Letošní debutové album Dvanáctisměna kapely Radosta oslovilo… ne to je slabé slovo, doslova nadchlo majitele hospody Kulový blesk. Stačilo pár piv, aby si kapelník J. J. Šimon s Liborem Kultem padli do noty okamžitě plácli nad velkolepým záměrem. Nutno říct, že Libor je zároveň i jedním z šéfů pražského pivovaru Bad Flash.

Slovo dalo slovo a výsledkem je charitativní ležák Radostná dvanáctka, jehož výtěžek z prodeje poslouží k financování stavby nového domu pro Hospic sv. Lazara v Plzni. Mají to promyšlené. I proto je Radostná dvanáctka nefiltrovaným ležákem plzeňského typu uvařená a ošetřená tak, aby nezůstávalo u jedné. „Říkali jsme si, že první várka Radostné Dvanáctky musí být ležák, protože světlý ležák k Plzni prostě patří." říká J. J. Šimon.

Přesvědčit se o tom se můžete 22. listopadu 2023 v pivovaru Bad Flash v pražských Kobylisích, kde věříme, že na svém křtu poteče Radostná Dvanáctka proudem a nám se podaří minimálně vykopat pevné základy budoucího nového domu Hospicu sv. Lazara v Plzni.

„Spojení muziky a piva není nic nového. V tomto případě ale muzika i pivo pomáhají. A my jsme moc rádi, že se toho můžeme jako pivovar Bad Flash“, účastnit.doplňuje Libor Kult. Aby všechno dávalo ještě větší smysl, k tanci a poslechu odehraje v prostorách pivovaru svůj exkluzivní set kapela Radosta.

Autorem etikety piva je Olda Neumann z legendární skupiny Znouzecnost.

O grafickou finalizaci se postaral Karel Voborník ze sokolovského studia Leben.

Vznik piva podpořil i samotný Jan Hrušínský ml., jehož tatínek, respektive jeho podobizna zdobí etiketu piva.

Proč kapela Radosta?
„V Hospici Svatého Lazara odcházela z tohoto světa moje babička i maminka. Během těchto událostí jsem pochopil potřebnost hospicové péče pro naši společnost. Naše kapela se rozhodla ji podpořit.“

Kapela Radosta vydala letos u vydavatelství Indies Scope album „Dvanáctisměna“ (CD/2LP). Jedná se o post-rockovou hudební poctu staré české komedii Kulový Blesk. Každá skladba se věnuje jedné postavě nebo bytové jednotce, která se ve filmu stěhuje. Je doslova nabitá hláškami z filmu.

Hned druhé video „Máňa“ věnovala podpoře Hospice Svatého Lazara. Hlavní role v klipu se zhostila samotná Daniela Kolářová, která měla v Kulovém Blesku jednu z hlavních rolí.

S pivem Radostná Dvanáctka se setkáte na jejich koncertech, ale i výčepech hospod pivovaru Bad Flash a dalších spřátelených podniků, které umí docenit řemeslně vyráběné pivo se srdcem na dlani. Pivo, které pomáhá.

Otevřít nový minipivovar v dobách covidové uzávěry zní jako bláznovství. Libor Kult, spolumajitel pivovaru Bad Flash, ale není žádný blázen. I přes nepříznivou dobu se mu povedlo s jeho pivovarem uspět. Ostatně, zúročil při tom léta v gastronomii, zkušenosti ze zahraničí i svůj přístup k podnikání. Například vyšší DPH na pivo hodnotí střízlivě: hospody podle něj ani tak nevymřou.

Jestli má nynější boom malých pivovarů v Česku své kmotry, byli by to Libor Kult a Jan Charvát, majitelé pivovaru Bad Flash, který sídlí v bývalých šatnách klubu Admira na okraji Prahy. Vyrábí zde několik druhů vlastních piv a celý podnik má strohou „výrobní“ atmosféru.

Velká otevřená hala, pár stolů, barevná zavěšená světla a v zadní části samotná technologie minipivovaru. Člověk zde může nahlédnout přímo do výroby, což spolu s možností ochutnat různá zajímavá piva vytváří nevšední atmosféru.

K pojetí svého podniku se majitelé inspirovali v zahraničí, kam stále vyrážejí v rámci osobního rozvoje na různé pivní akce. Přinesli si odtud i koncept hospody s několika pípami, ze kterých vedle tradičního ležáku čepují i nejrůznější pivní speciály; právě oni kdysi jako jedni z prvních (ne-li vůbec první) přinesli tento styl výčepu do Česka.

Ve svých hospodách Kulový blesk a Zlý časy tím mimo jiné nepřímo podpořili rozvoj malých pivovarů; zatímco v devadesátých letech to byla novinka, dnes je něco takového běžné. Navíc není už ani třeba složitě hledat zajímavá piva z dovozu, jen v Česku je dnes možné vybírat z nabídky zhruba 480 minipivovarů.

Jenže mít hospodu s několika pípami s různými druhy piv, nebo dokonce vařit vlastní pivo, už dnes nestačí. Je třeba se zaměřit na kvalitu a na lokální zákazníky. Mimo jiné proto, že ceny některých piv se už vyrovnají i ceně vína. A zákazníci čekají od jeho konzumace určitý zážitek.

Proč máte pivo a pivovar, které se jmenují Bad Flash? Proč to není něco českého?
Je to složenina z částí jmen hospod zakladatelů Bad Flashe. Provozuji už přes dvacet let hospodu Kulový blesk a někdy kolem roku 2009 jsem se seznámil s Janem Charvátem, který provozuje hospodu Zlý časy. A padli jsme si do oka. Měli jsme společné kamarády z mládí, dováželi jsme pivo ze zahraničí, tak jsme se se spojili a dováželi jsme postupně piva i pro další hospodské, kteří chtěli mít trochu jiná piva než ta v té době dostupná. Postupně jsme se pak posunuli k vlastnímu pivu, jehož název vznikl spojením prvních slov z názvu Zlý časy a Kulový blesk. Ovšem v angličtině. Pivo nám totiž tehdy vařil velmi šikovný americký sládek Chris Baerwaldt, který se – i když v Česku žije dlouho – nikdy česky nenaučil.

Vlastní pivovar byl od počátku váš cíl?
To ani ne. Původně to bylo určeno jen pro naše dvě hospody, ale naši zákazníci a kamarádi nám postupně začali říkat, proč – když prodáváme zahraniční piva – jim neprodáme i ten náš Bad Flash. Až na základě těchto dotazů jsme začali přemýšlet, kde naše pivo vařit ve větším. Začali jsme fungovat jako létající pivovar(vaření vlastního piva v již existujících pivovarech, pozn. red.). Není to ale jednoduchá věc najít pivovar, který má dobrou kvalitu, volnou kapacitu a dobrou cenu.

Takže jste se radši začali poohlížet po vlastním prostoru?
Ano, někdy kolem roku 2016 jsme se domluvili na spolupráci se sládkem Martinem Vávrou, který dřív pracoval v Pivovarském domě a v Břevnovském klášterním pivovaru. Kapacity jsme si domluvili v kunratickém pivovaru Muflon, který spoluprovozuje firma Czech Brewmasters. Tahle společnost ale zároveň prodává technologii pro pivovary, takže od toho byl už jen krůček k vlastním prostorám: v roce 2019 jsme s nimi podepsali smlouvu na dodávku technologií pro náš pivovar.

Proč ale prostor mimo centrum města, na okraji Prahy v Kobylisích? Vždyť vaše původní restaurace jsou v širším centru města. Není to problém?
Když jsme začali dovážet pivo ze zahraničí, tak v Česku a Praze nebylo moc hospod, které se specializovaly na malé pivovary a zajímavá piva. Lidé pak byli ochotni dojet tam, kde měli různá tehdy neobvyklá piva. Dnes je to jiné. Proč byste jezdil třeba tady z Kobylis, které jsou na okraji Prahy, za pivem někam do centra města? Jsou tady alternativy, které jsou blízko. Dnes musíte konkurovat nejen tím, že máte pivo z malého pivovaru, ale hlavně jeho kvalitou.

Tenhle prostor jsme navíc už měli, můj společník Jan Charvát tu měl sklad. Původně jsme hledali větší prostory jinde, ale pak jsme si řekli, že vybudujeme pivovar zde. Svou roli hrála i finanční stránka, protože jsme dva hospodští a nestál za námi žádný investor. Navíc mám Kobylisy rád, narodil jsem se nedaleko odsud a tady na Admiře jsem hrál jako kluk fotbal. Je to takový návrat zpět, je tady spousta fajn lidí. Teď například s několika malými podniky v okolí vymýšlíme, že bychom se pokusili na jaře udělat takový místní street food festival. Místní cukrárnička, kavárna, hospůdka, řezník...

Jaké pivo tady vaříte a jaký druh je ekonomicky nejvýhodnější?
Snažíme se dělat nová piva, ale zároveň chceme mít nějakou, řekněme, základní řadu piv. Máme díky tomu zákazníky, kteří nám dělají stálý odběr několika sudů, což je pro nás důležité. Vaříme ale také třeba tmavé silné pivo typu Imperial stout a také kyseláče, což je teď velmi módní záležitost.

Pokud jde o ekonomiku výroby piva, nedá se říct, které pivo je ekonomicky nejvýhodnější. Při tvorbě ceny záleží samozřejmě na cenách surovin a složitosti výroby. Například výroba ležáku trvá déle než výroba piva typu ALE, ale na druhou stranu se do ejlu dává zase víc chmele. A šetřit na surovinách nechceme, naopak chceme vyrábět kvalitní pivo. Zákazníci to tak mají rádi.

Cena už tedy nerozhoduje?
Samozřejmě, musí pro ně být únosné to zaplatit. Dnes už se ale cena některých piv pohybuje v podnicích okolo sta korun za půllitr. Doba se v tom rychle mění a co fungovalo třeba v roce 2019, už dnes nefunguje.

Co přesně se změnilo?
Tak například v roce 2019, tedy před epidemií covidu, byla úplně jiná nákupní nálada. Covid úplně zmrazil poptávku po sudovém pivu. Do toho pak přišla válka na Ukrajině. Když jsme v roce 2019 podepisovali smlouvu na dodání technologie na pivovar, vůbec jsme nepočítali s tím, že bychom pivo stáčeli do lahví. Chtěli jsme prodávat jen sudy. Jenže pak přišel březen 2020, covidová uzávěra, a všichni chtěli pivo v lahvích...

Lidé ale také asi začali šetřit, ne?
Ano, s příchodem války na Ukrajině byli lidé vystresovaní, nevěděli, co bude dál, měli pocit, že musí šetřit. Pak se vše zdražilo kvůli inflaci a lidé tolik neutrácí. My jsme také museli zdražit, když nám zdražily vstupy.

Vraťme se ještě k tomu covidu. Jak složité bylo v té době rozjet pivovar?
Nechci, aby to vyznělo, jako že brečíme, že v roce 2019 to bylo dobré a že se lidi do hospod úplně nevrátili. Naše potíže byly spíš v tom, že jsme začali dělat stavební úpravy a náhle přišel covid. Měli jsme plán, jak to budeme financovat, a ten nám spadl jak domeček z karet. Počítali jsme s tím, že to z velké části zafinancujeme sami plus nějaké peníze z rodiny. Jenže když máte jeden den v hospodě dvě stě lidí a druhý den prodáte přes okýnko jednu lahev, tak je to velký finanční rozdíl a z toho se stavba financuje těžko. Naštěstí to dobře dopadlo, dohodli jsme se se stavaři, kteří pochopili náš problém, na splácení.

Plánujete výrobu dál rozšiřovat, překročit metu minipivovaru?
Takhle, my výrobu rozšířit můžeme, ale překonat hranici minipivovaru by v tomhle prostoru ani nešlo. Momentálně jsou minipivovary definovány jako pivovary s produkcí do deseti tisíc hektolitrů piva za rok a ty platí nižší spotřební daň. My momentálně vyrábíme méně než dva tisíce hektolitrů ročně s tím, že naše technologie je postavená tak, aby se tady dalo vařit 4,5 tisíce hektolitrů ročně.

Jak se vám daří shánět lidi? Už delší dobu se řeší, že v průběhu pandemie spousta lidí z gastronomie a služeb zkrátka odešla...
My děláme s lidmi dlouhodobě. Někteří pro nás pracují víc než deset let. Potřebujete mít lidi, se kterými to funguje. Podobné je to i při obchodování. Samozřejmě, peníze jsou vždy až na prvním místě, ale na druhé straně nechcete dělat obchod s lidmi, kterým nevěříte, o kterých si nemyslíte nic dobrého. Musíte mít zaměstnance i partnery, se kterými si budete sedět i lidsky. A takoví v oboru pořád jsou, jen je v současné době těžší je najít.

Na druhou stranu chápu, proč lidé z gastronomie odcházejí. Tahle práce je hodně psychicky náročná, máte různě dlouhé směny, pracujete o víkendech a o svátcích a pokud máte třeba děti, je to problém. Když za covidu odešli lidé z gastra pracovat do jiných oborů, myslím, že většina se chtěla vrátit. Ale covid trval příliš dlouho a pokud najednou nemáte směny, pracujete pondělí až pátek, máte volné víkendy, vracet se vám pak už nechce.

Podnikatelé si často stěžují i na daně. Teď se například bude v rámci vládního úsporného balíčku zvyšovat DPH na pivo a na jídlo. Jedním z důvodů má být sjednocení sazby DPH a napravení snížení sazeb, které prý gastronomii moc nepomohlo… Jak to vidíte vy?
Snížení sazby DPH na jídlo restauracím určitě pomohlo, stejně tak snížení DPH na čepované pivo. Teď se to zase zvýší. Co k tomu dodat? Uvidíme... Věřím, že přes všechny ekonomické problémy hospody určitě nevymřou. Je to místo setkáváni se s kamarády, pořádání oslav a kulturních akcí.

„Otevřeno denně 16–20.“ Na ceduli je přimalovaná šipka. Otevíráme mřížovanou branku a za chvilku už bereme za kliku prosklených dveří. Dýchne na nás směsice sladu, klasické hospody i pankáčského klubu. Podlaha z černých dlaždic a dřevotřísky, na ní stojí několik židlí a stolů, u nich asi deset lidí. Barevné žárovky na šňůře osvěcují varnu. Jeden z nejnověji otevřených pivovarů v Praze má ve znaku blesk. Stejně energicky působí Hanz, místní šéf.

Honza Charvát, spoluzakladatel pivovaru Bad Flash a sympaťák, který v Praze před sedmnácti lety rozjel pivní kulturu, když otevřel legendární hospodu Zlý časy v Nuslích. Vítá nás hned u baru. „Bad Flash byl původně létající pivovar, v roce 2021 jsme se tady Na Pecích v Kobylisích usadili natrvalo. Značku jsem před deseti lety založil s parťákem Liborem Kultem, který má hospodu Kulový blesk. Původně pro dovoz piv, ale pak jsme v pronajatém pivovaru uvařili várku svého vlastního. No a aby tehdy náš sládek Chris Baerwaldt, Američan z obce Zhůř u Plzně, dokázal název vyslovit, museli jsme vymyslet Bad Flash, tedy překlad mateřských hospod: Zlý časy a Kulový blesk,“ směje se Hanz.

Rodinné hospody
Pivovarský výčep, kam se dostanete vchodem z Chaberské ulice a který je v těsné blízkosti sportoviště Admira, ale není jediným podnikem Zlýho blesku. První Bad Flash bar otevřel už dříve v Krymské ulici, nyní jde o jedno ze společenských center hipsterských Vršovic. Druhý bar otevřel v Karlíně a i tady značka žije svým životem. Hanz si ovšem připomíná i svoje „starý dobrý“ Zlý časy v Nuslích. „Nezapomínám ovšem ani na časy v Broukovi,“ dodává. Kultovní smíchovská ratejna totiž dříve také patřila jemu. „Brouk byl v roce 1997 opravdový punk. Byl jsem úplný nováček v gastru. Hospody jsem znal jen z pozice zákazníka. Přišlo mi skvělé otevřít si hospodu, která byla kombinací klubu, baru a pivnice. Na čepu Brouček z Nové Paky spousta druhů kořalek, šipky, fotbálek a muzika nahlas jak v rockovém klubu,“ směje se.

Bez zkušeností byli s parťáky hned od otevření v černých číslech. „Malý zázrak. Vracet do té doby bych se asi nechtěl, ale vzpomínám na to rád. Moje žena Marie už méně.“

Ve stejné době, kdy v květnu 2021 uvařili v Kobylisích první várku, otevřel Hanzův syn Martin v Krymské netradiční bistro s vysokou gastronomií. Rodinné geny.

Ale zpátky do Kobylis, kde Bad Flash loni už se sládkem Martinem Vávrou uvařil 1650 hektolitrů piva asi dvaceti druhů. Právě pijeme Red India Pale Ale s názvem Red Shorts 15°. Chuť je výrazná, plná, ovocitá. Tohle není unylé pivo, které bohužel vaří mnohé malé pivovary a myslí si, že když si budou hrát na „punk“, vždycky jim to někdo zbaští.

Pivní kolaboranti
„Pivovarská scéna se u nás za posledních deset let posunula neuvěřitelně dopředu. Je to díku tomu, že výrobci v zahraničí se netají recepturami a spousta našich pivovarníků vyrazí do zahraničí na festivaly a také je hodně kolaboračních várek. Jsem fakt spokojený s tím, co se na české scéně děje, a jsem si jistý, že dobrý ležák se v naší zemi nikdy z pivní scény neztratí,“ říká Hanz.

Nejraději pije právě ležáky. „Ale rád ochutnám i složitější kousky, kyseláče či spontánně kvašená piva, neipu i silné imperiální portery a stouty. Když si chci posedět a pokecat, tak ale piji ležáky,“ říká. Špičkou jsou podle něj značky Sibeeria, Zichovec, Clock, Matuška i Volt. „Teď je zhruba stovka velmi dobrých pivovarů. Takže nerad bych někoho vynechal,“ dodává.

Varna místo umývárek
Objekt, ve kterém nový pivovar našel útočiště, dříve sloužil jako zázemí sportovního klubu, který je všude kolem. „Objekt prošel kompletní rekonstrukcí s přeložením veškeré kanalizace a vybudováním nových rozvodů vody i elektřiny včetně dvou přípojek plynu a elektřiny, které vedeme ze vzdálenosti asi 500 metrů. Nepředpokládali jsme, že v budově nebude dost proudu a plynu,“ zmiňuje Hanz.

A můžeme se v létě těšit na zahrádku? „V současné době máme jen omezené možnosti venkovního posezení. Maximálně šestnáct osob a rozšiřovat sezení není ve stávajícím prostoru kam. Naše plány jsou teď především v tom, dostat naše pivo i mimo síť vlastních hospod. Navýšit výrobní kapacitu můžeme téměř trojnásobně. Pokud tedy bude odbyt a kačáky,“ usmívá se na závěr. Tak si dáme ještě jedno. Na kačáky!

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila také nárůst nových minipivovarů v ČR. Zatímco za poslední dekádu jich ročně přibývalo běžně okolo padesáti, loni to bylo zhruba třicet a letos jen 17. V Praze vznikl od začátku roku pouze Bad Flash, který se po sedmi letech v roli létajícího pivovaru usadil v Kobylisích. Ačkoli kvůli různým omezením a opatřením nemohl jet pivovar s roční kapacitou 2000 hektolitrů naplno, chtějí jej majitelé příští rok ještě rozšířit. Pivo Bad Flash se totiž prodává nejen v jejich sedmi podnicích, ale i v desítkách hospod po celé republice.

"Pokud do toho nevniknou žádné vnější vlivy typu pandemie, máme v plánu rozšířit kapacitu pivovaru a tím i prodej piva mimo naše vlastní podniky. Stále totiž nejsme schopní tady uvařit vše, co prodáváme," řekl ČTK jeden ze spolumajitelů Bad Flashe Jan Charvát, jehož by do budoucna lákal i vývoz do zahraničí. "Já jen doufám, že si budu moct vzít delší dovolenou než na jeden a půl dne," doplnil další spolumajitel a sládek Martin Vávra, který kromě vaření piva musí občas zaskočit i jako obsluha v nedávno otevřeném pivovarském výčepu.

Charvát před lety přispěl k narůstajícímu zájmu o minipivovary tím, že je jako jeden z prvních nabízel na čepu ve své hospodě Zlý časy v pražských Nuslích. Totéž dělal i Libor Kult v Kulovém blesku na Novém Městě. V roce 2013 spolu založili Bad Flash, původně pro dovoz a distribuci zahraničních piv.

Již o rok později si v minipivovaru Zhůřák nechali pod vlastní značkou uvařit první pivo. Následovaly větší várky v dalších pivovarech a zájem o ně rostl i mimo jejich podniky, k nimž mezitím přibyly dva Bad Flash bary ve Vršovicích a v Karlíně. Proto se rozhodli, že postaví vlastní pivovar.

Z původního záměru vybudovat jej na zelené louce nakonec sešlo, stavět se začalo na podzim 2019 v prostorách jejich velkoobchodního skladu. První vlna pandemie kvůli zavřeným úřadům plány pozdržela, premiérovou várku pivovar uvařil až letos v květnu. Od listopadu mohou zájemci ochutnat přímo na místě až šest druhů piv ve výčepu, v němž se sedí jen pár metrů od varny. Kromě ležáku jsou v nabídce i piva typu ale či sour, jež nabírají na stále větší oblibě i v konzervativní české pivní komunitě.

"Když jsme v roce 2007 začínali, bylo v Čechách jen pár podobných hospod, navíc jsme pracovali převážně se středními pivovary typu Rohozec, Svijany či Březnice. V současnosti je podniků s pivy z malých pivovarů jen v Praze kolem stovky, takže v tom je mnohem větší konkurence. Totéž platí i pro minipivovary, kterých bylo tehdy kolem padesáti, zatímco dnes je jich desetkrát tolik," řekl Charvát s tím, že počet svých podniků už rozšiřovat nehodlá.

"Samozřejmě ne všechny minipivovary vaří skvělé pivo, ale vyprofilovala se tady zhruba padesátka pivovarů, které mají minimálně evropskou úroveň. To je další rozdíl oproti dřívějšku, kdy těch opravdu kvalitních bylo poskrovnu," uzavřel Charvát.

V současnosti je podle Českomoravského svazu minipivovarů v ČR kolem 480 minipivovarů. Minipivovar může ročně vyrobit maximálně 10.000 hektolitrů piva, přičemž na toto množství se vztahuje nejnižší spotřební daň. Pokud by vyrobil více, již o minipivovar nejde.

Létající pivovar Bad Flash se po osmi letech usadil a spouští vlastní pivovar v pražských Kobylisích. V nové provozovně, která čeká na kolaudaci, chce sázet na pitelná piva i na osvědčenou spolupráci se zahraničními pivovary.

Uklizeno, zameteno, připraveno. V prostorách mezi tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm FK Admira Praha, jež dříve sloužily jako velkoobchod společnosti Bad Flash Beers, rozjede vlastní varnu pivovar, který má od svého založení v roce 2013 na kontě 59 druhů piva vyrobeného v jiných pivovarech včetně několika zahraničních.

„Chceme vařit pivo s obrovskou pitelností pro lidi, kteří si sednou s kamarády a budou si chtít dát pivo, ideálně opakovaně,“ říká jeden z majitelů pivovaru Libor Kult. Ten je rovněž majitelem úspěšné pivnice – Kulového blesku u Náměstí I.P. Pavlova, stejně jako druhý majitel Hanz Charvát, který vlastní nuselskou pivnici Zlý časy a přilehlé Pivkupectví. Obě hospody se ostatně složily na název pivovaru Bad Flash, takto „Zlej blesk“. Vedle zmíněného velkoobchodu provozuje firma s touto značkou i dva bary v pražském Karlíně a Vršovicích. Létající pivovar Bad Flash ovšem dodával pivo do hospod po celé České republice a hodlá v nastoleném trendu pokračovat.

Sládkem, ale také společníkem nového pivovaru bude Martin Vávra, který je autorem velké části dosavadního portfolia Bad Flashe. Společnost v posledních letech vařila převážně v kunratickém Muflonu, kde měla pronajatou volnou kapacitu. První pivo se značkou Bad Flash však uvařil Američan Chris Baerwaldt ve svém pivovaru Zhůřák. Právě díky němu se majitelé rozhodli pro anglický název své společnosti. „Tahle double IPA z roku 2013 bude i prvním pivem uvařeným v novém pivovaru. Rádi bychom Chrise k vaření přizvali,“ říká Libor Kult.

Bad Flash má za sebou bohatou spolupráci se zahraničními pivovary – britským pivovarem Thornbridge, nizozemskými pivovary de Molen a Maximus či německými Berliner Berg a Schlossbrauerei au Hallertal. „Kdyby nebyla korona, dělali bychom další podobné věci. Chceme se k tomu určitě vrátit, protože nás taková spolupráce vždycky nakopne a člověk pak vidí věci trochu jinak,“ dodává Libor Kult.

Ve středu 20.12 proběhl křest nového piva Bad Flash Black List, a oslava druhého výročí založení Bad Flash barů. Black IPA, uvařenou speciálně pro tuto příležitost, pokřtili dva hlavní kapitáni Bad Flashe – Honza Charvát (Zlý časy) a Libor Kult (Kulový blesk). Patronem nového piva v portfoliu Bad Flashe se stal publicista, autor stand-upů a milovník dobrého piva Luděk Staněk.

“Bad Flash Black List je černá IPA, na jejíž výrobu bylo použito pět druhů sladů – plzeňský, vídeňský, bavorský, Karamunich a Karafa 3,” říká sládek Bad Flashe a autor receptu Martin Vávra. “Použili jsme také dva chmely, Bravo a Amarillo, vařilo se v Kunratickém pivovaru ve spolupráci s Patrikem Godovským,” dodává Jan Charvát, jeden z majitelů Bad Flashe, a druhý kolega Libor Kult jej doplňuje: “Bad Flash Black List je prostě sváteční pivo, a s podobnými svátečními speciály se u Bad Flashe budete setkávat častěji.” A Luděk Staněk jeho slova potvrzuje: “Pivo mám rád, a rád tvrdím, že se v něm docela vyznám. Tohle je ale fakt dost dobrý!”
Poslední měsíc v roce prostě patřil a patří – v prosinci 2013 vznikl náš pivovar a uvařili jsme první pivo (byla to Bad Flash Double IPA), v prosinci 2015 jsme otevřeli první Bad Flash bar v Krymský, v prosinci 2016 jsme otevřeli Bad Flash bar v Karlíně a od letošního prosince máme nový sklad, který umožní expanzi a plány Bad Flashe na příští rok. Které rozhodně nejsou malé!

Bad Flash je pivovar, bar i velkoobchod s pivem. Koncept Bad Flash vznikl v roce 2012, kdy dva hospodští Jan Charvát (Zlý Časy) a Libor Kult (Kulový blesk) se po letech holdování dobrému pivu, cestování po pivních festivalech a obohacení české kultury pivy z celého světa rozhodli, že přetaví zkušenosti v praxi a začnou vařit to, co jim nejlíp chutná. Název Bad Flash pak vznikl spojením názvů dvou hospod – Bad (Zlý, od Zlejch Časů) Flash (Blesk, od Kulovýho blesku). Vznik unikátních pivních barů pak již byl jen logickým dalším krokem. Bad Flash totiž znamená pivo. Chceme, aby vám chutnalo tak, jako chutná nám.

Bad Flash v číslech:
2 Bad Flash bary, 12 piv na čepu
14 druhů vlastního piva a další se stále vymýšlejí (pokusy předtím se nepočítají, byly jich desítky)
Objem vlastního piva 2013: 10 hl piva
Objem vlastního piva 2017: 1300 hl piva
Počet druhů piva v lahvích: stovky až tisíce
Nejprodávanější pivo: Bad Flash Prostě Ležák (klasický ležák, 10.6 stupňů, 4.7 alkoholu)
Nejsilnější pivo: Bad Flash Torpid Mind (russian imperial stout, 24 stupňů, 10.7 alkoholu)