Starobrno, brněnské pivo s dlouholetou tradicí, letos mění design svých produktů. Portfolio dostane jednotnou podobu i modernější barevné provedení. Nové grafické zpracování vychází také ze symbolů, které akcentují silné historické spojení značky s brněnským regionem.

„Jedním z hlavních cílů změny designu bylo vytvoření jednotné produktové řady, kde do sebe podoba jednotlivých produktů logicky zapadá. To by nám do budoucna mělo pomoci v konzistentní komunikaci směrem k zákazníkům. Zároveň pro nás bylo důležité, aby nový design poukazoval na naši historii a silně nás pojil s brněnským regionem, ze kterého pocházíme a na který jsme hrdí,“ komentuje Michala Jetelinová, brand manažerka značky Starobrno.

Nová podoba etiket využívá prvků původního designu, které kombinuje zejména s novými barvami. U produktů Bitr a Medium se barevnost zachovala a měnily se pouze poměry jednotlivých barev, přičemž výrazně více prostoru dostaly zelená a béžová. Největší změnou z hlediska kompletní podoby etikety prochází produkt Staré Brno, jehož etiketa se tvarem sjednotí s etiketami ostatních, z původní barevné kombinace zlaté a zelené se pak mění na stříbrnou. Produkt zároveň ponese staronový název – Starobrno Tradiční.

Významný prostor na etiketách dostal nově v rámci redesignu symbol orlice. Ten vychází z erbu městské části Brno-střed, kde se Starobrno vaří již od svého založení v roce 1872. Dalšími klíčovými prvky zůstávají nápisy s názvy produktů, jejichž charakteristický font byl zachován v původní podobě, a symbol erbu, který oproti původním etiketám dostal modernější vzhled. Celý design je nově doplněn také o prvky zlaté barvy.
„Chceme, aby nová podoba a barevnost etiket odrážela vysokou kvalitu starobrněnských piv. Proto v barevné paletě dostala nově prostor i zlatá barva, která se objevuje jak na předních etiketách, tak na krčku,“ dodává Jetelinová.

Brněnský pivovar Starobrno v loňském roce zrealizoval průzkum zaměřený na to, na co jsou místní nejvíce hrdí. Dle něj téměř polovina Brňanů považuje Starobrno za důležitou součást místní gastro scény. Starobrno je zároveň značkou, kterou si lidé s Brnem spojují nejčastěji.

Redesign etiket je tak částečně odpovědí také na hodnoty zákazníků, z velké části obyvatel Brna, z nichž 74 % uvedlo, že jsou na své město hrdí.
Design připravovala agentura LAVO Production. „Společně s naším agenturním týmem jsme se snažili o vytvoření nadčasového uceleného designu, který bude reflektovat tradici, kvalitu, a charakteristiky celé produktové řady značky Starobrno, což se myslím skvěle podařilo. Věříme, že nový design Starobrna bude zákazníky přijat s pozitivními ohlasy,“ dodává Martin Kučera, CEO agentury LAVO Productions.

Na Zelený čtvrtek 28. března se v celé České republice i na Slovensku začne už tradičně čepovat Zelené pivo z pivovaru Starobrno. Letos už po devatenácté. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 920 hektolitrů. Zeleným pivem si mohou připít všichni v Čechách i na Moravě, aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení. Letos ho starobrněnští sládci připravovali koncem ledna. Na dlouhou tradici vaření i pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek jsou zaměstnanci pivovaru právem pyšní, včetně ředitelky pivovaru Kláry Konupčíkové. „Zájem o pivo skutečně s přibývajícími lety neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. Zeleného piva vaříme tak akorát, aby se vypilo přes Velikonoce. Přesně k tomu je od začátku určeno,“ uvedla Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru. A mnozí zaměstnanci pivovaru si pamatují i jeho začátky, například dnešní vrchní sládek Jiří Brňovják nebo manažer kvality Michal Gec.

Zelené pivo se připravuje podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává přesně dávkovaný bylinný výluh, připravovaný přímo v pivovaru. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Příchod jara a oslavy Velikonoc se v některých českých pivovarech neobejdou bez speciálně zeleně zabarveného piva. Podává se tradičně na Den Svatého Patrika, 17. března, nebo na Zelený čtvrtek, který letos připadne na 28. března.

Největším výrobcem Zeleného piva v České republice a na Slovensku je pivovar Starobrno. Ten letos pro potřeby oslav příchodu jara navařil celkem 4.570 hektolitrů zeleného moku, který už devatenáct let vaří stejným způsobem. Restaurace ho nabídnou na Zelený čtvrtek.

„Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková v tiskové zprávě, kterou redakci poskytla PR konzultantka pivovaru Ludmila Čechová.

Důležitá je kombinace technologií, surovin, výluhu a likéru
Nepostradatelnou ingrediencí je dle zprávy bylinný výluh, který se přímo v pivovaru připravuje z několika druhů bylin. Konkrétní receptura je ale tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je koncentrovaný a velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Jak naší redakci informovala Ludmila Čechová, zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu a likéru.

Obarvení většinou za pokaženou várku nemůže
Na výrobní postupy, které se za Zeleným pivem skrývají, se naše redakce zeptala také jedné ze zaměstnankyň konkurenčního pivovaru z Plzně. Největší a nejznámější český producent piva sice zelený mok nevyrábí, i tak ale vyjmenovala některé možnosti, jakými lze pivo obarvit.

Nejčastěji se podle jejích slov používá substance s názvem Brilliant Blue FCF, méně častěji pak měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů. Ty podle jejích slov trochu mění chuť výsledného nápoje a zhoršují jeho kvalitu, proto se prý od jejich používání v poslední době upouští. Za případnou nepovedenou várkou zeleného piva ale podle jejích slov ve většině případů nestojí chyba v barvení, ale spíše jiný problém ve výrobě.

Technologie není speciální, říká se, že se používá nepovedené pivo
Na otázku, co by se stalo, kdybychom do hotového piva přimíchali zelené potravinářské barvivo, odpověděla, že by se s nápojem nemělo stát nic.

„Nemělo by podle zákonů Evropské unie vůbec změnit charakter. Zelená piva většinou nemají žádnou extra speciální technologii. Samozřejmě to není tak, že udělají normální a pak ho obarví, ale většinou je to celkem jednoduchý proces. U nás v pivovaru se vždycky říká, že se na to používá nepovedená várka. Asi jako se říká, že na svařák se dává nejhorší víno,“ smála se.

Nakonec ještě uvedla, že zelenému pivu osobně neholduje. „Přijde mi to jako cenově přepálené klasické pivo. Vždycky si dám radši Plzeň,“ uzavřela.

Cenu si každá restaurace určuje sama
Právě cena nás zajímala i v případě Starobrna. Podle Ludmily Čechové je individuální. „Cenu čepovaného piva si provozovatelé či majitelé gastronomických provozů určují sami,“ uvedla.

Každá restaurace tak bude moci zelený mok nabízet za libovolnou cenu. Seznam konkrétních hospod, kde bude možné si na Zeleném pivě pochutnat, nabízí web www.zelenepivo.cz.

Včera a dnes se v pivovaru Starobrno vaří již legendární Zelené pivo. Čepovat se začne tradičně na velikonoční Zelený čtvrtek, který pro letošek připadá na 28. března. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 570 hektolitrů. Na Slovensko, kde Zeleným pivem rovněž slaví příchod svátků jara, poputuje 350 hektolitrů z uvedeného množství. Letos se Zelené pivo připravuje už po devatenácté.

Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení, jeho příznivci ho měli k dispozici i během dvou covidových let, kdy se ovšem museli obejít bez toho, co je při jeho pití nejdůležitější: oslavy Velikonoc ve společnosti přátel a rodiny. To letos, doufejme, nehrozí. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o něj neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“? řekla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru.

Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je bylinný výluh, se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých devatenáct let stejná, neměnná – a tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Zelené pivo se vaří podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává výše uvedený bylinný výluh, který starobrněnští sládci přesně dávkují v těchto dnech. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Přibližně dva měsíce zbývají do Zeleného čtvrtku, v brněnském pivovaru Starobrno se ale do příprav na Velikonoce pustili už nyní. V pondělí začali vařit tradiční Zelené pivo. Letos jej tam připraví 4570 hektolitrů.

Nepostradatelnou ingrediencí je bylinný výluh, který se připravuje z několika druhů bylin v brněnském pivovaru. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu," říkal vrchní sládek Starobrna Jiří Brňovják.

Stejně tak je důležité přesné dávkování. „Výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili," doplnil vrchní sládek.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů - technologie, surovin, výluhu a likéru, který se do piva nakonec přidává.

Zelené pivo vaří pivovar Starobrno už devatenáct let. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě boduje Zelené pivo nejvíc," uvedla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.

Různými pozicemi si prošla Klára Konupčíková v pivovaru Starobrno. Začínala před šestnácti lety jako dělník ve výrobě, pokračovala jako technolog, vedoucí výroby nebo sládková. V srpnu se pak stala historicky první ženou na pozici ředitelky. „Už od školy jsem chtěla pracovat v pivovaru. Byl to můj sen," říká jednačtyřicetiletá žena v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Kdy jste poprvé ochutnala Starobrno?
Musím sáhnout hluboko do paměti. Je to určitě více jak sedmnáct let. Asi když jsem jezdila za svým současným manželem do Brna. V době, kdy jsem studovala v Praze. Shodou okolností bydlel tady na Mendlově náměstí, takže jsme často chodívali na Pivovarskou.

Získala jste si k němu hned kladný vztah?
Pocházím ze severní Moravy, tam vládne jiný pivovar, takže jsem byla zvyklá na jiné pivo. Starobrno mi zachutnalo, i když jsem si k němu musela najít cestu.

Tíhla jste celou dobu k tomu, že budete pracovat s pivem, a nebo jste měla i jiné plány?
Tím, že jsem vystudovala obor Pivovarství a sladařství, bavilo mě to a stále baví, chtěla jsem už od školy pracovat v pivovaru. Byl to ten můj sen. Je to velmi zajímavý obor, zvláště pro ženu.

Když jste studovala, kolik tam s vámi bylo žen?
Určitě nás byla menšina. Nebyla jsem tam sama, ale většina v tomto oboru bylo mužů.

V unikátní starobrněnské hospodě na kolejích s názvem Šalina Pub se lidé v Brně vozí už 10 let. Dopravní podnik města Brna představil pivní tramvaj v roce 2013. Za tu dobu se uskutečnilo více než 500 jízd, při kterých cestující vypili přes 40 000 půllitrů piva.

Poprvé s cestujícími vyjela Šalina pub 7. září 2013 a od té doby si získala velkou popularitu. Lidé si ji mohou pronajmout a užít si tak nevšední zážitek při soukromých akcích. „Jsme rádi, že můžeme už deset let obyvatelům Brna i turistům zprostředkovávat tento originální zážitek, který spojuje dva brněnské fenomény – tradici vaření piva a jízdu šalinou,“ uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

Šalina Pub za posledních deset let svezla tisíce cestujících. „Statistiky hovoří za vše – více než 500 jízd a tisíce cestujících jsou důkazem toho, že Brňané si tuto netradiční atrakci oblíbili a stala se nedílnou součástí kulturního a společenského života v Brně,“ dodal Havránek.

Od běžných tramvají se odlišuje například zaslepenými druhými a čtvrtými dveřmi, díky čemuž se uvolnil prostor pro nezaměnitelný interiér vozu. Jedná se o přestavěnou tramvaj typu K2R s unikátním designem čela od architekta Patrika Kotase. „Samotná úprava na pojízdnou hospodu trvala zhruba tři měsíce. Na rekonstrukci tehdy pracovali naši lidé v ústředních dílnách,“ popsal tehdejší přestavbu Havránek.

Uvnitř cestující najdou speciálně navržená sedadla a stolky, aby se v šalině mohli také občerstvit a užít si výhled na město. Vůz nabízí celkem 38 míst k sezení a 17 ke stání. Zajímavým prvkem jsou pak praktické držáky na pivo, díky kterým se při jízdě nápoj nepřevrhne. V zadní části tramvaje je výčepní pult, který umožňuje čepovat najednou dva druhy piva z pivovaru Starobrno. V tramvaji nechybí ani základní restaurační vybavení, jako je lednička, kávovar a mikrovlnná trouba, díky čemuž si návštěvníci mohou vychutnat i jiné nápoje než pivo a také se občerstvit. Samozřejmostí je připojení k internetu, audio a video systém i toaleta.

Jízdy je možné objednat na webu www.salina-pub.cz. Projížďka pivní tramvají zpestří program firemní akce, soukromého večírku či rozlučky se svobodou.

Slunečný den a pivo patří k sobě. Série sousedských letních slavností v pivovaru Starobrno vyvrcholila v sobotu 9. září. Po komornějších akcích v červnu a červenci si tentokrát návštěvníci užili větší pivní slavnost s rozšířeným programem. Příchozí si mohli koupit jeden „škopek“ starobrněnského piva za třicet korun a vstupné na akci pořadatelé nevybírali.

Na programu byla muzika, škola čepování, pivní degustace, hospodský kvíz s cenami i exkurze do pivovaru. Zahrála skupina UDG, představil se i Jaroslav Uhlíř s kapelou, Sofian Medjmedj a na závěr MC Gey.

Zájemci navštívili některé provozy pivovaru. Prohlédli si varnu, prostory, kam ústí tanky k dokvašování piva a z ochozu mohli vidět i linku k vyfukování, plnění a balení PET lahví. Na místě se tak dozvěděli vše o výrobě piva i používané technologii a zjistili, jak dlouhá cesta vede od vstupních surovin po orosený půllitr na stole. Na závěr byla naplánovaná ochutnávka nefiltrovaného ležáku Bitr v historickém ležáckém sklepě. Součástí výkladu bylo i přiblížení historie pivovarnictví na starém Brně i samotného pivovaru, který vloni oslavil sto padesát let.

Rozlučku se svobodou, firemní večírek nebo jinou oslavu si mohou zájemci zpříjemnit projížďkou Pivní tramvají v ulicích Brna. V unikátní starobrněnské hospodě na kolejích s názvem Šalina Pub se lidé v Brně vozí už deset let. Za tu dobu se uskutečnilo více než pět stovek jízd, při kterých cestující vypili přes čtyřicet tisíc půllitrů piva.

Poprvé s cestujícími vyjela Pivní tramvaj 7. září 2013. Lidé si ji mohou pronajmout a užít si tak nevšední zážitek při soukromých akcích. „Jsme rádi, že můžeme už deset let obyvatelům Brna i turistům zprostředkovávat tento originální zážitek, který spojuje dva brněnské fenomény – tradici vaření piva a jízdu šalinou,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek s tím, že se tato tramvaj stala součástí kulturního a společenského života v Brně.

Od běžných tramvají se odlišuje například zaslepenými druhými a čtvrtými dveřmi, díky čemuž se uvolnil prostor pro nezaměnitelný interiér vozu. Jedná se o přestavěnou tramvaj typu K2R s unikátním designem čela od architekta Patrika Kotase. „Samotná úprava na pojízdnou hospodu trvala zhruba tři měsíce. Na rekonstrukci tehdy pracovali naši lidé v ústředních dílnách,“ popsal tehdejší přestavbu Havránek.

Uvnitř cestující najdou speciálně navržená sedadla a stolky, aby se v šalině mohli také občerstvit a užít si výhled na město. Vůz nabízí celkem osmatřicet míst k sezení a sedmnáct ke stání. Zajímavým prvkem jsou pak praktické držáky na pivo, díky kterým se při jízdě nápoj nepřevrhne. V zadní části tramvaje je výčepní pult, který umožňuje čepovat najednou dva druhy piva z pivovaru Starobrno.

V tramvaji nechybí ani základní restaurační vybavení, jako je lednička, kávovar a mikrovlnná trouba, díky čemuž si návštěvníci mohou vychutnat i jiné nápoje než pivo a také se občerstvit. Samozřejmostí je připojení k internetu, audio a video systém i toaleta. Jízdy je možné objednat na webu www.salina-pub.cz.

Klára Konupčíková se stává ředitelkou pivovaru Starobrno na dobu neurčitou. Tuto funkci už vykonávala coby dočasný Brewery Leader od listopadu 2022 a měla tak příležitost poznat a načerpat zkušenosti s operativním i strategickým řízením celého pivovaru. Ve Starobrně jde historicky o první ženu na pozici ředitelky.

Klára Konupčíková vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze se zaměřením na pivovarství a sladařství. Svůj profesní život Klára už od absolutoria VŠ spojila s pivovarem Starobrno, kde působí déle jak šestnáct let. Jak to ve Starobrně chodí, i vysokoškoláci procházejí celým výrobním kolečkem. Klára tak v roce 2007 nastoupila jako dělník ve výrobě, kde začínala jako pomocník na varně, vypracovala se na vařiče a dále pokračovala jako technolog na stáčírnách a ve výrobě. Po mateřské dovolené si Klára vyzkoušela pozici bezpečnostního technika a TPM koordinátora. Po třech letech se vrátila do výroby jako vedoucí výroby a nakonec jako sládková.

Čeho si nová ředitelka nejvíce cení, pokud by se měla za dlouhou kariérou ve Starobrně ohlédnout zpět? „Bylo toho za ta léta samozřejmě hodně. Vzpomínám například na to, že jsem si vyzkoušela vaření piva ještě v původní, staré varně, a na dobu, kdy se od roku 2008 budovala naše současná nová varna. Když jsem pracovala jako technolog stáčíren, zaváděli jsme nepasterizované pivo. Byla jsem od počátku při budování první PET linky v celé České republice,“ uvedla Klára Konupčíková. „Z dalších mimořádných okamžiků bych zavzpomínala na prosinec 2016, kdy se poprvé podařilo dosáhnout hranice jednoho milionu uvařeného piva za uplynulý rok,“ dodala.

Klára Konupčíková ale nepřipisuje hodnotu pouze velkým úspěchům – věnuje pozornost každodenním drobným výkonům a krokům, které vedou k dlouhodobým cílům. Oceňuje tak práci svého týmu, který považuje za klíčovou součást úspěchu.

Pro Starobrno má ředitelka jasnou vizi. Zaměří se primárně na kvalitu piva, rozvoj pivovaru, podporu inovací, jako například Bitr, a také přechod na obnovitelné zdroje energií. K tomu Klára Konupčíková dodává: „Starobrno leží v srdci města, byla bych moc ráda, kdyby se pivovar víc otevřel veřejnosti, abychom umožnili lidem nahlédnout do zákulisí výroby piva, a aby se k nám rádi vraceli. Co se týká kvality, ta je u nás na prvním místě a věnujeme ji mimořádnou pozornost. V neposlední řadě je pro nás zásadní i odpovědnost vůči okolí. Postupně přecházíme na obnovitelné zdroje s ambicí snížit CO2 do dvou let až o 50% vůči roku 2018.“

Ve svém volném čase se Klára nejvíce věnuje své rodině. Společně rádi cestují, věnují se geocachingu, poznávají nová místa. Léto spolu tráví na moři pod plachtami a v zimě na horách. Když má čas jen pro sebe, ráda čte detektivní příběhy, lenoší nebo si zajde na dobré pivo s přáteli.