Historie a současnost Pivovaru Svitavy

Právo vařit a čepovat pivo patří do souboru magdeburského městského práva, na jehož základě bylo v roce 1256 založeno město Svitavy. Od svého založení se město tešilo mnoha ochranným privilegiím a výsadám. Jedním z nich bylo právo mílové, které zakazovalo prodej a výčep piva jiným osobám než svitavským právovárečníkům, a to v okruhu jedné míle od města. Mestská privilegia byla od olomouckých biskupu potvrzována a doplňována. Z roku 1501 se dochovála listina na dědičnou rychtu, ve které bylo uvedeno, že vesnice přináležející ke svitavské rychtě jsou povinny odebírat pivo od svitavských meštanu.

Svitavské pivovarnictví se vyvinulo ze základu výroby piva v jednotlivých meštanských domácnostech. Právo vyrábet pivo bylo spojeno s vlastnictvím nemovitosti tzv. právovárečného domu. V zápisu v městském urbáři z roku 1674 je uvedeno, že základem pivovarnictví ve pivovarSvitavách bylo 83 majitelů právovárečných domů na náměstí. Domů bylo ve skutečnosti 82, neboť městské radnici patřily dva. Každý měšťan s várečným právem vařil pivo ve svůj prospěch podle předem určeného pořadí. Pivo se vařilo doma, ale ne všichni měli stejné prostředky na zařízení.

V roce 1545 došlo ke společné dohodě a sjednocení právovárečných měšťanů. Sjednocení vedlo mimo jiné k rozdělení právovárečníků do 7 tříd podle velikosti domu. Jednotlivé třídy platily odstupňované daně podle výměrových řádů, kde hlavní jednotkou byly marky (stupeň v hodnotě 2 grošů). Nejnižší třída platila 10 a nejvyšší 24 grošů ročně. Tento způsob zdanění vydržel až do nového urbáře v roce 1674, kdy se vytvořilo podílnictví. Právovárečníci se postupně sdružovali a v roce 1539 postavili první Melczhaus neboli sladovnu. Primitivní dřevěná budova, která byla pouze varnou a v níž se mešťané střídali ve vaření piva stávala na náměstí č.69. z ní si odváželi várku do sklepu svých domů, kde pivo teprve kvasilo. V roce 1581 udělil olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský Svitavám privilegium na vaření a šenkování piva a výrobu skladu. Touto listinou obnovil výsady, které se během předchozích staletí ztratily nebo byly zničeny. Primitivní budova v roce 1656 dosloužila a na stejném místě byla postavena nová sladovna. Důležitost privilegia z roku 1581 vynikla se zavedením tzv. merkuriánské dohody. Ty znamenaly reformu finančnictví biskupské kanceláře a podstatně ohrožovaly městská práva. Jedním z bodů byla možnost výstavby vrchnostenského pivovaru a palírny, do nichž by pivovarmusely poddané vesnice dopravovat dřevo a také v nichž vykonávat robotu. Vrchnostenský pivovar byl založen ve Čtyriceti Lánech již v roce 1653. Důchody plynoucí z tohoto zařízení a povinnost poddanského odběru piva vedly k dlouholetým sporům s olomouckou vrchností.

Všechna právováre4ná privilegia byla až do roku 1848 uložena na m2stské radnici a byla ve5ejnosti nepřístupná. Již roku 1837 žádali mešťané o zveřejnení všech propůjcených privilegií. Hlavním důvodem byl spor o vlastnictví pivovaru. Svitavská radnice k žádosti přistoupila zdrženlivě, a tak nebylo jasné zda pivovar patří městu nebo onem 82 právovárecníkům. Až v roce 1865 byla ustanovena petičlenná komise, která měla přezkoumat důvody, na základě kterých se Svitavy mohly dovolávat svých práv. Komise došla k závěru, že město nemá na pivovarská práva nárok a spor o vlastnictví byl urovnán.

V 19.století docházelo k velkému rozvoji technologií vaření piva. Zásadní změnou bylo přestěhování "kvašení piva" z jednotlivých domů od budovy pivovaru. Prostory starého pivovaru na Máchově aleji přestávají dostačovat, a tak pivovarníci sdružují prostředky na výstavbu nového pivovaru. Již v roce 1851 je na Pivovarské ulici postaven sklep, kam se pivo vozilo z pivovaru na náměstí. V roce 1863 byla nad sklepem postavena přízemní budova sladovny a spilky. Pivo se stále vařilo na Máchove aleji, ale převáželo se do nového pivovaru. V roce 1876 byla započata výstavba varny a pivovarského vodovodu z poličských luk. První pivovarská várka byla uvarena 9.dubna 1888.

Svitavský pivovar byl vybudován na přímé vaření a platil za velmi moderní na Moravě. Ve spilce bylo umístěno na 20 kádí, lednice u spilky a sklepa byla 12 metrů vysoká a naplněná ledem udržovala potřebnou teplotu. Led se vozil z Pivovarského rybníka před tabákovou továrnou na Riegerove pivovarulici. V roce 1894 byl pivovar zařízen na parní pohon a elektrifikován. V období první svetové války byla výroba dočasne zastavena z nedostatku surovin (1.1.1917-1918). Po roce 1918 je technický park doplňován novými stroji, byly rozširovány ležácké sklepy a stavena patrová administrativní přístavba

V roce 1933 se začalo s modernizací a přestavbou pivovaru. Byla vyměněna varna za měděnou s parním topením, přistavěna kotelna a strojovna. Ve spilce bylo vystavěno 10 betonových kádí, instalován nový parní kotel, parní stroj, generátor na výrobu elektrické energie a bylo postaveno umělé chlazení. V roce 1938 byla postavena první rotační linka na stáčení lahvového piva. V době německé okupace byl pivovar součástí Nemecké říše.

Po II.světové válce byla řada písemností odvezena a zničena. Zásoby sladu a chmele nepostačovaly.
Lidé v restauracích si od června 2002 už nebudou moci nikdy objednat svitavské pivo. Akciová společnost Pivovar a sodovkárna Svitavy totiž ukončila výrobu piva a rozprodává poslední zásoby. Vařit pivo se přestalo zhruba v květnu.
Zdroj:GeoCaching.com


Nezapomenu, když bourali komín pivovaru

Publikováno:před 11 letyZdroj:Svitavský deník

Lidé ve Svitavách dodnes vzpomínají na slávu zdejšího pivovaru. V Jevíčku se v bývalém pivovaru pálí originální pivní pálenka.
Právo vařit a čepovat pivo patří do souboru magdeburského městského práva, na jehož základě bylo v roce 1256 založeno město Svitavy. Od svého vzniku se město těšilo mnoha ochranným privilegiím a výsadám. Před šesti lety byl ale pivovar ve Svitavách uzavřen. Lidé dodnes jeho krachu litují. V sousedství historické budovy vyrostl supermarket a z druhé strany se nyní staví obchodní centrum.
Vzpomínky

Zaměstnanci pivovaru na slavnou éru vzpomínají ještě dneska. Tomáš Melicher působil v pivovaru jako sladovník, hlavně v ležáckém sklepě. „Kdo někdy ochutnal práci s pivem, ví, že výraz „stavovská čest“ je zde opravdu na místě. My jsme v podstatě nechodili do zaměstnání. Člověk k tomu získá vztah, když ví, že tomu pivu dává tvář, že v něm zůstane jeho otisk. Nechali jsme v pivovaru kus života a je smutné na to už jenom vzpomínat,“ říká Tomáš Melicher.

Do Svitav přišel za prací v pivovaru Stanislav Stolár, sladovník, vařič a v posledních letech obchodní zástupce. Dostal se do svitavského pivovaru v době, kdy byl dynamicky se rozvíjející společností. Do vedení přišli mladí lidé se zkušenostmi odjinud. „Bylo to znát hlavně na kvalitě piva i podmínkách pro zaměstnance. Překvapilo mě ovšem, jak málo funguje ve Svitavách patriotizmus. Jakoby Svitavští nebyli hrdi na vlastní pivovar. Myslím si, že to byl jeden z důvodů, proč byl zavřen. Všude jinde se snažili, aby ho v krizi udrželi,“ tvrdí Stanislav Stolár. Podle sladovníka Vlastimila Srbeckého pivovar přežil třicetiletou válku, první i druhou světovou, celou éru komunizmu, ale neustál pět porevolučních majitelů.

Na pivovar bude do smrti vzpomínat Lubomír Lopaur, výrobní ředitel. „Můžu říct, že nezapomenu na okamžik, kdy bourali pivovarský komín. To byl nejhorší zážitek,“ říká Lopaur. První velká chyba byla podle jeho názoru skutečnost, že pivovar nebyl městský. „Sice ho městu nabízeli, ale tehdejší představitelé o něj neprojevili zájem nebo neměli potřebné možnosti k zahájení privatizace, která následně proběhla takovým způsobem, který nastartoval majitelskou štafetu, na jejímž konci už nezbylo k předání nic. Jako když zaspíte na startu při běhu na sto metrů. Než jsme se rozhýbali, peníze si rozdělovali jiní,“ uvedl Lubomír Lopaur. Podle jeho slov budova potřebovala opravy, ale majitelé raději investovali do linky na plechovky Capri Sun. „Zájem projevovali snad jen bývalí zaměstnanci, za což jim patří můj upřímný dík,“ dodává Lubomír Lopaur.
Už jen pálenka

V Litomyšli postavili vyhlášený pivovar Pernštejnové v roce 1585. Bedřich Smetana se tady narodil v rodině sládka 2. března 1824 jako jedenácté dítě. Pivovar byl zrušen v roce 1953. Před dvěma lety prošel unikátní rekonstrukcí a vzniklo zde školicí středisko s ubytovnou. Další z pivovarů stojí v Jevíčku, ale ani tady se božský mok už nevaří. Pivovar byl založen v roce 1895 jako Akciový pivovar Jevíčko. Pivo se přestalo v Jevíčku vařit v osmdesátých letech. Před sedmi lety koupila objekt společnost Ergo z Chornice. Vedení firmy uvažovalo o obnovení výroby piva, ale došlo jen na sladování ječmene. Od roku 2002 se zde vyrábí pálenka a Originální pivní pálenka.

Dnes působí v okrese jediný pivovar, a to Měšťanský pivovar v Poličce, který vede zkušený Karel Witz.

Pivovar bojuje o přežití

Publikováno:před 17 letyZdroj:iDNES.czAutor:Petr Milata

Jestli budou pít příznivci svitavského piva Doktor svou oblíbenou značku i v příštích letech, by mělo být jasné v několika nejbližších měsících. Pokud vedení společnosti Pivovar a sodovkárna Svitavy získá silného partnera, bude zachráněn další malý regionální pivovar.

Pokud ne, Svitavy o něj zřejmě přijdou. Podnik zaměstnávající zhruba padesát lidí totiž dlouhodobě čelí dluhům a v rozvoji mu může pomoci jen společník, který ho finančně podpoří.

„Zatím stále vyrábíme a expedujeme naše výrobky. Vykazujeme zisk, ale stále ještě musíme splácet dluhy, které tu po sobě zanechalo dřívější vedení společnosti. Zda bude pivovar fungovat i nadále, budeme vědět v nejbližších měsících,“ řekla obchodní ředitelka společnosti Pivovar a sodovkárna Svitavy Olga Klíčová.

Podle ní se současnému vedení firmy již podařilo snížit zadluženost pivovaru na polovinu. „Výši dluhů, jakým jsme čelili a čelíme nechci sdělovat, ale velkou část z nich tvořily závazky z let minulých a nevýhodné investice dřívějších vedení podniku,“ tvrdí Olga Klíčová.

Strategického partnera hledá podnik už dva měsíce. Podrobnosti o současném vývoji jednání však společnost nechce sdělovat. „Mohu jenom říci, že jsme jednali s více firmami, ale nemohu prozradit ani jejich jména, ani zda jsou tuzemské, či zahraniční,“ míní obchodní ředitelka.

Ke konci loňského roku opustilo kvůli zeštíhlování provozních nákladů podnik zhruba třicet pět lidí. „Většina z propuštěných skončila kvůli důchodovému věku, na úřadu práce jich tak mezi nezaměstnanými skončilo zhruba deset,“ řekl ředitel Úřadu práce ve Svitavách Zdeněk Trnka. „Nyní máme zhruba padesát lidí a další propouštění nechystáme,“ dodává Klíčová.

Obavy o budoucnost svitavského výrobce alkoholických a nealkoholických nápojů má i svitavský starosta Václav Koukal. „Svitavy zajímá, jaký bude osud tohoto areálu. Pro nás je to důležité, protože je to strategické místo a pivovar zaměstnával velký počet lidí,“ uvedl Koukal.

Pivovar a sodovkárna Svitavy do likvidace nepůjde

Publikováno:před 18 letyZdroj:Zemědělec.cz

Likvidaci firmy společnosti Pivovar a sodovkárna Svitavy (PSS), zvažoval majoritní akcionář, kterým je ostravská firma PMK i.c. Měli o ní rozhodnout akcionáři pivovaru počátkem dubna, avšak mimořádná valná hromada nakonec o likvidaci nehlasovala a na návrh zástupce PMK byla ukončena.

Jednatel PMK a ředitel pivovaru Miloš Matula potvrdil, že likvidaci pivovaru majoritní akcionář, držící podle databáze
Ariadna 53 procenta akcií, zvažoval. O dalších záměrech PMK přislíbil informovat během několika dnů.
Společnost PMK i.c. pivovar získala závěrem uplynulého roku od a.s. Českomoravská kapitálová. Pivovar a sodovkárna Svitavy loni do září vykázal tržby 75 miliónů korun, zatímco o rok dříve to ve stejném období bylo 68 miliónů korun. Celoroční výstav piva se podle dostupných informací vyšplhal na zhruba 85.000 hektolitrů, v roce 1999 činil téměř 68.000 hektolitrů.
Pivovar byl od roku 1996 ztrátový. V roce 1999 vykázal ztrátu 11 miliónů korun, o rok dříve 31 miliónů korun.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.03.2008 09:423