Národní pivovar Budějovický Budvar loni v tržbách opět překonal hranici tří miliard korun. Zisk před zdaněním mu nicméně klesl o 39,5 procenta na necelých 256 milionů Kč. Vyplývá to z výroční zprávy národního podniku, zveřejněné na jeho webových stránkách. Důvodem propadu zisku byly především vynucené zastavení dodávek do Ruska a dopady bezprecedentní inflace.

Celkový výstav piva se loni snížil meziročně o 1,2 % na zhruba 1,8 mil. hektolitrů. Tržby klesly o 2,7 % na 3,031 mld. Kč. Pokles objemů i tržeb podle zprávy přímo souvisí především se zastavením dodávek na ruský trh. Inflace se pak negativně promítla do cen nakupovaných surovin a produktů, které jsou nezbytné pro výrobu. Největší dopad na výsledky hospodaření pivovaru mělo zvýšení cen obalového materiálu a elektrické energie.

»Jsem velmi rád, že se nám v loňském mimořádném roce, kdy jsme prakticky přes noc zastavili prodeje na ruský trh, podařilo tuto ztrátu v objemu a tržbách do značné míry kompenzovat. V oblasti zisku jsme se pak navíc museli vypořádávat s následky prudkého a náhlého zdražení cen energií, paliv a obalového materiálu v celkovém negativním dopadu přes 250 miliónů korun,« uvedl k výsledkům Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Národnímu pivovaru se kvůli odchodu z ruského trhu nepodařilo zopakovat loňský rekordní rok na exportních trzích. Celkově Budějovický Budvar vyvezl o necelá čtyři procenta méně než v roce 2021. Přesto byl například zaznamenán historicky nejlepší výsledek na Slovensku, kde má národní pivovar jednu z dceřiných společností. Meziročně výrazně rostly i objemy piva vyvezeného na Ukrajinu, do Rakouska, Španělska, Itálie ale i Maďarska či Chorvatska. Ve Spojených Arabských Emirátech se pak prodalo o téměř 50 % více než rok před tím. Vzrostl i objem exportu do Kanady, kde Budějovický Budvar prodává své pivo pod značkou Czechvar.

Národní podnik loni pokračoval v rozsáhlém investičním rozvoji v souladu se strategií svého rozvoje, a to v celkovém objemu 313 mil. Kč. Hlavní investicí loňského roku bylo spuštění nové moderní plnící linky na plechovky s kapacitou až 45 tisíc plechovek za hodinu.

Národní podnik Budějovický Budvar chystá nový design pro plechovky piva Budvar 33. Na starost ho dostal TMBK (Tomáš Břínek), známý autor koláží. A o pomoc se rozhodl požádat každého - plechovku tak může ozdobit i váš osobitý vzkaz.

TMBK uvedl: „Dostal jsem od svého milovaného Budějovického Budvaru nabídku navrhnout svůj vlastní design na plechovky Budvaru 33. Dlouho jsem přemýšlel, co bych tam mohl dát, a pak jsem dostal tenhle nápad: jelikož je to národní pivovar, tak bych do toho chtěl zapojit vás - lidi, a dát tak prostor na plechovce přímo vám. Jinými slovy, udělám z toho veřejnou plochu.“

A jak na to?
„Stačí, když na papír napíšete vzkaz (hodně krátký a nápaditý) nebo nebo nakreslíte nějaký malý obrázek, vyfotíte (nejlépe ostře) a pošlete mi to do zpáv. Fantazii se meze nekladou. Těch X desítek nejlepších, které se tam vejdou, pak najdete v září v obchodech na plechovce,“ popisuje TMBK.

Návrhy můžete zasílat do zpráv na jeho facebooku, instagramu nebo twitteru.

Národní podnik Budějovický Budvar odvede v nejbližších dvou týdnech do státního rozpočtu 250 milionů korun, odpovídá to jeho loňskému zisku. Loni ke konci roku pivovar takto odvedl 550 milionů korun. Při návštěvě Českých Budějovic to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle něj se o privatizaci podniku neuvažuje. „Není to na stole,“ uvedl.

Částka, která je obdobou dividendy, podle ministra odpovídá loňskému zisku Budvaru. Budvar loňské hospodářské výsledky zatím neoznámil. Ředitel Budvaru Petr Dvořák v lednu ČTK řekl, že zisk pivovaru loni meziročně výrazně klesl. Výstav pivovaru loni meziročně klesl o 1,5 procenta na 1,788 milionu hektolitrů.

Ministr se dopoledne setkal s vedením pivovaru. „Jednali jsme o dalším rozvoji, navyšování kapacity. Jsme na stropu 1,9 milionu hektarů a budeme chtít, aby se Budějovický Budvar rozvíjel, navyšoval kapacitu,“ řekl Nekula.

Letos Budvar vyhlíží tři miliardy
Kromě zvýšení produkce by podle něj pivovar měl investovat do fotovoltaických panelů na všech střechách areálu.

Výstav piva loni Budvaru klesl, hlavně kvůli chybějícím prodejům v Rusku. Rusko, kam Budvar po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet, patřilo mezi pět hlavních exportních trhů, kam se dál řadí Německo, Polsko, Slovensko a Británie. Letos plánuje Budvar tržby přes tři miliardy korun.

V polovině května také státní podnik Lesy České republiky oznámil, že v nejbližších dnech pošle státu ze svých zisků peníze. Půjde o další tři miliardy korun, uvedl v polovině května generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Loni v listopadu podnik poslal na účet státu do České národní banky mimořádný odvod 3,81 miliardy korun. Lesy ČR, které spravují téměř polovinu lesů v Česku, loni zvýšily čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun. Vedle tří miliard korun státu dá podnik zbylý loňský zisk především do fondu investičního rozvoje v částce 1,3 miliardy korun.

Vyhlášená budějovická restaurace v historickém centru možná trochu pozmění tvář. Podle známého kuchaře Jana Kroba je to pro lidi z oboru výzva.
Možná nejznámější budějovickou restauraci Masné krámy čeká výběrové řízení na provozovatele. Dnes má podnik v pronájmu od řady vlastníků, k nimž patří i město České Budějovice, Budějovický Budvar, n. p. Slavný pivovar si chce nechat pivnici jako vlajkovou loď restaurací, kde se čepuje Budvar. Provoz by ale podle Veroniky Pauknerové, specialistky interní komunikace Budvaru, rád svěřil někomu jinému.

Světová jednička v oblasti pivovarnictví, nadnárodní společnost AB-InBEV (dříve Anheuser Busch), prodělává v českobudějovickém pivovaru Samson více peněz, než kolik pivovar jako celek stojí. Dokazuje to poslední zpráva auditora, která potvrdila, že v roce 2021 Samson utrpěl při tržbách 96,1 milionu korun ztrátu 75,3 milionu. Celkově už tak kumulované ztráty pivovaru v majetku AB-InBEV dosáhly takřka půl miliardy. Přesto se vlastník v auditorské zprávě zavazuje, že pokryje i další prodělek. Co stojí za ochotou dotovat vysoce ztrátový podnik? Nabízí se vysvětlení, že AB-InBEV považuje provozování Samsonu za cestu k převzetí národního podniku Budějovický Budvar. A jen čeká na to, až budou čeští politici nakloněni prodeji Budvaru podobně jako třeba předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

To, jak společnost AB-InBEV, tedy největší světový výrobce piva, podniká v České republice, nemá v pivovarnickém světě obdoby. Od roku 2014, kdy tento pivovarnický gigant koupil druhý českobudějovický pivovar Samson, jen prohlubuje stamilionovou ztrátu a každý rok končí s prodělkem desítek milionů.

Jak konstatuje poslední veřejně dostupná auditorská zpráva o výsledcích hospodaření Samsonu na serveru Justice.cz z listopadu loňského roku, společnost AB-InBEV se zavazuje hradit závazky svého českobudějovického pivovaru i v nadcházejícím období. Jedná se přitom o částky, nad kterými lidé z finančního světa jen kroutí hlavou.

V roce 2021 měl pivovar na podnik své velkosti velmi malou tržbu (96,1 milionu) a malý výstav (86 000 hektolitrů), o to větší ale utrpěl ztrátu (75,3 milionu korun). Jeho ztráta činila čtyři pětiny obratu. Pokud bychom tato čísla převedli na úroveň běžného podnikání, je to to samé, jako kdyby obchodník vyrobil a prodal zboží za 1000 korun, ale po započítání svých nákladů by nejen přišel o tuto utrženou tisícovku, ale ještě navíc o dalších 800 korun.

Každý samozřejmě může namítnout, že ztráty vycházejí z investic, které budou v dalších letech generovat zisk. Jenže ani to v Samsonu není pravda. AB-InBEV převzal Samson v roce 2014 s dluhem v řádu stovek milionů, další stamiliony do něj údajně nainvestoval. Vůbec se to ale neprojevuje ani na obratu, natož na zisku, firma už devátý rok za sebou snižuje obrat a zvyšuje ztrátu. V roce 2021 meziročně utržila o 6 % méně a prodělala o 7,4 milionu víc než v roce předchozím.

Větší cíl
Pro rok 2022 (výsledky ještě nebyly zveřejněny) počítala se stejným výstavem, ale ještě nižšími tržbami, tedy opět s vysokou ztrátou. A to vše za garance největšího světového pivovarnického giganta, který ztráty sanuje z vlastních zdrojů. Pivovar Samson, který mimochodem nemá podle účetní uzávěrky vůbec žádné bankovní úvěry, a tedy dluží prakticky jen svému majiteli a jemu spřízněným osobám, by už jinak musel být dávno v insolvenci.

Proč to ale vlastně AB-InBEV dělá? Už dlouho se v Budějovicích spekuluje o tom, že gigant si koupí už tehdy zadluženého pivovaru (o celém vývoji jsme psali ZDE) chce jen pojistit svou pozici pro případnou privatizaci národního podniku Budějovický Budvar.

Naposledy se pro prodej Budvaru vyslovila například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní by (podobně to řekl i její předchůdce Miroslav Kalousek) neměl stát vařit pivo. Jenže Budvar nelze, ať už přímo či nepřímo, prodat někomu jinému než AB-InBEV. A to právě kvůli celosvětově známému sporu o značku Budweiser (o jejím významu jsme psali ZDE).

Důkazem je fakt, že když stát uvažoval o přímém prodeji Budvaru, nikdo jiný než Anheuser Busch se o Budvar nepřihlásil.

Českobudějovický pivovar vyhlásí výběrové řízení na nového provozovatele vyhlášené restaurace, která patří mezi hlavní turistické cíle ve městě. Budvar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat jejich pivo.

U piva a kolem hospod se v posledních týdnech stále častěji mluví o Masných krámech. Vzhledem k tomu, jak je tato českobudějovická restaurace slavná, nemuselo by to být tak divné. Jenže teď se spekuluje o jejím prodeji.

MF DNES opakovaně zjišťovala, co přesně se děje. Ještě v únoru zaznělo z Budějovického Budvaru, který je provozovatelem a spolumajitelem, ujištění: „V této chvíli nemáme ani žádné konkrétní plány na změnu způsobu provozování ze strany Budějovického Budvaru,“ oznámili tehdy zástupci pivovaru

V dubnu už je situace jiná. „Abychom byli schopní nadále udržovat a zvyšovat kvalitu tohoto podniku a poskytovat stále náročnějšímu zákazníkovi skvělý zážitek, rozhodli jsme se najít ve výběrovém řízení nového strategického partnera a provozovatele této restaurace s vizí dalšího rozvoje a posílení kvality servisu v tomto podniku,“ informovala Veronika Pauknerová, specialistka HR marketingu.

Vedení pivovaru také zdůraznilo, že tvrzení, že Budvar opouští Masné krámy, je mylné. Mimo jiné tím chce utišit spekulace z posledních týdnů.

„Masné krámy patří mezi jednu z nejvyhlášenějších restaurací na Českobudějovicku, jsou stěžejní hospodou v našem městě a náš pivovar je s nimi spojen od samého začátku,“ pokračovala Pauknerová.

Důležité také je, že vlastnická struktura ani počet majitelů Masných krámů, jichž je celkem patnáct, se nemění. Stejně tak tomu bude i s dosavadní velikostí podílu Budvaru. Dalším významným podílníkem je například město České Budějovice.

„Zástupci národního podniku nás o svém záměru informovali a my nemáme nic proti tomu, že chtějí vylepšit dosavadní provoz. Vysvětlovali nám, že oni jsou odborníci na vaření piva a chtějí stejnou kvalitu i na provoz restaurace,“ komentoval záměr náměstek primátorky pro majetek Tomáš Bouzek.

MF DNES také mluvila s několika hosty v Masných krámech. Někteří potvrdili, že se v poslední době o změnách v restauraci opravdu mluvilo.

„Šuškalo se o prodeji, ale tomu se mi nechtělo věřit. Proto jsem rád, že pro nás, co sem chodíme na pivo, se nic nezmění,“ reagoval Pavel, jeden ze včerejších návštěvníků pivnice.

Budvar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat právě jejich pivo. „S novým provozovatelem uzavřeme takzvanou pachtovní smlouvu. Náš pivovar i nadále zůstane nájemcem vůči majitelům budovy, což bude garantovat rozvoj Masných krámů jako vlajkové lodi Budvaru. Pro zákazníka se v tomto směru nic nezmění,“ potvrdila Veronika Pauknerová.

Výběrové řízení chtějí zástupci národního podniku vyhlásit v horizontu několika týdnů, podmínky nejsou veřejné a budou je individuálně projednávat s uchazeči o pacht. „Hledáme profesionálního gastronomického partnera, který bude podnik provozovat,“ dodal Budvar.

Podle jeho vedení je toto cesta, jak zlepšit fungování Masných krámů. Nedávno slavily 15 let od svého znovuotevření, restaurace má zhruba dvě stovky míst a patří mezi hlavní turistické cíle ve městě.

Pivovar Budějovický Budvar měl loni výstav 1,788 milionu hektolitrů. Meziročně klesl o 1,5 procenta, hlavně kvůli chybějícím prodejům v Rusku. Exportně se pivovaru loni dařilo třeba ve Velké Británii, kde poprvé prodal přes 90.000 hektolitrů. Zisk pivovaru meziročně výrazně klesne. Budvar letos investuje kolem 300 milionů korun. ČTK to v rozhovoru řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Výši zisku neuvedl. Letos plánuje národní podnik tržby přes tři miliardy Kč.

"Spokojený nemůžu být nikdy, ale chápu důvody, které nás dovedly na minus jedna a půl procenta (ve výstavu). Lví podíl z toho poklesu má výpadek z Ruska. Proti tomu šly věci jako uvedení (nealko piva) BirGo na trh a další zisky na exportních trzích. Co hlásím dopředu, tak větší problém bude v zisku. V nákladové části jsme viděli u elektřiny růst o 100 milionů, loni zdražovaly obalové materiály, od letošního roku se k tomu přidává slad, který dělá desítky procent navíc. Rozhodně nepůjdeme do ztráty, zisk budeme mít, jen bude podstatně nižší," řekl ředitel.

Rusko, kam Budvar po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet, patřilo mezi pět hlavních exportních trhů, kam se dál řadí Německo, Polsko, Slovensko a Británie. Tržby v Rusku byly poslední roky zhruba 250 milionů Kč.

Budvar vyváží do víc než 70 zemí. Loni se dařilo například v Anglii, kde prodal přes 90.000 hektolitrů. "To je pro nás historický rekord. Dlouho tam máme dceřinou společnost, zvolili dobrou strategii. Za covidu se jim podařilo relativně hodně vyrůst v off trade (v obchodech). Po covidu se jim podařil tenhle objem z valné většiny udržet a k tomu vyrůst v čepovaném pivu," řekl ředitel. Za úspěch označil i prodeje nového nealko piva BirGo, vyrobeného s firmou Mattoni.

Letos plánuje Budvar tržby přes tři miliardy Kč, podstatnou část jejich meziročního nárůstu ale podle ředitele odčerpají zvýšené náklady. "Vstupujeme do roku s mnoha neznámými. Zdražují téměř všechny položky pro domácnosti. Zatím nevíme, jak se to projeví na spotřebě piva. To platí i pro německý trh. Do toho patříme na většině trhů mezi nejdražší piva. Dramatický vývoj v objemech nečekáme, protože jsme (loni) všude podstatně zdražili," řekl ředitel. Pivo zdražil loni Budvar o deset až 12 procent.

V druhé polovině roku Budvar rozhodne, zda letos začne stavět novou, třetí varnu. Hotová by měla být do konce roku 2024. Loni Budvar zahájil projektovou přípravu. Jde o poslední z rozvojových investic v souhrnné výši dvou miliard korun, které začaly v roce 2015. Až skončí, výstav by mohl dosáhnout 2,4 milionu hektolitrů. Loni v březnu zprovoznil Budvar novou linku na stáčení piva do plechovek. Investoval do ní kolem 300 milionů Kč.

Investovat chce letos Budvar asi 300 milionů. Část peněz dá do energetických úspor. Ještě letos by chtěl začít stavět solární elektrárnu. V době, kdy bude slunce svítit nejvíc, pokryje celou firemní spotřebu energií. Za energie zaplatil Budvar meziročně víc než trojnásobek. Loni kupoval elektřinu přímo na burze.

V roce 2021 měl Budvar rekordní tržby z prodeje výrobků a služeb, 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění byl 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy. Tržby za pivo předloni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Předloni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů. V roce 2021 vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva. Budvar má asi 670 zaměstnanců, mzdy loni zvedl o 13 procent.

Tržby za pivo v restauracích se sice letos zvýšily meziročně skoro o třetinu, přesto pivovarský průmysl nemá co slavit. Výroba a prodej zdaleka nedosahují čísel před pandemií koronaviru. Podle ředitele národního podniku Budějovický Budvar Petra Dvořáka se konzumenti vracejí jen do určitých restaurací a zejména do menších hospod mimo města se nehrnou. K tomu se teď přidalo extrémní zvýšení nákladů.

Budvaru meziročně vyrostly jen variabilní náklady zhruba o 300 milionů korun, tedy o více než čtvrtinu, a tak zdražil pivo o 15 procent. "Aby toho nebylo málo, letos byla mizerná úroda chmele, což také zamává s jeho cenou," říká Dvořák.

Manažer, který působí na vysokých pozicích v pivovarnickém průmyslu přes dvacet let, odmítá dohady o tom, jestli by se stát měl zbavit národního pivovaru a sanovat z jeho prodeje schodek státního rozpočtu. "Budvar je minimálně z pohledu marže efektivnější než mnoho světových pivovarů včetně třeba Carlsbergu," říká a jako důvod nevidí ani to, že alkohol počítá zákon mezi drogy a stát tak de facto vyrábí legální narkotikum. "Rozhodně bych netvrdil, že pivo je droga," dodává. 

Říká se, že Češi se dělí na pivaře a vinaře. Do které skupiny spíš patříte?
Jsem pivař, ale přiznám se, že ani vínu se nevyhýbám. Naopak se aktivně vyhýbám tvrdému alkoholu.

Jaké typy a značky piva vám chutnají nejvíc?
Samozřejmě mám rád piva z naší produkce, ale jako ředitel Budvaru nejsem asi úplně nezávislý hodnotitel. Obecně mám rád spíš hořčejší piva a také lehčí piva s menším množstvím alkoholu. Miluju plnochuťové desítky. Pivo považuju za sociální záležitost, takže si radši dám víc méně alkoholického piva, než abych musel po třech pivech domů.

V Česku se nejvíc pijí spodně kvašená piva, ležáky a výčepní, ale stále více příznivců si získávají i méně běžné typy, zejména svrchně kvašená piva jako IPA nebo stout a také ochucená a nealko piva. Změnila to nějak pandemie a přechod pivařů z restaurací na domácí konzumaci?
Klasický radler, pivo míchané s limonádou, které má kolem dvou tří procent alkoholu, dnes už zase takový hit není. Roste spotřeba a obliba ochucených nealkoholických piv. Do tohoto segmentu jsme vstoupili ve spolupráci s Mattoni značkou Birgo. Také rostou malé pivovary, které často vyrábějí svrchně kvašená piva a různé speciály.

Spolupracujete s těmito menšími pivovary?
Ano, některá jejich piva nabízíme v našich hospodách nebo našim zákazníkům, abychom doplnili portfolio, protože nemáme tendenci vyrábět svrchně kvašená piva samostatně. Považujeme se za ležácký pivovar. Máme obrovskou kapacitu ležáckých sklepů, což už je dneska vcelku vzácnost. Myslím si, že segment speciálních piv z minipivovarů dál poroste. Slyší na něj čím dál tím víc zákazníků a to nás vlastně těší. Čím víc se diskutuje o tom, jak se vaří kvalitní pivo, tím lépe pro Budvar, celý trh i konzumenty. Jinak by pivu i u nás dost hrozilo to, jak se vyvinul německý trh.

Jaký vývoj myslíte?
Na pivo se začalo mnohem víc pohlížet jako na komoditu. Když jdete do německého obchodu, vidíte tam sloupce přepravek od pivovarů, které mezi sebou soutěží jen cenou. Kdybychom porovnali český a německý trh v tom, kolik hospod nabízí kvalitní točené pivo, už jsme dneska dál. V Německu tento formát mizí. Nejde ale jen o tuto zemi, řemeslo se z pivovarnictví začalo pomalu vytrácet celosvětově. Tlačí to hlavně velké pivovarské skupiny. Proto jsem rád za trend malých řemeslných pivovarů, protože u nich nejde jen o to, za jakou cenu si pivo koupíte.

Narážíte na pojem europivo a jakousi standardizaci piva?
Dochází ke standardizaci, zvyšování efektivity výrobního procesu. V důsledku toho se využívají různé "zkratky", aby se vyrábělo víc piva s nižšími náklady. My jsme například jeden z mála pivovarů, respektive jediný, co znám, který na výrobu klasického ležáku používá jen lisovaný chmel, žádné granule nebo extrakty. V mnoha pivovarech už také neuvidíte ležácké tanky a sklepy, nahradily je nové technologie. Právě to, že se z pivovarnictví stala průmyslová výroba, vyvolalo posun zpátky a nástup kraftových minipivovarů. Díky nim se řemeslná výroba zase vrací i na hlavní trh a v tom je kouzlo spolupráce s nimi.

Nealko pivo s příchutí jste letos pro změnu začali vyrábět spolu s Mattoni. Proč ne sami?
Smysl nám to dává z podobného důvodu, jako proč spolupracujeme s minipivovary. Jsme experti na pivo, a ne na soft drinky. V tom je zase silná Mattoni. Navíc nejsme tak velcí, abychom uměli takový produkt natlačit do celého trhu.

V Česku teď běží kampaň Nechmel děti. Upozorňuje na to, že rodiče často podávají dětem ochucené pivní nápoje, které někdy obsahují i alkohol. Děti pak přestávají rozlišovat mezi limonádou a pivem, je pro ně přirozené odmalička. Jak se k tomu stavíte?
Držíme se našeho etického kodexu, takže inzerci ani distribuci necílíme na nikoho pod 25 let. Z pohledu dospělého je nealko pivo, které je dominantní částí ochuceného nápoje, krásný přírodní produkt obsahující přírodní sladový cukr bez umělých sladidel či jiných náhražek. Mimochodem, umělá chemická sladidla v nápojích inzerovaných pro děti považuji za mnohem větší problém. S těmi jako rodič zásadně nesouhlasím.

A pokud někdo používá argument, že si pivovary díky ochuceným pivním nápojům vytvářejí nové konzumenty, pak zakažme také Vineu a Top Topic, postavené na bázi vinných hroznů.

Prodeje piva v minulých dvou letech v Česku kvůli covidu klesaly. Jak se letos daří pivovarnickému průmyslu?
Lépe. A výrazně lépe se také prodává čepované pivo v restauracích. Pořád se ale čísla neblíží hodnotám z roku 2019.

Podle svazu pivovarů za první tři kvartály letošního roku vzrostl o třetinu prodej čepovaného piva v restauracích. Sledujete návrat konzumentů do hospod?
Toto zvýšení vychází ze srovnání s minulým rokem, který byl pro celé gastro super nešťastný, protože bylo několik měsíců zavřeno. Takže růst o třetinu není úplně výhra. Navíc návrat hostů vidíme jen v některých hospodách. Zavedené a ikonické restaurace se v mnohém vracejí na předcovidová čísla, ale trpí menší, zejména mimoměstské restaurace a také sezonní bistra.

Je otázka, kolik z nich vůbec na sezonu zase otevře. Výrazný růst nákladů strhává hospody s nižší úrovní zisku do ztrát. V řadě z nich tak přemýšlejí, jestli vůbec pokračovat. Podle našich informací letos už zhruba pět procent hospod skončilo, což je obrovské číslo, byť nejspíš jde hlavně o menší podniky.

Výstav, tržby i zisky Budvaru i v pandemii rostly. Co způsobilo, že se vám dařilo jít minulé dva roky proti trendu trhu?
Letos nás už situace na trhu lehce zpomalí, ale dlouhodobě profitujeme z toho, že nejsme závislí čistě na českém nebo na nějakém jednom konkrétním trhu. Export tvoří asi 70 procent našeho výstavu a táhne nás. Zejména v minulém roce šlapal výborně, rostli jsme na všech našich deseti největších vývozních trzích a dařilo se nám i na domácím.

Proplout dvěma covidovými roky o něco lépe než mnohým dalším pivovarům se nám povedlo také díky tomu, že máme nižší podíl v sudovém pivu, které se vozí hlavně do restaurací. Velkou část tohoto období byly zavřené. Naopak na trzích, kde se pohybujeme, rostly prodeje baleného piva, na které se zaměřujeme především.

Co vás letos zpomalí?
V březnu jsme zastavili export do Ruska, klesne asi o 80 procent. Proto nám o nějaké jednotky procent klesne i celkový výstav. Ale pokud bychom odečetli Rusko, celkový export znovu narostl a také domácí tržby se posunou výš.

Jak se vám daří nahradit výpadek ruského trhu?
Částečně se to povedlo zavedením nealkoholického ochuceného piva Birgo, ale ruský trh je moc velký na to, aby se nám ho podařilo nahradit úplně, proto letos ve výstavu klesneme. Hlavní problém ale není v tržbách, spočívá především v ziskové části, protože jen za tento rok naše variabilní náklady vyrostly o více než 300 milionů korun, což je přibližně na třech miliardách celkového obratu a loňském 400milionovém zisku znát.

O kolik procent se vám zvýšily náklady?
Asi o 25 až 30 procent. Děláme různá opatření, ale zásah do zisku je příliš velký a myslím si, že to bude platit pro většinu firem kromě několika oborů, jako je třeba elektrárenství.

Jak odhadujete další vývoj vašich prodejů?
To je na extra vyleštěnou křišťálovou kouli. Zatím počítám s tím, že v příštím roce zůstaneme plus minus na stejné úrovni jako letos. Neznámých je ale hrozně moc.

Jak jste v poslední době měnili ceny piva a jak to bude v nejbližší době?
Letos jsme nejdřív zdražili asi o pět procent a od listopadu o dalších deset. Předpokládám, že to bude základ pro příští rok, ale teprve až dopočítáme veškeré náklady, pak uvidíme, jestli budeme muset na jaře oznamovat další zdražování.

Jak se vypořádáváte s rostoucími náklady, zejména na energie?
Plyn přímo nepoužíváme prakticky vůbec. Jsme napojení na městskou teplárnu. Nepřímo se nás ale týká i zdražování plynu, který používají například skláři, takže cena lahví jde nahoru o desítky procent. Problém je elektřina, která z roku na rok vyrostla troj‑ až čtyřnásobně. Náklady na elektřinu se nám zvýšily asi o 100 milionů korun.

Také stoupá cena sladu, protože prakticky všechny sladovny suší zrno na plynu. Zároveň dramatickým způsobem vzrostla cena sladovnického ječmene jako takového. Aby toho nebylo málo, letos byla mizerná úroda chmele, což také zamává s jeho cenou.

Spekulace o možném odchodu Budějovického Budvaru, n. p., z restaurace Masné krámy ředitel pivovaru Petr Dvořák jednoznačně odmítl.

Chystaná rekonstrukce hotelu Malý pivovar v Českých Budějovicích, kde se uzavřela pivnice, v níž se točí Budvar, zřejmě podnítila v jihočeské metropoli i spekulace o tom, že známý pivovar opustí i svou restaurační vlajkovou loď – Masné krámy.

Spolu s prvním adventem Budějovický Budvar zahájí charitativní prodej Požehnaného ležáku. Zvláštní várce budvarské vlajkové lodi požehnal Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický a výtěžek z prodeje poputuje Diecézní charitě České Budějovice. Speciální balení bude rovněž zasláno do Vatikánu jako dar Svatému otci papeži Františkovi. Letos bude Požehnaný ležák prodáván v Masných Krámech a ve stánku v Globusu v Českých Budějovicích.

Tento rok bude Požehnaný ležák k dostání výhradně v lahvích. Pivovar chce skrze to podpořit myšlenku, že patří na vánoční stůl.

„Dobré skutky k Vánocům neodmyslitelně patří. Jsem rád, že se nám tradici Požehnaného ležáku v pivovaru daří udržovat a jsem moc vděčný všem, kteří se do tohoto hezkého projektu letos zapojili,“ říká Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobročinný projekt Budějovického Budvaru a Biskupství českobudějovického letos probíhá již pošesté. I letos přiložili ruku k dílu zaměstnanci pivovaru a Diecézní charity, kteří společnými silami ležák ručně zabalili a přispěli tak dobré věci. Cílem projektu je každoročně pomoci tam, kde je to zapotřebí. Letos půjde výtěžek z prodeje na podporu Dobrovolnického centra Diecézní charity České Budějovice.

„Velice děkuji Budějovickému Budvaru, že výtěžek věnuje Diecézní charitě. Máme přes sto stálých dobrovolníků a jejich práce je v charitní síti nepostradatelná. Věnují se dětem ze sociálně slabých rodin, tráví čas se seniory nebo nemocnými lidmi. A to vše ve svém volnu a bez nároku na honorář. Jsem rád, že je společně s Vámi můžeme podpořit ve vzdělávání, materiálně zajistit jejich činnost, zafinancovat provoz a vybavení kluboven, a hlavně koordinaci jejich nasazení. Jejich práce si nesmírně ceníme,“ dodává ředitel Diecézní charity České Budějovice Jiří Kohout.

V loňském roce prodej Požehnaného ležáku pomohl Diecézní charitě částkou 262 tisíc korun.