Vaření piva k městu Prachatice patří po staletí, historické prameny říkají, že v Prachaticích si na dobrém pivu mohli pochutnávat i Husité, kdyby město nevypálili. O obnovu Pivovaru v Prachaticích se postarali dva milovníci pěnivého moku Martin Šejna a Michal Piloušek. Splnili si svůj sen a dokonale zaplnili díru na prachatickém trhu. Opravili a pro vaření tehdy uzpůsobili objekt v Horní ulici, kde se podařilo zachovat část původního historického interiéru domu, například strop nebo dřevěná podlaha. Vaření piva se tak po šestašedesáti letech do Prachatic vrátilo.

Většina současníků si dřívější Měšťanský pivovar pamatovat už nemůže, ale vědí, že pivo k městu prostě patří. Pivovar Prachatice si proto ve své obnovené historii rychle našel mezi malými pivovary své místo pod sluncem. První novodobé prachatické pivo začalo téct ze sudů v srpnu 2015. Klasická jedenáctka a dvanáctka mlsným Prachatičákům zachutnala, a tak došlo i na rozšíření o „exotičtější“ druhy.

Na ležák i na speciál
Před pěti lety převzali Pivovar Prachatice noví majitelé. Předsedou představenstva akciové společnosti Pivovar Prachatice a tváří minipivovaru je od té doby místní rodák David Lachkovič. Následovala rekonstrukce a vlastně dostavba části historického domu, který patřil krejčímu Fensterovi. „Ten byl odsunut po druhé světové válce a jeho dílna byla při rekonstrukci objevena,“ vysvětluje David Lachkovič. Tradice vaření piva samozřejmě zůstává. Majitelé nejen opravují, ale rozšiřují nabídku hlavně pro turisty. „Co do druhů piva převládají v prachatickém pivovaru spodně kvašené ležáky plzeňského typu. Příležitostně vaříme ale i piva svrchně kvašená a pivní speciály,“ vysvětluje David Lachkovič.

Prachatický sládek Tomáš Kovář uvaří za rok šedesát tisíc litrů piva. „Jedna várka je pět set litrů a ročně takových várek uvaříme až sto dvacet,“ dodává David Lachkovič s tím, že k vaření piva v Prachaticích se používá ve valné většině český chmel i slad. Receptury jako takové jsou pak výhradně dílem sládka a tajemství dobrého piva z Prachatic závisí na rukodělné práci. „Vaříme nefiltrovaná a nepasterovaná piva. Ta si zachovávají minerální látky, vitamíny i vliv pivních kvasinek, které bychom pasterizací zabili,“ upřesňuje majitel pivovaru. Navíc prachatické pivo je k mání také v několika restauracích na jihu Čech. „Prodáváme ho zájemcům v sudech, PET lahvích i plechovkách,“ ujišťuje David Lachkovič milovníky domácích oslav, že ani oni nepřijdou „zkrátka“. Názvy jednotlivých druhů piv se také pojí s městem, kromě Prachatické 11° a 12° nebo polotmavé 13°, bývá v nabídce Rumpál i Pšeničný speciál Schreiner.

Prachatický pivovar má své místo nejen v internetových bedekrech a plánovačích všemožných výletů po Jihočeském kraji, ale také v Gastromapě Lukáše Hejlíka. Interiér restaurace Prachatického pivovaru nabídne hned u výčepu prosklenou stěnu, přes níž je vidět technologickou část pivovaru. Tam vlastně může nahlížet každý, kdo přijde na místní pivo nebo něco dobrého k snědku. V nabídce je nejen polední menu, ale kuchyně nezavírá ani večer a rozhodně tam každý vybere něco k zakousnutí nejen k pěnivému moku.

Na dvorek i do postele
Výčep prachatického pivovaru je bývalý průjezd historického domu. Přijít tak návštěvník může jak z Horní ulice, tak i z Velkého náměstí přes pivovarský dvorek, který při slunných letních dnech nabízí skvělé ochlazení pod cimbuřím renesančního objektu. Ani posezením na dvorku to ale v prachatickém pivovaru nekončí. Hosté mohou v historickém domě posledních třech letech strávit i noc. Součástí je totiž penzion se sedmi stylovými pokoji. Najednou tam mohou „složit hlavu“ až dvě desítky lidí. „Kdo by se nechtěl ubytovat přímo nad varnou piva. To přece musejí pivaři ocenit,“ glosuje se smíchem David Lachkovič s tím, že ani prohlídka minipivovaru není nemožná. Pivovarská restaurace nabídne hned po probuzení snídani ze surovin od místních farmářů a pěstitelů a Prachatice jako takové jsou pak skvělým výchozím místem na výlety v okolí i na Šumavu.

V Prachaticích je málo lidí, kteří by místní pivo neochutnali. O pivovaru ví úplně každý. Ten se totiž stal také místem pro setkání při letních večerech či adventech s živou hudbou či zabijačkách. Zkrátka pivovar se stal součástí nejen kulturní nabídky Prachatic. „Letos poprvé navíc chystáme Den otevřených dveří, aby si hlavně místní lidé mohli minipivovar prohlédnout zblízka,“ odkryl na závěr letošní novinku David Lachkovič.

Historie vaření piva v jihočeských Prachaticích sahá až do raného středověku. Do pivních tradic tam jako na mnoha dalších místech bolestivě zasáhl komunismus, nicméně od roku 2015 se přímo v srdci města opět rozhořel symbolický oheň pod kotlem. Prachatice se tak řadí k mnoha dalším českým městům, kde si můžete dopřát místní řemeslné pivo.

Do Pivoraru Prachatice jsme zamířili v době, kdy na Česko bolestně dolehla opatření spojená s koronavirem. I sládek Michael Neuwirth měl plný sklep piva, o němž nevěděl, zda ho nakonec nebude muset vylít do kanálu. Nálada na útulné pětihektolitrové varně byla i přesto optimistická. Michael má za sebou působení v nedalekém Vimperku a Pivnímu skautovi se mimo jiné svěřil, že jeho láskou jsou spodně kvašená piva. Zejména speciálu 15° jsme se věnovali ve zvláštním degustačním okénku. Vedle kvalitního piva nabízí pivovar, který před několika lety startoval v nedalekém Kratušíně jako garážový projekt, krásný interiér a prostředí historického centra Prachatic. Pivo si můžete dopřát jak v moderní restauraci, tak ve středověkém vnitrobloku. Dobrou zprávou je, že na rozdíl od Pivního skauta už nemusíte jen nejistě zkoušet kliku – pivovary otevřely a pivo opět teče proudem. A Prachatice jsou dobrou destinací nejen pro pivní výlet.

Navštívili jsme pivovar v srdci Šumavy přímo na Zlaté stezce. Historie vaření piva v Prachaticích sahá daleko do středověku a doložitelné zmínky o této bohulibé činnosti jsou z roku 1379. Poslední várky proběhly na konci roku 1948, kdy poté vzala vládu do svých rukou dělnická třída, a tak se pivo v Prachaticích nevařilo.

Čtyři roky od nápadu k prvnímu pivu a hostům.
K obnovení tradice došlo v srpnu roku 2015, kdy dva švagři Martin a Michal vrátili do Prachatic vůni sladu a chmele.

Prostor se objevil v rodišti jednoho z akcionářů a po rychlém jednání byl zakoupen dům v Prachaticích v Horní ulici č.174. Dům nebyl v nejlepší kondici, ale jevil se jako vhodný pro svůj záměr. Jeho historie, i když se nachází v jádru Prachatic, není tak stará a sahá někam na začátek 20.století.

Do té doby se v místě stávajícího stavení nacházelo volné prostranství. Stavba domu byla včleněna do proluky mezi ostatní domy a uzavřela ulici do současné podoby. Svou živnost v něm provozoval „pánský, dámský a vojenský krejčí pan Fernster. Po válce rodinu bohužel stihl osud německých spoluobčanů a byli všichni odsunuti do obce Ingolstadt v nedalekém Bavorsku. Dům č.p. 174 v Horní ulici se prokousal léty zvůle a vlády proletariátu v čele s Komunistickou soldateskou podporovanou Sovětskou vládou v téměř původním stavu.

K zakoupení domu došlo v roce 2011 a doby, kdy se Zlatou stezkou zpět do Passau vozil český slad, tak znovu ožijí vůní vaření zlatavého moku.

„V našem pivovaru vaříme piva plzeňského typu i piva různých světových stylů. Ty jsou určeny historickými podmínkami. To jest použitím surovin (chmelů, sladů, vody a dalších) a typu kvašení (spodní, svrchní – kdy kvašení a následné zrání piva se rozlišuje odlišnými teplotami). Při výrobě klademe velký důraz na hořkost, která je typickým znakem piv z Prachatického pivovaru. Na čepu jste mohli již ochutnat například 11° a 12° světlé ležáky, které jsou naše stálá piva, nebo také 11° ALE. S příchodem zimy přišla k nám do pivovaru také éra silnějších speciálních piv. Uvařili jsme například 16° Stout (mix sladů a praženého sladu) nebo 15° IPA. U obou těchto speciálních piv jsme se snažili o použití výhradně českých chmelů. Výjimku jsme udělali u piva IPA, kde jsme k českým chmelům přidali jeden druh amerického chmele”.

Jarní IPU pro vás uvařil sládek Lukáš Kačer ve spolupráci s naším stálým sládkem Adamem Pilouškem. Pivo má světlou barvu, je uvařeno ze sladů Pale Ale a Karapils a 2 druhů amerických a 1 druhu australského chmele. Australský chmel byl použit tak, aby vyzdvihl vůně granátového jablka a broskve. Pivo je suché s vyšší hořkostí, která dlouho doznívá. Ideální pivo pro první jarní posezení na zahrádce.

“Pro výrobu lahodných moků z Prachatic používáme vodu, kterou získáváme z Černé hory, nacházející se nad Prachaticemi. Ve dvacátých letech 20. století byly vybudovány v okolí Prachatic jímací nádrže právě na tuto vodu z pramenů Černé hory a Libína. Vodu již dále neupravujeme.“

Udělejte si proto výlet za přírodu a navštivte toto malebné Šumavské město. V pivovaru budete srdečně vítaní na výborný oběd či večeři z lokálních a vždy čerstvých surovin. Orosená sklenice piva musí být samozřejmostí.

Pětašedesát let poté, co následkem znárodnění zanikl prachatický měšťanský pivovar, se v jihočeském městě začalo opět vařit. Tradiční ležáky a několik speciálů bude podnik zavážet i do Prahy.

„Hlavní impuls byla touha po prvovýrobě, láska k pivu a tradičním hodnotám ruční práce. Cílem je dosáhnout maximální uspokojení konzumentů a předčít očekávání každého, kdo do pivovaru v Prachaticích zavítá,“ popisují Martin Šejna a Michal Piloušek, majitelé Pivovaru Prachatice.

Vlastníci - jinak také švagři - začali o výrobě svého piva přemýšlet už v roce 2011. Vařit v historickém centru Prachatic v ulici Horní začali loni v srpnu, rozjezd do plného provozu pak zabral ještě několik měsíců.

„Se zvyšujícím zájmem zákazníků se chceme soustředit i na speciály, které začínají být stále žádanější,“ přibližují majitelé svůj záměr. Kromě „klasické“ jedenáctky, dvanáctky a třináctky proto v Prachaticích vznikají i exotičtější svrchně kvašená piva. Světlý Rumpál ALE 11°, výrazně silnější IPA a šestnáctistupňový tmavý Stout. Piva se v pípách průbežně střídají.

Duo sládků Martin Hrubeš a Adam Piloušek používají jako základní surovinu vodu z Černé hory nad Prachaticemi, některá piva dochucují i regionálním hlávkovým chmelem. Roční výstav pivovaru se zatím pohybuje mezi 650 a 800 hektolitry.

Od 12. února budou prachatické ležáky a speciály k dostání i v pražské restauraci Století. Přímo v pivovaru se stáčejí i do PET lahví.