Bývalý městský pivovar v Brně, který proslavil sládek Poupě, skončil s výrobou před 158 lety. Noví majitelé připraví várku piva koncem září.
Kolem domu v Dominikánské ulici v historickém centru Brna chodí denně tisíce lidí. Málokdo z nich ale tuší, že pokaždé míjí budovu, ve které byl svého času vůbec největší pivovar na Moravě a působil v něm také nejslavnější sládek František Ondřej Poupě. Sice je nedaleko odtud umístěna jeho busta, většina Brňanů však zná objekt jen jako bývalý Dům stavbařů. Teď získá jméno právě po sládkovi.

„Chystáme speciální koncept spojený s gastroprovozem, kvalitní pivo, využít chceme ale zejména unikátnost genia loci celého objektu,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý, který je vzděláním architekt a společně s kolegy ze společnosti Archatt se zabývá rekonstrukcí památek. V minulosti vdechl život skoro zapomenutému pivovaru v Dalešicích, známému ze slavného filmu Postřižiny.

Skupina nadšenců ho vlastní a provozuje už od roku 1999, Dům stavbařů koupili v dražbě před šesti lety a poslední dva roky ho rekonstruují. Práce jdou v těchto dnech do finále. Specializovaná firma do historického objektu nedávno instalovala zbrusu novou nerezovou varnu. Pivo se v ní začne vařit ke konci září, kdy také plánují lidem dům po úpravách vůbec poprvé ukázat.

„První zkušební várky už vaříme v Dalešicích. Zatímco tam vyrábíme běžně klasické české spodně kvašené ležáky, v Brně to budou jen svrchně kvašené speciály,“ řekl Tichý. A název nových piv? Jak jinak než Poupě.

Vařením svrchně kvašených piv majitelé pivovarského domu nijak nenaskakují na módní vlnu, naopak se vracejí k historii. Byl to totiž právě František Ondřej Poupě, který je v brněnském městském pivovaru posledních sedm let svého života vařil.

Poupě je dodnes uznávanou osobností v oboru, protože do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, vydal několik spisů, v nichž razil vědecký přístup, a tím se odlišoval od většiny svých současníků. V Brně měl také první pivovarskou školu na světě. „Je to výjimečná příležitost, které se budeme snažit citlivě využít,“ poznamenal Tichý k místu, kde se vařilo brněnské pivo už od 16. století.

Místo piva tam v minulosti pořádali koncerty
Móda ležáků přišla až několik dekád po smrti Poupěte v roce 1805, což vedlo mimo jiné k zániku zmíněného pivovaru. Na stísněné parcele nebylo možné budovat rozsáhlé sklepy, které spodně kvašená piva vyžadovala.

Původní areál městského pivovaru byl přitom rozsáhlejší než jen bývalý Dům stavbařů. Zaujímal několik parcel vymezených dnešními ulicemi Dominikánská, Starobrněnská a Šilingrovým náměstím. Fungoval ještě v polovině 19. století, v roce 1862 se ale uskutečnila dražba a prodej jeho zařízení.

„Po zániku pivovaru se opět celý areál rozparceloval. Fungovala tam hospoda, později z části, která dnes dostává historickou podobu a byla tam varna, vznikl Dům stavbařů, kam Brňané chodili například na koncerty,“ popsal znalec pivovarů Filip Vrána.

Podle něj nebyl konec městského pivovaru ničím zvláštní. V té době v Brně fungovalo zhruba deset pivovarů a tím, jak se měnila technologie vaření piva a uvolňoval trh, ty staré končily. Například Starobrno však tuto dobu dokázalo přežít.

Marek Tichý s kolegy teď v budově na Dominikánské připravuje restauraci pro více než 300 návštěvníků. „V patře také zůstane původní sál, chtěli bychom pořádat i plesy, nabízet služby týkající se pivovarnictví či organizovat košty nebo soutěže,“ přiblížil Tichý s tím, že jejich plánem je i vytvořit neformální spolek minipivovarů z regionu.

Kromě speciálů vyrobených přímo na místě budou do Brna vozit i jedenáctku z dalešického pivovaru, který má fungovat jako sesterský podnik Pivovarského domu Poupě. „Naopak také speciály z Brna budou dostupné v Dalešicích. Část i v našich dalších restauracích, které provozujeme,“ doplnil Tichý.

Nechtějí vynechat ani distribuci v lahvích, takže si milovníci zlatavého moku koupí pivo Poupě ve specializovaných prodejnách. „Koronavirus nás naučil, že se lahvování musíme více věnovat i v případě dalešického piva,“ dodal spolumajitel.

Po 150 letech se do areálu bývalého brněnského městského pivovaru vrátila pivovarská technologie. Specializovaná firma totiž do útrob historického domu v centru u radnice namontovala zbrusu novou nerezovou varnu a chce tu obnovit slávu vaření piva.

„Pivo se v ní začne vařit v září. Nový pivovar naváže názvem i zaměřením na tradici nejslavnějšího sládka české historie Františka Ondřeje Poupěte,“ řekl expert na historii pivovarů Filip Vrána.

Pivovarský dům Poupě bude mít celou řadu nej. „Chystáme speciální koncept spojený s gastroprovozem, kvalitní pivo, využít chceme ale zejména unikátnost genia loci objektu,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý.

O brněnském městském pivovaru, který byl kdysi největším na Moravě, nemá veřejnost příliš potuchy. Po jeho zániku tam v sálech pořádali merendy stavbaři, pasáž pak obsadily malé krámky.

Pivovar fungoval ještě v polovině 19. století, v roce 1862 bylo ale po krachu v dražbě prodáno jeho zařízení.

Tajemná budova
Objekt, v kterém Brno obnoví výrobu piva, zná většina místních jako bývalý Dům stavbařů. Původní areál městského pivovaru byl ale rozsáhlejší a zaujímal několik parcel vymezených dnešními ulicemi Dominikánská, Starobrněnská a Šilingrovým náměstím. Právě tam vařil svá svrchně kvašená piva legendární sládek F. O. Poupě.

Obří pivovar zlikvidovaly ležáky
K zániku pivovaru vedla móda ležáků. Ta přišla několik dekád po smrti legendárního sládka Poupěte. Na stísněné parcele nebylo možné budovat rozsáhlé sklepy, které spodně kvašená piva vyžadovala. A městský pivovar svůj boj o existenci prohrál.

Král sládků tu založil i školu
František Ondřej Poupě (1853 až 1905) je dodnes uznávanou osobností v oboru. Do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, tedy předchůdce hustoměru. Vydal několik spisů, v kterých razil vědecký přístup k výrobě piva. V Brně měl i první pivovarskou školu na světě.

V centru Brna po téměř dvou stoletích opět ožije areál bývalého městského pivovaru. Názvem i zaměřením bude odkazovat na tradici nejslavnějšího českého sládka Františka Ondřeje Poupěte.
Článek

V areálu bývalého brněnského městského pivovaru se budou od září opět vařit pivní speciály. Řemeslo se do historického objektu v Dominikánské ulici vrací po více než 150 letech.

V pondělí tam specializovaná firma nainstalovala novou nerezovou varnu přímo na místo varny původní. Nový pivovarský dům bude připomínat tradici brněnského městského pivovaru a také odkaz významného českého sládka Františka Ondřeje Poupěte.

Počátky brněnského městského pivovaru sahají do poloviny 16. století, kdy se na místě toho dřívějšího dominikánského začal budovat pivovar nový. „Ve svých nejlepších letech byl tím největším na Moravě. Vařilo se zde více než 20 tisíc hektolitrů piva ročně,“ řekl odborník na historii pivovarnictví Filip Vrána.

K rozkvětu pivovaru výrazně přispěl také nejslavnější český sládek František Ondřej Poupě, který v Brně působil od roku 1798. Poupě je považovaný za významnou ikonu českého pivovarnictví. K vaření oblíbeného nápoje přistupoval vědecky.

„Do té doby byla každá várka piva jiná. Poupě chtěl várky sjednotit a zvýšit jejich kvalitu. Do řemesla proto zavedl reformy jako například teploměr nebo pivní váhu,“ řekl Vrána. Poupě také založil první pivovarnickou školu na světě. Ta však byla vázána na jeho jméno, a proto v roce 1805, kdy sládek zemřel, zanikla.

Pivovar však fungoval nadále. „V polovině 19. století pivovary přecházely na technologii takzvaného spodního kvašení a výrobu ležáků plzeňského typu. K tomuto postupu jsou však zapotřebí velké sklepy, které brněnský pivovar nemohl na malé parcele v historickém centru města vybudovat,“ dodal Vrána. Pivovar se tak stal zastaralým, a proto ho městská rada nakonec v roce 1862 zavřela.

Postupem času se na sládka i pivovar zapomnělo. „V Brně pracuji už moře let, ale to, že tady býval pivovar, nevím,“ uvedl majitel nedalekého obchůdku František Kachlík.

Na práci slavného sládka chtějí navázat noví majitelé. „František Ondřej Poupě je nedoceněná osobnost, na kterou bychom chtěli novým pivovarem odkázat. Pivo ponese jeho jméno a sládkova tvář se objeví také na etiketě,“ naznačil jednatel pivovarského domu Marek Tichý.

Ten je zároveň architekt a spolu s kolegy ze společnosti Archatt se věnuje rekonstrukci památek. „V pivovarnictví nejsme žádní nováčci. Před 20 lety jsme obnovili pivovar v Dalešicích. Po těch letech jsme si ale chtěli vyzkoušet něco nového, a to svrchně kvašené speciály,“ vysvětlil.

Starý areál dalešického pivovaru posloužil filmařům při natáčení Postřižin.

Budovu v centru Brna v osmdesátých letech minulého století přeměnili na Dům stavbařů. Z této doby také pochází poměrně rozsáhlé prostory, které nový pivovarský dům využije nejen k vaření piva. „Dole bude pivnice s kapacitou 350 míst a nad ní je sál, kam se vejde dalších 500 lidí. To nám umožní uspořádat i větší akce například vzdělávacího nebo kulturně-společenského rázu,“ uvedl Tichý.

Dům nynější majitelé koupili v dražbě před pěti lety za 26 milionů korun. Obdobně velkou částku poté museli investovat do nutných stavebních úprav a rekonstrukcí.

Bývalý Dům stavbařů v historickém centru Brna bude po několika letech chátrání znovu přístupný. Soukromá firma v jeho interiérech staví pivovarský dům – a to skoro přesně v místech, kde před stoletím a půl fungoval kdysi největší městský pivovar na Moravě. Nový podnik začne fungovat na podzim.

Dům stavbařů je velký komplex u Dominikánské ulice naproti radnici Brna-středu. Chátrá zhruba posledních deset let. Firma, která ho vlastnila, zkrachovala a budova šla do dražby. V té uspěla firma ArchaTT a její jednatel Marek Tichý, který s kolegy provozuje i pivovar v Dalešicích. Budovu koupili za 26 milionů korun a do dalších investicí dali asi 40 milionů korun.

Rekonstrukce podle Tichého nebyla zas tak složitá. „Stavebně a technicky byla budova v pořádku. Má měděnou střechu až na nějaké kousky, kde jsou tašky. Střecha je v pořádku, nosná konstrukce taky.“

Jóga, pivo, kultura
Uvnitř nebude jenom pivovar a restaurace, ale taky studio jógy a dál bude fungovat i kulturní sál v jednom patře. Do pivnice se má vejít 350 hostů a do sálu 500 lidí. Komplex je opravdu velký, zvenčí sice vypadá jako několik menších historických domů, ale zevnitř je vše propojeno od 80. let minulého století, kdy byly budovy přestavěny na Dům stavbařů.

Historie vaření piva v městském pivovaru
Město koupilo areál v polovině 16. století, tehdy to byl dominikánský pivovar naproti bývalému klášteru. Radní tam pak začali stavět pivovar nový.

„Pivovar byl ve své době největší na Moravě, vařilo se v něm okolo 24 tisíc hektolitrů piva, což je víc než dnešní minipivovary. Víc než co bude možná kapacita toho nového. František Ondřej Poupě, nejslavnější sládek české historie, sem přišel v roce 1798, kdy vyhrál konkurz – městská rada ho vybrala na základě jeho proslulosti, nemusel skládat zkoušku,“ připomíná pivní historik z Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Po Poupěti ponese pivovarský dům své jméno, ostatně jeho osobu připomíná i plastika na zdi domu směřující k Šilingrovu náměstí. Sám Poupě tam vařil pivo 7 let, pozvedl jeho kvalitu, založil první sladovnickou školu v Evropě a zlepšil i technologii vaření piva. Používal třeba teploměr, zatímco ostatní měřili teplotu tekutiny loktem. Městský pivovar v centru Brna skončil definitivně v roce 1862, kdy se konala dražba zařízení pivovaru. Důvodem konce je podle Vrány to, že pivovary v té době začaly přecházet na takzvané spodní kvašení, tedy vaření ležáků plzeňského typu a tomu v centru města chyběly prostorné sklepy, které byly potřeba.

Oživený prostor
K Pivovarskému domu přiléhá i pasáž a dvorek. Časem bude zřejmě využitý i ten. Firma Marka Tichého, která se zabývá rekonstrukcemi a restaurováním historických nebo památkově chráněných domů si navrhla studii, jak upravit a zpříjemnit průchod od Šilingrova náměstí směrem k Velkému Špalíčku. Už vlastní fungování restaurace a pivovaru by ale mělo místo oživit tak, aby z něj dál nebyl prostor, kam se stahují třeba lidé bez domova a který někdy zápachem připomíná veřejné toalety.

Po 150 letech se včera do areálu bývalého brněnského městského pivovaru vrátila pivovarská technologie! Specializovaná firma do útrob historického domu v centru u radnice namontovala zbrusu novou nerezovou varnu.

Pivo se v ní začne vařit v září. Nový pivovar naváže názvem i zaměřením na tradici nejslavnějšího sládka české historie Františka Ondřeje Poupěte,“ řekl Aha! expert na historii pivovarů Filip Vrána. Pivovarský dům Poupě chystá speciální koncept. „Bude spojený s gastroprovozem, kvalitní pivo, využít chceme ale zejména unikátnost genia loci objektu,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý. O brněnském městském pivovaru, který byl kdysi největším na Moravě, toho veřejnost moc neví. Po jeho zániku tam v sálech pořádali merendy stavbaři, pasáž pak obsadily malé krámky.

Víte že...
...pivovar fungoval ještě v polovině 19. století? V roce 1862 bylo ale po krachu v dražbě prodáno jeho zařízení.

Král s teploměrem a váhou
František Ondřej Poupě žil v letech 1853 až 1905, posledních sedm let života strávil v Brně. Dodnes je uznávanou osobností v oboru. Do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, tedy předchůdce hustoměru. Vydal několik spisů, v nichž razil vědecký přístup k výrobě piva. V Brně měl i první pivovarskou školu na světě!

Obří pivovar zlikvidovaly ležáky
K zániku pivovaru vedla móda ležáků. Ta přišla několik dekád po smrti legendárního sládka Poupěte. Na stísněné parcele nebylo možné budovat rozsáhlé sklepy, které spodně kvašená piva vyžadovala. A městský pivovar svůj boj o existenci prohrál.

Do historického centra Brna se po více než 150 letech vrátí pivovar. A nebude ledajaký. Pivo se totiž bude vařit ve stejných místech, kde se skutečně pivo vařilo až do roku 1862, a především do míst, kde působil zřejmě nejslavnější český pivovarník a sládek František Ondřej Poupě (1753–1805).

Muž, který jako první zapojil do výroby piva teploměr, začal používat váhy a zařízení, které dnes všichni znají pod názvem hustoměr. „Osoba tohoto nejslavnějšího sládka je většině nejen Brňanů prakticky neznámá. Stejně jako fakt, že právě v tomto domě se pivo vařilo. My věříme, že se nám zde podaří vytvořit takové podmínky, že se duch Poupěte zase vrátí,“ řekl s úsměvem architekt Marek Tichý.

„Nechceme zde vytvořit jen další restauraci, kde se bude pivo vařit před zraky návštěvníků, ale naším cílem je zde nabídnout pivovarský dům, kde se budou moci konat i různé akce, přednášky či diskuse s pivem spojené. Vždyť je to téma, kterému rozumí a o kterém rád diskutuje skoro každý,“ myslí si Tichý.

Společnost, ve které pracuje, se mimo jiné podepsala nedávno pod obnovu vyhořelého Libušína. K pivu má Tichý i jeho kolegové velmi blízko. Už zhruba dvacet let totiž vlastní pivovar Dalešice známý z filmových Postřižin.

„V Dalešicích se nám pivo docela daří. Nechceme minout trend piv typu kraft, které nemůžeme dělat v Dalešicích, protože bychom si svrchními kvasinkami, které se při jejich výrobě používají, mohli nakazit naše tamní ležáky. Rozhodli jsme se tak vyrábět tato piva jinde. Shodou okolností se naskytl prostor s pivovarským geniem loci uprostřed Brna. Od té doby už sice uplynulo asi sedm let, ale teď už věřím tomu, že zde zhruba za dva měsíce skutečně pivo poteče,“ věří Tichý.

Bude i socha
Právě v pondělí dopoledne dorazila do historického domu na rohu Šilingrova náměstí a Dominikánské souprava dvou kotlů, které budou srdcem tisícilitrové varny malého pivovaru. Každý kus vážil 700 kilogramů, takže dostat tyto dvě objemné nádrže ručně z úzké ulice do historického domu byla poměrně náročná akce, která vyžadovala občasné zastavení provozu.

„Samozřejmě, že naše zde vařené speciály se budou jmenovat Poupě. Pro popularizaci tohoto pána, který dokonce založil i první školu sládků na světě v době, kdy bylo vaření piva prakticky tajemstvím každého pivovaru a málem ho za to tehdy lynčovali, chceme udělat víc. Zatím má jen nenápadnou bustu. My mu hodláme postavit i sochu a popularizovat ho v pivovarském domě,“ doplnil architekt.

Hostinec s varnou bude v retro stylu, kdy moderní technologie překryje design z doby, kdy začínala technika ovládat civilizaci. Ostatně už nyní v budoucím sále pro 350 hostů je kus kompresoru z předminulého století. Pivo v domě, pod kterým jsou sklepy ze 14. a 15. století, bude vařit zkušený dalešický sládek Ladislav Němeček.

Pivovarský dům Poupě v centru Brna, jehož přestavba končí, bude mít po svém otevření pivnici s 350 místy, společenský sál pro 500 lidí v prvním patře majitelé zachovali. Výroba piva se do 300 let starého domu vrací po 150 letech, dnes v něm dělníci instalovali 750 kilogramů vážící nerezovou varnu. První pivo by měl pivovar uvařit na konci září.

Noví majitelé koupili někdejší Dům stavbařů v dražbě před pěti lety za 26 milionů korun, obdobnou sumu investovali do jeho přestavby a opravy. "Nejsme v pivovarnictví noví, před 20 lety jsme opravili a obnovili pivovar v Dalešicích. Po těch letech jsme si ale v pivovarnictví chtěli vyzkoušet něco nového, konkrétně svrchně kvašené speciály nazývané dnes craft beer," uvedl jednatel pivovarského domu Marek Tichý. Spolu s kolegy vlastní firmu Archatt, která se zabývá rekonstrukcí památek.

V prostorách někdejšího Domu stavbařů sídlil městský pivovar od poloviny 16. století. Proslavilo jej působení sládka Františka Ondřeje Poupěte, který v něm vařil pivo v letech 1798 až 1805. Pivovar zanikl v roce 1862.

V 80. letech minulého století byl bývalý pivovar přestavěn na Dům stavbařů se společenských sálem a v mírných úpravách tak zůstal až do okamžiku, kdy jej odkoupil Marek Tichý se společníky.

"Budova byla v dobrém stavu, jak její konstrukce, tak střecha, ale elektroinstalace a vzduchotechniky byly z 80. let minulého století a od té doby se už několikrát změnily normy, takže je bylo zapotřebí kompletně vyměnit," uvedl Tichý.

Z někdejší pasáže uvnitř domu, která kdysi sloužila jako foyer ke kulturnímu sálu v prvním patře, vzniká pivnice pro 350 lidí, sál pro 500 lidí s galerií v patře zůstal zachovaný, v domě je i malý sál, který využije jógové studio. Ve sklepě nadále funguje hudební klub.

"Čepovat budeme dalešickou jedenáctku s tanků a všechna piva uvařená tady, předpokládáme, že půjde o čtyři druhy piva. V restauraci si budeme bourat vlastní maso, půjde spíš o provoz typu bistro, kdy se jídla neroznáší, ale vyzvedávají u pultu," uvedl Tichý.

Poprvé by se brány pivovarského domu měly otevřít o posledním víkendu v září na Slavnosti piva F.O. Poupěte, stálé otevření plánují majitelé na říjen letošního roku.

V bývalém Domě stavbařů v centru Brna nazývaném také dům Dominik vzniká nový pivovar. Výroba piva se tak do 300 let starých prostor vrací po více než 150 letech. Pivovar chce následovat odkaz legendárního sládka, který v domě vařil pivo na přelomu 18. a 19. století.

Oprášení zapomenuté legendy
Pivovar ponese jméno slavného sládka Františka Ondřeje Poupěte. „Osoba nejslavnějšího sládka české historie je stejně jako poloha bývalého městského pivovaru většině Brňanů prakticky neznámá, což je velká škoda," dodal Tichý, který se s kolegy ze společnosti Archatt zabývá rekonstrukcí památek. Jeho firma pracovala například na obnově vyhořelé chaty Libušín.

„Koncept pivovaru chceme blíže představit až na podzim. Náš záměr je ale samozřejmě využít genia loci tohoto místa, takže se zde bude snoubit historie se současností," uvedl Tichý.

Průkopník pivovarnictví
Brno budovalo městský pivovar od poloviny 16. století, zanikl v roce 1862. František Ondřej Poupě žil v letech 1753-1805. Sládka dělal na mnoha místech v českých zemích, v posledních sedmi letech svého života pak v Brně.

„Je dodnes uznávanou osobností v oboru. Do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, tedy předchůdce hustoměru. Vydal několik spisů, v kterých razil vědecký přístup k výrobě piva, čímž se odlišoval od většiny svých současníků. V Brně měl i první pivovarskou školu na světě," uvedl odborník na pivovarnictví Filip Vrána.

První škopek ochutnáme v září
Původní pivovarský areál byl podle něj rozsáhlejší, na místě bývalé spilky je dnes prodejna knih a pivnice U Poutníka. Varna byla při Dominikánské ulici, kam se letos také vrátí.

V někdejším Domě stavbařů v současnosti pokračují stavební úpravy, s instalací technologie počítá soukromý investor v průběhu srpna, první pivo by se mělo vařit v září.

V areálu bývalého brněnského městského pivovaru v Dominikánské ulici vzniká Pivovarský dům. Ponese jméno nejslavnějšího českého sládka Františka Ondřeje Poupěte, který na počátku 19. století zásadně pozvedl kvalitu brněnského piva a jako první pochopil, že výroba piva je věda.

Slibuji, že budu sloužit městu Brnu a konat vše k jeho prospěchu, že se budu chovat slušně k vybavení, k vrchnosti i k pivovarské chase a budu nakládat s ohněm tak, abych nezpůsobil požár.

V tomto duchu přísahal brněnským konšelům právě před 220 lety nově jmenovaný sládek městského pivovaru František Ondřej Poupě. Stal se legendou pivovarnictví a Brnu a jeho pivu věnoval svých posledních sedm let života. Dodnes se k jeho odkazu hlásí všichni, kdo se kolem výroby piva točí.

V době, kdy se Poupě ucházel o post v městském pivovaru v Brně, už zdaleka nebyl nováčkem, za sebou měl „štace“ v Štěkni, Tachově, Jinonicích a ve Slaném i publikace o základech výroby piva. A znal i pivovar v Brně, kde se zastavil na svém tovaryšském vandru. Vyhrál ve výběrovém řízení mezi 18 sládky z Čech a Moravy.

Nejen že místo dostal, ale zaplatil „jen“ tisíc zlatých jako kauci pro případ, že by špatným pivem způsobil městu újmu, což byla polovina běžné taxy. A nemusel ani vyrábět zkušební várku piva, což bylo pro uchazeče tehdy povinné.

„Radní se shodli, že svými znalostmi, praktickými přednostmi a morálními vlastnostmi patří na vrchol pivovarského řemesla,“ říká brněnský archeolog Petr Holub, který se životem významného sládka dlouhodobě zabývá a připravoval výstavu o pivovarnictví na Špilberku.

Vědecké postupy a první pivovarská škola na světě
Město na tom bylo do jeho nástupu s kvalitou moku, který se vařil ve Starobrněnské ulici, bídně. Místní byli naštvaní, dávali přednost pivu dováženému a radnici utíkaly peníze. To měl Poupě změnit. A změnil.

„Po dobu svého působení v Brně dokázal zvýšit výstav brněnského pivovaru z 16 tisíc na 28 tisíc hektolitrů, tedy až na samou hranici jeho kapacity, a chtěl ho dále zvyšovat, protože se zachovaly jeho žádosti o postavení druhého varného kotle. Své bohaté zkušenosti předával ostatním sládkům, byl autorem první české vědecké publikace o výrobě piva Umění vařit pivo a založil v Brně první pivovarskou školu na světě. Za to si odnesl velké uznání, ale i nenávist konkurence, protože do té doby si umění vařit pivo předávali sládci mezi sebou a pečlivě tajemství hlídali,“ poznamenal Holub.

Poupě byl nejen vynikající profesionál, ale měl i hluboké znalosti také v jiných oborech, například z fyziky a chemie, aby věděl, jak procesy při vaření piva fungují. „Byl to obrovský skok. Jeho předchůdce se podepisoval třemi křížky,“ popsal Holub.

Podle něj byl Poupě velmi přísný na sebe a okolí a puntičkářský šéf. Trval na tom, aby se podřízení do písmene řídili jeho pokyny. To mu například v bývalém působišti v Jinonicích u Prahy vyneslo nepřátelství chasy, která mu úmyslně kazila pivo, například do něj lila výkaly. Kvůli tomu přišel o tisíc zlatých tamní kauce.

Zároveň se nebál nových vědeckých postupů. Učil sládky používat teploměr a sacharometr, takzvanou pivní váhu, snažil se z oboru vymýtit babské rady a pověry. Na rozdíl od Jinonic se mu to s podřízenými v Brně dařilo o poznání lépe. Vymyslel například variantu ideálního pivovaru. V něm měl sládek výrobu stoprocentně pod kontrolou. Z jeho bytu totiž vedlo okno přímo do varny.

„Svůj sen ale neuskutečnil. Měl nemocné plíce a zemřel po sedmi letech působení v Brně, 1. prosince 1805. Bylo mu pouze 52 let. Zanechal po sobě velmi slušné jmění, vdovu, pět dcer a jednoho syna Františka Xavera, který šel ve stopách otce a sládkoval například na Bítově, ale věhlasu svého předka nedosáhl,“ poznamenal Holub. Jméno jeho otce však i po více než dvou stoletích zná každý, kdo se kolem výroby piva točí.

Komenský pro celé pivovarnictví
To potvrzuje i ředitel Starobrna, jednoho z největších pivovarů v Česku, Ondřej Koucký.

„Byl to velký reformátor pivovarnictví. První svého druhu na světě. Prosazoval například výrobu piva z ječného sladu, což se nakonec ujalo ve většině pivovarů. Do té doby se používala třeba pšenice nebo oves. Významně stabilizoval kvalitu piva, které se lišilo s každou várkou,“ přibližuje Koucký.

Podle něj je Poupě pro pivovarnictví tím, co Komenský pro školství. „Já sám jsem studoval na Střední průmyslové škole potravinářských technologií v pražské Podolské ulici, která na jeho odkaz navazuje,“ podotkl Koucký.

Hrob Ondřeje Františka Poupěte se nedochoval. Dnes ho připomíná nenápadná bronzová busta u vstupu do vnitřního bloku na rohu Starobrněnské a Dominikánské ulice, kde byl kdysi městský pivovar. Do budoucna by ale památku průkopníka moderního pivovarnictví měl oživit Pivovarský dům Poupě právě v místech, kde kdysi Poupě působil