Historie a současnost minipivovaru Luční bouda

Luční Bouda
Luční bouda je nejen největší a nejstarší horskou chatou Krkonoš, ale má i nejvýše položenou restauraci ve výšce 1410 m nad mořem.
Wiesenbaude, Stará česká, Bílá nebo Stará Rennerova bouda, tak se v minulosti nazývala ta nejstarší krkonošská hřebenová chata - Luční bouda.
Leží na křižovatce několika starých tras ve výšce 1410 m n.m., poblíž státní hranice s Polskem, uprostřed vzácné Bílé louky a především u nejznámější Slezské stezky. Ta byla od konce 15. století důležitou spojnicí mezi vznikajícími hornickými středisky na obou stranách hor - polské i české. Hojně ji využívali i turisté při svých cestách po Krkonoších a především pro výstup na Sněžku. Ke štítu Luční boudy byl dokonce připevněn zvon, který budil nocležníky, aby nezmeškali jedinečný východ slunce na Sněžce. Po výstavbě lanovky na naši nejvyšší horu došlo k odklonu turistů.

Založení Luční boudy
Názory na vznik Luční boudy se rozcházejí. Podle pověstí, jejichž kořeny sahají do období hraničních sporů o Sedmidolí před třicetiletou válkou, byla založena jedním ze dvou hraběcích synků, který se zde ve sporu o dědictví schoval před svým silnějším bratrem. V malém přístřešku z větví tady nemocný a slabý čekal na smrt. Takto jej zde nalezl starší bratr, který se ustrnul nad jeho osudem a odvezl ho do bezpečí do údolí. Jako pomník usmíření zde postavil dřevěnou boudu, která měla dále sloužit jako místo odpočinku pro pocestné. Jiná verze uvádí, že boudu založil mladý manželský pár českých bratří, jako své hnízdečko lásky. Prchali totiž před pronásledováním pro víru.
To jsou však jen pověsti. Při rekonstrukci roku 1869 byl objeven mlýnský kámen s vytesaným letopočtem 1623, a tím se dříve datovaný vznik boudy z roku 1625 posunul o pár let dozadu. Dle všech současných důkazů musela Luční bouda stát na svém místě již od druhé poloviny 15. století.

Luční bouda od svého založení do roku 1938
Luční bouda byla významným centrem budního hospodářství se 100 hektary pastvin a luk, s několika desítkami kusů hovězího dobytka a koz. Stáda se přes léto pásla na okolních pláních Bílé a Čertovy luky spolu s dobytkem z Rennerovy a Scharfovy boudy. Na širokých pláních Krkonoš se rovněž sklízelo seno, na kterém, uloženém v půdním prostoru, nocovali turisté. Bouda byla pivovarproslavená také svými zemědělskými produkty, zejména horským bylinkovým sýrem.
Během své 400leté historie prodělala řadu změn. Od svého vzniku až do roku 1857 byla v majetku slavné rodiny Rennerů, kteří byli dědičnými rychtáři horské části vrchlabského panství.
V roce 1625 byla po požáru přestavěna, 1809 byl u ní postaven i tzv. „letní dům“. Kolem roku 1830 se zde tajně usadila penězokazecká dílna. Od svého tchána převzal boudu v roce 1857 Václav Hollmann, který ji v roce 1875 podstatně rozšířil pro potřeby turistického ruchu. Od roku 1868 se na Luční boudě využívalo toku Bílého Labe, kde bylo za pomoci vodního kola poháněno různé domácí zařízení, máselnice a kolébka. V roce 1876 ji získal Kryštof Haering, ochránce přírody, který tu provozoval meteorologická pozorování. Z padesátých let 19. století pochází i pamětní kniha pro zápisy pozorování přírodovědců, kterou založila na Luční boudě botanička Josefina Kablíková. Luční bouda se stala nejen místem pobytu a setkání přírodovědců, ale s oblibou ji navštěvovala i řada umělců a literátů, například Karel Hynek Mácha, Vítězslav Hálek, Quido Mánes a další.
Od roku 1886 až do roku 1945 byla v majetku bratří Bönschů. Přikoupili i Scharfovou boudu, kde byl chován dobytek a zřízena pekárna.
V roce 1914 Luční boudu přestavěli na největší boudu Krkonoš se 100 pokoji.

Luční bouda v průběhu 2. světové války
Druhého října 1938 po Mnichovském diktátu, při ústupu československé armády z hranic vyhořela. Podle názorů české strany požár založily německé oddíly, které boudu obsadily. Němci naopak tvrdili, že bouda lehla popelem při ústupu českých vojsk z pohraničí. Tato verze byla uznána za oficiální a majitelé Wilém a Wincenzz Bönsch dostali odškodné 1 560 000 říšských marek (13 milionů českých korun). Strategická poloha Luční boudy rozhodla o okamžité renovaci a obnově. Projekt výstavby vypracoval majitelům známý architekt, diplomovaný inženýr Ludwig Stigler z Berlína, který celou výstavbu i vedl. Veškeré dochované plány jsou uložené v Okresním archivu ve Vrchlabí.
Ještě v roce 1938 se začalo s pracemi, zajistilo se náhradní zásobování pitnou vodou z pramene ve svahu nad boudou, zároveň bylo v menší budově nainstalováno ústřední topení. V říjnu toho roku se provedlo provizorní zastřešení boudy, aby byla uchráněna před nepřízní zimy. Během krátké doby vybudovali tesaři noclehárnu jako nouzové ubytování pro personál a dělníky. Byla zároveň vystavěna kuchyň. Protože němečtí dělníci byli odveleni na frontu, bylo na stavbě nasazeno několik desítek francouzských a ruských dělníků. Pracovali zde také Češi.
Stavba byla chloubou německé říše a její dokončení na velikonoce roku 1940 bylo oslavováno v celém kraji. pivovarDokonce se přijel podívat i nacistický funkcionář Konrád Henlein.
Bouda byla nadstandardně vybavena pro německé turisty a poskytovala jim dokonalé zázemí. Vedle dobře vybavených pokojů byly vystaveny také čítárny, herny, opravny lyží, prádelna, sušárna - ta se zachovala na boudě dodnes.
Velký důraz se kladlo na hospodářské křídlo. Zde byly chlévy pro dobytek, místnost pro porážku, udírna, kovárna, lednice a další.
Až do konce války byla využívána jako výcvikové středisko wehrmachtu, probíhaly zde kurzy radistek německého letectva a také tu byly ubytovávány děti Hitlerjugend.
Konec války a osvobození československými vojáky dne 15. května 1945 přetnul tuto éru.

Luční bouda po roce 1945
Po konfiskaci německého majetku po 2. světové válce byla Luční bouda spravována různými organizacemi, jednou z nich byl i tehdejší ČSTV. Za této éry sem přijížděly stovky dětí na školní pobyty či lyžařské výcvikové kurzy. Od Luční boudy v té době vedl malý lyžařský vlek. V roce 1991 ji získal Klub českých turistů a pořádal zde své hromadné akce. Nejsmutnější roky v novodobé historii Luční boudy byly 2002-03, kdy byla bouda v soukromých rukách a situace se zhoršila až natolik, že se musela na dva roky zavřít. Zima, čas a nedostatek péče způsobily, že byla Luční bouda ve velmi špatném stavu.
V roce 2004 koupila poměrně zdevastovanou boudu společnost AEZZ, která se od té doby soustavnou prací snaží vrátit tento skvost milovníkům a obdivovatelům hor. Navazuje na dávno zašlou slávu a obnovuje tradice s přihlédnutím na současná ekologická kritéria. Čistička odpadních vod, ekologický způsob vytápění, výroba domácího pečiva tradičním způsobem, to vše naplňuje představy majitelů o životě v tak vzácném prostředí, jako je právě okolí Luční boudy.


Minipivovar a restaurace Luční bouda
Od srpna 2012 si v naší restauraci můžete ochutnat vlastní pivo Paroháč z nově otevřeného minipivovaru Luční bouda.
Pro ty, kteří rádi experimentují, točíme několik druhů piva Paroháč, takže si každý přijde na své. Vyzkoušet můžete tedy nejen klasický světlý či polotmavý ležák, ale i tmavý či pšeničný speciál a svrchně kvašené pivo britského typu Indian Pale Ale. Je tu také možnost zahrát si na pana sládka a uvařit si své vlastní pivo, taková nabídka se jistě neodmítá. A ti co spěchají zase dále mohou absolvovat prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkami.

A proč se majitelé Luční boudy rozhodli nazvat nové pivo PAROHÁČ? V okolí Luční boudy se pohybuje stádo asi sto padesáti kusů jelení zvěře. Ty lze večer nebo časně ráno pozorovat z terasy Luční boudy, jak přechází na Studniční horu. Večer stačí otevřít okno z pokoje a naslouchat jejich hlasitému troubení, při kterém pivovarse snaží upoutat pozornost samic a udržet tak své stádo pohromadě. Tento jev můžeme nejčastěji zaslechnout při svítání nebo naopak při soumraku, kdy jsou jeleni nejaktivnější.

Pivo se vaří 2–3 rmutovým způsobem klasickou technologií ve varně o objemu cca 200 l, kdy jedna várka trvá cca 10 hodin. K vaření používáme vodu z pramene Bílého Labe.

Hlavní kvašení pak probíhá v pivovarských sklepích v otevřených kvasných kádích 7 až 9 dní. Při hlavním kvašení vzniká v pivě alkohol a uvolňuje se oxid uhličitý. Po hlavním kvašení klesají kvasnice na dno a pivo se přečerpává do 10 ležáckých tanků, kde zraje zhruba 1 měsíc a poté je podáváno ke konzumaci. Pivo podáváme nefiltrované a nepasterizované, aby se v něm zachovaly všechny původní výživné látky. Pivo sice na první pohled vypadá jako mírně zakalené a méně průzračné než piva filtrovaná, ale právě díky tomu obsahuje výhradně přírodní látky (vysoký obsah vitamínů řady B, cukrů, kvasinek atd.), je hutnější a působí velmi blahodárně na lidský organizmus.

Blahodárné vlastnosti piva Paroháč můžete také načerpat v našich pivních lázních.
Varna pivovaru je umístěna v prostoru bývalé vinárny, která je vyzdobena historickou freskou z roku 1940, která skvěle podtrhuje krásu měděných varen.
Zdroj:Stránky hotelu Luční Bouda, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky minipivovaru Luční bouda

Kdy:celoročně dle dohodyObec:Pec pod SněžkouZdroj:Minipivovar Luční bouda

Zajímá vás, jak se se vyrábí pivo v nejvýše položeném evropském pivovaru? Chcete ochutnat navařená piva přímo z tanků? Zveme vás na prohlídku ...

Pojďte se s naším sládkem vydat do varny pivovaru a našich sklepů. Čeká vás procházka běžně nedostupnými prostory, kde se pivo vaří, scezuje, zchlazuje, kvasí i dozrává.

Pochopte rozdíl mezi slovy kvas, slad, mláto, spilka, mladina a mnoha dalšími pivovarnickými slůvky.
Zážitek obsahuje
● přibližně 60 minutový okruh zázemím pivovaru s výkladem
● degustaci navařených piv
● ochutnávka surovin pro výrobu piva a meziproduktů

Místo konání
● Luční bouda

Čerpání zážitku
● celoročně

Cena
● 150 Kč, děti od 3 do 12 let 50 Kč, do 3 let zdarma

Aktualizováno: před 11 měsíci

Automatizace a modernizace pivovarů 2019

Publikováno:před měsícemZdroj:Facebook.comAutor:Petr Pohorský

Nejvýše položený pivovar ve střední Evropě Luční bouda v Peci pod Sněžkou v nadmořské výšce 1410 metrů bude 24. ledna místem konání již 9. ročníku konference Automatizace a modernizace pivovarů 2019. Pro účastníky je již nyní připravován atraktivní program plný zajímavých přednášek a neoficiální část bude možností potkat celou řadu osobností českého i slovenského pivovarství.

Organizace nadcházejícího ročníku byla pojata poněkud netradičně a bude klást zvýšené nároky na pořadatele i hosty. Jelikož se akce koná v lednu ve vysoké nadmořské výšce lze téměř s jistotou očekávat, že se můžeme těšit na mrazivé povětrnostní podmínky a velké množství sněhu, možná i silný vítr. Tomu všemu je nutné přizpůsobit dopravu na místo, která bude realizována sněžným skútrem, osobním vozidlem vybaveným pásy či rolbou. Dopravu je nutné objednat předem, již je znám i jízdní řád.

Přesto tento ročník bude tímto zvláštní a díky odlehlosti lokality se dá očekávat, že až na výjimky zůstanou účastníci na společenský večer, i když bude zajištěna doprava z Luční boudy do Pece pod Sněžkou i po konferenci. Trochu dobrodružná bude i přeprava po skončení společenského večera na okolní chaty, kde budou ubytováni ti hosté, kteří již z kapacitních důvodů nebudou moci zůstat na Luční boudě. Noční jízda skútrem (také nutno objednat předem) také nebývá běžnou součástí pobytu na konferenci a bude zajímavým zakončením programu pro řadu účastníků.

Také program bude mírně odlišný oproti předcházejícím ročníkům. Dosud se řečníci věnovali modernizačním projektům velkých pivovarů, a přestože tento prvek zůstane, více než dříve se bude hovořit o automatizaci malých provozů s výstavem okolo 10 tisíc hektolitrů ročně. Zatím se tomuto tématu nevěnovalo příliš pozornosti, ale sládkové menších pivovarů si stále více uvědomují, že automatizace jim přináší úsporu energií, ubírá práce a také zajišťuje stálejší kvalitu piva, protože i spotřebitelé toto stále více žádají.

Hovořit se bude nejen o tom, co bylo realizováno v oblasti automatizace v pivovaru Zíchovec, ale následně o rizicích spojených s automatizací malého provozu. Jelikož velký pivovar má nesrovnatelně vyšší investiční možnosti než ten malý, je pro investora i dodavatele výzvou vytvořit technické řešení, které odpovídá finančním možnostem malého provozu.

Pivovar na Luční boudě: Když ti žena s jiným skáče, dej si u nás Paroháče

Publikováno:před měsícemZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek Šnajdar

Luční bouda, jejíž základní kámen má vytesaný letopočet 1623, je nejen největší a nejstarší horskou chatou Krkonoš, ale má i nejvýše položenou restauraci ve výšce 1410 metrů nad mořem. Tento objekt má velmi pestrou historii. Současnými majiteli a provozovateli jsou Klára Sovová a Stanislav Beneš. Právě v jeho hlavě se zrodil nápad založit v boudě pivovar s názvem Paroháč.

„Bylo to při běhu, protože každý den běhám dvacet kilometrů. Zároveň s tím mně přišel na mysl název Paroháč a námět loga. Letos v srpnu to bude šest let, kdy jsme ho otevřeli,“ řekl Beneš. Přestože má název pejorativní nádech pro muže, kterému „zahýbá“ žena, je to trochu jinak. „Název piva Paroháč odkazuje na množství vysoké zvěře, která se tady běžně pohybuje,“ vysvětlila Sovová s tím, že pivo lze ochutnat pouze na Luční a Labské boudě, kterou tato dvojice rovněž vlastní.

Když se řekne paroháč, málokdo si představí název pro pivo, ale spíše pejorativní označení podváděného muže. Proč se vaše pivo jmenuje Paroháč?
Klára Sovová: Název piva Paroháč jednak odkazuje na množství vysoké zvěře, která se tady pohybuje běžně na podzim. V letošním teplém roce prochází stáda okolo Luční Boudy již nyní. Samozřejmě že se nám zdálo zajímavé použít tento dvojsmyslný název. Tomu odpovídá i náš slogan: Když ti žena s jiným skáče, dej si u nás Paroháče.

Stanislav Beneš: V srpnu to bude šest let, kdy jsme pivovar otevřeli. Napadlo mě to, když jsem venku běžel, protože já každé ráno běhám svých dvacet kilometrů. Zároveň s tím mně přišel na mysl název Paroháč a námět loga. Když nám pivovar otevíral bývalý prezident republiky Václav Klaus, tak s tím měl trochu problém, protože na logu je jelen s laňkou v intimní pozici, což mu trochu vadilo. Když jsme otevírali, udělali jsme soft verzi bez laňky. Jenže číšníci tam stejně dali původní verzi a hosté jenom koukali. Zeptal jsem se paní Klausové, co si pod tím představuje a ona začala trochu měnit barvy. Doufám, že to samé, co já, odvětil jsem. V Krkonoších je šest set kusů vysoké a když otevíráme pivovar, tak ta laňka táhne ožralého jelena domů. Tím se to nějak zahladilo.

Proč právě minipivovar?
KS: Minipivovar jsme otevřeli pro naše hosty. Na Luční boudě chceme dopřát příchozím zajímavé chutě. Osobně na dovolené nebo výletě také ráda ochutnávám speciality. Bylo by smutné, kdyby se po celém světě pil jen jeden druh – značka piva.

Měla jste s výrobou piva nějaké zkušenosti?
Zkušenosti jsem měla spíše jako konzument.

Co jste si předsevzali?
Naše předsevzetí bylo udělat kvalitní pivo z dobrých surovin pro radost nám i návštěvníků Luční boudy.

Uvést do chodu minipivovar není asi levná záležitost.
Investice to pro nás byla veliká, osm milionů korun. Jsme opravdu rádi, že si Paroháč našel své zákazníky.

Mohou milovníci pěnivého moku u vás ochutnat nějaký speciál?
Ano. Připravili jsme silný, osmnáctistupňový speciál na oslavu 395 let boudy, které se konaly koncem června.

Kolik druhů piv vaříte a v jakém množství?
SB: Základem je jedenáctistupňové světlé pivo, dále dvanáctka polotmavá, třináctka tmavá a čtrnáctka britského typu Indian Pale Ale. Potom ještě děláme pivo speciál, kterému říkáme Vánočka, a je to osmnáctka, která každý měsíc mění svoji chuť, je stále lepší. Většinou ji připravujeme jednou do roka.

Jakým způsobem piva vaříte a jaké suroviny k tomu používáte?
KS: Děláme svrchně i spodně kvašená piva, několikrát do roka i speciály jako jsou Vánoční a Velikonoční piva. Používáme české suroviny. Pivo se vaří dvou až tří rmutovým způsobem klasickou technologií ve varně o objemu přibližně 500 litrů, kdy jedna várka trvá zhruba 10 hodin. K vaření používáme vodu z pramene Bílého Labe.

SB: U nás vyrábíme všechna piva v pivovaru, který je umístěn v prostorách bývalé vinárny, dnes je tady pivnice. Jsou nepasterizovaná, nefiltrovaná. Začínali jsme dvoustovkovou varnou, dnes máme pětistovku, to znamená 500 litrů. Vaříme při 94 stupních Celsia, to je náš bod varu. Voda má přesnou kvalifikaci na naše ležáky, je měkká, má přesné složení minerálů, které tam mají být. Piva mají podobu iontového nápoje. Jsou tam rychlé i pomalé cukry, bílkovina, minerály a vitamíny. Když jsem běžel jednou Krakonošovu stovku, už jsem nemohl, ale nakonec na pět piv jsem jí doběhl. Prostě mě to nakoplo.

Kde se dá vaše pivo ochutnat? Kam ho distribuujete?
Pivo Paroháč lze ochutnat pouze na Luční a Labské boudě.
KS: Omlouváme se, ale máme pocit, že tady u nás chutná nejlépe.

Jak vaše moky chutnají zákazníkům?
SB: Lidem naše pivo chutná tak, že ho nestíháme vařit.

Pořádáte prohlídky pivovaru. Jak probíhají?
KS: Pivo Paroháč vyrábíme v přízemí Luční boudy a při prohlídce pivovaru se návštěvník dostane do sklepů, kde ho čeká procházka běžně nedostupnými prostory, kde se pivo vaří, scezuje, zchlazuje, kvasí i dozrává. Vše je doplněno historickým výkladem. Letos slavíme 395. výročí od položení základního kamene Luční boudy, tak je o čem mluvit.

Další specialitou jsou pivní lázně.
Je to koupel v rozkvašeném pivu. Pivní kvasnice působí na pokožku, která je pak hebká. Kůra, o které jsem přesvědčena, že uvolní tělo i mysl, je doplněna pitím správně vychlazeného piva při koupeli. Moc příjemné. Pivní lázně mají pozitivní vliv na organizmus, a to především díky omlazujícím účinkům živé kultury pivních kvasnic se směsí chmele a sušených léčivých bylin.

V České republice je bezmála 400 minipivovarů. Je složité se prosadit?
KS: Malé pivovary si tolik nekonkurují. Jsou v daném regionu, mají hlavně místní zákazníky. Myslím, že oproti velkým pivovarům je to více zábavné.

SB: Malé pivovary mají tu obrovskou výhodu, že používají pouze poctivé suroviny – nejlepší slad, chmel v dostatečném množství, takže pivo je plné. Materiálové náklady pro nás nejsou tak velké.

Je rozdíl mezi pivem z malého a velkého pivovaru? V čem především?
KS: Nehlídáme každou korunu nákladů, jako velké pivovary, a tak používáme ty nejkvalitnější suroviny. Pivo není pasterizováno ani filtrováno, tím v něm zůstávají ve velkém množství látky prospěšné pro zdraví. To velký pivovar pro velkodistribuci může jen těžko.

Konkurují malé pivovary těm velkým?
SB: Když jsme začínali, bylo v republice zhruba sto minipivovarů. Dnes jich je skoro 400. Nedomnívám se, že jsou pro velké pivovary nějakou velkou konkurencí. Určitě ne ve výtoči, ale zcela jistě v kvalitě piva, protože to, co některé velké pivovary dělají, už nemá s pivem vůbec nic společného. Aby za sedm korun prodávaly v Makru pivo, je absolutní nesmysl. Vím, že tam klidně dávají cukr, už to například ani nevidí slad.

Stavba Krkonoš slaví 395 let. Na návštěvníky Luční boudy čeká ochutnávka piv

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iRozhlas.czAutor:ČTK

Hřebenová Luční bouda v Krkonoších si v pátek připomíná 395. výročí od zahájení stavby. Součástí oslav bude i koncert Barbory Polákové či symbolické hledání základního kamene ve sklepních prostorech rozsáhlého objektu, oznámila spolumajitelka horské boudy Klára Sovová.

„Základní kámen s datem 1623 se sice ztratil, ale víme kam jít, kde lze najít zdivo z této doby. Jsou to sklepy, ve kterých je nyní například vinotéka, sádka pstruhů či pivovar,“ řekla Sovová.

Součástí oslav bude například koncert české zpěvačky Barbory Polákové nebo komentovaná ochutnávka piv Paroháč, které se na Luční boudě vaří.

Luční bouda s kapacitou 130 lůžek je nejstarší boudou v hřebenové části Krkonoš a patří k nejstarším horským objektům ve střední Evropě. Její historie sahá do 16. století. Letopočet 1623 na základním kameni objeveném v 19. století zřejmě udává datum přestavby původní dřevěné či roubené boudy na kamennou.

Luční bouda během své čtyřsetleté historie prodělala řadu změn. V roce 1938 při vyklízení českého pohraničí shořela a v letech 1939–1940 byla zrekonstruována a dostavěna do dnešní podoby.

Luční bouda poblíž státní hranice s Polskem a uprostřed Bílé louky obslouží ročně asi 300 tisíc návštěvníků. Bouda se také pyšní nejvýše položenou restaurací v Česku a nejvýše položeným pivovarem v ČR. Luční bouda je součástí Krkonošské pivní stezky.

Jak uvařit pivo? Stačí učebnice, prohlašuje sládek Paroháče

Publikováno:před 3 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Ondřej Stratilík

Paroháč je nejvýše položeným pivovarem ve střední Evropě. Pokud si sem sládek Daniel Szennai před prvním sněhem nenaveze dost sladu a chmele, do dubna je na Luční boudu nedostane.

Poprvé se na Luční dostal na podzim roku 2011. Tehdy jen vypomáhal s výstavbou nových apartmánů. Daniel Szennai se během několika týdnů rozhodl, že už tady zůstane natrvalo.

„Jednou ráno jsem se probudil, byla půlka listopadu, všude za okny půl metru sněhu. To bylo krásné,“ přibližuje Szennai zlomový moment. A když po několika měsících majitelé obří boudy v 1. zóně Krkonošského národního parku řekli, že ve spodních podlažích hotelu rozjedou minipivovar Paroháč, Szennai začal pomáhat tehdejšímu sládkovi.

„Stáčel jsem sudy i lahváče. Jenže máme ruční stáčečku a ze začátku byly hodně velké ztráty – než jsem stočil první dobrou lahev, aby to nebyl podmírák, měl jsem jich sedm v sobě,“ směje se. „Mě to bavilo, ale ekonomicky to úplně výhodné nebylo,“ pokračuje ve vtipném vyprávění. Původní sládek však z Luční podle místní legendy utekl s novou láskou a na Daniela Szennaie v říjnu roku 2012 připadlo vaření piva. Což dělá dodnes.

„Vařím pivo. Ne pervitin!“

Může se zdát, že pro samouka jde o stresující výzvu. Podle Danielových vzpomínek na tom ale není nic složitého. „Když člověk není úplně hloupý a přečte si učebnici, stačí dodržovat suroviny. Proces vaření je za ta léta vymakaný,“ popisuje skromně. Kromě samostudia jej zaučoval i zkušený sládek Milan Maršálek.

Szennai ví, že čistota je základem dobrého produktu. „Ta je strašně důležitá. Stejně jako smysl pro pořádek. Všechno je třeba mít pořádně vyčištěné, než tam nalijete pivo,“ vysvětluje s tím, že neplechu nadělá i minimum zaschlých kvasnic. Jednou se mu očista vymstila. Při večerním umývání si louhem poleptal oči a kolega jej musel rychle odvézt na trutnovskou pohotovost. Sloužící lékař se s ním prý téměř nebavil. „Myslel si, že jsem vařil pervitin,“ je sládkovi zase do smíchu. „Po dvou týdnech sem přišli i s očařkou a zjistili, že nekecám,“ baví se historkou.

Že svou práci dělá správně, potvrzuje rostoucí zájem o produkty značky Paroháč. Spotřeba každý rok narůstá. I proto se musela kapacita varny navýšit z 200 na 500 litrů. Přes léto v ní sládek udělá pět várek týdně. Dalším důkazem je čerstvě natočená polotmavá dvanáctka. Daniel Szennai ji nedělá sladkou, přidává do ní „dost“ praženého sladu. Jde o osvěžující a poměrně lehké pivo, což v téhle kategorii nebývá zvykem. Na Luční je prý pijí především polští turisté a ženy.

Prasata mláto nechtějí. Mají svíčkovou

Díky tomu, že Luční bouda stojí pod Sněžkou ve 1340 metrech, pyšní se Paroháč neoficiálním titulem nejvýše položeného pivovaru ve střední Evropě. Jenže. Voda tu vaří už mezi 95 a 96 stupni, s čímž se sládek musí vyrovnat. A také je třeba naplánovat logistiku. Tedy jak se zásobit před dlouhou zimou.

Loni v říjnu si Daniel Szennai navezl šest tun surovin. V dubnu už byly sýpky prázdné a příjezdová cesta nefungovala – stále ji ještě nemohla projet fréza. Proto se pro slad a chmel musel vydat sám, dodavatelé se báli přijet. „Kolikrát jsme museli ze závějí vytahovat i rolbu,“ přibližuje život na krkonošském hřebenu. Přes zimu je potíž i s odvozem vyvařeného mláta. Na Luční si proto pořídili prasata, ale podle Szennaie je kuchaři naučili jíst zbytky svíčkové a vyhlášených borůvkových knedlíků. Mláto teď čuníky vůbec nezajímá.

Pšeničné nejede

Pokud u minipivovarů platí, že se nedostanou na stejnou cenu jako velké podniky, u Paroháče je tenhle rozdíl ještě markantnější. I kvůli vysokohorské přirážce tu půllitr piva stojí padesát korun. „Ta cena odpovídá kvalitním surovinám,“ reaguje Szennai. „Lidé se moc nediví. Na polské straně hor zaplatíte za teplé a nedobré pivo devadesát korun,“ srovnává.

A zatímco osvěžující „pšenici“ se na Luční příliš nedařilo, a proto přestal toto pivo vařit, velmi dobře jde na odbyt svrchně kvašený IPA (indian pale ale). Čtrnáctistupňového svrchně kvašeného speciálu se tu prý vytočí nad očekávání. „Ty hořké ale se chytly, spousta lidí se pro ně vrací. Tady na horách jsou asi drsnější chlapi,“ myslí si Daniel Szennai. I jemu chutná IPA nejvíc.

Pivovar na horách? Ano, na Luční boudě v Krkonoších!

Publikováno:před 5 letyZdroj:Pohora.czAutor:Jan Haráč

Luční bouda je s výškou 1410 metrů jedna z nejvýše položených chat ve střední Evropě. V čem však drží zaručeně prim je místní minipivovar, díky kterému můžete okusit nejen několik zajímavých druhů piva, ale můžete si také vychutnat luxus v podobě pivních lázní.

Luční bouda poskytuje krkonošským turistům přístřeší už více než 300 let. Svůj zašlý lesk chata získala až v roce 2004, kdy byla zrekonstruovaná. Pivní řemeslo se tady však ujalo teprve nedávno, přesněji řečeno v loňském roce (srpen 2012). Díky tomu můžete ochutnat pivo Paroháč, které má hned několik podob, a sice klasický světlý, polotmavý ležák, tmavý či pšeničný speciál nebo svrchně kvašené pivo britského typu Indian Pale Ale. Příležitostně můžete narazit na zázvorový speciál.

Speciální atrakcí je pak vaření vlastního piva, kdy se na chvíli stanete panem sládkem, výsledek bude vždy unikátní a jedinečný Usmívající se. Pro zvědavce, kteří nechtějí pivo jen procedit přes svůj jazyk, ale zajímalo by je, jak pivovar funguje, je tady připravena také prohlídka pivovaru. Ale nebojte, i na ní se ochutnává.

Proč se pivo jmenuje zrovna Paroháč?
V okolí Luční boudy se pohybuje stádo asi sto padesáti kusů jelení zvěře. Ty lze večer nebo časně ráno pozorovat z terasy Luční boudy, jak přechází na Studniční horu. Večer stačí otevřít okno z pokoje a naslouchat jejich hlasitému troubení, při kterém se snaží upoutat pozornost samic a udržet tak své stádo pohromadě. Tento jev můžeme nejčastěji zaslechnout při svítání nebo naopak při soumraku, kdy jsou jeleni nejaktivnější.

Originalitu Paroháče zaručuje také voda, ze které se pivo vaří. Nemůže to být žádná jiná než z nedalekého pramene Bílého Labe. Pivo se točí nepasterizované a nefiltrované, aby v něm zůstaly všechny původní látky (vysoký obsah vitamínů řady B, cukrů, kvasinek atd.).

A co ty pivní lázně?
Těch se samozřejmě také dočkáte. Spojení lázeňských procedur a piva Paroháč zaručuje skvělý relax po náročné túře. Těšit se můžete na charakteristickou bílou pěnu při hladině a vůní čerstvě uvařeného piva. Poté následuje léčivý zábal, relaxace na lůžku a masáž šíje. Nezbytnou součástí je pitná kúra v podobě vychlazeného piva PAROHÁČ Usmívající se. Vhodným doplňkem k pivním lázním je finská sauna.

Co když nevím, kde Luční bouda je…
Nachází se na Bílé louce nedaleko Luční hory v Krkonoších. Pokud vám předešlé indicie moc neřekly, tak to zjednoduším. Dojedete do Pece pod Sněžkou a potom už po svých asi deset kilometrů. Nebo ze Špindlerova Mlýna po modré značce (opět asi deset kilometrů).

V okolí je množství atraktivních turistických cílů, ale o tom zase příště anebo se ponořte do mapy KRNAPu ;-)

Paroháč je v oblibě 
už celý rok

Publikováno:před 5 letyZdroj:Deník.czAutor:Jana Mudrová

Nejvýše položený pivovar ve střední Evropě (ve výšce 1410 metrů nad mořem) točí zlatavý mok už celý jeden rok.
Právě to si připomněli v sobotu při Svatovavřinecké pouti návštěvníci Luční boudy, kteří při krkonošské túře přišli ochutnat slavného Paroháče.

Badyán a med
K mání tu je nejen klasický světlý či polotmavý ležák, ale i tmavý či pšeničný speciál a svrchně kvašené pivo britského typu Indian Pale Ale. V minulém roce tu vyrobili i různé speciály, například před vánočními svátky se v nabídce objevilo vánoční pivo, ve kterém byl badyán či med. Majitelka Luční boudy Klára Sovová se svými spolupracovníky vsadili na správnou kartu. Věří v oblíbenost pěnivého nápoje, který každý při krkonošských procházkách po této exponované trase okusí.

Za vše mohou jeleni
„Mnoho turistů se snaží vyzkoušet více druhů piva, různě si je mezi sebou ochutnávají, ale samozřejmě nejvíce vyrábíme světlého piva," řekla pro ČTK Klára Sovová.

A proč se majitelé Luční boudy rozhodli nazvat nové pivo Paroháč? „V okolí Luční boudy se pohybuje stádo asi sto padesáti kusů jelení zvěře. Ty lze večer nebo ráno pozorovat z terasy Luční boudy, jak přechází na Studniční horu. Večer stačí otevřít okno z pokoje a naslouchat hlasitému troubení, při kterém se snaží upoutat pozornost samic a udržet tak své stádo pohromadě," vysvětlují domorodci.

Pro zájemce pivovar nabízí také možnost uvařit si vlastní pivo či absolvovat prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkami.

Čeká je třičtvrtěhodinová procházka běžně nedostupnými prostory, kde se pivo vaří, scezuje, zchlazuje, kvasí i dozrává. Za asistence sládka lidé pochopí rozdíl mezi slovy kvas, slad, mláto, spilka, mladina a mnoha dalšími pivovarnickými pojmy.

Luční bouda od letošního jara nabízí také možnost strávit čas v pivních lázních, které turistům nabízí koupel, zábal a masáž šíje.

Varna pivovaru je umístěná v prostoru bývalé vinárny, hlavní kvašení probíhá v pivovarských sklepích. K vaření pěnivého moku na Luční boudě používají vodu z pramene Bílého Labe. „Původní kapacita našeho pivovaru byla zhruba 200 hektolitrů piva ročně, nyní jsme ji zvětšili. Povolenou máme výrobu piva do 500 hektolitrů ročně," uvedla pro ČTK Klára Sovová. Upozornila, že spotřebu piva na horských boudách provázejí velké výkyvy, dané sezonou. „V létě je samozřejmě spotřeba piva větší, zatímco v zimě se sem turistů dostane méně," řekla Sovová.

Pivo vyrobené na Luční boudě je možné ochutnat kromě Luční boudy také na Labské boudě, kterou provozují stejní majitelé. Zcela výjimečně bývá pivo na ochutnávkách, například v Praze. Mezi prvními konzumenty byli návštěvníci loňské expozice v Trutnově při vernisáži výstavy Uffomiks v Galerii Uffo. Tam Klára Sovová představila etiketu nového piva, vyrobenou jednou z autorek vystavených exponátů, Kateřinou Bažantovou. Na etiketě, která zdobí pivo z Luční boudy, dovádějí jelen čtrnácterák s laní.

O pivo z Luční boudy je zájem, minipivovar se dočkal rozšíření

Publikováno:před 5 letyZdroj:České novinyAutor:ČTK

V sobotu to bude rok od chvíle, kdy první turisté na Luční boudě v Krkonoších mohli okusit pivo z tamního minipivovaru. O pivo Paroháč je mezi turisty zájem, pivovar se proto již dočkal rozšíření. ČTK to řekla spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. Pivovar umístěný v budově horské boudy 1410 metrů nad mořem je nejvýše položeným podobným zařízením ve střední Evropě.

"Původní kapacita našeho pivovaru byla zhruba 200 hektolitrů piva ročně, nyní jsme kapacitu zvětšili. Povolenou máme výrobu piva do 500 hektolitrů ročně," řekla Sovová. Pivo vyrobené na Luční boudě je možné ochutnat kromě Luční boudy také na Labské boudě, zcela výjimečně na ochutnávkách, například v Praze. Spotřebu piva na horských boudách provázejí velké výkyvy, dané sezonou. "V létě je samozřejmě spotřeba piva větší, zatímco v zimě se sem turistů dostane méně," řekla Sovová.

Pivovar vyrábí několik druhů piva Paroháč nazvaného podle stáda jelení zvěře, která se pohybuje na lukách kolem boudy. Kromě klasického světlého je možné vyzkoušet například polotmavý ležák, ale i tmavý či pšeničný speciál. "Mnoho turistů se snaží vyzkoušet více druhů piva, různě si je mezi sebou ochutnávají, ale samozřejmě nejvíce vyrábíme světlého piva," řekla Sovová.

Na Luční boudě v minulém roce vyrobili i různé speciály, například před vánočními svátky se v nabídce objevilo vánoční pivo, ve kterém byl například badyán či med. O tom, že by minipivovar začal vyrábět také stále populárnější piva s ovocnými šťávami, Sovová neuvažuje. "Chceme být tradiční, takže citronové nebo borůvkové pivo neplánujeme. Lidé si ho s ovocnou šťávou nakonec mohou smíchat sami," řekla Sovová.

Pro zájemce pivovar nabízí také možnost uvařit si své vlastní pivo či absolvovat prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkami. Luční bouda od letošního jara nabízí také možnost strávit čas v pivních lázních, které turistům nabízí koupel, zábal a masáž šíje. Varna pivovaru je umístěná v prostoru bývalé vinárny, hlavní kvašení probíhá v pivovarských sklepích. K vaření piva na Luční boudě používají vodu z pramene Bílého Labe.

Luční bouda patří k nejstarším horským objektům ve střední Evropě. Její historie sahá do 16. století. V roce 1938 při vyklízení českého pohraničí shořela a v letech 1939 až 1940 byla zrekonstruována a dostavěna do dnešní podoby. Bouda se také pyšní nejvýše položenou restaurací v Česku. Více informací je možné získat na www.lucnibouda.cz.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.04.08.2018 11:167