Současná doba nepřeje posezení v hospodě, fotbal můžeme sledovat maximálně u televize a o návštěvě koncertu, klubu nebo vesnické zábavy si teď taky můžeme nechat jen zdát. Zkrátka všechno, co nás baví a u čeho si vždy s chutí dáme jedno čepované, je silně omezené.

Proto vám přinášíme pět drobných rad, díky kterým si pivo správně naservírujete i v pohodlí domova. Mistr výčepní piva Gambrinus Adam Mezera prozradí, jak se o takové lahvové nebo plechovkové pivo postarat, jak ho správně nalít a jak si ho užít, abychom si tak alespoň maličko nahradili servis, kterého se nám normálně dostává při návštěvách našich oblíbených podniků.

1) Tma a chlad
Pivo bychom měli skladovat ve tmě a chladu, ideálně v lednici při teplotě kolem 7 °C. Dobře se to pamatuje podle sedmého schodu, o kterém hovoří Marián Labuda v roli řidiče Pávka ve filmu Vesničko má středisková. A pokud dokonce vlastní chalupu se sedmi schody máte, dlouho se nerozmýšlejte a vyzkoušejte si sedmý schod na vlastní pěst.

2) Netřepat, nemíchat, nechat uklidnit
Po pivu byste se neměli sápat hned, když vám ho drahá polovička přinese z obchodu. Po cestě zažilo jistě hodně otřesů a potřebuje se zklidnit a srovnat. Nechte ho pár hodin odpočinout a vychladnout na ideální teplotu. Nejlepším řešením je, když máte v tu chvíli ještě jedno nebo dvě piva v zásobě z předchozího nákupu.

3) Správná sklenice (čistá, mokrá, správně vychlazená)
Správně vychlazené pivo otevíráme teprve v momentě, kdy před sebou máme připravenou sklenici. Já dávám přednost tenkostěnné, ze které se mi lépe pije, někdo zase preferuje půllitry, protože déle udrží správnou teplotu. V každém případě by měla být sklenice absolutně čistá, vychlazená na stejnou teplotu jako pivo a čerstvě vypláchnutá studenou vodou. Nalévané pivo tak nedostane teplotní šok, hezky klouže po stěnách a jeho chuť se nerozbije.

4) Nalévat po stěně
Poté, co uslyšíme to příjemné zasyčení otevírané lahve nebo plechovky, nalijeme trochu piva na dno a tím vytvoříme pěnu. Pod ni pak po stěně vychlazené mokré sklenice naléváme pivo pod úhlem 45 stupňů. Zpočátku pivo hodně pění, postupně se ale vyčeří a zlatavý mok s krásnou bílou krémovou pěnou je připravený k pití.

5) Užít si domácí pohodu
V pohodlí domova se při pití piva můžeme obklopit věcmi, které máme rádi a které v hospodě nenajdeme. Můžeme se v domácím oblečení uvelebit na pohodlném gauči, zobat všechny dobroty, na které dosáhneme a u toho si pustit oblíbený film nebo seriál. Nebo si otevřít knihu, na kterou se už dlouho chystáme, a u toho se těšit, až se hospody zase naplno otevřou.

Tak na zdraví!

Komunitní fotbal se letos ocitl ve složité situaci. Po jarní krizi a krátkém letním nadechnutí se opět opakuje situace, kdy se nemohou konat zápasy ani další akce. Právě fotbalové kluby jsou v mnoha obcích a menších městech hlavními tahouny nejen sportovního, ale především společenského života. V nelehké situaci podpoří Gambrinus desítky klubů zapojených do programu Kopeme za fotbal celkovou částkou 1,6 milionu korun.

„V průběhu léta jsme se snažili podpořit společenský život speciálním programem na podporu komunitních akcí Výkopná. Projekt měl velký úspěch – zapojilo se do něj více než 500 klubů, na sociálních sítích hlasovalo pro akci svého klubu přes 87 tisíc lidí. Uskutečnilo se 150 akcí, další jsou odloženy na začátek amatérských soutěží,“ říká Radim Krupka, projektový manažer programu Gambrinus Kopeme za fotbal.

Nyní se kvůli nepříznivé epidemiologické situaci společenský život utlumil. Gambrinus se rozhodl, že komunitní fotbal podpoří i v této nelehké situaci a přispěje klubům na realizaci projektů, které zlepší podmínky pro jejich činnost. Kluby podpoří celkovou částkou 1,6 milionu korun. Chce jim tím pomoci připravit se na období, kdy budou zase centrem komunitního života ve svých obcích. Kluby se mohou přihlásit do 30. listopadu přes týmový profil na www.kopemezafotbal.cz.

„Český fotbal se bez široké základny vesnic a malých měst neobejde – právě z nich vyšla spousta talentů a fotbalových hvězd. Fotbal lidi spojuje a na vesnici je často důležitější přátelské posezení u piva než výsledek zápasu. To, aby lidé drželi pospolu, je v této době zvláště důležité. Mám radost, že Gambrinus Kopeme zas fotbal podpoří kluby a týmy i v době, kdy se nedá vyběhnout na trávník ani společně zajít na pivo,“ říká fotbalista a trenér Pavel Horváth.

Projekt Kopeme za fotbal pivovaru Gambrinus letos běží již desátým rokem a napřímo podporuje více než 1000 amatérských klubů v České republice. V rámci programu mohou kluby zlepšit zázemí i vybavení klubu, soutěžit o sudy piva Gambrinus nebo se třeba podívat na některé z utkání v elitních evropských fotbalových soutěžích. Každý tým, který vstoupí do projektu, získá vstupní balíček (sadu dresů nebo míčů) a může získat sportovní vybavení, zájezd na evropský fotbal nebo přátelský zápas s týmem hvězdných sportovců Real Top Praha, podporu profesionálních trenérů a pivo Gambrinus na komunitní akce.

Jak udělat kampaň, aby to bylo velký dobrý? Gambrinus přichystal velkolepou oslavu jubilea svého založení. I kdyby trakaře padaly, pivo Gambrinus zůstane stejné i za 150 let, tvrdí. A jak s tím vším souvisí světoznámý kouzelník David Copperfied?

Kreativní, nebo tradiční? Odvěká otázka marketérů. Jak ze zavedené značky piva vyrobit něco víc? Jak oslovit nové spotřebitele a pobavit cílovou skupinu, která váš obsah bude sama šířit? Pojďme si rozebrat společně Adamem Špinou a Rado Jankovičem z agentury Triad Advertising, kteří s přednáškou JOLANDA VS. COPPERFIELD vystoupili v rámci obsahové konference Content First.

Jaká je Gambrinus vlastně značka? Považuje se za odvážnou, s tím, že si ráda rýpne. Při přípravě kampaně na oslavu 150 let jejího vzniku, museli v Triadu přesně tento aspekt vzít v úvahu. S nějakou nudou by jen tak cílové publikum neoslovili. Navíc zjistili, že klesá emoční vazba ke značce. Proč by pro někoho měla zajímat historie, když za ní nestojí silný příběh?

Co víme o Gambrinusu? Nepodléhá trendům a můžete se na něj spolehnout. To vzbuzuje v cílové skupině v této turbulentní době určitou jistotu. Gambrinus tu pro vás bude dalších 150 let, takže sázka na tradici je terno. Lidi obecně netouží příliš po změnách, s těmi se obecně váže stres a strach z nejistoty. V prvním spotu agentury McCann, na který pak agentura Triad Advertising navazuje se zbytkem kampaně, vidíme svět v budoucnosti. Hlavní myšlenka je průzračně jasná: Změní se možná spousta věcí, ale Gambrinus a jeho vlastnosti zůstanou stejné i za dalších 150 let. Bez příkras a módních trendů. V Gambrinusu budou pivo vařit dle zdravého rozumu, i kdyby nastalo velký špatný.

Pojďme si projít, jak postupovali Adam Špina a Rado Jankovič se svým týmem a jak navázali a rozvinuli hlavní myšlenku kampaně, kterou prvním spotem nastolila agentura McCann. V jejich pojetí je Gambrinus ve světě plném změn vaším hlavním stabilním bodem.

Push vs. pull aneb jak se liší reklama od contentu
Je to vlastně geniální tah – ujistit cílovku, že tu pro ni Gambrinus bude i za 150 let. Kampaň se vydařila moc hezky. Nárůst emoční hodnoty značky o 10 %, nárůst objemu prodejů o 8 %. S claimem, že nejlepším receptem na nesmysly dnešní doby je náš zdravý rozum, dokázali vnímání piva Gambrinus přiblížit své ideální cílové skupině.

A agentuře k celému procesu tvorby kampaně zaujali 2 přístupy. Definovali si, jaký cíl má samotná reklama a jaký ho má obsah:

Reklama má za cíl push – co nejzajímavěji cílovce prodat zboží. Čím víc opakování, tím větší jistota, že si to lidé zapamatují. Důležité je celkové vyznění.

Content má za cíl pull – chce vtáhnout spotřebitele do dění či tématu a dát mu relevantní informace, porozumění a zábavu. Pokud lidi nebaví, nefunguje. Průměrný obsah je nepoužitelný, z něj se virální nestává.

Fáze 1. – slib, že 150 let nic nezmění na kvalitě Gambrinusu
Začali fází reklamy. Rozhodli se pro několik kanálů, na nichž kampaň spustili. TV spoty, bannery, příspěvky na Facebooku. PR potenciál skrývalo odhalení pamětní desky,, u níž Stanislav Hamara, manažer plzeňského pivovaru, slíbil, že budou i nadále vařit pivo typickým českým způsobem.

Oslovili pomocí billboardů i obyvatelé různých regionů a využili přitom dobře znalost místního prostředí. Slíbili jim, že Gambrinus tu stále bude (kdyby se z města Kladno stalo Záporno, Gambrinus tu stále bude atp.) Využili dobře lokální insighty.

V jednom z nich slavná a národem oblíbená věštkyně Jolanda předpovídala budoucnost z piva. Sice vlastně velký špatný, ale pivo Gambrinus pořád dobrý. Kampaň měla velký organický zásah na Facebooku, jen s částečnou placenou podporou dosáhla skvělých výsledků. Pomohlo jí k tomu ovšem také to, že lidé už znali části kampaně z reklamy.

Druhý spot natočili s kontroverzním hudebníkem Závišem, který je specifický tím, že používá poměrně jadrný jazyk. A to je na videu krásné, že přestože se nabízí vulgární rýmy, tak on je dokončuje slušně, ale vy víte, co by tam mělo v podání knížete pornofolku ve skutečnosti být. I tento klip byl úspěšný a můžeme si z něj odnést to, že ne vždy musíme oslovit ty nejpropálenější tváře, fungují i jiní, co nejsou slavní v mainstreamu. Písnička od Záviše byla, co se výsledků týče, skoro stejně dobrá jako Jolanda.

Fáze 2. – Velké odhalení
2. fáze kampaně vypustila ven velké billboardy po ČR se silným tvrzením, že i kdyby to na Gambrinus zkoušel samotný Copperfield, jejich pivo trikům nepodlehne. Jenže Copperfield je krom kouzlení taky dobrý v marketingu a dobře si hlídá svou značku, takže agenturu „naoko“ přinutil, aby jeho jméno na billboardech přelepili. Ale oni na tom s ním byli dohodnutí, takže nakonec z toho jen těžili a šířili spekulace.

V areálu Plzeňského Prazdroje se nachází i pivovar Gambrinus, někdejší První plzeňský akciový pivovar, jemuž dalo jméno jeho slavné pivo. A právě v jeho prostorách můžete absolvovat každou sobotu tematické prohlídky, kde se dozvíte vše o výrobě piva Gambrinus nebo zažít jedinečnou soukromou párty přímo v srdci pivovaru.

Zajímá-li vás, jak se vaří pivo a jak ještě zrající zlatavý mok chutná, je pro vás prohlídka pivovaru Gambrinus to pravé! Naplánujte si výlet za pivem na sobotní odpoledne, kdy prohlídky pivovaru Gambrinus se konají ve 13:45 a v 16:00 hodin.

Dozvíte se zajímavosti z historie pivovaru, rozšíříte si znalosti o surovinách, které se pro pivo Gambrinus používají, a o jeho varním procesu. V srdci pivovaru si prohlédnete unikátní prostory historické otevřené spilky a uvidíte i cylindrokónické tanky, ve kterých pivo zraje dnes.

Na závěr prohlídky si pod dohledem zkušeného výčepního vyzkoušíte, jak se pivo správně čepuje a jaké jsou správné zásady péče o pivo. „Po celou dobu prohlídky ochutnáte hned několik druhů piv Gambrinus, včetně Gambrinus 11°, což kvitují téměř všichni návštěvníci, kteří prohlídkou Gambrinus již prošli. Takže pokud se chcete přesvědčit, jak skvěle načepovaný Gambrinus chutná, určitě přijďte na prohlídku,“ říká Pavla Mášková, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Pokud si chcete užít jedinečnou pivovarskou oslavu, objednejte si Párty v pivovaru Gambrinus! O hosty se vám postarají chlapi, kteří vaření piva a péči o něj věnovali mnoho let svého života.

Součástí soukromé oslavy, kterou je možné objednat pro skupiny patnácti a více osob, je škola čepování piva, při kterém vám výčepní prozradí, jak se správně starat o pivo, aby náležitě chutnalo. Sami se také naučíte čepovat pivo různými způsoby. S vašimi přáteli si užijete posezení v historické Varně 1869 s občerstvením a vynikajícími pivy Gambrinus přímo od zdejších sládků po dobu čtyř hodin.

Gambrinus podpoří fotbalové kluby na vesnicích a malých městech speciální akcí Výkopná 2020. Právě probíhající soutěží chce motivovat kluby k tomu, aby zahájily sezónu ve velkém stylu a pomohly tak obnovit společenský život v obcích. Komunitní fotbal podporuje Gambrinus v rámci projektu Kopeme za fotbal již jedenáctým rokem.

Mnoho místních fotbalových klubů se vlivem současné koronavirové krize ocitlo ve složité situaci. S pozastavením tréninků a zápasů se v mnoha vesnicích utlumil také společenský život. Po vynucené fotbalové pauze nastal čas s výkopem nové sezóny dostat na hřiště hráče i diváky. Právě s tím chce pomoci projekt Gambrinus Kopeme za fotbal.

„Oslovili jsme více než tisíc klubů z celé České republiky, aby uspořádaly během září na hřišti akci pro místní komunitu. Může to být posezení po zápase, vesnická zábava nebo koncert místní kapely. Tím pomohou obnovit společenský život na menších městech a vesnicích,“ vysvětluje Radim Krupka, projektový manažer Gambrinus Kopeme za fotbal. Momentálně jsou do projektu zapojeny desítky klubů a další stále přibývají. Fanoušci mohou své kluby podpořit hlasem na www.kopemezafotbal.cz/vykopna. 200 klubů s více než stovkou hlasů obdrží od Gambrinusu na akci mimo pomoci s propagací zejména občerstvení ve formě klobás a piva. Nejlepším deseti klubům z hlasování poté pivovar ještě příspěvek na kapelu a opékané prase, aby mohly vykopnout sezónu ve velkém stylu. Hlasovat je možné až do úterý 25. srpna.

Řada klubů v současné době řeší i zdroje na svůj provoz, případně na nezbytné opravy hřišť a zázemí. „I zde jsme připraveni podat klubům pomocnou ruku. Pro letošní mimořádný rok jsme připravili speciální grantový program – pomůžeme desítkám klubů s opravou jejich zázemí. Celkem jsme na tuto pomoc vyčlenili 1 600 000 Kč,“ doplňuje Radim Krupka. Právě uspořádání akce Výkopná 2020 přímo na hřišti a hlasy fanoušků na webu mohou výrazně zvýšit šance klubu na grantový příspěvek ve výši až 40 000 Kč.

„Myslím, že je důležité poukazovat na to, jak podstatná je vesnice nebo malé město pro český fotbal. Spousta talentů a hvězd vyrůstalo právě v malých místních klubech,“ říká tvář projektu, fotbalista a trenér Pavel Horváth. Sám začínal s fotbalem v malém klubu na pražském Břevnově, který dnes již neexistuje, podobně jako stovky dalších klubů po celé republice. Uvědomuje si proto potřebu podpory fotbalu na jeho základní úrovni. „Projekt Kopeme za fotbal zároveň ukazuje, že fotbal je často tím, co vesnici spojuje. I když konečný výsledek kolikrát není tím nejdůležitějším, přátelské posezení u piva s výhledem na hřiště bývá nenahraditelným programem víkendu,“ uzavírá.

Projekt Kopeme za fotbal pivovaru Gambrinus letos běží již jedenáctým rokem a napřímo podporuje více než 1000 amatérských klubů v České republice. V rámci projektu mohou kluby zlepšit zázemí i vybavení klubu, soutěžit o sudy piva Gambrinus nebo se třeba podívat na některé z utkání v elitních evropských fotbalových soutěžích. Každý tým, který vstoupí do projektu, získá vstupní balíček (sadu dresů nebo míčů) a může získat sportovní vybavení, zájezd na evropský fotbal nebo přátelský zápas s týmem hvězdných sportovců Real Top Praha, podporu profesionálních trenérů a pivo Gambrinus na komunitní akce. Podrobnosti k registraci a celému projektu naleznete na stránkách www.kopemezafotbal.cz.

Pivovar Gambrinus přestal jako první velká pivní značka v Česku 1. ledna 2020 stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomuto opatření sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Gambrinus je zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, pivních plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

,,Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Reagujeme tak i na přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly a jak šetrně se chováme k přírodě. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád preferuje lahvové a čepované pivo," říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začne Gambrinus používat také 100% recyklované plastové fólie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. ,,Gambrinus celkově jen v roce 2020 sníží produkci plastu o více než 330 tun, což je zhruba 14 plně naložených kamionů," doplňuje Roman Trzaskalik.

,,Gambrinus nadále zůstává ve skleněných vratných lahvích, plechovkách, v sudech a pivních tancích. Dlouhodobě podporujeme českou pivní kulturu, školíme hospodské a výčepní tak, aby si lidé mohli vychutnat naše čepované pivo v té nejvyšší kvalitě," doplňuje Jakub Marek, brand manager značky Gambrinus a dodává: ,,Že je to správná cesta, potvrzuje úspěch naší letošní novinky - Gambrinus Nepasterované 11, která je určena právě jen do hospod a restaurací, a u zákazníků má velký úspěch."

Rozhodnutí ukončit výrobu Gambrinusu v plastu je prvním velkým krokem na cestě k udržitelným obalům v rámci celého portfolia Plzeňského Prazdroje a je součástí dlouhodobé širší strategie udržitelnosti celé společnosti.

Pivovar Gambrinus jako první velká pivní značka v Česku přestane 1. ledna 2020 stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomu sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Gambrinus bude zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, pivních plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

„Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Reagujeme tak i na přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly, a jak šetrně se chováme k přírodě. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád preferuje lahvové a čepované pivo,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Jelikož Gambrinus ukončí výrobu a distribuci piva v plastových obalech k 1. lednu 2020, lze očekávat, že z obchodů zcela zmizí pivo Gambrinus v PETu na přelomu ledna a února. Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začne Gambrinus používat také 100% recyklované plastové folie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. „Gambrinus celkově jen v roce 2020 sníží produkci plastu o více než 330 tun, což je zhruba 14 plně naložených kamionů,“doplňuje Roman Trzaskalik.

„Gambrinus nadále zůstává ve skleněných vratných lahvích, plechovkách, v sudech a pivních tancích. Dlouhodobě podporujeme českou pivní kulturu, školíme hospodské a výčepní tak, aby si lidé mohli vychutnat naše čepované pivo v té nejvyšší kvalitě,“ doplňuje Jakub Marek, brand manager značky Gambrinus a dodává: „Že je to správná cesta, potvrzuje úspěch naší letošní novinky – Gambrinus Nepasterované 11, která je určena právě jen do hospod a restaurací a u zákazníků má velký úspěch.“

Rozhodnutí ukončit výrobu Gambrinusu v plastu je prvním velkým krokem na cestě k udržitelným obalům v rámci celého portfolia Plzeňského Prazdroje a je součástí dlouhodobé širší strategie udržitelnosti celé společnosti.

Pivovar Gambrinus přestane od začátku příštího roku stáčet pivo do PET lahví. Majitel pivovaru Plzeňský Prazdroj tak chce snížit produkci plastů o stovky tun ročně. Odklon od plastových obalů ovšem nepředstavuje pro pivovar velký risk, volilo je jen asi pět procent zákazníků.

Gambrinus uvádí, že zastavením prodeje piva v 1,5 litrových PET lahvích reaguje na přání spotřebitelů. Pivovar zároveň začne používat plně recyklované plastové obaly, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. Obě opatření mají dohromady snížit spotřebu plastů o 334 tun za rok.

Výrobu a distribuci piva v PET lahvích Gambrinus ukončí 1. ledna 2020, z nabídky prodejců by tak mělo zmizet na přelomu ledna a února. Mezi zákazníky přitom gambrinus v plastové lahvi nebyl žádným velkým tahákem. „Podíl PET lahví na celkových prodejích je zhruba pět procent,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Gambrinus by v odklonu od PET lahví mohly časem sledovat i další značky Plzeňského Prazdroje, které pivo v plastových obalech nabízejí, tedy Radegast a Velkopopovický Kozel. „Přemýšlíme, jak dál. Gambrinus je první, časem budeme řešit i další značky. Zatím ale nemáme vyvinutou vhodnou ekologickou náhradu za velké balení,“ uvedl Kovář.

Pivovar nedokáže odhadnout, zda zákazníci, kteří dosud kupovali pivo v plastu, přejdou ke skleněným vratným lahvím, nebo dají přednost plechovkám. I ty jsou ale podle Gambrinusu ekologičtější než PET lahve. „Plechovky se dají recyklovat prakticky do nekonečna,“ dodal Kovář.

Podle nedávné analýzy agentury Reuters ale nevyznívá srovnání plastových lahví a plechovek jednoznačně. „Výrobci hliníku se mohou opřít o tvrzení, že jejich produkt je nekonečně recyklovatelný, a mají pravdu,“ řekl pro Reuters Martin Barrow z britské poradenské společnosti Carbon Trust. Výroba hliníku, a tudíž i plechovek, je ale energeticky náročná a v závislosti na zdroji energie vyprodukuje zhruba dvojnásobek skleníkových plynů ve srovnání s produkcí stejně velké PET lahve.

Je tedy plechovka méně ekologická než PET lahev? Odpověď není jednoduchá, do hry vstupuje i to, že plechovky díky tenkým stěnám zabírají méně místa při transportu a před prodejem nápoje je lze snáze vychladit. Ve výsledku záleží i na tom, kolikáté kolo recyklace „točí“ hliník, ze kterého je vyrobená konkrétní plechovka, dodávají odborníci. Šírší využití plechovek každopádne znamená méně odpadů spláchnutých do světových oceánů.

Pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj jako první velká pivní značka v Česku přestane od nového roku stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomu sníží pivovar produkci plastu o 334 tun, informovala ve čtvrtek firma.

Gambrinus bude zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

„Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád dává přednost lahvovému a čepovanému pivu,“ řekl marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Jelikož Gambrinus ukončí výrobu a distribuci piva v plastových obalech k 1. lednu 2020, podle firmy lze očekávat, že v obchodních řetězcích zmizí pivo Gambrinus v plastu na přelomu ledna a února.

Piva Gambrinus se letos za období od ledna do září v PET lahvích prodalo zhruba pět procent, v plechovkách to bylo 15 procent, v lahvích 40 procent a zbývajících 40 procent připadá na sudy a tanky.

Rozhodnutí ukončit výrobu piva v plastu je součástí širší strategie, ostatní značky budou Gambrinus postupně následovat. Plzeňský Prazdroj, který před dvěma lety převzala japonská Asahi, tak ukončí stáčení piva do plastu u všech svých značek do roku 2023.

Není přitom jediným výrobcem, který se rozhodl k odklonu od PET lahví. Jak upozornily na webu slovenské HN, do plastu už přestal stáčet ochucená piva značky Zlatý bažant také výrobce Heineken.

Před 150 lety, 25. června 1869 se v obchodním rejstříku objevila firma První plzeňský akciový pivovar. Ta se zapsala do povědomí jako pivovar Gambrinus, a to podle názvu, který pro své pivo majitelé později zvolili.

Založení pivovaru předcházelo setkání plzeňských podnikatelů v hostinci U císaře rakouského. Dohodli se, že založí druhý moderní pivovar. Plzeň byla v polovině 19. století rychle se rozvíjejícím průmyslovým centrem. Sídlilo tu dost movitých podnikatelů, kteří si mohli investici do moderního pivovaru dovolit.

Mezi zakladateli Gambrinusu, kteří na schůzce upsali akciovou jistinu v částce milion zlatých, byli například majitel známých strojíren Emil Škoda, spolumajitel parního mlýna v Plzni Adolf Hýra nebo stavitel Martin Stelzer.

Vaří ze stejné vody jako Prazdroj
Investice do pivovarnictví v roce 1869 podpořilo i zrušení práva, které určovalo, kdo smí pivo vařit, a nutilo odběratele brát pivo jen od svého regionálního výrobce. Zrušení této výsady umožnilo vznik volné soutěže a zakládání velkopivovarů. V Plzni už jeden byl, a to Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj, který první pivo uvařil v roce 1842. Jeho spodně kvašený ležák, který se později stal vzorem všem ostatním pivům tohoto druhu, inspiroval i zakladatele pivovaru Gambrinus. Tím, že zakoupili sousedící pozemky, se tak dostali ke stejné spodní vodě, o níž se tradovalo, že je hlavním důvodem mimořádné chuti konkurenčního piva.

Pivovar vyrostl v rekordním čase. Provoz zahájil už o rok později, v říjnu 1870. A to díky firmám svých zakladatelů. Pivovar vybudovaly firmy Martina Stelzera a Václava Daniela, kotle a strojní zařízení dodala Škodova strojírna. Nové pivo se rychle ujalo, našlo si cestu i do ciziny. V roce 1912 byl pivovaru propůjčen prestižní titul "c. k. dvorní dodavatel", údajně za 25.000 korun. Rozpad monarchie ukončil "císařskou" éru pivovaru, který si v roce 1919 nechal zaregistrovat ochrannou známku Plzeňský Gambrinus.

Gambrinus se vyváží do 19 zemí
Gambrinus je podle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. (Jan Primus), předka císaře Karla IV., který je považován za patrona sladovníků a piva. Název Gambrinus je proto mezi pivovarníky oblíbený a piva této značky se vaří i jinde ve světě, například v Německu a Rakousku. Koncem druhé světové války pivovar těžce poškodilo bombardování.

V roce 1946 přišlo znárodnění, a pivovary v Plzni byly začleněny do národního podniku. Obnovení se dočkal v roce 1990. Poté Gambrinus patřil jako součást firmy Plzeňský Prazdroj do nadnárodní skupiny SABMiller, od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi. Gambrinus se vyváží do 19 zemí. Podle manažera značky Jakuba Marka se čepuje zhruba v pětině všech českých restaurací a hospod.