Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V roce 2016 došlo k navýšení produkce chmele

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:České nápoje

Počasí a klimatické podmínky ve všech chmelařských oblastech České republiky byly v letošním roce pro chmel velmi příznivé, což se projevilo v navýšení produkce chmele.

Zejména závěr vegetačního období byl pro vyzrávání chmelových rostlin optimální. Ovšem tlak peronospory chmelové byl v tomto období velmi vysoký. Na většině ploch se díky častému chemickému ošetření podařilo udržet i dobrý zdravotní stav většiny porostů. Zvýšené množství srážek ke konci vegetace dokázaly využít zejména pozdější hybridní odrůdy, kde se výrazně projevilo zvýšení výnosu.

Sklizeň chmele, kterou každoročně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Oddělení chmele Žatec, vychází ze sumarizace jednotlivých prohlášení pěstitelů chmele.

Ročník 2016 je v produkci chmele oproti roku 2015 velmi příznivý. V Žatecké oblasti došlo k navýšení produkce chmele na 5 799,77 tun, což je o 2 331,18 tun více, což činí nárůst o 67,21 procent. U odrůdy Žatecký poloraný červeňák došlo oproti loňsku k navýšení množství chmele o 2 060,03 tun na současných 4 953,91 tun, což představuje nárůst o 58,75 procent více. U odrůdy Premiant byla navýšena sklizeň o 99,47 tun na 236,36 tun, což činí zvýšení o 72,66 procent. Odrůdy Sládek bylo sklizeno 358,96 tun, což je o 81,91 tun více, a je to o 29,57 procent více než vloni.

V Úštěcké oblasti v porovnání mezi chmelařskými oblastmi došlo k nejmenšímu navýšení množství sklizeného chmele v procentech, a to pouze o 37,31 procent. Bylo sklizeno 819,31 tun chmele, tj. o 222,64 tun chmele více než v roce minulém. Žateckého poloraného červeňáku se urodilo o 167,96 tun více na současných 663,25 tun, což činí nárůst o 33,91 procent. Odrůdy Premiant bylo sklizeno o 26,99 tun více na současných 81,69 tun, což je o 49,84 procent více. Odrůdy Sládek bylo sklizeno 62,12 tun, což je o 26,43 tun více než vloni, tj. 74,05 procent.

Tršická oblast měla meziroční nárůst 40,54 procent. Sklizeno bylo 1 092,53 tun chmele oproti loňsku o 315,17 tun více. Odrůdy Žateckého poloraného červeňáku bylo sklizeno o 235,11 tun více na celých 749,35 tun, což je navýšení o 45,72 procent. Odrůda Premiant byla sklizena v množství 105,87 tun, což je o 29,93 tun více a činí nárůst 39,41 procent. Odrůdy Sládek bylo sklizeno o 45,96 tun více na současných 218,37 tun, což činí zvýšení o 26,65 procent.

Za celou Českou republiku bylo sumarizováno celkem 7 711,61 tun suchého chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,61 tuny z hektaru, což je jedním z historicky nejlepších. Oproti roku 2015 bylo sklizeno o 2 868,99 tun chmele více, což je navýšení o 59,24 procent.

I když se v roce 2016 urodilo nečekaně velké množství chmele, díky nahromaděnému nedostatku chmele z posledních nižších sklizní se určitě podaří veškerý chmel dobře prodat.

V zahraničí roste zájem o české pivo

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Blog iDNES.czAutor:Tomáš Pluháček

Kdyby se trendy v oblasti českého piva týkaly všech českých výrobců potravin a nápojů, to by nám bylo hej – a také státnímu rozpočtu, do kterého pivovary v ČR přispívají nemalou částkou.

Strategicky důležité je, že pivo představuje konečný produkt vyrobený z již zpracované a většinou tuzemské suroviny, což znamená, že přidaná hodnota zůstává v naší zemi a její vytváření také dává více práce lidem a možností odbytu pro naše zemědělce.

Přestože spotřeba piva v naší zemi mírně klesá, v zahraničí je o česká piva stále větší zájem, což znamená, že pivovary nemusí omezovat, ale naopak mohou zvyšovat svou produkci. Je to také důkazem kvality našich piv a jejich dobrého jména po celém světě, a to včetně států, které si velmi zakládají na kvalitě potravin obecně, a navíc mají i některé specifické požadavky. To se týká například košer piv, která začal letos v srpnu vyvážet do Izraele náš pivovar Zubr. Na to, aby bylo exportované pivo skutečně košer, dohlížel osobně i rabín, který náš pivovar navštívil. V letošním roce do Izraele vyvezeme několik tisíc hektolitrů naší jedenáctky a věřím, že zaznamená stejné úspěchy jako tady u nás.

Export piv se v současné době podílí na celkové výrobě Zubru asi jednou pětinou, a i když zůstává naším hlavním vývozním teritoriem tradičně Slovensko, exportujeme naše piva také do celé řady jiných zemí, jako je Švédsko, Finsko nebo Estonsko, ale také Čína nebo exotické Kapverdské ostrovy. I proto dosáhla loni výroba piva v Zubru nejvyššího objemu za několik posledních let.

To samozřejmě neznamená, že bychom zapomínali na naše věrné tuzemské zákazníky. Ti dávají stále více přednost ležákům, což lze hodnotit jako rostoucí trend spotřeby kvalitnějších piv. Právě v kategorii jedenáctistupňových piv sklízí přitom pivovar Zubr největší úspěchy v prestižních národních soutěžích, když se ležák Zubr Grand stal vítězem v této kategorii v degustační soutěži České pivo 2016.

Na poptávku spotřebitelů také reagují restaurační zařízení - ve většině větších měst v našem regionu už prakticky neexistuje restaurace, kde by se čepovalo pouze desetistupňové pivo. To svědčí i o růstu kultury a kvality konzumace piva v naší zemi, což nás všechny velmi těší, protože to dokazuje, že ČR nejen byla, ale stále je, a doufejme, že nadále bude, světová pivovarská velmoc.

Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně na pivo malým pivovarům

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Pražský patriot

Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně na pivo zejména malým pivovarům. Opatření přivítal i Jan Šuráň, prezident českomoravského svazu minipivovarů

„Chci snížit spotřební daň na pivo, která byla původně zvýšena Fischerovou vládou v roce 2009 z důvodu boje s hospodářskou krizí, ale toto původně dočasné opatření vláda zatím nezrušila. Snížení daně pomůže zejména malým pivovarům, které přispívají k pestrosti trhu a obvykle vaří velmi kvalitní pivo. Jsou to často rodinné podniky, které tady fungují, zaměstnávají místní obyvatele. Proto jim chceme pomoci. Navrhujeme snížení z 32 % na 26,8 %, pro nejmenší pivovary dokonce na 12 %. Opatření by zároveň znamenalo aspoň částečnou kompenzaci restauracím, které musely s vysokými náklady zavádět EET," řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

„Malé, často rodinné pivovary, mohou jen těžko čelit mezinárodní konkurenci obřích korporací. Je to nerovný boj, ale snížení spotřební daně zejména malým pivovarům by pokřivený trh aspoň částečně narovnalo," chválí opatření Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Jiří Boček odchází po čtvrt století v čele Budvaru

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan RichterBudvar

●Už jako učeň pracoval v podniku, který tehdy vedl jeho otec.
●Zdárně provedl českobudějovický pivovar jedním z nejsložitějších období jeho existence.
●Budvar pod jeho vedením ztrojnásobil výrobu a ustál spory o ochranné známky s nadnárodním konkurentem.

Šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček oznámil svou rezignaci jen několik dní poté, co 28. října obdržel od prezidenta Zemana medaili Za zásluhy. Ředitel jediného českého národního podniku se loučí ze zdravotních důvodů po pětadvaceti letech ve funkci. "Jirka měl štěstí na kariéru v Budvaru, ale hlavně Budvar měl hroznou kliku, že měl takového ředitele," říká k Bočkově odchodu bývalý dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Boček provedl Budvar jedním z nejsložitějších období v jeho více než stodvacetileté existenci. Pod jeho vedením pivovar ztrojnásobil produkci, několikanásobně vzrostl jeho podíl na domácím trhu i vývoz budějovického piva do zahraničí. Tržby pivovaru loni překonaly hranici dvou a půl miliardy korun. Budvar také uspěl v několika desítkách sporů o ochrannou známku s pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch. "Budvar ustál nové podmínky po roce 1990. Vybudovali jsme distribuční síť v České republice a upevnili vztahy se zahraničními partnery. Zavádíme inovace a dynamicky se rozvíjíme. Ale ředitel je jen šéf mančaftu," ohlíží se za svou érou devětapadesátiletý Boček.

Práce s pivem nás baví, je to každodenní chléb

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jiří KosíkSyrovar

Přímý otop ohněm, oddělené hlavní kvašení na otevřených spilkách a dozrávání v ležáckých tancích. Tak se vaří pivo v rodinném minipivovaru Syrovar v Syrovíně na Hodonínsku. Právě jemu je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost. „Vyrábíme pivo nefiltrované s nezaměnitelnou
chutí,“ prohlašuje jeden z majitelů minipivovaru, Vojtěch Kolaja starší.

Co vás dovedlo na cestu pivovarníka?
Pokusné várky piva podle receptů z internetových stránek pana Gorvina jsme začali dělat na konci léta 2007. Impulsem byla dovolená s rodinou v témže roce. Byl tam k dispozici výčep a mě práce s pivem začala velmi bavit. První myšlenka po příjezdu z dovolené byla uvařit si svoje pivo do pětilitrových soudků.

Podařilo se ji naplnit?
První várka bylo asi pět litrů dvanáctistupňového světlého ležáku. Slad jsme koupili v Rajhradě u Brna, chmel jsme si vyptali v nedalekém domácím pivovaru, vodu jsme použili z vlastní studny a hurá do díla. Nedopadlo to úplně nejlépe. První várka se ale musela vylít, protože nebyli po ruce potřebné pivovarské kvasnice a to, co jsme vytvořili, se ani nedalo vypít. To nás ovšem neodradilo. V dalších várkách jsme začali nabírat zkušenosti, vychytávali jsme chyby a pivo začalo být pitelné.

Má vůbec vaření piva v Syrovíně nějakou tradici?
Právě že až později jsem se dozvěděl, že jsme nějak navázali na tradici domovarnictví u Kolajů, kterou začal můj dědeček Jan Kolaja, narozený v roce 1905. Vařit začal okolo roku 1938.

Hlásíte se tedy k tomuto odkazu?
Tehdejší suroviny byly trochu jiné, než jsou dnes. Tenkrát místo sladu byla cukrová řepa a místo chmele se používala dubová kůra nebo nějaké bylinky, co byly právě v dosahu. Kvasnice byly jen divoké, takže výsledné pivo bylo spíše belgického typu.

Byl pro vás rozjezd těžký?
Na začátku roku 2011 jsme začali vyřizovat různá povolení k legalizaci pivovaru. Samozřejmě oběhat všechny úřady nebylo vůbec jednoduché, než se vydalo potřebné povolení na přestavbu části domu na pivovar. Nakonec se vše podařilo a od 16. července 2012 nám celní úřad vydal povolení k vaření piva.

Kolik druhů máte v současné době v nabídce? Jaké místo v ní mají speciály?
Nyní nabízíme jedenáctku, tradiční jednosladový a tříchmelový ležák. Pak dvanáctku premium, třísladovový a jednochmelový ležák. Také třináctku Special pilsen, což je třísladový a tříchmelový speciál plzeňského typu. Vaříme i dvanáctku Vídeň, tedy vídeňský ležák dvousladový a dvouchmelový. Zájemcům nabídneme také třináctistupňový polotmavý čtyřsladový a tříchmelový speciál. Milovníky pšenice potěší dvousladová a dvouchmelová svrchně kvašená jedenáctka. Jako sváteční pivo máme medovou třináctku – jeden slad, jeden chmel a přídavek medu.

Syrovar – rodinný pivovar…
Každopádně chci upozornit, že název Syrovar je odvozen od názvu obce, tedy Syrovín. Se sýrem to nemá nic společného (smích). Zpočátku při tom našem novodobém domovarnictví jsem začal zasvěcovat do tajů vaření piva celou rodinu. Hlavně ale syna, kterému tenkrát bylo jedenáct let. Práce s pivem se mu tak zalíbila, že na konci povinné školní docházky si zvolil další studium potravinářské technologie se zaměřením na pivo. V pivovaru u Kolajů tak pracují dva lidi – otec a syn, Vojtěch a Vojtěch.

Jak máte v rodině rozdělené role?
Syn má na starosti vaření piva a celkovou výrobu, zkrátka odpovědná osoba, která ručí za kvalitu našeho každodenního chleba. Já mám na bedrech odbyt toho, co se nám podaří vyrobit, technické problémy a běhání po úřadech.

Kolik litrů asi ročně uvaříte?
Je to zhruba dvě stě hektolitrů.

V čem je vaše pivo specifické a odlišuje se od nabídky ostatních minipivovarů?
Naše pivo je specifické tím, že je vaříme přímým otopem. Díky naší vlastní vodě má toto pivo více zbytkového cukru, a tím by mělo být i pitelnější.

Kromě vaření zlatavého moku pořádáte také Pivní slavnosti. Co je účelem této akce?
Jde o dva dny zábavy a ochutnávání našeho piva. Účelem je zabavit nejenom dospělé, ale i děti. V příštím roce se slavnosti uskuteční 28. a 29. července. V pátek budeme začínat v osm hodin večer živou rockovou muzikou a na čepu se vystřídá kolem sedmnácti druhů točeného piva. V sobotu začneme už ve dvě odpoledne programem pro děti. Nebude chybět skákací hrad nebo soutěže pro děti. Pro dospělé připravíme pivní kvízy a klání v pití piva na čas, pivní štafetu, pití piva slámkou, skákání v pytli od sladu či koulení pivních sudů. Od osmi hodin večer nás doprovodí místní rockové kapely.

Kde jinde mohou lidé vaše pivo ochutnat?
Například na Srubu v Osvětimanech a ve vybraných ochutnávkových pivnicích v Hodoníně a v Brně a občas i v Praze. Podrobnější informace zájemci najdou na našich internetových stránkách či profilu sociální sítě Facebook.

Kam se hodláte v brzké budoucnosti posunout? Plánujete rozšiřování výroby?
Letos od ledna až do května jsme provedli modernizaci, aby naše práce s pivem nebyla tak namáhavá a působila větší radost, než aby to byla jen dřina. Snad se nám od příštího roku podaří malinko navýšit výstav piva. Takže: Dej Bůh štěstí.

Pivo levnější nebude. Vláda odmítla návrh ODS na snížení spotřební daně

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:EuroZprávy.vzAutor:ČTK

Vláda dnes odmítla návrh ODS na snížení spotřební daně z piva. Vyplývá to z průběžných výsledků jednání kabinetu. ODS chce snížit sazby tak, aby se blížily úrovním před rokem 2010, kdy je Parlament zvýšil kvůli zvýšení příjmů státního rozpočtu. Snížením daně chce ODS restauratérům kompenzovat zavedení elektronické evidence tržeb (EET). O předloze bez ohledu na stanovisko vlády rozhodnou poslanci.

Vláda měla podle podkladů pro dnešní jednání uvést, že návrh není zcela slučitelný s právem Evropské unie a pivo v jeho důsledku nemusí zlevnit.

ODS navrhuje snížit základní sazbu spotřební daně z nynějších 32 korun na 26,80 Kč za hektolitr piva. Do roku 2010 byla sazba daně 24 korun. Snížení sazeb navrhuje ODS i u malých nezávislých pivovarů, čímž chce podpořit tyto pivovary i rozvoj měst a okolních regionů.

Podle vlády by snížení základní sazby znamenalo u půllitru desetistupňového piva úsporu asi 0,30 Kč. Kabinet měl podle podkladů pro dnešní jednání poukázat na to, že navrhované snížení nezaručuje pokles cen pro restaurace ani pro spotřebitele. Vláda také odhaduje roční výpadek příjmů z daně na 800 milionů korun, zatímco ODS odhadla čistý výpadek na 500 milionů ročně.

Také navrhované snížení sazby pro nejmenší pivovary s výrobou do 10.000 hektolitrů až na 12 Kč není podle vlády v souladu s požadavky EU. Vláda navíc tvrdí, že snížením spotřební daně z piva by vznikla nerovnost ve zdaňování spotřební daní, která by mohla být chápána jako nežádoucí signál o politické vůli ke snižování i jiných sazeb spotřebních daní, například u lihu, minerálních olejů nebo cigaret.

Akcie Asahi se po koupi Prazdroje propadly. Cena obchodu je přemrštěná

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Brož

Nákup pěti evropských pivovarů včetně Plzeňského Prazdroje japonskou skupinou Asahi mezi investory žádné nadšení nevyvolal. Právě naopak, akcie společnosti se strmě propadly. Příčinou jsou nejasnosti kolem financování dvousetmiliardové transakce.

Kurz akcií japonské pivovarnické jedničky Asahi zamířil v úterý po druhé hodině místního času prudce dolů. Právě v tu dobu skupina oznámila, že za 7,3 miliardy eur, tedy téměř 200 miliard korun, kupuje pětici evropských pivovarů včetně Plzeňského Prazdroje.

Jak upozornil server Nikkei, hodnota akcií prudce klesla o 6,4 procenta. Později se sice opět mírně zvedla, i tak ale zůstala v závěru obchodování o 4,6 procenta níže než předchozí den.

Příčinou poklesu je nejistota investorů, jak chce japonský pivovar megaobchod financovat. „Je to nákup, který nese určitou míru rizika,“ prohlásil analytik Tomoichiro Kubota ze Matsui Securities. Při přihlédnutí k výsledné ceně a ziskovosti jednotlivých pivovarů lze podle něj jen stěží nazvat dohodu výhodným obchodem.

Podle agentury Reuters se původně počítalo s cenou kolem 6,4 miliardy eur, kvůli zájmu řady investorů se však nakonec vyšplhala na konečných 7,3 miliardy. To svou hodnotou dalece přesahuje všechny dosavadní obchody v historii Česka. Znalci se shodují, že právě tuzemská aktiva byla nejhodnotnější částí celé transakce

Pivovarům mohou pomoci bývalé vodkové a vinné země
Jak připomíná Tomáš Maier z České zemědělské univerzity, minimálně v případě Prazdroje se jedná o mimořádně ziskový pivovar (více čtěte zde). Stejně jako v Japonsku však i v Česku se pivovary potýkají s klesající spotřebou. Zda se investice Japoncům nakonec vyplatí, bude tedy záležet především na tom, v jaké míře se jim podaří navýšit podíly na zahraničních

To by nemuselo být tak složité. Jak upozorňuje sociolog Jiří Vinopal, který se zabývá vztahem společnosti k pivu, v tradičních pivních zemích příliš nových zákazníků získat nelze, popularita hořkého moku však roste v zemích, kde doposud převládaly jiné nápoje.

Pivo se tak v posledních letech stalo nejpopulárnějším alkoholickým nápojem v Španělsku, kde v minulosti jednoznačně vedlo víno, ale také třeba mezi Poláky, kteří doposud dávali přednost destilátům. Podobný vývoj lze přitom vypozorovat i jinde. „Velmi pravděpodobně se pivní zemí brzy stane i Rusko,“ je přesvědčen Vinopal.

Za Prazdroj 200 miliard: Plzničku uvaří roboti?

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Aha Online

Japonci jsou známí svými roboty, kteří umí milovat, mluvit i vařit... a možná budou časem vyrábět i české pivo. »Plzničku« si totiž od Američanů koupili za nejvyšší nabídku: 197,3 miliardy korun! Je ale asijský vlastník pro české rodinné stříbro dobrá zpráva?

Nový majitel se jmenuje Asahi Group Holdings. A je pěkně zazobaný! Svojí nabídkou přebil tuzemské zájemce – nejbohatšího Čecha Petra Kellnera i skupinu J&T vedenou Patrikem Tkáčem. Dosavadním vlastníkem byla jihoafrická společnost SABMiller patřící pod největší pivovarnický koncern na světě Anheuser-Busch InBev.

„Společnost AB InBev dnes oznámila, že uzavřela závaznou dohodu se společností Asahi Group Holdings o prodeji podniků v České republice, na Slovensku (Topvar), v Polsku (Kompania Pivowarska), Maďarsku (Dreher) a Rumunsku (Ursus) a ostatních souvisejících aktiv, která byla před sloučením s AB InBev ve vlastnictví SABMilleru,“ uvedla včera mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Pivovar nekomentoval, co pro něj bude nový vlastník znamenat. Největší pivovarnická skupina Plzeňský Prazdroj s obratem 3,7 miliardy korun provozuje v Česku pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Pořád bude nejlevnější...
„Pivo bude zdražovat podobně jako doposud v určitých vlnách. Mnohem větší vliv na jeho cenu mají například daně, nikoli původ vlastníka. Japonci budou postupovat obezřetně. Pivo v ČR včetně »plzně« bude i nadále v mezinárodním srovnání patřit k jedněm z nejlevnějších na světě,“ řekl Aha! Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Rekordní suma
„Cena, která byla za Prazdroj nabídnutá, je rekordní sumou. Plzeňský Prazdroj je totiž unikátní hodnota. Převzetí ze strany Asahi bude pro Prazdroj pravděpodobně přínosnější, než kdyby ho převzala finanční skupina,“ řekl na Seznam Zprávy.cz investiční poradce Tomáš Kálal.

Rozšíření do Asie
„Je velké umění vyrobit pivo, ale stejně velké umění je ho prodat. Asahi může Prazdroji nabídnout dobrou distribuční síť v Asii. V Evropě se již více piva pít nebude, zajímavé pro export tak budou asijské a africké trhy,“ uvedl šéfredaktor časopisu Pivo, Bier &Ale Pavel Borowiec.

Japonci koupili plzeň. Jak se vaří pivo po japonsku?

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Prima ZOOMAutor:Topi Pigula

Jediné, co zaručeně zůstane stejné, bude voda. Jak chmel, tak slad, je možné přivézt. Pokud budou ekonomické ukazatele důležitější než kvalita, tak nakoupit, jinde a levněji se prostě vyplatí. Podobný trend nebývá nových majitelů až tak nezvyklý.

Pivo, respektive pivo plzeňského typu, je s českou kotlinou spojeno stejně silně, jako wiener schnitzel s Vídní, tequilla s Mexikem nebo zmrzlina s Itálií. Aktuálně se časy mění a proslulý pivovar v Plzni se stává, alespoň majetkově, japonským. Jaké mají Japonci s pivem historické zkušenosti?

Česká Plzeň? Ale kdeže
Japonský pivovar Asahi Group Holdings se dohodl na koupi Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek se společnosti SABMiller. cena? Bratru 7,3 miliardy eur (197, 3 miliardy korun). Není divu, ostatně pivo Asahi se už nějaký čas vaří v pražském Bráníku. Nemá smysl lkát nad ztrátou „českého zlata“ neboť Plzeňský Prazdroj už dávno není českou komoditou. Od roku 1999 držela 100 % akcií tehdejší plzeňské firmy Prazdroj jihoafrická společnost South African Breweries. Ta se v roce 2002 sloučila s firmou Miller Breweries z USA, čímž byl vytvořen jihoafricko-americký koncern SABMiller, který má centrálu v Londýně.

Za pivem hledej Holanďany
Jakkoli to může vypadat, že Japonsko nemá s pivem nic společného, není to pravda. Budeme-li se probíjet (nebo propíjet) japonskou pivní historií, dostaneme se do období Edo/Tokugawa/, což je období japonských dějin mezi lety 1603 až 1867. V té době mělo Japonsko čilý obchodní styk s Evropou a podnikaví Holanďané si pro (nejen) své námořníky otevřeli v Japonsku první hospody. Ovšem je rozdíl pivo dovážet a pivo vyrábět. Hendrik Doeff (2. prosinec 1764 – 19 říjen 1837), holandský komisař v Dejimě, viděl, že dodávky piva utrpěly napoleonskými válkami probíhající na jeho mateřském kontinentu a tak rozjel japonskou výrobu k zajištění jeho oblíbeného moku. Komerční výroba piva začala v Japonsku později, svůj podíl na tom má mimo i William Copeland, který v roce 1870 otevřel pivovar v jokohamském Jarním údolí. Prvním Japoncem, který se měl pokoušet o domácí výrobu piva, měl být Koumin Kawamoto čerpající základní informace z holandských receptů.

Japonci a pivo
Byť rýžová pálenka i rýžové víno má v zemi vycházejícího slunce mnohem delší kulturní tradici, pivo dobylo chuťové pohárky Asiatů a v Japonsku atakuje příčku nejpopulárnějšího alkoholického nápoje. „V roce 2006 jeho spotřeba zabírala téměř dvě třetiny z celkových 9 miliard litrů všech zkonzumovaných alkoholických nápojů. V r. 1959 bylo minimální množství piva nutného pro získání licence zvýšeno z 1 800 000 l na 2 000 000 l. Poptávka po pivu se rapidně zvýšila v důsledku progresivního ekonomického růstu mezi lety 1955 a 1965. Protože v Japonsku není legální vyrábět nápoje obsahující více než 1% alkoholu bez udělené licence, homebrewing není rozšířený. V současné době je v Japonsku přibližně 100 malých pivovarů“ píše Petra Krchňáková na serveru pivovary.info

Klíčová surovina pro výrobu piva, chmel, byl jako divoce rostoucí objeven na ostrově Hokkaido, dnes mají Japonci vlastní chmelnice. V polovině 19. století se na zkušenou do Německa vydal Seibei Nakagawa, který po návratu začal v roce 1875 provozovat pivovar Pioneers, jehož vlajkovou lodí se stalo pivo Sapporo Cold Beer. To následně proniklo i do současných pivních encyklopedií.

Co prodej pivovaru Japoncům znamená? Pro obyčejného konzumenta pro nejbližší měsíce nic, protože technologie nejdou změnit ze dne na den a zásoby surovin se musí spotřebovat. Možná je to jen taková malá ťafka české pivní hrdosti.

Prazdroj koupili Japonci: Tohle se stane s cenou piva, tvrdí experti!

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Kurzy.cz

Říká se, že vláda, která Čechům zdraží pivo, nemá šanci vydržet u moci. Ale co když milovaný pivovar koupí obrovská společnost se sídlem na druhém konci světa?

Přesně to se nyní stalo Plzeňskému Prazdroji, který koupila japonská firma Asahi spolu s dalšími pivovary mimo jiné v Polsku nebo Maďarsku.

Čeští pivaři ovšem mohou podle ekonomů být v klidu a nemusejí se bát - prý nehrozí zdražování Prazdroje ani jakékoli zásahy do receptury.

"Pokud by Japonci k takovým změnám přistoupili, uškodili by sami sobě. Plzeňský Prazdroj je totiž oblíbená a dobře zavedená značka," má jasno ekonomka Markéta Šichtařová.

A dodává, že pokud pivo z Plzně nakonec přece jen zdraží, nebude to z vůle nových majitelů, ale spíš vlivem vnějších vlivů - ať už jde o změny daní nebo například neúrodu chmele

O tom, že by Prazdroj díky změně majitele zdražil nebo měnil recepturu, pochybuje i ekonom David Marek. "Na českém pivním trhu je velmi tvrdá konkurence a velkým pivovarům konkurují i ty malé a střední. Takže hýbání s cenou není pravděpodobné," přemítá Marek.

Šichtařová navíc upozorňuje, že takhle velký obchod ještě musí prověřit evropské antimonopolní orgány. A i když úředníci převzetí Prazdroje posvětí, faktické předání "moci" uvnitř firmy potrvá dlouhé měsíce.

A až po tomto přechodném období by se mohla piva začít hýbat.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822