Možná až překvapivou míru pochopení projevují někteří lidé z oboru, jehož se znatelně dotkne připravovaný vládní balíček úspor. Pivo – to čepované v hospodách a restauracích – se po třech letech vrací zpět do 21procentní daňové sazby a Beskydský pivovárek z Ostravice v Beskydech tomu plně rozumí.

K určitým příležitostem nebo v určitých časových intervalech vaří v součtu zhruba padesátku různých piv včetně „trendy“ speciálů. Beskydský pivovárek v Ostravici bude se svou produkcí další, kdo přeneseně doplatí na zdražení piva v pohostinských zařízeních, kde se očekává šetření veřejnosti. Přesto neskuhrá.

„Samozřejmě to bude zásadní změna v ceně piva pro celý pivovarnický trh a stoprocentně to bude mít za důsledek snížení spotřeby piva,“ říká jednatel Beskydského pivovárku Dušan Holý, jenž očekává, že někteří lidé budou chodit na pivo méně, jiní nesníží četnost návštěv, ale počet vypitých piv, u dalších očekává, že si dají pivo už jen k jídlu.

„Určitě vznikne ještě více garážových a zahrádkových výčepů, kdy si lidé koupí sud a vypijí ho s kamarády doma. A to bude ještě ta lepší varianta, tou horší by bylo, kdyby začali kupovat jen levný alkohol,“ nastiňuje další možný scénář Holý, jenž ve chvíli, kdy se zvedne daň, zdraží pivo. „Zcela určitě to tak bude, není jiná cesta. Pět korun je takový ‚randál‘, že to žádný pivovar nevezme na sebe, nepřežil by to,“ ví pivovarník.

Mělo se šetřit dřív a průběžně
Skončit podle něj mohou některé vesnické hospody odkázané na úzký okruh štamgastů a bude to znatelně větší zásah, než znamenal zákaz kouření nebo zrušení hracích automatů. „To byly v porovnání s tím, co přijde, prkotiny,“ tuší Holý. Přesto zvýšení daně, které způsobí zdražení piva zhruba o pět korun, u speciálů i víc, považuje za nevyhnutelné.

„Učiněný krok jednoznačně chápu, naopak měl přijít mnohem dříve. A naopak některé kroky, jako bylo zrušení superhrubé mzdy, vůbec neměl nastat. Na tom, že nyní vláda přichází s tím, že bude šetřit, nevidím nic špatného,“ říká Dušan Holý.

Netroufá si hodnotit všechny kroky balíčku, který má pomoci státnímu rozpočtu, ale obecně princip, že je třeba šetřit, schvaluje. „Musím to pochopit. Nechci se dožít toho, že mi budou vnuci vyčítat, co jsme jako společnost dělali, že to vše musí splácet. Šetření je na místě. Otázka samozřejmě je, jaké budou sociální dopady, ale kdyby se nerozhazovalo a šetřilo dříve a průběžně, nemuselo teď dojít na takové rázné kroky,“ dodává jednatel Beskydského pivovárku, který rozhodně neplánuje snížit produkci piva, bude však hledat cesty, jak se na tvrdším trhu ještě více prosadí.

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Život v krajině beskydských kopců nabízí sám o sobě spoustu krás, které jezdí obdivovat lidé z nejrůznějších končin celé republiky. Jedním z turistických cílů je už třetím rokem taky pivovárek v obci Ostravice, která je jinak proslulá jako ráj chatařů. Postupně se však stává významným bodem na pivní mapě našeho kraje.

Co vlastně stálo za vznikem Beskydského pivovárku? „Vzniklo to úplně snadno. S kolegou jsme dlouho pracovali pro jeden nadnárodní pivovar a po mnoha letech už nás nebavilo pít pořád těch pár piv, která se tam vyráběla. V době před třemi čtyřmi lety nebyla jiná cesta, jak zkusit jiné pivo, než si postavit svůj pivovar,“ říká Dušan Holý, jeden z jednatelů ostravického minipivovaru.

Nápad postavit pivovar v obci s pouhými 2 400 stálými obyvateli se nezrodil jen tak. Roli hrál jednak jejich osobní vztah k podhorskému regionu, ale taky blízkost vynikajícího zdroje vody z přehrady Šance a fakt, že díky turistům se Ostravice „zvětšuje“ o tisíce potenciálních zákazníků.

Po prvotních myšlenkách během roku 2012 následovala rekonstrukce objektu v jednom z hospodářských areálů obce, instalace tuzemské pivovarské technologie a realizace ochutnávkové hospůdky, v níž si můžete kromě piva dát i domácí sýrové speciality. Pátého března 2013 pak byla na světě první várka beskydského piva.

„Od počátku jsme náš záměr koncipovali jako produkční pivovar s tím, že v naší hospodě prodáme jenom malý díl toho, co vyrobíme. Chtěli jsme prodávat především do jiných hospod,“ uvádí zástupce pivovaru a my se už pojďme blíže seznámit s jeho pivy, fungováním i podnikatelskou filozofií.

Sázejí na trénink chuťových pohárků
S jasnou vizí produkčního pivovaru souvisela také představa o nabídce piv, která měla být opravdu pestrá. „Nechtěli jsme se specializovat jen na ležáky. Chtěli jsme vařit piva typu Ale, IPA, občas i pivo, které je původem z Británie, Belgie či Německa. To proto, aby u nás zákazníci mohli trénovat svoje chuťové pohárky,“ vysvětluje Holý.

To však neznamená, že byste v Beskydském pivovárku nenarazili na českou klasiku, kterou zastupuje Beskydský ležák. Vedle něj je to stabilně taky polotmavý vídeňský ležák zvaný Beskydian Bandit a Beskydské hořké, což je svrchně kvašený speciálu typu IPA (Indian Pale Ale).

Vše jsou to poctivé přírodní nápoje vyrobené z čistého sladu, chmele, vody a kvasnic. Kromě toho je každý týden v nabídce další speciál.

„Když vaříte pivo, které je z novozélandského chmele, ono prostě chutná jinak. Není to o tom, že by ten chmel byl lepší než český, ale on je jiný. Více voní a má jiné vlastnosti,“ doplňuje náš průvodce. Samostatnou kapitolou jsou pak ochucená piva, která původně vařit nechtěli, ale nakonec převážila touha vyjít borůvkovým, višňovým či medovým mokem vstříc ženám.

Praxe však přinesla docela překvapivá zjištění. „Nakonec to dopadlo úplně jinak. Zjistíte, že přijde parta havířů a v pohodě pijí celý večer borůvku. I když jsem dvacet let dělal v pivovarnictví a myslím si, že o tom něco vím, tohle jsem vůbec neuměl odhadnout, to nejde,“ přidává úsměvný pohled na dění v pivovárku jeden z jeho provozovatelů.

Odbyt stojí na dvou nohách jménem chataři a velká města
I tato zkušenost pana Holého jen utvrdila v tom, že trh minipivovarů se chová úplně jinak, než byl zvyklý u velkovýrobce. Dojem vzájemné konkurence „malých a velkých“ je podle něj spíše zdánlivý. „Oba trhy existují vedle sebe, ale nekonkurují si. V drtivé většině je to tak, že dodáváme do ochutnávkových hospod, které prodávají jen piva z malých pivovarů,“ vnáší jasno do situace na trhu.

Jeden z klíčových cílů jejich produkce tedy známe. Jaký je ten další? „Dá se říct, že stojíme na dvou nohách. Jednak je to prodej ve velkých městech, jako je Ostrava, Praha, Brno, Olomouc či Žilina a pak taky prodej takzvaně kolem komína tady na Ostravici. Lidé si postupně zvykli k nám jezdit hlavně pro patnáctilitrové sudy na víkend,“ poukazuje Holý na zájem ze strany chatařů.

Chtějí přinášet kvalitu z celého světa
Když přijde řeč na to, zda některé z jejich piv patří mezi jasné oblíbence zákazníků, přichází odpověď, že je to vyrovnaná soutěž. Zájem se v ní rovnoměrně dělí mezi ležáky, Beskydské hořké a další speciály. To naznačuje, že pestrá nabídka je tím, co dnes lidé očekávají v mnohem větší míře než kdysi.

Minipivovary tak zřejmě prožívají „zlaté“ časy pro svůj růst. Vidí to podobnou optikou i znalci z Ostravice? „Podle mého názoru se vracíme k normálu, k tomu, jak to mělo vypadat už kdysi. Komunismus pivovarskou tradici bohužel na nějakou dobu zpřetrhal, teď se k tomu vracíme. Nevidím v tom nic zvláštního. Trh roste prakticky z nuly, takže chvíli trvá, než se nasytí,“ myslí si Holý.

Na současné podobě světa minipivovarů jej těší mimo jiné otevřené a přátelské vztahy, které v tržním prostředí nejsou úplně typické. Inspiraci si mohou (nejen) v našem regionu předávat navzájem, ale jezdí za ní také do světa. Z beskydského pivovárku třeba až do daleké Kalifornie, která je od 70. let „zemí zaslíbenou“ pro malé výrobce.

Z těch se tam často stávají pivovary střední, které následně pohltí globální firma, čímž se uvolňuje prostor pro další a další minipivovary. Zda do takové fáze dospějeme i v českých podmínkách, se teprve uvidí.

„Naším cílem to není už z filozofických důvodů. Jsme pivovárek, takže nechceme být větší a větší. Ono zůstat malí má své výhody. Velcí výrobci musejí pivo zákazníkům tlačit, a to my nechceme. Chceme si partnery vybrat, a to takové, kteří se budou umět o pivo postarat a kteří nám mentálně vyhovují,“ upozorňuje Holý na nelehký úkol získat ty správné parťáky pro péči o nefiltrované a nepasterizované pivo.

„Naše vize spočívá v tom objíždět dál svět a učit se, jaká piva se v něm vaří. Ta pak chceme nabídnout našim zákazníkům. Cesta je v kvalitě a širokém sortimentu, nikoli v růstu,“ loučí se s námi průvodce z Beskydského pivovárku.

„Dej Bůh štěstí!“ A za týden u piva zase na shledanou.

Beskydský pivovárek
Místo: Ostravice 449
Druhy piv: aktuálně se čepuje Beskydský ležák 12°, Beskydian Bandit polotmavý speciál 13°, Beskydské hořké typu IPA 14°, Summer Day Ale 10°, Borůvkový ležák 12°, další piva jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, vzhledem k prodeji do hospod však 95 % produkce stáčejí do 15, 30 a 50 litrových sudů, nabízí také 1 a 1,5 litrové pet lahve
Výstav: přibližně 6 500 hektolitrů za rok

Moravskoslezské Beskydy nabízejí turistům tiché lesy či klidné hřebenové túry. A poměrně nově i vlastní pivo.

Beskydský pivovárek v Ostravici se buduje od roku 2012, první várku uvařil předloni. Sortiment zahrnuje svrchně kvašený speciál, ovocné ležáky či klasický ležák. Dnes ochutnáme Zbuje (což se dá přeložit jako zbojník).

Polotmavý nefiltrovaný a nepasterizovaný vídeňský ležák vzniká z ječných sladů, žateckého chmele a – jak jinak – z beskydské vody. Pivo se 4,8 procenty alkoholu lze sehnat v pivotékách po celé republice. Po nalití do sklenice zaujme nafoukaná pěna s velkými bublinami, které pracují.

Vůně je sladově plná, barvu má ležák rumovou až tmavě jantarovou. V ústech působí neznatelný říz, chuť je slabě hořká, postupně se rozevírá a dává pocítit několik odstínů sladu. Po dopití zůstává čistý odér jako po slabém pelyňkovém odvaru. Zbuj má velmi dobrou pitelnost.

Dvěma pivním nadšencům se v Beskydech daří porážet konzervativnost tamních pivařů. Přijít na chuť jiným pivům, než je český ležák, je ale museli učit.

Pivo je živilo už dávno před založením minipivovaru. Oba spolumajitelé Beskydského pivovárku, Dušan Holý a Aleš Karpita, 20 let prodávali pivo, které ale vyráběl někdo jiný. Rutina spojená s prodejem jednoho druhu piva z velkého pivovaru je ale postupně přestala bavit. Při cestách po Evropě i světě totiž ochutnali tolik různých druhů, že jim česká desítka a dvanáctka připadala nudná. "Ve velkých pivovarech ale nejde větší pestrost prosadit. Jejich hlavním směrem je zisk a širší sortiment je příliš nezajímá," vysvětluje Dušan Holý nad sklenicí Beskydského hořkého, voňavého, svrchně kvašeného speciálu IPA, proč se nakonec rozhodli společně vrhnout do výroby piva vlastního.

Beskydský pivovárek Ostravice
V loňském roce otevřený minipivovar se nachází v poněkud rozporuplném prostředí. Na jedné straně leží v atraktivní lokalitě jednoho z center turistického ruchu Beskyd, pod masívem hory Smrk. Jeho samotná poloha v areálu bývalého pneuservisu, kudy se vstupuje přes vrátnici s aktuálním prodejem zmrzliny, však může potenciálního návštěvníka odradit. Komu však nevadí vyasfaltované nádvoří mezi průmyslovými halami a podlehne vábení menší budovy s nápisem Beskydský pivovárek s předzahrádkou, může být účasten nové gastronomické atrakce zdejšího horského regionu.

Samotný objekt je kromě varny piva i ochutnávkovou pivnicí a výrobnou sýrových specialit. V objektu se nekouří, vnitřní prostory i venkovní zahrádka se vyznačují čistotou, totéž lze říci i o prostorných WC. Posezení je tvořeno hrubými dřevěnými lavicemi, jak se na správnou pivnici sluší. Za slunečného počasí a o víkendech je zahrádka plná, zatímco vnitřní prostory zejí prázdnotou. Pro letní sezónu by bylo dobré zahrádku zaclonit markýzami, pro které je zde již připravena dřevěná konstrukce.

Dámská obsluha je ochotná, rychlá a zasvěcená do nabídky, se kterou ochotně seznamuje návštěvníka.Vytkl bych jí snad jen automatické sbalení účtenky po zaplacení.Jak již bylo výše zmíněno, hospůdka je především ochutnávkovou pivnicí a k jídlu zde nabízejí pouze studenou kuchyni – utopence, škvarky a celou řadu vlastních sýrů – nakládaných, čerstvých, pařených i pomazánek. Jejich cena se pohybuje mezi 25 – 40 Kč/100 g. Kombinace piva a sýrů je lákavá, ochutnaný čerstvý sýr v česnekovém nálevu byl dobrý. Škoda jen, že hospůdka účtuje za každý krajíc chleba.

Na čepu pivovárku je 5 druhů vlastních nefiltrovaných a nepasterizovaných piv – ležáků i svrchně kvašených speciálů. Do první skupiny piv patří v prvé řadě Beskydský ležák 120, světlý, mírně zakalený, poměrně hořký, bez výraznějších chuťových zážitků (hodnocení: ***, cena za 0,5 l: 27 Kč). Polotmavý vídeňský ležák Zbuj 120 je hořkosladké chuti, na pozadí snad se stopou kávy, chuťově průměrný (hodnocení: ***, cena za 0,5 l: 27 Kč). Posledním hodnoceným pivem byl zástupce svrchně kvašených piv tzv. India pale ale, speciál Lissa Huera (Lysá hora) IPA 150. Toto pivo bylo světlé barvy, silné, s rafinovanou hořkosladkou chutí (hodnocení: ****1/2, cena za 0,5 l: 35 Kč). V nabídce byly dále svrchně kvašené Beskydské hořké (140, 35 Kč/0,5 l) a dámami především vyhledávaný Višňový ležák 120 (35 Kč/0,5 l). Teplota čepovaných piv i jejich ošetření bylo na dobré úrovni.

Ambiciózní projekt (viz níže uvedené internetové stránky) podporovaný dostatečnou reklamou a atraktivním turistickým prostředím se zatím vyplácí – o pivovárek je, zejména mezi cyklisty, zájem. Pokud se ještě zlepší kvalita vařeného piva, Beskydský pivovárek bude mít šanci stát se prvořadým gastronomickým cílem rekreační obce Ostravice.

Zázvorový ALE. Věděli jste o tom, že zázvor kromě toho, že obsahuje spoustu vitamínů (hlavně A, B1, B2, C a E) a minerálních látek (hořčík, vápník, sodík, fosfór, draslík a železo), působí rovněž jako jedno z nejsilnějších afrodiziak? Takže není proč váhat s konzumací…
Obsah alkoholu: 5,1%
V prodeji od 27.2.2014