Po sto šedesáti letech v centru Brna sládci opět rozpálí pivní varny. Po dlouhé přípravě spustí svůj provoz pivovar v Dominikánské ulici. Navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku devatenáctého století vařil známý sládek František Ondřej Poupě.

Pivovar, jehož součástí je i restaurace, se bude specializovat na svrchně kvašená piva a další speciály. Návštěvníci je poprvé ochutnají na začátku září u příležitosti Pivních slavností Františka Ondřeje Poupěte. „Sládek Poupě byl vizionář a je dodnes uznávanou osobností v oboru. Obnovení pivovaru s jeho jménem je výjimečná příležitost, při které navazujeme na jeho práci." řekl majitel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý. Budovu tehdy známou jako Dům stavařů odkoupil před osmi lety.

V jednu chvíli by podnik mohl mít v tancích až čtrnáct rozdílných druhů piva. Ročně tam plánují navařit tisíc hektolitrů tohoto nápoje. „Jsem velkým fanouškem pěnivého moku. Rozhodně se těším na ochutnávku připravovaných novinek. Věřím, že budou stát za to." řekl Brňan Pavel Havlát.

Majitelé chtěli spustit provoz pivovaru už dříve, ale odkládali jej kvůli koronavirové pandemii. „Kvůli problémům s dodáním zařízení a dalším potížím jsme jej tak mohli spustit až nyní," zmínil Tichý.

Podle sládka pivovaru Poupě Ladislava Němečka je v plánu vytvořit základní nabídku několika piv a pak reagovat s novými druhy. „Podle oblíbenosti, trendů i sezony," poznamenal. V odkazu sládka Poupěte chtějí v pivovaru pokračovat i vytvořením takzvané pivní laboratoře.

František Ondřej Poupě byl proslulý především svým vědeckým přístupem k vaření piva a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě. „Během pobytu v Brně učil své studenty, jak pivo vyrábět. Vydal také spis, ve kterém zájemcům přibližoval nové poznatky v pivovarnictví," uvedly v Internetové encyklopedii dějin Brna archivářka Markéta Jančíková a historička Miroslava Menšíková.

Počet nových minipivovarů se v posledních letech na jihu Moravy zvyšuje jen minimálně. „Koronavirová pandemie nárůst minipivovarů razantně zbrzdila," konstatoval odborník na minipivovary Filip Vrána, který situaci na trhu dlouhodobě sleduje.

V současné době je na jižní Moravě čtyřiašedesát minipivovarů, z toho patnáct v Brně. Jedním z nich je i loni otevřený pivovar Harry v centru města. Nejvíce podobných podniků zůstává na Brněnsku, a to sedmnáct, dvanáct pak provozují na Hodonínsku.

Po 160 letech v centru Brna sládci opět rozpálí pivní varny. Na konci června totiž po dlouhé přípravě spustí provoz pivovar Poupě na Dominikánské ulici. Podnik navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku 19. století vařil proslulý sládek František Ondřej Poupě. Doplní tak již dříve otevřenou restauraci s názvem Pivovarský dům Poupě.

Pivovar se bude specializovat na stále oblíbenější svrchně kvašená piva a další speciály. To umožňuje zařízení pivovaru – podle majitele Marka Tichého jedno z nejmodernějších v Česku. První oficiální sadu piv by návštěvníci měli ochutnat na začátku září v rámci Pivních slavností Františka Ondřeje Poupěte.

„Sládek Poupě byl vizionář a je dodnes uznávanou osobností v oboru. Obnovení pivovaru s jeho jménem je výjimečná příležitost, při které navazujeme na jeho práci. Je to do určité míry i závazek, dát našemu pivu jeho jméno,“ říká Marek Tichý, majitel Pivovarského domu Poupě, který před 8 lety se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustit i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potížím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustit až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt.

Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z filmu Postřižiny. „Jsme na podobné startovní čáře jako tehdy, jen tentokrát místo ležáků budeme vařit svrchně kvašená piva. Je to zajímavá kombinace současných trendů a historie, vždyť sládek Poupě také vařil jen tzv. svrchňáky, ležákům naopak moc nevěřil,“ říká.

V pivovaru nyní díky modernímu vybavení sládci mohou uvařit téměř jakékoliv pivo. „Máme v plánu vytvořit určitou základní nabídku několika piv, a pak reagovat s novými druhy podle oblíbenosti, trendů nebo i sezóny. Zařízení na to máme,“ říká Ladislav Němeček, sládek pivovaru Poupě. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit. „Pro mě je Poupě splněný sen. Mám tady možnost experimentovat a využít inspiraci, kterou jsem za ta léta sládkování načerpal,“ dodává. Teoreticky podle něj pivovar v jednu chvíli může mít v tancích až 14 rozdílných druhů piva. Ročně pak v pivovaru plánují navařit tisíc hektolitrů piva.

Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit se výhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý. V odkazu sládka Poupěte chce pokračovat i vytvořením tzv. pivní laboratoře. „Stejně jako Poupě chceme vaření piva posouvat dál a experimentovat. Ne však ve smyslu vynalézání nových druhů piva, zajímá nás například výzkum pivních kvasinek a jejich využití,“ uzavírá Marek Tichý.
Sládek Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vaření piva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

Napoleon Bonaparte v roce 1805 právě pochodoval s armádou pro vavříny ke Slavkovu od Brna, když v moravské metropoli zemřel František Ondřej Poupě. Pivo od geniálního sládka přesto mohli popíjet i francouzští vojáci. Po téměř 200 letech zrekonstruovali Poupětem zapsaný proces vaření ležáku akademici, kteří se zlatavému moku věnují i profesně.

„Brněnské pivovarnictví je s jeho jménem spjaté. Poupě byl inovativní člověk a odborník, který dal pivu moderní tvář,“ říká mladý historik z Masarykovy univerzity Libor Zajíc.

Jako součást projektu Kulturní dějiny piva chtěli oprášit nějaký historický recept či postup. „Poupě byl pro volbu ideální. Ve svém podrobném návodu totiž popisuje i zásadní údaje, což u jiných historických pramenů chybí. Většinou neuvádějí měrné jednotky nebo teploty,“ vysvětluje kolega Martin Juřička.

Než se po půl roce příprav ve čtvrtek pustili do práce s kamarádem sládkem Václavem Štursou, zazněl úryvek z návodu v archaické květnaté češtině psané švabachem, kterou se měsíce prokousával. „…aby vyvařené rmuty s nevyvařenými co nejlépe vymíchány byly, až by mláto jako vyprané vyhlíželo,“ píše Poupě. V díle řešil i alchymii nebo kvalitu vody a dalších surovin.

Pro rekonstrukci vaření piva využili zařízení na Chemické fakultě Vysokého učení technického. „Celý proces trvá sedm až devět hodin,“ přibližuje Štursa, absolvent fakulty a nyní zaměstnanec velkého brněnského pivovaru.

Slad geneticky jiný
Začíná se šrotováním, tedy mechanickým rozdrcením ječného sladu, následuje takzvané vystírání. „Slad vymícháme v teplé vodě o 37 až 40 stupních,“ ukazuje u varny. Úplně věrné pivo jako z časů Poupěte už podle Štursy nikdo neuvaří. „Můžeme se receptu přiblížit, ale slad má v současné době jinou hmotnost než za Poupěte. Zrno bylo geneticky jiné,“ upozorňuje.

Vzniklá hustá kaše ihned prochází rmutováním. Odděluje se při něm jedna třetina rmutu, kterou Štursa zahřívá na sto stupňů a poté vrátí do původní nádoby. Tak získá první rmut. „Zvykem u nás je vařit většinou na dva, podle Poupěte je správné to zopakovat ještě jednou, tedy celkem třikrát,“ upřesňuje. Koncová teplota má být 78 stupňů Celsia.

Po scezení získává sladinu. Nejnáročnější část výroby má za sebou. „I proto dřív sladovnictví patřilo mezi tradiční řemesla,“ podotýká historik Juřička.

Místo sirupu chmelová hlávka
Sladinu pak sládek vaří spolu s chmelovými hlávkami. „Přičichněte si, jak voní. Žatecký poloraný červeňák,“ zmiňuje Štursa s tím, že způsob dochucování jakýmsi chmelovým sirupem už je u nás zapomenut.

Po další více než hodině získá mladinu. „Zchladíme ji, přidáme kvasnice a necháme vykvasit. To trvá pět až sedm dní,“ pokračuje.

Pak už následuje stáčení do sudů a doba čekání. Pivo leží a dozrává v chladu, podle Poupěte nejlépe dvanáct týdnů. Pro příjemnější, zakulacenější chuť. „Současné pivovary to mají různě, minimum zrání jsou tři týdny,“ dodává Štursa.

Revoluční teploměr
Podle něj byl Poupě revoluční v tom, jak do výroby zapracoval technologie jako teploměr, a dal celé výrobě řád. „Dřív se vařilo víc od oka, podle chuti. Poupě celý proces perfektně popsal a zaznamenal. Stále ale platí, že hodně záleží na šikovnosti a umu toho kterého sládka,“ říká Štursa.

Brňané ochutnají pivo jako od Poupěte prvního října na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. „Výsledné chuti se nebojím. Možná nebude až tak daleko od ležáků, které pijeme v restauracích,“ odhaduje fajnšmekr Zajíc.

Že je tradice Poupěte v Brně stále živá, dokládá nedávno otevřený nově zrekonstruovaný Pivovarský dům Poupě. V místě původního měšťanského pivovaru.

Historický pivovarský dům v centru města doposud nepoutal pozornost kolemjdoucích. Dnešním dnem ale otevírá pivnice, která svojí rozlohou, historií i designem stojí za pozornost.

Městský pivovar v Brně uvařil svou první várku piva již 12. září 1545. Jeho doposud nejlepší období bylo v letech 1798-1805, kdy zde působil sládek František Ondřej Poupě.

Nově zrekonstruovaný Pivovarský dům Poupě navazuje na tuto tradici. V prvních dnech se mohou návštěvníci těšit na legendární pivo z filmového pivovaru Dalešice, ale později k němu provozovatelé přidají místní pivo - svrchně kvašený speciál vařený přímo v prostorách pivovaru.

František Ondřej Poupě (1753–1805) patří mezi významné osobnosti českého pivovarnictví. Tento „geniálním sládek“ byl zakladatelem českého odborného pivovarnictví, zajímal se o kvasnou chemii, proslul také jako konstruktér pivní váhy. V roce 1798 se F.O. Poupě stal sládkem v městském pivovaru v Brně

Fenomén pivního Brna a nočního života v centru města bude mít od pátku další zastávku. Pivovarský dům Poupě otevírá svou restauraci, která bude největší svého druhu s kapacitou téměř 400 míst k sezení. Kromě toho čeká návštěvníky unikátní koncept restaurace, v kterém si zákazník sám jídlo vybere a odnese. V budoucnu bude mít restaurace i vlastní pivovar. Ten naváže na věhlas nejslavnějšího sládka české historie Františka Ondřeje Poupě, který na stejném místě vařil pivo pro celé Brno.

„Rozvolnění po odeznění pandemie nám umožnilo nastartovat zatím jen část toho, co jsme plánovali. Nabrali jsme nové zaměstnance a otevíráme jen pár dní poté, co to vládní regule umožnily,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý, který stojí společně s kolegy za renovací památek po celém Česku. V minulosti úspěšně revitalizoval i pivovar v Dalešicích, známý z filmu Postřižiny Jiřího Menzela. Nyní dokončuje opravu dalšího historického pivovarského objektu a vrací mu původní život.

Pivovarský dům Poupě otevírá v místech někdejší varny bývalého městského pivovaru, což je lokalita většině Brňanů neznámá, přestože jde o místo v samotném centru jihomoravské metropole, která je pivními puby proslulá. Reálie jsou stejné, koncept ale moderní. „Jde vlastně o koncept bistra. Zákazník si vybere v kuchyni jídlo a společně s pivem zaplatí u kasy. Obsluha bude v hospodě jen ve špičce, aby ulevila zájmu,“ vysvětluje provozní restaurace Lukáš Kvarda.

Pivo se bude čepovat zatím ze sesterského pivovaru v Dalešicích. „V letních měsících začneme vařit vlastní svrchně kvašené, které dělával ve stejných místech i Poupě. Nechceme ale nic uspěchat. Doba je pro otevírání nových pivovarů velmi složitá,“ dodal Tichý s tím, že přes celé léto bude podnik garantovat cenu za půllitr ve výši 39 korun. Cena tak bude výrazně nižší než u ostatních podniků v centru, které vlivem ztrát za doby pandemie musely zdražit.

„Chceme vyjít vstříc Brňanům, pro které vlastně otevíráme. Do budoucna je naším cílem ještě více posílit povědomí o významu brněnského piva, které má na co navazovat. Přitom povědomí o slavné minulosti místa je stále minimální,“ uvedl Tichý. Na industriální historii místa navazuje i interiér restaurace s historickým strojním vybavením. Atmosféru doplňuje na dvoře podniku socha slavného sládka.

Objekt většina Brňanů zná jako bývalý Dům stavbařů. Původní areál městského pivovaru byl ale rozsáhlejší a zaujímal několik parcel vymezených dnešními ulicemi Dominikánská, Starobrněnská a Šilingrovým náměstím. Pivovar fungoval od středověku do poloviny 19. století. V roce 1862 byl organizován dražební prodej jeho zařízení.

František Ondřej Poupě žil v letech 1753-1805. Sládkoval na mnoha místech v českých zemích, v posledních sedmi letech svého života pak v Brně. Je dodnes uznávanou osobností v oboru. Do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, tedy předchůdce hustoměru. Vydal několik spisů, v kterých razil vědecký přístup k výrobě piva, čímž se odlišoval od většiny svých současníků. V Brně měl i první pivovarskou školu na světě.

Bývalý městský pivovar v Brně, který proslavil sládek Poupě, skončil s výrobou před 158 lety. Noví majitelé připraví várku piva koncem září.
Kolem domu v Dominikánské ulici v historickém centru Brna chodí denně tisíce lidí. Málokdo z nich ale tuší, že pokaždé míjí budovu, ve které byl svého času vůbec největší pivovar na Moravě a působil v něm také nejslavnější sládek František Ondřej Poupě. Sice je nedaleko odtud umístěna jeho busta, většina Brňanů však zná objekt jen jako bývalý Dům stavbařů. Teď získá jméno právě po sládkovi.

„Chystáme speciální koncept spojený s gastroprovozem, kvalitní pivo, využít chceme ale zejména unikátnost genia loci celého objektu,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý, který je vzděláním architekt a společně s kolegy ze společnosti Archatt se zabývá rekonstrukcí památek. V minulosti vdechl život skoro zapomenutému pivovaru v Dalešicích, známému ze slavného filmu Postřižiny.

Skupina nadšenců ho vlastní a provozuje už od roku 1999, Dům stavbařů koupili v dražbě před šesti lety a poslední dva roky ho rekonstruují. Práce jdou v těchto dnech do finále. Specializovaná firma do historického objektu nedávno instalovala zbrusu novou nerezovou varnu. Pivo se v ní začne vařit ke konci září, kdy také plánují lidem dům po úpravách vůbec poprvé ukázat.

„První zkušební várky už vaříme v Dalešicích. Zatímco tam vyrábíme běžně klasické české spodně kvašené ležáky, v Brně to budou jen svrchně kvašené speciály,“ řekl Tichý. A název nových piv? Jak jinak než Poupě.

Vařením svrchně kvašených piv majitelé pivovarského domu nijak nenaskakují na módní vlnu, naopak se vracejí k historii. Byl to totiž právě František Ondřej Poupě, který je v brněnském městském pivovaru posledních sedm let svého života vařil.

Poupě je dodnes uznávanou osobností v oboru, protože do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, vydal několik spisů, v nichž razil vědecký přístup, a tím se odlišoval od většiny svých současníků. V Brně měl také první pivovarskou školu na světě. „Je to výjimečná příležitost, které se budeme snažit citlivě využít,“ poznamenal Tichý k místu, kde se vařilo brněnské pivo už od 16. století.

Místo piva tam v minulosti pořádali koncerty
Móda ležáků přišla až několik dekád po smrti Poupěte v roce 1805, což vedlo mimo jiné k zániku zmíněného pivovaru. Na stísněné parcele nebylo možné budovat rozsáhlé sklepy, které spodně kvašená piva vyžadovala.

Původní areál městského pivovaru byl přitom rozsáhlejší než jen bývalý Dům stavbařů. Zaujímal několik parcel vymezených dnešními ulicemi Dominikánská, Starobrněnská a Šilingrovým náměstím. Fungoval ještě v polovině 19. století, v roce 1862 se ale uskutečnila dražba a prodej jeho zařízení.

„Po zániku pivovaru se opět celý areál rozparceloval. Fungovala tam hospoda, později z části, která dnes dostává historickou podobu a byla tam varna, vznikl Dům stavbařů, kam Brňané chodili například na koncerty,“ popsal znalec pivovarů Filip Vrána.

Podle něj nebyl konec městského pivovaru ničím zvláštní. V té době v Brně fungovalo zhruba deset pivovarů a tím, jak se měnila technologie vaření piva a uvolňoval trh, ty staré končily. Například Starobrno však tuto dobu dokázalo přežít.

Marek Tichý s kolegy teď v budově na Dominikánské připravuje restauraci pro více než 300 návštěvníků. „V patře také zůstane původní sál, chtěli bychom pořádat i plesy, nabízet služby týkající se pivovarnictví či organizovat košty nebo soutěže,“ přiblížil Tichý s tím, že jejich plánem je i vytvořit neformální spolek minipivovarů z regionu.

Kromě speciálů vyrobených přímo na místě budou do Brna vozit i jedenáctku z dalešického pivovaru, který má fungovat jako sesterský podnik Pivovarského domu Poupě. „Naopak také speciály z Brna budou dostupné v Dalešicích. Část i v našich dalších restauracích, které provozujeme,“ doplnil Tichý.

Nechtějí vynechat ani distribuci v lahvích, takže si milovníci zlatavého moku koupí pivo Poupě ve specializovaných prodejnách. „Koronavirus nás naučil, že se lahvování musíme více věnovat i v případě dalešického piva,“ dodal spolumajitel.

Po 150 letech se do areálu bývalého brněnského městského pivovaru vrátila pivovarská technologie. Specializovaná firma totiž do útrob historického domu v centru u radnice namontovala zbrusu novou nerezovou varnu a chce tu obnovit slávu vaření piva.

„Pivo se v ní začne vařit v září. Nový pivovar naváže názvem i zaměřením na tradici nejslavnějšího sládka české historie Františka Ondřeje Poupěte,“ řekl expert na historii pivovarů Filip Vrána.

Pivovarský dům Poupě bude mít celou řadu nej. „Chystáme speciální koncept spojený s gastroprovozem, kvalitní pivo, využít chceme ale zejména unikátnost genia loci objektu,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý.

O brněnském městském pivovaru, který byl kdysi největším na Moravě, nemá veřejnost příliš potuchy. Po jeho zániku tam v sálech pořádali merendy stavbaři, pasáž pak obsadily malé krámky.

Pivovar fungoval ještě v polovině 19. století, v roce 1862 bylo ale po krachu v dražbě prodáno jeho zařízení.

Tajemná budova
Objekt, v kterém Brno obnoví výrobu piva, zná většina místních jako bývalý Dům stavbařů. Původní areál městského pivovaru byl ale rozsáhlejší a zaujímal několik parcel vymezených dnešními ulicemi Dominikánská, Starobrněnská a Šilingrovým náměstím. Právě tam vařil svá svrchně kvašená piva legendární sládek F. O. Poupě.

Obří pivovar zlikvidovaly ležáky
K zániku pivovaru vedla móda ležáků. Ta přišla několik dekád po smrti legendárního sládka Poupěte. Na stísněné parcele nebylo možné budovat rozsáhlé sklepy, které spodně kvašená piva vyžadovala. A městský pivovar svůj boj o existenci prohrál.

Král sládků tu založil i školu
František Ondřej Poupě (1853 až 1905) je dodnes uznávanou osobností v oboru. Do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, tedy předchůdce hustoměru. Vydal několik spisů, v kterých razil vědecký přístup k výrobě piva. V Brně měl i první pivovarskou školu na světě.

V centru Brna po téměř dvou stoletích opět ožije areál bývalého městského pivovaru. Názvem i zaměřením bude odkazovat na tradici nejslavnějšího českého sládka Františka Ondřeje Poupěte.
Článek

V areálu bývalého brněnského městského pivovaru se budou od září opět vařit pivní speciály. Řemeslo se do historického objektu v Dominikánské ulici vrací po více než 150 letech.

V pondělí tam specializovaná firma nainstalovala novou nerezovou varnu přímo na místo varny původní. Nový pivovarský dům bude připomínat tradici brněnského městského pivovaru a také odkaz významného českého sládka Františka Ondřeje Poupěte.

Počátky brněnského městského pivovaru sahají do poloviny 16. století, kdy se na místě toho dřívějšího dominikánského začal budovat pivovar nový. „Ve svých nejlepších letech byl tím největším na Moravě. Vařilo se zde více než 20 tisíc hektolitrů piva ročně,“ řekl odborník na historii pivovarnictví Filip Vrána.

K rozkvětu pivovaru výrazně přispěl také nejslavnější český sládek František Ondřej Poupě, který v Brně působil od roku 1798. Poupě je považovaný za významnou ikonu českého pivovarnictví. K vaření oblíbeného nápoje přistupoval vědecky.

„Do té doby byla každá várka piva jiná. Poupě chtěl várky sjednotit a zvýšit jejich kvalitu. Do řemesla proto zavedl reformy jako například teploměr nebo pivní váhu,“ řekl Vrána. Poupě také založil první pivovarnickou školu na světě. Ta však byla vázána na jeho jméno, a proto v roce 1805, kdy sládek zemřel, zanikla.

Pivovar však fungoval nadále. „V polovině 19. století pivovary přecházely na technologii takzvaného spodního kvašení a výrobu ležáků plzeňského typu. K tomuto postupu jsou však zapotřebí velké sklepy, které brněnský pivovar nemohl na malé parcele v historickém centru města vybudovat,“ dodal Vrána. Pivovar se tak stal zastaralým, a proto ho městská rada nakonec v roce 1862 zavřela.

Postupem času se na sládka i pivovar zapomnělo. „V Brně pracuji už moře let, ale to, že tady býval pivovar, nevím,“ uvedl majitel nedalekého obchůdku František Kachlík.

Na práci slavného sládka chtějí navázat noví majitelé. „František Ondřej Poupě je nedoceněná osobnost, na kterou bychom chtěli novým pivovarem odkázat. Pivo ponese jeho jméno a sládkova tvář se objeví také na etiketě,“ naznačil jednatel pivovarského domu Marek Tichý.

Ten je zároveň architekt a spolu s kolegy ze společnosti Archatt se věnuje rekonstrukci památek. „V pivovarnictví nejsme žádní nováčci. Před 20 lety jsme obnovili pivovar v Dalešicích. Po těch letech jsme si ale chtěli vyzkoušet něco nového, a to svrchně kvašené speciály,“ vysvětlil.

Starý areál dalešického pivovaru posloužil filmařům při natáčení Postřižin.

Budovu v centru Brna v osmdesátých letech minulého století přeměnili na Dům stavbařů. Z této doby také pochází poměrně rozsáhlé prostory, které nový pivovarský dům využije nejen k vaření piva. „Dole bude pivnice s kapacitou 350 míst a nad ní je sál, kam se vejde dalších 500 lidí. To nám umožní uspořádat i větší akce například vzdělávacího nebo kulturně-společenského rázu,“ uvedl Tichý.

Dům nynější majitelé koupili v dražbě před pěti lety za 26 milionů korun. Obdobně velkou částku poté museli investovat do nutných stavebních úprav a rekonstrukcí.

Bývalý Dům stavbařů v historickém centru Brna bude po několika letech chátrání znovu přístupný. Soukromá firma v jeho interiérech staví pivovarský dům – a to skoro přesně v místech, kde před stoletím a půl fungoval kdysi největší městský pivovar na Moravě. Nový podnik začne fungovat na podzim.

Dům stavbařů je velký komplex u Dominikánské ulice naproti radnici Brna-středu. Chátrá zhruba posledních deset let. Firma, která ho vlastnila, zkrachovala a budova šla do dražby. V té uspěla firma ArchaTT a její jednatel Marek Tichý, který s kolegy provozuje i pivovar v Dalešicích. Budovu koupili za 26 milionů korun a do dalších investicí dali asi 40 milionů korun.

Rekonstrukce podle Tichého nebyla zas tak složitá. „Stavebně a technicky byla budova v pořádku. Má měděnou střechu až na nějaké kousky, kde jsou tašky. Střecha je v pořádku, nosná konstrukce taky.“

Jóga, pivo, kultura
Uvnitř nebude jenom pivovar a restaurace, ale taky studio jógy a dál bude fungovat i kulturní sál v jednom patře. Do pivnice se má vejít 350 hostů a do sálu 500 lidí. Komplex je opravdu velký, zvenčí sice vypadá jako několik menších historických domů, ale zevnitř je vše propojeno od 80. let minulého století, kdy byly budovy přestavěny na Dům stavbařů.

Historie vaření piva v městském pivovaru
Město koupilo areál v polovině 16. století, tehdy to byl dominikánský pivovar naproti bývalému klášteru. Radní tam pak začali stavět pivovar nový.

„Pivovar byl ve své době největší na Moravě, vařilo se v něm okolo 24 tisíc hektolitrů piva, což je víc než dnešní minipivovary. Víc než co bude možná kapacita toho nového. František Ondřej Poupě, nejslavnější sládek české historie, sem přišel v roce 1798, kdy vyhrál konkurz – městská rada ho vybrala na základě jeho proslulosti, nemusel skládat zkoušku,“ připomíná pivní historik z Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Po Poupěti ponese pivovarský dům své jméno, ostatně jeho osobu připomíná i plastika na zdi domu směřující k Šilingrovu náměstí. Sám Poupě tam vařil pivo 7 let, pozvedl jeho kvalitu, založil první sladovnickou školu v Evropě a zlepšil i technologii vaření piva. Používal třeba teploměr, zatímco ostatní měřili teplotu tekutiny loktem. Městský pivovar v centru Brna skončil definitivně v roce 1862, kdy se konala dražba zařízení pivovaru. Důvodem konce je podle Vrány to, že pivovary v té době začaly přecházet na takzvané spodní kvašení, tedy vaření ležáků plzeňského typu a tomu v centru města chyběly prostorné sklepy, které byly potřeba.

Oživený prostor
K Pivovarskému domu přiléhá i pasáž a dvorek. Časem bude zřejmě využitý i ten. Firma Marka Tichého, která se zabývá rekonstrukcemi a restaurováním historických nebo památkově chráněných domů si navrhla studii, jak upravit a zpříjemnit průchod od Šilingrova náměstí směrem k Velkému Špalíčku. Už vlastní fungování restaurace a pivovaru by ale mělo místo oživit tak, aby z něj dál nebyl prostor, kam se stahují třeba lidé bez domova a který někdy zápachem připomíná veřejné toalety.

Po 150 letech se včera do areálu bývalého brněnského městského pivovaru vrátila pivovarská technologie! Specializovaná firma do útrob historického domu v centru u radnice namontovala zbrusu novou nerezovou varnu.

Pivo se v ní začne vařit v září. Nový pivovar naváže názvem i zaměřením na tradici nejslavnějšího sládka české historie Františka Ondřeje Poupěte,“ řekl Aha! expert na historii pivovarů Filip Vrána. Pivovarský dům Poupě chystá speciální koncept. „Bude spojený s gastroprovozem, kvalitní pivo, využít chceme ale zejména unikátnost genia loci objektu,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý. O brněnském městském pivovaru, který byl kdysi největším na Moravě, toho veřejnost moc neví. Po jeho zániku tam v sálech pořádali merendy stavbaři, pasáž pak obsadily malé krámky.

Víte že...
...pivovar fungoval ještě v polovině 19. století? V roce 1862 bylo ale po krachu v dražbě prodáno jeho zařízení.

Král s teploměrem a váhou
František Ondřej Poupě žil v letech 1853 až 1905, posledních sedm let života strávil v Brně. Dodnes je uznávanou osobností v oboru. Do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, tedy předchůdce hustoměru. Vydal několik spisů, v nichž razil vědecký přístup k výrobě piva. V Brně měl i první pivovarskou školu na světě!

Obří pivovar zlikvidovaly ležáky
K zániku pivovaru vedla móda ležáků. Ta přišla několik dekád po smrti legendárního sládka Poupěte. Na stísněné parcele nebylo možné budovat rozsáhlé sklepy, které spodně kvašená piva vyžadovala. A městský pivovar svůj boj o existenci prohrál.