Společnost Pivovar Choceň vznikla v roce 2020 a navázala na letitou tradici vaření piva v areálu bývalého Knížecího pivovaru na břehu řeky. Do svého znaku si hrdě dala symbol vodotečné latě.

První zmínky o choceňském pivovarnictví pocházejí z 16. století. Renomé pivovar získal zejména v době, kdy ho vlastnil knížecí rod Kinských. Ve 2. polovině 19. století objekt prošel stavební proměnou a stal se z něho moderní průmyslový pivovar, který se zapsal do dějin českého pivovarnictví. Choceňské pivo bývalo vyhlášené nejenom ve východočeském regionu, ale také v Praze, Brně a dokonce ve Vídni.

Po zestátnění pivovar fungoval pod Východočeskými pivovary Hradec Králové. „Bohužel tyto malé pivovary byly určené k zániku, protože byly preferované ty větší pivovary, které měly být centralizované. Pivovar v Chocni přestal fungovat v roce 1984,“ přibližuje zakladatel pivovaru Splávek Jiří Karlík. „Pivovarské tanky s varnou ale v Chocni opět nelezly své tradiční místo. Pivo jsme v někdejším pivovaru začali vařit v roce 2021.“

Pivovar má našlápnuto
„Malý pivovar je předurčený k tomu, aby vyráběl široké spektrum rozmanitých piv, ale když se to vezme tam a zpátky, tak stejně většinou vítězí ležák českého typu, kterého se pije nejvíc. Pivovar v Chocni produkuje nyní kolem 1600 hl za rok, ale máme s ním další plány, aby byl produkční okolo 3500 hl,“

U varny choceňského pivovaru Splávek stojí profesionální sládek Jiří Hrbáček, absolvent plzeňské pivovarské školy se zaměřením biochemik pro výrobu piva a sladu. S Jiřím Karlíkem spolupracuje na společných projektech už 15 let. Při poslechu audia vás Jiří Hrbáček krok za krokem provede sladovnou i provozem pivovaru a přiblíží technické zajímavosti, jako je například parogenerátor, nebo zmíní výhody samoochlazovacích tanků.

Vlajkovou lodí choceňského pivovaru jsou ležáky českého typu dvanáctka a desítka. „V neposlední řadě ale také americká APA jedenáctka. Nás to samotné překvapilo, že je o ní opravdu velký zájem a na druhé místě se přetahuje s desítkou v počtu prodejů,“ uvádí Jiří Hrbáček.uvádí Jiří Karlík.

„Tyto tři značky jsou naše páteřní piva, která vaříme stabilně a potom k tomu přidáváme samozřejmě někdy jeden, někdy dva druhy různých typů speciálů, ale to už jsou spíše limitované edice. Každý malý pivovar musí reagovat na to, co se děje na trhu. Mladší ročníky jdou více do experimentů a minipivovary se tomu musí přizpůsobit, zkrátka produkovat více druhů piv, aby pokryly co nejširší generační škálu zákazníků.“

„Dnes v restauračních zařízeních nebo v klasických hospodách vidíte, že už mizí fenomén štamgastů. Čím dál tím víc lidí navštěvuje restaurace s cílem pivního zážitku, už si nemůžete dovolit mít třeba jenom desítku s jedenáctkou, jak to bývávalo ještě za dobu celkem nedávných. Mnoho piv se tak udělá jako limitované edice, jeden dva tanky. Zákazníci chtějí potom už zase něco nového,“ dodává sládek Jiří Hrbáček.

Pátek 18. června 2021 se do choceňské kroniky zapsal jako den, kdy se znovuobnovila tradice místního pivovarnictví. Nově otevřený Pivovar Choceň tehdy slavnostně požehnal kněz Bogdan Ganczarski a historii choceňského piva představil také ředitel Orlického muzea Michal Hofman. Na Mezinárodním pivovarském festivalu pak výčepní pivo Splávek 10% i světlý ležák Splávek 12% braly medaile.

Už v září pak choceňské pivo obstálo mezi stovkami pivovarnických znalců a sládků na Mezinárodním pivovarském festivalu. Výčepní pivo Splávek 10% zde bralo bronzovou medaili, bramborová pak patřila světlému ležáku Splávek 12%.

Stovky pivovarnických znalců a sládků degustovaly v minulých dnech vzorky piv z celé České republiky. V sobotu odpoledne pak byly na základě těchto degustací na Mezinárodním pivním festivalu uděleny tradiční pivovarnické ceny: Zlatá pivní pečeť a Pivo České republiky 2021. V tvrdé konkurenci zazářil také nově otevřený Pivovar Choceň.

Choceňský pivovar Splávek, který funguje teprve od července, v minulém týdnu uspěl na Mezinárodním pivovarském festivalu.

Na výsledkové listině se totiž Choceňské pivo umístilo na pomyslné bedně. Výčepní pivo Splávek 10% získalo bronzové místo. Bramborová medaile pak patřila světlému ležáku Splávek 12%

Cenu v Českých Budějovicích přebral osobně choceňský sládek Jiří Hrbáček a Jiří Karlík – spolumajitel Pivovaru Choceň.

Po téměř čtyřiceti letech se Choceň vrací ke své pivovarnické tradici. V pátek 16. července mohli lidé prvně ochutnat zlatý orosený mok a podívat se také do areálu staronového pivovaru.

Menší skupinové exkurze pro veřejnost i ochutnávka piva – to byl program, který v pátek přilákal desítky místních i přespolních. K poslechu, ale i tanci pak hrála místní tradiční dechová hudba Choceňačka. A všichni návštěvníci celé odpoledne i večer slavili skutečnost, že má město znovu vlastní pivo.

Otcem myšlenky vrátit Chocni zlatý mok je bývalý starosta města Ladislav Valtr. Časem pro realizaci svého snu našel dva společníky Jiřího Karlíka a Jiřího Kutlvašra. Všichni tři nadšenci tak v květnu 2020 založili společnost Pivovar Choceň a společně vrátili výrobu piva přímo do areálu bývalého knížecího pivovaru. „Tam, kde se před téměř 40 lety skončilo, tam bylo potřeba znovu začít a pokračovat, zkrátka obnovit původní účel objektu a zdejší řemeslo,“ vysvětlil Valtr.

Pivovaru už před měsícem slavnostně požehnal kněz Bogdan Ganczarski a při příležitosti znovuobnovení činnosti pivovaru vyšla také nová publikace z pera ředitele Orlického muzea Michala Hofmana. Ten v nové knize představuje historii choceňského pivovarnictví.

Nová piva ponesou označení Choceňské pivo Splávek. Takový název má podle zakladatelů evokovat blízkost pivovarských budov ke splavu na řece Tiché Orlici jako choceňské dominantě. Kromě piv plzeňského typu pivovar postupně nabídne také pivní speciály jako například svrchně kvašená piva typu APA, STOUT nebo třeba IPA.

O choceňském pivu jste možná nikdy neslyšeli. Jeho tradice přitom sahá až do 16. století. Poslední zlatavý mok z tohoto města si ale lidé mohli dát skoro před čtyřiceti lety. Teď se do Chocně pivovar vrací.

S myšlenkou obnovy přišel kdysi tehdejší starosta Ladislav Valtr. Společně s ním založili Pivovar Choceň Jiří Kutlvašr a Jiří Karlík. „Jsme Choceňáci, jsme patrioti. Myslím, že si Choceň obnovený pivovar zaslouží. Bylo pro nás logické, že s tím něco musíme udělat.“

Dřív pivo chutnalo jinak
Pánové se snaží nepoužívat výraz původní receptury. „Vždycky říkáme, že navazujeme na historii pivovarnictví, ale pivo jako takové jsme vytvořili podle současných receptur tak, aby chutnalo v dnešní době. Používáme nejmodernější technologie. Důležitá je pro nás pitelnost. Situace, kdy si chcete dát další piva, a nevíte přesně proč. Jde o symbiózu chuťových buněk.“

Nové pivo nazvali Splávek. „Pivovar je vedle splavu. Navíc vedle znaku máme vodoteč, která se mění na pivočet. Komu se hladinka drží v červeném poli, může v klidu popíjet. V oranžovém by se měl připravit a v zeleném může vyrazit pro další várku,“ říká Karlík s úsměvem.

V červnu pivu a celému novému pivovaru požehnal kněz královéhradecké diecéze a duchovní správce římsko-katolické farnosti v Chocni Bogdan Ganczarski.

Původně byly pivovary dva
V části města, kde je dnešní obnovený pivovar, bychom dřív našli panský pivovar. Přímo v centru pak sídlil měšťanský. Rozvoj pokračoval i přes první republiku. Následovala určitá transformace ve východočeských pivovarech, což byl začátek konce, kdy se tam postupně pivo přestávalo vařit. V roce 1984 definitivně skončila výroba a distribuce piva z choceňského pivovaru.

Někdejší panský pivovar si podle místních dodnes drží jeden primát. Jako první v Československu se mohl v roce 1968 pochlubit jedenáctkou. „Choceňáci to rádi říkají, ale opravdový primát patří Karlovým Varům,“ přiznává Kutlvašr.

Sklenice, z nichž se bude od 16. července pít nové choceňské pivo, zdobí vodoteč. S trochou nadsázky lze říct, že komu se hladinka nově vyráběného ležáku drží v červeném poli, může v klidu popíjet. V oranžovém by se měl jako na semaforu připravit a v zelených by měl vyrazit pro další várku.

V pátek pivu, potažmo celému novému pivovaru požehnal kněz královéhradecké diecéze a duchovní správce římsko-katolické farnosti v Chocni Bogdan Ganczarski.

„Všemohoucí Bože, žehnej nejen pivu, tomuto ležáku, ale žehnej také všem, kdo se podílí na výrobě choceňského piva. Kéž zakouší radost ze své tvůrčí činnosti a ti, kdo si budou tímto pivem připíjet, ať jim to prospěje ke zdraví duše i těla,“ řekl při slavnostním aktu požehnání choceňského pivovaru Ganczarski, který pivu žehnal poprvé v životě.

„Našel jsem krásný text od mého bývalého otce biskupa Kročila z Českých Budějovic, ten jsem použil,“ řekl Ganczarski.

Žehnání předcházela prohlídka pivovaru. „Nejdůležitější na pivu a o co se snaží každý sládek, je poznat takovou Pandořinu skříňku, a tou je pitelnost piva. To je ten faktor, kdy vypijete pivo a potom, co ho vypijete si chcete dát další. Toho chceme docílit, aby si lidé nedali jedno, ale aby jim tak zachutnalo, že si přijdou pro další,“ řekl jeden ze tří spolumajitelů choceňského minipivovaru Jiří Karlík.

Do Chocně se tak výroba piva vrací po 37 letech. Tehdy spadal pivovar pod národní podnik Východočeské pivovary Hradec Králové. Když začal omezovat lokální pivovary jako právě ten v Chocni nebo třeba v Jevíčku, začala váznout výroba a tyto malé pobočky byly určeny k zániku.

Zlatou éru choceňský pivovar zažil za rodu Kinských, kterým byl ale pivovar v roce 1945 za spolupráci s nacistickým režimem zkonfiskován.

„Pivovar byl přebudovaný ve 2. polovině 19. století na moderní průmyslový pivovar, a hlavně zaměstnával slavné sládky. Pánové Matoušek, Suda či Greif se nesmazatelně zapsali do dějin českého pivovarnictví a choceňské pivo bývalo vyhlášené široko daleko,“ uvedl ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman, který počátky pivovarnictví ve městě zachytil v knize Historie choceňského pivovarnictví od nejstarších dob do současnosti.

Z Chocně se vozilo pivo do Vídně i Budapešti
„Tady se vždycky točilo dobré pivo. Vyváželo se odsud do Vídně nebo Budapešti. Choceňský ležák se dokonce čepoval na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Vídeňáci mu přišli na chuť, protože se tam začalo dovážet z Chocně speciálním vlakem, který byl vypravovaný přímo z Chocně a tam se čepovalo v několika restauracích,“ řekl Hofman.

A někdejší panský pivovar si dodnes drží jeden primát. Jako první v Československu se mohl v roce 1968 pochlubit tehdy opomíjenou, ale dnes vyhledávanou jedenáctkou.

„Navazujeme na tradici pivovarnictví, ale nevaříme podle původních receptur, ale soudobých technologií,“ řekl další ze tří spolumajitelů a bývalý starosta Chocně Ladislav Valtr.

V choceňském pivovaru se bude i vzhledem k letnímu počasí začínat světlou výčepní desítkou. „Vlajkovou lodí by ale měla být dvanáctka ležák. Třetím produktem bude jedenáctka ze směsí amerických chmelů,“ řekl Jiří Karlík.

Choceňská piva Splávek budou k mání v restauracích a prodejnách do 45 kilometrů tak, aby pivo necestovalo zbytečně daleko, i když by mohlo chutnat i dál.

„V případě Chocně se bavíme o populaci 450 tisíc lidí od Pardubic po Hradec Králové, na druhou stranu zase Svitavy. Jsme choceňské pivo a chceme rozvíjet místní patriotismus. Proto jsou minipivovary, aby mohly působit regionálně,“ říká poslední spolumajitel Jiří Kutlvašr.

Pivovar má vlastní stáčírnu, choceňské pivo se zatím bude prodávat v litrových PET lahvích a sedmičkových skleněných lahvích. V budoucnu je možné začít pivo uchovávat i v čím dál oblíbenějších plechovkách.

K pivovaru bude přináležet také restaurace s takzvaných tankovým pivem. Do budoucna tam bude také možné zakoupit si pivo k domácí konzumaci.

Plánují vařit tisíce litrů piva ročně
„Výrobně je plánováno, že v prvním roce začneme do 1 500 hl/ rok, ale když to půjde, tak časem chceme jít nahoru přes 2 500 hl a snad jednou postupným nárůstem dojdeme k objemu 5 500 hl/ rok. To je optimální objem, ale také velmi náročná výzva. Technologicky by však šlo tento pivovar v dané sestavě dále rozšiřovat do výstavu 9 000 hl/rok,“ naznačil Karlík.

Pivovar bude zaměstnávat zatím šest lidí. „I my jako majitelé budeme všichni dělat všechno, jsme malá firma, uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ řekl Kutlvašr.

Jak říká, místní jej už tři roky, tedy zhruba takovou dobu, co prosáklo, že se v Chocni začne vařit pivo, bombardují, kdy budou moci ochutnat.

U příležitosti uvaření jedné z prvních várek chystají choceňští pivovarníci pro veřejnost prohlídky pivovaru s ochutnávkami, a to na pátek 16. července.

Pátek 18. června se do choceňské kroniky zapíše jako den, kdy se znovuobnovila tradice místního pivovarnictví. Nově otevřený Pivovar Choceň totiž slavnostně požehnal kněz Bogdan Ganczarski a historii choceňského piva představil také ředitel Orlického muzea Michal Hofman. První ochutnávku zdejšího zlatého moku budou moct zájemci ochutnat už v polovině července.

Areál bývalého choceňského pivovaru v těchto dnech zažívá skutečnou renesanci. Po téměř čtyřiceti letech se tu totiž znovu začíná vařit pivo. Novému pivovaru přišel požehnat kněz královéhradecké diecéze Bogdan Ganczarski, který měl zároveň tu čest jako první ochutnat místní orosený mok, který právě zraje v tancích. „Mám pivo moc rád a toto mi opravdu chutná,“ pronesl poté, co posvětil novou choceňskou varvu a také tanky.

Otcem myšlenky vrátit Chocni vlastní pivo je bývalý starosta města Ladislav Valtr, který si již delší dobu pohrával s myšlenkou obnovit ve městě tradici vaření piva. Časem pro realizaci našel dva společníky Jiřího Karlíka a Jiřího Kutlvašra. Všichni tři nadšenci tak v květnu 2020 založili společnost Pivovar Choceň a společně vrátili výrobu piva přímo do areálu bývalého knížecího pivovaru. „Tam, kde se před téměř 40 lety skončilo, tam bylo potřeba znovu začít a pokračovat, zkrátka obnovit původní účel objektu a zdejší řemeslo,“ vysvětlil Valtr.

Na slavnostní žehnání místního pivovaru dorazili také zástupci města, pro které vrchní sládek Jiří Karlík uspořádal exkurzi a výklad nové technologie v areálu pivovaru. „Zlatý mok vaříme opravdu již dlouhá léta, ale stále se jej snažíme vyrábět s pokorou. Chováme se k pivu tak, aby nám vyhovělo a ono mi to v celém procesu vrátilo,“ popsal s úsměvem. Všichni zakladatelé pivovaru se pak shodli, že pivu přejí, aby chutnalo nejen v místě jeho vzniku, ale také v okolí.

Legislativně minipivovar
Obnovený Pivovar Choceň legislativně spadá do kategorie minipivovarů. Podle Jiřího Karlíka je v plánu v prvním roce uvařit 1500 hektolitrů piva za rok a časem se dostat na 2500 hektolitrů za rok. „A snad jednou postupným nárůstem dojdeme k objemu 5500 hektolitrů uvařeného piva ročně. To je optimální objem, ale také velmi náročná výzva. Technologicky však tento pivovar v dané sestavě půjde dále rozšiřovat,“ naznačil.

U slavnostního svěcení byla také představena nová kniha Historie choceňského pivovaru, za kterou stojí ředitel Orlického muzea Michal Hofman. Ten na publikaci pracoval poslední dva roky a první výtisky tak oficiálně předal a podepsal právě v prostorách pivovaru. Poslední kapitola knihy je příznačně věnována právě novému Pivovaru Choceň.

První zájemci budou moci pivo ochutnat už v polovině července. Zakladatelé pivovaru mají v plánu uspořádat 16. července menší skupinové exkurze pro veřejnost a před budovou areálu bude připravena nejen ochutnávka piva, ale také dechová hudba, kterou s večerní hodinou vystřídá rock. A nové produkty pivovaru budou pochopitelně od těchto prázdnin také součástí již tradiční akce Pivní slavnosti i mnohých dalších.

Nová piva ponesou označení Choceňské pivo Splávek. Takový název má podle zakladatelů evokovat blízkost pivovarských budov ke splavu na řece Tiché Orlici jako choceňské dominantě. Kromě piv plzeňského typu pivovar postupně nabídne také pivní speciály jako například svrchně kvašená piva typu APA, STOUT nebo třeba IPA.

Pivovar v Chocni už přes třicet let neexistuje, ale je šance, že se vrátí doba, kdy bude toto město mít zase své pivo. Případného pivovarníka je totiž ochotná podpořit i radnice v čele se starostou, který má s výrobou piva velké zkušenosti.

Návrat choceňského piva byť v menších měřítcích je sen mnoha choceňských patriotů i současného starosty města Ladislava Valtra. Sám starosta měl v devadesátých letech zásluhu na záchraně pivovarů v Hlinsku v Čechách či sladovny a pivovaru v Dobrušce, když se svými společníky pomohl těmto pivovarům vdechnout nový život.

„Byl bych rád, kdyby se našel někdo, kdo by také v Chocni založil třeba minipivovar a pokusil se o návrat vaření piva do města. Teď mluvím nejen jako starosta, ale hlavně jako člověk, který má k pivovarnictví blízko,“ uvádí Valtr.

Navíc tvrdí, že by byl i ochotný takovému zájemci sám pomoci. „Účastnil jsem se toho, jak se i menší pivovary v Pardubickém kraji dostávají opět na výsluní,“ říká.

Dodává, že paradoxně prozatím jako zarytý Choceňan dopomohl udržení a návratu piva do jiných měst, ale ne tomu svému. „Nikdo z místních se tomu řemeslu ještě nechce postavit čelem. Já bych v takovém záměru někomu rád maximálně pomohl,“ uvádí starosta, kterému na stěně v kanceláři visí památná cedule s nápisem Choceňské pivo.

Jako první přišli v Chocni s jedenáctkou
Vaření piva přitom mělo v Chocni dlouhou tradici, která však nepřečkala socialistické hospodářství. Zlaté období zažil tamní pivovar v době, kdy patřil rodu Kinských.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ říká ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman.

Postupný úpadek však začal po druhé světové válce. Přesto si ještě stihl připsat jeden primát, když v roce 1968 přišli jeho sládci jako první v tehdejším Československu na trh s tehdy opomíjenou, ale dnes vyhledávanou jedenáctkou. Od roku 1984 ale přestal pivo vařit úplně. Pro obnovení tradice by město bylo ochotné pomoci i někomu, kdo není v oboru vaření piva úplně vyhlášený expert.

„Byl bych strašně rád, kdyby se nějaký šikovný člověk objevil, i kdyby to byl třeba student, který právě dodělává pivovarnickou školu,“ konstatuje starosta.

Sám v roce 1996 získal od někdejšího Fondu národního majetku pivovar v Hlinsku, který byl určen k zavření. Dnes je tamní pivovar Rychtář, v jehož dozorčí radě Valtr zasedá, součástí sedmi Lobkowiczkých pivovarů. Vaří přes 100 tisíc hektolitrů. Ladislav Valtr stojí i za obnovením dobrušské sladovny a zčásti i pivovaru na Rychnovsku.

V Orlickém muzeu byla o víkendu zahájena putovní výstava Pivovarnictví v Pardubickém kraji. Muzeum ji rozšířilo o historii pivovarnictví v Chocni a ředitel Michal Hofman sestavil šedesátistránkovou publikaci Pivovarnictví v Chocni 1539 – 1984. Mapuje historii choceňského pivovaru, kde se pivo vařilo od 16. století až do 80. let 20. století. Kniha je k dostání na výstavě, jež potrvá do 31. srpna.

K choceňskému pivovaru se váže hned několik zajímavostí a kuriozit. Do historie se zapsal především tím, že jako první začal vařit jedenáctistupňové pivo. „Choceňský pivovar ho začal vařit jako první v celém Československu, a to v roce 1968," připomíná Michal Hofman, který z rukávu sype i další detaily. Pivovar měl například vlastní 100 metrů hlubokou artéskou studni s velmi kvalitní vodou. „Proto byla vedle také sodovkárna, kde tehdejší majitel pivovaru Oldřich Ferdinand Kinský za první republiky vyráběl sodovky i citronové limonády," doplňuje ředitel muzea. Zmiňuje i pár jmen významných sládků, jako byli Josef Matoušek a František Suda. „Až do sedmdesátých let minulého století tady fungovala sladovna. Slad se tady vyráběl tak kvalitní, že se exportoval až do jižní Ameriky," dodává Michal Hofman.

A konec pivovaru? „Začleněním do národního podniku se sídlem v tehdejším krajském městě Hradci Králové se stalo řízení místního provozu těžkopádným a plánovaný příděl financí zbyl jen na to nejnutnější. Tento stav nebyl dlouhodobě udržitelný, a tedy ekonomické důvody zapříčinily uzavření pivovaru. Výroba ve varně skončila 19. prosince 1983. Poslední pivo ze sklepa bylo odvezeno 20. prosince 1984," vysvětluje Michal Hofman pasáží z knihy. Byl by rád, kdyby slavná pivovarská tradice nezanikla: „Na závěr bych se chtěl přimluvit za obnovu vaření piva v Chocni, byť i v malém množství, a navázat tak na slavnou pivovarskou tradici."

Výstava je v Orlickém muzeu otevřena každý den od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin. Návštěvníci na ní uvidí dobové dokumenty, pivní láhve, etikety a další předměty připomínající pivovar v Chocni. Výstavu doplní přednáška Michala Hofmana o historii pivovarnictví v Chocni, která se uskuteční v úterý 18. srpna v sále Orlického muzea od 17 hodin.

V pátek vychází kniha Michala Hofmana o choceňském pivovarnictví. Vaření piva sice mělo v Chocni dlouhou tradici, ta však nepřečkala socialistické hospodářství.

Zatímco dnes je jedenáctistupňové pivo přijatelnou variantou pro „silnější“ pivo u mnoha pivařů, ještě přednedávnem nebyl takový nápoj na výčepních pultech hospod běžný. Jako první s ním podle autora nové knihy na trh přišli už v roce 1968 sládci choceňského pivovaru.

Ten však už bohužel od roku 1984 neexistuje. Nepřežil socialistické hospodářství.

Zlatou éru, ale i krušné doby vaření piva v Chocni popisuje ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman v knize Pivovarnictví v Chocni. Současně se v bývalém sídle rodu Kinských v choceňském zámku usídlí na celý měsíc i putovní výstava Pivovarnictví v Pardubickém kraji, kterou před dvěma lety sestavilo chrudimské muzeum.

Choceňské muzeum obohatí tuto výstavu vydáním knihy a řadou exponátů z depozitářů muzea a soukromých sběratelů. Návštěvníci výstavy budou moci vidět například originální etikety, reklamní poutače, staré pivní sudy, hoblíky a bednářské nástroje, plakáty či lahve choceňského pivovaru z období Rakouska-Uherska či první republiky.

„V jedné lahvi dokonce zůstal i obsah, tedy tehdejší pivo z počátku 20. století. Ale určitě už má prošlou lhůtu,“ ukazuje Michal Hofman poloprázdnou lahev s keramickou zátkou. „Máme i unikátní lahev ze Škodova pivovaru v Brandýse nad Orlicí. Je to rarita, málokdo dnes ví, že také tam býval pivovar.“

Michal Hofman sesbíral řadu informací do knihy v muzejním archivu a oblastním archivu v Zámrsku. „Zajímavé dokumenty a spoustu nových informací jsme ale do knihy získali ve Výzkumném ústavu pivovarnictví a sladovnictví v Praze. Třeba faktury a dokumenty nebo tabulky výstavů piva od sedmdesátých let 19. století až do uzavření pivovaru v roce 1984. Našli jsme i seznam sládků od 18. století do doby konce existence pivovaru. Hodně materiálů mi sehnal doktor Miroslav Dientsbier,“ říká Michal Hofman.

Panský pivovar patřil rodu Kinských
V Chocni existovaly v historii dva pivovary, jeden měšťanský, který stával v dnešní Dolní ulici někde poblíž pošty v Chocni, ale bohužel jeho žádná kresba se nedochovala, a druhý, panský pivovar, o němž je první písemná zmínka v roce 1587.

„Udržel se nakonec jen ten panský, který zažil zlaté období v době, kdy patřil rodu Kinských. Stával a vlastně stále stojí poblíž zámku na břehu Tiché Orlice. Dnes v něm sídlí několik firem, je v něm restaurace a těžko by se dnes pivovar obnovoval v původním rozsahu,“ říká autor knihy.

Upozorňuje ale také na to, že o pivovar spolu se zámkem a bývalým panstvím stále usilují potomci původních majitelů. Měšťanský pivovar v Chocni zanikl už dříve, v pobělohorské době totiž vrchnost nepotvrdila choceňským měšťanům právo vařit pivo a pivovar někdy v průběhu 17. století zanikl.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ upozorňuje Hofman.

Choceňský pivovar zcela ovládl hospody ve městě, ale tamní pivo se vozilo do řady šenků v okolí, z nichž některé fungují dodnes. Mezi stálé odběratele piva patřil Panský dům na náměstí, který existuje od počátku 18. století, či restaurace proti nádraží.

Kinští si choceňské pivo vozili až do Vídně
„Dokonce v Brně byla speciální restaurace, kde se čepovalo výhradně choceňské pivo, a ve Slavkově u Brna byl zase velký sklad. Kinští ho nechali vozit drahou třeba až na pruské hranice, tedy do dnešního Slezska, a také do Vídně, kde měli velké příbuzenstvo,“ říká Michal Hofman a dodává, že k nejvýznamnějším a nejslavnějším sládkům ‚zlaté éry‘ choceňského pivovaru patřili František Suda, Josef Matoušek, Vilém Greif nebo František Satran. Poslední ze jmenovaných sládků působil v pivovaru od roku 1903 a nechal do pivovaru koupit stroje na chlazení piva a výrobu umělého ledu. Spáchal však 26. května 1919 přímo v pivovaru sebevraždu.

„Našli ho mrtvého na valečce, zařízení, které sloužilo k předsoušení zeleného chmele, takzvanému válení. Důvod není známý, ale v této době prožíval pivovar ekonomickou krizi zaviněnou první světovou válkou. Všechny suroviny tehdy musely na válečné výdaje, vařilo se slabé pivo a klesl i výstav. Situace se zlepšila až v roce 1921, kdy se opět zvedl výstav choceňského piva,“ popisuje autor publikace.

Postupný úpadek začal po druhé světové válce
Pivovar Kinských vyráběl i výborné sodové vody z vlastní artézské studny. Na jedné reklamní pohlednici z období první republiky stojí, že za doby vlastnictví Oldřicha Ferdinanda Kinského vyrábí kromě desetistupňového piva výčepního a tmavého karamelového, dvanáctky exportní a granátu právě i sodovou vodu z vlastního zřídla, malinovku a citronovou limonádu z rafinovaného cukru.

Hofman zániku pivovaru lituje. „Postupný úpadek začal v podstatě v roce 1945, kdy pivovar Kinských přešel pod státní správu. Choceň doplatila na to, že se poté pivovar stal součástí Východočeských pivovarů, nejprve měl ředitelství v Pardubicích a později v Hradci Králové. Stal se součástí molochu a tehdejší ředitelství neinvestovalo do menších pivovarů a začalo postupně omezovat výrobu a nakonec ten choceňský zavřelo. Přitom takovou tradicí jako má choceňské pivovarnictví se může pochlubit jen málokteré město v kraji,“ říká Hofman.

Choceňský pivovar má pro současnost pivovarnictví jedno velké prvenství. Zatímco mnoho pivovarů objevilo jedenáctistupňové pivo až v posledních letech, choceňský pivovar uvařil první jedenáctku v roce 1968 jako první v celém Československu.

„Tehdy se vařila v pivovarech jen desítka a dvanáctka. V Chocni uvařili první jedenáctku,“ uvádí Michal Hofman. Pivo si v Chocni připomenou i 15. srpna, kdy se v parku Peliny budou konat již 14. Pivní slavnosti.