Opavský pivovar začalo město provozovat na konci 15. století pod názvem Taberna. Vařilo se v něm pšeničné pivo, čepované v radničních sklepích i ve vlastní pivnici. Ve městě se pivo vařilo ještě na jiných místech, ale počátkem 19. století zůstal funkční jen pivovar Pod lipami. Objednávek však měl víc, než stačil zastaralým zařízením uvařit a byl postavený nový pivovar, až do nedávna proslulý značkou Zlatovar. Po válce byl znárodněný a roku 1998 přešel do soukromého vlastnictví. Majitel sice uvedl na trh několik nových speciálních druhů piva, ale ani ta konkurenci vzdorovat nedokázala. Pivovar postupně měnil majitele a činnost ukončil v roce 2006. Na jeho místě bylo postaveno obchodní centrum Breda & Weinstein, kterým jako vzpomínka tradice prochází původní komín pivovaru Zlatovar. Samotná značka Zlatovar však byla zachována, vařila se do uzavření pivovaru v Uherském Brodě a v současnosti pokračuje ve výrobě Pivovar Černá Hora (oba skupina Pivovary Lobkowicz Group a.s.). Lahve je možné zakoupit v Nápojovém centru Opava (Express Zlatovar), jehož majitel, podle slov prodavačky, značku odkoupil. Čepovaný Zlatovar je ve městě raritou, ale na Dolním náměstí v podniku Admiral jsem ho díky doporučení, koho jiného než prodavačky z Expressu, našel. Žádný luxus zde nečekejte, ale na dvě rychlá pivka to nebylo tak hrozné. Na čepu byly dva druhy, výčepní desítka a světlý ležák dvanáctka. Pivo bylo servírováno do sklenic s logem Zlatovaru, ale po táccích už zbyl jen stojánek. Obě piva byla sladší, nevýrazně chmelená, dvanáctka měla plnější sladové tělo i hustou pěnu. Číšníka jsem se ptal, jestli pamatuje původní Zlatovar a může porovnat tehdejší a současnou chuť, prý ho pije celý život a výraznější rozdíl nezaznamenal.