Chtěli byste se podívat do provozní částu pivovárku? Zajímá vás, jak v Ostravici vaříme pivo?
Prohlídky děláme pro zájemce často a rádi provedeme i vás. Jsme ale malý pivovar, a tak nemáme pravidelné "otevírací hodiny", kdy provázíme. Prohlídky organizujeme dle našich provozních, časových a kapacitních možností. Je potřeba se domluvit předem na termínu.
V případě zájmu nás prosím kontaktujte telefonicky (+420 732 585 561) nebo e-mailem (prohlidky@beskydskypivovarek.cz).Cena prohlídek
Varianta 1 - komentovaná prohlídka pivovárku
1 až 10 osob - 1000 Kč (jednotná sazba za skupinu)
11 a více osob - 1000 Kč + 70 Kč za každou další osobu nad 10 osob
Varianta 2 - zahrnuje komentovanou prohlídku pivovárku + ochutnávku 3 druhů piv (3x 0,2 l; Beskydský ležák, Zbuj, vybraný speciál, který je aktuálně na čepu) a originální ochutnávkovou sklenici s logem pivovaru (0,2 l).
Cena prohlídky jako u varianty 1 + 130 Kč za osobu za ochutnávku a dárkovou sklenici.
Skupinám nabízíme možnost zajištění jídla, rautu nebo uspořádání firemních akcí či teambuildingu. Kromě pivovarské hospůdky mohou skupiny využít i "Stodolu", která má vlastní výčep, vnitřní posezení pro cca 150 osob, venkovní kryté posezení pro cca 250 osob, pódium atd.).Přibližně 1x za měsíc pořádáme prohlídky pro veřejnost, které jsou ideální v případě pokud jste sami, případně ve dvou, a chtěli byste se podívat do provozní části Beskydského pivovárku. Cena vstupenek na tyto prohlídky je 70 Kč za osobu. Podívejte se, kdy máme nejbližší termín.
Na jednom místě
967 pivovarů
18.846 piv
10.923 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
V obci Ostravice, jejíž hustě zalesněné a neproniknutelné území počalo být osidlováno zřejmě ve 12. století a která je prvně zmíněna jako součást hukvaldského panství v roce 1581 se údajně nikdy pivo nevařilo. Není to úplná pravda. Oblast sloužila v 18. století jako improvizovaná trestanecká kolonie, kde byli tehdejší účastníci selských bouří a lapkové nuceni k těžké práci při dobývání dřeva. V roce 1716 byl na Ostravici (Ostrawicze) přivezen též potomek zkrachovalé zemanské rodiny Bohuš Lokna z Postřelmova a Bludova. Tento člověk se živil v okolí města Olomouce jako zbojník a nebyl mezi obyvateli příliš populární, neboť bral bez rozdílu bohatým i chudým a nikomu nic nedal. Po svém útěku se chvíli skrýval v chýši uhlíře Šediny na Mladých Hamrech (dnes Staré Hamry), kde trpěl nedostatkem truňku.
Z ukradeného obilí si tak uvařil pivo vlastní výroby, které ochutil místo nedostatkovým chmelem smrkovým jehličím, kterého bylo všude dost. Jeho „smrkáč“ se dostal i do lidových písní (bohužel dnes nedochovaných) a dodnes se tímto slovem v regionu označují nezdární, zpravidla předpubertální výrostci. Po zániku domácí stáčírny lahvového piva v sousedním Frýdlantu v roce 1949 se oblast ocitla na dlouhou dobu bez vlastního sladovo-chmelového zdroje. Území začalo být plošně zaváženo po roce 1970 výrobky nového nadějného pivovaru v Nošovicích, Ostravice však byla stále závislá na dovozu a nebyla pivně soběstačná.
Zlom přišel, až na jaře roku 2013 kdy zahájil výrobu vlastní ostravický Beskydský pivovárek. Naše obec má podle statistik necelých 2400 stálých obyvatel, většinu sezónní populace však tvoří tisíce návštěvníků, kteří přijíždějí na Ostravici za horskou turistikou a po sportovních výkonech si potřebují zchladit hrdlo, případně žáhu.
Ostravické beskydské pivo je 100% přírodní, to znamená, že je vyráběno pouze z čistých naturálních surovin. Splňuje dokonce i kritéria tzv. Reinheitsgebotu čili bavorského Zákona nejvyšší čistoty z roku 1516 kdy jediné povolené ingredience k jeho výrobě jsou slad, chmel, voda a kvasnice. A jak jinak – všechny tyto zmíněné suroviny jsou ryze české, případně moravské. Věhlasný hanácký slad a ještě věhlasnější chmel ze Žatce. To je to, co dělá české pivo českým pivem. A může být pro české pivo vhodnější voda než je ta z beskydských horských bystřin? Při pití našeho piva uslyšíte a ucítíte zurčení potůčku vysoko v horách, který zrovna minula kmotra liška, aby popřála samotám vůkol spokojenou dobrou noc.
Jako zlatá česká klasika figuruje v naší nabídce plnotučná a výživná dvanáctka – Beskydský ležák. Chmelem při jeho výrobě nešetříme. Rozmazlenec odkojen běžně dostupnými pivními deriváty může namítat, že tento truňk je přece jen nadlimitně hořký. Beskydský ležák je však jen hořký a chuťově drsný stejně jako je život zde v beskydských horách. A právě tak jako mozolná dlaň udřeného dřevorubce i náš Beskydský ležák dokáže něžně pohladit.
Naši pivovarskou hospůdku navštěvují rovněž ženy. Pochopitelně. Nežijeme v islámské komunitě, kde by byla opivěná pivařka hned před východem z podniku umlácena lokálním kamením. Ženy doprovázejí do pivnice muže, stále častěji však podobné šantány navštěvují i bez jejich doprovodu. Prozatím jim nemůžeme nabídnout nasládlý ležák tmavý, jejich chuťovým pohárkům však zajisté bude konvenovat polotmavé pivo tzv. vídeňského typu – beskydský Zbuj vyrobené opět z výhradně českých surovin. Mo k je nahořklý, avšak přece jen je ušlechtile cítit trochou karamelu, což může i (velice vzdáleně) připomínat posezení v oblíbené cukrárně.
Pardon. Na něco jsme zapomněli. Každé pravidlo má své výjimky (když počet výjimek převyšuje počet pravidel je nutno stanovit nová pravidla). V naší produkci se objevuje i zahraniční element a to dokonce ze zámoří. K výrobě našeho svrchně kvašeného piva Beskydského Hořkého používáme dva druhy oregonského dovozového chmele. Není to však odklon od naší české cesty, jen zajímavé prolínání různých zemědělských i pivovárečních kultur. Hořké má poctivých 14° a 6% alkoholu. Být cykloturistou, tak si jeho zvýšenou konzumaci před cestou dobře rozmyslím.
Věříme, že brzo vás budeme moci překvapit i nějakým vysokostupňovým speciálem, mokem z jiného zrna či jinak netradičním. Záleží na poptávce zákazníka. Náš pivovárek nemá ambice neúměrně rozšiřovat výrobu či dobývat mimoregionální trhy na úkor kvality – tj. šetření na kvalitě surovin, urychlování procesu kvašení a zrání, prodlužování trvanlivosti apod. Odmítáme náhražky a úspory na které doplácí zase jenom samotný konzument jehož máme snahu opět povýšit na hrdého pivního „fajnšmekra“…
Nechť je náš Beskydský pivovárek příjemným obohacením pivní mapy a osvěžujícím pivním stánkem pro místní občany i turisty.
Zdroj:Stránky Beskydského pivovárku, 2015
Více na stránkách pivovaru
Beskydský pivovárek |
Beskydský pivovárek, s.r.o. |
minipivovar s pohostinstvím |
Ostravice 449 |
739 14 Ostravice |
Moravskoslezský kraj |
2013 |
Aleš Karpita |
Milan Morcinek |
+420 732 585 561 |
+420 731 212 895 |
29397405 / CZ29397405 |
www.beskydskypivovarek.cz |
info@beskydskypivovarek.cz |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. Zveřejněno se souhlasem zástupce pivovaru. |
Sortiment
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.