Sládek Poupě by mohl být pyšný. Na jím založenou tradici už v pátek slavnostně naváže Pivovar Poupě, který milovníkům pěnivého moku představí první várku piv uvařených pod jeho jménem. Z pípy budou proudit hned čtyři pivní speciály, inspirované recepty z různých koutů světa – ve sklepě Pivovarského domu Poupě jich na zájemce čeká přes 5000 litrů. Podnik tak navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, vekterém na začátku 19. stolet vařil právě proslulý sládek Frantšek Ondřej Poupě. První soudek s pivem pak slavnostně pokřt persona brněnského pivovarnictví Petr Hauskrecht v pátek 9.9. v 16 hodin přímo v Pivovarském domě Poupě.

„Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k pivním zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ popisuje flozofi pivovaru Poupě Ladislav Němeček, jeho sládek. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit.

Jako první světlo světa spatřilo u Poupěte pivo typu West Coast IPA, které v pivovaru nazvali Poupětův Prvňák. Následovalo pivo typu Witbier, pojmenované Poupětův Belgičan a typ Session IPA, nazvaný Poupětův kámoš. Čtveřici piv doplní typ Fruit Ale, pokřtěný na Žíznivý Poupě. Všechny tyto druhy budou pro zájemce od pátku na čepu. „Do konce roku ještě plánujeme mnoho dalších piv, například typu Imperial stout, silná NEIPA, slabší sour beer nebo německý typ Kellerbier. Těch druhů bude opravdu hodně. Na chladnější období plánujeme určitě i silnější piva, která se na letní měsíce příliš nehodí,“ představuje plány Marek Tichý, majitel Pivovarského domu Poupě. Díky moderní technologii v pivovaru mohou uvařit téměř jakékoliv pivo, množství tanků ve sklepě pak umožňuje mít navařeno až 14 různých druhů najednou.

Pivovarský dům Poupě před 8 lety Marek Tichý se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustt i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potžím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustt až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt. Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z flmu Postřižiny. Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit sevýhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý.

Sládek František Ondřej Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vařenípiva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

První sudy s vlastním pivem narazí v obnoveném pivovaru v centru moravské metropole. Vaření zlatavého moku má v podniku na starost sládek, který studoval staré recepty. Původní tradice výroby oblíbeného alkoholického nápoje v budově ukončil ničivý požár.

Podnik v brněnské Dominikánské ulici navazuje na tradici původního městského pivovaru v Brně, ve kterém se oblíbený nápoj vařil již od první poloviny 16. století. Současní majitelé navázali na práci věhlasného sládka Františka Ondřeje Poupětě, po němž pivovar nese jméno. Z tamějších píp budou nově proudit čtyři pivní speciály.

Všechny novinky se jmenují právě po legendárním pivovarníkovi. Na výběr budou mít zákazníci z piv typu IPA i ovocného speciálu. Novinky z chmele ochutnají zájemci nejen přímo v restauraci, ale také na slavnostech piva. „Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa a zároveň využíváme nové odrůdy chmele s originálním aroma,” řekl Drbně sládek obnoveného pivovaru Ladislav Němeček.

Budovu pivovarského domu, původně známou jako Dům stavbařů, koupil Tichý se společníky před osmi lety. Před rokem tam po rekonstrukci za čtyřicet milionů otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali otevření pivovaru, covid nám ale bránil a tak si tenhle sen plníme až nyní,” vysvětlil Marek Tichý, který si v obnově zaniklých pivovarů libuje. Před více než dvaceti lety s kolegy oživil také Dalešický pivovar známý z filmu Postřižiny. V domě u Šilingrova náměstí měli původně pivovar brněnští dominikáni z protějšího kostela sv. Michala. Podnik nakonec přenechali městu, jež zahájilo provoz 12. září 1545. Tehdejší mistři pěnivého moku se specializovali na svrchně kvašená piva z pšeničného sladu. Dokonce v blízkosti stály i dvě velké sladovny. Výroba oblíbeného alkoholického nápoje však v roce 1862 skončila kvůli požáru a na tradici se už po krátém obnovení nepodařilo navázat.

Sládek Poupě by mohl být pyšný. Na jím založenou tradici už v pátek slavnostně naváže Pivovar Poupě, který milovníkům pěnivého moku představí první várku piv uvařených pod jeho jménem. Z pípy budou proudit hned čtyři pivní speciály, inspirované recepty z různých koutů světa – ve sklepě Pivovarského domu Poupě jich na zájemce čeká přes 5000 litrů. Podnik tak navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku 19. století vařil právě proslulý sládek František Ondřej Poupě. První soudek s pivem pak slavnostně pokřtí persona brněnského pivovarnictví Petr Hauskrecht v pátek 9.9. v 16 hodin přímo v Pivovarském domě Poupě.

„Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k pivním zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ popisuje filozofii pivovaru Poupě Ladislav Němeček, jeho sládek. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit. Jako první světlo světa spatřilo u Poupěte pivo typu West Coast IPA, které v pivovaru nazvali Poupětův Prvňák. Následovalo pivo typu Witbier, pojmenované Poupětův Belgičan a typ Session IPA, nazvaný Poupětův Kámoš. Čtveřici piv doplní typ Fruit Ale, pokřtěný na Žíznivý Poupě. Všechny tyto druhy budou pro zájemce od pátku na čepu.

„Do konce roku ještě plánujeme mnoho dalších piv, například typu Imperial stout, silná NEIPA, slabší sour beer nebo německý typ Kellerbier. Těch druhů bude opravdu hodně. Na chladnější období plánujeme určitě i silnější piva, která se na letní měsíce příliš nehodí,“ představuje plány Marek Tichý, spolumajitel Pivovarského domu Poupě. Díky moderní technologii v pivovaru mohou uvařit téměř jakékoliv pivo, množství tanků ve sklepě pak umožňuje mít navařeno až 14 různých druhů najednou.

Pivovarský dům Poupě před 8 lety Marek Tichý se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustit i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potížím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustit až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt. Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z filmu Postřižiny.

Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit se výhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý. Sládek František Ondřej Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vaření piva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

Tradice sládka Poupěte slavnostně ožije již tento pátek u příležitosti brněnských Pivních slavností. Milovníci pěnivého moku ochutnají hned čtyři nové pivní speciály, které ponesou jeho jméno. Pivovar Poupě tak naváže na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku devatenáctého století vařil právě proslulý sládek František Ondřej Poupě. První soudek s pivem pokřtí persona brněnského pivovarnictví Petr Hauskrecht.

Z pípy budou proudit čtyři pivní speciály, inspirované recepty z různých koutů světa. „Po mnoha letech v oboru se od klasických českých ležáků propíjíme k pivním zajímavostem, které jsou typické pro různé kouty světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ popsal filozofii sládek pivovaru Poupě Ladislav Němeček.

Na čepu bude Poupětův Belgičan specifický pomerančovou kůrou a přidaným semínkem koriandru, ovocné a lehké pivo Žíznivý Poupě, nejhořčí ze speciálů nazvaný Poupětův Kámoš a první uvařený Poupětův Prvňák, který se bude slavnostně narážet v dřevěném sudu.

V jednu chvíli by podnik mohl mít v tancích až čtrnáct rozdílných druhů piva. „Do konce roku ještě plánujeme mnoho dalších piv, například typu Imperial stout, silná NEIPA, slabší sour beer nebo německý typ Kellerbier. Těch druhů bude opravdu hodně. Na chladnější období plánujeme určitě i silnější piva, která se na letní měsíce příliš nehodí,“ představil plány spolumajitel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý.

V současné době je na jižní Moravě čtyřiašedesát minipivovarů, z toho patnáct v Brně. Jedním z nich je také loni otevřený pivovar Harry v centru města, jedná se ale spíše o výjimku. Po několik let se totiž počet nových minipivovarů zvyšuje jen minimálně. „Koronavirová pandemie nárůst minipivovarů razantně zbrzdila," konstatoval dříve odborník na minipivovary Filip Vrána.

Brněnskou scénu malých pivovarů doplnil pivovar Poupě, který navázal na pivovarskou tradici v domě v Dominikánské ulici, kde se vařilo pivo 300 let až do roku 1862. Majitel, který někdejší Dům stavbařů koupil před šesti lety v dražbě, investoval deset milionů korun do technologického vybavení a 40 milionů korun do rekonstrukce domu.

První půllitry vytočí v pátek na Slavnostech piva Františka Ondřeje Poupěte, které se uskuteční i v sobotu na Šilingrově náměstí a Zelném trhu a v blízkém okolí, řekl na tiskové konferenci spolumajitel Marek Tichý.

"Osm let jsme pracovali na tom, abychom mohli pivovar zprovoznit, a nějakou dobu se nám to nedařilo. Ale teď můžeme říct, že je všechno připravené. Máme ambice patřit k těm lepším a zajímavějším," řekl sládek Ladislav Němeček, který pracuje i v Dalešickém pivovaru, jenž má stejné majitele jako Poupě.

Pivovarský dům v historickém centru Brně proslavilo působení sládka Františka Ondřeje Poupěte, který v něm vařil pivo v letech 1798 až 1805. Současní majitelé mají 14 tanků, proto plánují 14 druhů piv. Podle Němečka se Češi postupně propíjejí od klasických českých ležáků k pivním zajímavostem z různých koutů světa. Zároveň nás baví využívání nových odrůd chmele s originálním a zvláštním aroma, který se pro tyto typy piv dokonale hodí,“ uvedl Němeček. Ročně chce vyrábět 1000 hektolitrů.

Piva plánuje vyrábět podle sezonnosti, na zimu silnější piva, na léto slabší, ovocná. "Nerad slyším, že někdo pivo nepije a považuju to spíš za smůlu, že ještě nenatrefil na pivo, které by mu chutnalo. Chutě jsou velmi různé," řekl Němeček.

V pivovaru je už i fungující restaurace a také se zde 2. října otevře velký kulturní sál, kde se dříve pořádaly taneční hodiny. "Budeme i kulturním místem, sál bude mít variabilní využití. A mělo by to být hlavně o pivu. Také se chceme věnovat technologickému vylepšování a poradenství,“ řekl Němeček.

Slavnosti se mají postupně stát přehlídkou výrobců řemeslného piva z Česka. Letos zde budou pivovary z deseti krajů a vzhledem k termínu se bude nabízet i burčák. Každý den budou slavnosti začínat v 11:00 a výčepní stánky budou otevřené do 21:30. "Symbolické zahájení slavností je připravené v pátek v 16:00. Podle historických tradic narazíme pivní sud dřevěnou palicí," řekl Tichý.

Po dlouhé přípravě spustil 23. června svůj provoz pivovar Poupě, který najdete v Dominikánské ulici v centru města. Doplnil tak již dříve otevřenou restauraci s názvem Pivovarský dům Poupě. Těšit se můžete na svrchně kvašená piva a další speciály. První oficiální sadu piv by návštěvníci mohli ochutnat na začátku září v rámci Pivních slavností Františka Ondřeje Poupěte.

Podnik navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku 19. století vařil proslulý sládek František Ondřej Poupě. Jeho vybavení je ale podle majitele pivovaru Marka Tichého jedno z nejmodernějších v Česku.

„Sládek Poupě byl vizionář a je dodnes uznávanou osobností v oboru. Obnovení pivovaru s jeho jménem je výjimečná příležitost, při které navazujeme na jeho práci. Je to do určité míry i závazek, dát našemu pivu jeho jméno,“ dodává Marek Tichý, který před 8 lety Pivovarský dům Poupě se svými společníky koupil v dražbě.

Pohnutá historie pivovaru
„Slavný pivovar začal v druhé polovině 19. století stagnovat. Prostory budovy nedovolovaly další růst a k tomu se přidal problém s nedostatkem vody. V 60. letech 19. století zanikl a prostory byly využívány jako byty nebo skladiště. Během 2. světové války byla budova částečně vybombardována a v 80. letech se z její části stal Dům brněnských stavbařů, který od revoluce jenom chátral,” líčí Brněnská drbna.

„My jsme tzv. Dům stavbařů koupili se zájmem, aby znova ožil jako pivovar. Dnes už totiž existují způsoby, jak vařit pivo i v centru Brna,“ sdělil Brněnské drbně Tichý. Budovu se společníky zrekonstruovali a před rokem v něm otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustit i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potížím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustit až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt.

Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z filmu Postřižiny. „Jsme na podobné startovní čáře jako tehdy, jen tentokrát místo ležáků budeme vařit svrchně kvašená piva. Je to zajímavá kombinace současných trendů a historie, vždyť sládek Poupě také vařil jen tzv. svrchňáky, ležákům naopak moc nevěřil,“ říká Tichý.

Nabídka piv
V pivovaru nyní díky modernímu vybavení sládci mohou uvařit téměř jakékoliv pivo. „Máme v plánu vytvořit určitou základní nabídku několika piv, a pak reagovat s novými druhy podle oblíbenosti, trendů nebo i sezóny. Zařízení na to máme,“ říká Ladislav Němeček, sládek pivovaru Poupě. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit.

„Pro mě je Poupě splněný sen. Mám tady možnost experimentovat a využít inspiraci, kterou jsem za ta léta sládkování načerpal,“ dodává. Teoreticky podle něj pivovar v jednu chvíli může mít v tancích až 14 rozdílných druhů piva. Ročně pak v pivovaru plánují navařit tisíc hektolitrů piva.

Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit se výhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý. V odkazu sládka Poupěte chce pokračovat i vytvořením tzv. pivní laboratoře. „Stejně jako Poupě chceme vaření piva posouvat dál a experimentovat. Ne však ve smyslu vynalézání nových druhů piva, zajímá nás například výzkum pivních kvasinek a jejich využití,“ uzavírá Marek Tichý.

Sládek Poupě
Brno má spoustu zpola zapomenutých velikánů, kterými by se mohlo chlubit. Že v Brně působil nejslavnější sládek české historie František Ondřej Poupě, ví ale jen málokdo. Sládek Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým vědeckým přístupem k vaření piva –⁠ do jeho výroby zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl i první pivovarskou školu na světě.

Voda, chmel a ječný slad – opakoval prý, podle pivovarského historika Filipa Vrány, svým žákům Poupě. A dodával: „Pšenici na koláče, oves pro koně, ječmen pro pivo.“ „Pšenice má podle Poupěho v sobě hustou šťávu, která se pro svou maznou a lepkavou vlastnost nedá tak dobře rozpustit jako ječmen, ovsi přisuzoval ještě horší vlastnosti a některé další plodiny pro výrobu piva zcela zamítal. Dnes se přitom vrací do módy a poučené i nepoučené pivovary hledají, čím by konzumenty zaujaly – trochu proti zásadám prvního pivního vědce v zemích Českých. Další Poupěho poučka „kde se nedostává učitelů a základního naučení, tam se nedostává příležitosti k osvícení rozumu,“ jako by platila stále, filozofuje Vrána.

„František Ondřej Poupě se narodil v Českém Šternberku, jako syn kováře. Ještě před svou plnoletostí nastoupil do učení v pivovaru ve Velké Bíteši, kde byl sládkem jeho starší bratr Jan. Kolem roku 1780 se stal sládkem hraběte Karla z Windischgrätzu ve Štěkni. Působil také v Tachově, Jinonicích nebo ve Slaném. Pivovary zmodernizoval, zvýšil kvalitu piva a snížil náklady. Jeho přístup byl novátorský, což se nelíbilo pivovarské chase, která mu často dělala naschvály, proto se často stěhoval. V Brně v roce 1798 vyhrál konkurz na sládka v městském pivovaru. Svou výtečnou způsobilost prokázal i svými slavnými tiskopisy o umění vaření piva.” shrnuje Vrána.

Po sto šedesáti letech v centru Brna sládci opět rozpálí pivní varny. Po dlouhé přípravě spustí svůj provoz pivovar v Dominikánské ulici. Navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku devatenáctého století vařil známý sládek František Ondřej Poupě.

Pivovar, jehož součástí je i restaurace, se bude specializovat na svrchně kvašená piva a další speciály. Návštěvníci je poprvé ochutnají na začátku září u příležitosti Pivních slavností Františka Ondřeje Poupěte. „Sládek Poupě byl vizionář a je dodnes uznávanou osobností v oboru. Obnovení pivovaru s jeho jménem je výjimečná příležitost, při které navazujeme na jeho práci." řekl majitel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý. Budovu tehdy známou jako Dům stavařů odkoupil před osmi lety.

V jednu chvíli by podnik mohl mít v tancích až čtrnáct rozdílných druhů piva. Ročně tam plánují navařit tisíc hektolitrů tohoto nápoje. „Jsem velkým fanouškem pěnivého moku. Rozhodně se těším na ochutnávku připravovaných novinek. Věřím, že budou stát za to." řekl Brňan Pavel Havlát.

Majitelé chtěli spustit provoz pivovaru už dříve, ale odkládali jej kvůli koronavirové pandemii. „Kvůli problémům s dodáním zařízení a dalším potížím jsme jej tak mohli spustit až nyní," zmínil Tichý.

Podle sládka pivovaru Poupě Ladislava Němečka je v plánu vytvořit základní nabídku několika piv a pak reagovat s novými druhy. „Podle oblíbenosti, trendů i sezony," poznamenal. V odkazu sládka Poupěte chtějí v pivovaru pokračovat i vytvořením takzvané pivní laboratoře.

František Ondřej Poupě byl proslulý především svým vědeckým přístupem k vaření piva a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě. „Během pobytu v Brně učil své studenty, jak pivo vyrábět. Vydal také spis, ve kterém zájemcům přibližoval nové poznatky v pivovarnictví," uvedly v Internetové encyklopedii dějin Brna archivářka Markéta Jančíková a historička Miroslava Menšíková.

Počet nových minipivovarů se v posledních letech na jihu Moravy zvyšuje jen minimálně. „Koronavirová pandemie nárůst minipivovarů razantně zbrzdila," konstatoval odborník na minipivovary Filip Vrána, který situaci na trhu dlouhodobě sleduje.

V současné době je na jižní Moravě čtyřiašedesát minipivovarů, z toho patnáct v Brně. Jedním z nich je i loni otevřený pivovar Harry v centru města. Nejvíce podobných podniků zůstává na Brněnsku, a to sedmnáct, dvanáct pak provozují na Hodonínsku.

Po 160 letech v centru Brna sládci opět rozpálí pivní varny. Na konci června totiž po dlouhé přípravě spustí provoz pivovar Poupě na Dominikánské ulici. Podnik navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku 19. století vařil proslulý sládek František Ondřej Poupě. Doplní tak již dříve otevřenou restauraci s názvem Pivovarský dům Poupě.

Pivovar se bude specializovat na stále oblíbenější svrchně kvašená piva a další speciály. To umožňuje zařízení pivovaru – podle majitele Marka Tichého jedno z nejmodernějších v Česku. První oficiální sadu piv by návštěvníci měli ochutnat na začátku září v rámci Pivních slavností Františka Ondřeje Poupěte.

„Sládek Poupě byl vizionář a je dodnes uznávanou osobností v oboru. Obnovení pivovaru s jeho jménem je výjimečná příležitost, při které navazujeme na jeho práci. Je to do určité míry i závazek, dát našemu pivu jeho jméno,“ říká Marek Tichý, majitel Pivovarského domu Poupě, který před 8 lety se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustit i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potížím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustit až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt.

Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z filmu Postřižiny. „Jsme na podobné startovní čáře jako tehdy, jen tentokrát místo ležáků budeme vařit svrchně kvašená piva. Je to zajímavá kombinace současných trendů a historie, vždyť sládek Poupě také vařil jen tzv. svrchňáky, ležákům naopak moc nevěřil,“ říká.

V pivovaru nyní díky modernímu vybavení sládci mohou uvařit téměř jakékoliv pivo. „Máme v plánu vytvořit určitou základní nabídku několika piv, a pak reagovat s novými druhy podle oblíbenosti, trendů nebo i sezóny. Zařízení na to máme,“ říká Ladislav Němeček, sládek pivovaru Poupě. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit. „Pro mě je Poupě splněný sen. Mám tady možnost experimentovat a využít inspiraci, kterou jsem za ta léta sládkování načerpal,“ dodává. Teoreticky podle něj pivovar v jednu chvíli může mít v tancích až 14 rozdílných druhů piva. Ročně pak v pivovaru plánují navařit tisíc hektolitrů piva.

Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit se výhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý. V odkazu sládka Poupěte chce pokračovat i vytvořením tzv. pivní laboratoře. „Stejně jako Poupě chceme vaření piva posouvat dál a experimentovat. Ne však ve smyslu vynalézání nových druhů piva, zajímá nás například výzkum pivních kvasinek a jejich využití,“ uzavírá Marek Tichý.
Sládek Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vaření piva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

Napoleon Bonaparte v roce 1805 právě pochodoval s armádou pro vavříny ke Slavkovu od Brna, když v moravské metropoli zemřel František Ondřej Poupě. Pivo od geniálního sládka přesto mohli popíjet i francouzští vojáci. Po téměř 200 letech zrekonstruovali Poupětem zapsaný proces vaření ležáku akademici, kteří se zlatavému moku věnují i profesně.

„Brněnské pivovarnictví je s jeho jménem spjaté. Poupě byl inovativní člověk a odborník, který dal pivu moderní tvář,“ říká mladý historik z Masarykovy univerzity Libor Zajíc.

Jako součást projektu Kulturní dějiny piva chtěli oprášit nějaký historický recept či postup. „Poupě byl pro volbu ideální. Ve svém podrobném návodu totiž popisuje i zásadní údaje, což u jiných historických pramenů chybí. Většinou neuvádějí měrné jednotky nebo teploty,“ vysvětluje kolega Martin Juřička.

Než se po půl roce příprav ve čtvrtek pustili do práce s kamarádem sládkem Václavem Štursou, zazněl úryvek z návodu v archaické květnaté češtině psané švabachem, kterou se měsíce prokousával. „…aby vyvařené rmuty s nevyvařenými co nejlépe vymíchány byly, až by mláto jako vyprané vyhlíželo,“ píše Poupě. V díle řešil i alchymii nebo kvalitu vody a dalších surovin.

Pro rekonstrukci vaření piva využili zařízení na Chemické fakultě Vysokého učení technického. „Celý proces trvá sedm až devět hodin,“ přibližuje Štursa, absolvent fakulty a nyní zaměstnanec velkého brněnského pivovaru.

Slad geneticky jiný
Začíná se šrotováním, tedy mechanickým rozdrcením ječného sladu, následuje takzvané vystírání. „Slad vymícháme v teplé vodě o 37 až 40 stupních,“ ukazuje u varny. Úplně věrné pivo jako z časů Poupěte už podle Štursy nikdo neuvaří. „Můžeme se receptu přiblížit, ale slad má v současné době jinou hmotnost než za Poupěte. Zrno bylo geneticky jiné,“ upozorňuje.

Vzniklá hustá kaše ihned prochází rmutováním. Odděluje se při něm jedna třetina rmutu, kterou Štursa zahřívá na sto stupňů a poté vrátí do původní nádoby. Tak získá první rmut. „Zvykem u nás je vařit většinou na dva, podle Poupěte je správné to zopakovat ještě jednou, tedy celkem třikrát,“ upřesňuje. Koncová teplota má být 78 stupňů Celsia.

Po scezení získává sladinu. Nejnáročnější část výroby má za sebou. „I proto dřív sladovnictví patřilo mezi tradiční řemesla,“ podotýká historik Juřička.

Místo sirupu chmelová hlávka
Sladinu pak sládek vaří spolu s chmelovými hlávkami. „Přičichněte si, jak voní. Žatecký poloraný červeňák,“ zmiňuje Štursa s tím, že způsob dochucování jakýmsi chmelovým sirupem už je u nás zapomenut.

Po další více než hodině získá mladinu. „Zchladíme ji, přidáme kvasnice a necháme vykvasit. To trvá pět až sedm dní,“ pokračuje.

Pak už následuje stáčení do sudů a doba čekání. Pivo leží a dozrává v chladu, podle Poupěte nejlépe dvanáct týdnů. Pro příjemnější, zakulacenější chuť. „Současné pivovary to mají různě, minimum zrání jsou tři týdny,“ dodává Štursa.

Revoluční teploměr
Podle něj byl Poupě revoluční v tom, jak do výroby zapracoval technologie jako teploměr, a dal celé výrobě řád. „Dřív se vařilo víc od oka, podle chuti. Poupě celý proces perfektně popsal a zaznamenal. Stále ale platí, že hodně záleží na šikovnosti a umu toho kterého sládka,“ říká Štursa.

Brňané ochutnají pivo jako od Poupěte prvního října na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. „Výsledné chuti se nebojím. Možná nebude až tak daleko od ležáků, které pijeme v restauracích,“ odhaduje fajnšmekr Zajíc.

Že je tradice Poupěte v Brně stále živá, dokládá nedávno otevřený nově zrekonstruovaný Pivovarský dům Poupě. V místě původního měšťanského pivovaru.

Historický pivovarský dům v centru města doposud nepoutal pozornost kolemjdoucích. Dnešním dnem ale otevírá pivnice, která svojí rozlohou, historií i designem stojí za pozornost.

Městský pivovar v Brně uvařil svou první várku piva již 12. září 1545. Jeho doposud nejlepší období bylo v letech 1798-1805, kdy zde působil sládek František Ondřej Poupě.

Nově zrekonstruovaný Pivovarský dům Poupě navazuje na tuto tradici. V prvních dnech se mohou návštěvníci těšit na legendární pivo z filmového pivovaru Dalešice, ale později k němu provozovatelé přidají místní pivo - svrchně kvašený speciál vařený přímo v prostorách pivovaru.

František Ondřej Poupě (1753–1805) patří mezi významné osobnosti českého pivovarnictví. Tento „geniálním sládek“ byl zakladatelem českého odborného pivovarnictví, zajímal se o kvasnou chemii, proslul také jako konstruktér pivní váhy. V roce 1798 se F.O. Poupě stal sládkem v městském pivovaru v Brně