Majitel zchátralého areálu zahájil jednání s dotčenými orgány ohledně možné přestavby.
Záměry a představy společnosti AF Company, která vlastní zchátralý areál pivovaru v karlovarských Rybářích a chce ho přestavět na nové bytové centrum se službami, během posledních dvou let doznaly většího skluzu. Nyní ale to vypadá, že se plány nakonec změní v realitu a nezůstanou, jak tomu u podobných projektů bývá, jen na papíře. Jak totiž tento týden potvrdil Deníku projektový manažer společnosti Miroslav Příkop, majiteli se opravdu podařilo už v prosinci zahájit jednání s dotčenými orgány ohledně výstavby. Tuto zprávu uvítají nejen obyvatelé přilehlé Sokolovské ulice, ale i strážníci městské policie a také hasiči, protože pivovar obývají bezdomovci a narkomani, kteří dělají z Rybářů jedno z nejméně bezpečných míst ve městě.
"Dokončili jsme projektovou dokumentaci, kterou jsme v prosinci předali orgánům. Ty nyní mají zákonné lhůty, aby se k nim vyjádřily. Pokud nenastanou komplikace, v únoru bychom mohli požádat o územní řízení," konstatoval manažer společnosti. Jak dodal, znamená to tedy, že v únoru by do areálu mohly najet už buldozery, které zchátralé objekty srovnají se zemí. Vize AF Company z konce roku 2020 přitom byla, že územní řízení chtěli zahájit už v létě roku 2021.
Současná doba s sebou nese problémy. Nejdříve přišel covid, který plány majitelů pivovaru zpomalil. Pandemii vystřídala další krize doprovázená rekordní inflací. Podle Příkopa ovšem projekt není ohrožen kvůli financím. "Někdy na podzim bychom mohli začít s přípravnými pracemi, jako jsou například přípojky," dodal.
Přestavba areálu, jejímž smyslem je vytvořit nové městské centrum v Rybářích, má být rozdělena do několika etap. V rámci té první by mělo být postaveno 140 bytů. V komplexu, který se nazývá Nové centrum Rybáře, se počítá i se službami, supermarketem či parkovištěm. Má tam vzniknout i náměstíčko. Investoři také uvažují o propojení centra komunikací s Dolní kamennou, na což by mohl navázat i nově plánovaný most do Charkovské ulice.
Nelegální obyvatelé pivovaru ale tomu, že by se s rozpadlým areálem mělo začít něco dít, příliš nevěří. "Bydlím v pivovaru asi dva a půl roku. Bydlet se tam dá. Tady žádný majitel není, nevěřím tomu, že to půjde k zemi. Deset let už to bourají. A pokud by na to skutečně došlo, kam půjdu? Kamkoliv," řekl Deníku vloni v říjnu jeden z obyvatel pivovaru.
"Už bylo na čase. S demolicí se mělo začít už dávno. Vadí nám, že tam opakovaně hoří, že tam jsou bezdomovci. Co se denně děje na té Sokolovské ulici, je prostě katastrofa," komentovala situaci místní obyvatelka a zaměstnankyně trafiky.


Na jednom místě
931 pivovarů
16.976 piv
10.317 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost Pivovaru Karlovy Vary
První pivovar v Karlových Varech byl založen v roce 1520 a stával v blízkosti Vřídla. Byl zničen požárem v roce 1604. Nový, zděný pivovar se sladovnou byl vystavěn nedlouho po požáru a byl uzavřen v roce 1729. Pivovar nedaleko vřídla působil na lázeňské hosty negativně. Radnice vystavěla nový pivovar mimo centrum, v blízkosti dnešních Lázní I. Ten vařil pivo až do konce 19. století.
V roce 1878 začala se souhlasem městské rady stavba nového pivovaru. Lokalita byla tehdy zcela mimo město, v samostatné vsi Rybáře (německy Fischern). Produkce piva nového pivovaru stoupala, podnik byl průběžně renovován a rozšiřován a postupně likvidoval konkurenci v blízkém okolí. Majitel koupil i měšťanský pivovar v Ostrov.
Rybářský pivovar se začal proslavovat výrobou minerálního piva. Výrobní postup zůstal dodnes tajemství. Pivovar měl obchodní zastoupení v severních oblastech Německa, v Dánsku, Švédsku a Norsku.
Problémy přinesla hospodářská krize a nástup nacismu. Mírné oživení přinesl nástup henleinovců, kteří měli v Karlových Varech jedno z center. Za 2. světové války byl v pivovaru zřízen koncentrační tábor a zařízení bylo zdevastováno.
Po roce 1945 nahradili zaměstnance německé národnosti mnohdy profesně neznalí čeští dosídlenci. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Násilnou koncentrací výroby byly definitivně zrušeny všechny okoní pivovary.
Po válce se množství vyrobeného piva zvyšovalo a v roce 1956 byl docílen historický rekord - 130 390 hl. Bohužel kvalita piva utrpěla přetěžováním strojního vybavení a zaměstnanců, cílem bylo pouze splnění plánu. Rekonstrukce a modernizace byly neustále odkládány, až v roce 1969 se začal pivovar modernizovat.
V roce 1966 byla zahájena výroba 11 % světlého ležáku s názvem Karel. Nejprve byla novinka s radostí uvítána, později ale zájem ochaboval. V 90. letech byl proto využíván především k vaření plzeňských piv. Koncem roku 1999 se všechna výroba piva Primus přesunula do Plzně a pivovar byl zakonzervován.
Na konci roku 2001 měl být znám nový majitel pivovaru, jenže nikdo ze zájemců neučinil společnosti Plzeňský Prazdroj dost zajímavou nabídku. Na podzim 2004 se opět Prazdroj pokoušel areál prodat. Novým majitelem se stala společnost Upmann style, která plánovala v areálu prozatím zřídit sklady a obchodní prostory.
Majitelé pivovaru:
Anton Weber z Hohengrundu, Robert baron Weber-Hohengrund, Robert, Pavel a Siegfried Weber-Hohengrund, v.o.s., Velkoněmecká říše, Robert, Pavel a Siegfried Weber-Hohengrund, v.o.s. - národní správa, Karlovarský pivovar Rybáře - národní správa
Pivovar byl po znárodnění součástí podniků:
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1964 Plzeňské pivovary n.p., 1965-1990 Západočeské pivovary n.p., 1990-2004 Plzeňský Prazdroj a.s.
Zdroj:Správným směrem, 2017
Areál bývalého pivovaru byl tvořen několika nesourodými stavebními celky. Jádro tvořil původní objekt sladovny čp. 142 od pražského stavitele Jiráska. Sladovní blok završoval hvozd, s nímž těsně souvisela původní varna. Ta, ale již v novém provedení (1969–1975), vytvářela spolu s pivovarským komínem druhotnou dominantu areálu. Samostatnými objekty byly chladné hospodářství se spilkou a sklepy čp. 152, které doplňovala novorenesanční správní budova a rovněž strojovna s kotelnou čp. 246. Objekty zaniklého podniku byly od konce roku 1999 prázdné a bez využití.
Vzpomínky - Na dlouhá léta strávená v karlovarském pivovaru v Rybářích rád vzpomíná Václav Vejvoda z Karlových Varů - Rybář. Ten zde pracoval jako obsluha a údržbář chlazení a topení. "Škoda, že plzeňský pivovar provoz v Karlových Varech zavřel. Měl jsem solidní práci a hlavně jsem to měl do pivovaru pár metrů. Do dnešního dne jsem se nedozvěděl ten správný důvod, proč zde výroba oblíbeného piva Karel skončila. Majitelé neuvedli žádné podstatné argumenty," řekl v říjnu 2004 muž, který piva nikdy moc nevypil, ale chutnalo mu. "Štamgasti si Karla jedenáctku velice pochvalovali. Kromě Karla se pil i dvanáctistupňový Dukát a ke konci jsme zde zkoušeli vyrábět i kvasnicové pivo. To se ovšem moc neujalo, protože se muselo rychle spotřebovat," pokračoval Vejvoda. Na výrobu desetistupňového piva nesoucího název Primus moc dobré vzpomínky nemá. "Říkali jsme Primus humus." "Škoda jen sládků a dalších odborníků. Ti přišli o práci a v oboru zůstat nemohli," dodal. Použitá lit.: Otto Rykl: Pivovar Karlovy Vary 1879 - 1979, pamětní spis vydaný ke stému výročí založení pivovaru Karlovy Vary
Zdroj:Prázdné domy

Pivovar Karlovy Vary |
Plzeňský Prazdroj a.s. |
pivovar je od roku 1999 uzavřen |
Šmeralova 141/19 |
360 05 Karlovy Vary |
Karlovarský kraj |
1879 / |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. |
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.