Historie a současnost Beskydského pivovárku

V obci Ostravice, jejíž hustě zalesněné a neproniknutelné území počalo být osidlováno zřejmě ve 12. století a která je prvně zmíněna jako součást hukvaldského panství v roce 1581 se údajně nikdy pivo nevařilo. Není to úplná pravda. Oblast sloužila v 18. století jako improvizovaná trestanecká kolonie, kde byli tehdejší účastníci selských bouří a lapkové nuceni k těžké práci při dobývání dřeva. V roce 1716 byl na Ostravici (Ostrawicze) přivezen též potomek zkrachovalé zemanské rodiny pivovarBohuš Lokna z Postřelmova a Bludova. Tento člověk se živil v okolí města Olomouce jako zbojník a nebyl mezi obyvateli příliš populární, neboť bral bez rozdílu bohatým i chudým a nikomu nic nedal. Po svém útěku se chvíli skrýval v chýši uhlíře Šediny na Mladých Hamrech (dnes Staré Hamry), kde trpěl nedostatkem truňku. Z ukradeného obilí si tak uvařil pivo vlastní výroby, které ochutil místo nedostatkovým chmelem smrkovým jehličím, kterého bylo všude dost. Jeho „smrkáč“ se dostal i do lidových písní (bohužel dnes nedochovaných) a dodnes se tímto slovem v regionu označují nezdární, zpravidla předpubertální výrostci. Po zániku domácí stáčírny lahvového piva v sousedním Frýdlantu v roce 1949 se oblast ocitla na dlouhou dobu bez vlastního sladovo-chmelového zdroje. Území začalo být plošně zaváženo po roce 1970 výrobky nového nadějného pivovaru v Nošovicích, Ostravice však byla stále závislá na dovozu a nebyla pivně soběstačná.

Zlom přišel, až na jaře roku 2013 kdy zahájil výrobu vlastní ostravický Beskydský pivovárek. Naše obec má podle statistik necelých 2400 stálých obyvatel, většinu sezónní populace však tvoří tisíce návštěvníků, kteří přijíždějí na Ostravici za horskou turistikou a po sportovních výkonech si potřebují zchladit hrdlo, případně žáhu.

Ostravické beskydské pivo je 100% přírodní, to znamená, že je vyráběno pouze z čistých naturálních surovin. Splňuje dokonce i kritéria tzv. Reinheitsgebotu čili bavorského Zákona nejvyšší čistoty z roku 1516 kdy jediné povolené ingredience k jeho výrobě jsou slad, chmel, voda a kvasnice. A jak jinak – všechny tyto zmíněné suroviny jsou ryze české, pivovarpřípadně moravské. Věhlasný hanácký slad a ještě věhlasnější chmel ze Žatce. To je to, co dělá české pivo českým pivem. A může být pro české pivo vhodnější voda než je ta z beskydských horských bystřin? Při pití našeho piva uslyšíte a ucítíte zurčení potůčku vysoko v horách, který zrovna minula kmotra liška, aby popřála samotám vůkol spokojenou dobrou noc.

Jako zlatá česká klasika figuruje v naší nabídce plnotučná a výživná dvanáctka – Beskydský ležák. Chmelem při jeho výrobě nešetříme. Rozmazlenec odkojen běžně dostupnými pivními deriváty může namítat, že tento truňk je přece jen nadlimitně hořký. Beskydský ležák je však jen hořký a chuťově drsný stejně jako je život zde v beskydských horách. A právě tak jako mozolná dlaň udřeného dřevorubce i náš Beskydský ležák dokáže něžně pohladit.

Naši pivovarskou hospůdku navštěvují rovněž ženy. Pochopitelně. Nežijeme v islámské komunitě, kde by byla opivěná pivařka hned před východem z podniku umlácena lokálním kamením. Ženy doprovázejí do pivnice muže, stále častěji však podobné šantány navštěvují i bez jejich doprovodu. Prozatím jim nemůžeme nabídnout nasládlý ležák tmavý, jejich chuťovým pohárkům však zajisté bude konvenovat polotmavé pivo tzv. vídeňského typu – beskydský Zbuj vyrobené pivovaropět z výhradně českých surovin. Mo k je nahořklý, avšak přece jen je ušlechtile cítit trochou karamelu, což může i (velice vzdáleně) připomínat posezení v oblíbené cukrárně.

Pardon. Na něco jsme zapomněli. Každé pravidlo má své výjimky (když počet výjimek převyšuje počet pravidel je nutno stanovit nová pravidla). V naší produkci se objevuje i zahraniční element a to dokonce ze zámoří. K výrobě našeho svrchně kvašeného piva Beskydského Hořkého používáme dva druhy oregonského dovozového chmele. Není to však odklon od naší české cesty, jen zajímavé prolínání různých zemědělských i pivovárečních kultur. Hořké má poctivých 14° a 6% alkoholu. Být cykloturistou, tak si jeho zvýšenou konzumaci před cestou dobře rozmyslím.

Věříme, že brzo vás budeme moci překvapit i nějakým vysokostupňovým speciálem, mokem z jiného zrna či jinak netradičním. Záleží na poptávce zákazníka. Náš pivovárek nemá ambice neúměrně rozšiřovat výrobu či dobývat mimoregionální trhy na úkor kvality – tj. šetření na kvalitě surovin, urychlování procesu kvašení a zrání, prodlužování trvanlivosti apod. Odmítáme náhražky a úspory na které doplácí zase jenom samotný konzument jehož máme snahu opět povýšit na hrdého pivního „fajnšmekra“…

Nechť je náš Beskydský pivovárek příjemným obohacením pivní mapy a osvěžujícím pivním stánkem pro místní občany i turisty.
Zdroj:Stránky Beskydského pivovárku, 2015


Více na stránkách pivovaru

Nebavilo je pít pořád stejná piva, a tak si v Ostravici postavili vlastní pivovar

Publikováno:před 2 letyZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Život v krajině beskydských kopců nabízí sám o sobě spoustu krás, které jezdí obdivovat lidé z nejrůznějších končin celé republiky. Jedním z turistických cílů je už třetím rokem taky pivovárek v obci Ostravice, která je jinak proslulá jako ráj chatařů. Postupně se však stává významným bodem na pivní mapě našeho kraje.

Co vlastně stálo za vznikem Beskydského pivovárku? „Vzniklo to úplně snadno. S kolegou jsme dlouho pracovali pro jeden nadnárodní pivovar a po mnoha letech už nás nebavilo pít pořád těch pár piv, která se tam vyráběla. V době před třemi čtyřmi lety nebyla jiná cesta, jak zkusit jiné pivo, než si postavit svůj pivovar,“ říká Dušan Holý, jeden z jednatelů ostravického minipivovaru.

Nápad postavit pivovar v obci s pouhými 2 400 stálými obyvateli se nezrodil jen tak. Roli hrál jednak jejich osobní vztah k podhorskému regionu, ale taky blízkost vynikajícího zdroje vody z přehrady Šance a fakt, že díky turistům se Ostravice „zvětšuje“ o tisíce potenciálních zákazníků.

Po prvotních myšlenkách během roku 2012 následovala rekonstrukce objektu v jednom z hospodářských areálů obce, instalace tuzemské pivovarské technologie a realizace ochutnávkové hospůdky, v níž si můžete kromě piva dát i domácí sýrové speciality. Pátého března 2013 pak byla na světě první várka beskydského piva.

„Od počátku jsme náš záměr koncipovali jako produkční pivovar s tím, že v naší hospodě prodáme jenom malý díl toho, co vyrobíme. Chtěli jsme prodávat především do jiných hospod,“ uvádí zástupce pivovaru a my se už pojďme blíže seznámit s jeho pivy, fungováním i podnikatelskou filozofií.

Sázejí na trénink chuťových pohárků
S jasnou vizí produkčního pivovaru souvisela také představa o nabídce piv, která měla být opravdu pestrá. „Nechtěli jsme se specializovat jen na ležáky. Chtěli jsme vařit piva typu Ale, IPA, občas i pivo, které je původem z Británie, Belgie či Německa. To proto, aby u nás zákazníci mohli trénovat svoje chuťové pohárky,“ vysvětluje Holý.

To však neznamená, že byste v Beskydském pivovárku nenarazili na českou klasiku, kterou zastupuje Beskydský ležák. Vedle něj je to stabilně taky polotmavý vídeňský ležák zvaný Beskydian Bandit a Beskydské hořké, což je svrchně kvašený speciálu typu IPA (Indian Pale Ale).

Vše jsou to poctivé přírodní nápoje vyrobené z čistého sladu, chmele, vody a kvasnic. Kromě toho je každý týden v nabídce další speciál.

„Když vaříte pivo, které je z novozélandského chmele, ono prostě chutná jinak. Není to o tom, že by ten chmel byl lepší než český, ale on je jiný. Více voní a má jiné vlastnosti,“ doplňuje náš průvodce. Samostatnou kapitolou jsou pak ochucená piva, která původně vařit nechtěli, ale nakonec převážila touha vyjít borůvkovým, višňovým či medovým mokem vstříc ženám.

Praxe však přinesla docela překvapivá zjištění. „Nakonec to dopadlo úplně jinak. Zjistíte, že přijde parta havířů a v pohodě pijí celý večer borůvku. I když jsem dvacet let dělal v pivovarnictví a myslím si, že o tom něco vím, tohle jsem vůbec neuměl odhadnout, to nejde,“ přidává úsměvný pohled na dění v pivovárku jeden z jeho provozovatelů.

Odbyt stojí na dvou nohách jménem chataři a velká města
I tato zkušenost pana Holého jen utvrdila v tom, že trh minipivovarů se chová úplně jinak, než byl zvyklý u velkovýrobce. Dojem vzájemné konkurence „malých a velkých“ je podle něj spíše zdánlivý. „Oba trhy existují vedle sebe, ale nekonkurují si. V drtivé většině je to tak, že dodáváme do ochutnávkových hospod, které prodávají jen piva z malých pivovarů,“ vnáší jasno do situace na trhu.

Jeden z klíčových cílů jejich produkce tedy známe. Jaký je ten další? „Dá se říct, že stojíme na dvou nohách. Jednak je to prodej ve velkých městech, jako je Ostrava, Praha, Brno, Olomouc či Žilina a pak taky prodej takzvaně kolem komína tady na Ostravici. Lidé si postupně zvykli k nám jezdit hlavně pro patnáctilitrové sudy na víkend,“ poukazuje Holý na zájem ze strany chatařů.

Chtějí přinášet kvalitu z celého světa
Když přijde řeč na to, zda některé z jejich piv patří mezi jasné oblíbence zákazníků, přichází odpověď, že je to vyrovnaná soutěž. Zájem se v ní rovnoměrně dělí mezi ležáky, Beskydské hořké a další speciály. To naznačuje, že pestrá nabídka je tím, co dnes lidé očekávají v mnohem větší míře než kdysi.

Minipivovary tak zřejmě prožívají „zlaté“ časy pro svůj růst. Vidí to podobnou optikou i znalci z Ostravice? „Podle mého názoru se vracíme k normálu, k tomu, jak to mělo vypadat už kdysi. Komunismus pivovarskou tradici bohužel na nějakou dobu zpřetrhal, teď se k tomu vracíme. Nevidím v tom nic zvláštního. Trh roste prakticky z nuly, takže chvíli trvá, než se nasytí,“ myslí si Holý.

Na současné podobě světa minipivovarů jej těší mimo jiné otevřené a přátelské vztahy, které v tržním prostředí nejsou úplně typické. Inspiraci si mohou (nejen) v našem regionu předávat navzájem, ale jezdí za ní také do světa. Z beskydského pivovárku třeba až do daleké Kalifornie, která je od 70. let „zemí zaslíbenou“ pro malé výrobce.

Z těch se tam často stávají pivovary střední, které následně pohltí globální firma, čímž se uvolňuje prostor pro další a další minipivovary. Zda do takové fáze dospějeme i v českých podmínkách, se teprve uvidí.

„Naším cílem to není už z filozofických důvodů. Jsme pivovárek, takže nechceme být větší a větší. Ono zůstat malí má své výhody. Velcí výrobci musejí pivo zákazníkům tlačit, a to my nechceme. Chceme si partnery vybrat, a to takové, kteří se budou umět o pivo postarat a kteří nám mentálně vyhovují,“ upozorňuje Holý na nelehký úkol získat ty správné parťáky pro péči o nefiltrované a nepasterizované pivo.

„Naše vize spočívá v tom objíždět dál svět a učit se, jaká piva se v něm vaří. Ta pak chceme nabídnout našim zákazníkům. Cesta je v kvalitě a širokém sortimentu, nikoli v růstu,“ loučí se s námi průvodce z Beskydského pivovárku.

„Dej Bůh štěstí!“ A za týden u piva zase na shledanou.

Beskydský pivovárek
Místo: Ostravice 449
Druhy piv: aktuálně se čepuje Beskydský ležák 12°, Beskydian Bandit polotmavý speciál 13°, Beskydské hořké typu IPA 14°, Summer Day Ale 10°, Borůvkový ležák 12°, další piva jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, vzhledem k prodeji do hospod však 95 % produkce stáčejí do 15, 30 a 50 litrových sudů, nabízí také 1 a 1,5 litrové pet lahve
Výstav: přibližně 6 500 hektolitrů za rok

Zaostřeno na: Lahodný Zbuj z nitra Beskyd

Publikováno:před 4 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Ondřej Stratilík

Moravskoslezské Beskydy nabízejí turistům tiché lesy či klidné hřebenové túry. A poměrně nově i vlastní pivo.

Beskydský pivovárek v Ostravici se buduje od roku 2012, první várku uvařil předloni. Sortiment zahrnuje svrchně kvašený speciál, ovocné ležáky či klasický ležák. Dnes ochutnáme Zbuje (což se dá přeložit jako zbojník).

Polotmavý nefiltrovaný a nepasterizovaný vídeňský ležák vzniká z ječných sladů, žateckého chmele a – jak jinak – z beskydské vody. Pivo se 4,8 procenty alkoholu lze sehnat v pivotékách po celé republice. Po nalití do sklenice zaujme nafoukaná pěna s velkými bublinami, které pracují.

Vůně je sladově plná, barvu má ležák rumovou až tmavě jantarovou. V ústech působí neznatelný říz, chuť je slabě hořká, postupně se rozevírá a dává pocítit několik odstínů sladu. Po dopití zůstává čistý odér jako po slabém pelyňkovém odvaru. Zbuj má velmi dobrou pitelnost.

IPA není jen lepenka, vysvětlovali jsme

Publikováno:před 4 letyZdroj:Ekonom iHNed

Dvěma pivním nadšencům se v Beskydech daří porážet konzervativnost tamních pivařů. Přijít na chuť jiným pivům, než je český ležák, je ale museli učit.

Pivo je živilo už dávno před založením minipivovaru. Oba spolumajitelé Beskydského pivovárku, Dušan Holý a Aleš Karpita, 20 let prodávali pivo, které ale vyráběl někdo jiný. Rutina spojená s prodejem jednoho druhu piva z velkého pivovaru je ale postupně přestala bavit. Při cestách po Evropě i světě totiž ochutnali tolik různých druhů, že jim česká desítka a dvanáctka připadala nudná. "Ve velkých pivovarech ale nejde větší pestrost prosadit. Jejich hlavním směrem je zisk a širší sortiment je příliš nezajímá," vysvětluje Dušan Holý nad sklenicí Beskydského hořkého, voňavého, svrchně kvašeného speciálu IPA, proč se nakonec rozhodli společně vrhnout do výroby piva vlastního.

Moravskoslezské minipivovary: Ostravice

Publikováno:před 4 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Roman Nedbal

Beskydský pivovárek Ostravice
V loňském roce otevřený minipivovar se nachází v poněkud rozporuplném prostředí. Na jedné straně leží v atraktivní lokalitě jednoho z center turistického ruchu Beskyd, pod masívem hory Smrk. Jeho samotná poloha v areálu bývalého pneuservisu, kudy se vstupuje přes vrátnici s aktuálním prodejem zmrzliny, však může potenciálního návštěvníka odradit. Komu však nevadí vyasfaltované nádvoří mezi průmyslovými halami a podlehne vábení menší budovy s nápisem Beskydský pivovárek s předzahrádkou, může být účasten nové gastronomické atrakce zdejšího horského regionu.

Samotný objekt je kromě varny piva i ochutnávkovou pivnicí a výrobnou sýrových specialit. V objektu se nekouří, vnitřní prostory i venkovní zahrádka se vyznačují čistotou, totéž lze říci i o prostorných WC. Posezení je tvořeno hrubými dřevěnými lavicemi, jak se na správnou pivnici sluší. Za slunečného počasí a o víkendech je zahrádka plná, zatímco vnitřní prostory zejí prázdnotou. Pro letní sezónu by bylo dobré zahrádku zaclonit markýzami, pro které je zde již připravena dřevěná konstrukce.

Dámská obsluha je ochotná, rychlá a zasvěcená do nabídky, se kterou ochotně seznamuje návštěvníka.Vytkl bych jí snad jen automatické sbalení účtenky po zaplacení.Jak již bylo výše zmíněno, hospůdka je především ochutnávkovou pivnicí a k jídlu zde nabízejí pouze studenou kuchyni – utopence, škvarky a celou řadu vlastních sýrů – nakládaných, čerstvých, pařených i pomazánek. Jejich cena se pohybuje mezi 25 – 40 Kč/100 g. Kombinace piva a sýrů je lákavá, ochutnaný čerstvý sýr v česnekovém nálevu byl dobrý. Škoda jen, že hospůdka účtuje za každý krajíc chleba.

Na čepu pivovárku je 5 druhů vlastních nefiltrovaných a nepasterizovaných piv – ležáků i svrchně kvašených speciálů. Do první skupiny piv patří v prvé řadě Beskydský ležák 120, světlý, mírně zakalený, poměrně hořký, bez výraznějších chuťových zážitků (hodnocení: ***, cena za 0,5 l: 27 Kč). Polotmavý vídeňský ležák Zbuj 120 je hořkosladké chuti, na pozadí snad se stopou kávy, chuťově průměrný (hodnocení: ***, cena za 0,5 l: 27 Kč). Posledním hodnoceným pivem byl zástupce svrchně kvašených piv tzv. India pale ale, speciál Lissa Huera (Lysá hora) IPA 150. Toto pivo bylo světlé barvy, silné, s rafinovanou hořkosladkou chutí (hodnocení: ****1/2, cena za 0,5 l: 35 Kč). V nabídce byly dále svrchně kvašené Beskydské hořké (140, 35 Kč/0,5 l) a dámami především vyhledávaný Višňový ležák 120 (35 Kč/0,5 l). Teplota čepovaných piv i jejich ošetření bylo na dobré úrovni.

Ambiciózní projekt (viz níže uvedené internetové stránky) podporovaný dostatečnou reklamou a atraktivním turistickým prostředím se zatím vyplácí – o pivovárek je, zejména mezi cyklisty, zájem. Pokud se ještě zlepší kvalita vařeného piva, Beskydský pivovárek bude mít šanci stát se prvořadým gastronomickým cílem rekreační obce Ostravice.

Beskydský Zázvorový ALE

Publikováno:před 5 letyZdroj:Beskydský pivovárek

Zázvorový ALE. Věděli jste o tom, že zázvor kromě toho, že obsahuje spoustu vitamínů (hlavně A, B1, B2, C a E) a minerálních látek (hořčík, vápník, sodík, fosfór, draslík a železo), působí rovněž jako jedno z nejsilnějších afrodiziak? Takže není proč váhat s konzumací…
Obsah alkoholu: 5,1%
V prodeji od 27.2.2014

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.08.2016 17:185