Novinky a zajímavosti ze světa piva

Když Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal vydražili 26. října 1991 ruinu zkrachovalého pivovaru, netušili, že během příštích třiceti let se tak výrazně zapíšou do českého pivovarnictví.

„Prvních deset let bylo doslova bojem o přežití, nicméně tvrdě pracujeme po celou dobu. Máme řadu skvělých výsledků, jsme ekonomicky zdraví, to je důležité. Ale nejvíce si cením toho, že se nám podařilo vybudovat skvělé vztahy se zákazníky, obchodními partnery a také mezi sebou ve firmě. Jsem přesvědčený, že dobrá energie mezi lidmi je součástí našeho piva. I proto je tak oblíbené,“ ohlíží se za třemi dekádami pivovaru jeho spolumajitel Stanislav Bernard.

„Věděl jsem, že dokážu uvařit dobré pivo, když budu mít volné ruce. Sen se mi splnil. Že je dnes naše pivo tak oblíbené zákazníky a oceňované odborníky, je radost. Od počátku bez přestávky inovujeme, investujeme do technologií, znalostí a do co nejkvalitnějších surovin. Úspěch našeho piva tomu všemu dává smysl a je pro nás odměnou,“ přidává svůj pohled vrchní sládek a spolumajitel pivovaru Josef Vávra.

Vlastní cestou ve výrobě i v komunikaci
Rodinný pivovar Bernard si rychle získal oblibu originální komunikací. U jeho kampaní se veřejnost nejen dovídá o značce a výrobcích, ale zároveň se dobře baví. Motivy kampaně Svět se zbláznil, držte se baví zákazníky dodnes, podobně jako např. holá hlava spolumajitele pivovaru na etiketách nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou. Do povědomí i paměti se vryly také kampaně Vlastní cestou, Pivo jako šperk, nebo Proti europivu. Nebývalý ohlas měla letošní kampaň Svět se zbláznil, držme se s netradičně dlouhým černobílým spotem, který nepropagoval žádný produkt, ale byl poselstvím lidskosti a soudržnosti.

Pivovar přišel na trh s mnoha novinkami. Jako první začal prodávat nealkoholický nápoj s ovocnou příchutí, Bernard s čistou hlavou Švestka, či polotomavé nealko, poznávacím znamením značky se staly retrolahve s patentními uzávěry, pivo prodává v praktických přepravkách na jedenáct lahví atd. Humpolečtí vyrábí pivo především z vlastních surovin, ať jde o slad, kvasnice nebo vodu z hlubinných vrtů. O kvalitě svědčí i bezpočet ocenění včetně těch světově nejprestižnějších.

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard se také významně podepsal na podobě českého pivovarnictví prosazením diferencované spotřební daně. To odstartovalo nebývalý rozvoj minipivovarů, kterých je dnes v České republice pět stovek.

Koření trhu
Velikostí výstavu patří Rodinný pivovar Bernard ke středním, patří mu asi dvě procenta českého trhu, exportuje do třiceti zemí světa. Dosud nejvyšší výstav pivovar zaznamenal v roce 2019, kdy překonal hranici 400 tisíc hektolitrů. „Naším cílem není maximalizace výroby a zisku. Jsme kořením trhu. Trvale usilujeme o nejvyšší možnou kvalitu, do které investujeme nejen nejlepší suroviny a technologie, ale také naše srdce. Je nedílnou ingrediencí našeho piva,“ říká Stanislav Bernard. Pivovar po privatizaci začal s 24 zaměstnanci, nyní jich je 210, dalších 27 lidí pracuje ve Sladovně Bernard v Rajhradě u Brna, kterou pivovar vlastní od roku 2000.

S úctou k místu, odkud pochází
Pivovar patří k Humpolci stovky let, dědictví Rodinný pivovar Bernard přijal a dále rozvíjí. Pivovar je partnerem a podporovatelem mnoha místních organizací a aktivit. Nedílnou součástí kalendáře města je hudební festival Bernard Fest.

Cílem turistů se Humpolec nepochybně stane po otevření návštěvnického centra. Bude nabízet prohlídky pivovaru a expozice v nových prostorách centra včetně videoprojekce v kinosále, a také výhledy z rozhledny či z pivnice v nejvyšším patře budovy. K zakoupení budou dárkové a upomínkové předměty ve značkové prodejně. S ohledem na nejasný vývoj epidemické situace se otevření centra plánuje v roce 2022.

Park na střeše pivovaru
Jsme rozhodnuti vybudovat na střechách pivovarských hal pohádkovou zahradu o velikosti několika tisíců metrů čtverečních a věnovat tak pivovaru i lidem krásné místo k odpočinku. Studii pro nás vytvořil moudrý člověk, jeden z nejlepších architektů pan Josef Pleskot. Zahrady budou zároveň zadržovat dešťové vody a v parném létě osvěží mikroklima města. Humpolec tak získá nový zelený ostrov hned vedle centra a další důvod k jeho návštěvám.

„Nikdy nepřestane naše snaha vyrábět co nejkvalitnější, pitelné, dobré, české pivo. A dál budeme kousek po kousku pracovat na budování kultovní značky,“ shodují se spolumajitelé pivovaru Stanislav Bernard a Josef Vávra.

Černé scénáře se nenaplnily, ale kombinace covidu a výpadku turistů je znát, říká Roman Trzaskalik z Plzeňského Prazdroje.

Hospoda je určitá forma české sociální sítě, konkurencí jsou pro ni z hlediska trávení času právě sociální sítě. Lidé diskutují online, zatímco dříve vše šli probrat do hospody. Šéf marketingu Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik je také pro zálohované plechovky, díky nimž by se ulehčilo životnímu prostředí. Na trhu ovšem v této otázce shoda nepanuje. Roman Trzaskalik vystoupí jako jeden z řečníků 11. listopadu na konferenci Forum Media.

Jak pandemie zamíchala se spotřebou piva v Česku?
Vrátili se Češi do hospod v míře jako dříve? Pokud se podíváme na aktuální výsledky za červen a červenec, tedy když už byly hospody po lockdownu otevřené úplně, vidíme, že jsme v prodejích piv dosahovali měsíčně zhruba stejných čísel jako v roce 2019. Výjimkou je pouze hlavní město Praha, Karlovy Vary a Český Krumlov, kde chybí zahraniční turisté. Těší nás, že se nenaplnily černé scénáře, které hovořily o tom, že nepřežije zhruba pětina hospod. Aktuální číslo je mnohem menší, méně než tři procenta. My jsme po celou dobu omezení hospody podporovali a jsme rádi, že i tato naše práce pomohla hospodským těžké časy překlenout. A pokračujeme v tom nadále. Jinak, pokud jde o celková čísla za loňský rok, došlo k poklesu prodejů o osm procent. Nejvíce samozřejmě trpěly prodeje v hospodách, tento segment prodal o třetinu méně. I letos jsme kvůli lockdownu zaznamenali ztráty. Zvýšil se prodej plechovek, ale odhaduji, že v offtradu se takto prodalo jen každé páté pivo, které se nevypilo v hospodě. Čtyři z pěti piv prostě zmizela. Je něco jiného, když si člověk sedne v hospodě s kamarády, než když si otevře pivo sám doma. Posledních deset let se přitom spotřeba držela na stabilní úrovni, ale kombinace covidu a výpadku turistů je znát.

Co pramení z uplynulého roku z hlediska řízení a rozpočtu? Doznala na základě zkušenosti z pandemie změn spolupráce s agenturami?
Brandy v rámci skupiny propagujeme dlouhodobě. Řada výzkumů ukazuje, že v době krize by značky neměly odříznout marketing a reklamu. Značka sejde z mysli, vytratí se emoce a dlouhodobě se to nevyplácí. Rozpočty jsme proto nekrátili loni ani letos. Samozřejmě drobné úpravy byly, jelikož neproběhly eventy. Ale v televizi a digitálu žádné změny nebyly, protože věříme, že značka má neustále komunikovat s lidmi a být jim nablízku. Před covidem jsme plánovali na rok, ale tato éra je za námi. Když přišel covid, obvolali jsme agentury, že potřebujeme být připraveni, až otevřou hospody, a zároveň se potřebujeme podívat na každou jednotlivou značku, jestli změna situace znamená něco pro to, jak by měla komunikovat. Tehdy to vedlo k neskutečné vlně a co by dříve trvalo měsíce, šlo najednou za dva týdny. Některé agentury jsme vyměnili, aktuálně běží výběrové řízení na hlavní komunikační a mediální agenturu na Pilsner Urquell. Birell si vybral novou agenturu VCCP, která přinesla pružné koncepty a schopnost rychle reagovat. Ideální scénář je ale dlouhodobá spolupráce. Věřím, že minimálně co se týká hlavní komunikační agentury, nemá to být vztah dodavatel — odběratel, ale partnerský vztah, kdy agentura a tým budují značku společně. Radegast a agentura Boomerang spolu fungují patnáct let, agentura McCann dělá na brandu Kozla také mnoho let.

Přiblížíte, co plánujete pro jednotlivé značky do konce letošního roku?
Aktuálně jde o klasickou akci Gambrinusu Kopeme za fotbal. Doufáme, že po delší době dojde k návratu amatérského fotbalu. S podporou fotbalu ve vesnicích je značka spojená dlouhodobě, máme zapojenu asi tisícovku spolupracujících amatérských klubů. Vesnice žije, když má hasiče, fotbal a hospodu. Podpořit malý klub třeba ohledně vybavení, s čímž hodně bojují, nám dává větší smysl, než sponzorovat první ligu.

Vnímáte, že kolem vrcholového fotbalu stále obchází negativní stín? V kampani propagujete šipky…
Byli jsme dlouhodobým partnerem fotbalu, ale odešli jsme právě z tohoto důvodu. A to, co jsme našli v amatérském fotbalu, nám dává nyní daleko větší smysl. Věřím, že prostředí kolem profi fotbalu se pročistí a pak se o tom můžeme znovu bavit. Amatérský fotbal je čistě pro zábavu, další věcí je, že i společenský život na vesnici se točí kolem hřiště a klubu. A obecně pak vede k většímu zapojení lidí do sportování. Gambrinus si navíc ještě letos vyzkouší spojení se šipkami. Je to zábava, která do hospod patří, v Anglii jsou šipky obrovský fenomén. Vytvořili jsme velkou soutěž pro amatérské týmy a spojili se s nejslavnějším českým šipkařem Karlem Sedláčkem. Věříme, že se nám podaří šipky jako další formy zábavy rozšířit ještě více po Česku. Očekáváme až 1600 týmů a finále bude v prosinci v Praze.

Jak se mění podíl distribučních kanálů ontrade versus offtrade?
Dlouhodobý trend je jasný, deset let zpátky byl podíl gastro versus obchody 50 na 50. Dnes je to necelých 40 procent v gastru a podíl prodejů v obchodech stále roste. Hospoda je určitá forma české sociální sítě, nyní jsou vlastně konkurencí z hlediska trávení času právě sociální sítě. Lidé diskutují online, zatímco dříve vše šli probrat právě do hospody. Nutí nás to podpořit, jak restaurace a hospody vypadají. Hospodští pochopili, že lidé přijdou za kvalitou a hezkým prostředím. Ontrade se také mění strukturou. Vznikají bistra, projekty jako Manifesto a podobné koncepty, které lákají rozmanitostí. Celý gastro trh to nutí zamyslet se, jak zaujmout spotřebitele.

Pivní kultura se proměňuje, po boomu minipivovarů a svrchně kvašených piv přichází větší zájem o nízkostupňová piva. Jak roste segment nealko piva?
Poptávka po nealko pivu roste a jde o silný trend, který bude určitě pokračovat. Podíl nealka je v ČR a na Slovensku jeden z největších v Evropě, ať už jde o Birell nebo ochucené varianty. V našem portfoliu tvoří nealko už zhruba třináct procent. Věříme, že za deset let může dosáhnout až 25 procent. Poptávku netáhnou zdaleka jen muži, oblíbenost nealko piva roste zejména u žen. Druhý trend je, že lidé chtějí pít lépe. Není to o kvantitě, ale pivo si chtějí vychutnat. Ležáky oproti desítkám dlouhodobě rostou a věřím, že je prostor pro další růst. Třetím trendem jsou speciály. Český spotřebitel je pořád poměrně konzervativní, ale rád si poodskočí za hranice ležáku a ochutná. Jde však spíše o zpestření. Věřím, že trend lokálních minipivovarů je schopen přitáhnout k pivu zase jinou skupinu zákazníků.

Na významu nabralo téma udržitelnosti. Do roku 2030 by měl být Prazdroj uhlíkově neutrální, jak chcete této výzvy dosáhnout?
Firma má tradici 180 let, udržitelné podnikání je ve společnosti zakořeněno. Téma vody řešíme dlouhodobě, jak snížit spotřebu vody v řetězci a lépe ji zachovávat v krajině. Značka Radegast se s vodou spojila i komunikačně uplynulé dva roky. Nošovický pivovar patří mezi nejlepší na světě z pohledu spotřeby vody. A v rámci Beskyd a okolí přispívá k udržování vody v krajině. Když lidé vidí, že to není jen ve vnější komunikaci, ale v regionu se něco skutečně děje, tak je to přitáhne ke značce a zvýší její význam. Druhá cesta jsou obaly. Značky Radegast a Gambrinus už nejsou v PET lahvích. Dny PET lahví jsou sečteny a příští rok už nechceme být vůbec v PET lahvích v obchodech, úplně s tím skončíme. Plastové fólie u plechovek jsme nahradili stoprocentně recyklovaným plastem. Chmel i ječmen nakupujeme v Čechách. Nebudeme jej vozit ze zahraničí, když se může vypěstovat tady a podpořit tak místní zemědělství. Navíc nikdo nedokáže nahradit chuť našeho Žateckého poloraného červeňáku. Přes 70 procent obalů už máme vratných. Ať už sklo, sudy nebo tanky, používáme také asi 50 procent recyklovaného hliníku v plechovkách. Má výhodu, že se dá recyklovat donekonečna. U recyklovaného hliníku jde až o 80 procent úspory CO2 oproti základní výrobě. Na Slovensku má začít fungovat zálohový systém na PET lahve i plechovky, což velmi vítáme. Doufám, že se k tomu dostaneme i v Česku.

Co tomu u nás zatím tedy brání?
Sladění veškerých zainteresovaných stran, od ministerstev až po výrobce nebo firmy, které budou hliník zpracovávat. Ještě před deseti lety byl trh s plechovkami velmi malý, dnes dělají přes 20 procent objemu. Dříve nebyly objemy na to, aby se tím někdo zabýval. My chceme, aby se plechový obal na naše produkty vracel opět do výroby plechovek. Systém záloh má v Čechách tradici. Navíc z deseti evropských trhů vidíme, že díky zálohování je podíl toho, co se vrátí zpátky, významně vyšší a pomáhá cirkulární ekonomice. Na zálohování ale na českém trhu není zatím širší shoda.

V barokní Valči ožívá stará regionální tradice, po devadesáti letech znovu otevře místní pivovar.
Minipivovar vzniká ve Valči. Měl by tam začít fungovat v roce 2023 a plánuje vařit i piva moderních a v České republice méně běžných pivních stylů.

„Z původního pivovaru se ve Valči zachovala část staré budovy, kterou zachránil sochař Jakub Hadrava spolu s místním kastelánem. Kromě sochařského ateliéru nyní v budově vznikne právě minipivovar,“ říká Vojtěch Vasko, spolumajitel pivovaru. Založil ho s Jiřím Bauerem, oba jsou původně studenti hudební vědy a spojila je hudba a pivo.

Firma prozatím funguje jako takzvaný létající pivovar. To znamená, že první várky piva uvařil její sládek Jiří Bauer v jiném pivovaru, který pronajal firmě svou techniku. Ochutnat tak zatím zájemci mohli tradiční český ležák, ale i vyrobený s použitím nesladované biošpaldy a moderních lokálních chmelů.

„Rádi bychom se vedle dalších tradičních i moderních pivních stylů zaměřili na slabá piva v rozmezí jedno až tři procenta, která osvěží, ale neopijí. Vidíme v tom trend, který může soupeřit s oblibou nealko piv,“ uvádí Vojtěch Vasko. Zaměřit se chtějí také na bezlepková piva.

„Základem sortimentu by ale měly být ležáky, které mají s trochou nadsázky chutnat tak, jak by je uvařil Josef Groll roku 1842, kdyby si ho místo Plzně povolala Valeč. Progresivní sládek je však také zvyklý experimentovat, takže valečská pivní nabídka nebude ani v nejmenším nudná,“ tvrdí Vojtěch Vasko.

Firma plánuje financovat budoucí výrobu piva také pomocí pivopisů, což jsou ručně tištěné poukázky na pivo. Zájemci, kteří si je na webu pivovaru zakoupí, si tak výhodně předplatí pivo, které se tam v budoucnu uvaří, a přispějí na rozvoj valečského pivovaru.

Majitelé pivovaru Valeč během studia muzikologie nejenže založili klezmerovou kapelu Der Šenster Gob, jenž letos oslavila deset let existence, ale pořádali na katedře i různé společenské akce, mimo jiné exkurze do pivovarů. Jiřího Bauera postupně pivovarství zaujalo natolik, že začal s domovarnictvím, tedy vařením piva v domácích podmínkách, a později nastoupil ke studiu na Podskalskou pivovarskou školu. Stal se nejprve podsládkem v slánském pivovaru Továrna, v současnosti působí jako jeden ze dvou sládků pivovaru Sibeeria v Praze.

Obec Valeč před několika lety prodávala poslední zachovalou výrobní budovu místního pivovaru, který ukončil činnost v roce 1932. Budovu v havarijním stavu koupil sochař Jakub Hadrava, který se proslavil například instalací v kostele sv. Jiří v Lukové, spolu s kastelánem místního zámku a jeho bratry. Ti dali v budově prostor sochařskému ateliéru i novému pivovaru.

Pivovar Valeč v současnosti uvařil už třetí propagační létají várku piva, účastní se veřejných kulturních akcí se svým výčepním vozíkem a zpracovává projektovou dokumentaci pro dokončení rekonstrukce budovy. V budoucnosti plánuje provozovat kulturní akce přímo v budově nového pivovaru.

Když Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal vydražili 26. října 1991 ruinu zkrachovalého pivovaru, netušili, že během příštích třiceti let se tak výrazně zapíšou do českého pivovarnictví.

„Prvních deset let bylo doslova bojem o přežití, nicméně tvrdě pracujeme po celou dobu. Máme řadu skvělých výsledků, jsme ekonomicky zdraví, to je důležité. Ale nejvíce si cením toho, že se nám podařilo vybudovat skvělé vztahy se zákazníky, obchodními partnery a také mezi sebou ve firmě. Jsem přesvědčený, že dobrá energie mezi lidmi je součástí našeho piva. I proto je tak oblíbené,“ ohlíží se za třemi dekádami pivovaru jeho spolumajitel Stanislav Bernard.

„Věděl jsem, že dokážu uvařit dobré pivo, když budu mít volné ruce. Sen se mi splnil. Že je dnes naše pivo tak oblíbené zákazníky a oceňované odborníky, je radost. Od počátku bez přestávky inovujeme, investujeme do technologií, znalostí a do co nejkvalitnějších surovin. Úspěch našeho piva tomu všemu dává smysl a je pro nás odměnou,“ přidává svůj pohled vrchní sládek a spolumajitel pivovaru Josef Vávra.

Vlastní cestou ve výrobě i v komunikaci
Rodinný pivovar Bernard si rychle získal oblibu originální komunikací. U jeho kampaní se veřejnost nejen dovídá o značce a výrobcích, ale zároveň se dobře baví. Motivy kampaně Svět se zbláznil, držte se baví zákazníky dodnes, podobně jako např. holá hlava spolumajitele pivovaru na etiketách nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou. Do povědomí i paměti se vryly také kampaně Vlastní cestou, Pivo jako šperk, nebo Proti europivu. Nebývalý ohlas měla letošní kampaň Svět se zbláznil, držme se s netradičně dlouhým černobílým spotem, který nepropagoval žádný produkt, ale byl poselstvím lidskosti a soudržnosti.

Pivovar přišel na trh s mnoha novinkami. Jako první začal prodávat nealkoholický nápoj s ovocnou příchutí, Bernard s čistou hlavou Švestka, či polotomavé nealko, poznávacím znamením značky se staly retrolahve s patentními uzávěry, pivo prodává v praktických přepravkách na jedenáct lahví atd. Humpolečtí vyrábí pivo především z vlastních surovin, ať jde o slad, kvasnice nebo vodu z hlubinných vrtů. O kvalitě svědčí i bezpočet ocenění včetně těch světově nejprestižnějších.

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard se také významně podepsal na podobě českého pivovarnictví prosazením diferencované spotřební daně. To odstartovalo nebývalý rozvoj minipivovarů, kterých je dnes v České republice pět stovek.

Koření trhu
Velikostí výstavu patří Rodinný pivovar Bernard ke středním, patří mu asi dvě procenta českého trhu, exportuje do třiceti zemí světa. Dosud nejvyšší výstav pivovar zaznamenal v roce 2019, kdy překonal hranici 400 tisíc hektolitrů. „Naším cílem není maximalizace výroby a zisku. Jsme kořením trhu. Trvale usilujeme o nejvyšší možnou kvalitu, do které investujeme nejen nejlepší suroviny a technologie, ale také naše srdce. Je nedílnou ingrediencí našeho piva,“ říká Stanislav Bernard. Pivovar po privatizaci začal s 24 zaměstnanci, nyní jich je 210, dalších 27 lidí pracuje ve Sladovně Bernard v Rajhradě u Brna, kterou pivovar vlastní od roku 2000.

S úctou k místu, odkud pochází
Pivovar patří k Humpolci stovky let, dědictví Rodinný pivovar Bernard přijal a dále rozvíjí. Pivovar je partnerem a podporovatelem mnoha místních organizací a aktivit. Nedílnou součástí kalendáře města je hudební festival Bernard Fest.

Cílem turistů se Humpolec nepochybně stane po otevření návštěvnického centra. Bude nabízet prohlídky pivovaru a expozice v nových prostorách centra včetně videoprojekce v kinosále, a také výhledy z rozhledny či z pivnice v nejvyšším patře budovy. K zakoupení budou dárkové a upomínkové předměty ve značkové prodejně. S ohledem na nejasný vývoj epidemické situace se otevření centra plánuje v roce 2022.

Park na střeše pivovaru
Jsme rozhodnuti vybudovat na střechách pivovarských hal pohádkovou zahradu o velikosti několika tisíců metrů čtverečních a věnovat tak pivovaru i lidem krásné místo k odpočinku. Studii pro nás vytvořil moudrý člověk, jeden z nejlepších architektů pan Josef Pleskot. Zahrady budou zároveň zadržovat dešťové vody a v parném létě osvěží mikroklima města. Humpolec tak získá nový zelený ostrov hned vedle centra a další důvod k jeho návštěvám.

„Nikdy nepřestane naše snaha vyrábět co nejkvalitnější, pitelné, dobré, české pivo. A dál budeme kousek po kousku pracovat na budování kultovní značky,“ shodují se spolumajitelé pivovaru Stanislav Bernard a Josef Vávra.

Pivu, které hospodský načepuje milovníkům piva v třetinkách nebo půllitrech se dařilo, jeho výstav vzrostl o 2 %. Celkový výstav piva během letošního září zároveň ale ovlivnil také propad lahvového piva. To naopak slavilo úspěchy především v loňském roce.

Meziroční snížení celkového výstavu piva pro tuzemský trh dosáhlo v září necelých 5,6 %. Výrazně se na tom podepsal výstav lahvového piva. U něho došlo k propadu téměř o 15,7 %. Na druhé straně nárůst o více než 4,5 % zaznamenal výstav piva, které během uvedeného měsíce směřovalo do restaurací z cisteren. Výstav minisoudků byl vyšší o 2,3 %. Nárůst piva z klasických sudů pak činil 1,8 %.

„Výsledky čepovaného piva nám dělají radost. Těší nás, že se hosté do hospod postupně vracejí. Posezení s kamarády je pro Čechy důležité i za současných podmínek. Vloni bylo znát, že opakované restrikce ovlivňují návštěvnost restaurací a lidé i proto více kupovali pivo v lahvích,“ uvedla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Meziročně posílil výstav piva v plechovkách, a to o necelých 1,5 %. U piva v PET lahvích pokračoval naopak déle sledovaný pokles poptávky. Jeho výstav se totiž snížil o více než 1,5 %.

Výstav ležáků, které u nás patří k nejžádanějším pivům, byl v letošním září vyšší o 3,1 %. Opět se potvrdil trend rostoucího zájmu o „Plná piva“, tedy svrchně kvašená piva se stupňovitostí 11-12. Jejich výstav meziročně vzrostl o 10,7 %. Pokles byl ale i v tomto měsíci charakteristický pro „Silná piva“, která tentokrát oslabila o 28,2 %. Ještě méně se pak vyrobilo nealkoholických piv, jejichž popularita významně roste s dobrým počasím.

„Další vývoj na pivním trhu sledujeme s obavami. Každé nové omezení ovlivňuje tisíce majitelů hospod a restaurací. I přesto, že je komunikace s ministerstvem zdravotnictví nyní spíše obtížná, náš svaz a pivovary zde vždy byli proto, aby svým obchodním partnerům pomáhali,“ komentuje Martina Ferencová rozhodnutí regulátora, podle něhož má personál těchto provozoven od začátku listopadu kontrolovat na vlastní náklady doklady o bezinfekčnosti hostů.

Výstav piva v tuzemsku – září 2021
Ukazatel Index 09-2021 /09-2020

Výstav piva pro tuzemsko 94,43 %
Členění podle druhů obalů:
Láhve 84,34 %
Sudy 101,79 %
PET láhve 98,49 %
Plechovky 101,49 %
Cisterny 104,56 %
Minisoudky 102,31 %
Členění podle barvy piva:
Světlé pivo 94,41 %
Tmavé a polotmavé pivo 94,10 %
Řezané pivo 108,91 %
Členění podle EPM (stupňovitosti):
Výčepní piva – stupňovitost 7-10 86,22 %
Ležáky – spodně kvašená piva se stupňovitostí 11-12 103,09 %
Plná piva – svrchně kvašená piva se stupňovitostí 11-12 110,74 %
Silná piva – stupňovitost 13 a více 71,82 %
Nealkoholická piva - do 0,5 % obj. alkoholu 68,9 %

Jak se daří sládkům po pandemii koronaviru? Proměnily se nějak chutě a návyky českých pivařů? Nejen o tom se bavíme se sládkem Michalem Roučem.

Jaké informace musí výrobci piva uvádět na etiketě? Co je to nefiltrované pivo? Jak se liší od klasického piva? Jaká jsou výhody a nevýhody zastudena chmeleného piva? Nechyběly ale ani dotazy posluchačů. Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého audiozáznamu.

Výstav českých pivovarů v září meziročně klesl o 3,45 procenta. Výrazněji klesala výroba pro domácí trh, o 5,6 procenta. Situaci tak zlepšoval export, který se meziročně zvýšil o 2,26 procenta, sdělili dnes ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Meziročně se lépe dařilo čepovanému pivu, jeho výroba stoupla meziročně o dvě procenta. "Výsledky čepovaného piva nám dělají radost. Těší nás, že se hosté do hospod postupně vracejí. Posezení s kamarády je pro Čechy důležité i za současných podmínek. Loni bylo znát, že opakované restrikce ovlivňují návštěvnost restaurací, a lidé i proto více kupovali pivo v lahvích," sdělila ČTK výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Naopak výstav lahvového piva meziročně klesl o 15,7 procenta. Lépe se dařilo pivu v plechovkách, kterého se vyrobilo meziročně o zhruba 1,5 procenta více. O 1,5 procenta se pak snížil prodej piva v PET lahvích.

Stále větší zájem je o ležáky, jejichž prodeje stouply o 3,1 procenta. Větší zájem byl také o tzv. plná piva, což jsou jedenácti a dvanáctistupňová piva se svrchním kvašením, kterých se prodalo meziročně o 10,7 procenta více.

"Pokles byl ale i v tomto měsíci charakteristický pro 'silná piva', která tentokrát oslabila o 28,2 procenta. Ještě méně se pak vyrobilo nealkoholických piv, jejichž popularita významně roste s dobrým počasím," uzavřel svaz.

V tomto týdnu se kriticky ozvali zástupci minipivovarů, Českomoravský svaz minipivovarů žádá za zásahy do podnikání od vlády finanční kompenzace. Nesouhlasí s tím, aby restauratéři kontrolovali bezinfekčnost hostů. Informace o tomto opatření přijali zástupci minipivovarů se znepokojením. Kompenzace by podle něj měly být vztažené k tržbám z let 2018 a 2019.

Přenášení povinností kontrol bezinfekčnosti na restauratéry není vhodné, povede k ekonomickým ztrátám, myslí si také zástupci velkých pivovarů. Ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) to napsal minulý týden předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Požádal jej, aby změnu opatření ještě zvážil.

Vláda na středečním mimořádném jednání rozhodla, že provozovatelé stravovacích provozů budou muset od 1. listopadu kontrolovat u hostů certifikát o dokončeném očkování, prodělání nemoci covid-19 nebo platném negativním testu. Zákazníkovi, který se dokladem neprokáže, neumožní vstup do podniku, nebo mu neposkytnou službu.

Pivovar Litovel uvařil na počest svatého Martina svůj speciál, Svatomartinské pivo 13 %. Symbolicky tím oslavil i 128. výročí od svého slavnostního otevření, které připadá na 12. listopad. Speciál je čepu až do vyčerpání zásob.

„Tento sváteční polotmavý speciál jsme uvařili jako alternativu pro všechny, kdo spíše než vínu holdují zlatavému moku. Náš speciál krásně doplní tradiční svatomartinské menu s husou. Svatomartinské pivo 13 % zrálo celých 60 dní v ležáckých sklepích a díky tomu má zakulacenou charakteristickou chuť a vůni, ale zároveň si zachoval skvělý říz. Uvařili jsme ho z několika druhů sladů a díky tomu má jantarovou barvu,“ popisuje novinku sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký. Pivo bude na čepu ve vybraných restauracích.

Tip sládka: Litovel Svatomartinské pivo 13%
Sváteční polotmavý speciál 13 %, který skvěle doplňuje svatomartinské menu, např. husu nebo kachnu. Toto pivo zraje v ležáckých sklepích 60 dní a vyznačuje se jantarovou barvou a harmonicky plnou chutí s příjemnou intenzitou hořkosti.

Zhruba čtyři tisíce hektolitrů piva ročně vyprodukoval před pandemií Slavkovský pivovar. Návrat zákazníků se však i po letním oslabení striktních omezení jeho provozovatelům nedaří. „Uzavírání restaurací, hospod a výčepů pro nás mělo fatální důsledky a to nemluvím o zákazu pití alkoholu na veřejnosti, který totálně pohřbil prodej piva z okýnka. Od květnového otevření se snažíme všemožnými způsoby lákat lidi do hospod, ale není to jednoduché. Úplně se nedaří dostat na předchozí čísla a navíc nedostatek personálu dává vznikat novým problémům. Doufejme, že následující opatření nebudou tak drastická a situace se uklidní,“ uvažoval nad budoucností obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Vlček.

A může být hůř. Případný návrat přísných omezení by byl pro minipivovary fatální. Jsou totiž zranitelnější než velké podniky, které mají zpravidla silnější rezervu. „Pokud na podzim udeří další vlna pandemie, může to být pro desítky minipivovarů likvidační, neboť jsou finančně stále vykrvácené. Další plošnější uzavírky by je už nadobro dorazily,“ varoval ekonom Lukáš Kovanda.

Unavený z neustálých změn vládních opatření je třeba Rostislav Toman jsou v minipivovaru Březácký SUP z Březí na Břeclavsku. Majitelé o něm mluví jako o nejmenším pivovaru v České republice. A stím spojují i strategie prodeje i rychlou reakční dobu na každou změnu. „Změnil se nám třeba poměr zakoupeného piva v bečkách, kde je odlišný poměr mezi hospodou a domácím popíjením. Přikoupili jsme jedno chlazení a tím zvýšili kapacitu na domácí pití. Zařadili jsme do repertoáru rozvoz piva. To jsme ale dělali už před koronavirem, jen se zvýšila intenzita. Říkáme tomu letecké dny, kdy vystavíme na facebooku objednávkový formulář a následně zavážíme ke koncovým zákazníkům,“ popsal Rostislav Toman z pivovaru.

I přes nepříznivé dopady krize zatím nebyla pro provozovatele minipivovarů obecně likvidační. „Svoji činnost ukončily nebo zásadně omezily pouze jednotky procent z nich. Segment se v mnoha ohledech naopak dále rozvíjí. Během pandemie sice odpadl klíčový distribuční kanál v podobě hospod a restaurací, ale zase narostl odbyt skrze maloobchodní síť,“ doplnil Kovanda.

Podle něj pomáhá trend z doby před epidemií, kdy Moravané a Češi začali stále ochotněji zkoušet nové druhy i značky piv. „Nezůstávají za každou cenu a při každé příležitosti věrní po desetiletí nebo dokonce po staletí zavedeným značkám a chutím,“ podotkl ekonom.

Tvrdší opatření postihující restaurační provozy přesto zásadně dopadají i na Zámecký pivovar Břeclav, který se řadí k těm větším. „Část výpadku v prodeji sudového piva jsme v minulosti nahradili prodejem lahvového a plechovkového piva, ale to je náhrada objemová a ne ekonomická. Dnes je tady ještě nový hráč v podobě nárůstu cen energií, který se promítne výrazně do celého průmyslu a obchodu, takže to bude náročná doba pro všechny,“ připustil obchodní zástupce Richard Moravec.

Konec některých pivovarů na jižní Moravě považuje za očekávatelný autor knihy o minipivovarech Filip Vrána. „U všech minipivovarů bez ohledu na jejich velikost platí, že covidová doba jednoznačně zkomplikovala plánovaný odbyt a každý musí zvažovat více než v minulosti další případné investice. Osobně nemám žádný signál, že by někdo zkrachoval, ale do budoucna lze jistou konsolidaci předpokládat,“ zhodnotil expert z Brna.

V Jihomoravském kraji eviduje nyní šedesát činných provozů různé velikosti. A i v současné složité době vznikají další. „Velká část dodává jen do vlastní restaurace, je tak bytostně závislá na jejím provozu a naplněnosti. V této souvislosti je zajímavé připomenout, že pandemie COVID-19 sice některé dlouhodobé investice zbrzdila, ale nezastavila. V Brně například na podzim otevře v Poštovské pivovar Harry, podobně by měla být dokončena investice v Pivovarském domě Poupě. V obou případech jde o investice v řádu několika desítek milionů korun připravované dlouhodobě,“ dodal Filip Vrána.

Pivovar New Belgium je v Americe známý pro své pivo Fat Tire a značný sortiment speciálních piv. Jeho ředitel se však rozhodl vytvořit speciální nápoj, který má osvětlit, jak by mohlo chutnat pivo budoucnosti, pokud by se lidé nevěnovali hrozbám klimatických změn.

„Všeobecně není pro byznys dobré udělat špatný produkt,“ uvedl podle CBS News ředitel pivovaru New Belgium Steve Fechheimer. Dave Glor, který v pivovaru sídlícím ve Fort Collins v Coloradu vaří pivo, byl zadáním zmaten. Obvykle totiž „nedostává za úkol vytvářet pivo se špatnou chutí“. Glor tedy pro speciální pivo použil suroviny, které by v případě významných klimatických změn byly k dispozici.

Nápoj se nazývá Torched Earth, tedy Hořící Země. Podle Flechheimera chutná jako lepící náplast. Pivovar New Belgium nechce, aby si nedobré pivo zákaznících kupovali, nýbrž aby se něco nového dověděli.

„Domnívám se, že se pivo nejen zdraží, ale rovněž nebude mít tak vysokou kvalitu, kterou si zákazníci vychutnávají v současnosti,“ odpověděl ředitel pivovaru na otázku CBS News ohledně budoucnosti piva v době klimatických změn a v případě jejich ignorování. „Šestibalení našeho piva Fat Tire by tak mohlo stát až sto dolarů,“ dodal. Dnes takové balení šesti lahví stojí v americkém supermarketu zhruba devět dolarů.

Hlavními třemi složkami piva jsou pitná voda, ječmen a chmel – všechny tři klimatické změny ohrožují. Extrémní počasí jako velká horka i záplavy pustoší sklizně po celé zemi. Hlavním zdrojem vody je pak pro pivovar New Belgium řeka Poudre. Lesní požáry způsobené klimatickými změnami občas řeku znečistí a voda se tak stává nepoužitelnou.

„Klimatické změny vnímá náš pivovar jako existenční riziko,“ vysvětlil ředitel.

Pivo Torched Earth má tak být alarmem pro všechny klienty pivovaru. Místo čisté vody je v nápoji použita ta znečištěná ohořelým dřevem. Kvalitní chmel je nahrazen počasí odolným kořenem pampelišky a ječmen byl vyměněn za pohanku. „Je to náhled na to, jak mohou být hrozné věci až sobecké,“ vysvětlil Fechheimer.

Pivovar si je vědom, že jsou starosti o pivo vedle nebezpečných dopadů klimatických změn marginální. Proto se snaží pomoci například napájením velkého množství své produkce pomocí solárních panelů.

Podle Katie Wallaceové, která je v pivovaru odpovědná za environmentální dopad, je rolí piva Torched Earth zahájení diskuze. „Pokud jsou klimatické změny naším klientem tak je tento krok PR kouskem v jeho prospěch, jehož cílem je zvýšit povědomí o možných krocích ve prospěch klimatu,“ uvedla.

„Bylo to cvičení ve zkoumání, jak bychom pivo mohli dělat, ne jak ho chceme dělat,“ uzavřel pivovarník Glor.

Pivo je v Americe velmi populární. Každý Američan starší jednadvaceti let ho v roce 2020 vypil podle televize CBS News v průměru zhruba 95 litrů. Pro porovnání - v Česku se za stejný rok vypilo 135 litrů piva na obyvatele. To bylo kvůli pandemii nejméně od šedesátých let minulého století.