Nachmelená opice. Kdo už někdy slyšel název tohoto pivovaru, nejspíš si ho dobře zapamatoval. Přečtěte si příběh pivovaru, který vznikl v areálu bývalé textilky v malém městě, které leží téměř na hranicích s Polskem. Kdo vymyslel název Nachmelená opice a jaké pivo se bude pít v budoucnosti? I o tom byla řeč se spolumajitelem a vrchním sládkem Michalem Kuřecem.

Pivovar z bývalé textilky
Nachmelená opice je nezávislý řemeslný pivovar, který v roce 2015 založila rodina Valentů z Krnova spolu s rodinou Kuřeců zastoupenou sládkem Michalem Kuřecem z nedalekého Města Albrechtic. Rodina Valentů vlastnila objekt haly v bývalé textilce Karnola v Krnově a Michal Kuřec přispěl tím, že pivovarství studoval a měl zkušenosti z Pivovarů Lobkowicz, kde pracoval jako technolog.

„Pracoval jsem ve velkém pivovaru, ale měl jsem sen dělat pivo ve vlastním pivovaru. Nakonec mě a kolegy společníky seznámil jeden společný kamarád, přesvědčil jsem je, že jsem ten správný člověk, se kterým do toho půjdou a koncem roku 2014 jsme si plácli,“ popisuje začátky spolumajitel a vrchní sládek pivovaru Nachmelená opice Michal Kuřec.

Michal Kuřec už od malička tíhl k matematice a chemii, v pubertě tyto záliby spojil s láskou k pivu a později začal studovat pivovarnictví v Praze. Jaké to je být spolumajitelem malého pivovaru? „Jednoznačně mi vyhovuje být tady v menším pivovaru. Jsem spíš pragmatický člověk, nemám rád politikaření a přetvářky, což práce ve velkých firmách často vyžaduje,“ odpovídá.

Výborně zvládnutý marketing
Velkou výhodou Nachmelené opice je výborně zvládnutý marketing, což je věc, kterou se minipivovary často chlubit rozhodně nemůžou. „Aby nápady fungovaly, musejí jít ze srdce. Název i logo pivovaru jsem vymyslel s manželkou. Celý příběh stylizuju já a kolegové do toho přidávají nápady. Se svou invencí se přidávají taky přímo kamarádi, kteří se nám starají o grafiku,“ říká Michal Kuřec a dodává, že cílem bylo vyrábět pivo z minipivovaru ve velkém, nikoliv, jak sám říká, jen kolem komína.

V dnešní době jsou v podstatě tři cesty, jak pojmenovat pivovar. První způsob je podle toho, kde se nachází, druhý způsob je často spojený s tradicí, ale krnovský pivovar šel třetí cestou. „Ta třetí cesta je něco trochu ustřeleného nebo bláznivého. V zahraničí, například v USA, je scéna řemeslných pivovarů o desítky let před námi, takže jsem se tam inspiroval,“ prozrazuje Michal svou inspiraci a dodává, že mu přece jen chvíli trvalo, než přesvědčil kolegy o tom, že pojmenovat pivovar Nachmelená opice, je dobrý nápad.

„S opicí se dá krásně hrát, můžeme jí dát emoce. Tím, že je opice hodně blízká člověku, tak se nám s ní krásně marketingově hraje,“ popisuje. Název Nachmelená opice tedy rozhodně není nic vystřeleného od pasu. „Dneska je z toho velká přednost, když někam jdu nebo někam volám a představím se jako Nachmelená opice. Hledali jsme zkrátka název, který si každý bude hned pamatovat, což se určitě povedlo.“

Nejoblíbenějším "obalem" zůstane orosený půllitr v hospodě
Vládní opatření vydaná v souvislosti s pandemií koronaviru pivovar zasáhla relativně citelně. „Pokles tržeb byl velký, veškerou výrobu jsme přemístili do lahví. Skoro měsíc jsme nevařili pivo,“ říká sládek. Žádné pivo v krnovském pivovaru však vylít nemuseli. „Všechno jsme stočili do lahví a do sudů. Mezi zákazníky máme dost velkoobchodů. Kdybychom měli vlastní hospodu a měli se spoléhat jen na příjem z hospody, byl by to určitě větší zásah,“ dodává s tím, že nakonec se prodeje zase rozjely.

Nachmelená opice navenek působí jako pivovar pro mladé. Takové pivovary se často věnují vaření svrchně kvašených piv. „V rámci svojí předešlé praxe ve velkém pivovaru jsem měl téměř stoprocentní zkušenost pouze se spodně kvašenými pivy, ale tady jsme se vrhli do svrchňáků a po pěti letech si troufnu říct, že s těmito recepturami máme bohatou zkušenost. Přesto nás pivo stále překvapuje.“ Dnes Nachmelená opice prodává třicet procent ležáků a zbytek výroby tvoří svrchně kvašená piva.

85 procent celé výroby jde do sudů, zbytek tvoří lahve. „Před pěti lety bylo běžné, že pivo z minipivovaru bylo v PET lahvi, od toho jsme upustili loni a nahradili jsme plast sklem. Každý pivovar však nejraději prodává pivo v sudech, takže nejoblíbenějším obalem zůstane orosený půllitr v hospodě. Pokud bych měl říct, který z obalů na pivo domů bude nejvíc in za pět let, bude to asi plechovka. Stále však chceme, aby nás živily hospody a chceme se udržet na objemu 80 procent piva v sudech,“ říká Michal Kuřec. „Tím, že jsem technolog, tak přenáším praxe z velkého pivovaru do malého a myslím si, že na kvalitě našeho piva se to projevuje velmi pozitivně.“

Lidi chtějí poznávat nové styly, ale ležák tady bude vždycky
Jaké pivo se bude pít v budoucnosti? „Lidi chtějí poznávat nové styly, naši zákazníci jsou mladá a střední generace, která se zaobírá spíš kvalitou než kvantitou, radši ochutnají pět druhů piv, než aby vypili deset stejných desítek. Na druhou stranu ležák tady bude vždycky, nemyslím si, že by u nás ejly někdy převálcovaly ležák.“

V krnovském pivovaru přesto rádi experimentují. „Byla tu éra ejlů, pak frčela New England IPA, což jsou zakalené ejly, teď se dělají kyseláče. My rádi zkoušíme nové věci a osobně rád inovuji, protože člověk by neměl zůstat na stejném místě,“ vysvětluje Michal.

A proč vlastně Nachmelená opice? Odpověď je jednoduchá. Člověk pochází z opice a po pivu je nachmelený, proto Nachmelená opice.

Milovníci odvážných pivních experimentů už jsou napnutí jak kšandy. Bude slané kyselé pivo z Krnova mňamka, nebo se nám z té absurdní kombinace chutí zvedne žaludek přivyklý na klasická piva?

Krnovský pivovar Nachmelená opice se rozhodl oživit a průkopnicky vylepšit u nás téměř neznámý starodávný pivní styl GOSE z Německa. „Jedná se o kyselé pivo s použitím koriandru a soli. My jsme do něj ještě přidali ovoce. Tato kombinace se může zdát divoká, ale opak je pravdou, protože jemná slanost přidává na pitelnosti a balancuje chuťový profil. Použité ovoce mango a limetka Calamansi pak podporují svěžest,“ ujistili krnovští pivovarníci, že své odvážné experimentování s chutěmi mají pod kontrolou.

Nejprve museli začít horší zprávou. Vzhledem k instalaci nové varny byli během května dočasně bez piva. Vypilo se holt všecko. Záhy ale přišla zpráva dobrá. Krnovský minipivovar Nachmelená Opice už opět vaří, a to na varně s dvojnásobně větší kapacitou.

K rozšíření výrobní technologie došlo po necelých třech letech od vzniku pivovaru, který se rychle dokázal vypracovat mezi lídry na trhu nejen v našem regionu.

Baštou Nachmelené Opice je dnes bezesporu Ostrava, ale najdete ji také v hospodách a restauracích v Brně či v Praze. V bezmála čtyřiceti podnicích jsou její piva na čepu stále, k tomu je třeba připočíst další desítky hospod s rotujícími pípami, pivotéky i velkoobchody.

„Určitě jsme se dostali nad očekávání, která jsme měli před dvěma a půl lety. Je za tím ale spousta práce a my se snažíme nemít nos nahoru a brát pořád vše s pokorou,“ říká sládek Michal Kuřec.

Teď už společně s kolegy vaří na nové varně s kapacitou 20 hektolitrů. Navýšili také počet kvasných tanků a investovali i do automatizace jednotlivých procesů, jako je šrotování sladu či stáčení piva. Chystají však i nový sklad.

Zkrátka inovace všude, kam se člověk podívá. „V současné době máme za sebou šestnáct várek na nové technologii a můžeme s klidem vzkázat, že piva, které nám během května dočasně došlo, zase bude dost,“ pokračuje sládek.

Po náročných stavebních úpravách se těší, že se opět bude moci více věnovat samotnému vaření. A hlavně vymýšlení novinek, protože právě po nich pivaři nadále prahnou.

Vždyť speciály, a zejména pak nejrůznější svrchně kvašené „ejly“, jsou pro Nachmelenou Opici více než typické.

„V plánu opět budou nové styly jako třeba New England Ipa. Chystám se však také použít při vaření piva ovoce a velkou výzvou jsou i kyselá piva a těžké styly jako například piva stařená v dřevěných sudech po whisky,“ upřesňuje Michal Kuřec.

V horizontu nejbližších let se chce zaměřit na stabilizaci výroby. Kapacita varny je nyní dostatečná, a tak se budou postupně připravovat na další rozšiřování technologie pro kvašení a ležení piva.

Na závěr letní sezóny pak chystají už třetí ročník festivalu „Konec léta s Opicí“, který se v Krnově bude konat v sobotu 1. září.

Pivo z krnovského pivovaru Nachmelená opice chutnalo české i mezinárodní porotě složené z degustátorů a sládků. Pivovar podle nich patří k pěti nejlepším v České republice.

Krnovský pivovar Nachmelená opice získal další ocenění v degustační soutěži České a moravské pivní koruny a v soutěži Draft Beer Awards. Krnovští pivovarníci v konkurenci 84 pivovarů patřili k nejúspěšnějším.

Pouze pět českých pivovarů dostalo cenu v obou soutěžích zároveň. Krnovský pivovar byl mezi nimi. Kromě Nachmelené opice patří k nejlepším i pivovar Matuška, pivovar Mazák, pivovar Primátor a Krkonošský Medvěd.

„V degustační soutěži České a moravské pivní koruny se hodnotí pivovar jako celek. To znamená, že vzorky mezi sebou nesoutěží, ale každý vzorek musí projít dvěma koly hodnocení,“ vysvětlil sládek pivovaru Nachmelená opice Michal Kuřec.

Pokud projde nadpoloviční většina vzorků daného pivovaru, pak pivovar získává Zlatou korunu. Což byl případ Nachmelené opice. A kdo vzorky hodnotí?

„Hodnotitelé byli z řad sládků a odborníků z České republiky. Stejným způsobem pak hodnotí piva i mezinárodní porota, kde zasedla opravdová degustatorská esa z Německa, Británie, Belgie, Itálie,“ uvedl Michal Kuřec.

Mezinárodní porota udělila devíti českým pivovarům a jejich nejlepším pivům ceny Golden Bohemia.

„Českou a mezinárodní pivní korunu zároveň získalo jen pět pivovarů. Jsme hrdí, pyšní, zůstáváme pokorní a jedeme dál,“ reagoval na ocenění Michal Sládek.

Soutěž pořádal letos potřetí časopis Pivo, Bier & Ale. Oceněné pivovary převzaly diplomy v Tereziánském sále Břevnovského kláštera.

„Je třeba dělat vše pro to, aby pivo ztratilo pověst nápoje IV. cenové skupiny,“ uvedl šéfredaktor časopisu Pavel Borowiec při slavnostním předávání cen.

„Nachmelená opice je ze Slezska,“ připomněli na sociální síti fanoušci krnovského pivovaru, protože název této soutěže Slezsko opomíjí. Uvidíme, zda se organizátoři tuto připomínku vyrovnají v příštím ročníku.

Krnovský pivovar sbírá ceny každoročně. Před rokem například uspěl v největší degustační soutěži minipivovarů ve střední Evropě Jarní cena českých sládků. Zde získal bronz se svým velikonočním speciálem Easter Stout 12%.

● Minipivovar Nachmelená Opice hned v prvním roce uvařil 1700 hektolitrů piva.
● Vyplatila se sázka na marketing ještě před rozjezdem firmy: díky ní se hned na první várku stály fronty.
● Přes krátkou historii pivovar sbírá i ceny na soutěžích, například Jarní ceně sládků nebo Pivu roku.

Ominipivovaru Nachmelená Opice si znalci piva v Krnově povídali ještě předtím, než první várka piva vůbec opustila ležácké tanky. Jako o velké události pro město, kde se pivo vařilo naposledy v 50. letech, psalo o otevření společného podniku ekonoma Jiřího Valenty a sládka Michala Kuřece třeba místní vydání listu Deník už v říjnu 2015. Tedy dva měsíce před startem. Společníkům se díky promyšlenému marketingu povedla úctyhodná věc: Michal Kuřec dával rozhovor o pivu, které se ještě ani nedalo koupit.

Když přišel v prosinci téhož roku "den D", stála se před pivovarem na Nachmelenou Opici fronta. "Lidé čekali jak za komunistů na banány. Museli jsme dávat pivo na příděl, aby se dostalo na všechny," vzpomíná Jiří Valenta. V prvních týdnech provozu se potvrdilo, že sebevědomé vytváření povědomí o značce se vyplatilo. "Měli jsme neustále vyprodáno," dodává Valenta. Značka se zařadila mezi ty z horních příček žebříčku top českých minipivovarů. A to i přes fakt, že pivovar nemá vlastní hospodu.

Rozjezd podnikání krnovského minipivovaru se možná na první pohled zdá ze strany obou společníků trochu riskantní. Pokazit si jméno v tomto oboru není nic nesnadného a ztracená reputace se prakticky nedá napravit. Cejch špatného piva jen tak něco nesmyje. Pokud by první várka Nachmelené Opice nedopadla na sto procent, mohlo se snadno stát, že Valenta s Kuřecem skončí stejně rychle, jako začali. Jenže to je jen první pohled.

Sládek Michal Kuřec opíral své sebevědomí o dlouhou praxi. A také inženýrský i doktorský titul v oboru pivovarství na Vysoké škole chemicko-technologické. Po jejím absolvování působil pět let na pozici technologa v Pivovarech Lobkowicz, na starosti měl všech sedm pivovarů skupiny. "Řešil jsem všechny problémy kolem technologií, měl jsem na starosti také suroviny," vysvětluje Kuřec. Díky tomu, že nepracoval jen v jediném pivovaru, prý také viděl celý tenhle byznys v širších souvislostech.

Milovníci piva a krnovští patrioti mohou slavit. Nejlépe ležákem 11 z produkce Nachmelené opice. Toto krnovské pivo totiž získalo titul Nejlepší nový světlý ležák roku 2016.

Krnovský řemeslný pivovar Nachmelená opice dělá Krnovu dobré jméno. Jedenáctistupňový ležák z jeho produkce byl odborným časopisem Pivo, Bier & Ale zařazen mezi vítěze Výročních cen 2016 a ohodnocen titulem Nejlepší nový světlý ležák roku 2016.

Je to už druhé významné ocenění produktu tohoto pivovaru, který má za sebou teprve rok fungování. Na jaře se krnovský pivovar přihlásil do degustátorské soutěže Jarní cena českých sládků ve Zvíkově. V konkurenci 124 pivovarů z celé České republiky a Slovenska uspěli s pivem Easter stout.

„Naše pivo Easter stout, které jsme v našem krnovském pivovaru vařili vlastně úplně poprvé, se hned umístilo na bronzové příčce v kategorii stoutu, což je pro nás obrovský úspěch," uvedl při té příležitosti sládek Michal Kuřec.

HLAVNÍ JE PITELNOST
Časopis, který je zaměřen na osvětu a podporu kvality českého piva, hodnotí současný trh s pivem jako náročný. „Pivovary tuto výzvu přijímají bez rozdílu velikosti. Pokud na trh přišly nově, prosadí se díky své preciznosti. Musejí nabídnout lepší pivo než konkurence. Milovníci piva žádají překvapení a stále více si potrpí na kvalitu zvládnutou do všech detailu," uvedli autoři článku o výročních cenách.

Tradičním svorníkem při hodnocení českých piv, ať již jde o ležák nebo pivo typu ale, pak podle nich zůstává pitelnost. Nejlepší nový světlý ležák roku 2016 Ležák 11 Nachmelená opice má obsah alkoholu 4,5 procenta a jeho tvůrcem je Michal Kuřec.

Mezi dalšími oceněnými produkty v různých kategoriích byl například tmavý speciál Krušovice Dark Chilli, tmavý ležák Salzberg pivovaru Slaný, světlý nefilstrovaný ležák Pilsner Urquell nebo Alois 14 pivovaru Uhříněves.

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Máte-li občas možnost projíždět Krnovem, jistě jste si už všimli poutače, který láká k návštěvě tamního minipivovaru. Na tom by ještě nebylo nic moc zvláštního, pokud by se ovšem nejmenoval Nachmelená Opice, což je název, který jsme alespoň my v redakci Magazínu PATRIOT nemohli pustit z hlavy.

A tak není divu, že vcelku rychle dozrál čas k uskutečnění reportáže, během které nás provázeli jeho zakladatelé, sehraná dvojice, sládek Michal Kuřec a obchodní ředitel Jiří Valenta.

Dohromady je asi musela spojit nějaká vyšší moc, protože se potkali zrovna v době, kdy jeden z nich vážně zvažoval odchod z velkého pivovaru k výrobě piva podle sebe a druhý zase toužil uskutečnit svůj sen o prodeji vlastního výrobku nejvyšší kvality.

„Myšlenka pivovaru vznikla v říjnu 2014, kdy jsme se s kolegou potkali. Zhruba o měsíc později jsme si plácli, že pivovar postavíme. Půl roku jsme dělali projekt, řešili financování a loni v červnu začali s rekonstrukcí objektu, která trvala do října,“ začíná naše povídání Jirka s tím, že první várku uvařili loni v listopadu a oficiálně pak otevírali počátkem prosince.

To znamená, že jsou zřejmě nejmladším současným minipivovarem v Moravskoslezském kraji. Zákazníky chtěli oslovit poctivým pivem bez úprav filtrací a pasterizací, které se používají v průmyslové výrobě. Hodně však spoléhali také na název, který chtěli využít jako originální marketingový nástroj v jejich koncepci.

Minipivovar totiž jako jedni z mála provozují bez vlastní hospody, veškerou produkci mají určenou k prodeji v sudech a skleněných či pet lahvích. Právě proto nechtěli při vymýšlení názvu cílit pouze na rodný Krnov.

Člověk je z opice a po pivu je nachmelený…
„Když se podíváte na názvy pivovarů, jsou většinou podle města nebo jsou hodně tradiční. Jsou to vesměs konzervativní názvy, i když pár je jiných, jako třeba Kocour či Žabák,“ říká Michal, který svého kolegu přesvědčil o tom, že je třeba vybočovat nejen kvalitou, ale i názvem.

Inspiraci přitom díky svým dlouholetým zkušenostem a znalosti zahraničních pivovarů čerpal hlavně v Americe, kde se kreativních názvů nebojí.

„Jsou úplně jinde a vymýšlejí extrémní názvy spojené se zvířaty či kreslenými postavičkami. U nás vyhrála opice proto, že člověk je z opice, no a po pivu je nachmelený, takže proto Nachmelená Opice,“ usmívá se sládek.

Několikaměsíční hledání správného názvu se vyplatilo, neboť právě ten podle nich automaticky vzbuzuje zájem lidí, a to nejen v Krnově, ale i na Moravě a postupně také v Čechách a blízkém zahraničí.

„V současnosti už pivo vozíme po celé republice, v Krnově končí jen část naší produkce. Původně jsme mysleli, že bude podstatně větší. Ale jinak hlavně na reakcích lidí vidíme, jak název funguje. Když máme někde stánek, zastaví se u něj, usmějí se, zkrátka to poutá pozornost. Kdybychom byli Krnovský pivovar, zájem by asi byl slabší, i když kvalitu bychom měli stejnou,“ myslí si Jirka.

Název prodává, a to hlavně ve velkých městech
Moderně pojatý koncept Nachmelené Opice, který oslovuje hlavně mladou generaci, se rozvíjí velmi rychle. V začátcích se jejich „Opice“ objevovala v ochutnávkových pivnicích, postupně však stále přibývá hospod, kde je nastálo.

„Už máme svoje hospody, kde jsme stále na čepu, a to v Opavě, Ostravě, Krnově, Městě Albrechticích, Rýmařově, Zlatých Horách a Jeseníku. Teď nám přibylo i Brno, k tomu to jsou různé ochutnávkové pivnice v Praze, Liberci, ale i v Žilině, byli jsme taky ve Vídni a v Polsku. Nedá se to úplně uhlídat, kde všude jsme, protože část produkce jde i přes prostředníky,“ vysvětluje Jirka, který se sám stará o rozvoz sudového piva, které u nich dělá až 90 % výroby.

Michal na jeho slova navazuje tím, že v hospodách hodně usilují o osvětu, aby pivo mělo potřebnou péči, která je zejména o čištění trubek a správném skladování. Přiznává taktéž, že produkce se jim poslední dobou navzdory konzervativnosti tuzemského pivního světa začíná obracet spíše na svrchně kvašená piva, která jsou nyní žádanější ve velkých městech.

Některé hospody od nich dokonce berou pouze piva typu Ale, což je v jejich podání dvanáctka Sun APA a čtrnáctka IPA, obě aromatická piva vyrábějí metodou takzvaného studeného chmelení.

Nejoblíbenějším pivem je jedenáctka světlý ležák
Když už jsme zabrousili do nabídky piv, je třeba ji doplnit o další druhy, které jsou stabilní součástí výroby. „Naše hlavní pivo je ležák jedenáctka, což je zlatý střed mezi pro někoho slabou desítkou a naopak silnou dvanáctkou. I velké pivovary se takto zaměřují. Je to klasický český ležák dělaný z tuzemských surovin na varně dvourmutovým způsobem,“ popisuje sládek, který jako další spodně kvašené pivo vaří polotmavou dvanáctku s chutí i vůní karamelového sladu.

„Snažíme se, aby piva byla opravdu pitelná, což znamená, že není umění vyrobit co nejsilnější pivo, které si nikdo opakovaně nedá. Naopak i speciály děláme tak, aby si je zákazník dal opakovaně, což ohlasy potvrzují,“ těší Michala, který už si za uplynulý půlrok vyzkoušel také speciál Stout ve stylu Guinessu, valentýnskou šestnáctku či dvanáctku „Kopičák“, která se prodávala v době fotbalového Eura. Na podzim, až bude více klidu, by pak rád nachystal speciál s příchutí medu či silná piva inspirovaná Belgií.

Hospoda zatím ne, prioritou je výroba, která jede nad očekávání
Jak se oba pivovarníci shodují, úvahy přece jen otevřít vlastní hospodu se pořád vracejí do diskuze, ale aktuálně je pro ně důležitější investovat do rozšíření výroby. Až budoucnost ukáže, zda bude reálné otevřít i vlastní podnik v Krnově či větším městě. Čím to, že se jim start ryze produkčního minipivovaru tak podařil?

„Otevřeli jsme v ideální čas, v prosinci byl velký boom, to jsme ani nečekali. Spadli jsme do toho a furt to jede. Pak byl přes zimu sice trošku klid, ale od května to zase začalo. Červen byl zatím rekordní a červenec bude podobný, pak se to zase zklidní,“ přibližuje sezónní výkyvy Jirka.

Fakt, že Nachmelená Opice mezi minipivovary vstoupila opravdu ve velkém stylu, potvrzují i slova mistra sládka. „Jsme na hraně kapacity. Proto jsme už dokupovali kvasné tanky, abychom trochu rozšířili výrobu. Pravděpodobně to budeme muset udělat i pro příští sezónu. Čekáme, že budeme růst, ale chtěli bychom zůstat v kategorii minipivovarů, u kterých je hranice 10 000 hektolitrů ročně,“ upřesňuje Michal, který jako klíčové vidí udržení stejné kvality.

Na čem to závisí? „Dost zásadní je to, jak se člověk k pivu chová, což přenášíme i na zaměstnance, kteří se o pivo starají. Čistota půl zdraví tady platí dvojnásob. Proto říkám, že za kvalitu piva může i uklízečka, prostě celý tým. Takže úspěch potom není jen o sládkovi, ale o každém z nás,“ dodává nakonec jeden ze zakladatelů Nachmelené Opice.

Minipivovar Nachmelená Opice
Místo: Krnov (Textilní 1)
Druhy piv: Opice světlý ležák 11°, Opice polotmavá 12°, speciál American Pale Ale (Sun APA) 12°, speciál Indian Pale Ale (IPA) 14°, Opice pšeničná 11° a další speciály dle sezónní nabídky
Stáčení: pivo stáčí do 15, 30 a 50 litrových sudů, do 1 litrových pet lahví a také do skleněných lahví (0,75 l)
Výtoč: odhadem asi 1500 hektolitrů za rok

Jarní cena českých sládků je největší degustační soutěž minipivovarů ve střední Evropě. Krnovský pivovar Nachmelená Opice funguje pár měsíců a už získal bronz se svým velikonočním speciálem Easter Stout 12%.

Degustátorská pivní soutěž Jarní cena českých sládků ve Zvíkově je určena pro minipivovary a výzkumné, řemeslné a školní pivovary.

Odborná porota letos hodnotila 516 vzorků ze 124 pivovarů z celé České republiky a ze Slovenska. Pivní vzorky byly zařazeny do 15 kategorií. Kromě těch běžných jako světlé pivo výčepní, tmavý ležák nebo pšeničné pivo soutěžily také méně známé typy piva.

V kategorii piva typu Stout se do soutěže přihlásil také nový krnovský pivovar Nachmelená Opice, který byl slavnostně otevřen teprve v prosinci 2015.

Piva hodnotilo více než 80 degustátorů. „Letos jsme poprvé překročili hranici 500 vzorků ze 124 pivovarů. Soutěž se stává pro minipivovary vysoce prestižní záležitostí. Zvítězit třeba v konkurenci 111 ležáků není nic jednoduchého. Díky malým vyráběným objemům mohou minipivovary více experimentovat a vařit různé speciály," řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Co je to pivní kategorie Stout
V kategorii piv Stout nebyla konkurence až tak tvrdá, degustátoři porovnávali jen 13 soutěžních vzorků. Stout je tmavé pivo typu Ale. Vyrábí se svrchním kvašením z praženého sladu, ječmene a chmele. Je charakteristické hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, a často je i dost silné.

Černé pivo stylu stout z pivovaru Nachmelená Opice je inspirované irským Guinnessem. To znamená má krémovou pěnu a v chuti i vůni výrazné aroma kávy a čokolády.

„V Pivovarském dvoře ve Zvíkově se tato soutěž konala již po desáté a podmínkou účasti je pivovar s výstavem do 10 tisíc hektolitrů za rok. Degustační komise je tvořena samotnými sládky z pivovarů, kteří vzorky samozřejmě degustují anonymně. Vítězná piva ještě podléhají kontrolnímu rozboru, zda opravdu spadají do dané kategorie," představil soutěž Michal Kuřec, který založil se svým společníkem v Krnově řemeslný pivovar Nachmelená Opice.

Easter stout vařili v Opici poprvé
„Naše pivo Easter stout, které jsme v našem krnovském pivovaru vařili vlastně úplně poprvé, se hned umístilo na bronzové příčce v kategorii stoutu, což je pro nás obrovský úspěch," prozradil Michal Kuřec, jak nečekaný ohlas u profesionálních sládků měla první várka.

„Sami jsme byli nadšeni z vyváženosti našeho stoutu, s příjemným charakterem kávy a čokolády, v doznívání pak s příjemnou hořkostí bez výrazné sladké," uzavřel Kuřec.