Je tomu přesně deset let od chvíle, kdy koupil inženýr Josef Paulík historickou budovu bývalého pivovaru ve Slaném. Krásnému renesančnímu domu s gotickými sklepy se rozhodl vrátit jí původní účel. A bylo to nejlepší rozhodnutí jeho života. Rozhodnutí, které dnes s povděkem kvitují milovníci piva nejen ve středočeském městečku. Zrodilo se totiž poctivé rukodělné pivo Antoš.

Zpátky k pět set let starým kořenům pivovarnictví
Tradice vaření piva ve Slaném zasahuje do hluboké historie. „Dochované kroniky říkají, že pan Ondřej Antoš vařil pivo už v roce 1518, nicméně syn Václav Antoš vařil pivo v rekonstruovaném domě skoro do konce 16. století,” začíná s vyprávěním sympatický majitel pivovaru Josef Paulík.

Tradice vaření piva ve Slaném skončila po roce 1629, kdy město padlo do zástavy rodu Martiniců a ten měšťanům právo várky odebral. „Martinicové postavili svůj vlastní vrchnostenský pivovar a nařídili do tohoto pivovaru měšťanům dodávat dřevo,” vysvětluje Paulík.

Město piva
Obyvatelé Slaného měli k pivu blízko od nepaměti. „Dochovaly se záznamy, podle kterých se ve Slaném vařilo neuvěřitelných 19 800 hektolitrů piva ročně. To je doopravdy úctyhodné množství. To nevaříme ani nyní, s moderní technologií,” skládá lichotku předkům Paulík.

Když se v roce 2010 Josef Paulík rozhodl na bohatou historii pivovarnictví ve Slaném navázat, bral to jako výzvu. První várka Antošova ležáku pak spatřila světlo světa v symbolický den. „Na Den slunovratu 21.12.2010 pod vedením sládka pana Davida Máši jsme uvařili první várku Antošova ležáku,” vypráví majitel.

„K tomu se vztahuje taková malá historka. Na první ochutnání přijel i táta pana Máši a po ochutnání našeho prvního ležáku mu řekl: Davide, uber chmel! A tak se zrodil Antošův ležák. Podle této receptury se vaří dodnes,” vzpomíná Paulík.

„S pivem v ruce jsem poznal svou ženu"
Sám Paulík má k pivovarnictví a k pivu obecně velmi silný osobní vztah. „Dalo by se říci, že za vše dobré vděčím pivu. S pivem jsem prošel krásami naší země, s pivem jsem poznal svou ženu, která má také ráda pivo. Pivo si vařím. Je to krása,” libuje si Paulík.

Jeho neskrývaná láska k pivu má však přirozené limity. „Miluji pivo, ale pozor! Nemám rád opilce a opilé lidi. Takže s mírou,” dodává majitel oblíbeného pivovaru.

Úspěch od první várky
Své místo na slunci si Antoš mezi pivaři nemusel získávat nijak náramně dlouho. Antošův ležák sbíral chválu prakticky od první várky. „Začátky byly neskutečně nádherné. V podstatě nás lidé okamžitě vypili a chválili, stěžovali si, že se nedá sedět na schodech a hospoda byla malá a pivovar poddimenzovaný,” vypráví Paulík.

Receptura vychytaná, pivaři žízniví. Nic tak nebránilo, aby do toho s Antošem vlétli naplno. „Hned na jaře následujícího roku jsme postavili chladící box. I tak byly měsíce, kdy jsme vařili pomalu každý den - někdy i 26 várek za měsíc,” vypočítává majitel.

Česká klasika i cenami ověnčené speciality
Se vzrůstající oblibou klasického českého ležáku se přirozeně otevíraly dveře i experimentům. Paulík se tak společně se svými sládky pány Slovákem a Hromádkou poohlédli za hranice. Vedle klasické české desítky, dvanáctky nebo polotmavé třináctky granátové typu dne Antoš nabízí i řadu svrchně kvašených piv.

„V současnosti už máme pivovary dva. Na malém se experimentuje a tam má sladek velmi volnou ruku a naši odběratelé mohou chutnávat fakt zajímavá piva. Na moderním pivovaru vaříme klasiku - ležák, polotmavé, desítku, Tlustého netopýra a CHO CHOO, což jsou výborná piva,” vyjmenovává Paulík.

Jeho slova pak potvrzují i odborníci, kteří například Tlustého netopýra (polotmavá žirná IPA) ocenili hned několikrát - druhým místem na Jarní ceně sládků, hlavní cenou na Zlaté pivní pečeti či oceněním České pivo roku 2016.

Šance malým, příležitost od velikána
Antoš se pak může chlubit ještě jednou zvláštností. Není totiž pivovarem uzavřeným před světem. Své prostory dává k dispozici tzv. létajícím pivovarům. Většinou jde o projekty pivních nadšenců, kteří mají vlastní recepturu a potřebné nadšení, avšak k výrobě samotné jim chybí potřebné zázemí. „V současnosti u nás vaří 3 létající pivovary. Pomáhají nám s využitím kapacity pivovaru a jsem za to rád,” dodává Paulík.

Kvalita piva Antoš i osobitý přístup majitele a jeho sládků zaujal i Budějovický Budvar. „Když jsme se v Budějovickém Budvaru rozhodovali, že budeme spolupracovat s minipivovary, chtěli jsme si vybrat ty s dobrým pivem. A protože se v této komunitě dlouho pohybuju, setkal jsem se s několika dobrými sládky, kteří prošli slánským pivovarem Antoš. Navíc znám jeho Tlustého netopýra. Tak jsem se do Slaného vydal a domluvil se s panem Paulíkem," potvrdil obchodní sládek národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

Podporujte své hospody, jsou součástí naší kultury
Stejně jako téměř všechna odvětví průmyslu a obchodu, ani pivovarnictví se nevyhlo problémům spojeným s opatřeními proti pandemii koronaviru. „Tři měsíce jsme byli vypnutí. Odběratelé se nám vypařili,” svěřil se Paulík.

Pro milovníky piva (a nejen pro ně) má tak velkou prosbu. „Pandavir likviduje svět, jak jsme jej znali. Prosím podporujte své hospody a malá pivovarnictví. Je to důležitá součást naší kultury,” uzavírá majitel.

Pro milovníka řemeslných piv byl Slaný od roku 2010 zajímavou destinací. Právě tehdy tu strojní inženýr Josef Paulík obnovil mnohasetletou vářečnou tradici v domě, který od 16. století vlastnila rodina Antošů. Narodilo se pivo Antoš.

A právě v nádherné gotické stavbě, kde dnes sídlí pivovarská krčma, začínáme svoje putování. Hovorný Josef Paulík nás provádí nádherným a rozsáhlým sklepením, kde najdeme pramen s „mrtvou vodou“, ale i ležácký sklep, který se dnes využívá především ke zrání piv typu sour ale a gose. Krčmě vévodí původní varna a k místnímu pivu si tu můžete dopřát opravdu vyladěné pokrmy. Srdce pivovaru už dnes ale bije jinde, v moderní hale několik minut cesty od Antošova domu, na kraji Slaného. Tady nacházíme pivovar, který přerostl svoje minipivovarské začátky a směřuje o úroveň výš. Hostí nás tu sládek Petr Neumann, zástupce mladší generace pivního řemesla, který se fortelu učil v pivovaru Koníček Vojkovice nedaleko Frýdku-Místku. Ochutnat nám dává z bohatého výběru místních piv, který sahá od současných trendy kyseláčů až k ověřeným českým klasikám. Těžko se ale odolává možnosti dát si přímo z tanku Antošovu legendu legend, silnou a říznou polotmavou IPA Tlustej netopýr s přídavkem žitného sladu.

Vlastní piva vyčerpají kapacitu Antoše jen částečně, takže svoje vybavení nabízí i létajícím pivovarům. Nám se povedlo zastihnout tým z Bad Flash Beers, který právě plnil tank čerstvým mangem. V Antošovi se tak přirozeně potkává tradice s pivní modernou.

● V Modletickém domě ve Slaném se pivo vařilo již v 16. století.
● Strojní inženýr Josef Paulík do něj výrobu piva vrátil.
● Loni přidal malý průmyslový pivovar na okraji města.

Modletický dům ve středu města Slaný je místem, kde se pivo vařilo už v 16. století. "Ten dům si sám řekl o to, aby v něm byl opět pivovar," tvrdí Josef Paulík, jednatel a spolumajitel firmy Golem Slaný, jež Pivovar Antoš provozuje.
Vzděláním je strojní inženýr. "Potřeboval jsem však změnit rytmus a trochu se také věnovat rodině," popisuje Paulík počátky svého podnikání. Nejprve se živil prodejem výpočetní techniky, posléze reklamou. "Když jsem se přistěhoval do Slaného, tato budova vypadala zuboženě, ale stejně jsem řekl ženě, že bych ji rád vlastnil," vzpomíná. Osud se naplnil v roce 2007, kdy nemovitost prodávali lidé, kteří ji získali od restituentů.

Paulík dům koupil s úmyslem, že jej využije k nějakému podnikání. Teprve v průběhu rekonstrukčních prací dospěl k rozhodnutí, že do něj vrátí výrobu piva.