Trvalo dlouho, než si Bechyňští mohli zase začít pochutnávat na vlastním pivu. Na tradici, která v Bechyni zanikla před více než sto lety, navázal před pěti lety Erik Machart. Už od začátku v malém pivovaru vaří pivo sládek Jan Hobza, který jej také v současnosti provozuje.
V objektu někdejší keramické továrny Keras jeho majitel Erik Machart před šesti lety postavil pivovar s plánovaným výstavem 1200 hektolitrů ročně. Pivařům v březnu před pěti lety přichystal spodně kvašený klasický ležák: desítku, dvanáctku a polotmavou dvanáctku. O kvalitu piva se po celou dobu stará Jan Hobza. K profesi sládka se dostal zajímavou oklikou.
"Původně jsem totiž vystudovaný elektromechanik. Velkou část života jsem ale strávil v pivovarech," vysvětluje. Jako elektromechanik v nich totiž instaloval automatizační techniku. Jak jezdil po pivovarech, začal se seznamovat se sládky i technologií výroby piva. Nakonec si jej začal před zhruba patnácti lety doma i sám vařit.
"Postavil jsem si zkrátka doma na dvorku takový malý pivovar, v boudičce o pětadvaceti metrech," říká se smíchem. Pivo v něm vařil pro sebe a pro blízké přátele. Tím to ale neskončilo. S Erikem Machartem se zná od dětství, a tak jednou slovo dalo slovo, a když se rozhodl postavit v Kerasu malý pivovar, jeho volba padla právě na Jana Hobzu.
Připravovat ho začali na podzim roku 2016. Jan Hobza navrhl projekt, vybral dodavatele, a na jaře roku 2018 se v Bechyni opět začalo vařit pivo. "Držíme se tradičních postupů, děláme klasické spodně kvašené pivo. Výčepní desítku a světlý a polotmavý ležák. Pivo nijak nepasterizujeme, chceme, aby zůstalo živé. V létě pak občas přidáváme i nějaké speciály, uvařili jsme například pomerančový a grepový radler. Udělali jsme také kyselé pivo, takzvaný sour. Ten se také dochucuje. Na léto uděláme pro lidi zkrátka takové lehčí pivo," vysvětluje. Na zimu pak pro lidi vaří ležák třináctku. Mezi Bechyňskými mají úspěch. A nejen mezi nimi.
"Jezdí si k nám pro pivo i lidé třeba z Týna nad Vltavou. Často přicházejí také lázeňští hosté," upřesňuje Jan Hobza.
Pivo vaří většinou dvakrát do týdne, v sezoně i třikrát. V tisícilitrové varně vzniká 800 litrů na jednu várku. "Momentálně jsme na zhruba polovině plánovaného ročního výstavu, na přibližně 80 várkách za rok," vysvětluje. Jedna várka mu trvá zhruba dvanáct hodin.
Pivo vaří klasickým dvourmutovým způsobem a nepomáhá si žádnými extrakty. Nepouští se ani do žádných větších experimentů. "Chceme zkrátka dělat tradiční české pivo plzeňského typu," vysvětluje. A mezi hosty má úspěch. "Desítka je nejoblíbenější v létě pro osvěžení. Často si u nás lidé dávají řezné pivo. Dvanáctka se pak v oblibě drží po celý rok," dodává.
Kromě restaurace v objektu pivovaru provozovali také další dvě v Českých Budějovicích. "Jednu jsme ale museli zrušit a prodat, v dnešní době je totiž v gastronomii problém s personálem. V současnosti tak máme v Českých Budějovicích už jen jednu: restauraci Baarovka poblíž polikliniky Sever. Té se naštěstí daří dobře," říká. S vařením piva mu poslední rok pomáhá Marek Kořánek. "Ze začátku to s ním nebylo úplně jednoduché, ale je to zaplaťpámbu šikovný kluk, který se snaží," dodává se smíchem.
Do provozu pivovaru neblaze zasáhla epidemie covidu, která uzavřela hospody v celé republice. "Nejdřív lidé chodili aspoň na zahrádku, když už se pak mohlo. Lidé chodili a podporovali nás, měli jsme také rozvoz piva. Vozili jsme ho dokonce až do Českého Krumlova. Když pak došlo na druhou, podzimní uzávěru, už to bylo mnohem horší. To nás bolelo hodně."
Když už to začalo vypadat lépe, přišla další rána: válka na Ukrajině a s tím související razantní nárůst cen. "Zdražilo všechno: chmel, slad… je to šílené. Náklady na várku se zvedly skoro o třetinu," upřesňuje. Na zákazníka je ale pivovar v plné míře přenést nemůže. "Snažíme se držet cenu tak, aby byla konkurenceschopná a pro zákazníka přijatelná. Aby si to lidé vůbec mohli dovolit, chodit na pivo."
Nejvíc by pivovarům podle jeho názoru pomohlo, kdyby začal trh fungovat normálně a předvídatelně, bez velkých výkyvů. "Myslím, že všechny pivovary bojují o to, aby se udržely. Kupní síla lidí se zmenšila a lidé šetří, kde se dá. A restaurace jsou bohužel na jednom z prvních míst. Věřím ale, že lidé si nakonec cestu k dobrému pivu vždycky najdou," uzavírá Jan Hobza.


Na jednom místě
905 pivovarů
15.931 piv
9.982 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost pivovaru Keras Bechyně
U nás se vaří klasickou dekokční metodou, která je typická pro česká piva. Používáme výhradně jen tradiční suroviny jako slad, vodu, chmel a ušlechtilé pivovarské kvasnice. /Bohužel je tato zásada čím dál tím častěji porušována zejména velkými pivovary, které ve snaze ušetřit suroviny přidávají do piva náhražky sladu, stabilizátory a barviva./ Pivo necháváme zrát za nižších teplot, nijak neurychlujeme celý proces kvašení a ležení. Máte tak jistotu, že je vždy čerstvé, správně prokvašené a uleželé. Pivo je nefiltrované a nepasterované, proto si uchová všechny zdraví prospěšné látky a vitamíny. Vyšší hořkost působí nejen chuťově příjemně, ale má i blahodárný vliv na trávení.
Jak pivo vyrábíme?
Důležitým kritériem při výrobě dobrého piva je dodržování typicky českých postupů. Samozřejmě i hygiena a čistota je nedílnou součástí úspěšného výrobního procesu.
V třínádobové nerezové varně o objemu 1000 l vyrážené mladiny postupně probíhají fáze vystírání, rmutování, scezování a chmelovar.
Poté se ochlazená mladina zakvasí ušlechtilými pivovarskými kvasnicemi. Hlavní kvašení trvá zhruba 1 týden při teplotě 12°C.
Dokvašování probíhá v ležáckém sklepě při teplotě 2°C 35 dnů i déle podle typu vařeného piva.
Zdroj:Stránky pivovaru Keras, 2018
Více na stránkách pivovaru


Pivovar Keras Bechyně |
KERAS CZ s.r.o. |
restaurační minipivovar |
Písecká 376 |
391 65 Bechyně |
Jihočeský kraj |
2018 |
Erik Machart |
Jan Hobza |
+420 720 522 622 |
63249995 / CZ63249995 |
www.pivovarkeras.cz |
pivovarkerasbechyne@seznam.cz |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. Zveřejněno se souhlasem zástupce pivovaru. |
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.