Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Kvalita piva spočívá v kvalitě surovin potřebných k jeho výrobě

Publikováno:před rokemZdroj:ČSPSAutor:Martina Ferencová

To, že pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek, ví dnes asi každý. Ne všichni konzumenti zlatavého moku však tuší, kolik surovin „padne“ na jeden půllitr jejich oblíbeného nápoje. Faktem pak zůstává, že kvalita surovin je při výrobě piva klíčová.
Pivo je staroslověnské slovo, kterým Slované označovali svůj nejrozšířenější nápoj. Platí to i dnes. „Pivo v České republice pije téměř devět z deseti mužů a více než polovina žen,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Oproti jiným druhům alkoholických nápojů pivo vykazuje relativně nízký obsah alkoholu – 15 až 25 gramů v jednom půllitru. Vedle alkoholu ale pivo v sobě má i přibližně dva tisíce dalších látek, které prospívají zdraví. Jsou to třeba bílkoviny, vitamíny nebo minerální látky.
České pivo se vyznačuje zejména vyšší plností chuti, hořkostí, která déle doznívá, plnější zlatavou barvou a kompaktní bílou pěnou. Od zahraničních piv se odlišuje vyšší pitelností i vyšším podílem sacharidů, vitaminů a minerálních látek.

Studie Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského potvrdily, že české pivo obsahuje o 45 % více vitaminu B6 a o 30 % více vitaminu B1 než zahraniční piva. To vše je dáno odlišným způsobem výroby a použitými surovinami. Základními kameny českého piva plzeňského typu jsou totiž slad z českého sladovnického ječmene a žatecký chmel.

A z jakých surovin se české pivo vaří?
Voda a chmel
Voda je při výrobě piva vůbec jednou z nejklíčovějších surovin. Na půllitr vyrobeného piva se spotřebují dva až čtyři litry vody. I proto se pivovary zakládají v místech, kde jsou silné zdroje kvalitní vody. Další surovinou je chmel, který pivu dává charakteristickou hořkou chuť a chmelové aroma díky chmelovým silicím v něm obsažených. V Česku se nejvíce používá odrůda jemného aromatického chmele Žatecký poloraný červeňák, jenž patří k nejcennějším na světě.

Poptávka po českém chmelu se neustále zvyšuje. Spotřebitelé se ve svých preferencích čím dál více zaměřují na chuťově plnější piva – ležáky, které vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní. Zároveň roste zájem o český chmel i v zahraničí. V České republice je aktuálně osázeno 4775 ha hektarů chmelnic, v roce 2016 bylo sklizeno 7712 tun chmele.

Slad
Slad pro výrobu českého piva se získává ze speciálně vyšlechtěných druhů jarního ječmene. Rozlišujeme světlý a tmavý slad a jsou i slady speciální. Pro výrobu jednoho půllitru dvanáctistupňového piva padne až sto klasů. Pro pivovary slad připravují sladovny.

První odrůda sladovnického ječmene byla u nás vyšlechtěna v roce 1884 z kvalitních krajových odrůd jarního ječmene. Jarní ječmen se tedy v ČR šlechtí více než 130 let. Odrůdy doporučené pro výrobu piva s CHZO „České pivo“ pak mají specifické sladovnické vlastnosti. Přibližně 50 % sladu vyrobeného v ČR se vyváží.

Pivovarské kvasinky
Poslední nezbytnou surovinou pro výrobu piva jsou pivovarské kvasinky, které v průběhu hlavního kvašení a dokvašování přemění cukry na alkohol, CO2 a vodu.

Chráněné zeměpisné označení České pivo
Pivo je v Česku považováno za národní nápoj a součást kulturního dědictví. Od zahraničních piv se odlišuje jak svými senzorickými vlastnostmi, tak způsobem výroby a použitými surovinami. Proto i piva nesoucí označení CHZO České pivo musí být vyrobena definovaným technologickým postupem při použití schválených surovin, tj. sladu vyrobeného z povolených odrůd jarního ječmene a dodržení minimálně stanoveného podílu žateckého chmele. To vše, spolu s umem českých pivovarníků, dává Českému pivu specifické vlastnosti, které zaručují jeho výjimečnost a nezaměnitelný charakter.

Pivo na zvětšení prsou. Mýtus nebo pravda?

Publikováno:před rokemZdroj:WomanOnlyAutor:Jana Langová

„Dej si černý, po tom ti narostou!“ Kolikrát už každá z nás méně obdařených tuhle větu slyšela. Představa, že černé pivo podporuje růst ženských ňader, je v naší republice hluboce zakořeněná. Ale co je na téhle babské radě pravdy?

Půllitr vitamínů
Mírná konzumace alkoholických nápojů je v poslední době odborníky hojně doporučována. Patří sem i pivo: poklad a chlouba naší země. Podle různých rozborů se jedná o izotonický roztok plný prospěšných látek. Najdeme v něm minerály, vitamíny a nutrienty, zvláště cukry, které dodají energii. Třešničkou v lektvaru je nízký obsah alkoholu, díky kterému se při střídmé konzumaci dá předcházet kardiovaskulárním onemocněním.

Jednou ze složek piva jsou i fytoestrogeny, rostlinné hormony, které ocení především ženy v klimakteriu. Pomáhají totiž v boji proti nedostatku ženských hormonů a s tím spojenými obtížemi. Fytoestrogeny tedy působí podobně jako hormony ženě vlastní a stimulují mimo jiné i růst prsní žlázy a zpevňování a zvětšování ňader. Než se ale pustíte do pořádné pijatyky, zbystřete: pivo obsahuje fytoestrogenů tak málo, že vám při pravidelném popíjení spíše naroste něco jiného než prsa.

Po pivu rostou… spíše břicha
O tom, že pivo dělá „krásná“ těla se můžeme přesvědčit všude kolem sebe. Pěkně vypouklé bříško, na většinou jinak poměrně hubeném těle, vždyť to je typické znamení každého správného hospodského štamgasta. V České republice v roce 2015 byla spotřeba piva neuvěřitelných 143 litrů na obyvatele, v čemž držíme světový primát. To má za následek i vzrůstající ohrožení kardiovaskulárními chorobami.

Ačkoliv má pivo nízký obsah alkoholu, jedná se doslova o kalorickou bombu plnou cukrů. To však není jediná věc, která vede k rozvoji nebezpečného viscerálního tuku. Hořčiny v pivu podporují chuť k jídlu a hlad po tučných potravinách. Velký počet „kousků“, který jsou pivaři schopní na posezení spořádat, navíc způsobuje roztažení žaludku, a tím zvýšenou konzumaci. Riziko viscerálního tuku spočívá mimo jiné v rozvoji aterosklerózy, která dále může vést k infarktu nebo mrtvici. Zdravé množství piva se tak snadno může přehoupnout do nebezpečnější zóny.

Černé vs. světlé
Jak vidíte, prsa vám porostou spíše po hormonální antikoncepci než vysedáváním v hospodě. Hřebíčkem do rakve rozšířeného mýtu je i fakt, že černé pivo má dokonce ještě nižší obsah fytoestrogenů než pivo světlé, které se více „chmelí“. Černé pivo má zase více cukrů, takže se vám po něm spíše zakulatí postava celá než jenom prsa.

Nicméně není třeba pivo hned zatracovat. I tak se v malém množství jedná o zdravý prospěšný mok, který vám nemůže ublížit, když si budete hlídat jídelníček. Naopak, chmel je bylina hojně se užívající v léčivých přípravcích, kdy působí při léčbě stresu a nespavosti, podporuje trávení a stimuluje játra k většímu vylučování žluči a má silné antiseptické účinky. Tak si ho s čistým svědomím dejte.

Bakalář dobývá Rusko. Pivovarům se dařilo na Slovensku i v Polsku

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBakalář

Tuzemské pivovary loni dosáhly historicky největšího vývozu piv do zahraničí. Export vzrostl podle zveřejněných údajů Generálního ředitelství cel jak do Evropy a členských zemí Evropské unie, tak i jinde po světě, a to meziročně celkem o 5,4 procenta na 4,4 milionu hektolitrů.

Největším odbytištěm zůstává Slovensko, kde české pivovary loni prodaly přes milion hektolitrů, na druhém místě s necelým milionem je Německo. Na třetím místě s 360 tisíci vyvezenými hektolitry je pak Polsko.

Z menších trhů se loni však dařilo i třeba v Rusku, ve kterém se český dovoz v roce 2015 kvůli oslabení rublu a vysoké ceně importovaných piv propadl. Loni tam však exportovaly české pivovary 177 tisíc hektolitrů piv, tedy meziročně o 25 tisíc víc.

Export jako lék na stagnaci
Česká celní správa tak potvrdila nedávné údaje ruských celníků. Z jejich statistiky také vyplývá, že největším dovozcem piva z Česka do Ruska byl loni rakovnický Bakalář.
„V situaci, kdy domácí odbyt spíše stagnuje, je vývoz pro pivovary příležitostí k růstu. Hledají stále nová exportní teritoria,“ říká výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Největší producenti u nás ještě své loňské výsledky nezveřejnili, a to ani Budějovický Budvar, který tak v minulých letech činil jako první už koncem ledna. Trend už ale potvrdil například humpolecký Bernard, který loňskou produkcí přes 315 tisíc hektolitrů patří ke středně velkým.

Bernard loni zvýšil export o víc než sedm procent, vyvezl 69,5 tisíce hektolitrů zejména na Slovensko, do Bulharska, Polska nebo Maďarska. „Obnovili jsme vývoz do Spojených států, ale loni se nám podařilo prodat víc i v Rusku,“ reaguje mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Svaz pivovarů ještě nemá k dispozici vlastní data o loňském českém pivním trhu, ve kterých – na rozdíl od celní správy – prezentuje i objemy vyrobených nealkoholických piv, z nichž se neplatí spotřební daň.

Předloni uvařily podle údajů svazu zdejší pivovary celkem 20 milionů hektolitrů (pro domácí trh i na export) všech piv. Pokud loni zůstal tento údaj přibližně stejný, znamenalo by to, že Česko exportuje aktuálně 22 procent své pivní produkce.

Dovoz tvoří jen zlomek trhu
Domácí prodej piva (včetně dovezeného) celníci vyčíslují zhruba na 15,3 milionu hektolitrů. V tom není nealko pivo, jehož produkci ale pivovary ještě nezveřejnily a které tvoří řádově stovky tisíc hektolitrů.

Domácí spotřeba tedy celkem dosahuje zhruba 16 milionů hektolitrů. Dovoz do Česka v tom hraje jen marginální roli. Sice také loni vzrostl, ale má jen mizivý podíl. Ze zahraničí pocházelo u nás loni 326 tisíc prodaných hektolitrů piv, tedy pouhá dvě procenta české spotřeby. Z toho nejvíc – přes polovinu – k nám dovezly polské pivovary. Jejich produkce je většinou k mání jako laciné privátní výrobky supermarketů.

Češi přesedlali na silnější piva. Loni poprvé v historii ovládly tuzemský trh ležáky

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Jedenáctky a dvanáctky ovládly spotřebu piv v Česku. Takzvaných ležáků se poprvé v historii prodalo víc než výčepních piv, kam patří sedmi- až desetistupňová piva. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů celní správy o pivním trhu za rok 2016.

Z čísel je zřejmé, že loni se poprvé od roku 2012 zastavil pokles domácího odbytu všech piv. Meziročně prodej vzrostl o víc než procento na 15,3 milionu hektolitrů (bez nealko piv). Desítky a další nízkostupňová piva dosud kralovaly. Třeba ještě v roce 2006 činil podíl výčepních piv 65 procent celkového domácího prodeje a ležáků 32 procent.

Tradiční pivaři odcházejí
Loni už podíl lehčích piv klesl ke 46 procentům a dohromady dvanáctek a jedenáctek vzrostl na 51 procent. „Typický pivař, konzumující takřka každý večer svých několik desítek, odchází do důchodu nebo na věčnost a nová generace vyhledává už něco zajímavějšího a pestřejšího,“ říká Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě Praha přednáší ekonomiku pivovarnictví.

Statistika celníků potvrzuje i další trend – to, čemu pivaři často říkají desítka, jsou spíš devítky. Těch se loni prodalo přes čtyři miliony hektolitrů, tedy skoro dvakrát víc než desítek.

Úplně nejprodávanější piva podle jednotlivých stupňů jsou jedenáctky, loni jich Češi nakoupili 6,8 milionu hektolitrů. Roste i zájem o speciální piva (od třináctky výš), ale jejich podíl je stále minimální.

Pacovské strojírny jsou výrobcem oceňovaných českých minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Pacovské strojírnyAutor:Iveta Pokorná

Společnost PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s., výrobce komplexních technologických a procesních celků z ušlechtilých nerezových materiálů a mědi s vedoucím postavením na českém strojírenském trhu, je hrdým dodavatelem vítězných minipivovarů, které získávají ocenění v prestižních pivovarských soutěžích.

Obchodní partneři strojíren obdrželi za rok 2016 významná ocenění v rámci kategorie Nejlepší nově otevřený pivovar roku podle „Pivo, Bier & Ale“, časopisu pro milovníky českého i zahraničního piva. První místo v kategorii „Nejlepší nově otevřený pivovar roku 2016 s výstavem nad 5 000 hl“ získal Rodinný pivovar Zichovec, který otevřel svůj nový pivovar v bývalém areálu cvičné tankové střelnice ve městě Louny. PACOVSKÉ STROJÍRNY dodaly technologii pivovaru v březnu 2016 a plánovaný výstav je až 20 tisíc hektolitrů. Srdcem pivovaru je dvounádobová plně automatická varna s vířivou kádí o objemu 30 hl. Vítězem v kategorii „Nejlepší nově otevřený pivovar roku 2016 s výstavem do 5 000 hl“ se stal Pivovar Uhříněves na okraji Prahy. Ten dodaly PACOVSKÉ STROJÍRNY loni v dubnu. Pivovar v Uhříněvsi byl vybudován na místě bývalého pivovaru a sladovny, kde se vařilo pivo již roku 1705.

Ludvík Ješátko, generální ředitel společnosti PACOVSKÉ STROJÍRNY, řekl: „V roce 2016 dodala naše společnost klientům na českém trhu devět minipivovarů, rok před tím dokonce rekordních deset, a v tomto trendu plánujeme pokračovat i v dalších letech. Máme radost, že jsou naši partneři při výrobě piva natolik úspěšní, že sbírají prestižní ocenění, což je pro nás nejen další motivací, ale také důkazem skvěle odvedené práce našich lidí.“

PACOVSKÉ STROJÍRNY jsou velmi aktivní i v oblasti exportu, což dokazuje každoroční ocenění v soutěži EXPORTÉR ROKU. Za rok 2016 převzal generální ředitel cenu za 3. místo v kategorii „Za rozvoj nových exportních příležitostí“.

V roce 2016 dodala společnost tři pivovary na polský trh. První pivovar do města Zwoleń, kde se ve dvounádobové 11hl varně vaří především svrchně kvašená piva. Od začátku působení na polském trhu je o pivo značky MARYENSZTADT z tohoto pivovaru velký zájem. Druhý pivovar jménem Zapanbrat s kapacitou varny 30 hl putoval do polského města Zywiec. V červenci 2016 byl nedaleko Katowic otevřen pivovar Piekarnia Piwa s 22hl varnou a ročním výstavem 2 000 hl.

Mezi další exportní trhy patří také Rusko, Slovensko, Německo, Japonsko a Gruzie. Významnou exportní zakázkou loňského roku byl první pivovar dodaný do Jižní Koreje do města Busan. Má kapacitu 125 tisíc litrů a vaří se zde pivo typu českého světlého ležáku. Byl dodán v rekordním čase - od uzavření kupní smlouvy do doby zahájení provozu neuplynuly ani tři měsíce.

„Pivovar v Koreji byl pro nás velkou výzvou, kterou jsme zvládli,“ dodal Ješátko, „nyní se soustředíme na další trhy směrem na východ, ale neopomíjíme ani velké pivní trhy v Evropě, například Německo, kde je samozřejmě situace pro nás obtížnější v tom, že mají vlastní vyspělé technologie a dlouholetou praxi. Při realizaci dodávek do těchto zemí musíme čelit jiným situacím než při dodávkách např. do Gruzie či Ruska.“

PACOVSKÉ STROJÍRNY jsou součástí přední průmyslové skupiny SAFICHEM GROUP a spolu se sesterskou společností ZVU STROJÍRNY, která se mimo jiné zaměřuje na výrobu velkých průmyslových pivovarů, tvoří významného dodavatele kompletních technologických celků pro malé rodinné pivovary, střední pivovary až po průmyslové pivovary s kapacitou do 3 mil. hl piva za rok.

Unikát v Českých Budějovicích. Jinde čekají lidi na přívoz, tady staví most pro pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyBudvar

Kněžskodvorskou ulici v Českých Budějovicích v sobotu 11. března překlenul tubus technologického mostu, který v budoucnu spojí výrobní areál Budějovického Budvaru s nově budovaným logistickým centrem. Tubus mostu se skládá celkem ze čtyř částí o celkové délce 164 metry. V sobotu byla zdvižena střední část mostu nad Kněžskodvorskou ulicí o délce 43 metry a hmotnosti 50 tun. Na pilíře, vysoké 12 metrů ji zvedl jeřáb LTM 1500. Tento jeřáb s nosností 500 tun je největším jeřábem, dostupným v České republice.

Během uplynulého víkendu byla dokončena celá konstrukce mostu. Na ocelový tubus bude v následujících týdnech namontováno opláštění. Koncem května 2017 pak začne instalace vnitřního dopravního systému, kterým bude závěsná kolejnicová dráha. V únoru 2018 by měl být tento most kompletně dokončen. Dodavatelem stavební části mostu je společnost EDIKT, a. s., dodavatelem stavby celého logistického centra je společnost Porr, a. s. Technologický most je jednou ze součástí rozsáhlé investice do logistického centra pivovaru.

„Závěsná jednokolejnicová dráha bude přepravovat více než 2000 lahví piva za minutu. V opačném směru budou ke stáčírnám lahví proudit palety s prázdnými obaly. Nový most zásadním způsobem odlehčí provozu v Kněžskodvorské ulici, neboť dosud musíme hotové pivo i obaly převážet mezi našimi dvěma areály nákladními auty,“ říká Adam Brož, sládek (výrobně–technický ředitel) Budějovického Budvaru. Dopravní situace na Kněžskodvorské ulici se ještě zlepší po výstavbě silničního mostu mezi areály pivovaru, který mimo veřejnou komunikaci odvede veškerou zbývající vnitropodnikovou dopravu. „Uvnitř logistického areálu navíc postavíme 70 parkovacích míst pro naše zaměstnance, a uvolníme tím parkovací plochy v nejbližším okolí pivovaru,“ dodává Brož.

Technologický most propojí stáčírny lahví a plechovek s plně automatizovaným regálovým skladem o kapacitě 20 000 paletových míst. Stavba byla zahájena loni na podzim. Sklad bude vybaven nejmodernější logistickou technologií a zrychlí dodávky piva k zákazníkům z celého světa.

Budvar 2017+
Technologický most je jednou z důležitých staveb v rámci rozvoje Budějovického Budvaru. Pivovar poprvé atakoval horní hranici svých výrobních a logistických kapacit v roce 2015, kdy objem prodaného piva dosáhl hranice 1,6 milionu hektolitrů. Výstav piva i přesto dokázal zvýšit také v roce 2016 a dosáhl dalšího historického maxima. Objem výroby piva zaznamenal za deset let nárůst o 40 procent. V minulém roce byly zahájeny rozsáhlé rozvojové investice v řádu dvou miliard korun, jejichž cílem je trvalé zvýšení výrobních a logistických kapacit, aby výstav pivovaru dosáhl hranice dvou milionů hektolitrů.

K již dokončeným projektům rozvoje patří nové přetlačné tanky pro pivo před stáčením o jmenovitém objemu 10 000 hektolitrů. V současné době probíhá upgrade centrálního informačního systému (ERP), výstavba automatizovaného skladu a silničního mostu. Je dokončována projektová příprava k dalším etapám rozvoje: rozšíření sklepů, stavba třetí linky na stáčení lahví a rozšíření kapacit varny. Rozsah jmenovaných investic míří za horizont roku 2020. Vedle nezbytného rozšíření výrobních kapacit přinesou tyto investice významné zlepšení v zásobovací, a zejména distribuční logistice pivovaru.

Technologický most – fakta a informace
● jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci, podepřenou monolitickými železobetonovými věžemi a třemi dvojicemi prefabrikovaných sloupů
● konstrukce bude opláštěna a vybavena okny
● celková délka 164,3 metru (z výrobního areálu pivovaru přes Kněžskodvorskou ulici 120,9 m; v rámci nového logistického areálu dalších 43,4 m)
● spodní hrana mostu je od silnice a ostatních ploch ve výšce 12 metrů
● šířka mostu včetně opláštění bude 6,84 metru a výška 4,72 metru
● mostem bude možný průchod personálu pro údržbu
● palety na úroveň mostu bude dopravovat šest výtahů
● k přepravě palet bude sloužit dopravní systém, dodaný společností SSI Schäfer; jedná se o v Čechách málo rozšířené řešení jednokolejnicové závěsné dráhy, kdy je přepravované zboží na paletách přemisťováno pomocí speciálních zavěšených vozíků s vlastním pohonem; tyto dopravní jednotky se pohybují zcela automaticky a v uzavřené smyčce
● výroba ocelové konstrukce probíhala v Lomnici nad Popelkou, odkud byla v jednotlivých dílech přivezena v 15 kamionech do Českých Budějovic, kde proběhla finální montáž čtyř hlavních částí tubusu technologického mostu; po smontování byly tyto části zdviženy na monolitické věže a prefabrikované sloupy a spojeny šroubovými spoji

Bývalý prezident Václav Klaus navštívil Slavkovský pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:České nápojeSlavkovský

Ve středu 8. března 2017 Václav Klaus zavítal na přátelskou návštěvu našeho města Slavkova u Brna. Po návštěvě zámku Slavkov - Austerlitz, kde v Rubensově sálu diskutoval s obyvateli města, se pan profesor přesunul do Slavkovského pivovaru.

Mimo malého pohoštění v pivovarské restauraci zavítal také do sklepení pivovaru, kde jej provedl jednatel společnosti Jiří Hořava ml. V ležáckém sklepě následovala malá zastávka k ochutnání několika vzorků piv a i zde prokázal bývalý prezident našeho státu veliký všeobecný přehled a také ocenil kvality vlajkového piva pivovaru Slavkovské desítky.

Správná párty se neobejde bez výčepního zařízení!

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín.cz

Jaro je za dveřmi a mnozí z vás už jistě plánují uspořádat nějakou zahradní párty, jakmile to počasí dovolí.

Co by to ale bylo za akci, kdybyste svým hostům nemohli nabídnout točené pivo. Nemusíte přitom běhat s PET lahvemi do hospody, stačí si domů pořídit vlastní výčepní zařízení.

Domácí chlazení na pivo je ideální právě pro venkovní párty, kam dorazí vaši příbuzní a přátelé. Díky němu si totiž vychutnáte točené pivo přímo ze sudu, a to bez jakékoliv námahy. Moderní pivní chlazení stačí zapojit do elektrické sítě a během pár minut už můžete pivo stáčet do půllitru.

Každý správný muž ví, že rozdíl mezi lahvovým a točeným pivem ze sudu je doslova nebetyčný. Čerstvé pivo je lahodnější, plnější a chuťově vyváženější. Musí ovšem mít tu správnou teplotu a být perfektně natočené. A toho docílíte právě díky domácímu výčepnímu zařízení. Pořídit se dá už od pár tisíc korun.

Jak vybírat chlazení na pivo?
Pivní chlazení prodává celá řada klasických kamenných i internetových obchodů. Při výběru zařízení si všímejte zejména toho, jaký je poměr ceny k výkonu a kvalitě. Skutečně kvalitní chlazení na pivo musí být schopno stáčet pivo prakticky bez přestávky, abyste mohli plnit jeden půllitr za druhým. Důležité tedy je, aby bylo dostatečně výkonné a ideálně dokázalo vytočit za hodinu kolem 20 – 25 litrů.

Moderní přístroje se poznají také podle toho, jak dlouho trvá, než pivo správně nachladí a mohou se používat. Doba chlazení by neměla být delší nežli 5 minut. Některé modely navíc mají dochlazovací kohoutek, který zajistí, že i první natočené pivo má potřebnou teplotu k servírování.

Pomůcka na párty i do stánku
Domácí výčepní zařízení je perfektním pomocníkem pro jakýkoliv typ akce. Hodí se při rodinných oslavách a zahradních párty. I s malým mobilním chlazením však dokážete uspokojit zákazníky v okamžiku, kdy provozujete malý občerstvovací stánek na nějaké společenské akci. Výhodou moderních chlazení na pivo je kromě jiného relativně nízká hmotnost a malé rozměry. Zařízení bez problémů převezete v kufru osobního automobilu.

Chystá se vytvoření prvního syntetického genomu kvasinek. Bude z nich i pivo?

Publikováno:před rokemZdroj:Prima ZOOMAutor:ČTK

Tým pracovníků mezinárodního projektu syntetického genomu kvasinek (projekt Sc2.0) oznámil dokončení nového způsobu syntézy dalších pěti chromozomů pivní kvasinky (Saccharomyces cerevisiae).

Sysntetické jako přírodní
Výzkumný tým provedl také hloubkovou, multidimenzionální analýzu kmene kvasinek a potvrdil, že fenotyp syntetického kmene kvasinek je konzistentní s fenotypem kmene přírodního původu. Výzkumný tým BGI („BGI"), jeden z čínských účastníků tohoto projektu, realizoval kompletní přepracování a syntézu chromozomu II o délce 770 kb (kilobází) a transformoval jej do kvasinkové buňky, která vedla ke vzniku syntetického kmene konzistentního s kmenem přírodního původu z hlediska životnosti. Celá studie je zveřejněna jako titulní článek zvláštního vydání časopisu Science z 9. března.

Výzkum táhnou Číňané
Po průlomové práci na syntéze genomu mykoplazmy v roce 2010 je projekt Sc2.0 dalším skvělým úspěchem v oblasti výzkumu syntetických genomů. Projekt Sc2.0 je realizován konsorciem dvanácti předních laboratoří, které se zaměřují na výzkum kvasinek v USA, Velké Británii, Číně, Francii, Singapuru a Austrálii a které si stanovily ambiciózní cíl vytvořit do roku 2018 první syntetický genom kvasinek (16 chromozomů ~14 Mbp). S podporou Čínského národního výzkumného a rozvojového programu moderní technologie (Program „863") dokázali čínští vědci k tomuto projektu zásadním způsobem přispět. Čínský tým je zastoupen členy následujících předních institucí: BGI, Univerzita v Tianjinu a Univerzita v Tsinghua. Iniciátor a vedoucí projektu Sc2.0 Prof. Jef D. Boeke uvedl: „Práce s našimi čínskými kolegy v BGI, Tianjinu a Tsinghua byla pro projekt Sc2.0 transformační. Zdroje, které máme pro realizaci tohoto náročného a složitého projektu k dispozici, jsou z hlediska grantové podpory, nejmodernějšího vybavení a hlavně lidského kapitálu ve formě nejinovativnějších vědců v rámci projektu Sc2.0 jednoduše ohromující."

BGI jako člen čínského týmu vedl kompletní přepracování a syntézu chromozomu II (o délce 770 kb). Výsledný kmen vykazuje životnost, která velkou měrou připomíná životnost kmene přírodního původu. Tým BGI při identifikaci genotypově-fenotypové korelace syntetického kmene kvasinek na fenotypové, genomové, transkriptomické, proteomické a metabolické úrovni aplikoval přístup „Trans-Omics". Yue Shen, první autorka článku synII a ředitelka oddělení syntézy a úpravy genomů v Čínské národní genové bance, uvedla: „Projekt Sc2.0 podporuje nejen rychlý vývoj technologie, ale poskytuje nám také možnost spolupracovat s předními mezinárodními týmy při společném poznávání a zvládání technologií syntézy genomů. Podařilo sa nám dokonale porozumět modelovému organismu kvasinky, což nám pomůže dále zkoumat jeho potenciál průmyslového využití."

Výzkumný tým spolupracoval také s Univerzitou v Edinburgu při testování fyziologických funkcí včetně buněčného rozmnožování a dělení. Výsledky naznačují, že umělý model genomu S. cerevisiae (pivní kvasinky) se vyznačuje velikou mírou modifikovatelnosti a flexibility přidávání a vymazávání struktur DNA. Tento úspěch při přetvoření eukaryotického genomu S. cerevisiae je dalším milníkem na cestě k tvorbě syntetického života po ukončení projektu syntetického prokaryotického genomu. Spoluautor článku synII a vedoucí týmu z Univerzity v Edinburgu Dr. Yizhi Cai poznamenal: „Jedná se opravdu o veliký milník v oblasti syntetické biologie a biotechnologie. Dokazuje to, že jsme v technické biologii na úrovni chromozomů dokázali něco mimořádného, což by nebylo možné bez skvělé spolupráce našich mezinárodních týmů Sc2.0. Těším se na další práci s tímto úžasným týmem při dokončování celého syntetického genomu kvasinek v následujících letech."

Výzkum trvající roky
V roce 2014 bylo syntetizováno prvních 16 chromozomů, což byl první důležitý krok. Při dalším kroku byla potřebná mezinárodní mise, která společně dokázala syntetizovat dalších 15 chromozomů potřebných k vytvoření prvního zcela syntetického genomu kvasinek. Mezinárodní projekt Sc2.0 právě dosáhl významného milníku. Tým vědců spolupracujících na projektu Sc2.0 je přesvědčen, že přebudováním genomu S. cerevisiae dokáže lépe pochopit biologické mechanismy a reakce organismů a jejich přizpůsobivost evolučním procesům v různých prostředích. Doufají, že výsledek projektu Sc2.0 pomůže světu vyřešit veliké výzvy v oblastech zdraví, potravin, energie a životního prostředí.

Tento průlomový krok je jasnou inspirací také pro ostatní mezinárodní týmy. Znovu totiž dokazuje sílu mezinárodní spolupráce na velkých vědeckých projektech: integraci zdrojů a odbornosti, které pomáhají dosáhnout nemožného. Přesně tak, jak to vystihl spoluautor článku synII, spoluzakladatel a prezident BGI prof. Huanming Yang: „Průlomové objevy, kterých bylo v posledních letech v rámci tohoto projektu dosaženo, dokazují důležitost mezinárodní spolupráce v oblasti vědy. Tento mezinárodní projekt poskytuje našemu mladému týmu obrovskou a jedinečnou příležitost ke zdokonalení a získání vize pro rozvoj v této oblasti, stejně jako ducha mezinárodní spolupráce."

Obří jeřáb usadil most, kterým budou proudit lahve mezi areály Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Ludmila MlsováBudvar

Montáž mostu mezi areály pivovaru Budvar v Českých Budějovicích uzavřela v sobotu část Kněžskodvorské ulice. Největší jeřáb dostupný v republice, který unese až 500 tun, usadil ocelovou konstrukci na dvanáctimetrové pilíře za necelou hodinu. Mostem budou proudit lahve z výrobních linek do nového skladu.

Někteří řidiči, kteří chtěli v sobotu ráno projet českobudějovickou Kněžskodvorskou ulicí, odmítali vzít na vědomí vyznačenou objížďku i přenosnou značku s označením slepé ulice. Do ulice vedoucí kolem Budějovického Budvaru se po osmé hodině marně snažilo vjet nákladní auto s míchačkou následované škodovkou s přívěsem.

Uzavírku si vyřídili zástupci Budvaru kvůli montáži mostu na pivo přímo nad Kněžskodvorskou silnicí. Ten v budoucnu spojí výrobní areál Budvaru s nově budovaným automatizovaným skladem. Tubus mostu se skládá ze čtyř částí, celkem měří 164 metrů.

Prostřední část ocelové konstrukce o váze 50 tun a délce 46 metrů připravovali technici na zemi na dvoře pivovaru na zdvižení několik hodin. Na pilíře vysoké dvanáct metrů ji pak za necelou hodinu posadil největší jeřáb dostupný v republice, který unese až 500 tun.

Ve velmi omezeném manévrovacím prostoru mezi pivovarskými budovami si musel jeřábník nejdřív dlouhé břemeno správně natočit a poté přesně posadit do připravených patek na pilířích.

Pro zaměstnance pivovaru, kteří si mimořádnou podívanou nenechali ujít, bylo zážitkem sledovat sehraný koncert jeřábníka se čtyřmi spolupracovníky na malých výsuvných plošinách.

Kvarteto ve svítících žlutých přilbách a kombinézách bylo rozestavěné u obou pilířů na všech čtyřech rozích usazovaného mostního tubusu a s jeřábníkem se dorozumívalo pomocí vysílaček. Poté, co konstrukce přesně dosedla na své místo, dokončili celou operaci z výsuvných plošin svářeči.

„Nejtěžší bylo připravit celou akci tak, abychom neomezili provoz pivovaru, a naplánovat vše tak, aby tu projely všechny ty nadměrně velké kusy. Navíc tady bylo náročné vejít se do poměrně stísněného prostoru,“ popisoval technik Martin Bubák z dodavatelské firmy.

Samotná práce jeřábníka pak podle Bubáka není náročná. „Jeřáb nastavíme tak, aby pracoval jemně, a jde spíš o to umět konstrukci dobře navést. Musí to být dobře vyrobené, aby všechno padlo, jak má. Milimetry jsou spíš otázka stavitelů, aby měli všechno v pořádku. My se jeřábem přizpůsobíme a pracujeme, jak je potřeba,“ vysvětlil technik, který je zvyklý se svým týmem usazovat velké mosty, nádrže do lodí i větrné elektrárny.

Na ocelový tubus budvarského mostu na pivo namontují v následujících týdnech řemeslníci opláštění. A koncem května začne instalace vnitřního dopravního systému. Kompletně má být nový most dokončený příští rok v únoru.

„Závěsná jednokolejnicová dráha bude přepravovat přes dva tisíce lahví piva za minutu z výrobních linek do velkého automatizovaného skladu přes ulici Kněžskodvorskou,“ říká sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

V opačném směru budou ke stáčírnám lahví proudit palety s prázdnými obaly.
Hlavním přínosem nového mostu na pivo bude odlehčení provozu v Kněžskodvorské ulici, protože dosud musí pivovar vozit pivo i prázdné lahve mezi svými dvěma areály nákladními auty.

Dopravní situace na Kněžskodvorské se ještě zlepší po výstavbě silničního mostu mezi areály pivovaru, který z veřejné vozovky odvede i zbývající vnitropodnikovou dopravu. Oba mosty jsou součástí dvoumiliardové investice do rozvoje Budvaru, pivovar postaví i novou stáčírnu lahví, sklepy, to znamená kvasné kapacity, a varnu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172