Piva se mezi sebou liší barvou, způsobem výroby nebo například obsahem alkoholu. Běžnému konzumentovi asi rozdíly mezi jednotlivými druhy a typy nic neříkají, ve skutečnosti se ale řídí přísnými pravidly.
Původně se pivo dělilo podle koncentrace původní nezakvašené mladiny, která se udávala v hmotnostních procentech (% hm) nebo ve stupních. Kolik stupňů pivo mělo, tolika procentní byla mladina. Podle toho se druhy piv daly rozdělit do tří skupin. Do 10° to byla výčepní piva, 11° až 12, 5° ležáky a nad 12,5° piva speciální. Obsah alkoholu se odvozoval od stupňovitosti a udával se v objemových procentech (% obj). Pro přibližné přepočítání stupňovitosti piva na procenta alkoholu můžeme počet stupňů vydělit třemi, výsledné číslo by nám mělo říct, kolik procent alkoholu v daném pivu je. Tím pádem například 10° pivo mělo asi 3 % obj. alkoholu. Tento způsob převádění je ale značně nepřesný a nemůžeme se jím řídit ve všech případech.
Podle norem Evropské unie se tento způsob dělení přestal používat v roce 1997. Byl nahrazen zákonem udávajícím odlišování druhů piv podle obsahu alkoholu nebo způsobu konečné úpravy na 11 podskupin. V roce 2003 byl přidán další zákon, který dělení rozšiřoval o barvu piva na další čtyři skupiny.

Po drobných změnách v roce 2000 vypadá dělení piv následovně:
Pivo se dělí do čtyř skupin a jedenácti podskupin. Hlavní čtyři skupiny určují typ barvy, podskupiny určují podíl alkoholu, ale taky cukru a jiných příměsí

Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny, ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí:

10. Oddíl 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2d), 2e) a 2f) zní:

"ODDÍL 3 PIVO

§ 11 Členění na skupiny
Piva se člení na
a) lehká,
b) výčepní,
c) ležáky,
d) speciální,
e) portery,
f) se sníženým obsahem alkoholu,
g) se sníženým obsahem cukrů,
h) pšeničná,
i) kvasnicová,
j) nealkoholická,
k) ochucená.

§ 12
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) pivem - pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže a pouze u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů,
b) sladem - obilná zrna ječmene nebo pšenice, u nichž sladováním došlo k enzymatickým přeměnám endospermu a k vytvoření typických chuťových, aromatických látek a barvicích látek,
c) pivem spodně kvašeným - pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum (carlsbergensis),
d) pivem svrchně kvašeným - pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae a případně i spontánní mikroflóry mléčných nebo octových bakterií,
e) světlým pivem - pivo vyrobené převážně ze světlých sladů,
f) tmavým a polotmavým pivem - pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady,
g) řezaným pivem - pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné skupiny,
h) lehkým pivem - pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 7 hmotnostních procent a s obsahem využitelné energie nejvýše 130 kJ/100 ml,
i) výčepním pivem - pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8 až 10 hmotnostních procent,
j) ležákem -pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 hmotnostních procent,
k) pivem speciálním - pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13 hmotnostních procent a vyšším,
l) porterem - tmavé pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 18 hmotnostních procent a vyšším,
m) pivem se sníženým obsahem alkoholu - pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 objemových procent (1,0 hmotnostního procenta),
n) nealkoholickým pivem - pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 objemového procenta (0,4 hmotnostního procenta),
o) pivem se sníženým obsahem cukrů - hluboce prokvašené pivo s obsahem zatěžujících sacharidů do 0,75 g/100 ml a bílkovin do 0,4 g/100 ml,
p) pšeničným pivem - pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu,
r) kvasnicovým pivem - pivo vyrobené dodatečným přídavkem podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení,
s) pivem ochuceným - pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci a potravních doplňků podle zvláštního právního předpisu 2d) a lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů uvedených v § 16 . Podíl lihovin a ostatních alkoholických nápojů přitom nesmí překročit 10 hmotnostních procent objemových.

§ 13 Označování
(1) Kromě údajů uvedených zákoně a ve zvláštním právním předpise 1a) se u piva dále uvede
a) název druhu a skupiny,
b) obsah alkoholu v objemových procentech,
c) způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,
d) údaj "nefiltrované," pokud nebyla provedena filtrace,
e) údaj, zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané,
f) použití přírodní minerální vody. 2e)

2) Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle požadavků uvedených v příloze č. 5 .
(3) Lehké pivo a pivo se sníženým obsahem cukru musí být označeno podle zvláštního právního předpisu. 2f)
(4) Pro účely označování je pivo vyrobené z ječného sladu, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů s výjimkou isomerizovaných chmelových produktů a vody považováno za jednosložkovou potravinu.
(5) Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu: