Novinky a zajímavosti ze světa piva

Český pivní trh se koncem loňského roku rozrostl o plzeňský experimentální pivovar Proud. Pivní speciály z produkce Proudu si už získaly řadu příznivců, nyní se nejen jim naskýtá jedinečná příležitost nahlédnout do samotného pivovaru. Prohlídky se konají od října každý pátek v 16.30 a sobotu v 10.45 a 12.45 (kromě 30. 10.). Současnost se v nich prolíná s minulostí. Proud totiž sídlí v bývalé elektrocentrále plzeňského pivovaru, návštěvníci tak cestou uvidí také místa spojená s původními energetickými a vodními zdroji, které kdysi využíval Prazdroj.

Prohlídková trasa začíná v Návštěvnickém centru na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Během krátké jízdy autobusem k bednárně se nášvěvníci dozví o nadčasovém Spalkově projektu, jehož zásluhou byl plzeňský pivovar již na počátku 20. století soběstačný a nezávislý na dodávkách pitné i užitkové vody a elektrické energie. Zjistí, jak dříve fungovala říční vodárna, úpravna vody, vodárenská věž, ale i samotná elektrárna postavená roku 1907. V závěru 2. světové války, v dubnu 1945, budovu těžce poničil nálet spojenců při bombardování Plzně. Trvalo více než půl roku, než byla elektrárna opravena a znovu uvedena do provozu. Svoji funkci poté plnila ještě několik dalších desítek let, výroba vlastní energie pro pivovar však začala být postupně nahrazována odběrem z veřejné sítě. Rozsáhlá rekonstrukce chátrající budovy se rozjela v srpnu 2019, první várku piva tady uvařili 29. 9. 2021.

Do budovy bývalé elektrocentrály, dnes pivovaru Proud, návštěvníky zavede ředitel pivovaru Michal Škoda nebo sládková Lenka Straková. Přiblíží nejen proces vaření piva, ale vysvětlí i co se skrývá pod názvem Proud. Během devadesátiminutové prohlídky se lidé dostanou přímo do srdce minipivovaru, tedy na varnu o objemu 30 hektolitrů, ochutnají slady potřebné k výrobě piva a na závěr všechny dospělé návštěvníky čeká degustace třech piv z portfolia pivovaru Proud přímo z kvasných ležáckých tanků.

O pivovaru Proud
Nový experimentální minipivovar Proud, který sídlí v bývalé elektrárně v areálu Plzeňského Prazdroje, zahájil výrobu v testovacím režimu v listopadu 2020 a vaří celkem pět stabilních pivních speciálů: čtyři metodou svrchního kvašení a jeden ležák. Tato nabídka se v čase promění a průběžně ji obohacují menší várky experimentálních pivních specialit. Počítá se s roční produkcí několika tisíc hektolitrů piv z kvalitních surovin od domácích i zahraničních dodavatelů. Ve stálé nabídce pivovaru Proud je nyní TheMže – Pale Ale 10, Ventill – ležák 11, Soutock – žitná IPA 13, Cotel – Stout 14 a nealkoholické pivo Proovan.

Piva z pivovaru PROUD jsou v prodeji ve vlastním e-shopu, ve vybraných pivotékách i ochutnávkových pivnicích nebo na pivních festivalech – aktuální informace vždy na webu pivovaru v sekci Kam na pivo.

Pivo z Litoměřic získalo jednu zlatou a jednu bronzovou medaili. Na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích zabodoval Biskupský pivovar u sv. Štěpána. Už podruhé získal zlatou pivní pečeť za pivní jedenáctku nazvanou Děkan. Bronzovou pivní pečeť si vysloužila polotmavá třináctka speciál.

Pivovar Ostravar se po koronakrizi vrátil k vaření pivních speciálů. Od poloviny října bude ve vybraných hospodách na čepu opět Grifel. Silné čtrnáctistupňové pivo s vysokým obsahem alkoholu je podle některých štamgastů jedním z nejlepších piv ve 124 leté historii pivovaru.

Koronakrize zamávala s návštěvností hospod. Podle ostravských pivovarníků ale pouze urychlila dlouhodobý trend, který začal v Česku už před pandemií. Lidé v posledních letech začali dávat větší přednost vyšší kvalitě, novým stylům a řemeslnému způsobu zpracování piva.

“Už před koronakrizí jsme zaznamenali vyšší prodeje řemeslně vylepšené dvanáctky i našich speciálů. Naopak méně na odbyt šla světlá výčepní piva nižší stupňovitosti. To se během pandemie nezměnilo. Naopak,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Podle vrchního sládka lidé využili pandemie k objevování nových chutí a typů piv. “Viděli jsme to třeba na našem svrchně kvašeném Glorionu. Pivním speciálu inspirovaném stylem West Coast IPA. Uvařili jsme ho během loňského léta a vypil se strašně rychle. Bohužel pak jsme s vařením pivních speciálů museli opět přestat kvůli zavřeným hospodám.”

Letos se Ostravar k pivním speciálům zase vrátil. “Začali jsme tam, kde jsme loni skončili. Tzn. limitovanou edicí Glorionu v létě. Od 14. října vystřídá Glorion v hospodách podzimní speciál Grifel.”

Důvodem obměny je podle vrchního sládka zejména počasí a s ním spojené jiné chuťové preference. “V chladnější počasí máme přirozeně chuť na plnější a silnější piva. Proto jsme u nás v září uvařili speciál Grifel, který tyto atributy přesně splňuje.”

Polotmavý speciál originální chuti, ve které se mísí tradiční hořkost a aroma speciálních chmelových odrůd, má stupňovitost 14% EPM a 6,5% alkoholu. “Grifel má opravdu vysoký obsah alkoholu. Ve srovnání s tradiční Ostravar dvanáctkou je obsah alkoholu o 27% vyšší, takže je potřeba Grifel pít s rozvahou,” upozorňuje vrchní sládek.

Své příznivce si už ostravský pivní speciál našel hned po uvaření první várky. Třeba známý degustátor piv vystupující pod přezdívkou Pivoman, který už vyzkoušel přes 5000 piv z 59 zemí světa, na internetu napsal: “Dle mého hodnocení asi nejlepší pivo z produkce pivovaru Ostravar. Neskutečně hutný speciál, který vás napoprvé možná nedostane, ale po každém dalším ochutnání se vám pomalu, ale jistě dostává pod kůži.”

Piva Staropramen, Braník, Vilém, Taxis a Hořká 12 ze sklepa i ovocné beermixy Cool uspěly na tuzemských prestižních degustačních soutěžích. Pivovary Staropramen se tak s celkovým ziskem 3 prvních, 2 druhých a 5 třetích míst zařadily mezi nejúspěšnější účastníky tří podzimních odborných klání. Historický úspěch navíc podtrhl výsledek kategorie světlých výčepních piv na soutěži Pivo České republiky, kde piva Braník a Staropramen obsadila kompletní medailové pozice.

„Skvělé výsledky v odborných degustačních soutěžích svědčí o nadstandardní kvalitě našich piv. Získaná ocenění dokládají, že v našich pivovarech dlouhodobě ctíme řemeslo i historický odkaz,“ shodují se vrchní sládek pivovaru Staropramen Jan Špaček a vrchní sládek Pardubického pivovaru Michal Zimola.

Největší úspěch zaznamenaly Pivovary Staropramen na českobudějovické soutěži Pivo České republiky.

Braník Ležák se navíc umístil na 4. místě v kategorii absolutní vítěz a na medailový úspěch jen těsně nedosáhla i piva v dalších kategoriích ­­– 4. místo Hořká 12 ze sklepa (světlý ležák premium), 4. místo Ostravar Premium (světlý ležák premium) a 4. místo Porter (porter).

Na soutěži Česká pivní pečeť se dařilo nejen pivům, ale oblíbené pivní mixy Cool navíc ovládly kategorii míchaných nápojů z piva.

Úspěch společnosti Pivovary Staropramen na této odborné degustaci podtrhují také další přední umístění v celkové konkurenci více než 1 500 hodnocených vzorků – 4. místo Braník Ležák (světlý ležák), 4. místo Pernštejn Originál (světlé výčepní pivo), 4. místo Porter (porter), 5. místo Staropramen Nealko (nealkoholické pivo), 6. místo Ostravar Premium (světlý ležák premium) a 6. místo Kvasňák (nefiltrovaná piva).

Prestižní ocenění získala piva také na svatováclavské degustační soutěži České pivo, jejíž 21. ročník pořádal Českého svazu pivovarů a sladoven.

„Odborná ocenění nás velice těší. Podobný hattrick, jaký jsme letos získali na soutěži Pivo České republiky, v historii našich pivovarů nepamatujeme. Vedle toho je pro nás ale nesmírně důležité, že naše piva vyhledává a kupuje řada spokojených konzumentů,“ uzavírá Jan Špaček.

Češi jsou národem pivařů. A Budějovický Budvar je národní pivovar s deseti miliony akcionáři. Je tradiční specialista na ležáky, které už téměř dvě století dominují české i středoevropské pivní kultuře. Poslední dobou se čtvrtý největší producent piva u nás pouští do stále zajímavějších experimentů. I díky obchodnímu sládkovi Aleši Dvořákovi, který naposledy uvařil ve spolupráci s minipivovarem limitovanou edici piva Bitter z Obory.

V Budějovickém Budvaru působíte už 31 let. Co vás žene neustále dál?
Láska k řemeslu. Budvar mě baví a jsem na to hrdý. Jako říkají vojáci o válce – celou dobu je to stereotyp, ale pak jsou okamžiky, které jsou silně vzrušující...

Obchodní řetězec Penny představuje nové logo, obaly a recepturu vlastní značky piva Staročech. Řada piv Staročech se vaří v Pivovaru Nymburk a jsou k dostání exkluzivně v Penny.

„Chtěli jsme této naší již tradiční značce dodat nový vzhled odpovídající moderní době. Nové logo je moderní, a současně odkazuje na tradici a historii českého piva. Věřím, že se našim zákazníkům bude líbit,“ říká Vít Vojtěch, vedoucí strategického marketingu Penny.

Nové etikety pak dostaly piva nejen ve skle, ale i v plechu. Řada Staročech nabízí 5,2% ležák, 3,7% originál či 4,3% polotmavé pivo, samozřejmostí jsou i nealkoholická piva, a všechna v obou typech balení.

Penny aktuálně nabízí velké množství produktů pod dvaceti vlastními značkami.

V některých hospodách hosté nově zaplatí za pivo víc. Hospodští i tak věří, že zákazníci budou chodit dál a že je více než cena zajímá spíše kvalita piva.
Hospody a restaurace reagují na nárůst cen surovin a energií. Řada z nich přistoupila ke zdražení piva. Důvodem k navýšení cen je podle hospodských také nedávné zdražení produktů Plzeňského Prazdroje, který od 1. října poprvé po třech letech zdražil i čepovaná piva.

„Tím hlavním spouštěcím mechanismem byl Prazdroj. Spolu s tím jdou ale nahoru i ceny energií. Zdražuje se v podstatě všechno, takže se změnám musíme nějak přizpůsobit,“ řekl Pavel Frána, vedoucí plzeňské restaurace Lokotka.

Od pondělí 4. října platí hosté v této hospodě za půllitr piva i o pět korun víc. „Dlouho jsme nezdražovali, takže jsme to teď vzali jedním vrzem. Snažíme se získávat zpětné vazby od hostů. Zákazníci nám neubyli, chodí jich stále stejně. Musím říct, že jsou rozumní a chápou nás, že jsme ceny museli zvednout,“ uvedl dále vedoucí restaurace v Plzni na Slovanech.

Cenu zlatavého moku upravil od pondělí také plzeňský sportbar Astra. Pivo zdražil o tři koruny. „Po znovuotevření hospod a restaurací jsme nezdražovali. Cenu piva jsme zvedli až od tohoto pondělí, o tři koruny na půllitr,“ potvrdil zaměstnanec lobezského sportbaru.

Do měsíce plánuje zdražení také další plzeňská hospoda Tunel. „Zdražovat určitě budeme v horizontu 14 dnů, maximálně měsíce. Cenu za půllitr desítky Gambrinus zvedneme jen o korunu. Nefiltrovaná a ochucená piva a veškeré pivní speciály zdražíme o tři koruny,“ informoval za hospodu Jiří Gärtner.

„Je to jedno s druhým – jednak podražil Prazdroj, ale zdražily i potraviny a energie. Všechno jde nahoru. Doufáme, že jedno takové zdražení bude stačit a že nebudeme muset zdražovat ještě jednou. V létě nám chodilo hodně zákazníků, to bylo super. Ale nevíme, co čekat na podzim a v zimě, tak uvidíme,“ řekl dále Gärtner.

Hosty podle něj stále více zajímá kvalita piva nežli jeho cena. „Nemyslím si, že návštěvnost hospod bude záviset jen na ceně piva. Zdražení podle mě neodradí štamgasty, ale ani důchodce, kteří mají třeba méně peněz. Za dobrou desítku si snad pořád rádi zaplatí. Hosty zajímá kvalita,“ dodal hospodský z Tunelu.

Nejen v Česku je to vzácnost. Pivovar Ferdinand má vlastní sladovnu. O jejích výhodách hovořil pro deník Metro tamní sladmistr David Mareš.

V čem je výhoda, že máte vlastní sladovnu?
Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční výrobě, tedy vyrábíme pivo klasicky na varně, máme spilku a ležácké sklepy. No a k tomu potřebujete mít pořádný základ, tedy nejen chmel, ale především kvalitní slad. Právě jeho kvalitu a vlastně i cenu si zásadním způsobem ovlivňujeme na naší humnové sladovně. Nejme tedy závislí na nákupu sladu z komerčních sladoven, navíc si originálním sladem předurčujeme i chuť piva.

Zkuste popsat proces, který se ve sladovně odehrává.
Zpracováváme zde sladovnické odrůdy jarních ječmenů. Stručně a laicky řečeno. Při takzvaném sladování vytváříme ječnému zrnu takové podmínky, které potřebuje jakékoli semínko, obilka, k vyklíčení v přírodě, tedy v půdě. Výrobní proces na sladovně je ovšem řízený a v pravý čas jej zastavíme tak, aby nám z ječného zrna nevyrostla nová rostlinka. Rozlišujeme tyto základní výrobní kroky: máčení ječmene, jeho klíčení, kde dochází k takzvanému rozluštění zrna, tedy klíčením se stává zrno křehké, je moučné, měkké. Následně dojde ke hvozdění sladu, neodborně můžeme říci sušení sladu, naklíčenému ječmeni odebereme na hvozdě neboli sušárně vlhkost zpět tak, abychom zastavili klíčící pochody v zrně. Dotváříme charakter sladu, jeho barvu a vůni. Při odkličování nakonec zbavujeme slad kořínků.

Proč je důležité mít kvalitní slad?
Jak říkáme my sladaři: „Slad je duší a tělem piva.“ Žádné pivo bez sladu nevyrobíte. Budete-li zpracovávat nekvalitní slad, pocítíte to ve výrobním procesu v pivovaře. Výroba se vám bude prodražovat, protahovat časově a výsledný produkt, tedy pivo, nebude stát za moc.

Co znamená, že je sladovna humnová?
V Česku zbývá již jen patnáct humnových sladoven, ve světě do pěti. Sladování na humnech je prakticky nejstarší postup klíčení ječmene při výrobě sladu do doby, než se začal vyrábět v moderních, velkokapacitních, pneumatických sladovnách. Je to ruční práce, náročná na odbornost. Humna se stavěla jako podzemní místnosti, dobře větratelné, se stálou teplotou. Na podlahách dochází v nízkých vrstvách ke klíčení ječmene.

Dokážete vyprodukovat 2000 tun sladu ročně, ale jen čtvrtina vám stačí pro vlastní potřebu, kam putuje ostatní slad?
O náš slad je velký zájem. I díky boomu vzniku minipivovarů máme dopředu celou produkci vyprodanou. Dodáváme slad i do větších pivovarů, jako je ten v Poličce. Navíc díky spolupráci s německou firmou Weyermann náš slad vozíme do celého světa. Přes tuto bamberskou sladovnu dodáváme slad třeba do Izraele.

K prodeji nabízíte různé typy sladů. Od čeho se odvíjejí a k čemu jsou určeny?
Naše sladovna vyrábí světlý, takzvaný český slad, jenž je základem pro výrobu světlých piv – ať již výčepních, nebo ležáků. Bude-li si náš zákazník přát uvařit speciál, řekněme piva vídeňská, polotmavá, tmavá, pšeničná, piva typu ale či IPA, může si u nás vybrat z kompletní nabídky sladovny Weyermann, jež je něco jako specialista na nevšední slady. Ten předává budoucímu pivu mimo jiné i barvu. Sládek si pak mícháním jednotlivých druhů sladu určuje budoucí typ piva. Pokud budeme chtít uvařit pšeničné či žitné pivo, základem bude slad vyrobený z pšenice a žita.

Příští rok uplyne 150 let od založení sladovny, budete si výročí připomínat?
Výročí vzniku sladovny si vhodnou formou připomeneme. V archivu máme výkresy pivovaru se sladovnou z roku 1887. V posledních letech jsme investovali do přestavby plynového ohřevu hvozdu, zrekonstruovali sklad pro pytlovaný slad a vybudovali nový výtah.

Po dobrém červenci přišel výborný srpen a meziroční index tuzemského výstavu za druhý prázdninový měsíc dokonce zaznamenal navýšení o 1,7 %. Na stoly hospod a restaurací se piva dostalo o něco méně, než bývalo v minulosti zvykem.

„Pokles o 0,9 % s ohledem na platná omezení provozu restaurací považuji za výborný výsledek. My jsme vděční za každého zákazníka, který přijde na čepované pivo. Chválím i pivovary, které uměly rychle zareagovat na poptávku sudů s menším objemem. Minisoudků se oproti loňsku naplnilo o 37 % více.“ komentuje vývoj výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Na domácím trhu se dařilo hlavně pivům určeným pro prodej v obchodech. Jejich meziroční index zaznamenal nárůst o 3,5 %. Skokanem se stala pivní plechovka s meziročním indexem 20 %, když se vyprodukovalo hned o 32 652 hl více. Plechovkám se daří již několik let a po lahvích a sudech se stávají třetím nejoblíbenějším obalem. Jejich podíl na celkovém výstavu už tvoří 15 %.

Pokračuje trend růstu popularity ležáků. V meziročním srovnání se tentokrát jednalo o navýšení o další procento a jejich podíl na celkovém tuzemském výstavu tak dosahuje 55 %. Při meziročním porovnání si však více polepšilo pivo výčepní a to nárůstem lehce přes 3 % oproti stejnému období loňského roku. O raritní index se postarala svrchně kvašená piva se stupňovitostí 11-12 legislativně označená jako „Plná piva“. Přestože se prozatím jedná o minimální objemy, jejich množství se meziročně téměř ztrojnásobilo.

České pivo je známé po celém světě jako jedno z nejlepších a Plzeňský Prazdroj je díky své hořkosti a vytříbené chuti jedním z našich nejlepších chmelových nápojů. Přitom stačilo tak málo a první várka piva plzeňského typu by nikdy nevznikla.

Historie tohoto pivovaru se začala psát 5. října 1842, kdy německý sládek Josef Groll uvařil první várku piva, které je dnes celosvětově známé a uznávané. Plzeňský ležák byl vůbec prvním světlým ležákem na světě, a stal se tak inspirací pro více než dvě třetiny pivovarů, které dnes vyrábí piva plzeňského typu.

Sládek Josef Groll se přitom snažil uvařit pivo klasického bavorského typu. Na náhodě, která změnila historii pivovarnictví, se však podepsala místní měkká voda, velmi kvalitní žatecký chmel a nová anglická metoda zpracování piva. Když první várku 11. listopadu narazili, všechny překvapila svou unikátní barvou, chutí a nebývalou kvalitou.

Pivo se rychle stalo vyhlášeným po celém okolí a změnilo osud i pražskému krejčímu Jakubovi Pinkasovi, který si od svého přítele objednal dvě vědra nového nápoje. Zachutnal mu tak moc, že svou živnost pověsil na hřebík a otevřel si hostinec, který dodnes navštěvují významné osobnosti.

Aby mohla být kvalita zachována a zabránilo se plagiátorství, nechal si pivovar v roce 1898 značku registrovat ve dvou jazycích. Česky jako Plzeňský Prazdroj a německy jako Pilsner Urquell. Po privatizaci začal pivovar používat výhradně název Pilsner Urquell. Dnes se vaří již jen v plzeňském pivovaru v České republice, odkud se vyváží do celého světa.