Město Karlovy Vary ladí společně s investorem podobu zcela nové obytné čtvrti, která vyroste na místě bývalého pivovaru v Rybářích. Takzvané Nové centrum Rybáře nabídne byty i domy s výhledem na řeku i prostory pro podnikatele.
„Musíme koordinovat postup v rámci územního plánu a územního řízení,“ konstatoval náměstek karlovarské primátorky Tomáš Trtek. Podíl města je podle jeho slov jasný. Přes pozemky investora totiž vede propojení zamýšleného mostu, který by měl být prodloužením Charkovské ulice se Sokolovskou ulicí.
Vedoucí projektu bytové výstavby v Rybářích Miroslav Příkop už v minulosti na toto téma s karlovarskými radními jednal. „Tato možnost se přímo nabízí,“ uvedl k možnému propojení obou břehů Ohře.
Radnice vidí podle Trtkových slov celý projekt Nového centra Rybáře pozitivně. „Po urbanistické stránce bude investor spolupracovat s Kanceláří architektury města. Naším zájmem je posunout projekt dál, aby mohla začít jeho realizace,“ naznačil náměstek.
Dořešit je podle jeho slov nutné také napojení chystaného bytového komplexu na stávající komunikace v Rybářích.
Podporu města už dříve naznačoval náměstek Petr Bursík. „Zpracovatel studie má reálný a citlivý přístup k danému území,“ pochvaloval si projekt letos v létě, kdy jej investor představil radním (podrobněji v článku V bývalém karlovarském pivovaru vznikne nová bytová čtvrť).
Areál bývalého karlovarského pivovaru se po dlouhá léta objevoval v anketách jako jedna z největších ostud lázeňské metropole. Majitelem zdevastovaného objektu je od začátku loňského roku podnikatel Alisher Kasymov.
„Šli jsme do toho, protože jsme viděli potenciál toho místa. Jednali jsme o tom už dlouho, zvažovali jsme, co nám projekt přinese a co to bude stát. Ve finále jsme dospěli k názoru, že bychom z areálu pivovaru mohli v budoucnu udělat velice krásné místo,“ vysvětlil podnikatel důvod, proč se pustil do přeměny zpustlého areálu.
Bývalý pivovar půjde k zemi
V příštím roce by už mohla začít výstavba první etapy celého projektu. Ta zahrnuje dva polyfunkční objekty, v nichž budou kromě bytů i prostory pro podnikání, menší bytové domy a řadové rodinné domy. Pokračovat by se mělo ve druhé etapě v dolní části areálu, kde by měly vyrůst další bytové domy nabízející přímý výhled na řeku.
O budoucnosti druhé etapy však rozhodne obchodní úspěch první části projektu. „V souvislosti s druhou etapou zatím neplánujeme žádný časový harmonogram. Navíc se dá tato výstavba rozložit do postupných kroků,“ naznačil postup prací vedoucí projektu Miroslav Příkop.
Ještě předtím ale půjde k zemi bývalý objekt pivovaru. Autoři projektu dostali pro tento krok zelenou od všech zainteresovaných orgánů včetně památkářů. „S nimi budeme spolupracovat i nadále. Jejich názory a stanoviska jsou pro nás vždy důležitá. Chceme ale brát v úvahu i názor samotných lidí, kteří v dané lokalitě žijí, aby se podařilo projekt do daného území opravdu dobře zasadit,“ komentoval první krok k Novému centru Rybáře Alisher Kasymov.
V konečné fázi by v Centru nové Rybáře mělo vzniknout 250 bytů. Podle nejoptimističtějších odhadů Kasymova by celý areál mohl být hotový do roku 2023.
„Zatím jsme nerealizovali stavbu tak mohutného rozsahu. Bude samozřejmě záležet na poptávce. Záleží ale také i na postupu úřadů. Doufáme i v maximálně možnou podporu města,“ naznačil v minulosti duchovní otec celého projektu.



Na jednom místě
875 pivovarů
14.659 piv
9.632 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost Pivovaru Karlovy Vary
První pivovar v Karlových Varech byl založen v roce 1520 a stával v blízkosti Vřídla. Byl zničen požárem v roce 1604. Nový, zděný pivovar se sladovnou byl vystavěn nedlouho po požáru a byl uzavřen v roce 1729. Pivovar nedaleko vřídla působil na lázeňské hosty negativně. Radnice vystavěla nový pivovar mimo centrum, v blízkosti dnešních Lázní I. Ten vařil pivo až do konce 19. století.
V roce 1878 začala se souhlasem městské rady stavba nového pivovaru. Lokalita byla tehdy zcela mimo město, v samostatné vsi Rybáře (německy Fischern). Produkce piva nového pivovaru stoupala, podnik byl průběžně renovován a rozšiřován a postupně likvidoval konkurenci v blízkém okolí. Majitel koupil i měšťanský pivovar v Ostrov.
Rybářský pivovar se začal proslavovat výrobou minerálního piva. Výrobní postup zůstal dodnes tajemství. Pivovar měl obchodní zastoupení v severních oblastech Německa, v Dánsku, Švédsku a Norsku.
Problémy přinesla hospodářská krize a nástup nacismu. Mírné oživení přinesl nástup henleinovců, kteří měli v Karlových Varech jedno z center. Za 2. světové války byl v pivovaru zřízen koncentrační tábor a zařízení bylo zdevastováno.
Po roce 1945 nahradili zaměstnance německé národnosti mnohdy profesně neznalí čeští dosídlenci. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Násilnou koncentrací výroby byly definitivně zrušeny všechny okoní pivovary.
Po válce se množství vyrobeného piva zvyšovalo a v roce 1956 byl docílen historický rekord - 130 390 hl. Bohužel kvalita piva utrpěla přetěžováním strojního vybavení a zaměstnanců, cílem bylo pouze splnění plánu. Rekonstrukce a modernizace byly neustále odkládány, až v roce 1969 se začal pivovar modernizovat.
V roce 1966 byla zahájena výroba 11 % světlého ležáku s názvem Karel. Nejprve byla novinka s radostí uvítána, později ale zájem ochaboval. V 90. letech byl proto využíván především k vaření plzeňských piv. Koncem roku 1999 se všechna výroba piva Primus přesunula do Plzně a pivovar byl zakonzervován.
Na konci roku 2001 měl být znám nový majitel pivovaru, jenže nikdo ze zájemců neučinil společnosti Plzeňský Prazdroj dost zajímavou nabídku. Na podzim 2004 se opět Prazdroj pokoušel areál prodat. Novým majitelem se stala společnost Upmann style, která plánovala v areálu prozatím zřídit sklady a obchodní prostory.
Majitelé pivovaru:
Anton Weber z Hohengrundu, Robert baron Weber-Hohengrund, Robert, Pavel a Siegfried Weber-Hohengrund, v.o.s., Velkoněmecká říše, Robert, Pavel a Siegfried Weber-Hohengrund, v.o.s. - národní správa, Karlovarský pivovar Rybáře - národní správa
Pivovar byl po znárodnění součástí podniků:
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1964 Plzeňské pivovary n.p., 1965-1990 Západočeské pivovary n.p., 1990-2004 Plzeňský Prazdroj a.s.
Zdroj:Správným směrem, 2017
Areál bývalého pivovaru byl tvořen několika nesourodými stavebními celky. Jádro tvořil původní objekt sladovny čp. 142 od pražského stavitele Jiráska. Sladovní blok završoval hvozd, s nímž těsně souvisela původní varna. Ta, ale již v novém provedení (1969–1975), vytvářela spolu s pivovarským komínem druhotnou dominantu areálu. Samostatnými objekty byly chladné hospodářství se spilkou a sklepy čp. 152, které doplňovala novorenesanční správní budova a rovněž strojovna s kotelnou čp. 246. Objekty zaniklého podniku byly od konce roku 1999 prázdné a bez využití.
Vzpomínky - Na dlouhá léta strávená v karlovarském pivovaru v Rybářích rád vzpomíná Václav Vejvoda z Karlových Varů - Rybář. Ten zde pracoval jako obsluha a údržbář chlazení a topení. "Škoda, že plzeňský pivovar provoz v Karlových Varech zavřel. Měl jsem solidní práci a hlavně jsem to měl do pivovaru pár metrů. Do dnešního dne jsem se nedozvěděl ten správný důvod, proč zde výroba oblíbeného piva Karel skončila. Majitelé neuvedli žádné podstatné argumenty," řekl v říjnu 2004 muž, který piva nikdy moc nevypil, ale chutnalo mu. "Štamgasti si Karla jedenáctku velice pochvalovali. Kromě Karla se pil i dvanáctistupňový Dukát a ke konci jsme zde zkoušeli vyrábět i kvasnicové pivo. To se ovšem moc neujalo, protože se muselo rychle spotřebovat," pokračoval Vejvoda. Na výrobu desetistupňového piva nesoucího název Primus moc dobré vzpomínky nemá. "Říkali jsme Primus humus." "Škoda jen sládků a dalších odborníků. Ti přišli o práci a v oboru zůstat nemohli," dodal. Použitá lit.: Otto Rykl: Pivovar Karlovy Vary 1879 - 1979, pamětní spis vydaný ke stému výročí založení pivovaru Karlovy Vary
Zdroj:Prázdné domy

Pivovar Karlovy Vary |
Plzeňský Prazdroj a.s. |
pivovar je od roku 1999 uzavřen |
Šmeralova 141/19 |
360 05 Karlovy Vary |
Karlovarský kraj |
1879 / |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. |
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.