jsme neměli jinou možnost. Kdyby velké pivovary nezačaly uplácet hospodské za to, aby změnili značku piva, a přetahovat je, nebyl by s odbytem našeho piva problém, ale jejich prachy to na hodně dlouhou dobu překryly. V roce 2001 jsme se spojili s Belgičany a přitekly k nám nějaké peníze za prodej poloviny firmy. Pak jsme handicap, který jsme měli oproti zbytku trhu, dorovnali a pár let hospodským platili taky. Na jedné straně jsme tím získali odbyt, ale na druhé straně se vytvářela finanční černá díra. Ale hlavně, kupovat si zákazníky není byznys, který by uspokojoval a bavil.

Jak to přesně funguje?
Hospodský dostane peníze, které použije, na co chce. Je to vyfakturované například oproti reklamním smlouvám, takže to není právně postižitelný úplatek de jure, ale je to úplatek de facto. Přitom jsem proti tomu léta bojoval, a proto mě chtěli vyloučit ze Svazu pivovarů a sladoven. Asi před osmi lety jsme hospodám peníze dávat přestali a jsem za to víc než rád.

Oceňuji vaši otevřenost, ostatně tu máte i mezi firemními hodnotami.
Ano, tak si je vymysleli naši lidé. Firemní kultura je u nás založena na otevřenosti, důvěře, spolupráci, odpovědnosti a pozitivitě a všichni tyto hodnoty respektují. A to je taky jeden z důvodů, proč je u nás v pivovaru dobrá nálada. Když je něco nastaveno špatně, lidé se tomu přizpůsobí. Ale když to má lidi bavit, a to je nezbytný předpoklad, aby to vůbec mělo smysl, pak je potřeba nastavit pravidla dobře. Vůbec nejlepší je, když si lidé mohou pravidla hry vymyslet sami. V našem případě se to podařilo a dnes cítím, že to nejen skvěle funguje, ale taky že pozitivně ovlivňujeme i široké okolí.

Dáte si vychlazeného...JARDU?! Po Jágrovi pojmenovali pivo!

Publikováno:před rokemZdroj:TN.cz

O Jaromíru Jágrovi se toho v poslední době napsalo opravdu hodně. Vlastně ani ne tak o něm, ale spíš o jeho přítelkyni Veronice, která plnila stránky snad všech periodik v Česku. Možná si toho v zámoří všimli,tak aby to nebylo Jardovi líto, že veškerá pozornost se ubírá pouze k jeho milované, pojmenovali po něm pivo!

NHL sice ještě neskončila, ale některým fanouškům se evidentně stýská po české hokejové legendě.

Příznivci Jaromíra Jágra v kanadském státě Ontario vlastní malý pivovar a tak se rozhodli, že po kladenském odchovanci pojmenují své nové pivo!

"Jaromir Czech Jagr", jak zní oficiální název ležáku, ale budete muset asi oželet, protože pivovar ho prodává pouze v blízkém okolí. Leda že byste si chtěli udělat výlet do Kanady.

Dobrých sládků je v Česku jako šafránu, říká majitel pivovaru Koníček

Publikováno:před rokemZdroj:Karvinský deníkU Koníčka

Česko zažívá v posledních letech boom minipivovarů. Jen na Beerfestu Ostrava, který se koná 17. a 18. června v Dolních Vítkovicích, jich bude možno napočítat přes dvacet. Mezi nimi nalezneme i Koníčka z Vojkovic u Frýdku- -Místku, kde se pivo vaří již deset let.

Podle čeho poznám dobré pivo?
Podle vůně, barvy a hlavně chuti. Pivo by nemělo obsahovat cizí vůně. Pokud je nefiltrované, mělo by mít slabý zákal, zatímco filtrované pivo je bez zákalu. Úkolem sládka je pak vybrat takový chmel, který udělá pivo příjemně hořké, nikoli dráždivé.

A jak naopak poznám, že je s pivem něco v nepořádku?
Jednak čichem v pivu jsou přítomné cizí vůně , jednak samozřejmě podle chuti, kdy jsou v pivu cítit nuance. Obecně ale platí, že pivovar pivo vaří a hospodský jej dělá. Základem dobrého piva v restauraci jsou čisté trubky a sklenice. Bublinky na stěnách sklenice či perlení v pivu znamená, že sklenice byla špatně umytá. Bublinky jsou totiž mikroskopická zrníčka prachu, která zůstala na sklenici a po načepování je obalilo pivo. Důležité je dále použít vhodný plyn na tlakování sudu. My například doporučujeme používat směs oxidu uhličitého a dusíku, protože pivo pak není přesycené, má dobrou pěnu a delší trvanlivost.

Co musí umět dobrý sládek, v čem by se měl vyznat?
Dobrým sládkem se člověk nerodí, ale stává se jím díky zkušenostem. Důležité je znát různé pivní styly a jejich charakteristiky. Existuje mnoho piv, například IPA, porter či weizen. Jako sládek musíte vědět, u kterého stylu je určitá vůně žádoucí, a kam naopak nepatří. Stejně tak když je s pivem něco v nepořádku, musíte umět najít problém ve výrobě. Základem tohoto řemesla je mít vytrénovaný jazyk, a proto je nutné se každý den chuťově školit (směje se).

Kde jste se řemeslu učil vy?
Vystudoval jsem Střední školu pivovarskou v Havířově-Šumbarku a počáteční praxi jsem absolvoval v pivovaru Radegast v Nošovicích. Poté jsem se rozhodl jít vlastní cestou, a tak jsem v roce 2006 založil minipivovar Koníček.

Je v Česku podle vás dostatek zkušených sládků?
Bohužel sládků je jako šafránu a řemeslo vymírá. Myslím, že řadu lidí odrazuje nejisté uplatnění. Velké pivovary dříve přijímaly 10 až 15 učňů ročně, ty časy už jsou ale pryč. A mezi minipivovary poptávka po sládcích je, ale volných míst zase není tolik. Často si majitel pivovaru vaří pivo sám, a pokud potřebuje přijmout sládka, obvykle vezme někoho bez vyučení v oboru a proškolí si ho sám.

Dá se dobré pivo uvařit i doma?
Asi se vám to nepodaří napoprvé, ale dá se to. Musíte použít kvalitní suroviny, dodržet recepturu a dbát na správnou teplotu a čistotu. Připravte se však na to, že výrobní proces trvá asi čtyřicet dní. Jednu várku piva uvaříte za osm hodin, kvašení pak trvá týden a zrání další měsíc.

Pražský hrad byl plný milovníků piva

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

Brány Pražského hradu byly v pátek a sobotu otevřeny milovníkům piva. Proběhl zde totiž již pátý ročník degustační akce roku – Festival minipivovarů na Pražském hradě, s podtitulem Pivo na Hrad. Festivalu se účastnilo 66 minipivovarů, 3 z toho byly z Polské republiky.

Na tomto již tradičním festivalu bylo k degustaci pro návštěvníky připraveno 132 druhů piv 36 různých stylů z celé republiky. U vstupu na ně čekal katalog minipivovarů, degustační sklenice a následně neomezená degustace.

„Tradice došla svého naplnění. Na festival přišlo přes 2600 milovníků piva, kteří již věděli, co je čeká. Lidé se sem nechodí opíjet, ale přichází cíleně za ochutnávkou piva. Návštěvníci byli ze všech konců České republiky, ale bylo zde i mnoho cizinců, kteří na festival jezdí pravidelně. Je to akce, která se zcela vymyká pivním festivalům, jak je v České republice známe,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Festivalu na Pražském hradě se účastní minipivovary z celé České republiky, od Aše po Dolní Bojanovice. Co vedlo na festival například mladý pivovar z pomezí Slovenska a Moravy?

„V místě, kde se náš pivovar nachází, se snažíme být průkopníky kvality, ne kvantity. Chceme ukázat, že i na nejvýchodnějším bodě Moravy se dá udělat plnohodnotné pivo z těch nejlepších surovin a hlavně takové, které bude pitelné. Festivalu se účastníme jako členové Svazu, kde si pod vedením toho nejlepšího a nejpřísnějšího kritika, prezidenta Jana Šuráně, který je zároveň naším hnacím motorem, ověřujeme, že to snad děláme dobře,“říká Radomír Svoboda, jednatel pivovaru Hrádek Slavičín.

Pro návštěvníky je festival jedinečnou příležitostí, aby na jednom místě ochutnali desítky kvalitních vzorků z produkce minipivovarů a nahlédli tak do stále pestřejšího světa malých výrobců piva.

Zajímavostí je, že na festivalu byl slavnostně vyřazen z řad minipivovarů pivovar Únětice, který výrobou přesáhl hranice více než 10.000 hektolitrů piva za rok.

Pivovary, které se festivalu účastní, jsou členy Českomoravského svazu minipivovarů, pořadatele akce. Každý z nich vybere svá dvě nejlepší piva, až na pivovar U Fleků, jelikož vaří pivo jen jedno. Seznam minipivovarů, které se letos zúčastnily akce Pivo na Hrad.

O Českomoravském svazu minipivovarů:
Českomoravský svaz minipivovarů byl založen 16. dubna 2011, a to 32 minipivovary, jako reakce na neustále rostoucí počet restauračních a produkčních minipivovarů. V současné době má 110 činných a 15 přispívajících členů. Českomoravský svaz minipivovarů slouží jako profesní organizace, která poskytuje poradenství, vzdělávací servis, školení a v neposlední řadě informační servis o vhodných zdrojích a surovinách pro výrobu piva.

Pivo, hudba... Slavnosti pod břeclavským zámkem bavily do nočních hodin

Publikováno:před rokemZdroj:Břeclavský deníkAutor:Lukáš IvánekBřeclav

Někdo si říká 
o jedenáctku. Někdo jiný si připaluje cigaretu a čeká, až se hudebních nástrojů chopí domácí kapela Emplane. 
A někdo další roztahuje deku. O dominanci se na obloze přetahuje slunce s mraky. V pozadí stojí na bílo natřený zámek. Všechno to lze spatřit v sobotu v okresním městě, kde se konají Slavnosti břeclavského piva.

Kolem třetí hodiny odpolední už vstupní branou prochází přibližně tisíc lidí. „Přišli jsme podpořit břeclavskou akci. Pivo je výborné, chutná mi hlavně Podlužan," líčí například domácí obyvatelka Pavlína Pavliňáková.

Program připravený organizátory ze Zámeckého pivovaru Břeclav nabízí rozmanité možnosti. Od několika nezbytných druhů piva, přes netradiční zážitky jako šplhání po pivních přepravách, po koncerty hudebních kapel. Na pódiu se střídají Šroti z nedalekých Dolních Bojanovic na Hodonínsku, břeclavští Emplane nebo známé tváře jako Michal Hrůza, Argema či Horkýže Slíže. „V minulosti byly na akci dobré ohlasy, domluvili jsme se proto s kamarády a dorazili. Rádi bychom ochutnali piva, která ve výčepech běžně nejsou," vypráví další z návštěvníků Filip Krupica z Týnce. Jak libo. K dispozici je třeba svrchně kvašená novinka Summer Ale.

Jen o pár metrů dál se na sloup z pivních přepravek šplhá Břeclavanka Hana Hlavňovská. Snaží se, přesto… Padá. „Nebylo to ale až tak složité, myslela jsem, že spadnu už z první. S kamarádkou jsem tu letos poprvé, zatím jsme spokojené," říká mladá žena s pousmáním.

K zámku, vedle nějž sídlí pořadatelský pivovar, míří další zástupy. Spokojený je i jeden z pořadatelů Tomáš Reiter. „Je super, že lidi přichází už na odpolední program. Důležité taky je, že neprší a není velké vedro," pochvaluje si Reiter. Zábava pokračuje do nočních hodin.

Tmavý ležák z Budějovického Budvaru získal stříbrnou medaili v USA

Publikováno:před rokemZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Tmavý ležák z Budějovického Budvaru získal stříbrnou medaili v mezinárodní soutěži New York International Beer Competition v kategorii European Style Dark. Porota hodnotila 400 vzorků piva a ciderů ze 12 zemí. Sbírka mezinárodních medailí udělených tmavému budvarskému ležáku se tak rozšířila na sedm. Dosud největšími úspěchy jsou titul World’s Best Lager z roku 2007 a zlatá medaile v soutěži Monde Selection v roce 2010. Kromě toho tmavý ležák čtyřikrát zvítězil v anketě českého Sdružení přátel piva v kategorii Tmavé pivo roku.„Náš tmavý ležák dostal v USA během uplynulého roku již druhou medaili. Máme z toho radost, neboť úspěchy ze soutěží výrazně přispívají k šíření povědomí o značce Czechvar, především mezi odbornou veřejností a spotřebiteli, kteří vyhledávají mimořádné druhy piva. Na americkém trhu, který je nejtvrdší na světě, je důležitá každá maličkost. Medaile nám pomáhají při rozvíjení distribuční sítě a tím přispívají i k nárůstu prodeje,“ říká Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budějovického Budvaru. Tmavý ležák vyrábějí v Budějovickém Budvaru od roku 2004 a od roku 2005 se vyváží. V USA a v několika dalších zemích se prodává pod značkou Czechvar. Tmavý Czechvar se vyváží do USA od roku 2012. Distributorem je společnost United States Beverage, zaměřená na import a distribuci prémiových a takzvaných craft beer značek. Do USA se aktuálně vyváží tmavý ležák Czechvar v lahvích a nevratných sudech KEY-KEG. Hlavním produktem na americkém trhu je světlý ležák Czechvar. Celkový prodej značky Czechvar v USA se v letech 2013 až 2015 zvýšil o čtvrtinu. Značka Czechvar byla vytvořena pro trh v Severní Americe v roce 2000, neboť na území severně od Panamy nesmí Budějovický Budvar na základě známkoprávní smlouvy z roku 1939 používat své tradiční ochranné známky Budweiser Budvar, Budweiser, Budweis nebo Bud. I proto je na etiketách piva Czechvar místo jména výrobce uvedena jen zkratka B. B. N. P., složená z počátečních písmen plného názvu pivovaru (Budějovický Budvar, národní podnik).

Máte rádi pivo? Podívejte se na 5 důvodů, proč ho pít každý den

Publikováno:před rokemZdroj:eXtra.cz

Tento výborný zlatavý mok si čas od času dopřeje každý. Ale málokdo ví, že pivo je zdravé. Má totiž blahodárný vliv na srdce a je dokonce i zdravější než víno. Proč si pivo vychutnávat každý den? Tady máte 5 důvodů.

1. Prospívá srdci
Ti, kteří si dají čas od času pivo, mají nižší krevní tlak než lidé, kteří pijí raději víno nebo whiskey. Pivo obsahuje chmel, ječmen a také vitamin B, který přispívá k redukci rizika kardiovaskulárních onemocnění. Hlavně také působí jako prevence proti krevním sraženinám.

2. Zdravé kosti
Pivo je bohatým zdrojem křemíku a je tak účinné proti osteoporóze. Největší množství křemíku je obsaženo ve světlém alkoholickém pivu. Když si občas dopřejete pivo, budete mít tak zdravé a pevné kosti. 3. Snižuje riziko ledvinových kamenů Pokud si dáte každý den aspoň jedno malé pivo, nemusíte se bát ledvinových kamenů, které dokáží pořádně potrápit. Diuretický efekt piva totiž jejich vznik výrazným způsobem snižuje.

4. Snižuje cholesterol
Podle studie prý mírná konzumace piva prospěje našemu zdraví víc než víno. Zvyšuje totiž hladinu dobrého cholesterolu a snižuje hladinu toho špatného cholesterolu. Když si tedy dopřejete přiměřené množství piva, snížíte tak špatný cholesterol až o 20 procent.

5. Prevence proti mrtvici
Pivo snižuje riziko mozkové mrtvice až o 20 procent, ale nesmíte se jím opíjet každý den. Je totiž rozdíl v tom, jestli jich vypijete deset, nebo si pochutnáte pouze na jednom nebo dvou pivech. Když vypijete 10 piv denně, tak tím riziko mrtvice nesnížíte.

Při Pivofestu se počasí zatím umoudřilo, „bendžemíni“ zaplnili náměstí

Publikováno:před rokemZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek Šnajdar

Přestože počasí zpočátku letošnímu třináctému Pivofestu příliš nepřálo, zdá se, že se umoudřilo. Neprší a Krakonošovo náměstí se začíná zaplňovat. Velký podíl na to má vystoupení skoro domácí kapely Benjaming’s Clan z Petříkovic, která rozparádila část publika, zatímco ostatní se věnovali tomu, proč přišli: Pivu!

„Zatím je to super, počasí drží a pivo je skvělé,“ řekl domácí pivař Jirka Kabrhel a přihnul si moravského Radegastu. Pořadatelé předpokládají, že se Pivofestu zúčastní několik tisíc lidí. „Domnívám se, že Trutnováci tuto akci vnímají vesměs pozitivně, což je vidět na návštěvnosti. Pivofest je prostě o setkání lidí,“ myslí si hlavní organizátor Daniel Šafr.

Jeho slova potvrzují i návštěvníci. „Je to podle mě společenská událost. Všichni se na ni těšíme a je hrozně fajn, když se tady sejdeme, dáme pivko a pokecáme. Hudba, která tady při tom hraje, je skvělý bonus navíc. Už jsme starší generace, takže rádi uvidíme koncert Ládi Křížka,“ prozrazuje svého hudebního favorita Trutnovan Pavel a jeho přítelkyně Jana dodává: „Měla jsem jeho plakát vylepený v dětském pokoji.“ Pivofest pokračuje, přijďte ochutnat a pobavit se.

Třináctý Pivofest odstartoval, do pěnivého moku chvíli padal déšť

Publikováno:před rokemZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek Šnajdar

Nad Krakonošovým náměstím se od poledne honí těžké tmavé mraky. Když byl před téměř více než dvěma hodinami zahájen letošní třináctý Pivofest, začalo pršet. To však neodradilo první desítky návštěvníků, které se na tuto tradiční akci těšily. „Pivo je náš tekutý chléb. Těšil jsem se celý rok, až se tady s kamarády sejdeme a vyzkoušíme různé značky,“ řekl nám u stánku s pivem Trautenberk Jarda z Trutnova.

Ještě než dorazí hlavní vlna návštěvníků, což se předpokládá v pozdním odpoledni, ti netrpěliví už mohli vidět koncert kapel Cool & Juicy, která zvítězila v soutěži Jameson Young Talents, a Pegas ze Rtyně. Tyto formace naladily milovníky piva a vytvořily atmosféru pro další hodiny na náměstí. „Je to fajn hrát na trutnovském náměstí. Za chvíli jdeme na to,“ řekl nám zpěvák Pegasu David Labík.

To už jednotlivé stánky, kde mají pivní labužníci k dispozici moky od patnácti velkých i malých pivovarů, začínaly být obléhány zvědavci, kteří ještě nikdy některá piva neochutnali. Své chuťové pohárky mohou rozvibrovat například pivy Trautenberk, Malešov, Sedlčanský Krčín, Hendrych, Velké Březno, Bernard, Svijany, Braník, Krakonoš a dalšími.

„Super je dvorský Tambor. Ten mně udělal velkou radost. Ještě jsem ho nikdy nepil, dnes mám premiéru, ale těším se i na další kousky. Určitě nevynechám zdejší pivo Krakonoš,“ prozradil Radim Kolísko z Hradce Králové, který se jako příznivec tvrdé muziky nemůže dočkat vystoupení své oblíbené kapely Škwor.

Podle hlavního organizátora oblíbeného podniku Daniela Šafra si Pivofest si za třináct let vydobyl pevné místo na zemi. „Jsem rád, že mezi patnácti pivovary jsou i minipivovary, které potrhují pestrost českého pivovarnictví,“ uvedl a poznamenal, že kormidlo letošního výběru kapel pořadatelé stočili spíše k rockovější muzice. „Proto letos vystoupí kapely jako Škwor, Láďa Křížek nebo Doctor Victor, která dělala předskokany na pražském koncertě proslulé formaci AC/DC,“ doplnil Šafr.

Tomu se líbí, že někteří návštěvníci jsou vždy stylově oděni ve stylu Octoberfestu. „To nebylo nijak naplánováno a těší nás, že si místní i přespolní vzali Pivofest za svůj. Je také fajn, že se tato akce koná v centru Trutnova, které je skutečně kouzelným místem,“ dodal hlavní organizátor. A na co se kromě ochutnávky piv mohou účastníci těšit?

V 16 hodin vystoupí petříkovická a ve zdejších končinách velmi oblíbená kapela Benjaming’s Clan. Po ní v 17.30 ovládne jeviště formace Doctor Victor. Úderem 19. hodiny si přijdou na své fanoušci kapely Škwor. Ve 20.30 hodin zahraje a zazpívá největší hvězda Pivofestu Láďa Křížek. Ve 22 hodin bude patřit pódium Třem sestrám Banditos a hudební tečku ve 22.30 hodin udělá kapela Wanastovi Vjecy revival.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135