Se zhruba osmiměsíčním zpožděním začal provoz nového pivovaru Hejkal v Novém Městě na Moravě. První várka, kterou tu uvařili na přelomu listopadu a prosince, se o minulém víkendu dostala na čep. Po sto letech pivovar obnovila skupina sedmnácti štamgastů.

„Po měsících čekání se podařilo dohnat dodavatele, aby nám technologie dodal,“ říká jednatel Tomáš Petr, jeden ze sedmnácti majitelů.

Firmu založila parta dlouholetých kamarádů a jejich příbuzných už předloni. Stavebně měli prostory na dvoře bývalého hotelu Sport ve Žďárské ulici připravené už loni v létě, dodávka technologií však vázla.

První pivo Hejkal však novoměstští pivaři ochutnali už loni v červnu při slavnostech Nova Civitas. „Tehdy jsme si pomohli tím, že jsme uvařili tři várky u mého kamaráda v minipivovaru ve Znojmě,“ vysvětluje Tomáš Petr.

Přesto novoměstští pivovarníci přišli o spoustu příležitostí včetně předvánočního trhu. „Už jsme měli nasmlouvané nějaké akce, které jsme museli zrušit. Byli jsme hrozně natěšení, euforie mezitím trošku poklesla,“ přiznal.

Právě chemik a podnikatel Tomáš Petr před pěti lety začal podomácku vařit pivo. Nakonec pro svůj koníček nadchl další lidi natolik, že se složili na vlastní pivovar.

Zatím mají za sebou deset várek. „Plánujeme, že o víkendu s profesionálním sládkem uvaříme velikonoční speciál, vídeňský ležák,“ prozradil Tomáš Petr. Svého nového sládka teprve zaučují a začleňují do procesu.

Novoměstští počítají s minimálně šesti várkami měsíčně. „Aktuální kapacita ležáckých tanků je osm kubíků, s tím jsme schopni se dostat na roční výstav nějakých 560 hektolitrů,“ počítá další z majitelů Josef Krška.

Počet tanků by však chtěli časem ještě rozšířit. Právě jejich kapacita nejvíc limituje celkový výstav. „Pivo si žádá svůj čas, například dvanáctka by měla ležet deset týdnů, aby byla chuť optimální,“ říká Petr s tím, že nechtějí dobu ležení zkracovat.

Název pivo dostalo podle jedné z místních pověsti
Hejkala na čepu mohou zájemci ochutnat v hospodě „Sporťák“, na zkoušku jej mají také v jednom penzionu na Třech Studních. Čepovat se bude také při masopustu v Novém Městě.

Hejkal bude nefiltrovaný, charakteristický svojí hořkostí.

Pivo, které dostalo jméno podle jedné ze známých místních pověstí, se bude prodávat také v PET lahvích. „Máme představu, že by se PET lahve s pivem prodávaly v informačním centru,“ informuje Josef Krška.

Pro novoměstské pivaře je vznik pivovaru srdeční záležitostí, naposledy se tu pivo vařilo před dlouhými 111 lety.

Na Vysočině nyní funguje přes třicet pivovarů. Mezi posledními vznikl předloni Pivovar Kamenice nad Lipou, rovněž od roku 2017 se vaří pivo Trojan v Telči, o rok dříve založil David Dvořák pivo Revolta ve Žďáru nad Sázavou. A svoje pivo z Balonového pivovaru má od roku 2016 také Radešín na Žďársku.

Po 111 letech se v Novém Městě na Moravě opět začíná vařit pivo. Parta kamarádů se rozhodla splnit si sen a chodit do místní proslavené hospody Na Sporťáku na svoje pivo. I když stavba pivovaru teprve finišuje, první várku svého piva už si nechali vyrobit. A zájemci jim za ni málem utrhli ruce.

Podle postav z jedné z místních pověstí se bude nové pivo jmenovat Hejkal. „Název byl jasný hned,“ říká s úsměvem jeden ze společníků Pivovaru Hejkal Tomáš Petr. „Původně se uvažovalo o názvu Bočkanovský Hejkal,“ zmiňuje jeho kolega Josef Krška.

„To byl ulítlý název. Nové Město se jmenovalo původně Bočkanov, což polovina z nás ani nevěděla. Název jsme zjednodušili, ale Hejkal v tom byl od začátku,“ uzavírá debatu Petr.

Sedmnáct společníků založilo firmu v loňském roce. „A to ještě není naše parta celá, ne všichni do toho šli, nebo si to nakonec rozmysleli. Není to jen o radosti, je to byznys jako každý jiný, a mnozí se toho lekli,“ vysvětluje Petr.

Na investici se složila novoměstská parta kamarádů přes sport. „S většinou se známe z basketbalu, pak se na to nabalují příbuzní. Tahle parta už funguje přes třicet let,“ vypráví Krška.

Prý se dobře doplňují. Ten umí to a ten zas tohle, jak se zpívá v jedné známé písničce. „Tady Pepa to postavil, máme mezi sebou právníka, ajťáka, ekonoma, já jsem chemik… Není to o jednom člověku,“ odmítá Tomáš Petr.

Začínal doma v hrncích s třiceti litry piva z koncentrátu
Právě on totiž začal před čtyřmi lety podomácku vařit pivo. Nejdřív z koncentrátu, což prý není žádné velké umění. „A tady v hospodě na Sporťáku jsme ho pak s kamarády narazili. Většinou to bylo super a začalo se to líbit i klukům. A pak jsme si řekli, že si uděláme pivovar,“ vrací se k začátkům.

Teď už jim hrnce stačit nebudou. „Tehdy jsem uvařil naráz třicet litrů, tady budeme mít varnu na tisíc litrů. Ale náročnost je stejná, musíte dodržet všechny podmínky,“ líčí pivař.

Dodávka technologií se však zdržela, termín spuštění pivovaru se pořád prodlužuje. „Mysleli jsme si, že budeme vařit už v dubnu. Nestíhali jsme my a dodavatel technologie už vůbec ne. Jelikož jsme si nechtěli nechat utéct v půlce června slavnosti Nova Civitas, domluvil jsem se s kamarádem, který má minipivovar ve Znojmě, aby nás nechal tři várky uvařit,“ prozradil.

A tak se v Novém Městě po 111 letech přece jen čepovala „domácí“ světlá dvanáctka a také speciální tmavá třináctka. „To byla bomba. Vytočilo se 2 140 piv, prakticky všechno, co jsme měli, druhý den už jsme nemohli točit,“ počítají pivovarníci.

Teď už netrpělivě čekají, až budou technologie na místě. „Dodavatel se nám zavázal, že nejpozději 28. srpna bude pivovar funkční,“ prozradil Petr. Stavebně už je všechno na dvoře restaurace Sport ve Žďárské ulici připraveno.

Týdně vznikne jeden minipivovar. Trh přesto není nasycený
Jaká bude kapacita pivovaru? „Tu bude limitovat počet ležáckých tanků. Samotná varna bude mít 1 000 litrů, v ní se dají teoreticky stihnout dvě dávky denně. Jeden tank nám obsáhne dvě várky z varny. Budeme mít dvě dvoukubíkové spilky plus jednu kubíkovou na speciální piva. Při plném vytížení by pivovar mohl uvařit až na 1 500 hektolitrů za rok,“ počítá spoluvlastník Tomáš Petr.

Minipivovarů v Česku stále přibývá. V sousedním Žďáře se vaří Revolta, svůj pivovar má dokonce i vesnička Radešín a její Balonový hotel. Zdá se ale, že trh pořád ještě není nasycený.

„Podle statistik vzniká každý týden jeden minipivovar, už je jich asi čtyři sta. Podle odborných odhadů by se jich mělo u nás uživit sedm set. Ne všechny jsou takové, jako budujeme my. V tom počtu jsou zahrnutí i srdcaři, co to dělají po garážích, ale nemají další prostředky,“ poukazuje Tomáš Petr.

Podle něj se větší konkurence pozitivně projevuje na kvalitě piva. „Přestože je podíl minipivovarů na trhu pouze do dvou procent, lidé mění svoje nároky na kvalitu. V poslední době se proto snaží i velké pivovary dělat něco zajímavého, ne jen ta ,nalívací‘ piva vařená po obřích šaržích,“ poukazuje.

Jeho společník poukazuje na fenomén pivní turistiky, který už se na mnoha místech projevuje. „Předpokládáme, že bude zájem o pivní turistiku a zavítají sem dovolenkáři a kolaři,“ věří Josef Krška. Příležitostně plánují také exkurze, aby lidé mohli nahlédnout Hejkalovi pod pěnu.